1Náčelníkovi speváckeho sboru. Žalm Dávidov. Hospodine, prezkúmal si ma a poznal. 2Ty znáš moje sadanie i moje vstávanie; rozumieš mojej myšlienke zďaleka. 3Pozoruješ moje chodenie i ležanie a znáš dobre všetky moje cesty. 4Lebo ešte ani nemám slova na jazyku, a hľa, Hospodine, ty to vieš všetko. 5Obkľúčil si ma odzadu i odpredu a položil si na mňa svoju ruku. 6Je to predivná znalosť, nad môj rozum, tak vysoká, že nemôžem po ňu. 7Kam by som zašiel od tvojho ducha? Alebo kam by som utiekol pred tvojou tvárou? 8Keby som vystúpil na nebesia, tam si ty; keby som si postlal v hrobe, hľa, i tam si. 9Keby som vzal krýdla rannej zory, aby som zaletel a býval pri najďaľšom mori, 10i tam by ma sprevadila tvoja ruka, a pochytila by ma tvoja pravica. 11A keby som povedal: Aspoň tma ma zakryje; ale i noc je tebe svetlom vôkol mňa. 12Ani tma nezatmí pred tebou, a noc ti svieti jako deň, tebe je jedno či tma či svetlo. 13Lebo tvojím vlastníctvom sú moje ľadviny; usnoval si ma v živote mojej matky. 14Oslavovať ťa budem preto, že som hrozne a predivne utvorený. Predivné sú tvoje skutky, a moja duša to zná veľmi dobre.

1Pre hudobný prednes. Dávidov. Žalm. Hospodine, Ty si ma preskúmal a poznal. 2Ty vieš, či sadám, či vstávam; i moju myšlienku chápeš zďaleka. 3Ty pozoruješ, či chodím, či ležím, o všetkých mojich cestách vieš. 4Ešte nemám slovo na jazyku, a Ty, Hospodine, už ho celkom vieš. 5Obkľučuješ ma zôkol-vôkol, svoju dlaň kladieš na mňa. 6Žasnem nad Tvojím poznaním, je privysoko, nedosiahnem ho. 7Kam by som mohol zájsť od Tvojho Ducha? Pred Tvojou tvárou kam utečiem? 8Keby som vstúpil na nebesá, tam si Ty; a keby som si ustlal v záhrobí, aj tam si Ty. 9Keby som si vzal krídla rannej zory a býval pri najvzdialenejšom mori, 10aj tam by ma odprevadila Tvoja ruka a Tvoja pravica by ma uchopila. 11Keby som povedal: Nech ma aspoň tma pritlačí a nech je noc svetlom vôkol mňa, 12ani tma nie je dosť tmavá pred Tebou, noc svieti ako deň, tma je ako svetlo. 13Lebo Ty si mi stvoril ľadviny, v matkinom živote Ty si ma utkal. 14Ďakujem Ti, že si ma predivne utvoril; divné sú Tvoje skutky. A moja duša to dobre vie.

1Zbormajstrovi. Dávidov žalm. Pane, ty ma skúmaš a vieš o mne všetko; 2ty vieš, či sedím a či stojím. Už zďaleka vnímaš moje myšlienky: 3či kráčam a či odpočívam, ty ma sleduješ. A všetky moje cesty sú ti známe. 4Hoci ešte slovo nemám ani na jazyku, ty, Pane, už vieš, čo chcem povedať. 5Obklopuješ ma spredu i zozadu a kladieš na mňa svoju ruku. 6Obdivuhodná pre mňa je tvoja múdrosť; je taká veľká, že ju nemôžem pochopiť. 7Kam môžem ujsť pred tvojím duchom a kam utiecť pred tvojou tvárou? 8Ak vystúpim na nebesia, ty si tam; ak zostúpim do podsvetia, aj tam si. 9I keby som si pripäl krídla zorničky a ocitol sa na najvzdialenejšom mori, 10ešte aj tam ma tvoja ruka povedie a podchytí ma tvoja pravica. 11Keby som si povedal: "Azda ma tma ukryje a namiesto svetla ma zahalí noc," 12pre teba ani tmy tmavé nebudú a noc sa rozjasní ako deň. Tebe je tma ako svetlo. 13Veď ty si stvoril moje útroby, utkal si ma v živote mojej matky. 14Chválim ťa, že si ma utvoril tak zázračne; všetky tvoje diela sú hodny obdivu a ja to veľmi dobre viem.

1Zbormajstrovi. Dávidov. Žalm. Hospodin, ty ma skúmaš a poznáš. 2Ty vieš o mne, či si sadám a či vstávam, i môj zámer zďaleka poznáš. 3Ty pozoruješ, či chodím, či ležím, o všetkých mojich cestách vieš. 4Ešte nemám slovo na jazyku a ty, Hospodin, už vieš, čo chcem povedať. 5Obkľučuješ ma zo všetkých strán, svoju ruku kladieš na mňa. 6Žasnem nad tvojím poznaním, je privysoko, nedosiahnem ho. 7Kam by som odišiel pred tvojím Duchom, kam by som utiekol pred tvojou tvárou? 8Keby som vystúpil na nebesia, si tam, keby som si ustlal v ríši mŕtvych, si tam. 9Keby som mal krídla rannej zory a usadil by som sa pri najvzdialenejšom mori, 10aj ta by ma priviedla tvoja ruka a tvoja pravica by sa ma ujala. 11Keby som povedal: Možno ma skryje tma, ale aj noc bude svetlom vôkol mňa, 12veď nijaká tma nie je dosť tmavá; noc ti svieti ako deň, tma ti je sťa svetlo. 13Veď ty si mi utvoril ľadviny, v matkinom živote si ma utkal. 14Ďakujem ti, že si ma predivne utvoril; tvoje skutky sú obdivuhodné, to si veľmi dobre uvedomujem.

1Pro předního zpěváka.Žalm Davidův.Ty mě, Hospodine, zkoumáš,ty mě znáš. 2Ty víš, jak sedám a jak vstávám zas,už zdálky rozumíš mým myšlenkám! 3Sleduješ, jak chodím i jak uléhám,všemi mými cestami se zabýváš. 4Ještě než mi přijde slovo na jazyk,ty už to, Hospodine, všechno víš! 5Zezadu i zpředu jsi mě obklopil,svou dlaň jsi na mě položil. 6Takové poznání je nad mé chápání –je příliš hluboké, na to nestačím! 7Kam bych byl unikl před duchem tvým?Před tvojí tváří kam bych se skryl? 8Kdybych do nebe vystoupil, tam jsi ty,kdybych si ustlal v podsvětí – i tam jsi! 9Kdybych si oblékl křídla jitřenky,kdybych se usadil za mořem dalekým, 10i tam by mě vedla ruka tvá,tvá pravice by mě držela! 11Kdybych si řekl – Snad pohltí mě tma,až světlo kolem mě noc vystřídá – 12tobě nebude temná ani tma,noc jako den ti záři dá,tma bude pro tebe světlu podobná! 13Mé nitro zformovals ty sám,v lůně mé matky jsi mě tkal. 14Chválím tě za tvá díla ohromná,za to, jak podivuhodně jsem udělána že mou duši tak dobře znáš!

1Pro předního zpěváka. Davidův, žalm . Hospodine, zkoumáš mě a znáš mě . 2Víš o mně, ať sedím nebo vstanu, zdálky je ti jasné, co chci dělat. 3Sleduješ mou stezku i místo , kde ležím, všechny moje cesty jsou ti známy. 4Ještě nemám slovo na jazyku, a ty, Hospodine, víš už všechno. 5Sevřel jsi mě zezadu i zpředu, svou dlaň jsi položil na mě. 6Nad mé chápání jsou tyto divy, jsou nedostupné, nestačím na to. 7Kam odejdu před tvým duchem, kam uprchnu před tvou tváří? 8Zamířím-li k nebi, jsi tam, a když si ustelu v podsvětí, také tam budeš. 9I kdybych vzlétl na křídlech jitřní záře, chtěl přebývat při nejzazším moři, 10tvoje ruka mě tam doprovodí, tvá pravice se mě chopí. 11Kdybych řekl: Snad mě přikryje tma, i noc kolem mne se stane světlem. 12Žádná tma pro tebe není temná: noc jako den svítí, temnota je jako světlo. 13Tys to byl, kdo utvořil mé ledví, v životě mé matky jsi mě utkal. 14Tobě vzdávám chválu za činy, jež budí bázeň: podivuhodně jsem utvořen, obdivuhodné jsou tvé skutky, toho jsem si plně vědom.

1lamnaṣṣêaḥ ləḏāwiḏ mizmōwr; Yahweh ḥăqartanî, wattêḏā‘. 2’attāh yāḏa‘tā šiḇtî wəqūmî; bantāh lərê‘î, mêrāḥōwq. 3’ārəḥî wəriḇ‘î zêrîṯā; wəḵāl dərāḵay hiskantāh. 4kî ’ên millāh bilšōwnî; hên Yahweh yāḏa‘tā ḵullāh. 5’āḥōwr wāqeḏem ṣartānî; wattāšeṯ ‘ālay kappeḵāh. 6[pil’îyāh ḵ] (pəlî’āh q) ḏa‘aṯ mimmennî; niśgəḇāh, lō- ’ūḵal lāh. 7’ānāh ’êlêḵ mêrūḥeḵā; wə’ānāh, mippāneḵā ’eḇrāḥ. 8’im- ’essaq mayim šām ’āttāh; wə’aṣṣî‘āh šə’ōwl hinnekā. 9’eśśā ḵanp̄ê- šāḥar; ’eškənāh, bə’aḥărîṯ yām. 10gamōšā- m yāḏəḵā ṯanḥênî; wəṯōḥăzênî yəmîneḵā. 11wā’ōmar ’aḵ- ḥōšeḵ yəšūp̄ênî; wəlaylāh, ’ōwr ba‘ăḏênî. 12gam- ḥōšeḵ lō- yaḥšîḵ mimmeḵā wəlaylāh kayyōwm yā’îr; kaḥăšêḵāh, kā’ōwrāh. 13kî- ’attāh qānîṯā ḵilyōṯāy; təsukkênî, bəḇeṭen ’immî. 14’ōwḏḵā, ‘al kî nōwrā’ōwṯ, nip̄lêṯî nip̄lā’îm ma‘ăśeḵā; wənap̄šî, yōḏa‘aṯ mə’ōḏ.