1Alef. Blahoslavení bezúhonní čo do svojej cesty, tí, ktorí chodia v zákone Hospodinovom. 2Blahoslavení, ktorí ostríhajú jeho svedoctvá, ktorí ho hľadajú celým srdcom. 3Tí pravda nerobia neprávosti, ale chodia po jeho cestách. 4Ty si prikázal veľmi ostríhať svoje nariadenia. 5Bárs by tak stály moje cesty, aby som ostríhal tvoje ustanovenia! 6Vtedy sa nebudem hanbiť, keď budem hľadieť na ktorékoľvek tvoje prikázanie. 7Oslavovať ťa budem v úprimnosti srdca, keď sa budem učiť súdom tvojej spravedlivosti. 8Budem ostríhať tvoje ustanovenia, len ma nikdy neopusti. 9Bét. Čím očistí mládenec svoju stezku? Tým, že sa bude chovať podľa tvojho slova. 10Hľadám ťa celým svojím srdcom; nedaj mi zablúdiť od tvojich prikázaní! 11Vo svojom srdci som ukryl tvoju reč, aby som nezhrešil proti tebe. 12Požehnaný si ty, Hospodine; vyuč ma svojim ustanoveniam! 13Svojimi rtami budem rozprávať všetky súdy tvojich úst. 14Na ceste tvojich svedoctiev sa radujem ako jakémukoľvek bohatstvu. 15Rozmýšľam o tvojich nariadeniach a hľadím na tvoje stezky. 16Kochám sa v tvojich ustanoveniach; nezabudnem na tvoje slovo. 17Gimel. Učiň svojmu služobníkovi to dobrodenie, aby som, kým len žijem, ostríhal tvoje slovo. 18Odkry moje oči, aby som videl divy z tvojho zákona. 19Pohostín som na zemi; nezakry predo mnou svojich prikázaní. 20Moja duša hynie túžbou po tvojich súdoch každého času. 21Pokarhal si pyšných, zlorečených, ktorí blúdia od tvojich prikázaní. 22Odvaľ so mňa potupu a opovrženie, lebo pozorujem na tvoje svedoctvá. 23I keby kniežatá sadly do rady a shováraly sa proti mne, tvoj služobník i tak bude rozmýšľať o tvojich ustanoveniach. 24Aj tvoje svedoctvá sú mojimi rozkošami, mojimi radcami. 25Dalet. Moja duša ľne ku prachu; oživ ma podľa svojho slova. 26Vyrozprával som svoje cesty, a vyslyšal si ma; vyuč ma svojim ustanoveniam! 27Daj mi rozumieť ceste svojich nariadení, a budem rozmýšľať o tvojich divoch! 28Moja duša sa rozplýva v slzách od zármutku; občerstvi ma podľa svojho slova! 29Odstráň odo mňa cestu falše a daj mi svoj zákon z milosti! 30Vyvolil som cestu pravdy; predložil som pred seba tvoje súdy. 31Ľnem ku tvojim svedoctvám; Hospodine, nedaj, aby som sa musel hanbiť! 32Pobežím cestou tvojich prikázaní, keď rozšíriš moje srdce. 33Hé. Vyuč ma, Hospodine, ceste svojich ustanovení, a budem na to pozorovať až do konca. 34Daj mi rozumieť, a budem pozorovať na tvoj zákon a budem ho ostríhať celým srdcom! 35Daj, aby som išiel chodníkom tvojich prikázaní, lebo v tom mám svoju záľubu. 36Nakloň moje srdce ku svojim svedoctvám a nie k lakomstvu! 37Odvráť moje oči, aby nehľadely na márnosť; obživ ma na svojej ceste! 38Učiň, aby stálo tvojmu služobníkovi tvoje slovo, ktoré stojí podľa tvojej bázne. 39Odvráť odo mňa potupu, ktorej sa bojím, lebo tvoje súdy sú dobré. 40Hľa, túžim po tvojich nariadeniach. Oživ ma vo svojej spravedlivosti. 41Vav. A nech prijde na mňa tvoja rôzna a mnohá milosť, Hospodine, tvoje spasenie podľa tvojej reči! 42A dám odpoveď tomu, ktorý ma potupuje; lebo sa nadejem na tvoje slovo. 43A nevytrhni z mojich úst slova pravdy nikdy; lebo očakávam na tvoje súdy. 44Budem ostríhať tvoj zákon vždycky, na veky vekov, 45a budem chodiť v slobode, lebo sa dopytujem tvojich nariadení. 46Budem hovoriť o tvojich svedoctvách pred kráľmi a nebudem sa hanbiť 47a budem sa kochať v tvojich prikázaniach, ktoré milujem. 48Budem pozdvihovať svoje ruky k tvojim prikázaniam, ktoré milujem, a budem rozmýšľať o tvojich ustanoveniach. 49Zajin. Pamätaj na slovo, dané svojmu služobníkovi, na ktoré si mi kázal čakať. 50To je moja potecha v mojom trápení, že ma oživí tvoja reč. 51Pyšní sa mi až veľmi vysmievajú, no, neuchýlim sa od tvojho zákona. 52Pamätám, Hospodine, na tvoje súdy, jaké boly od veku, a teším sa. 53Hrôza ma pochytila pre bezbožníkov, ktorí opúšťajú tvoj zákon. 54Tvoje ustanovenia sa mi staly piesňami v dome môjho pútnictva. 55Rozpomínam sa vnoci na tvoje meno, Hospodine, a ostríham tvoj zákon. 56To mi je ztadiaľ, že pozorujem na tvoje nariadenia. 57Chet. Hospodine, povedal som, že mojím dielom je ostríhať tvoje slová! 58Hľadám pokorne tvoju tvár celým srdcom; zmiluj sa nado mnou podľa svojej reči! 59Rozvážil som v mysli svoje cesty a obrátil som svoje nohy k tvojim svedoctvám. 60Ponáhľam sa a neváham ostríhať tvoje prikázania. 61Povrazy bezbožných ma obňaly; ale som nezabudol na tvoj zákon. 62O polnoci vstávam, aby som ťa oslavoval pre súdy tvojej spravedlivosti. 63Som spoločníkom všetkým, ktorí sa ťa boja, a tým, ktorí ostríhajú tvoje nariadenia. 64Tvojej milosti, Hospodine, je plná zem. Vyuč ma svojim ustanoveniam! 65Tet. Dobre si učinil so svojím služobníkom, Hospodine, podľa svojho slova. 66Vyuč ma dobrému súdu a známosti, lebo verím tvojim prikázaniam. 67Dokiaľ som nebol snížený, blúdil som; ale teraz ostríham tvoju reč. 68Ty si dobrý a činíš dobre. Vyuč ma svojim ustanoveniam! 69Pyšní vymýšľajú na mňa lož, ale ja pozorujem celým srdcom na tvoje nariadenia. 70Ich srdce stučnelo jako sadlo, ale ja sa kochám v tvojom zákone. 71Dobré mi je to, že som bol trápený, aby som sa naučil tvojim ustanoveniam. 72Zákon tvojich úst mi je lepší než tisíce zlata a striebra. 73Jod. Tvoje ruky ma učinily a sformovaly; daj mi rozumieť, aby som sa naučil tvojim prikázaniam, 74aby, keď ma budú vidieť tí, ktorí sa ťa boja, radovali sa, že očakávam na tvoje slovo. 75Viem, Hospodine, že tvoje súdy sú spravedlivé, a že to bola vernosť, keď si ma ponížil. 76Nech mi je už tedy, prosím, tvoja milosť na potešenie podľa tvojej reči, ktorú si povedal svojmu služobníkovi. 77Nech prijdú na mňa tvoje zľutovania, aby som žil; lebo tvoj zákon je mojou rozkošou. 78Nech sa hanbia pyšní, lebo ma falošne obviňovali z krivdy; ale ja rozmýšľam o tvojich nariadeniach. 79Nech sa navrátia ku mne tí, ktorí sa ťa boja a ktorí znajú tvoje svedoctvá. 80Nech je moje srdce bezúhonné v tvojich ustanoveniach, aby som sa nemusel hanbiť. 81Kaf. Moja duša hynie túžbou po tvojom spasení; očakávam na tvoje slovo. 82Moje oči hynú žiadosťou po tvojej reči, a hovorím: Kedyže ma už potešíš? 83Lebo som už sťa kožená nádoba v dyme; avšak nezabudol som na tvoje ustanovenia. 84Koľkože je dní tvojho služobníka?! A tak kedyže už vykonáš súd nad tými, ktorí ma prenasledujú? 85Pyšní mi vykopali jamy, čo nie je podľa tvojho zákona. 86Všetky tvoje prikázania sú pravda; lož je to, pre čo ma prenasledujú; pomôž mi! 87Málo chýbalo, čo by mi boli urobili koniec na zemi; ale ja som neopustil tvojich nariadení. 88Obživ ma podľa svojej milosti, a budem ostríhať svedoctvo tvojich úst. 89Lamed. Hospodine, tvoje slovo stojí na veky na nebesiach.

1Blahoslavení, ktorých cesta je bez úhony; ktorí chodia v zákone Hospodinovom! 2Blahoslavení, čo sa pridŕžajú Jeho svedectiev a hľadajú Ho celým srdcom; 3oni nerobia neprávosti, ale po Jeho cestách kráčajú! 4Ty nariadil si svoje rozkazy, aby sa verne zachovávali. 5Ó, kiež sú pevné moje cesty pri zachovávaní Tvojich ustanovení! 6Potom sa nezahanbím, keď pohliadnem na všetky Tvoje príkazy. 7Ďakovať Ti budem z úprimného srdca, keď naučím sa Tvojim spravodlivým právam. 8Ustanovenia Tvoje budem zachovávať; neopúšťaj ma nadobro! 9Ako zachová mladík svoj chodník čistý? Keď bude zachovávať Tvoje slovo. 10Hľadal som Ťa celým srdcom; nedaj mi poblúdiť od Tvojich príkazov! 11Tvoju reč som skryl vo svojom srdci, aby som proti Tebe nehrešil. 12Požehnaný si, Hospodine! Vyuč ma svojim ustanoveniam. 13Svojimi perami vyratúvam všetky súdy Tvojich úst. 14Teším sa ceste Tvojich svedectiev viac ako všetkému bohatstvu. 15Rozmýšľam o Tvojich rozkazoch a hľadím na Tvoje chodníky. 16V Tvojich ustanoveniach sa kochám, na Tvoje slovo nezabúdam. 17Rob dobre svojmu sluhovi, aby som žil a zachovával Tvoje slovo. 18Otvor mi oči, aby som videl zázraky Tvojho zákona. 19Som len hosťom na zemi; príkazy svoje neskrývaj predo mnou. 20Skrúšená je moja duša túžbou po Tvojich súdoch ustavične. 21Nadutých karháš; prekliati sú, ktorí blúdia od Tvojich prikázaní. 22Vzdiaľ hanu odo mňa i opovrhnutie; lebo zachovávam Tvoje svedectvá. 23Hoc zasadajú kniežatá a proti mne sa radia, Tvoj sluha premýšľa o Tvojich nariadeniach. 24Tvoje svedectvá sú mojou rozkošou, ony sú mojimi radcami. 25O prach sa lepí môj život; obživ ma podľa svojho slova. 26Vyrozprával som svoje cesty a Ty si ma vyslyšal; vyuč ma svojim ustanoveniam. 27Daj mi pochopiť cestu Tvojich rozkazov a budem premýšľať o Tvojich divných skutkoch. 28Slzí mi duša od zármutku; pozdvihni ma podľa svojho slova. 29Odvráť odo mňa cestu lživú, z milosti daruj mi svoj zákon. 30Vyvolil som si cestu pravdy a Tvoje práva položil som pred seba. 31Držím sa Tvojich svedectiev; nezahanbuj ma, Hospodine! 32Pobežím cestou Tvojich príkazov, keď uľavíš môjmu srdcu. 33Nauč ma, Hospodine, ceste svojich príkazov, ich zachovávanie Ti bude odmenou. 34Urob ma chápavým Tvoj zákon zachovávať a pridŕžať sa ho celým srdcom. 35Voď ma cestou svojich prikázaní, lebo v tom mám záľubu. 36Nakloň mi srdce k svojim svedectvám, nie k ziskuchtivosti. 37Odvráť mi oči od pohľadu na márnosť; obživ ma na Tvojej ceste. 38Splň svojmu sluhovi svoj sľub daný tým, ktorí sa Ťa boja. 39Odvráť odo mňa potupu, ktorej sa hrozím; lebo Tvoje práva sú dobré. 40Po Tvojich rozkazoch túžim; spravodlivosťou svojou obživ ma. 41Nech príde na mňa Tvoja milosť, Hospodine, spasenie Tvoje podľa Tvojej reči, 42aby som mohol odpovedať svojmu utŕhačovi; lebo dôverujem Tvojmu slovu. 43Nevynímaj nadobro z mojich úst slovo pravdy, lebo očakávam Tvoje súdy. 44Chcem plniť Tvoj zákon na večné veky, ustavične 45a chodiť slobodne; veď hľadám Tvoje rozkazy. 46O Tvojich svedectvách chcem hovoriť, pred kráľmi sa nezahanbím. 47Budem sa kochať v Tvojich príkazoch, ktoré som si zamiloval. 48Zdvihnem dlane k Tvojim príkazom, ktoré som si zamiloval, a budem rozmýšľať o Tvojich ustanoveniach. 49Pamätaj na slovo dané svojmu sluhovi, na ktoré si mi Ty dal nádej. 50To mi je útechou v mojej biede, lebo Tvoja reč ma obživuje. 51Hoc sa mi nadutí náramne posmievajú, od Tvojho zákona sa neuchýlim. 52Rozpomínam sa na Tvoje odveké súdy, Hospodine, a potešil som sa. 53Zlosť ma zachvátila nad bezbožníkmi, ktorí opúšťajú Tvoj zákon. 54Ustanovenia Tvoje sú mi piesňami v príbytku môjho putovania. 55Na Tvoje meno v noci spomínam, ó Hospodine, a zachovávam Tvoj zákon. 56Toto sa mi dostalo, lebo som zachovával Tvoje rozkazy. 57Riekol som: Hospodine, mojím údelom je Tvoje slová zachovávať. 58Hľadám Tvoju priazeň celým srdcom; zmiluj sa podľa svojho sľubu nado mnou. 59O svojich cestách premýšľam a obraciam si nohy k Tvojim svedectvám. 60Ponáhľam sa a neotáľam zachovávať Tvoje príkazy. 61Povrazy bezbožných ma objali, ale na zákon Tvoj som nezabudol. 62O polnoci vstávam oslavovať Ťa za Tvoje spravodlivé práva. 63Som druhom všetkých, ktorí sa Ťa boja, tých, ktorí plnia Tvoje rozkazy. 64Hospodine, plná je zem Tvojej milosti; vyuč ma svojim ustanoveniam. 65Dobre si naložil so svojím sluhom, ó Hospodine, podľa svojho slova. 66Vyuč ma rozvahe a poznaniu; lebo verím Tvojim príkazom. 67Skôr, ako som trpel, blúdil som; teraz však zachovávam Tvoju reč. 68Ty si dobrý a dobre robíš; vyuč ma svojim ustanoveniam. 69Pyšní vešajú na mňa lož; hoci ja celým srdcom dodržiavam Tvoje rozkazy. 70Stučnelo im srdce ako sadlo; ja sa však kochám v Tvojom zákone. 71Dobre mi, že som bol pokorený, aby som sa učil Tvojim nariadeniam. 72Pre mňa je lepší zákon Tvojich úst ako tisíce zlata, striebra. 73Tvoje ruky ma učinili a upevnili; urob ma chápavým, aby som sa naučil Tvojim príkazom. 74Uzrú ma bohabojní a budú sa tešiť, pretože očakávam Tvoje slovo. 75Viem, Hospodine, že sú Tvoje súdy spravodlivé, že si ma právom pokoril. 76Nech mi je útechou Tvoja milosť, podľa Tvojej reči svojmu služobníkovi! 77Nech príde na mňa Tvoje zľutovanie, aby som žil, pretože Tvoj zákon mi je rozkošou. 78Nech sa zahanbia pyšní, že mi neprávom krivdili; ja však uvážim Tvoje rozkazy. 79Nech sa obrátia ku mne tí, čo sa Ťa boja, a tí, čo poznajú Tvoje svedectvá. 80Kiež mi je srdce bezúhonné v Tvojich nariadeniach, aby som nebol zahanbený. 81Prahne mi duša po Tvojej spáse; Tvoje slovo očakávam. 82Prahnú mi oči po Tvojej reči, keď hovorím: Kedy ma potešíš? 83Hoci som sťa mech v dyme, nezabúdam na Tvoje nariadenia. 84Koľko dní zostáva Tvojmu sluhovi? Kedy vykonáš súd nad mojím prenasledovateľom? 85Jám nakopali pre mňa pyšní, ktorí nie sú podľa Tvojho zákona. 86Tvoje prikázania sú pravda sama; bez príčiny ma prenasledujú. Ó, pomôž mi! 87Bezmála by ma boli zničili na zemi; no ja som neopustil Tvoje rozkazy. 88Podľa svojej milosti obživ ma, aby som zachoval svedectvo Tvojich úst. 89Hospodine, naveky pevne stojí v nebesiach Tvoje slovo.

1Blažení tí, čo idú cestou života bez poškvrny, čo kráčajú podľa zákona Pánovho. 2Blažení tí, čo zachovávajú jeho príkazy a celým srdcom ho vyhľadávajú. 3To sú tí, čo nepáchajú neprávosť a idú jeho cestami. 4Ty si dal príkazy, aby sa verne plnili. 5Kiež by ma moje cesty viedli tak, žeby som zachovával tvoje ustanovenia. 6Veru nebudem zahanbený, keď budem dodržiavať všetky tvoje príkazy. 7S úprimným srdcom ti chcem ďakovať, že som poznal tvoje spravodlivé výroky. 8Tvoje ustanovenia chcem zachovať, len ty ma nikdy neopusť. 9Ako sa mladík na svojej ceste udrží čistým? Tak, že bude zachovávať tvoje slová. 10Celým svojím srdcom ťa vyhľadávam; nedaj, aby som zablúdil od tvojich príkazov. 11V srdci si uchovávam tvoje výroky aby som proti tebe nezhrešil. 12Pane, ty si velebený; nauč ma svoje ustanovenia. 13Svojimi perami vypočítavam všetky výroky tvojich úst. 14Keď idem cestou tvojich zákonov, mám väčšiu radosť ako zo všetkého bohatstva. 15Chcem sa cvičiť v tvojich predpisoch, rozjímať o tvojich cestách. 16V tvojich ustanoveniach mám záľubu, na tvoje slová nechcem zabúdať. 17Preukáž dobro svojmu služobníkovi a budem žiť a tvoje slová zachovám. 18Otvor mi oči, aby som pozoroval divy tvojho zákona. 19Hoci som na zemi iba hosť, neskrývaj predo mnou svoje predpisy. 20Túžbou za tvojimi výrokmi sa mi duša umára, umára jednostaj. 21Pyšných zahriakuješ a tí, čo bočia od tvojich príkazov, sú prekliati. 22Oddiaľ odo mňa hanbu a potupu, lebo ja dodržiavam tvoje ustanovenia. 23Hoci mocnári zasadajú a radia sa proti mne, tvoj sluha rozjíma o tvojich predpisoch. 24Veď tvoje ustanovenia sú mi rozkošou a tvoje príkazy radcami. 25Uviazol som v prachu, oživ ma podľa svojho slova. 26Tebe som vyjavil svoje cesty a ty si ma vypočul; pouč ma o svojich prikázaniach. 27Daj, aby som pochopil cestu tvojich príkazov, a budem rozjímať o tvojich obdivuhodných skutkoch. 28Od zármutku je moja duša plná sĺz; pozdvihni ma podľa svojho slova. 29Odvráť ma od cesty lži a milostivo mi daj svoj zákon. 30Cestu pravdy som si vyvolil, tvoje slová mám stále pred sebou. 31Prilipol som, Pane, k tvojim príkazom; nezahanbi ma. 32Pobežím po ceste tvojich príkazov, lebo ty dávaš môjmu srdcu odvahu. 33Pane, ukáž mi cestu svojich prikázaní a ja vždy pôjdem po nej. 34Daj mi chápavosť a ja tvoj zákon zachovám a celým srdcom sa ho budem pridŕžať. 35Priveď ma na chodník svojich príkazov, lebo som si ho obľúbil. 36Nakloň mi srdce k svojej náuke, a nie ku chamtivosti. 37Odvráť mi oči, nech nepozerajú na márnosť; na tvojej ceste dopraj mi života. 38Svojmu sluhovi splň svoj sľub, čo vedie k bázni pred tebou. 39Odvráť odo mňa potupu, ktorej som vystavený; veď tvoja náuka je radostná. 40Hľa, túžim za tvojimi príkazmi; nuž oživ ma v svojej spravodlivosti. 41Pane, nech zostúpi na mňa tvoje zmilovanie, tvoja pomoc, ktorú si mi prisľúbil. 42Potom odpoviem tým, čo ma potupujú, že dôverujem tvojim slovám. 43Nikdy neodním slovo pravdy z mojich úst, veľmi dôverujem tvojim výrokom. 44Tvojho zákona sa chcem stále pridŕžať, na večné veky. 45Tak budem kráčať bezpečnou cestou, lebo dbám na tvoje príkazy. 46O tvojej náuke budem svedčiť pred kráľmi a nebudem sa hanbiť. 47Budem sa tešiť z tvojich predpisov, lebo som si ich obľúbil. 48Svoje ruky budem dvíhať k tvojim predpisom, ktoré som si obľúbil; a cvičiť sa budem v tvojich príkazoch. 49Pamätaj na slovo, čo si dal svojmu služobníkovi; lebo ním si mi dal nádej. 50To ma utešuje v ponížení, že mi tvoje slovo vracia život. 51Pyšní sa mi vysmievajú náramne; ale ja sa neodchyľujem od tvojho zákona. 52Mám v pamäti tvoje pradávne rozhodnutia, Pane, a to je mi potechou. 53Ovláda ma rozhorčenie voči hriešnikom, čo zrádzajú tvoj zákon. 54Tvoje ustanovenia sa mi stali piesňou na mieste môjho putovania. 55Na tvoje meno, Pane, v noci spomínam a chcem dodržať tvoj zákon. 56To je môj údel; zachovať tvoje príkazy. 57Pane, ty si moje všetko; povedal som: Budem zachovávať tvoje slová. 58Celým srdcom ťa prosím; zmiluj sa nado mnou, ako si prisľúbil. 59O svojich cestách rozmýšľam a svoje kročaje riadim podľa tvojej náuky. 60Ponáhľam sa a neváham zachovávať tvoje prikázania. 61Dostal som sa do osídel hriešnikov, no predsa som nezabudol na tvoj zákon. 62Uprostred noci vstávam a zvelebujem ťa za tvoje spravodlivé výroky. 63Pridávam sa ku všetkým tvojim ctiteľom, k tým, čo zachovávajú tvoje príkazy. 64Pane, zem je plná tvojej milosti; nauč ma tvojim ustanoveniam. 65Preukázal si dobro svojmu služobníkovi, Hospodin, podľa svojho slova. 66Uč ma dobrote, múdrosti a poznaniu, lebo dôverujem tvojim príkazom. 67Kým som nebol pokorený, blúdil som; teraz však zachovávam tvoju reč. 68Ty si dobrý a preukazuješ dobro, nauč ma svoje ustanovenia. 69Pyšní ma neprávom obviňujú, ja sa však celým srdcom pridŕžam tvojich rozkazov. 70Ich srdce je necitlivé ako sadlo, ja však mám záľubu v tvojom zákone. 71Bolo to dobre, že som bol pokorený, aby som sa naučil tvoje predpisy. 72Zákon tvojich úst je mi vzácnejší než tisíce v zlate a striebre. (jod) 73Tvoje ruky ma utvorili a upevnili, pomôž mi pochopiť a naučiť sa tvoje príkazy. 74Tí, čo sa ťa boja, ma uvidia a potešia sa, pretože čakám na tvoje slovo. 75Viem, Hospodin, že tvoje rozhodnutia sú spravodlivé, právom si ma pokoril. 76Kiež ma poteší tvoja milosť, ako si sľúbil svojmu služobníkovi. 77Kiež sa prejaví na mne tvoje zľutovanie, aby som žil, lebo tvoj zákon je mojím potešením. 78Kiež sú zahanbení pyšní, že mi bezdôvodne krivdili; ja však rozjímam o tvojich rozkazoch. 79Kiež sa vrátia ku mne tí, čo sa ťa boja, tí, čo tvoje rozhodnutia poznajú. 80Kiež je moje srdce bezúhonné podľa tvojich predpisov, aby som nebol zahanbený. (kaf) 81Duša mi prahne po tvojej spáse, čakám na tvoje slovo. 82Oči mi prahnú po tvojej reči, keď sa pýtam: Kedy ma potešíš? 83Hoci som ako mech v dyme, nezabúdam na tvoje ustanovenia. 84Koľko dní ostáva tvojmu služobníkovi? Kedy odsúdiš tých, čo ma prenasledujú? 85Pyšní mi prichystali jamy — tí, čo nežijú podľa tvojho zákona. 86Všetky tvoje príkazy sú spoľahlivé. Pomôž mi! Bez príčiny ma prenasledujú. 87Takmer by ma boli odstránili zo zeme; ja som však neopustil tvoje rozkazy. 88Podľa svojej milosti ma obživ, aby som zachovával prikázania tvojich úst. (lámed) 89Hospodin, naveky pevne stojí v nebesiach tvoje slovo.

1Blahoslavení, čo žijú bezúhonne a správajú sa podľa Hospodinovho zákona. 2Blahoslavení, čo sa pridŕžajú jeho prikázaní a hľadajú ho celým srdcom, 3čo nepáchajú neprávosť, ale chodia po jeho cestách. 4Vydal si svoje rozkazy, aby sa dôsledne dodržiavali. 5Kiež sú moje cesty pevne zamerané, aby som zachoval tvoje ustanovenia! 6Vtedy sa nezahanbím, keď budem brať ohľad na všetky tvoje prikázania. 7Z úprimného srdca ti budem ďakovať, keď sa naučím tvoje spravodlivé predpisy. 8Tvoje ustanovenia chcem zachovávať, len ma nikdy neopusť! (bét) 9Ako si mladý človek zachová čistotu? Keď sa bude držať tvojho slova. 10Celým srdcom som ťa hľadal; nedopusť, aby som odbočil od tvojich príkazov! 11V srdci som si skryl tvoju reč, aby som proti tebe nehrešil. 12Velebený buď, Hospodin! Nauč ma svoje ustanovenia! 13Svojimi perami vymenúvam všetky výroky tvojich úst. 14Život podľa tvojich prikázaní ma teší viac než všetko bohatstvo. 15O tvojich rozkazoch rozjímam, chcem mať na zreteli tvoje chodníky. 16V tvojich ustanoveniach mám záľubu, na tvoje slovo nezabúdam. (gimel) 17Rob dobre svojmu sluhovi, aby som žil a zachovával som tvoje slovo! 18Otvor mi oči, aby som videl divy tvojho zákona! 19Som len hosť na zemi, neskrývaj predo mnou svoje príkazy! 20Duša sa mi ustavične umára túžbou za tvojimi predpismi. 21Pyšných karháš; prekliati sú tí, čo odbočujú od tvojich príkazov. 22Zbav ma hany a opovrhnutia, lebo sa pridŕžam tvojich prikázaní. 23Hoci kniežatá zasadajú a dohovárajú sa proti mne, tvoj sluha premýšľa o tvojich predpisoch. 24Tvoje rozhodnutia sú mi potešením, sú mojimi radcami. (dálet) 25Do prachu je stiesnená moja duša; obživ ma podľa svojho slova. 26Vyrozprával som ti o svojich cestách — odpovedal si mi. Nauč ma svoje ustanovenia. 27Daj mi pochopiť cestu tvojich príkazov, aby som premýšľal o tvojich predivných skutkoch. 28Duša mi slzí od žiaľu, pozdvihni ma svojím slovom. 29Odvráť ma od klamlivej cesty, z milosti daruj mi svoj zákon. 30Zvolil som si cestu pravdy, tvoje právne predpisy mám pred sebou. 31Držím sa tvojich rozhodnutí, nedovoľ ma zahanbiť, Hospodin! 32Budem bežať cestou tvojich príkazov, lebo si mi srdce posilnil. (hé) 33Ukáž mi, Hospodin, cestu svojich ustanovení, dôsledne sa jej budem pridŕžať. 34Daj mi pochopiť svoj zákon, aby som sa ho pridŕžal a zachovával ho celým srdcom. 35Voď ma cestou svojich prikázaní, lebo v tom mám záľubu. 36Nakloň moje srdce k tvojim rozhodnutiam, nie k ziskuchtivosti. 37Odvráť moje oči, aby nehľadeli na márnosť, obživ ma na svojej ceste. 38Splň svojmu sluhovi svoj sľub, čo vedie k bázni pred tebou. 39Odvráť odo mňa potupu, ktorej sa obávam, lebo tvoje rozhodnutia sú dobré. 40Po tvojich rozkazoch túžim, obživ ma svojou spravodlivosťou. (váv) 41Kiež tvoja milosť, Hospodin, zostúpi na mňa, i tvoja spása, ako si povedal, 42aby som odpovedal tomu, kto ma potupuje, lebo dôverujem tvojmu slovu. 43Neber mi nikdy z úst slovo pravdy, lebo čakám na tvoje rozhodnutie. 44Ustavične chcem plniť tvoj zákon, naveky, navždy. 45Budem si chodiť sem a ta, lebo dbám na tvoje rozkazy. 46Pred kráľmi budem hovoriť o tvojich rozhodnutiach a nebudem sa hanbiť. 47Budem mať záľubu v tvojich príkazoch, ktoré som si zamiloval. 48Vystieram ruky k tvojim príkazom, ktoré som si zamiloval, a budem rozjímať o tvojich ustanoveniach. (zajin) 49Pamätaj na slovo, ktoré si dal svojmu sluhovi, v ňom si mi dal nádej. 50V mojom pokorení mi je útechou, že tvoja reč ma obživí. 51Pyšní sa mi náramne posmievajú, no ja sa od tvojho zákona neodchýlim. 52Rozpomínam sa, Hospodin, na tvoje odveké rozhodnutia a teším sa. 53Rozhorčil som sa nad bezbožníkmi, ktorí opúšťajú tvoj zákon. 54Tvoje ustanovenia sú mi piesňami v príbytku, kde som hosťom. 55V noci spomínam na tvoje meno, Hospodin, chcem zachovávať tvoj zákon. 56To je môj údel, lebo sa pridŕžam tvojich rozkazov. (chét) 57Povedal som, Hospodin, mojím údelom je zachovávať tvoje slová. 58Celým srdcom hľadám tvoju priazeň, podľa svojho sľubu sa zmiluj nado mnou. 59Premýšľam o svojich cestách, chcem kráčať podľa tvojich napomenutí. 60Ponáhľam sa a neotáľam zachovávať tvoje príkazy. 61Povrazy bezbožných ma spútavajú, ale na tvoj zákon nezabúdam. 62O polnoci vstávam, aby som ťa oslavoval pre tvoje spravodlivé rozhodnutia. 63Som druhom všetkých, čo sa ťa boja a plnia tvoje rozkazy. 64Hospodin, plná je zem tvojho milosrdenstva; nauč ma svoje ustanovenia! (tét) 65Pane, svojmu služobníkovi si preukázal dobro, ako si prisľúbil. 66Nauč ma dobrotivosti, múdrosti a poznaniu, veď verím tvojej náuke. 67Pred svojím pokorením som blúdil, no teraz už dbám na tvoje výroky. 68Dobrotivý si a preukazuješ dobrodenia, daj mi poznať tvoju spravodlivosť. 69Pyšní vymýšľajú proti mne klamstvá, no ja z celého srdca zachovávam tvoje príkazy. 70Ich srdce stučnelo a otupelo, ja však mám radosť v tvojom zákone. 71Že som bol pokorený, dobre mi, aspoň som si tvoju spravodlivosť osvojil. 72Lepší je pre mňa zákon tvojich úst ako tisícky v zlate a striebre. 73Tvoje ruky ma utvorili a stvárnili. Daj mi chápavosť a osvojím si tvoju náuku. 74Uzrú ma bohabojní a budú sa tešiť, že veľmi dôverujem tvojim slovám. 75Viem, Pane, že spravodlivé sú tvoje rozsudky a že si ma právom pokoril. 76Buď ku mne milosrdný a poteš ma, ako si prisľúbil svojmu služobníkovi. 77Nech zostúpi na mňa tvoje zľutovanie a budem žiť, lebo tvoj zákon je mojím potešením. 78Nech sú zahanbení pyšní, čo ma úskočne sužujú, ja však neprestanem rozjímať o tvojich príkazoch. 79Nech sa pridajú ku mne tí, čo sa ťa boja a čo poznajú tvoju náuku. 80Nech sa mi srdce nepoškvrní priestupkom proti tvojim príkazom, aby som sa hanbiť nemusel. 81Duša mi omdlieva túžbou za tvojou spásou a tvojim slovám veľmi dôverujem. 82Oči mi slabnú túžbou za tvojím výrokom a hovoria: "Kedy ma potešíš?" 83Hoci som ako mech v dyme, predsa nezabúdam na tvoje ustanovenia. 84Koľko dní ešte ostáva tvojmu sluhovi? Kedy už mojich nepriateľov na súd predvoláš? 85Jamu mi vykopali namyslenci, tí, čo nežijú podľa tvojho zákona. 86Všetky tvoje predpisy sú pravdivé; prenasledujú ma úskočne: pomôž mi. 87Bezmála ma zahubili na zemi; no ja som ani tak neopustil tvoje príkazy. 88A preto, že ty si milosrdný, dožič mi života i budem sa pridŕžať tvojej náuky. 89Pane, tvoje slovo trvá naveky ako nebesia.

1Blaze těm, kdo žijí bezúhonně,těm, kdo se řídí Hospodinovým zákonem! 2Blaze těm, kdo jeho svědectví se drží,těm, kdo jej celým srdcem hledají, 3těm, kdo se bezpráví nedopouštějí,neboť po jeho cestách kráčejí! 4Ty jsi vydal svá pravidla,aby se svědomitě plnila. 5Kéž jsou mé cesty zpevněny,abych dodržoval tvé zákony! 6Budu-li dbát všech jeho příkazů,zahanben nikdy nebudu. 7Chválit tě budu se srdcem upřímným,tvým spravedlivým soudům když se naučím. 8Tvé zákony chci dodržet –jen prosím neopouštěj mě! 9Jak mladík svou stezku udrží v čistotě?Tak, že tvým slovem řídí se! 10Celým svým srdcem hledám tě,od tvých příkazů zbloudit nenech mě! 11V srdci si ukládám tvé výroky,abych proti tobě nehřešil. 12Požehnaný jsi, Hospodine,svým zákonům prosím nauč mě! 13Stále opakuji svými rtyvše, co jsi nařídil. 14Raduji se z cesty tvých svědectvíjako z největšího bohatství. 15O tvých pravidlech přemítám,abych na tvoje stezky dbal. 16Tvé zákony jsou mi rozkoší –tvé slovo neztrácím z paměti! 17Dopřej svému služebníku, abych žil,tvé slovo abych naplnil! 18Mé oči otevři, abych uvidělúžasné věci ve tvém Zákoně. 19Na zemi jsem jen cizincem,své příkazy mi neskrývej! 20Mou duši stále stravujetouha po tvých pokynech. 21Okřikuješ pyšné – jsou proklatí,od tvých přikázání zbloudili! 22Zbav mě zahanbení a potupy,vždyť držím se tvých svědectví! 23Vládcové zasedají a pomlouvají mě,tvůj služebník zatím přemýšlí o tvých zákonech. 24Tvá svědectví jsou mi rozkoší –jsou to mí rádci nejbližší! 25Má duše v prachu krčí se,svým slovem prosím obživ mě! 26Vylíčil jsem ti cesty své a tys mě vyslyšel;o svých zákonech pouč mě. 27Dej mi rozumět cestě svých pravidel,o tvých zázracích abych přemýšlel. 28Má duše smutkem hroutí se,svým slovem prosím zvedni mě! 29Cestu proradnosti odvrať ode mnea obdař mě svým Zákonem. 30Zvolil jsem si cestu věrnosti,tvé pokyny mám stále na mysli. 31Tvých svědectví, Hospodine, držím se,nedej, abych byl zahanben! 32Poběžím cestou tvých příkazů –do srdce dals mi svobodu! 33Ukaž mi, Hospodine, cestu svých zákonů,abych je střežil jako svou odplatu. 34Dej mi rozum, abych tvůj Zákon dodržel,ať jsem mu celým srdcem poslušen. 35Veď mě po stezce přikázaní svých,tu jsem si přece oblíbil. 36Nakloň mé srdce ke svým svědectvímnamísto lakomství. 37Odvrať mé oči, ať nehledí k marnostem,na své cestě prosím obživ mě! 38Svému služebníku potvrď sliby své,tak, aby lidé ctili tě. 39Zbav mě potupy, z níž mám strach –jak dobrá jsou nařízení tvá! 40Jak toužím po tvých pravidlech –svou spravedlností obživ mě! 41Kéž na mě, Hospodine, tvá láska sestoupía tvoje spása, jak jsi zaslíbil! 42Ať mám co odpovědět těm, kdo mě urážejí,vždyť ve tvém slově skládám naději. 43Nikdy mi neber z úst slova věrnosti,spoléhám přece na tvé pokyny. 44Tvůj Zákon stále plnit chci,navždy a navěky! 45Svobodně budu žít stále dál,neboť jsem vyhledal tvá pravidla. 46Hovořit budu o tvých svědectvích,nebudu zahanben ani před králi. 47Tvá přikázání jsou mi rozkoší –vždyť je miluji! 48K milovaným tvým příkazům ruce vztahuji,zatímco přemýšlím nad tvými zákony. 49Na slovo svému služebníku vzpomeň si,vždyť jsi mi daroval naději. 50To je mi útěchou v mém trápení,že mě oživuješ svými výroky. 51Pyšní mě zasypali svými posměšky,od tvého Zákona se však nevzdálím. 52V paměti chovám tvé věčné pokyny,těmi se, Hospodine, vždycky utěším. 53Zuřivost mě jímá nad ničemy,kteří tvůj Zákon odmítli. 54Tvé zákony jsou mými písněmi,kdekoli putuji. 55Na tvé jméno vzpomínám po nocích,tvůj Zákon, Hospodine, toužím naplnit. 56Tento úkol mi náleží –abych se řídil tvými pravidly! 57Ty, Hospodine, jsi mým údělem,tvé slovo plnit slíbil jsem. 58O milost prosím tě celým srdcem svým,smiluj se nade mnou, jak jsi zaslíbil! 59Když jsem přemýšlel nad svými cestami,kroky jsem obrátil ke tvým svědectvím. 60Pospíchám, abych se nezpozdildodržet chci tvé příkazy. 61I když jsem obklopen léčkami ničemů,nezapomínám na Zákon tvůj. 62O půlnoci vstávám a chválím těza spravedlivé soudy tvé. 63Všem, kdo tě ctí, jsem přítelem,těm, kdo se drží tvých pravidel. 64Tvé lásky, Hospodine, je plná zem –pouč mě prosím o svých zákonech! 65Svému služebníku jsi dobro prokázal,dle slova, jež jsi, Hospodine, dal. 66Uč mě rozumu a dej mi poznání,vždyť věřím přikázáním tvým! 67Než jsem byl pokořen, bloudil jsem,tvých výroků teď ale držím se. 68Dobrý jsi a dobro působíš,nauč mě prosím své zákony. 69I když mě pyšní špiní svojí lží,celým srdcem se řídím tvými pravidly. 70Srdce jim otupěla, jsou samý tuk,mou rozkoší je ale Zákon tvůj. 71Prospělo mi to, že jsem byl pokořen –poučil jsem se o tvých zákonech. 72Zákon tvých úst je pro mě vzácnějšínež tisíce zlatých a stříbrných! 73Tvé ruce mě učinily a uhnětly,dej mi rozum, ať pochopím tvé příkazy. 74Tví ctitelé ze zaradují, až mě uvidí,tvé slovo je mou nadějí. 75Tvé soudy jsou spravedlivé, to, Hospodine, vím,ve své věrnosti jsi mě pokořil. 76Kéž mě tvá láska prosím potěší,jak jsi to svému služebníku zaslíbil. 77Kéž mě tvůj soucit navštíví, abych žil,tvůj Zákon je mi přece rozkoší! 78Kéž jsou zahanbeni pyšní, že zrádně křivdí mi,zatímco přemýšlím nad tvými příkazy. 79Kéž se tví ctitelé ke mně navrátí,aby poznali tvá svědectví. 80Kéž je mé srdce tvým zákonům oddané –tehdy nebudu nikdy zahanben! 81Umírám touhou po tvém spasení,tvé slovo je mou nadějí. 82Oči mi slábnou, tvé sliby vyhlížím,ptám se: „Kdy už mě potěšíš?“ 83I když jsem jako měch dýmem svraštělý,nezapomínám na tvé zákony. 84Jak dlouho bude žít tvůj služebník?Kdy už mé pronásledovatele odsoudíš? 85Pyšní mi jámy kopají,ti na tvůj Zákon vůbec nehledí. 86Věrné jsou všechny tvé příkazy;zrádci mě pronásledují, pomoz mi! 87Skoro mě vyhladili ze země,nepustil jsem se však tvých pravidel. 88Ve své lásce prosím obživ mě –svědectví tvých úst chci dodržet! 89Tvé slovo, Hospodine, navěkyukotveno je v nebesích.

1Blaze těm, kdo vedou bezúhonný život, těm, kdo žijí tak, jak učí Hospodinův zákon. 2Blaze těm, kdo zachovávají jeho svědectví, těm, kdo se na jeho vůli dotazují celým srdcem. 3Ti podlosti nepáchají, jeho cestami se berou. 4Ty jsi vydal svá ustanovení, aby se přesně dodržovala. 5Kéž jsou moje cesty pevně zaměřeny k dodržování tvých nařízení. 6Nebudu zahanben tehdy, budu-li brát zřetel na všechna tvá přikázání. 7Z přímého srdce ti vzdávám chválu, že se smím učit tvým spravedlivým soudům. 8Chci tvá nařízení dodržovat, jen mě nikdy neopouštěj! 9Jak si mladík udrží svou stezku čistou? Musí se vždy držet tvého slova. 10Dotazuji se na tvoji vůli celým srdcem, nedej, abych zbloudil od tvých přikázání. 11Tvou řeč uchovávám v srdci, nechci proti tobě hřešit. 12Požehnán buď, Hospodine, vyučuj mě v tom, co nařizuješ. 13Mé rty budou vypravovat o všech soudech tvých úst. 14Veselím se z cesty tvých svědectví více než ze všeho jmění. 15O tvých ustanoveních přemýšlím, na zřeteli mám tvé stezky. 16Nařízení tvá jsou pro mne potěšením, nezapomínám na tvé slovo. 17Zastávej se svého služebníka a budu žít, chci se držet tvého slova. 18Otevři mi oči, ať mám na zřeteli divy ze Zákona tvého. 19Jsem na zemi jenom hostem, neukrývej přede mnou svá přikázání. 20V duši se stravuji touhou po tvých soudech v každé době. 21Oboříš se na opovážlivce, na proklatce, kteří pobloudili od tvých přikázání. 22Sejmi ze mne potupu a pohrdání, neboť tvá svědectví zachovávám. 23I když vládci zasednou a umluví se na mě, tvůj služebník bude přemýšlet o tvých nařízeních, 24tvá svědectví budou nadále mým potěšením, jsou to moji rádci. 25Do prachu je přitisknuta moje duše, zachovej mi život podle svého slova. 26Vyprávěl jsem o svých cestách – tys mi odpověděl, vyučuj mě v tom, co nařizuješ. 27Dej mi porozumět cestě svých ustanovení, chci přemýšlet o tvých divuplných činech. 28Moje duše se rozplývá žalem, pozvedni mě podle svého slova. 29Odvrať ode mne cesty klamu, podle svého Zákona se nade mnou smiluj. 30Zvolil jsem si cestu věrnosti, stavím si před oči tvé soudy. 31Přimkl jsem se k tvým svědectvím, nedej, Hospodine, abych byl zahanben! 32Poběžím cestou tvých přikázání, dal jsi mému srdci volnost. 33Ukaž mi cestu svých nařízení, Hospodine, důsledně ji budu zachovávat. 34Dej mi rozum a budu tvůj Zákon zachovávat, budu se ho držet celým srdcem. 35Veď mě po cestě svých přikázání, oblíbil jsem si ji. 36Ke svým svědectvím nakloň mé srdce, nikoli k zištnosti. 37Odvracej mé oči, ať nehledí na šalebnost, na své cestě mi zachovej život. 38Splň své slovo svému služebníku, jenž žije v tvé bázni. 39Odvrať ode mne potupu, které se lekám, tvé soudy jsou dobrotivé. 40Po tvých ustanoveních tak toužím, svou spravedlností mi zachovej život. 41Kéž na mě sestoupí tvé milosrdenství, Hospodine, i tvá spása, jak jsi řekl, 42a já dám odpověď tomu, kdo mě tupí, neboť doufám ve tvé slovo. 43Nikdy nezbavuj má ústa slova pravdy, neboť čekám na tvůj soud. 44Tvého Zákona se budu držet ustavičně, navěky a navždy. 45Volně budu chodit, na tvá ustanovení se dotazuji. 46O tvých svědectvích před králi budu mluvit a nebudu zahanben. 47Tvá přikázání jsou pro mne potěšením, já jsem si je zamiloval. 48Dlaně vztahuji k tvým přikázáním, já jsem si je zamiloval, chci přemýšlet o tvých nařízeních. 49Pamatuj na slovo dané svému služebníku, jímž jsi ve mně očekávání vzbudil. 50Je mi útěchou v mém pokoření, že tvá řeč mi zachová život. 51Opovážlivci se mi velice posmívají, já se od tvého Zákona neuchýlím. 52Připomínám si tvé dávné soudy, Hospodine, v tom útěchu najdu. 53Sežehuje mě zuřivost svévolníků, těch, kdo opustili tvůj Zákon. 54Nařízení tvá si zpívám jako žalmy v domě, kde jsem jenom hostem. 55V noci si připomínám tvé jméno, Hospodine, tvého Zákona se držím. 56Mně připadl tento úkol : ustanovení tvá zachovávat. 57Pravím: Hospodine, tys můj úděl, držím se tvých slov. 58O shovívavost tě prosím celým srdcem, smiluj se nade mnou, jak jsi řekl. 59Uvažuji o svých cestách, k tvým svědectvím obracím své nohy. 60Pospíchám a neotálím tvé příkazy dodržovat. 61Ovinují mě provazy svévolníků, nezapomínám však na tvůj Zákon. 62Vstávám o půlnoci, abych ti vzdal chválu za tvé spravedlivé soudy. 63Jsem druhem všech, kteří se tě bojí a tvých ustanovení se drží. 64Tvého milosrdenství je, Hospodine, plná země, vyučuj mě v tom, co nařizuješ. 65Prokázal jsi dobro svému služebníku podle svého slova, Hospodine. 66Nauč mě okoušet a znát, co je dobré, já tvým přikázáním věřím. 67Dokud jsem se nepokořil, bloudíval jsem, nyní dodržuji, co jsi řekl. 68Jsi dobrý a prokazuješ dobro, vyučuj mě v tom, co nařizuješ. 69Opovážlivci mě mrzce pošpinili, já však zachovávám ustanovení tvá celým srdcem. 70Bezcitné je jejich tučné srdce, mně však je tvůj Zákon potěšením. 71Byl jsem pokořen a bylo mi to k dobru, naučil jsem se tvým nařízením. 72Zákon tvých úst je mi dražší než tisíce hřiven zlata nebo stříbra. 73Ruce tvé mě učinily pevným, dej mi rozum, ať se naučím tvým přikázáním. 74Ti, kdo se tě bojí, spatří mě a budou se radovat, neboť čekám na tvé slovo. 75Hospodine, vím, že tvé soudy jsou spravedlivé, pokořils mě pravdou. 76Kéž se projeví tvé milosrdenství a potěší mě, jak jsi svému služebníku řekl. 77Kéž mě zahrne tvé slitování a budu žít, tvůj Zákon je pro mne potěšením. 78Opovážlivce ať stihne hanba za to, že mi křivdí, já o tvých ustanoveních přemýšlím. 79Navrátí se ke mně ti, kdo se tě bojí, ti, kdo tvá svědectví znají. 80Kéž je mé srdce bezúhonné podle tvých nařízení, ať nejsem zahanben. 81Moje duše chřadne touhou po tvé spáse, čekám na tvé slovo. 82Zrak mi slábne, vyhlížím tvé slovo, kdy už mě potěšíš? 83Vedlo se mi jako měchu v kouři, na tvá nařízení jsem však nezapomněl . 84Kolikpak dnů zbývá tvému služebníku? Kdy nad těmi, kdo mě pronásledují, vykonáš soud? 85Opovážlivci mi kopou jámy bez ohledu na tvůj Zákon. 86Všechna tvá přikázání jsou pravda. Pronásledují mě neprávem, pomoz! 87Bezmála už se mnou v zemi skoncovali, já však tvá ustanovení neopustím. 88Podle svého milosrdenství mi zachovej život, svědectví tvých úst se budu držet. 89Věčně, Hospodine, stojí pevně v nebesích tvé slovo.

1’ašrê ṯəmîmê- ḏāreḵ; hahōləḵîm, bəṯōwraṯ Yahweh. 2’ašrê nōṣərê ‘êḏōṯāw, bəḵāl lêḇ yiḏrəšūhū. 3’ap̄ lō- p̄ā‘ălū ‘awlāh; biḏrāḵāw hālāḵū. 4’attāh ṣiwwîṯāh p̄iqquḏeḵā, lišmōr mə’ōḏ. 5’aḥălay yikkōnū ḏərāḵāy, lišmōr ḥuqqeḵā. 6’āz lō- ’êḇōwōš; bəhabbîṭî, ’el- kāl- miṣwōṯeḵā. 7’ōwḏḵā bəyōšer lêḇāḇ; bəlāməḏî, mišpəṭê ṣiḏqeḵā. 8’eṯ- ḥuqqeḵā ’ešmōr; ’al- ta‘azḇênî ‘aḏ- mə’ōḏ. 9bammeh yəzakkeh- na‘ar ’eṯ- ’ārəḥōw; lišmōr, kiḏḇāreḵā. 10bəḵāl libbî ḏəraštîḵā; ’al- tašgênî, mimmiṣwōṯeḵā. 11bəlibbî ṣāp̄antî ’imrāṯeḵā; ləma‘an, lō ’eḥĕṭā- lāḵ. 12bārūḵ ’attāh Yahweh lamməḏênî ḥuqqeḵā. 13biśp̄āṯay sippartî; kōl, mišpəṭê- p̄îḵā. 14bəḏereḵ ‘êḏəwōṯeḵā śaśtî, kə‘al kāl- hōwn. 15bəp̄iqquḏeḵā ’āśîḥāh; wə’abbîṭāh, ’ōrəḥōṯeḵā. 16bəḥuqqōṯeḵā ’ešta‘ăšā‘; lō ’eškaḥ dəḇāreḵā. 17gəmōl ‘al- ‘aḇdəḵā ’eḥyeh, wə’ešmərāh ḏəḇāreḵā. 18gal- ‘ênay wə’abbîṭāh; nip̄lā’ōwṯ, mittōwrāṯeḵā. 19gêr ’ānōḵî ḇā’āreṣ; ’al- tastêr mimmennî, miṣwōṯeḵā. 20gārəsāh nap̄šî ləṯa’ăḇāh; ’el- mišpāṭeḵā ḇəḵāl- ‘êṯ. 21gā‘artā zêḏîm ’ărūrîm; haššōḡîm mimmiṣwōṯeḵā. 22gal mê‘ālay ḥerpāh wāḇūz; kî ‘êḏōṯeḵā nāṣārətî. 23gam yāšəḇū rîm bî niḏbārū; ‘aḇdəḵā, yāśîaḥ bəḥuqqeḵā. 24gam- ‘êḏōṯeḵā ša‘ăšu‘āy, ’anšê ‘ăṣāṯî. 25dāḇəqāh le‘āp̄ār nap̄šî; ḥayyênî, kiḏḇāreḵā. 26dərāḵay sippartî watta‘ănênî, lamməḏênî ḥuqqeḵā. 27dereḵ- piqqūḏeḵā hăḇînênî; wə’āśîḥāh, bənip̄lə’ōwṯeḵā. 28dāləp̄āh nap̄šî mittūḡāh; qayyəmênî, kiḏḇāreḵā. 29dereḵōše- qer hāsêr mimmennî; wəṯōwrāṯəḵā ḥānnênî 30dereḵ- ’ĕmūnāh ḇāḥārətî; mišpāṭeḵā šiwwîṯî. 31dāḇaqtî ḇə‘êḏəwōṯeḵā; Yahweh ’al- təḇîšênî. 32dereḵ- miṣwōṯeḵā ’ārūṣ; kî ṯarḥîḇ libbî. 33hōwrênî Yahweh dereḵ ḥuqqeḵā, wə’eṣṣərennāh ‘êqeḇ. 34hăḇînênî wə’eṣṣərāh ṯōwrāṯeḵā, wə’ešmərennāh ḇəḵāl- lêḇ. 35haḏrîḵênî binṯîḇ miṣwōṯeḵā; kî- ḇōw ḥāp̄āṣətî. 36haṭ- libbî ’el- ‘êḏəwōṯeḵā, wə’al ’el- bāṣa‘. 37ha‘ăḇêr ‘ênay mêrə’ōwṯ šāw; biḏrāḵeḵā ḥayyênî. 38hāqêm lə‘aḇdəḵā ’imrāṯeḵā; ’ăšer, ləyir’āṯeḵā. 39ha‘ăḇêr ḥerpāṯî ’ăšer yāḡōrətî; kî mišpāṭeḵā ṭōwḇîm. 40hinnêh tā’aḇtî ləp̄iqquḏeḵā; bəṣiḏqāṯəḵā ḥayyênî. 41wîḇō’unî ḥăsāḏeḵā Yahweh; təšū‘āṯəḵā, kə’imrāṯeḵā. 42wə’e‘ĕneh ḥōrəp̄î ḏāḇār; kî- ḇāṭaḥtî biḏḇāreḵā. 43wə’al- taṣṣêl mippî ḏəḇar- ’ĕmeṯ ‘aḏ- mə’ōḏ; kî ləmišpāṭeḵā yiḥālətî. 44wə’ešmərāh ṯōwrāṯəḵā ṯāmîḏ, lə‘ōwlām wā‘eḏ. 45wə’eṯhalləḵāh ḇārəḥāḇāh; kî p̄iqquḏeḵā ḏārāšətî. 46wa’ăḏabbərāh ḇə‘êḏōṯeḵā neḡeḏ məlāḵîm, wəlō ’êḇōwōš. 47wə’ešta‘ăša‘ bəmiṣwōṯeḵā, ’ăšer ’āhāḇətî. 48wə’eśśā- ḵappay, ’el- miṣwōṯeḵā ’ăšer ’āhāḇətî, wə’āśîḥāh ḇəḥuqqeḵā. 49zəḵōr- dāḇār lə‘aḇdeḵā; ‘al, ’ăšer yiḥaltānî. 50zōṯ neḥāmāṯî ḇə‘ānəyî; kî ’imrāṯəḵā ḥîyāṯənî. 51zêḏîm hĕlîṣunî ‘aḏ- mə’ōḏ; mittōwrāṯəḵā, lō nāṭîṯî. 52zāḵartî mišpāṭeḵā mê‘ōwlām Yahweh wā’eṯneḥām. 53zal‘āp̄āh ’ăḥāzaṯnî mêrəšā‘îm; ‘ōzəḇê, tōwrāṯeḵā. 54zəmirōwṯ hāyū- lî ḥuqqeḵā, bəḇêṯ məḡūrāy. 55zāḵartî ḇallaylāh šimḵā Yahweh; wā’ešmərāh, tōwrāṯeḵā. 56zōṯ hāyəṯāh- lî; kî p̄iqquḏeḵā nāṣārətî. 57ḥelqî Yahweh ’āmartî, lišmōr dəḇāreḵā. 58ḥillîṯî p̄āneḵā ḇəḵāl- lêḇ; ḥānnênî kə’imrāṯeḵā. 59ḥiššaḇtî ḏərāḵāy; wā’āšîḇāh raḡlay, ’el- ‘êḏōṯeḵā. 60ḥaštî wəlō hiṯmahmāhətî; lišmōr, miṣwōṯeḵā. 61ḥeḇlê rəšā‘îm ‘iwwəḏunî; tōwrāṯəḵā, lō šāḵāḥətî. 62ḥăṣōwṯ- laylāh, ’āqūm ləhōwḏōwṯ lāḵ; ‘al, mišpəṭê ṣiḏqeḵā. 63ḥāḇêr ’ānî ləḵāl ’ăšer yərê’ūḵā; ūləšōmərê, piqqūḏeḵā. 64ḥasdəḵā Yahweh mālə’āh hā’āreṣ, ḥuqqeḵā lamməḏênî. 65ṭōwḇ ‘āśîṯā ‘im- ‘aḇdəḵā; Yahweh kiḏḇāreḵā. 66ṭūḇ ṭa‘am wāḏa‘aṯ lamməḏênî; kî ḇəmiṣwōṯeḵā he’ĕmānətî. 67ṭerem ’e‘ĕneh ’ănî šōḡêḡ; wə‘attāh, ’imrāṯəḵā šāmārətî. 68ṭōwḇ- ’attāh ūmêṭîḇ, lamməḏênî ḥuqqeḵā. 69ṭāp̄əlū ‘ālay šeqer zêḏîm; ’ănî, bəḵāl lêḇ ’ĕṣṣōr piqqūḏeḵā. 70ṭāp̄aš kaḥêleḇ libbām; ’ănî, tōwrāṯəḵā ši‘ăšā‘ətî. 71ṭōwḇ- lî ḵî- ‘unnêṯî; ləma‘an, ’elmaḏ ḥuqqeḵā. 72ṭōwḇ- lî ṯōwraṯ- pîḵā; mê’alp̄ê, zāhāḇ wāḵāsep̄. 73yāḏeḵā ‘āśūnî wayḵōwnnūnî; hăḇînênî, wə’elməḏāh miṣwōṯeḵā. 74yərê’eḵā yir’ūnî wəyiśmāḥū; kî liḏḇārəḵā yiḥālətî. 75yāḏa‘tî Yahweh kî- ṣeḏeq mišpāṭeḵā; we’ĕmūnāh, ‘innîṯānî. 76yəhî- nā ḥasdəḵā lənaḥămênî; kə’imrāṯəḵā lə‘aḇdeḵā. 77yəḇō’ūnî raḥămeḵā wə’eḥyeh; kî- ṯōwrāṯəḵā, ša‘ăšu‘āy. 78yêḇōšū zêḏîm kî- šeqer ‘iwwəṯūnî; ’ănî, ’āśîaḥ bəp̄iqqūḏeḵā. 79yāšūḇū lî yərê’eḵā; [wəyāḏə‘ū ḵ] (wəyōḏə‘ê, q) ‘êḏōṯeḵā. 80yəhî- libbî ṯāmîm bəḥuqqeḵā; ləma‘an, lō ’êḇōwōš. 81kāləṯāh liṯšū‘āṯəḵā nap̄šî; liḏḇārəḵā yiḥālətî. 82kālū ‘ênay lə’imrāṯeḵā; lêmōr, māṯay tənaḥămênî. 83kî- hāyîṯî kənōḏ bəqîṭōwr; ḥuqqeḵā, lō šāḵāḥətî. 84kammāh yəmê- ‘aḇdeḵā; māṯay ta‘ăśeh ḇərōḏəp̄ay mišpāṭ. 85kārū- lî zêḏîm šîḥōwṯ; ’ăšer, lō ḵəṯōwrāṯeḵā. 86kāl- miṣwōṯeḵā ’ĕmūnāh; šeqer rəḏāp̄ūnî ‘āzərênî. 87kim‘aṭ killūnî ḇā’āreṣ; wa’ănî, lō- ‘āzaḇtî p̄iqquwḏeḵā 88kəḥasdəḵā ḥayyênî; wə’ešmərāh, ‘êḏūṯ pîḵā. 89lə‘ōwlām Yahweh; dəḇārəḵā, niṣṣāḇ baššāmāyim.