Žalmy, 69. kapitola

< Predošlá kapitola Nasledujúca kapitola >
Ž 69,1
Náčelníkovi speváckeho sboru na nápev: Ľalie. Dávidov.
Pre hudobný prednes na nápev: Ľalie. Dávidov.
Zbormajstrovi. Na nápev "Ľalia". Dávidov žalm.
Zbormajstrovi na nápev: Ľalie. Dávidov.
Pro předního zpěváka, na nápěv „Lilie“.Žalm Davidův.
Pro předního zpěváka, podle „Lilií“. Davidův.
lamnaṣṣêaḥ ‘al- šōwōšannîm ləḏāwiḏ. hōwōšî‘ênî ’ĕlōhîm; kî ḇā’ū mayim ‘aḏ- nāp̄eš.
לַמְנַצֵּ֬חַ עַֽל־ שׁוֹשַׁנִּ֬ים לְדָוִֽד׃ הוֹשִׁיעֵ֥נִי אֱלֹהִ֑ים כִּ֤י בָ֖אוּ מַ֣יִם עַד־ נָֽפֶשׁ׃
Ž 69,2
Zachráň ma, Bože, lebo mi došly vody až po dušu.
Zachráň ma, Bože, lebo mi vody dosiahli až po hrdlo.
Zachráň ma, Bože, lebo voda mi vystúpila až po krk.
Zachráň ma, Bože, lebo voda mi siaha až po hrdlo.
Bože, pomoz mi,voda až po krk sahá mi!
Zachraň mě, můj Bože, vody mi pronikly k duši!
ṭāḇa‘tî bîwên məṣūlāh wə’ên mā‘omāḏ; bāṯî ḇəma‘ămaqqê- mayim, wəšibbōleṯ šəṭāp̄āṯənî.
טָבַ֤עְתִּי ׀ בִּיוֵ֣ן מְ֭צוּלָה וְאֵ֣ין מָעֳמָ֑ד בָּ֥אתִי בְמַעֲמַקֵּי־ מַ֝֗יִם וְשִׁבֹּ֥לֶת שְׁטָפָֽתְנִי׃
Ž 69,3
Hrúžam sa v hlbokom bahne, a nieto na čom zastať. Vošiel som do hlbín vôd, a zalial ma valiaci sa prúd.
Zaviazol som v hlbokom bahne, v ktorom niet sa kde postaviť; vošiel som do hlbokých vôd a prúd ma zaplavil.
V bezodnom bahne viaznem a nemám pevnej pôdy pod nohami, dostal som sa do hlbín vôd a zalieva ma príval.
Topím sa v hlbokom bahne, nemám sa na čo postaviť. Dostal som sa do vodných hlbín, prúd ma odnáša.
Hluboko klesám do bahna beze dna,kolem mě vodní hlubina –ta záplava mě přemáhá!
V bahně hlubiny se topím, není na čem stanout, do hlubokých vod se nořím, dravý proud mě vleče.
yāḡa‘tî ḇəqārə’î niḥar gərōwnî kālū ‘ênay; məyaḥêl, lêlōhāy.
יָגַ֣עְתִּי בְקָרְאִי֮ נִחַ֪ר גְּר֫וֹנִ֥י כָּל֥וּ עֵינַ֑י מְ֝יַחֵ֗ל לֵאלֹהָֽי׃
Ž 69,4
Ustal som od svojho volania; moje hrdlo vyschlo; moje oči zomdlely, kým očakávam na svojho Boha.
Ustal som od volania, hrdlo mi horí, oči mi vyhasli od vyčkávania na môjho Boha.
Ustatý som od volania, hrdlo mi zachríplo. Unavili sa mi oči, čo tak vyzerám svojho Boha.
Volanie ma vyčerpalo, hrdlo mi vyschlo, oči pohasli očakávaním na môjho Boha.
Křikem jsem vyčerpán,hrdlo mě pálí, vysychá,vyhlížím Boha, ztrácím zrak!
Volám do umdlení, hrdlo zanícené, Boha vyhlížím, až zrak mi vypovídá.
rabbū miśśa‘ărōwṯ rōšî śōnə’ay ḥinnām ‘āṣəmū maṣmîṯay ’ōyəḇay šeqer; ’ăšer lō- ḡāzaltî, ’āz ’āšîḇ.
רַבּ֤וּ ׀ מִשַּׂעֲר֣וֹת רֹאשִׁי֮ שֹׂנְאַ֪י חִ֫נָּ֥ם עָצְמ֣וּ מַ֭צְמִיתַי אֹיְבַ֣י שֶׁ֑קֶר אֲשֶׁ֥ר לֹא־ גָ֝זַ֗לְתִּי אָ֣ז אָשִֽׁיב׃
Ž 69,5
Tých, ktorí ma nenávidia bez príčiny, je viac ako vlasov na mojej hlave. Zmocneli tí, ktorí sa usilujú ma zničiť, moji lživí nepriatelia. Čoho som neulúpil, mám potom vrátiť.
Viac je tých, ktorí ma bez príčiny nenávidia, ako vlasov na mojej hlave; mnoho je mojich ničiteľov, mojich lživých nepriateľov; čo som neulúpil, musím nahradiť.
Viac než mám vlasov na hlave, je tých, čo ma bez príčiny nenávidia. Mocnejší sú tí, čo ma prenasledujú, sú to nepriatelia klamárski; musel som vrátiť, čo som neulúpil.
Viac ako vlasov na mojej hlave je tých, čo ma bez príčiny nenávidia. Mocní sú tí, čo ma chcú zničiť, podlí nepriatelia. — Mám nahradiť, čo som neulúpil? —
Těch, kdo mě bez důvodu nenávidí,je více, než mám vlasů na hlavě!Spousta je těch, kteří mě chtějí zničit,obviňují mě falešně –to, co jsem neukradl, musím navracet!
Víc než vlasů na mé hlavě je těch, kdo mě bez důvodů nenávidí; zdatní jsou, kdo umlčet mě chtějí, zrádní nepřátelé! Co jsem neuchvátil, mám teď vracet.
’ĕlōhîm, ’attāh yāḏa‘tā lə’iwwaltî; wə’ašmōwṯay, mimməḵā lō- niḵḥāḏū.
אֱ‍ֽלֹהִ֗ים אַתָּ֣ה יָ֭דַעְתָּ לְאִוַּלְתִּ֑י וְ֝אַשְׁמוֹתַ֗י מִמְּךָ֥ לֹא־ נִכְחָֽדוּ׃
Ž 69,6
Bože, ty znáš môj nerozum, a moje previnenia nie sú skryté pred tebou.
Bože, Ty poznáš moju poblúdilosť, a moje viny nie sú skryté pred Tebou.
Bože, ty poznáš moju pochabosť a moje poklesky nie sú ti skryté.
Bože, ty poznáš moju nerozumnosť, nie sú ti skryté moje previnenia.
Ty, Bože, znáš moje bláznovství,mé viny před tebou se nikam neskryjí.
Ty znáš, Bože, moji pošetilost, čím jsem se kdy provinil, ti není skryto.
’al- yêḇōšū ḇî qōweḵā ’ăḏōnāy Yahweh ṣəḇā’ōwṯ ’al- yikkāləmū ḇî məḇaqšeḵā; ’ĕlōhê, yiśrā’êl.
אַל־ יֵ֘בֹ֤שׁוּ בִ֨י ׀ קֹוֶיךָ֮ אֲדֹנָ֥י יְהוִ֗ה צְבָ֫א֥וֹת אַל־ יִכָּ֣לְמוּ בִ֣י מְבַקְשֶׁ֑יךָ אֱ֝לֹהֵ֗י יִשְׂרָאֵֽל׃
Ž 69,7
Nech sa nehanbia pre mňa tí, ktorí očakávajú na teba, Pane, Hospodine Zástupov; nech sa nestydia mojou vinou tí, ktorí ťa hľadajú, ó, Bože Izraelov!
Nech sa nemusia hanbiť pre mňa tí, čo v Teba dúfajú, Pane, Hospodine mocností! Nech sa nemusia pre mňa pýriť tí, čo Teba hľadajú, Bože Izraela!
Nech sa nemusia pýriť pre mňa tí, čo dúfajú v teba, Pane, Bože zástupov. Nech sa nemusia hanbiť pre mňa tí, čo ťa hľadajú, Bože Izraela.
Nech sa nemusia hanbiť za mňa tí, čo v teba dúfajú, Pane, Hospodin zástupov! Nech sa nemusia cítiť ponížení pre mňa tí, čo ťa hľadajú, Boh Izraela!
Ať se kvůli mně, Hospodine, stydět nemusíti, kteří v tebe, Pane zástupů, doufají.Ať kvůli mně nejsou zahanbeniti, kteří tě, Bože Izraele, hledají!
Kvůli mně však ať se nemusejí hanbit, kdo složili svou naději v tebe, Panovníku, Hospodine zástupů, ať kvůli mně se nemusejí stydět ti, kdo tě hledají, Bože Izraele!
kî- ‘āleḵā nāśāṯî ḥerpāh; kissəṯāh ḵəlimmāh p̄ānāy.
כִּֽי־ עָ֭לֶיךָ נָשָׂ֣אתִי חֶרְפָּ֑ה כִּסְּתָ֖ה כְלִמָּ֣ה פָנָֽי׃
Ž 69,8
Lebo pre teba nesiem pohanenie, pre teba pokryl stud moju tvár.
Lebo pre Teba znášam pohanenie, stud mi pokrýva tvár.
Pre teba znášam potupu a hanba mi pokrýva tvár.
Veď pre teba znášam potupu a hanba mi pokrýva tvár.
Kvůli tobě přece snáším ponížení,to kvůli tobě mi hanba halí tvář.
Snáším potupu přec kvůli tobě, stud pokryl mé tváře.
mūzār hāyîṯî lə’eḥāy; wənāḵərî, liḇnê ’immî.
מ֭וּזָר הָיִ֣יתִי לְאֶחָ֑י וְ֝נָכְרִ֗י לִבְנֵ֥י אִמִּֽי׃
Ž 69,9
Cudzím som sa stal svojim bratom a neznámym svojej matky synom.
Svojim bratom stal som sa cudzím, synom svojej matky cudzincom.
Svojim bratom som sa stal cudzincom a synom svojej matky neznámym.
Za cudzieho ma pokladajú vlastní bratia, cudzincom som pre synov svojej matky,
Pro vlastní bratry jsem jako cizí,pro děti své matky jsem cizincem.
Za cizího mě mají mí bratři, cizincem jsem pro syny své matky,
kî- qin’aṯ bêṯəḵā ’ăḵālāṯənî; wəḥerpōwṯ ḥōwrp̄eḵā, nāp̄əlū ‘ālāy.
כִּֽי־ קִנְאַ֣ת בֵּיתְךָ֣ אֲכָלָ֑תְנִי וְחֶרְפּ֥וֹת ח֝וֹרְפֶ֗יךָ נָפְל֥וּ עָלָֽי׃
Ž 69,10
Lebo ma zožiera horlivosť za tvoj dom, a hanenia haniacich teba padly na mňa.
Lebo horlenie za Tvoj dom ma strávilo, útržky Tvojich tupiteľov padli na mňa.
Stravuje ma horlivosť za tvoj dom, padajú na mňa urážky tých, čo ťa urážajú.
lebo horlenie za tvoj dom ma strávilo a hany tých, čo ťa tupia, padli na mňa.
Horlivost tvého domu mě totiž stravuje,padají na mě urážky tobě určené!
neboť horlivost o tvůj dům mě strávila, tupení těch, kdo tě tupí, padlo na mne.
wā’eḇkeh ḇaṣṣōwm nap̄šî; wattəhî laḥărāp̄ōwṯ lî.
וָאֶבְכֶּ֣ה בַצּ֣וֹם נַפְשִׁ֑י וַתְּהִ֖י לַחֲרָפ֣וֹת לִֽי׃
Ž 69,11
Ak plačem trápiac pôstom svoju dušu, je mi to na potupu.
Keď som plakal a postil sa, bolo mi to na potupu.
V pôstoch som si dušu vyplakal, no aj to mi bolo na potupu.
Keď som plakal a v pôste si trápil dušu, vyšiel som na posmech.
V slzách když jsem se trápil postem,měli pro mě jen posměšky.
Postil jsem se, vyplakal si oči, ale v potupu se mi to obrátilo.
wā’ettənāh ləḇūšî śāq; wā’ĕhî lāhem ləmāšāl.
וָאֶתְּנָ֣ה לְבוּשִׁ֣י שָׂ֑ק וָאֱהִ֖י לָהֶ֣ם לְמָשָֽׁל׃
Ž 69,12
A keď miesto rúcha beriem na seba smútočné vrece, vtedy som im porekadlom.
Keď som vzal vrece na seba namiesto šiat, stal som sa im porekadlom.
I vrecovinu som si obliekol a príslovečným som sa stal.
Keď som si obliekol vrecovinu, stal som sa im posmešným príslovím.
Místo šatů když oblékal jsem pytel,skládali o mně říkanky.
Oblékl jsem si žíněné roucho a stal jsem se pro ně pořekadlem.
yāśîḥū ḇî yōšəḇê šā‘ar; ūnəḡînōwṯ, šōwṯê šêḵār.
יָשִׂ֣יחוּ בִ֭י יֹ֣שְׁבֵי שָׁ֑עַר וּ֝נְגִינ֗וֹת שׁוֹתֵ֥י שֵׁכָֽר׃
Ž 69,13
Zlé hovoria o mne tí, ktorí sedia v bráne, a pesničkou k hudbe som tým, ktorí pijú opojný nápoj.
O mne rozprávajú tí, ktorí sedia v bráne, i piesne pijanov opojného nápoja.
Utŕhajú si zo mňa tí, čo vysedávajú v bráne, a pri víne pospevujú o mne pijani.
Ohovárajú ma tí, čo vysedávajú v bráne, posmešne si o mne pospevujú opilci.
Pomlouvali mě, kdo sedají v bráně,opilci si o mně zpívali!
O mně klevetí, kdo sedávají v bráně, pijani si o mně popěvují.
wa’ănî ṯəp̄illāṯî- ləḵā Yahweh ‘êṯ rāṣōwn, ’ĕlōhîm bərāḇ- ḥasdeḵā; ‘ănênî, be’ĕmeṯ yiš‘eḵā.
וַאֲנִ֤י תְפִלָּתִֽי־ לְךָ֨ ׀ יְהוָ֡ה עֵ֤ת רָצ֗וֹן אֱלֹהִ֥ים בְּרָב־ חַסְדֶּ֑ךָ עֲ֝נֵ֗נִי בֶּאֱמֶ֥ת יִשְׁעֶֽךָ׃
Ž 69,14
Ale ja k tebe odosielam svoju modlitbu, Hospodine; nech je to príjemný čas; Bože, pre mnohú svoju milosť ozvi sa mi, pre vernosť svojho spasenia.
Ja sa však k Tebe modlím, Hospodine, v čase príhodnom, Bože, pre svoju veľkú milosť ohlás sa mi so svojou vernou pomocou.
Ale ja, Pane, obraciam sa modlitbou k tebe v tomto čase milosti. Vypočuj ma, Bože, pre svoju veľkú dobrotu, pre svoju vernosť mi pomôž.
Ja sa však k tebe modlím, Hospodin, v príhodnom čase. Bože, odpovedz mi vernou pomocou pre svoju veľkú milosť!
Já se však budu modlit k tobě,vždyť je, Hospodine, čas tvé milosti.Vyslyš mě, Bože, ve své veliké lásce,zachraň mě ve své věrnosti!
Ale má modlitba spěje , Hospodine, k tobě, je čas přízně, Bože nejvýš milosrdný, odpověz mi, věrný dárce spásy,
haṣṣîlênî miṭṭîṭ wə’al- ’eṭbā‘āh; ’innāṣəlāh miśśōnə’ay, ūmimma‘ămaqqê- māyim.
הַצִּילֵ֣נִי מִ֭טִּיט וְאַל־ אֶטְבָּ֑עָה אִנָּצְלָ֥ה מִ֝שֹּֽׂנְאַ֗י וּמִמַּֽעֲמַקֵּי־ מָֽיִם׃
Ž 69,15
Vytrhni ma z blata, aby som sa nepohrúžil! Nech som vytrhnutý od tých, ktorí ma nenávidia, a z hlbokostí vôd.
Vytrhni ma z blata, aby som nezaviazol, nech sa oslobodím od tých, čo ma nenávidia, i z hlbokých vôd!
Vytrhni ma z bahna, aby som sa nepohrúžil doň, a budem vytrhnutý z moci svojich nenávistníkov i z hlbokých vôd.
Vytiahni ma z bahna, aby som sa neutopil! Osloboď ma od tých, čo ma nenávidia, zachráň ma z hlbokých vôd,
Z bahna mě vytáhni, nenech mě utonout,před těmi, kdo mě nenávidí, dej mi uniknoutjako před vodní hlubinou!
vysvoboď mě z bahna, ať se neutopím! Kéž jsem vysvobozen z rukou těch, kteří mě nenávidí, z hlubokých vod.
’al- tišṭəp̄ênî šibbōleṯ mayim wə’al- tiḇlā‘ênî məṣūlāh; wə’al- te’ṭar- ‘ālay bə’êr pîhā.
אַל־ תִּשְׁטְפֵ֤נִי ׀ שִׁבֹּ֣לֶת מַ֭יִם וְאַל־ תִּבְלָעֵ֣נִי מְצוּלָ֑ה וְאַל־ תֶּאְטַר־ עָלַ֖י בְּאֵ֣ר פִּֽיהָ׃
Ž 69,16
Nech ma nezaleje valiaci sa prúd vody, nech ma nepohltí hlbina, a nech nezavrie jama nado mnou svojich úst!
Nech ma neodplaví prúd vody a nech ma nepohltí hlbina, studňa nech nezatvorí svoje ústa nado mnou!
Nech ma nezatopí príval vôd, nech ma nepohltí hlbina a priepasť nezavrie nado mnou pažerák.
aby ma neodniesol vodný prúd, aby ma nepohltila hlbočina a studňa nezavrela ústa nado mnou.
Ať mě nepřemůže vodní záplava,ať mě nepohltí její hlubina,kdyby se nade mnou propast zavřela!
Ať mě neodvleče dravý vodní proud, ať hlubina mě nepohltí, ať nade mnou studnice nezavře ústa!
‘ănênî Yahweh kî- ṭōwḇ ḥasdeḵā; kərōḇ raḥămeḵā, pənêh ’êlāy.
עֲנֵ֣נִי יְ֭הוָה כִּי־ ט֣וֹב חַסְדֶּ֑ךָ כְּרֹ֥ב רַ֝חֲמֶ֗יךָ פְּנֵ֣ה אֵלָֽי׃
Ž 69,17
Ozvi sa mi, Hospodine, lebo je dobrá tvoja milosť. Podľa množstva svojho milosrdenstva pohliadni na mňa!
Ohlás sa mi, Hospodine, lebo je vzácna Tvoja milosť, obráť sa ku mne pre svoje hojné zľutovanie.
Vyslyš ma, Pane, veď si dobrotivý a láskavý; pre svoje veľké milosrdenstvo pohliadni na mňa.
Ozvi sa mi, Hospodin, lebo tvoja milosť je dobrotivá. Pre svoje hojné zľutovanie obráť sa ku mne.
Vyslyš mě, Hospodine, pro dobrotu své lásky,v hojném svém soucitu na mě pohlédni.
Odpověz mi, Hospodine, vždyť tvé milosrdenství je dobrotivé, pro své velké slitování shlédni na mne,
wə’al- tastêr pāneḵā mê‘aḇdeḵā; kî- ṣar- lî, mahêr ‘ănênî.
וְאַל־ תַּסְתֵּ֣ר פָּ֭נֶיךָ מֵֽעַבְדֶּ֑ךָ כִּֽי־ צַר־ לִ֝֗י מַהֵ֥ר עֲנֵֽנִי׃
Ž 69,18
A neskrývaj svojej tvári pred svojím služobníkom, lebo mi je úzko. Rýchle sa mi ohlás.
Neskrývaj tvár svoju pred svojím sluhom, lebo mi je úzko; rýchlo sa mi ohlás.
Neodvracaj tvár od svojho služobníka, veď, hľa, trpím; čím skôr ma vyslyš.
Neskrývaj svoju tvár pred svojím sluhom, lebo som v tiesni. Rýchlo sa mi ozvi!
Před svým služebníkem svou tvář neskrývej,je mi tak úzko – pospěš, vyslyš mě!
neskrývej tvář před svým služebníkem, když se soužím, pospěš, odpověz mi,
qārəḇāh ’el- nap̄šî ḡə’ālāh; ləma‘an ’ōyəḇay pəḏênî.
קָרְבָ֣ה אֶל־ נַפְשִׁ֣י גְאָלָ֑הּ לְמַ֖עַן אֹיְבַ֣י פְּדֵֽנִי׃
Ž 69,19
Priblíž sa mojej duši; vyprosti ju! Vykúp ma pre mojich nepriateľov!
Priblíž sa k mojej duši, vykúp ju, pre mojich nepriateľov vysloboď ma.
Príď ku mne a zachráň ma, so zreteľom na mojich nepriateľov ma vysloboď.
Priblíž sa ku mne a vykúp ma. Vysloboď ma napriek mojim nepriateľom.
Přibliž se ke mně, vyprosti mě,vykup mě z moci nepřátel!
buď mi blízko, zastaň se mne, vykup mě kvůli mým nepřátelům!
’attāh yāḏa‘tā, ḥerpāṯî ūḇāšətî ūḵəlimmāṯî; neḡdəḵā, kāl- ṣōwrrāy.
אַתָּ֤ה יָדַ֗עְתָּ חֶרְפָּתִ֣י וּ֭בָשְׁתִּי וּכְלִמָּתִ֑י נֶ֝גְדְּךָ֗ כָּל־ צוֹרְרָֽי׃
Ž 69,20
Ty znáš moje pohanenie, moju hanbu a môj stud; pred tebou sú všetci moji protivníci.
Ty poznáš moje pohanenie i moju hanbu, potupu, a všetci moji protivníci sú Ti pred očami.
Ty poznáš moju potupu, moju hanbu i moje zneuctenie. Ty vidíš všetkých, čo ma sužujú.
Ty vieš, ako ma hania, zahanbujú a tupia, máš pred sebou všetkých mojich protivníkov.
Ty přece víš o mém ponížení,o všech těch urážkách a posměšcích –všechny mé nepřátele máš přece na očích!
Ty víš, jak jsem tupen, ostouzen a haněn, máš před sebou všechny moje protivníky.
ḥerpāh šāḇərāh libbî, wā’ānūšāh wā’ăqawweh lānūḏ wā’ayin; wəlamnaḥămîm, wəlō māṣāṯî.
חֶרְפָּ֤ה ׀ שָֽׁבְרָ֥ה לִבִּ֗י וָֽאָ֫נ֥וּשָׁה וָאֲקַוֶּ֣ה לָנ֣וּד וָאַ֑יִן וְ֝לַמְנַחֲמִ֗ים וְלֹ֣א מָצָֽאתִי׃
Ž 69,21
Pohanenie skrúšilo moje srdce, a preto som zronený. Keď čakám, že ma niekto poľutuje, nieto nikoho, a keď čakám na tešiteľov, nenachádzam ich.
Potupa zlomila mi srdce, až som ochorel; čakal som na sústrasť, ale tej nebolo, na tešiteľov, ale nenašiel som ich.
Potupa mi zlomila srdce a ochabol som. Čakal som, že dakto bude mať so mnou súcit, no takého som nestretol; čakal som, že dakto ma poteší, ale taký sa nenašiel.
Pohana mi zlomila srdce, som z toho celkom chorý. Očakával som súcit, ale márne, tých, čo by potešili, no nebolo ich.
Srdce mám hanbou zdrcené, je mi zle,toužil jsem po soucitu, zbytečně,hledal jsem utěšitele, ale nenašel.
Srdce potupou mi puká, jsem jak ochrnulý. Na soucit jsem čekal, ale marně; na ty, kdo by potěšili – nenašel se nikdo .
wayyittənū bəḇārūṯî rōš; wəliṣmā’î, yašqūnî ḥōmeṣ.
וַיִּתְּנ֣וּ בְּבָרוּתִ֣י רֹ֑אשׁ וְ֝לִצְמָאִ֗י יַשְׁק֥וּנִי חֹֽמֶץ׃
Ž 69,22
Ale mi dali miesto pokrmu žlče, a v mojej žízni ma napájali octom.
Jed mi dávali do jedla, keď som bol smädný, napájali ma octom.
Do jedla mi dali žlče, a keď som bol smädný, napojili ma octom.
Do jedla mi pridávali jed, smäd mi uhášali octom.
K jídlu mi dali okusit žluče,ocet mi dali pít, když žíznil jsem!
Do jídla mi dali žluč, když jsem žíznil, dali mi pít ocet.
yəhî- šulḥānām lip̄nêhem ləp̄āḥ; wəlišlōwmîm ləmōwqêš.
יְהִֽי־ שֻׁלְחָנָ֣ם לִפְנֵיהֶ֣ם לְפָ֑ח וְלִשְׁלוֹמִ֥ים לְמוֹקֵֽשׁ׃
Ž 69,23
Nech im je ich stôl pred nimi osídlom a ich pokojnému životu bezstarostnému smečkou.
Nech im je ich stôl pascou pred nimi a ich obetné hody osídlom.
Nech sa im ich stôl stane nástrahou, odplatou a pohoršením.
Nech im je stôl pascou a ich obetné jedlá osídlom!
Jejich stůl ať se jim stane léčkou,jejich pastí a odplatou.
Jejich stůl se jim staň osidlem a těm, kdo jsou s nimi zajedno, buď léčkou.
teḥšaḵnāh ‘ênêhem mêrə’ōwṯ; ūmāṯənêhem, tāmîḏ ham‘aḏ.
תֶּחְשַׁ֣כְנָה עֵ֭ינֵיהֶם מֵרְא֑וֹת וּ֝מָתְנֵ֗יהֶם תָּמִ֥יד הַמְעַֽד׃
Ž 69,24
Nech sa zatmia ich oči tak, aby nevideli, a daj to, aby sa ich bedrá stále klátily od bremena.
Nech sa im zatemnia oči, aby nevideli, nech sa im bedrá stále klátia.
Nech sa im oči zatemnia, aby nevideli, a nech v bedrách oslabnú navždy.
Nech sa im zatemnia oči, aby nevideli, a navždy im ochrom bedrá!
Ať se jim v očích zatmí, tak aby neviděli,jejich bedra sehni navždycky!
Dej , ať se jim zatmí v očích, aby neviděli, jejich bedra ustavičně zbavuj síly.
šəp̄āḵ- ‘ălêhem za‘meḵā; waḥărōwn ’appəḵā, yaśśîḡêm.
שְׁפָךְ־ עֲלֵיהֶ֥ם זַעְמֶ֑ךָ וַחֲר֥וֹן אַ֝פְּךָ֗ יַשִּׂיגֵֽם׃
Ž 69,25
Vylej na nich svoj prudký hnev, a nech ich dostihne páľa tvojho hnevu!
Vylej na nich svoje rozhorčenie, nech ich zasiahne páľa Tvojho hnevu!
Vylej na nich svoje rozhorčenie, nech ich zachváti páľava tvojho hnevu.
Vylej na nich svoje roztrpčenie, nech ich zasiahne páľava tvojho hnevu!
Vylij na ně své rozhněvání,plamen tvé prchlivosti ať je zachvátí.
Vylej na ně svůj hrozný hněv, tvůj planoucí hněv ať postihne je.
təhî- ṭîrāṯām nəšammāh; bə’āholêhem, ’al- yəhî yōšêḇ.
תְּהִי־ טִֽירָתָ֥ם נְשַׁמָּ֑ה בְּ֝אָהֳלֵיהֶ֗ם אַל־ יְהִ֥י יֹשֵֽׁב׃
Ž 69,26
Ich príbytok nech je pustý a nech nie je nikoho, kto by býval v ich stánoch;
Nech ich táborisko spustne a v ich stanoch nech nik nebýva!
Nech spustne ich táborisko a v ich stanoch nech nemá kto bývať.
Nech ich tábor spustne, nech v ich stanoch nikto nebýva!
Jejich příbytek ať zůstane pustý,v jejich stanech ať nikdo nebydlí!
Jejich hradiště ať zpustne, v jejich stanech ať nebydlí nikdo.
kî- ’attāh ’ăšer- hikkîṯā rāḏāp̄ū; wə’el- maḵ’ōwḇ ḥălāleḵā yəsappêrū.
כִּֽי־ אַתָּ֣ה אֲשֶׁר־ הִכִּ֣יתָ רָדָ֑פוּ וְאֶל־ מַכְא֖וֹב חֲלָלֶ֣יךָ יְסַפֵּֽרוּ׃
Ž 69,27
lebo prenasledujú toho, ktorého si ty zbil, a rozprávajú o bolesti tvojich smrteľne zranených.
Lebo prenasledujú toho, koho si Ty udrel, a rozprávajú o bolesti tých, ktorých si Ty ranil.
Lebo prenasledujú toho, koho si ty udrel, a množia bolesti tomu, koho si zranil.
Veď prenasledujú toho, koho si už ranil, hovoria o bolesti tých, ktorých si zasiahol.
Koho jsi sám ztrestal, toho pronásledují,baví se o bolesti tebou zraněných.
Neboť toho, kterého jsi ty zbil, pronásledovali, vypravují o bolesti těch, které jsi proklál.
tənāh- ‘āwōn ‘al- ‘ăwōnām; wə’al- yāḇō’ū, bəṣiḏqāṯeḵā.
תְּֽנָה־ עָ֭וֹן עַל־ עֲוֹנָ֑ם וְאַל־ יָ֝בֹ֗אוּ בְּצִדְקָתֶֽךָ׃
Ž 69,28
Pridaj neprávosť k ich neprávosti, a nech nevojdú do tvojej spravedlivosti.
K ich vine pridaj vinu, nech k Tvojej spáse nemajú prístup.
K ich neprávosti pridaj neprávosť, nech nevojdú do tvojej spravodlivosti.
K ich vine pridaj vinu, nech nemajú prístup k tvojej spravodlivosti.
Jejich viny jim proto všechny sečti,do tvé spravedlnosti ať nevstoupí.
Sečti jejich nepravosti, ať před tebou nejsou spravedliví.
yimmāḥū missêp̄er ḥayyîm; wə‘im ṣaddîqîm, ’al- yikkāṯêḇū.
יִ֭מָּחֽוּ מִסֵּ֣פֶר חַיִּ֑ים וְעִ֥ם צַ֝דִּיקִ֗ים אַל־ יִכָּתֵֽבוּ׃
Ž 69,29
Nech sú vytretí z knihy života a nech nie sú zapísaní spolu so spravedlivými!
Nech sú vytretí z knihy života, so spravodlivými nech nie sú zapísaní.
Nech sú vytretí z knihy žijúcich a nech nie sú zapísaní medzi spravodlivými.
Nech sú vytretí z knihy života, nech nie sú zapísaní medzi spravodlivých.
Z knihy života ať jsou vymazáni,mezi spravedlivé ať nejsou počteni!
Nechť jsou vymazáni z knihy živých, nezapsáni mezi spravedlivé.
wa’ănî ‘ānî wəḵōw’êḇ; yəšū‘āṯəḵā ’ĕlōhîm təśaggəḇênî.
וַ֭אֲנִי עָנִ֣י וְכוֹאֵ֑ב יְשׁוּעָתְךָ֖ אֱלֹהִ֣ים תְּשַׂגְּבֵֽנִי׃
Ž 69,30
A ja, keď aj som biedny a sovrený bolesťou, tvoje spasenie, Bože, ma vyvýši.
Ja som však biedny a trpiaci, Tvoja pomoc nech ma vyvýši.
Som úbožiak, plný bolesti; tvoja pomoc, Bože, ma pozdvihne.
Ja som však biedny a trpím bolesť, tvoja spása, Bože, ma však pozdvihne.
Já sám jsem ubohý, trpím bolestí,tvá spása však, Bože, dá mi bezpečí!
Jsem ponížen, bolestí se soužím, avšak hradem je mi, Bože, tvoje spása.
’ăhallāh šêm- ’ĕlōhîm bəšîr; wa’ăḡaddəlennū ḇəṯōwḏāh.
אֲהַֽלְלָ֣ה שֵׁם־ אֱלֹהִ֣ים בְּשִׁ֑יר וַאֲגַדְּלֶ֥נּוּ בְתוֹדָֽה׃
Ž 69,31
Budem chváliť meno Božie piesňou a zvelebovať ho budem vďakou.
Ja piesňou budem chváliť meno Hospodinovo a velebiť Ho budem chválospevom.
Piesňou chcem Božie meno osláviť a velebiť ho chválospevmi.
Piesňou chcem chváliť Božie meno a velebiť ho chválospevom.
Boží jméno pak písní oslavím,vyvyšovat je budu s vděčností.
Písní budu chválit jméno Boží, velebit je budu díkůvzdáním.
Ž 69,32
A to bude príjemnejšie Hospodinovi ako vôl, ako rohatý junec s rozdeleným kopytom.
Hospodinovi je to milšie ako býk, ako rohatý junec s raticami.
A Pánovi to bude milšie, ako keby som obetoval býka, ako keby som obetoval junca, ktorému rastú rožky a ratice.
Hospodinovi to bude milšie než býk, než rohatý býček s raticami.
Ta oběť Hospodina potěší víc než býk,více než dobytek s rohy a kopyty!
Hospodin to přijme raději než býka, býčka s paznehty a rohy.
rā’ū ‘ănāwîm yiśmāḥū; dōrəšê ’ĕlōhîm, wîḥî ləḇaḇḵem.
רָא֣וּ עֲנָוִ֣ים יִשְׂמָ֑חוּ דֹּרְשֵׁ֥י אֱ֝לֹהִ֗ים וִיחִ֥י לְבַבְכֶֽם׃
Ž 69,33
Keď to uvidia biedni, budú sa radovať, a vám, ktorí hľadáte Boha, ožije vaše srdce.
Nech to vidia pokorní a potešia sa, nech ožije srdce vám, ktorí hľadáte Boha!
Nech zvedia o tom ponížení a nech sa potešia; hľadajte Boha a srdce vám oživne.
Uvidia to pokorní a potešia sa. Nech ožije srdce vám, ktorí hľadáte Boha,
Ponížení se rozveselí, až to uvidí –vám, kdo hledáte Boha, ať srdce ožijí!
Pokorní to spatří a budou mít radost; kdo se dotazujete na Boží vůli , okřejete v srdci.
kî- šōmêa‘ ’el- ’eḇyōwnîm Yahweh; wə’eṯ- ’ăsîrāw, lō ḇāzāh.
כִּֽי־ שֹׁמֵ֣עַ אֶל־ אֶבְיוֹנִ֣ים יְהוָ֑ה וְאֶת־ אֲ֝סִירָ֗יו לֹ֣א בָזָֽה׃
Ž 69,34
Lebo Hospodin počuje chudobných a neopovrhuje svojimi väzňami.
Lebo Hospodin vyslýcha chudobných, svojimi väzňami nepohŕda.
Lebo Pán vypočuje chudobných a nepohŕda svojimi, keď sú v zajatí.
lebo Hospodin počuje chudobných, nepohŕda svojimi, keď sú uväznení.
Vždyť přece Hospodin slyší ubožáky,nepohrdá svým lidem v zajetí.
Vždyť Hospodin ubožáky slyší, nepohrdá svými, když jsou uvězněni.
yəhallūhū šāmayim wā’āreṣ; yammîm, wəḵāl rōmêś bām.
יְֽ֭הַלְלוּהוּ שָׁמַ֣יִם וָאָ֑רֶץ יַ֝מִּ֗ים וְֽכָל־ רֹמֵ֥שׂ בָּֽם׃
Ž 69,35
Nech ho chvália nebesia i zem, moria i všetko, čo sa hemží v nich.
Chváľte Ho, nebesá i zem, more i všetko, čo sa hýbe v ňom!
Nech ho chvália nebesia i zem, moria a všetko, čo sa hýbe v nich.
Chváľte ho nebesia i zem, more i všetko, čo sa v ňom hmýri,
Nebesa i země ať jej oslavují,též moře i všechna havěť v nich!
Ať ho chválí nebesa i země, moře se vším, co se v nich hemží,
kî ’ĕlōhîm yōwōšîa‘ ṣîyōwn, wəyiḇneh ‘ārê yəhūḏāh; wəyāšəḇū m wîrêšūhā.
כִּ֤י אֱלֹהִ֨ים ׀ י֘וֹשִׁ֤יעַ צִיּ֗וֹן וְ֭יִבְנֶה עָרֵ֣י יְהוּדָ֑ה וְיָ֥שְׁבוּ שָׁ֝֗ם וִירֵשֽׁוּהָ׃
Ž 69,36
Pretože Bôh zachráni Sion a vystaví mestá Judska, a budú tam bývať, a ňou, zemou, budú vládnuť dedične.
Lebo Boh pomôže Sionu a vybuduje judské mestá; bývať budú tam a zaujmú ho.
Lebo Boh zachráni Sion a vybuduje mestá Júdove; usadia sa tam a budú ich majetkom.
lebo Boh zachráni Sion a znova vybuduje judské mestá. Jeho sluhovia tam budú bývať a stanú sa vlastníkmi.
Bůh totiž Sionu daruje spásua města Judy znovu vystaví,tak aby bydleli ve svém dědictví.
neboť Bůh zachrání Sijón a zbuduje judská města; budou tam sídlit a mít je ve vlastnictví.
wəzera‘ ‘ăḇāḏāw yinḥālūhā; wə’ōhăḇê mōw, yiškənū- ḇāh.
וְזֶ֣רַע עֲ֭בָדָיו יִנְחָל֑וּהָ וְאֹהֲבֵ֥י שְׁ֝מ֗וֹ יִשְׁכְּנוּ־ בָֽהּ׃
Ž 69,37
A semeno jeho služobníkov ju zdedia, a tí, ktorí milujú jeho meno, budú bývať v nej.
Potomstvo Jeho sluhov podedí ho a milovníci Jeho mena budú bývať na ňom.
A zdedia ho potomci jeho služobníkov a tí, čo milujú jeho meno, budú v ňom prebývať.
Potomkovia to zdedia a bývať tam budú milovníci jeho mena.
Potomci jeho služebníků tu zemi obdržía zůstanou v ní, kdo jeho jméno milují!
Potomstvo jeho služebníků je bude dědičně držet; budou v nich bydlet ti, kdo milují jeho jméno.
1Náčelníkovi speváckeho sboru na nápev: Ľalie. Dávidov. 2Zachráň ma, Bože, lebo mi došly vody až po dušu. 3Hrúžam sa v hlbokom bahne, a nieto na čom zastať. Vošiel som do hlbín vôd, a zalial ma valiaci sa prúd. 4Ustal som od svojho volania; moje hrdlo vyschlo; moje oči zomdlely, kým očakávam na svojho Boha. 5Tých, ktorí ma nenávidia bez príčiny, je viac ako vlasov na mojej hlave. Zmocneli tí, ktorí sa usilujú ma zničiť, moji lživí nepriatelia. Čoho som neulúpil, mám potom vrátiť. 6Bože, ty znáš môj nerozum, a moje previnenia nie sú skryté pred tebou. 7Nech sa nehanbia pre mňa tí, ktorí očakávajú na teba, Pane, Hospodine Zástupov; nech sa nestydia mojou vinou tí, ktorí ťa hľadajú, ó, Bože Izraelov! 8Lebo pre teba nesiem pohanenie, pre teba pokryl stud moju tvár. 9Cudzím som sa stal svojim bratom a neznámym svojej matky synom. 10Lebo ma zožiera horlivosť za tvoj dom, a hanenia haniacich teba padly na mňa. 11Ak plačem trápiac pôstom svoju dušu, je mi to na potupu. 12A keď miesto rúcha beriem na seba smútočné vrece, vtedy som im porekadlom. 13Zlé hovoria o mne tí, ktorí sedia v bráne, a pesničkou k hudbe som tým, ktorí pijú opojný nápoj. 14Ale ja k tebe odosielam svoju modlitbu, Hospodine; nech je to príjemný čas; Bože, pre mnohú svoju milosť ozvi sa mi, pre vernosť svojho spasenia. 15Vytrhni ma z blata, aby som sa nepohrúžil! Nech som vytrhnutý od tých, ktorí ma nenávidia, a z hlbokostí vôd. 16Nech ma nezaleje valiaci sa prúd vody, nech ma nepohltí hlbina, a nech nezavrie jama nado mnou svojich úst! 17Ozvi sa mi, Hospodine, lebo je dobrá tvoja milosť. Podľa množstva svojho milosrdenstva pohliadni na mňa! 18A neskrývaj svojej tvári pred svojím služobníkom, lebo mi je úzko. Rýchle sa mi ohlás.
19Priblíž sa mojej duši; vyprosti ju! Vykúp ma pre mojich nepriateľov! 20Ty znáš moje pohanenie, moju hanbu a môj stud; pred tebou sú všetci moji protivníci. 21Pohanenie skrúšilo moje srdce, a preto som zronený. Keď čakám, že ma niekto poľutuje, nieto nikoho, a keď čakám na tešiteľov, nenachádzam ich. 22Ale mi dali miesto pokrmu žlče, a v mojej žízni ma napájali octom. 23Nech im je ich stôl pred nimi osídlom a ich pokojnému životu bezstarostnému smečkou. 24Nech sa zatmia ich oči tak, aby nevideli, a daj to, aby sa ich bedrá stále klátily od bremena. 25Vylej na nich svoj prudký hnev, a nech ich dostihne páľa tvojho hnevu! 26Ich príbytok nech je pustý a nech nie je nikoho, kto by býval v ich stánoch; 27lebo prenasledujú toho, ktorého si ty zbil, a rozprávajú o bolesti tvojich smrteľne zranených. 28Pridaj neprávosť k ich neprávosti, a nech nevojdú do tvojej spravedlivosti. 29Nech sú vytretí z knihy života a nech nie sú zapísaní spolu so spravedlivými! 30A ja, keď aj som biedny a sovrený bolesťou, tvoje spasenie, Bože, ma vyvýši. 31Budem chváliť meno Božie piesňou a zvelebovať ho budem vďakou. 32A to bude príjemnejšie Hospodinovi ako vôl, ako rohatý junec s rozdeleným kopytom. 33Keď to uvidia biedni, budú sa radovať, a vám, ktorí hľadáte Boha, ožije vaše srdce. 34Lebo Hospodin počuje chudobných a neopovrhuje svojimi väzňami. 35Nech ho chvália nebesia i zem, moria i všetko, čo sa hemží v nich. 36Pretože Bôh zachráni Sion a vystaví mestá Judska, a budú tam bývať, a ňou, zemou, budú vládnuť dedične. 37A semeno jeho služobníkov ju zdedia, a tí, ktorí milujú jeho meno, budú bývať v nej.
1Pre hudobný prednes na nápev: Ľalie. Dávidov. 2Zachráň ma, Bože, lebo mi vody dosiahli až po hrdlo. 3Zaviazol som v hlbokom bahne, v ktorom niet sa kde postaviť; vošiel som do hlbokých vôd a prúd ma zaplavil. 4Ustal som od volania, hrdlo mi horí, oči mi vyhasli od vyčkávania na môjho Boha. 5Viac je tých, ktorí ma bez príčiny nenávidia, ako vlasov na mojej hlave; mnoho je mojich ničiteľov, mojich lživých nepriateľov; čo som neulúpil, musím nahradiť. 6Bože, Ty poznáš moju poblúdilosť, a moje viny nie sú skryté pred Tebou. 7Nech sa nemusia hanbiť pre mňa tí, čo v Teba dúfajú, Pane, Hospodine mocností! Nech sa nemusia pre mňa pýriť tí, čo Teba hľadajú, Bože Izraela! 8Lebo pre Teba znášam pohanenie, stud mi pokrýva tvár. 9Svojim bratom stal som sa cudzím, synom svojej matky cudzincom. 10Lebo horlenie za Tvoj dom ma strávilo, útržky Tvojich tupiteľov padli na mňa. 11Keď som plakal a postil sa, bolo mi to na potupu. 12Keď som vzal vrece na seba namiesto šiat, stal som sa im porekadlom. 13O mne rozprávajú tí, ktorí sedia v bráne, i piesne pijanov opojného nápoja. 14Ja sa však k Tebe modlím, Hospodine, v čase príhodnom, Bože, pre svoju veľkú milosť ohlás sa mi so svojou vernou pomocou. 15Vytrhni ma z blata, aby som nezaviazol, nech sa oslobodím od tých, čo ma nenávidia, i z hlbokých vôd! 16Nech ma neodplaví prúd vody a nech ma nepohltí hlbina, studňa nech nezatvorí svoje ústa nado mnou! 17Ohlás sa mi, Hospodine, lebo je vzácna Tvoja milosť, obráť sa ku mne pre svoje hojné zľutovanie. 18Neskrývaj tvár svoju pred svojím sluhom, lebo mi je úzko; rýchlo sa mi ohlás.
19Priblíž sa k mojej duši, vykúp ju, pre mojich nepriateľov vysloboď ma. 20Ty poznáš moje pohanenie i moju hanbu, potupu, a všetci moji protivníci sú Ti pred očami. 21Potupa zlomila mi srdce, až som ochorel; čakal som na sústrasť, ale tej nebolo, na tešiteľov, ale nenašiel som ich. 22Jed mi dávali do jedla, keď som bol smädný, napájali ma octom. 23Nech im je ich stôl pascou pred nimi a ich obetné hody osídlom. 24Nech sa im zatemnia oči, aby nevideli, nech sa im bedrá stále klátia. 25Vylej na nich svoje rozhorčenie, nech ich zasiahne páľa Tvojho hnevu! 26Nech ich táborisko spustne a v ich stanoch nech nik nebýva! 27Lebo prenasledujú toho, koho si Ty udrel, a rozprávajú o bolesti tých, ktorých si Ty ranil. 28K ich vine pridaj vinu, nech k Tvojej spáse nemajú prístup. 29Nech sú vytretí z knihy života, so spravodlivými nech nie sú zapísaní. 30Ja som však biedny a trpiaci, Tvoja pomoc nech ma vyvýši. 31Ja piesňou budem chváliť meno Hospodinovo a velebiť Ho budem chválospevom. 32Hospodinovi je to milšie ako býk, ako rohatý junec s raticami. 33Nech to vidia pokorní a potešia sa, nech ožije srdce vám, ktorí hľadáte Boha! 34Lebo Hospodin vyslýcha chudobných, svojimi väzňami nepohŕda. 35Chváľte Ho, nebesá i zem, more i všetko, čo sa hýbe v ňom! 36Lebo Boh pomôže Sionu a vybuduje judské mestá; bývať budú tam a zaujmú ho. 37Potomstvo Jeho sluhov podedí ho a milovníci Jeho mena budú bývať na ňom.
1Zbormajstrovi. Na nápev "Ľalia". Dávidov žalm. 2Zachráň ma, Bože, lebo voda mi vystúpila až po krk. 3V bezodnom bahne viaznem a nemám pevnej pôdy pod nohami, dostal som sa do hlbín vôd a zalieva ma príval. 4Ustatý som od volania, hrdlo mi zachríplo. Unavili sa mi oči, čo tak vyzerám svojho Boha. 5Viac než mám vlasov na hlave, je tých, čo ma bez príčiny nenávidia. Mocnejší sú tí, čo ma prenasledujú, sú to nepriatelia klamárski; musel som vrátiť, čo som neulúpil. 6Bože, ty poznáš moju pochabosť a moje poklesky nie sú ti skryté. 7Nech sa nemusia pýriť pre mňa tí, čo dúfajú v teba, Pane, Bože zástupov. Nech sa nemusia hanbiť pre mňa tí, čo ťa hľadajú, Bože Izraela. 8Pre teba znášam potupu a hanba mi pokrýva tvár. 9Svojim bratom som sa stal cudzincom a synom svojej matky neznámym. 10Stravuje ma horlivosť za tvoj dom, padajú na mňa urážky tých, čo ťa urážajú. 11V pôstoch som si dušu vyplakal, no aj to mi bolo na potupu. 12I vrecovinu som si obliekol a príslovečným som sa stal. 13Utŕhajú si zo mňa tí, čo vysedávajú v bráne, a pri víne pospevujú o mne pijani. 14Ale ja, Pane, obraciam sa modlitbou k tebe v tomto čase milosti. Vypočuj ma, Bože, pre svoju veľkú dobrotu, pre svoju vernosť mi pomôž. 15Vytrhni ma z bahna, aby som sa nepohrúžil doň, a budem vytrhnutý z moci svojich nenávistníkov i z hlbokých vôd. 16Nech ma nezatopí príval vôd, nech ma nepohltí hlbina a priepasť nezavrie nado mnou pažerák. 17Vyslyš ma, Pane, veď si dobrotivý a láskavý; pre svoje veľké milosrdenstvo pohliadni na mňa. 18Neodvracaj tvár od svojho služobníka, veď, hľa, trpím; čím skôr ma vyslyš.
19Príď ku mne a zachráň ma, so zreteľom na mojich nepriateľov ma vysloboď. 20Ty poznáš moju potupu, moju hanbu i moje zneuctenie. Ty vidíš všetkých, čo ma sužujú. 21Potupa mi zlomila srdce a ochabol som. Čakal som, že dakto bude mať so mnou súcit, no takého som nestretol; čakal som, že dakto ma poteší, ale taký sa nenašiel. 22Do jedla mi dali žlče, a keď som bol smädný, napojili ma octom. 23Nech sa im ich stôl stane nástrahou, odplatou a pohoršením. 24Nech sa im oči zatemnia, aby nevideli, a nech v bedrách oslabnú navždy. 25Vylej na nich svoje rozhorčenie, nech ich zachváti páľava tvojho hnevu. 26Nech spustne ich táborisko a v ich stanoch nech nemá kto bývať. 27Lebo prenasledujú toho, koho si ty udrel, a množia bolesti tomu, koho si zranil. 28K ich neprávosti pridaj neprávosť, nech nevojdú do tvojej spravodlivosti. 29Nech sú vytretí z knihy žijúcich a nech nie sú zapísaní medzi spravodlivými. 30Som úbožiak, plný bolesti; tvoja pomoc, Bože, ma pozdvihne. 31Piesňou chcem Božie meno osláviť a velebiť ho chválospevmi. 32A Pánovi to bude milšie, ako keby som obetoval býka, ako keby som obetoval junca, ktorému rastú rožky a ratice. 33Nech zvedia o tom ponížení a nech sa potešia; hľadajte Boha a srdce vám oživne. 34Lebo Pán vypočuje chudobných a nepohŕda svojimi, keď sú v zajatí. 35Nech ho chvália nebesia i zem, moria a všetko, čo sa hýbe v nich. 36Lebo Boh zachráni Sion a vybuduje mestá Júdove; usadia sa tam a budú ich majetkom. 37A zdedia ho potomci jeho služobníkov a tí, čo milujú jeho meno, budú v ňom prebývať.
1Zbormajstrovi na nápev: Ľalie. Dávidov. 2Zachráň ma, Bože, lebo voda mi siaha až po hrdlo. 3Topím sa v&nbsp;hlbokom bahne, nemám sa na čo postaviť. Dostal som sa do vodných hlbín, prúd ma odnáša. 4Volanie ma vyčerpalo, hrdlo mi vyschlo, oči pohasli očakávaním na môjho Boha. 5Viac ako vlasov na mojej hlave je tých, čo ma bez príčiny nenávidia. Mocní sú tí, čo ma chcú zničiť, podlí nepriatelia. — Mám nahradiť, čo som neulúpil? — 6Bože, ty poznáš moju nerozumnosť, nie sú ti skryté moje previnenia. 7Nech sa nemusia hanbiť za mňa tí, čo v&nbsp;teba dúfajú, Pane, Hospodin zástupov! Nech sa nemusia cítiť ponížení pre mňa tí, čo ťa hľadajú, Boh Izraela! 8Veď pre teba znášam potupu a hanba mi pokrýva tvár. 9Za cudzieho ma pokladajú vlastní bratia, cudzincom som pre synov svojej matky, 10lebo horlenie za tvoj dom ma strávilo a hany tých, čo ťa tupia, padli na mňa. 11Keď som plakal a v&nbsp;pôste si trápil dušu, vyšiel som na posmech. 12Keď som si obliekol vrecovinu, stal som sa im posmešným príslovím. 13Ohovárajú ma tí, čo vysedávajú v&nbsp;bráne, posmešne si o&nbsp;mne pospevujú opilci. 14Ja sa však k&nbsp;tebe modlím, Hospodin, v&nbsp;príhodnom čase. Bože, odpovedz mi vernou pomocou pre svoju veľkú milosť! 15Vytiahni ma z&nbsp;bahna, aby som sa neutopil! Osloboď ma od tých, čo ma nenávidia, zachráň ma z&nbsp;hlbokých vôd, 16aby ma neodniesol vodný prúd, aby ma nepohltila hlbočina a studňa nezavrela ústa nado mnou. 17Ozvi sa mi, Hospodin, lebo tvoja milosť je dobrotivá. Pre svoje hojné zľutovanie obráť sa ku mne. 18Neskrývaj svoju tvár pred svojím sluhom, lebo som v&nbsp;tiesni. Rýchlo sa mi ozvi!
19Priblíž sa ku mne a vykúp ma. Vysloboď ma napriek mojim nepriateľom. 20Ty vieš, ako ma hania, zahanbujú a tupia, máš pred sebou všetkých mojich protivníkov. 21Pohana mi zlomila srdce, som z&nbsp;toho celkom chorý. Očakával som súcit, ale márne, tých, čo by potešili, no nebolo ich. 22Do jedla mi pridávali jed, smäd mi uhášali octom. 23Nech im je stôl pascou a ich obetné jedlá osídlom! 24Nech sa im zatemnia oči, aby nevideli, a navždy im ochrom bedrá! 25Vylej na nich svoje roztrpčenie, nech ich zasiahne páľava tvojho hnevu! 26Nech ich tábor spustne, nech v&nbsp;ich stanoch nikto nebýva! 27Veď prenasledujú toho, koho si už ranil, hovoria o&nbsp;bolesti tých, ktorých si zasiahol. 28K&nbsp;ich vine pridaj vinu, nech nemajú prístup k&nbsp;tvojej spravodlivosti. 29Nech sú vytretí z&nbsp;knihy života, nech nie sú zapísaní medzi spravodlivých. 30Ja som však biedny a trpím bolesť, tvoja spása, Bože, ma však pozdvihne. 31Piesňou chcem chváliť Božie meno a velebiť ho chválospevom. 32Hospodinovi to bude milšie než býk, než rohatý býček s&nbsp;raticami. 33Uvidia to pokorní a potešia sa. Nech ožije srdce vám, ktorí hľadáte Boha, 34lebo Hospodin počuje chudobných, nepohŕda svojimi, keď sú uväznení. 35Chváľte ho nebesia i zem, more i všetko, čo sa v&nbsp;ňom hmýri, 36lebo Boh zachráni Sion a znova vybuduje judské mestá. Jeho sluhovia tam budú bývať a stanú sa vlastníkmi. 37Potomkovia to zdedia a bývať tam budú milovníci jeho mena.
1Pro předního zpěváka, na nápěv „Lilie“.Žalm Davidův. 2Bože, pomoz mi,voda až po krk sahá mi! 3Hluboko klesám do bahna beze dna,kolem mě vodní hlubina –ta záplava mě přemáhá! 4Křikem jsem vyčerpán,hrdlo mě pálí, vysychá,vyhlížím Boha, ztrácím zrak! 5Těch, kdo mě bez důvodu nenávidí,je více, než mám vlasů na hlavě!Spousta je těch, kteří mě chtějí zničit,obviňují mě falešně –to, co jsem neukradl, musím navracet! 6Ty, Bože, znáš moje bláznovství,mé viny před tebou se nikam neskryjí. 7Ať se kvůli mně, Hospodine, stydět nemusíti, kteří v tebe, Pane zástupů, doufají.Ať kvůli mně nejsou zahanbeniti, kteří tě, Bože Izraele, hledají! 8Kvůli tobě přece snáším ponížení,to kvůli tobě mi hanba halí tvář. 9Pro vlastní bratry jsem jako cizí,pro děti své matky jsem cizincem. 10Horlivost tvého domu mě totiž stravuje,padají na mě urážky tobě určené! 11V slzách když jsem se trápil postem,měli pro mě jen posměšky. 12Místo šatů když oblékal jsem pytel,skládali o mně říkanky. 13Pomlouvali mě, kdo sedají v bráně,opilci si o mně zpívali! 14Já se však budu modlit k tobě,vždyť je, Hospodine, čas tvé milosti.Vyslyš mě, Bože, ve své veliké lásce,zachraň mě ve své věrnosti! 15Z bahna mě vytáhni, nenech mě utonout,před těmi, kdo mě nenávidí, dej mi uniknoutjako před vodní hlubinou! 16Ať mě nepřemůže vodní záplava,ať mě nepohltí její hlubina,kdyby se nade mnou propast zavřela! 17Vyslyš mě, Hospodine, pro dobrotu své lásky,v hojném svém soucitu na mě pohlédni. 18Před svým služebníkem svou tvář neskrývej,je mi tak úzko – pospěš, vyslyš mě!
19Přibliž se ke mně, vyprosti mě,vykup mě z moci nepřátel! 20Ty přece víš o mém ponížení,o všech těch urážkách a posměšcích –všechny mé nepřátele máš přece na očích! 21Srdce mám hanbou zdrcené, je mi zle,toužil jsem po soucitu, zbytečně,hledal jsem utěšitele, ale nenašel. 22K jídlu mi dali okusit žluče,ocet mi dali pít, když žíznil jsem! 23Jejich stůl ať se jim stane léčkou,jejich pastí a odplatou. 24Ať se jim v očích zatmí, tak aby neviděli,jejich bedra sehni navždycky! 25Vylij na ně své rozhněvání,plamen tvé prchlivosti ať je zachvátí. 26Jejich příbytek ať zůstane pustý,v jejich stanech ať nikdo nebydlí! 27Koho jsi sám ztrestal, toho pronásledují,baví se o bolesti tebou zraněných. 28Jejich viny jim proto všechny sečti,do tvé spravedlnosti ať nevstoupí. 29Z knihy života ať jsou vymazáni,mezi spravedlivé ať nejsou počteni! 30Já sám jsem ubohý, trpím bolestí,tvá spása však, Bože, dá mi bezpečí! 31Boží jméno pak písní oslavím,vyvyšovat je budu s vděčností. 32Ta oběť Hospodina potěší víc než býk,více než dobytek s rohy a kopyty! 33Ponížení se rozveselí, až to uvidí –vám, kdo hledáte Boha, ať srdce ožijí! 34Vždyť přece Hospodin slyší ubožáky,nepohrdá svým lidem v zajetí. 35Nebesa i země ať jej oslavují,též moře i všechna havěť v nich! 36Bůh totiž Sionu daruje spásua města Judy znovu vystaví,tak aby bydleli ve svém dědictví. 37Potomci jeho služebníků tu zemi obdržía zůstanou v ní, kdo jeho jméno milují!
1Pro předního zpěváka, podle „Lilií“. Davidův. 2Zachraň mě, můj Bože, vody mi pronikly k duši! 3V bahně hlubiny se topím, není na čem stanout, do hlubokých vod se nořím, dravý proud mě vleče. 4Volám do umdlení, hrdlo zanícené, Boha vyhlížím, až zrak mi vypovídá. 5Víc než vlasů na mé hlavě je těch, kdo mě bez důvodů nenávidí; zdatní jsou, kdo umlčet mě chtějí, zrádní nepřátelé! Co jsem neuchvátil, mám teď vracet. 6Ty znáš, Bože, moji pošetilost, čím jsem se kdy provinil, ti není skryto. 7Kvůli mně však ať se nemusejí hanbit, kdo složili svou naději v tebe, Panovníku, Hospodine zástupů, ať kvůli mně se nemusejí stydět ti, kdo tě hledají, Bože Izraele! 8Snáším potupu přec kvůli tobě, stud pokryl mé tváře. 9Za cizího mě mají mí bratři, cizincem jsem pro syny své matky, 10neboť horlivost o tvůj dům mě strávila, tupení těch, kdo tě tupí, padlo na mne. 11Postil jsem se, vyplakal si oči, ale v potupu se mi to obrátilo. 12Oblékl jsem si žíněné roucho a stal jsem se pro ně pořekadlem. 13O mně klevetí, kdo sedávají v bráně, pijani si o mně popěvují. 14Ale má modlitba spěje , Hospodine, k tobě, je čas přízně, Bože nejvýš milosrdný, odpověz mi, věrný dárce spásy, 15vysvoboď mě z bahna, ať se neutopím! Kéž jsem vysvobozen z rukou těch, kteří mě nenávidí, z hlubokých vod. 16Ať mě neodvleče dravý vodní proud, ať hlubina mě nepohltí, ať nade mnou studnice nezavře ústa! 17Odpověz mi, Hospodine, vždyť tvé milosrdenství je dobrotivé, pro své velké slitování shlédni na mne, 18neskrývej tvář před svým služebníkem, když se soužím, pospěš, odpověz mi,
19buď mi blízko, zastaň se mne, vykup mě kvůli mým nepřátelům! 20Ty víš, jak jsem tupen, ostouzen a haněn, máš před sebou všechny moje protivníky. 21Srdce potupou mi puká, jsem jak ochrnulý. Na soucit jsem čekal, ale marně; na ty, kdo by potěšili – nenašel se nikdo . 22Do jídla mi dali žluč, když jsem žíznil, dali mi pít ocet. 23Jejich stůl se jim staň osidlem a těm, kdo jsou s nimi zajedno, buď léčkou. 24Dej , ať se jim zatmí v očích, aby neviděli, jejich bedra ustavičně zbavuj síly. 25Vylej na ně svůj hrozný hněv, tvůj planoucí hněv ať postihne je. 26Jejich hradiště ať zpustne, v jejich stanech ať nebydlí nikdo. 27Neboť toho, kterého jsi ty zbil, pronásledovali, vypravují o bolesti těch, které jsi proklál. 28Sečti jejich nepravosti, ať před tebou nejsou spravedliví. 29Nechť jsou vymazáni z knihy živých, nezapsáni mezi spravedlivé. 30Jsem ponížen, bolestí se soužím, avšak hradem je mi, Bože, tvoje spása. 31Písní budu chválit jméno Boží, velebit je budu díkůvzdáním. 32Hospodin to přijme raději než býka, býčka s paznehty a rohy. 33Pokorní to spatří a budou mít radost; kdo se dotazujete na Boží vůli , okřejete v srdci. 34Vždyť Hospodin ubožáky slyší, nepohrdá svými, když jsou uvězněni. 35Ať ho chválí nebesa i země, moře se vším, co se v nich hemží, 36neboť Bůh zachrání Sijón a zbuduje judská města; budou tam sídlit a mít je ve vlastnictví. 37Potomstvo jeho služebníků je bude dědičně držet; budou v nich bydlet ti, kdo milují jeho jméno.
1lamnaṣṣêaḥ ‘al- šōwōšannîm ləḏāwiḏ. hōwōšî‘ênî ’ĕlōhîm; kî ḇā’ū mayim ‘aḏ- nāp̄eš. 2ṭāḇa‘tî bîwên məṣūlāh wə’ên mā‘omāḏ; bāṯî ḇəma‘ămaqqê- mayim, wəšibbōleṯ šəṭāp̄āṯənî. 3yāḡa‘tî ḇəqārə’î niḥar gərōwnî kālū ‘ênay; məyaḥêl, lêlōhāy. 4rabbū miśśa‘ărōwṯ rōšî śōnə’ay ḥinnām ‘āṣəmū maṣmîṯay ’ōyəḇay šeqer; ’ăšer lō- ḡāzaltî, ’āz ’āšîḇ. 5’ĕlōhîm, ’attāh yāḏa‘tā lə’iwwaltî; wə’ašmōwṯay, mimməḵā lō- niḵḥāḏū. 6’al- yêḇōšū ḇî qōweḵā ’ăḏōnāy Yahweh ṣəḇā’ōwṯ ’al- yikkāləmū ḇî məḇaqšeḵā; ’ĕlōhê, yiśrā’êl. 7kî- ‘āleḵā nāśāṯî ḥerpāh; kissəṯāh ḵəlimmāh p̄ānāy. 8mūzār hāyîṯî lə’eḥāy; wənāḵərî, liḇnê ’immî. 9kî- qin’aṯ bêṯəḵā ’ăḵālāṯənî; wəḥerpōwṯ ḥōwrp̄eḵā, nāp̄əlū ‘ālāy. 10wā’eḇkeh ḇaṣṣōwm nap̄šî; wattəhî laḥărāp̄ōwṯ lî. 11wā’ettənāh ləḇūšî śāq; wā’ĕhî lāhem ləmāšāl. 12yāśîḥū ḇî yōšəḇê šā‘ar; ūnəḡînōwṯ, šōwṯê šêḵār. 13wa’ănî ṯəp̄illāṯî- ləḵā Yahweh ‘êṯ rāṣōwn, ’ĕlōhîm bərāḇ- ḥasdeḵā; ‘ănênî, be’ĕmeṯ yiš‘eḵā. 14haṣṣîlênî miṭṭîṭ wə’al- ’eṭbā‘āh; ’innāṣəlāh miśśōnə’ay, ūmimma‘ămaqqê- māyim. 15’al- tišṭəp̄ênî šibbōleṯ mayim wə’al- tiḇlā‘ênî məṣūlāh; wə’al- te’ṭar- ‘ālay bə’êr pîhā. 16‘ănênî Yahweh kî- ṭōwḇ ḥasdeḵā; kərōḇ raḥămeḵā, pənêh ’êlāy. 17wə’al- tastêr pāneḵā mê‘aḇdeḵā; kî- ṣar- lî, mahêr ‘ănênî. 18qārəḇāh ’el- nap̄šî ḡə’ālāh; ləma‘an ’ōyəḇay pəḏênî.
19’attāh yāḏa‘tā, ḥerpāṯî ūḇāšətî ūḵəlimmāṯî; neḡdəḵā, kāl- ṣōwrrāy. 20ḥerpāh šāḇərāh libbî, wā’ānūšāh wā’ăqawweh lānūḏ wā’ayin; wəlamnaḥămîm, wəlō māṣāṯî. 21wayyittənū bəḇārūṯî rōš; wəliṣmā’î, yašqūnî ḥōmeṣ. 22yəhî- šulḥānām lip̄nêhem ləp̄āḥ; wəlišlōwmîm ləmōwqêš. 23teḥšaḵnāh ‘ênêhem mêrə’ōwṯ; ūmāṯənêhem, tāmîḏ ham‘aḏ. 24šəp̄āḵ- ‘ălêhem za‘meḵā; waḥărōwn ’appəḵā, yaśśîḡêm. 25təhî- ṭîrāṯām nəšammāh; bə’āholêhem, ’al- yəhî yōšêḇ. 26kî- ’attāh ’ăšer- hikkîṯā rāḏāp̄ū; wə’el- maḵ’ōwḇ ḥălāleḵā yəsappêrū. 27tənāh- ‘āwōn ‘al- ‘ăwōnām; wə’al- yāḇō’ū, bəṣiḏqāṯeḵā. 28yimmāḥū missêp̄er ḥayyîm; wə‘im ṣaddîqîm, ’al- yikkāṯêḇū. 29wa’ănî ‘ānî wəḵōw’êḇ; yəšū‘āṯəḵā ’ĕlōhîm təśaggəḇênî. 30’ăhallāh šêm- ’ĕlōhîm bəšîr; wa’ăḡaddəlennū ḇəṯōwḏāh. 31wəṯîṭaḇ Yahweh miššōwr pār, maqrin map̄rîs. 32rā’ū ‘ănāwîm yiśmāḥū; dōrəšê ’ĕlōhîm, wîḥî ləḇaḇḵem. 33kî- šōmêa‘ ’el- ’eḇyōwnîm Yahweh; wə’eṯ- ’ăsîrāw, lō ḇāzāh. 34yəhallūhū šāmayim wā’āreṣ; yammîm, wəḵāl rōmêś bām. 35kî ’ĕlōhîm yōwōšîa‘ ṣîyōwn, wəyiḇneh ‘ārê yəhūḏāh; wəyāšəḇū m wîrêšūhā. 36wəzera‘ ‘ăḇāḏāw yinḥālūhā; wə’ōhăḇê mōw, yiškənū- ḇāh.
< Predošlá kapitola Nasledujúca kapitola >