Žalmy, 89. kapitola
Ž 89,1
Vyučujúci žalm od Étana Ezrachitského.
Vyučujúci žalm Étána Ezrachovca.
Poučná pieseň od Etana Ezrachitu.
Poučný žalm Étana Ezrachovca.
Poučný žalm Etana Ezrachejského.
Poučující, pro Étana Ezrachejského .
maśkîl, lə’êṯān hā’ezrāḥî. ḥasḏê Yahweh ‘ōwlām ’āšîrāh; ləḏōr wāḏōr ’ōwḏîa‘ ’ĕmūnāṯəḵā bəp̄î.
Ž 89,2
Na veky budem spievať o rôznej milosti Hospodinovej; od pokolenia do pokolenia budem oznamovať tvoju pravdu svojimi ústami, Pane!
O Hospodinovej milosti chcem spievať naveky, ústami ohlasovať Tvoju vernosť z rodu na rod.
Pánovo milosrdenstvo chcem ospevovať naveky; po všetky pokolenia hlásať svojimi ústami tvoju vernosť.
Milosrdenstvo Hospodina chcem ospevovať naveky, tvoju vernosť hlásať svojimi ústami z pokolenia na pokolenie.
Hospodine, o tvé lásce chci zpívat napořád,navěky chci svými ústy tvou věrnost zvěstovat!
O Hospodinově milosrdenství chci zpívat věčně, svými ústy v známost uvádět tvou věrnost po všechna pokolení.
kî- ’āmartî, ‘ōwlām ḥeseḏ yibbāneh; šāmayim tāḵin ’ĕmūnāṯəḵā ḇāhem.
Ž 89,3
Lebo som povedal: Milosť sa bude budovať na veky. A čo do nebies, na nich upevníš svoju pravdu, jako si povedal:
Lebo si riekol: Naveky je postavená milosť v nebesiach, na nich si upevnil svoju vernosť.
Veď ty si povedal: "Moje milosrdenstvo je ustanovené naveky." Tvoja vernosť je upevnená v nebesiach.
Povedal som: Tvoje milosrdenstvo je postavené naveky, tvoja vernosť je pevná ako nebesia.
Tvrdím, že tvá láska má věčné základy,nebesa jsou potvrzením tvé věrnosti!
Pravím: Tvoje milosrdenství je zbudováno navěky, v nebesích jsi pevně založil svou věrnost,
kārattî ḇərîṯ liḇḥîrî; nišba‘tî, ləḏāwiḏ ‘aḇdî.
Ž 89,4
Učinil som smluvu so svojím vyvoleným; prisahal som Dávidovi, svojmu služobníkovi:
So svojím vyvoleným uzavrel som zmluvu, svojmu sluhovi Dávidovi som prisahal:
Zmluvu som uzavrel so svojím vyvoleným, svojmu služobníkovi Dávidovi som prisahal:
Uzavrel som zmluvu so svojím vyvoleným, prisahal som Dávidovi, svojmu služobníkovi:
Ty přece řekl jsi:„Se svým vyvoleným vstupuji do smlouvy,svému služebníku Davidovi slibuji:
řekls : „Uzavřel jsem smlouvu se svým vyvoleným, přísahal jsem Davidovi, svému služebníku:
‘aḏ- ‘ōwlām ’āḵîn zar‘eḵā; ūḇānîṯî ləḏōr- wāḏōwr kis’ăḵā selāh.
Ž 89,5
Na veky upevním tvoje semä a vybudujem tvoj trón, aby stál od pokolenia do pokolenia. Sélah.
Naveky upevním tvoje potomstvo, vybudujem tvoj trón z rodu na rod. Sela.
Naveky zaistím tvoj rod a postavím tvoj trón, čo pretrvá všetky pokolenia."
Naveky upevním tvoj rod, postavím ti trón pre všetky pokolenia. — Sela —
Tvé potomstvo ustanovím navěky,po všechna pokolení tvůj trůn upevním.“ séla
Dám, že tvé potomstvo bude navěky stát pevně, já jsem zbudoval tvůj trůn pro všechna pokolení.“
wəyōwḏū šāmayim pil’ăḵā Yahweh; ’ap̄- ’ĕmūnāṯəḵā, biqhal qəḏōšîm.
Ž 89,6
A preto budú nebesia oslavovať tvoj zázrak, Hospodine, ovšem tvoju pravdu v shromaždení svätých.
Nebesá oslavujú Tvoje divy, Hospodine, a Tvoju vernosť v zbore svätých.
Tvoje zázraky, Pane, oslavujú nebesia a tvoju vernosť spoločenstvo svätých.
Nebesia chvália tvoje divy, Hospodin, a tvoju vernosť zhromaždenie svätých.
Nebesa, Hospodine, slaví tvé zázraky,shromáždění svatých tvou věrnost velebí.
Nebesa ti , Hospodine, vzdávají za tvůj div chválu, shromáždění svatých velebí tvou věrnost.
Ž 89,7
Lebo kto na nebi môže sa prirovnať Hospodinovi?! Kto je podobný Hospodinovi medzi synmi silných bohov?!
Lebo kto sa v oblaku vyrovná Hospodinovi? Kto je podobný Hospodinovi medzi synmi Božími?
Lebo kto nad oblakmi je roveň Pánovi? Kto sa z Božích synov podobá Pánovi?
Veď kto sa nad oblakmi vyrovná Hospodinovi? Kto z nebešťanov sa podobá Hospodinovi?
Rovná se Hospodinu někdo v oblacích?Kdo z Božích synů je jako Hospodin?
Vždyť kdo v oblacích se může Hospodinu rovnat? Kdo z Božích synů se podobá Hospodinu?
’êl na‘ărāṣ bəsōwḏ- qəḏōšîm rabbāh; wənōwrā, ‘al- kāl- səḇîḇāw.
Ž 89,8
Bôh je náramne strašný v rade svätých a hrozný nad všetkých vôkol neho.
Boh je obávaný v kruhu svätých, veľký je On a hrozný pre všetkých, ktorí sú vôkol Neho.
Boh, ktorý v zhromaždení svätých budí strach, je veľký a hrozný voči všetkým, čo ho obklopujú.
Boh v kruhu svätých budí strach. Veľký a hrozný je pre všetkých vôkol neho.
Velikou bázeň Bůh v radě svatých vzbuzuje,je mnohem hroznější než všichni kolem něj.
Strašný je Bůh v kruhu svatých, nesmírný, budící bázeň ve všech kolem sebe.
Yahweh ’ĕlōhê ṣəḇā’ōwṯ, mî- ḵāmōwḵā ḥăsîn yāh; we’ĕmūnāṯəḵā, səḇîḇōwṯeḵā.
Ž 89,9
Hospodine, Bože Zástupov! kto je ako ty, mocný Hospode? A čo jako tvoja pravda, ktorá je vôkol teba?
Hospodine, Bože mocností, kto je ako Ty, mocný Hospodine? Tvoja vernosť je vôkol Teba.
Pane, Bože zástupov, kto je ako ty? Mocný si, Pane, a pravda je u teba.
Hospodin, Boh zástupov, kto je ako ty? Mocný si, Hospodin, obklopený vernosťou.
Hospodine Bože zástupů, kdo je jako ty –mocný Hospodin?Za všech okolností věrný jsi!
Hospodine, Bože zástupů, kdo je jako ty? Jsi nepřemožitelný, Hospodine, a tvá věrnost tě provází všudy.
’attāh mōwōšêl bəḡê’ūṯ hayyām; bəśōw ḡallāw, ’attāh ṯəšabbəḥêm.
Ž 89,10
Ty panuješ nad dutím mora; keď sa dvíhajú jeho vlny, ty ich krotíš.
Panuješ nad vzdutým morom; keď dvíha svoje vlny, Ty ich utišuješ.
Ty vládneš nad neskrotným morom a zmierňuješ jeho vlnobitie.
Ty ovládaš pyšné more, krotíš jeho vzduté vlny.
Ty sám jsi vládcem nad mořem bouřícím,vzedmutí jeho vln dovedeš ukrotit.
Umíš zvládnout zpupné moře, zkrotit jeho vzduté vlny.
’attāh ḏikkiṯā ḵeḥālāl rāhaḇ; bizrōwa‘ ‘uzzəḵā, pizzartā ’ōwyḇeḵā.
Ž 89,11
Ty si rozdrtil Rahaba jako zabitého; ramenom svojej sily si rozptýlil svojich nepriateľov.
Ty si rozmliaždil Rahaba ako zabitého, silným ramenom rozprášil si svojich nepriateľov.
Rahaba si pošliapal ako raneného, svojich nepriateľov si rozprášil silou ramena.
Ty si prebodol a rozdupal Rahaba, silným ramenom si rozohnal svojich nepriateľov.
Ty jsi netvora jak mrtvolu rozdrtil,svou mocnou paží jsi soky rozptýlil.
Netvora jsi zdeptal, jako bys ho proklál, mocnou paží jsi rozprášil svoje nepřátele.
ləḵā mayim ’ap̄- ləḵā ’āreṣ; têḇêl ūməlō’āh, ’attāh yəsaḏtām.
Ž 89,12
Tvoje sú nebesia, a ovšem je tvoja i celá zem, okruh sveta a jeho náplň; ty si ich založil.
Tvoje sú nebesá a Tvoja je i zem, svet i jeho náplň; Ty si ich založil;
Tvoje je nebo a tvoja je zem, svet i jeho bohatstvo si ty založil.
Tvoje sú nebesia, tvoja je zem, založil si svet a všetko, čo je na ňom.
Nebe i země tobě náleží,svět se vším, co je v něm, ty jsi založil.
Tvá jsou nebesa, tvá je i země, založil jsi svět a všechno, co je na něm.
ṣāp̄ōwn wəyāmîn ’attāh ḇərāṯām; tāḇōwr wəḥermōwn, bəšimḵā yərannênū.
Ž 89,13
Ty si stvoril sever i juh. Tábor a Hermon plesajú v tvojom mene.
sever i juh Ty si stvoril, Tábor i Chermón Tvojmu menu plesajú.
Sever i juh si ty utvoril, Tábor a Hermon sa z tvojho mena radujú.
Ty si stvoril sever i juh, Tábor a Chermón plesajú v tvojom mene.
Sever i jih – stvořil jsi obojí,Tábor i Hermon v tvém jménu jásají.
Ty jsi stvořil jih i sever, i Tábor a Chermón plesají v tvém jménu.
ləḵā zərōwa‘ ‘im- gəḇūrāh; tā‘ōz yāḏəḵā, tārūm yəmîneḵā.
Ž 89,14
Ty máš rameno s hrdinskou silou; mocná je tvoja ruka; vyvýšená je tvoja pravica.
Máš mocnú pravicu, silná je Tvoja ruka, vyvýšená Tvoja pravica.
Mocné je tvoje rameno, pevná je tvoja ruka a tvoja pravica vztýčená.
Máš mocné rameno, silná je tvoja ruka, pozdvihnutá tvoja pravica.
Mocná je paže tvá, silná ruka tvá,pravice tvá se pozvedá.
V své paži máš bohatýrskou sílu, tvá ruka je mocná, tvá pravice pozdvižená.
ṣeḏeq ūmišpāṭ məḵōwn kis’eḵā; ḥeseḏ we’ĕmeṯ, yəqaddəmū p̄āneḵā.
Ž 89,15
Spravedlivosť a súd je postaťou tvojho trónu; milosť a pravda predchádzajú tvoju tvár.
Spravodlivosť a právo sú základom Tvojho trónu, milosť a vernosť Ťa predchádzajú.
Spravodlivosť a právo sú základom tvojho trónu, milosť a pravda kráčajú pred tvojou tvárou.
Spravodlivosť a právo sú základom tvojho trónu, milosrdenstvo a vernosť predchádzajú tvoju tvár.
Právo a spravedlnost jsou tvého trůnu opora,láska a věrnost předchází tvoji tvář!
Spravedlnost a právo jsou pilíře tvého trůnu, před tebou jde milosrdenství a věrnost.
Ž 89,16
Blahoslavený ľud, ktorý ti vie radostne pokrikovať, Hospodine, tí, ktorí chodia vo svetle tvojej tvári!
Blahoslavený ľud, čo pozná plesanie, ó Hospodine. Kráčajú v svetle Tvojej tváre,
Blažený ľud, ktorý vie jasať! Kráča vo svetle tvojej tváre, Pane;
Blahoslavený ľud, ktorý ťa vie oslavovať! Oni chodia vo svetle tvojej tváre, Hospodin.
Blaze národu, jenž umí Hospodina velebit;ve světle tvé tváře takoví smějí žít.
Blaze lidu, který zná vítězný hlahol, který chodí ve světle tvé tváře, Hospodine.
bəšimḵā yəḡîlūn kāl- hayyōwm; ūḇəṣiḏqāṯəḵā yārūmū.
Ž 89,17
Plesať budú v tvojom mene každého dňa a vyvýšia sa tvojou spravedlivosťou.
jasajú celý deň v Tvojom mene a Tvojou spravodlivosťou sú uveličení.
deň čo deň sa raduje z tvojho mena a honosí sa tvojou spravodlivosťou.
V tvojom mene sa tešia celý deň, tvojou spravodlivosťou sa honosia,
Ve tvém jménu radují se celé dny,tvá spravedlnost jim dává vítězství.
Budou jásat každý den v tvém jménu, pozvedá je tvoje spravedlnost,
kî- ṯip̄’ereṯ ‘uzzāmōw ’āttāh; ūḇirṣōnəḵā, [tārîm ḵ] (tārūm q) qarnênū.
Ž 89,18
Lebo ty si ozdobou ich sily a svojou dobrotivosťou povýšiš náš roh.
Lebo Ty si okrasou ich sily a Tvoja blahovôľa vyvyšuje náš roh.
Lebo ty si jeho sila a nádhera a tvojou priazňou sa dvíha naša moc.
lebo ty si ozdobou ich moci, tvojou priazňou rastie naša sila.
Sláva jejich síly jsi přece ty sám,díky tvé milosti se náš roh pozvedá.
neboť ty jsi leskem jejich moci; tvou přízní se náš roh zvedá.
kî Yahweh māḡinnênū; wəliqḏōwōš yiśrā’êl malkênū.
Ž 89,19
Lebo náš štít je Hospodinov a Svätého Izraelovho náš kráľ.
Lebo náš štít patrí Hospodinovi a náš kráľ Svätému Izraela.
Veď náš vladár patrí Pánovi a náš kráľ Izraelovmu Svätému.
Hospodin je náš štít, náš kráľ, Svätý Izraela.
Hospodinu patří naše pavéza,Svatému izraelskému náš král!
Štít náš patří Hospodinu, náš král Svatému Izraele.
’āz dibbartā- ḇəḥāzōwn laḥăsîḏeḵā, wattōmer, šiwwîṯî ‘êzer ‘al- gibbōwr; hărîmōwṯî ḇāḥūr mê‘ām.
Ž 89,20
Vtedy si hovoril svojim svätým vo videní a riekol si: Položil som pomoc na hrdinského muža; vyvýšil som vybraného z ľudu.
Vtedy si hovoril vo videní svojim zbožným, a povedal si: Pomoc som poskytol hrdinovi, vyvoleného z ľudu som povýšil.
Raz si vo videní prehovoril k svojim svätým a povedal si: "Bohatierovi som pomoc poskytol a vyvoleného z ľudu som povýšil.
Kedysi vo videní si prehovoril k svojim verným takto: Poskytol som pomoc hrdinovi, vyvoleného z ľudu som povýšil.
Ve vidění jsi kdysi promluvil,tehdy jsi řekl věrným svým:„Hrdinovi jsem pomoc udělil,vybraného z lidu jsem vyvýšil.
Ve vidění promluvil jsi jednou ke svým věrným. Řekls: „Poskytl jsem bohatýru pomoc, povýšil jsem vybraného z lidu.
māṣāṯî dāwiḏ ‘aḇdî; bəšemen qāḏšî məšaḥtîw.
Ž 89,21
Našiel som Dávida, svojho služobníka; pomazal som ho svojím svätým olejom,
Našiel som svojho sluhu Dávida, pomazal som ho svojím svätým olejom,
Našiel som svojho služobníka Dávida, pomazal som ho svojím svätým olejom.
Našiel som svojho služobníka Dávida, pomazal som ho svojím svätým olejom.
Našel jsem svého služebníka Davida,svým svatým olejem jsem ho pomazal.
Nalezl jsem Davida, svého služebníka, pomazal jsem ho svým olejem svatým.
Ž 89,22
s ktorým bude stále moja ruka, a ovšem i moje rameno ho bude posilňovať.
takže moja ruka bude stále pri ňom a posilní ho moje rameno.
Pevne ho bude držať moja ruka a posilňovať moje rameno.
Pevne ho bude držať moja ruka a posilní ho moje rameno.
Má ruka jej bude podpírat,má paže mu bude síly dodávat.
Pevně bude moje ruka při něm, udatným ho učiní má paže.
Ž 89,23
Neoklame ho nepriateľ, ani ho nebude trápiť syn nešľachetníka.
Neprekvapí ho nepriateľ a nešľachetník ho nepotlačí.
Nezaskočí ho nepriateľ, ani zlosyn ho nepokorí.
Nepriateľ ho nezaskočí, nešľachetný ho nepokorí.
Nebude jej moci vydírat nepřítel,nebude přemožen žádným zlosynem.
Nepřítel ho nepřekvapí a bídák ho nepokoří.
wəḵattōwṯî mippānāw ṣārāw; ūməśan’āw ’eggōwp̄.
Ž 89,24
Rozdrtím pred ním jeho protivníkov a tých, ktorí ho nenávidia, porazím.
Rozdrvím pred ním jeho nepriateľov a jeho nenávistníkov pozrážam.
Nepriateľov pred jeho zrakom rozmliaždim a rozdrvím tých, čo cítia voči nemu nenávisť.
Rozdrvím pred ním jeho nepriateľov, porazím tých, čo ho nenávidia.
Jeho protivníky před ním rozdrtím,ty, kdo jej nenávidí, porazím.
Před ním potřu jeho protivníky, porazím ty, kdo ho nenávidí.
we’emūnāṯî wəḥasdî ‘immōw; ūḇišmî, tārūm qarnōw.
Ž 89,25
A moja pravda a moja milosť bude s ním, a v mojom mene sa vyvýši jeho roh.
Vernosť a milosť moja bude s ním a v mojom mene vyvýši sa jeho roh.
S ním bude moja vernosť a milosť a v mojom mene povznesie sa jeho moc.
Moja vernosť a milosrdenstvo budú s ním, mojím menom sa vyvýši jeho roh.
Má věrnost a láska bude s ním,jeho roh se v mém jménu vyvýší.
Bude s ním mé milosrdenství a věrnost, jeho roh se pozvedne v mém jménu.
wəśamtî ḇayyām yāḏōw; ūḇannəhārōwṯ yəmînōw.
Ž 89,26
Položím jeho ruku na more a jeho pravicu na rieky.
Položím jeho ruku na more a na veľtoky jeho pravicu.
Položím jeho ruku na more a na rieky jeho pravicu.
Položím jeho ruku na more a jeho pravicu na veľtoky.
Jeho ruku vložím na moře,na řekách spočine jeho pravice.
I na moře vložím jeho ruku a jeho pravici na řeky.
hū yiqrā’ênî ’āḇî ’āttāh; ’êlî, wəṣūr yəšū‘āṯî.
Ž 89,27
On volajúc ma povie: Ty si môj Otec, môj silný Bôh a skala môjho spasenia.
Bude na mňa volať: Ty si otec môj, môj Boh a skala mojej spásy.
On bude volať ku mne: "Ty si môj otec, môj Boh a útočište mojej spásy."
Bude ma vzývať: Ty si môj Otec, môj Boh a skala mojej spásy.
‚Ty jsi můj Otec‘ – tak mě osloví –‚ty jsi můj Bůh, skála mé záchrany!‘
On mě bude vzývat: ‚Tys můj Otec, můj Bůh, moje spásná skála,‘
’ap̄- ’ānî bəḵōwr ’ettənêhū; ‘elyōwn, ləmalḵê- ’āreṣ.
Ž 89,28
A zase ja ho urobím prvorodeným, najvyšším z kráľov zeme.
Ba ustanovím ho prvorodeným, najvyšším pre kráľov zeme.
A ja ho ustanovím za prvorodeného, za najvyššieho medzi kráľmi zeme.
Ustanovím ho za prvorodeného, za najvyššieho medzi kráľmi zeme.
A tak jej prvorozeným učiním,nejvyšším bude z králů na zemi.
a já ho učiním prvorozeným, nejvyšším nad králi země.
lə‘ōwlām, [’ešmōwr- ḵ] (’ešmār- lōw q) ḥasdî; ūḇərîṯî, ne’ĕmeneṯ lōw.
Ž 89,29
Na veky mu zachovám svoju milosť, a moja smluva mu bude stáť verná.
Naveky zachovám mu svoju milosť a moja zmluva ostane s ním pevná.
Naveky mu svoju milosť zachovám a pevná bude moja zmluva s ním.
Svoju milosť mu zachovám naveky, verne s ním dodržím zmluvu.
Svou lásku k němu zachovám navěky,má smlouva s ním se nikdy nezmění.
Svoje milosrdenství mu zachovám věčně, věrně dodržím svou smlouvu.
wəśamtî lā‘aḏ zar‘ōw; wəḵis’ōw, kîmê šāmāyim.
Ž 89,30
A učiním to, že jeho semä bude trvať na večnosť a jeho trón ako dní nebies.
Naveky zachovám jeho potomstvo, jeho trón bude, dokiaľ budú nebesá.
Jeho rod udržím naveky a jeho trón bude ako dni nebies."
Naveky zachovám jeho rod, jeho trón bude trvať, kým budú nebesia.
Jeho potomstvo ustavím navždycky,dokud potrvá nebe, jeho trůn obstojí.
Jeho potomstvu dám trvat navěky, jeho trůnu po všechny dny nebes.
’im- ya‘azḇū ḇānāw tōwrāṯî; ūḇəmišpāṭay, lō yêlêḵūn.
Ž 89,31
Ak by jeho synovia opustili môj zákon a nechodili v mojich súdoch,
Ak jeho synovia opustia môj zákon, nebudú chodiť podľa môjho práva,
No keď raz jeho synovia môj zákon opustia a nebudú kráčať podľa mojich príkazov,
Ak jeho synovia opustia môj zákon a nebudú sa správať podľa môjho práva,
Jeho synové když však můj Zákon opustía nebudou se řídit mými pravidly,
Opustí-li jeho synové můj zákon, nebudou-li žít podle mých řádů,
’im- ḥuqqōṯay yəḥallêlū; ūmiṣwōṯay, lō yišmōrū.
Ž 89,32
ak by poškvrnili moje ustanovenia a neostríhali mojich prikázaní,
ak znesvätia moje ustanovenia, nebudú zachovávať moje príkazy,
keď moje ustanovenia znesvätia a nezachovajú moje predpisy,
ak moje ustanovenia znesvätia a nezachovajú moje príkazy,
má ustanovení jestliže porušía nedodrží mé příkazy –
budou-li má nařízení znesvěcovat, nebudou-li dbát mých přikázání,
ūp̄āqaḏtî ḇəšêḇeṭ piš‘ām; ūḇinḡā‘îm ‘ăwōnām.
Ž 89,33
vtedy navštívim ich prestúpenie prútom a údermi ich neprávosť;
prútom navštívim ich priestupok a ranami ich previnenie;
potom ich priestupok trstenicou potrescem a ich neprávosť korbáčom.
prútom potrestám ich vzburu a ranami ich vinu.
holí potrestám jejich pokleskya jejich provinění ranami.
ztrestám jejich nevěrnosti metlou a ranami jejich nepravosti,
wəḥasdî lō- ’āp̄îr mê‘immōw; wəlō- ’ăšaqqêr, be’ĕmūnāṯî.
Ž 89,34
ale svojej milosti neodnímem od neho ani neoklamem vo svojej pravde.
ale svoju milosť neodvrátim od neho a svoju vernosť nezruším,
Ale priazeň mu neodopriem a neporuším svoju vernosť.
Svoju milosť však od neho neodvrátim ani svoju vernosť nezruším.
Svou lásku však od něj neodvrátím,svou vlastní věrnost nezradím,
ale svoje milosrdenství mu neodejmu, nezradím svou věrnost,
lō- ’ăḥallêl bərîṯî; ūmōwṣā p̄āṯay, lō ’ăšanneh.
Ž 89,35
Nepoškvrním svojej smluvy a toho, čo raz vyšlo cez moje rty, nezmením.
neznesvätím svoju zmluvu a nezmením, čo vyšlo z mojich úst.
Svoju zmluvu neznesvätím a nezruším výroky svojich úst.
Neznesvätím svoju zmluvu, nezmením, čo mi vyšlo z úst.
svou smlouvu nikdy neporuším,co vyšlo z mých úst, to nezměním!
neznesvětím svoji smlouvu, nezměním, co splynulo mi ze rtů.
’aḥaṯ nišba‘tî ḇəqāḏəšî; ’im- ləḏāwiḏ ’ăḵazzêḇ.
Ž 89,36
Raz som prisahal na svoju svätosť, že neoklamem Dávida.
Raz som prisahal na svoju svätosť, že nesklamem Dávida,
Raz navždy som na svoju svätosť prisahal, nesklamem Dávida.
Raz navždy som na svoju svätosť prisahal, že nesklamem Dávida:
Jednou jsem ve své svatosti přísahal –copak bych zklamal Davida?
Jednou jsem přísahal na svou svatost. Cožpak bych lhal Davidovi?
zar‘ōw lə‘ōwlām yihyeh; wəḵis’ōw ḵaššemeš neḡdî.
Ž 89,37
Jeho semeno bude trvať na veky a jeho trón predo mnou jako slnce.
že jeho potomstvo potrvá naveky a jeho trón ako slnko predo mnou,
Jeho rod bude trvať naveky a predo mnou sa ako slnko bude vznášať jeho trón;
Jeho rod bude trvať naveky, jeho trón bude predo mnou ako slnko.
Jeho potomstvo navěky potrvá,jeho trůn přede mnou bude jak slunce stát,
Jeho potomstvo potrvá navěky, i jeho trůn přede mnou bude jako slunce,
kəyārêaḥ yikkōwn ‘ōwlām; wə‘êḏ baššaḥaq, ne’ĕmān selāh.
Ž 89,38
Jako mesiac bude pevne stáť na veky a jako svedok na oblohe verný. Sélah.
večne bude pevný ako mesiac, a Svedok na oblaku je verný. Sela.
a navždy bude pevný sťa luna, verný svedok na oblohe."
Naveky bude stáť pevne ako mesiac, verný svedok nad oblakmi. — Sela —
bude jak měsíc upevněn navěky –ten věrný svědek v oblacích!“ séla
pevně bude stát navěky jako měsíc, věrný svědek nad oblaky.“
wə’attāh zānaḥtā wattim’ās; hiṯ‘abbartā, ‘im- məšîḥeḵā.
Ž 89,39
Ale ty si ho zavrhol a opovrhol si ním a rozhneval si sa na svojho pomazaného.
Ale Ty si ho zavrhol a zamietol a nahneval si sa na svojho pomazaného,
A predsa si ho odmietol a zavrhol, nahneval si sa na svojho pomazaného.
Ty si ho však predsa zavrhol a odmietol, nahneval si sa na svojho pomazaného.
Teď jsi jej ale zavrhl, zapudil,na svého pomazaného ses rozzuřil.
Zanevřels však na něj , zavrhls ho , na svého pomazaného ses rozlítil.
nê’artāh bərîṯ ‘aḇdeḵā; ḥillaltā lā’āreṣ nizrōw.
Ž 89,40
Zavrhol si smluvu so svojím služobníkom; poškvrnil si jeho korunu hodiac ju na zem.
zavrhol si zmluvu so svojím sluhom, až po zem zneuctil si jeho korunu.
Rozlomil si zmluvu so svojím sluhom, do prachu si zhodil jeho korunu,
Zmluvu so svojím služobníkom si zrušil a jeho korunu si až po zem zneuctil.
Smlouvu se svým služebníkem zrušil jsi,jeho korunu jsi na zem zahodil.
Zrušil jsi smlouvu se svým služebníkem, jeho čelenku jsi znesvětil, srazil k zemi.
pāraṣtā ḵāl gəḏêrōṯāw; śamtā miḇṣārāw məḥittāh
Ž 89,41
Rozboril si všetky jeho ohrady; jeho pevnosti si obrátil na rumy.
Zbúral si všetky jeho múry a jeho pevnosti si zmenil na rozvaliny.
všetky jeho múry si rozbúral a na trosky si premenil jeho pevnosti.
Zbúral si všetky jeho múry, jeho pevnosti si zmenil na rozvaliny.
Všechny jeho hradby jsi prolomil,jeho opevnění jsi rozbořil.
Všechny jeho zdi jsi zbořil, jeho pevnosti obrátils v trosky.
suhū kāl- ‘ōḇərê ḏāreḵ; hāyāh ḥerpāh, lišḵênāw.
Ž 89,42
Olupujú ho všetci, ktorí idú tade cestou; je potupou svojim súsedom.
Drancovali ho všetci, čo šli povedľa, bol na potupu svojim susedom.
Plienili ho všetci, čo išli okolo, a na posmech vyšiel u susedov.
Drancovali ho všetci, čo šli povedľa, bol na potupu svojim susedom.
Všichni kolemjdoucí jej drancují,svým sousedům je vydán k tupení!
Plení ho všichni, kdo táhnou kolem, tupení svých sousedů je vydán.
hărîmōwṯā yəmîn ṣārāw; hiśmaḥtā, kāl- ’ōwyḇāw.
Ž 89,43
Vyvýšil si pravicu jeho protivníkov; dal si to, aby sa radovali všetci jeho nepriatelia.
Vyvýšil si pravicu jeho protivníkov, rozradostnil si všetkých jeho nepriateľov.
Povýšil si pravicu jeho utláčateľov, všetkým nepriateľom si spôsobil radosť.
Povýšil si pravicu jeho protivníkov, rozveselil si všetkých jeho nepriateľov.
Zvedl jsi pravici jeho nepřátel,rozveselil jsi všechny jeho soupeře.
Pozvedls pravici jeho protivníků, učinils všem jeho nepřátelům radost.
’ap̄- tāšîḇ ṣūr ḥarbōw; wəlō hăqêmōṯōw, bammilḥāmāh.
Ž 89,44
Áno, odvrátil si ostrie jeho meča a nedal si mu obstáť v boji.
Odvrátil si ostrie jeho meča a nedal si mu obstáť v boji.
Ostrie jeho meča si otupil a nepomáhal si mu pri boji.
Otupil si ostrie jeho meča, nedovolil si, aby obstál v boji.
Ostří jeho meče jsi otupil,nechtěls ho v boji podepřít.
Otupil jsi ostří jeho meče, nedal jsi mu obstát v boji.
hišbatā miṭṭəhārōw; wəḵis’ōw, lā’āreṣ miggartāh.
Ž 89,45
Učinil si prietrž jeho lesku a jeho trón si vrhol na zem.
Zbavil si ho lesku, trón si mu zrazil k zemi.
Jeho lesku si urobil koniec a na zem si povalil jeho trón.
Pozbavil si ho lesku, jeho trón si zrazil na zem.
Jeho nádheře jsi konec učinil,jeho trůn jsi k zemi povalil.
Posvátné čistoty jsi ho zbavil, jeho trůn jsi skácel na zem.
hiqṣartā yəmê ‘ălūmāw; he‘ĕṭîṯā ‘ālāw būšāh selāh.
Ž 89,46
Ukrátil si dni jeho mladosti; odial si ho hanbou. Sélah.
Skrátil si dni jeho mladosti a hanbou si ho priodel. Sela.
Skrátil si dni jeho mladosti, zahrnul si ho hanbou.
Skrátil si dni jeho mladosti, hanbou si ho priodel. — Sela —
Dny jeho mládí jsi ukrátil,zahalil jsi ho pláštěm ostudy! séla
Zkrátil jsi dny jeho mládí, pokryl jsi ho hanbou.
‘aḏ- māh Yahweh tissāṯêr lāneṣaḥ; tiḇ‘ar kəmōw- ’êš ḥămāṯeḵā.
Ž 89,47
Až do kedy, Hospodine? Či sa len na veky budeš skrývať? Či navždy bude horieť tvoja prchlivosť ako oheň?
Dokedy sa budeš skrývať, Hospodine? Či navždy bude blčať Tvoj hnev ako oheň?
Ako dlho ešte, Pane? Navždy sa budeš ukrývať? Tvoj hnev bude blčať sťa oheň?
Dokedy ešte, Hospodin? Budeš sa skrývať naveky? Bude tvoj hnev blčať ako oheň?
Jak dlouho se, Hospodine, budeš ukrývat? Napořád?Musí tvá zuřivost jak oheň plát?
Dlouho ještě, Hospodine? Skryl ses natrvalo? Bude tvoje rozhořčení sálat jako oheň?
Ž 89,48
Rozpomeň sa na mňa! Lebo veď čože je ľudský vek?! Na ktorú márnosť si stvoril všetkých synov človeka?
Rozpomeň sa, čo je ľudský vek, na akú márnosť stvoril si všetkých ľudí!
Spomeň si, aké krátke je moje trvanie, akých pominuteľných si utvoril všetkých synov ľudských!
Rozpomeň sa, aký je ľudský vek! Akých pominuteľných si stvoril všetkých ľudí!
Jak krátký je můj život – vzpomeň si!K jaké marnosti lidstvo stvořil jsi?
Pamatuj, co jsem. Vždyť co je lidský věk? Což šalebně jsi stvořil všechny lidi?
Ž 89,49
Kde ktorý človek by žil a neuvidel smrti, ktorý by vytrhol svoju dušu z ruky šeola?! Sélah.
Kto môže žiť tak, aby neuvidel smrť, a zachránil si dušu z moci podsvetia? Sela.
Ktorýže človek môže žiť naveky a smrť neuzrieť, kto môže vyviaznuť z pazúrov smrti?
Kto kedy žil tak, že neuzrel smrť a zachránil si dušu z moci ríše mŕtvych? — Sela —
Kdo může žít, smrt nikdy nespatřit?Kdo zachrání svůj život z moci podsvětí? séla
Který muž kdy žil a nedočkal se smrti? Z moci podsvětí kdo zachránil se?
’ayyêh ḥăsāḏeḵā hārišōnîm ’ăḏōnāy; nišba‘tā ləḏāwiḏ, be’ĕmūnāṯeḵā.
Ž 89,50
Kde je tvoja drievna rôzna milosť, Pane, ktorú si prisahal Dávidovi vo svojej pravde?
Kde sú Tvoje prvotné milostivé skutky, Pane, o ktorých si prisahal Dávidovi vo svojej vernosti?
Kdeže sa, Pane, podela tvoja dávna priazeň, ako si prisahal Dávidovi vo svojej vernosti?
Kde sú, Pane, predchádzajúce prejavy tvojej milosti, o ktorých si prisahal Dávidovi vo svojej vernosti?
Kam se tvá první láska, Pane, poděla?Na svoji věrnost jsi Davidovi přísahal!
Kde zůstalo někdejší tvé milosrdenství, ó Panovníku, jež jsi odpřisáhl Davidovi na svou věrnost?
zəḵōr ’ăḏōnāy ḥerpaṯ ‘ăḇāḏeḵā; śə’êṯî ḇəḥêqî, kāl- rabbîm ‘ammîm.
Ž 89,51
Rozpomeň sa, Pane, na potupu svojich služobníkov, ktorú nosím vo svojom lone od všetkých veľkých národov,
Rozpomeň sa, Pane, na potupu svojich sluhov, že v hrudi nosím pohanu od národov;
Spomeň si, Pane, na potupu svojich služobníkov, ktorá sa nakopila v mojom lone od mnohých národov,
Rozpomeň sa, Pane, na potupenie svojich sluhov. V hrudi nosím pohanenie od národov,
Pamatuj, Pane, jak je tvůj služebník pohrdán!Urážky všech těch národů mi padly do klína!
Panovníku, připomeň si potupu svých služebníků, kterou od všech možných národů v svém klíně nosím.
’ăšer ḥêrəp̄ū ’ōwyḇeḵā Yahweh; ’ăšer ḥêrəp̄ū, ‘iqqəḇōwṯ məšîḥeḵā.
Ž 89,52
ako potupujú tvoji nepriatelia, Hospodine, ako potupujú šľapaje tvojho pomazaného.
ňou tupia Tvoji nepriatelia, Hospodine, tupia šľapaje Tvojho pomazaného!
ktorou, Pane, potupovali tvoji nepriatelia, ktorou potupovali kročaje tvojho pomazaného.
ktorým tvoji nepriatelia, Hospodin, tupia každú stopu tvojho pomazaného.
Jak jen se, Hospodine, tví nepřátelé rouhali!Tvému pomazanému se rouhali a jeho šlépějím!
Tvoji nepřátelé, Hospodine, potupili, potupili každou stopu po tvém pomazaném!
bārūḵ Yahweh lə‘ōwlām, ’āmên wə’āmên.
1Vyučujúci žalm od Étana Ezrachitského.
2Na veky budem spievať o rôznej milosti Hospodinovej; od pokolenia do pokolenia budem oznamovať tvoju pravdu svojimi ústami, Pane!
3Lebo som povedal: Milosť sa bude budovať na veky. A čo do nebies, na nich upevníš svoju pravdu, jako si povedal:
4Učinil som smluvu so svojím vyvoleným; prisahal som Dávidovi, svojmu služobníkovi:
5Na veky upevním tvoje semä a vybudujem tvoj trón, aby stál od pokolenia do pokolenia. Sélah.
6A preto budú nebesia oslavovať tvoj zázrak, Hospodine, ovšem tvoju pravdu v shromaždení svätých.
7Lebo kto na nebi môže sa prirovnať Hospodinovi?! Kto je podobný Hospodinovi medzi synmi silných bohov?!
8Bôh je náramne strašný v rade svätých a hrozný nad všetkých vôkol neho.
9Hospodine, Bože Zástupov! kto je ako ty, mocný Hospode? A čo jako tvoja pravda, ktorá je vôkol teba?
10Ty panuješ nad dutím mora; keď sa dvíhajú jeho vlny, ty ich krotíš.
11Ty si rozdrtil Rahaba jako zabitého; ramenom svojej sily si rozptýlil svojich nepriateľov.
12Tvoje sú nebesia, a ovšem je tvoja i celá zem, okruh sveta a jeho náplň; ty si ich založil.
13Ty si stvoril sever i juh. Tábor a Hermon plesajú v tvojom mene.
14Ty máš rameno s hrdinskou silou; mocná je tvoja ruka; vyvýšená je tvoja pravica.
15Spravedlivosť a súd je postaťou tvojho trónu; milosť a pravda predchádzajú tvoju tvár.
16Blahoslavený ľud, ktorý ti vie radostne pokrikovať, Hospodine, tí, ktorí chodia vo svetle tvojej tvári!
17Plesať budú v tvojom mene každého dňa a vyvýšia sa tvojou spravedlivosťou.
18Lebo ty si ozdobou ich sily a svojou dobrotivosťou povýšiš náš roh.
19Lebo náš štít je Hospodinov a Svätého Izraelovho náš kráľ.
20Vtedy si hovoril svojim svätým vo videní a riekol si: Položil som pomoc na hrdinského muža; vyvýšil som vybraného z ľudu.
21Našiel som Dávida, svojho služobníka; pomazal som ho svojím svätým olejom,
22s ktorým bude stále moja ruka, a ovšem i moje rameno ho bude posilňovať.
23Neoklame ho nepriateľ, ani ho nebude trápiť syn nešľachetníka.
24Rozdrtím pred ním jeho protivníkov a tých, ktorí ho nenávidia, porazím.
25A moja pravda a moja milosť bude s ním, a v mojom mene sa vyvýši jeho roh.
26Položím jeho ruku na more a jeho pravicu na rieky.
27On volajúc ma povie: Ty si môj Otec, môj silný Bôh a skala môjho spasenia.
28A zase ja ho urobím prvorodeným, najvyšším z kráľov zeme.
29Na veky mu zachovám svoju milosť, a moja smluva mu bude stáť verná.
30A učiním to, že jeho semä bude trvať na večnosť a jeho trón ako dní nebies.
31Ak by jeho synovia opustili môj zákon a nechodili v mojich súdoch,
32ak by poškvrnili moje ustanovenia a neostríhali mojich prikázaní,
33vtedy navštívim ich prestúpenie prútom a údermi ich neprávosť;
34ale svojej milosti neodnímem od neho ani neoklamem vo svojej pravde.
35Nepoškvrním svojej smluvy a toho, čo raz vyšlo cez moje rty, nezmením.
36Raz som prisahal na svoju svätosť, že neoklamem Dávida.
37Jeho semeno bude trvať na veky a jeho trón predo mnou jako slnce.
38Jako mesiac bude pevne stáť na veky a jako svedok na oblohe verný. Sélah.
39Ale ty si ho zavrhol a opovrhol si ním a rozhneval si sa na svojho pomazaného.
40Zavrhol si smluvu so svojím služobníkom; poškvrnil si jeho korunu hodiac ju na zem.
41Rozboril si všetky jeho ohrady; jeho pevnosti si obrátil na rumy.
42Olupujú ho všetci, ktorí idú tade cestou; je potupou svojim súsedom.
43Vyvýšil si pravicu jeho protivníkov; dal si to, aby sa radovali všetci jeho nepriatelia.
44Áno, odvrátil si ostrie jeho meča a nedal si mu obstáť v boji.
45Učinil si prietrž jeho lesku a jeho trón si vrhol na zem.
46Ukrátil si dni jeho mladosti; odial si ho hanbou. Sélah.
47Až do kedy, Hospodine? Či sa len na veky budeš skrývať? Či navždy bude horieť tvoja prchlivosť ako oheň?
48Rozpomeň sa na mňa! Lebo veď čože je ľudský vek?! Na ktorú márnosť si stvoril všetkých synov človeka?
49Kde ktorý človek by žil a neuvidel smrti, ktorý by vytrhol svoju dušu z ruky šeola?! Sélah.
50Kde je tvoja drievna rôzna milosť, Pane, ktorú si prisahal Dávidovi vo svojej pravde?
51Rozpomeň sa, Pane, na potupu svojich služobníkov, ktorú nosím vo svojom lone od všetkých veľkých národov,
52ako potupujú tvoji nepriatelia, Hospodine, ako potupujú šľapaje tvojho pomazaného.
53Nech je požehnaný Hospodin na veky. Ameň, ameň.
1Vyučujúci žalm Étána Ezrachovca.
2O Hospodinovej milosti chcem spievať naveky, ústami ohlasovať Tvoju vernosť z rodu na rod.
3Lebo si riekol: Naveky je postavená milosť v nebesiach, na nich si upevnil svoju vernosť.
4So svojím vyvoleným uzavrel som zmluvu, svojmu sluhovi Dávidovi som prisahal:
5Naveky upevním tvoje potomstvo, vybudujem tvoj trón z rodu na rod. Sela.
6Nebesá oslavujú Tvoje divy, Hospodine, a Tvoju vernosť v zbore svätých.
7Lebo kto sa v oblaku vyrovná Hospodinovi? Kto je podobný Hospodinovi medzi synmi Božími?
8Boh je obávaný v kruhu svätých, veľký je On a hrozný pre všetkých, ktorí sú vôkol Neho.
9Hospodine, Bože mocností, kto je ako Ty, mocný Hospodine? Tvoja vernosť je vôkol Teba.
10Panuješ nad vzdutým morom; keď dvíha svoje vlny, Ty ich utišuješ.
11Ty si rozmliaždil Rahaba ako zabitého, silným ramenom rozprášil si svojich nepriateľov.
12Tvoje sú nebesá a Tvoja je i zem, svet i jeho náplň; Ty si ich založil;
13sever i juh Ty si stvoril, Tábor i Chermón Tvojmu menu plesajú.
14Máš mocnú pravicu, silná je Tvoja ruka, vyvýšená Tvoja pravica.
15Spravodlivosť a právo sú základom Tvojho trónu, milosť a vernosť Ťa predchádzajú.
16Blahoslavený ľud, čo pozná plesanie, ó Hospodine. Kráčajú v svetle Tvojej tváre,
17jasajú celý deň v Tvojom mene a Tvojou spravodlivosťou sú uveličení.
18Lebo Ty si okrasou ich sily a Tvoja blahovôľa vyvyšuje náš roh.
19Lebo náš štít patrí Hospodinovi a náš kráľ Svätému Izraela.
20Vtedy si hovoril vo videní svojim zbožným, a povedal si: Pomoc som poskytol hrdinovi, vyvoleného z ľudu som povýšil.
21Našiel som svojho sluhu Dávida, pomazal som ho svojím svätým olejom,
22takže moja ruka bude stále pri ňom a posilní ho moje rameno.
23Neprekvapí ho nepriateľ a nešľachetník ho nepotlačí.
24Rozdrvím pred ním jeho nepriateľov a jeho nenávistníkov pozrážam.
25Vernosť a milosť moja bude s ním a v mojom mene vyvýši sa jeho roh.
26Položím jeho ruku na more a na veľtoky jeho pravicu.
27Bude na mňa volať: Ty si otec môj, môj Boh a skala mojej spásy.
28Ba ustanovím ho prvorodeným, najvyšším pre kráľov zeme.
29Naveky zachovám mu svoju milosť a moja zmluva ostane s ním pevná.
30Naveky zachovám jeho potomstvo, jeho trón bude, dokiaľ budú nebesá.
31Ak jeho synovia opustia môj zákon, nebudú chodiť podľa môjho práva,
32ak znesvätia moje ustanovenia, nebudú zachovávať moje príkazy,
33prútom navštívim ich priestupok a ranami ich previnenie;
34ale svoju milosť neodvrátim od neho a svoju vernosť nezruším,
35neznesvätím svoju zmluvu a nezmením, čo vyšlo z mojich úst.
36Raz som prisahal na svoju svätosť, že nesklamem Dávida,
37že jeho potomstvo potrvá naveky a jeho trón ako slnko predo mnou,
38večne bude pevný ako mesiac, a Svedok na oblaku je verný. Sela.
39Ale Ty si ho zavrhol a zamietol a nahneval si sa na svojho pomazaného,
40zavrhol si zmluvu so svojím sluhom, až po zem zneuctil si jeho korunu.
41Zbúral si všetky jeho múry a jeho pevnosti si zmenil na rozvaliny.
42Drancovali ho všetci, čo šli povedľa, bol na potupu svojim susedom.
43Vyvýšil si pravicu jeho protivníkov, rozradostnil si všetkých jeho nepriateľov.
44Odvrátil si ostrie jeho meča a nedal si mu obstáť v boji.
45Zbavil si ho lesku, trón si mu zrazil k zemi.
46Skrátil si dni jeho mladosti a hanbou si ho priodel. Sela.
47Dokedy sa budeš skrývať, Hospodine? Či navždy bude blčať Tvoj hnev ako oheň?
48Rozpomeň sa, čo je ľudský vek, na akú márnosť stvoril si všetkých ľudí!
49Kto môže žiť tak, aby neuvidel smrť, a zachránil si dušu z moci podsvetia? Sela.
50Kde sú Tvoje prvotné milostivé skutky, Pane, o ktorých si prisahal Dávidovi vo svojej vernosti?
51Rozpomeň sa, Pane, na potupu svojich sluhov, že v hrudi nosím pohanu od národov;
52ňou tupia Tvoji nepriatelia, Hospodine, tupia šľapaje Tvojho pomazaného!
53Hospodin požehnaný naveky! Amen. Amen.
1Poučná pieseň od Etana Ezrachitu.
2Pánovo milosrdenstvo chcem ospevovať naveky; po všetky pokolenia hlásať svojimi ústami tvoju vernosť.
3Veď ty si povedal: "Moje milosrdenstvo je ustanovené naveky." Tvoja vernosť je upevnená v nebesiach.
4Zmluvu som uzavrel so svojím vyvoleným, svojmu služobníkovi Dávidovi som prisahal:
5Naveky zaistím tvoj rod a postavím tvoj trón, čo pretrvá všetky pokolenia."
6Tvoje zázraky, Pane, oslavujú nebesia a tvoju vernosť spoločenstvo svätých.
7Lebo kto nad oblakmi je roveň Pánovi? Kto sa z Božích synov podobá Pánovi?
8Boh, ktorý v zhromaždení svätých budí strach, je veľký a hrozný voči všetkým, čo ho obklopujú.
9Pane, Bože zástupov, kto je ako ty? Mocný si, Pane, a pravda je u teba.
10Ty vládneš nad neskrotným morom a zmierňuješ jeho vlnobitie.
11Rahaba si pošliapal ako raneného, svojich nepriateľov si rozprášil silou ramena.
12Tvoje je nebo a tvoja je zem, svet i jeho bohatstvo si ty založil.
13Sever i juh si ty utvoril, Tábor a Hermon sa z tvojho mena radujú.
14Mocné je tvoje rameno, pevná je tvoja ruka a tvoja pravica vztýčená.
15Spravodlivosť a právo sú základom tvojho trónu, milosť a pravda kráčajú pred tvojou tvárou.
16Blažený ľud, ktorý vie jasať! Kráča vo svetle tvojej tváre, Pane;
17deň čo deň sa raduje z tvojho mena a honosí sa tvojou spravodlivosťou.
18Lebo ty si jeho sila a nádhera a tvojou priazňou sa dvíha naša moc.
19Veď náš vladár patrí Pánovi a náš kráľ Izraelovmu Svätému.
20Raz si vo videní prehovoril k svojim svätým a povedal si: "Bohatierovi som pomoc poskytol a vyvoleného z ľudu som povýšil.
21Našiel som svojho služobníka Dávida, pomazal som ho svojím svätým olejom.
22Pevne ho bude držať moja ruka a posilňovať moje rameno.
23Nezaskočí ho nepriateľ, ani zlosyn ho nepokorí.
24Nepriateľov pred jeho zrakom rozmliaždim a rozdrvím tých, čo cítia voči nemu nenávisť.
25S ním bude moja vernosť a milosť a v mojom mene povznesie sa jeho moc.
26Položím jeho ruku na more a na rieky jeho pravicu.
27On bude volať ku mne: "Ty si môj otec, môj Boh a útočište mojej spásy."
28A ja ho ustanovím za prvorodeného, za najvyššieho medzi kráľmi zeme.
29Naveky mu svoju milosť zachovám a pevná bude moja zmluva s ním.
30Jeho rod udržím naveky a jeho trón bude ako dni nebies."
31No keď raz jeho synovia môj zákon opustia a nebudú kráčať podľa mojich príkazov,
32keď moje ustanovenia znesvätia a nezachovajú moje predpisy,
33potom ich priestupok trstenicou potrescem a ich neprávosť korbáčom.
34Ale priazeň mu neodopriem a neporuším svoju vernosť.
35Svoju zmluvu neznesvätím a nezruším výroky svojich úst.
36Raz navždy som na svoju svätosť prisahal, nesklamem Dávida.
37Jeho rod bude trvať naveky a predo mnou sa ako slnko bude vznášať jeho trón;
38a navždy bude pevný sťa luna, verný svedok na oblohe."
39A predsa si ho odmietol a zavrhol, nahneval si sa na svojho pomazaného.
40Rozlomil si zmluvu so svojím sluhom, do prachu si zhodil jeho korunu,
41všetky jeho múry si rozbúral a na trosky si premenil jeho pevnosti.
42Plienili ho všetci, čo išli okolo, a na posmech vyšiel u susedov.
43Povýšil si pravicu jeho utláčateľov, všetkým nepriateľom si spôsobil radosť.
44Ostrie jeho meča si otupil a nepomáhal si mu pri boji.
45Jeho lesku si urobil koniec a na zem si povalil jeho trón.
46Skrátil si dni jeho mladosti, zahrnul si ho hanbou.
47Ako dlho ešte, Pane? Navždy sa budeš ukrývať? Tvoj hnev bude blčať sťa oheň?
48Spomeň si, aké krátke je moje trvanie, akých pominuteľných si utvoril všetkých synov ľudských!
49Ktorýže človek môže žiť naveky a smrť neuzrieť, kto môže vyviaznuť z pazúrov smrti?
50Kdeže sa, Pane, podela tvoja dávna priazeň, ako si prisahal Dávidovi vo svojej vernosti?
51Spomeň si, Pane, na potupu svojich služobníkov, ktorá sa nakopila v mojom lone od mnohých národov,
52ktorou, Pane, potupovali tvoji nepriatelia, ktorou potupovali kročaje tvojho pomazaného.
53Nech je zvelebený Pán naveky. Staň sa. Amen.
1Poučný žalm Étana Ezrachovca.
2Milosrdenstvo Hospodina chcem ospevovať naveky, tvoju vernosť hlásať svojimi ústami z pokolenia na pokolenie.
3Povedal som: Tvoje milosrdenstvo je postavené naveky, tvoja vernosť je pevná ako nebesia.
4Uzavrel som zmluvu so svojím vyvoleným, prisahal som Dávidovi, svojmu služobníkovi:
5Naveky upevním tvoj rod, postavím ti trón pre všetky pokolenia. — Sela —
6Nebesia chvália tvoje divy, Hospodin, a tvoju vernosť zhromaždenie svätých.
7Veď kto sa nad oblakmi vyrovná Hospodinovi? Kto z nebešťanov sa podobá Hospodinovi?
8Boh v kruhu svätých budí strach. Veľký a hrozný je pre všetkých vôkol neho.
9Hospodin, Boh zástupov, kto je ako ty? Mocný si, Hospodin, obklopený vernosťou.
10Ty ovládaš pyšné more, krotíš jeho vzduté vlny.
11Ty si prebodol a rozdupal Rahaba, silným ramenom si rozohnal svojich nepriateľov.
12Tvoje sú nebesia, tvoja je zem, založil si svet a všetko, čo je na ňom.
13Ty si stvoril sever i juh, Tábor a Chermón plesajú v tvojom mene.
14Máš mocné rameno, silná je tvoja ruka, pozdvihnutá tvoja pravica.
15Spravodlivosť a právo sú základom tvojho trónu, milosrdenstvo a vernosť predchádzajú tvoju tvár.
16Blahoslavený ľud, ktorý ťa vie oslavovať! Oni chodia vo svetle tvojej tváre, Hospodin.
17V tvojom mene sa tešia celý deň, tvojou spravodlivosťou sa honosia,
18lebo ty si ozdobou ich moci, tvojou priazňou rastie naša sila.
19Hospodin je náš štít, náš kráľ, Svätý Izraela.
20Kedysi vo videní si prehovoril k svojim verným takto: Poskytol som pomoc hrdinovi, vyvoleného z ľudu som povýšil.
21Našiel som svojho služobníka Dávida, pomazal som ho svojím svätým olejom.
22Pevne ho bude držať moja ruka a posilní ho moje rameno.
23Nepriateľ ho nezaskočí, nešľachetný ho nepokorí.
24Rozdrvím pred ním jeho nepriateľov, porazím tých, čo ho nenávidia.
25Moja vernosť a milosrdenstvo budú s ním, mojím menom sa vyvýši jeho roh.
26Položím jeho ruku na more a jeho pravicu na veľtoky.
27Bude ma vzývať: Ty si môj Otec, môj Boh a skala mojej spásy.
28Ustanovím ho za prvorodeného, za najvyššieho medzi kráľmi zeme.
29Svoju milosť mu zachovám naveky, verne s ním dodržím zmluvu.
30Naveky zachovám jeho rod, jeho trón bude trvať, kým budú nebesia.
31Ak jeho synovia opustia môj zákon a nebudú sa správať podľa môjho práva,
32ak moje ustanovenia znesvätia a nezachovajú moje príkazy,
33prútom potrestám ich vzburu a ranami ich vinu.
34Svoju milosť však od neho neodvrátim ani svoju vernosť nezruším.
35Neznesvätím svoju zmluvu, nezmením, čo mi vyšlo z úst.
36Raz navždy som na svoju svätosť prisahal, že nesklamem Dávida:
37Jeho rod bude trvať naveky, jeho trón bude predo mnou ako slnko.
38Naveky bude stáť pevne ako mesiac, verný svedok nad oblakmi. — Sela —
39Ty si ho však predsa zavrhol a odmietol, nahneval si sa na svojho pomazaného.
40Zmluvu so svojím služobníkom si zrušil a jeho korunu si až po zem zneuctil.
41Zbúral si všetky jeho múry, jeho pevnosti si zmenil na rozvaliny.
42Drancovali ho všetci, čo šli povedľa, bol na potupu svojim susedom.
43Povýšil si pravicu jeho protivníkov, rozveselil si všetkých jeho nepriateľov.
44Otupil si ostrie jeho meča, nedovolil si, aby obstál v boji.
45Pozbavil si ho lesku, jeho trón si zrazil na zem.
46Skrátil si dni jeho mladosti, hanbou si ho priodel. — Sela —
47Dokedy ešte, Hospodin? Budeš sa skrývať naveky? Bude tvoj hnev blčať ako oheň?
48Rozpomeň sa, aký je ľudský vek! Akých pominuteľných si stvoril všetkých ľudí!
49Kto kedy žil tak, že neuzrel smrť a zachránil si dušu z moci ríše mŕtvych? — Sela —
50Kde sú, Pane, predchádzajúce prejavy tvojej milosti, o ktorých si prisahal Dávidovi vo svojej vernosti?
51Rozpomeň sa, Pane, na potupenie svojich sluhov. V hrudi nosím pohanenie od národov,
52ktorým tvoji nepriatelia, Hospodin, tupia každú stopu tvojho pomazaného.
53Nech je zvelebený Hospodin naveky! Amen. Amen.
1Poučný žalm Etana Ezrachejského.
2Hospodine, o tvé lásce chci zpívat napořád,navěky chci svými ústy tvou věrnost zvěstovat!
3Tvrdím, že tvá láska má věčné základy,nebesa jsou potvrzením tvé věrnosti!
4Ty přece řekl jsi:„Se svým vyvoleným vstupuji do smlouvy,svému služebníku Davidovi slibuji:
5Tvé potomstvo ustanovím navěky,po všechna pokolení tvůj trůn upevním.“ séla
6Nebesa, Hospodine, slaví tvé zázraky,shromáždění svatých tvou věrnost velebí.
7Rovná se Hospodinu někdo v oblacích?Kdo z Božích synů je jako Hospodin?
8Velikou bázeň Bůh v radě svatých vzbuzuje,je mnohem hroznější než všichni kolem něj.
9Hospodine Bože zástupů, kdo je jako ty –mocný Hospodin?Za všech okolností věrný jsi!
10Ty sám jsi vládcem nad mořem bouřícím,vzedmutí jeho vln dovedeš ukrotit.
11Ty jsi netvora jak mrtvolu rozdrtil,svou mocnou paží jsi soky rozptýlil.
12Nebe i země tobě náleží,svět se vším, co je v něm, ty jsi založil.
13Sever i jih – stvořil jsi obojí,Tábor i Hermon v tvém jménu jásají.
14Mocná je paže tvá, silná ruka tvá,pravice tvá se pozvedá.
15Právo a spravedlnost jsou tvého trůnu opora,láska a věrnost předchází tvoji tvář!
16Blaze národu, jenž umí Hospodina velebit;ve světle tvé tváře takoví smějí žít.
17Ve tvém jménu radují se celé dny,tvá spravedlnost jim dává vítězství.
18Sláva jejich síly jsi přece ty sám,díky tvé milosti se náš roh pozvedá.
19Hospodinu patří naše pavéza,Svatému izraelskému náš král!
20Ve vidění jsi kdysi promluvil,tehdy jsi řekl věrným svým:„Hrdinovi jsem pomoc udělil,vybraného z lidu jsem vyvýšil.
21Našel jsem svého služebníka Davida,svým svatým olejem jsem ho pomazal.
22Má ruka jej bude podpírat,má paže mu bude síly dodávat.
23Nebude jej moci vydírat nepřítel,nebude přemožen žádným zlosynem.
24Jeho protivníky před ním rozdrtím,ty, kdo jej nenávidí, porazím.
25Má věrnost a láska bude s ním,jeho roh se v mém jménu vyvýší.
26Jeho ruku vložím na moře,na řekách spočine jeho pravice.
27‚Ty jsi můj Otec‘ – tak mě osloví –‚ty jsi můj Bůh, skála mé záchrany!‘
28A tak jej prvorozeným učiním,nejvyšším bude z králů na zemi.
29Svou lásku k němu zachovám navěky,má smlouva s ním se nikdy nezmění.
30Jeho potomstvo ustavím navždycky,dokud potrvá nebe, jeho trůn obstojí.
31Jeho synové když však můj Zákon opustía nebudou se řídit mými pravidly,
32má ustanovení jestliže porušía nedodrží mé příkazy –
33holí potrestám jejich pokleskya jejich provinění ranami.
34Svou lásku však od něj neodvrátím,svou vlastní věrnost nezradím,
35svou smlouvu nikdy neporuším,co vyšlo z mých úst, to nezměním!
36Jednou jsem ve své svatosti přísahal –copak bych zklamal Davida?
37Jeho potomstvo navěky potrvá,jeho trůn přede mnou bude jak slunce stát,
38bude jak měsíc upevněn navěky –ten věrný svědek v oblacích!“ séla
39Teď jsi jej ale zavrhl, zapudil,na svého pomazaného ses rozzuřil.
40Smlouvu se svým služebníkem zrušil jsi,jeho korunu jsi na zem zahodil.
41Všechny jeho hradby jsi prolomil,jeho opevnění jsi rozbořil.
42Všichni kolemjdoucí jej drancují,svým sousedům je vydán k tupení!
43Zvedl jsi pravici jeho nepřátel,rozveselil jsi všechny jeho soupeře.
44Ostří jeho meče jsi otupil,nechtěls ho v boji podepřít.
45Jeho nádheře jsi konec učinil,jeho trůn jsi k zemi povalil.
46Dny jeho mládí jsi ukrátil,zahalil jsi ho pláštěm ostudy! séla
47Jak dlouho se, Hospodine, budeš ukrývat? Napořád?Musí tvá zuřivost jak oheň plát?
48Jak krátký je můj život – vzpomeň si!K jaké marnosti lidstvo stvořil jsi?
49Kdo může žít, smrt nikdy nespatřit?Kdo zachrání svůj život z moci podsvětí? séla
50Kam se tvá první láska, Pane, poděla?Na svoji věrnost jsi Davidovi přísahal!
51Pamatuj, Pane, jak je tvůj služebník pohrdán!Urážky všech těch národů mi padly do klína!
52Jak jen se, Hospodine, tví nepřátelé rouhali!Tvému pomazanému se rouhali a jeho šlépějím!
53Hospodin ať je požehnán navěky!Amen! Amen!
1Poučující, pro Étana Ezrachejského .
2O Hospodinově milosrdenství chci zpívat věčně, svými ústy v známost uvádět tvou věrnost po všechna pokolení.
3Pravím: Tvoje milosrdenství je zbudováno navěky, v nebesích jsi pevně založil svou věrnost,
4řekls : „Uzavřel jsem smlouvu se svým vyvoleným, přísahal jsem Davidovi, svému služebníku:
5Dám, že tvé potomstvo bude navěky stát pevně, já jsem zbudoval tvůj trůn pro všechna pokolení.“
6Nebesa ti , Hospodine, vzdávají za tvůj div chválu, shromáždění svatých velebí tvou věrnost.
7Vždyť kdo v oblacích se může Hospodinu rovnat? Kdo z Božích synů se podobá Hospodinu?
8Strašný je Bůh v kruhu svatých, nesmírný, budící bázeň ve všech kolem sebe.
9Hospodine, Bože zástupů, kdo je jako ty? Jsi nepřemožitelný, Hospodine, a tvá věrnost tě provází všudy.
10Umíš zvládnout zpupné moře, zkrotit jeho vzduté vlny.
11Netvora jsi zdeptal, jako bys ho proklál, mocnou paží jsi rozprášil svoje nepřátele.
12Tvá jsou nebesa, tvá je i země, založil jsi svět a všechno, co je na něm.
13Ty jsi stvořil jih i sever, i Tábor a Chermón plesají v tvém jménu.
14V své paži máš bohatýrskou sílu, tvá ruka je mocná, tvá pravice pozdvižená.
15Spravedlnost a právo jsou pilíře tvého trůnu, před tebou jde milosrdenství a věrnost.
16Blaze lidu, který zná vítězný hlahol, který chodí ve světle tvé tváře, Hospodine.
17Budou jásat každý den v tvém jménu, pozvedá je tvoje spravedlnost,
18neboť ty jsi leskem jejich moci; tvou přízní se náš roh zvedá.
19Štít náš patří Hospodinu, náš král Svatému Izraele.
20Ve vidění promluvil jsi jednou ke svým věrným. Řekls: „Poskytl jsem bohatýru pomoc, povýšil jsem vybraného z lidu.
21Nalezl jsem Davida, svého služebníka, pomazal jsem ho svým olejem svatým.
22Pevně bude moje ruka při něm, udatným ho učiní má paže.
23Nepřítel ho nepřekvapí a bídák ho nepokoří.
24Před ním potřu jeho protivníky, porazím ty, kdo ho nenávidí.
25Bude s ním mé milosrdenství a věrnost, jeho roh se pozvedne v mém jménu.
26I na moře vložím jeho ruku a jeho pravici na řeky.
27On mě bude vzývat: ‚Tys můj Otec, můj Bůh, moje spásná skála,‘
28a já ho učiním prvorozeným, nejvyšším nad králi země.
29Svoje milosrdenství mu zachovám věčně, věrně dodržím svou smlouvu.
30Jeho potomstvu dám trvat navěky, jeho trůnu po všechny dny nebes.
31Opustí-li jeho synové můj zákon, nebudou-li žít podle mých řádů,
32budou-li má nařízení znesvěcovat, nebudou-li dbát mých přikázání,
33ztrestám jejich nevěrnosti metlou a ranami jejich nepravosti,
34ale svoje milosrdenství mu neodejmu, nezradím svou věrnost,
35neznesvětím svoji smlouvu, nezměním, co splynulo mi ze rtů.
36Jednou jsem přísahal na svou svatost. Cožpak bych lhal Davidovi?
37Jeho potomstvo potrvá navěky, i jeho trůn přede mnou bude jako slunce,
38pevně bude stát navěky jako měsíc, věrný svědek nad oblaky.“
39Zanevřels však na něj , zavrhls ho , na svého pomazaného ses rozlítil.
40Zrušil jsi smlouvu se svým služebníkem, jeho čelenku jsi znesvětil, srazil k zemi.
41Všechny jeho zdi jsi zbořil, jeho pevnosti obrátils v trosky.
42Plení ho všichni, kdo táhnou kolem, tupení svých sousedů je vydán.
43Pozvedls pravici jeho protivníků, učinils všem jeho nepřátelům radost.
44Otupil jsi ostří jeho meče, nedal jsi mu obstát v boji.
45Posvátné čistoty jsi ho zbavil, jeho trůn jsi skácel na zem.
46Zkrátil jsi dny jeho mládí, pokryl jsi ho hanbou.
47Dlouho ještě, Hospodine? Skryl ses natrvalo? Bude tvoje rozhořčení sálat jako oheň?
48Pamatuj, co jsem. Vždyť co je lidský věk? Což šalebně jsi stvořil všechny lidi?
49Který muž kdy žil a nedočkal se smrti? Z moci podsvětí kdo zachránil se?
50Kde zůstalo někdejší tvé milosrdenství, ó Panovníku, jež jsi odpřisáhl Davidovi na svou věrnost?
51Panovníku, připomeň si potupu svých služebníků, kterou od všech možných národů v svém klíně nosím.
52Tvoji nepřátelé, Hospodine, potupili, potupili každou stopu po tvém pomazaném!
53Požehnán buď Hospodin navěky. Amen, amen.
1maśkîl, lə’êṯān hā’ezrāḥî. ḥasḏê Yahweh ‘ōwlām ’āšîrāh; ləḏōr wāḏōr ’ōwḏîa‘ ’ĕmūnāṯəḵā bəp̄î.
2kî- ’āmartî, ‘ōwlām ḥeseḏ yibbāneh; šāmayim tāḵin ’ĕmūnāṯəḵā ḇāhem.
3kārattî ḇərîṯ liḇḥîrî; nišba‘tî, ləḏāwiḏ ‘aḇdî.
4‘aḏ- ‘ōwlām ’āḵîn zar‘eḵā; ūḇānîṯî ləḏōr- wāḏōwr kis’ăḵā selāh.
5wəyōwḏū šāmayim pil’ăḵā Yahweh; ’ap̄- ’ĕmūnāṯəḵā, biqhal qəḏōšîm.
6kî mî ḇaššaḥaq ya‘ărōḵ Yahweh; yiḏmeh Yahweh biḇnê ’êlîm
7’êl na‘ărāṣ bəsōwḏ- qəḏōšîm rabbāh; wənōwrā, ‘al- kāl- səḇîḇāw.
8Yahweh ’ĕlōhê ṣəḇā’ōwṯ, mî- ḵāmōwḵā ḥăsîn yāh; we’ĕmūnāṯəḵā, səḇîḇōwṯeḵā.
9’attāh mōwōšêl bəḡê’ūṯ hayyām; bəśōw ḡallāw, ’attāh ṯəšabbəḥêm.
10’attāh ḏikkiṯā ḵeḥālāl rāhaḇ; bizrōwa‘ ‘uzzəḵā, pizzartā ’ōwyḇeḵā.
11ləḵā mayim ’ap̄- ləḵā ’āreṣ; têḇêl ūməlō’āh, ’attāh yəsaḏtām.
12ṣāp̄ōwn wəyāmîn ’attāh ḇərāṯām; tāḇōwr wəḥermōwn, bəšimḵā yərannênū.
13ləḵā zərōwa‘ ‘im- gəḇūrāh; tā‘ōz yāḏəḵā, tārūm yəmîneḵā.
14ṣeḏeq ūmišpāṭ məḵōwn kis’eḵā; ḥeseḏ we’ĕmeṯ, yəqaddəmū p̄āneḵā.
15’ašrê hā‘ām yōwḏ‘ê ṯərū‘āh; Yahweh bə’ōwr- pāneḵā yəhallêḵūn.
16bəšimḵā yəḡîlūn kāl- hayyōwm; ūḇəṣiḏqāṯəḵā yārūmū.
17kî- ṯip̄’ereṯ ‘uzzāmōw ’āttāh; ūḇirṣōnəḵā, [tārîm ḵ] (tārūm q) qarnênū.
18kî Yahweh māḡinnênū; wəliqḏōwōš yiśrā’êl malkênū.
19’āz dibbartā- ḇəḥāzōwn laḥăsîḏeḵā, wattōmer, šiwwîṯî ‘êzer ‘al- gibbōwr; hărîmōwṯî ḇāḥūr mê‘ām.
20māṣāṯî dāwiḏ ‘aḇdî; bəšemen qāḏšî məšaḥtîw.
21’ăšer yāḏî tikkōwn ‘immōw; ’ap̄- zərōw‘î ṯə’amməṣennū.
22lō- yašši ’ōwyêḇ bōw; ūḇen- ‘awlāh, lō yə‘annennū.
23wəḵattōwṯî mippānāw ṣārāw; ūməśan’āw ’eggōwp̄.
24we’emūnāṯî wəḥasdî ‘immōw; ūḇišmî, tārūm qarnōw.
25wəśamtî ḇayyām yāḏōw; ūḇannəhārōwṯ yəmînōw.
26hū yiqrā’ênî ’āḇî ’āttāh; ’êlî, wəṣūr yəšū‘āṯî.
27’ap̄- ’ānî bəḵōwr ’ettənêhū; ‘elyōwn, ləmalḵê- ’āreṣ.
28lə‘ōwlām, [’ešmōwr- ḵ] (’ešmār- lōw q) ḥasdî; ūḇərîṯî, ne’ĕmeneṯ lōw.
29wəśamtî lā‘aḏ zar‘ōw; wəḵis’ōw, kîmê šāmāyim.
30’im- ya‘azḇū ḇānāw tōwrāṯî; ūḇəmišpāṭay, lō yêlêḵūn.
31’im- ḥuqqōṯay yəḥallêlū; ūmiṣwōṯay, lō yišmōrū.
32ūp̄āqaḏtî ḇəšêḇeṭ piš‘ām; ūḇinḡā‘îm ‘ăwōnām.
33wəḥasdî lō- ’āp̄îr mê‘immōw; wəlō- ’ăšaqqêr, be’ĕmūnāṯî.
34lō- ’ăḥallêl bərîṯî; ūmōwṣā p̄āṯay, lō ’ăšanneh.
35’aḥaṯ nišba‘tî ḇəqāḏəšî; ’im- ləḏāwiḏ ’ăḵazzêḇ.
36zar‘ōw lə‘ōwlām yihyeh; wəḵis’ōw ḵaššemeš neḡdî.
37kəyārêaḥ yikkōwn ‘ōwlām; wə‘êḏ baššaḥaq, ne’ĕmān selāh.
38wə’attāh zānaḥtā wattim’ās; hiṯ‘abbartā, ‘im- məšîḥeḵā.
39nê’artāh bərîṯ ‘aḇdeḵā; ḥillaltā lā’āreṣ nizrōw.
40pāraṣtā ḵāl gəḏêrōṯāw; śamtā miḇṣārāw məḥittāh
41suhū kāl- ‘ōḇərê ḏāreḵ; hāyāh ḥerpāh, lišḵênāw.
42hărîmōwṯā yəmîn ṣārāw; hiśmaḥtā, kāl- ’ōwyḇāw.
43’ap̄- tāšîḇ ṣūr ḥarbōw; wəlō hăqêmōṯōw, bammilḥāmāh.
44hišbatā miṭṭəhārōw; wəḵis’ōw, lā’āreṣ miggartāh.
45hiqṣartā yəmê ‘ălūmāw; he‘ĕṭîṯā ‘ālāw būšāh selāh.
46‘aḏ- māh Yahweh tissāṯêr lāneṣaḥ; tiḇ‘ar kəmōw- ’êš ḥămāṯeḵā.
47zəḵār- ’ănî meh- ḥāleḏ; ‘al- mahōšā,- w bārāṯā ḵāl bənê- ’āḏām.
48mî ḡeḇer yiḥyeh wəlō yir’eh- māweṯ; yəmallêṭ nap̄šōw mîyaḏ- šə’ōwl selāh.
49’ayyêh ḥăsāḏeḵā hārišōnîm ’ăḏōnāy; nišba‘tā ləḏāwiḏ, be’ĕmūnāṯeḵā.
50zəḵōr ’ăḏōnāy ḥerpaṯ ‘ăḇāḏeḵā; śə’êṯî ḇəḥêqî, kāl- rabbîm ‘ammîm.
51’ăšer ḥêrəp̄ū ’ōwyḇeḵā Yahweh; ’ăšer ḥêrəp̄ū, ‘iqqəḇōwṯ məšîḥeḵā.
52bārūḵ Yahweh lə‘ōwlām, ’āmên wə’āmên.