1Náčelníkovi speváckeho sboru. Žalm Dávidov. Bože mojej chvály, nemlč! 2Lebo ústa bezbožníka a ústa ľsti sa otvorily proti mne; hovoria so mnou lživým jazykom. 3Obkľúčili ma slovami nenávisti a bojujú proti mne bez príčiny. 4Za moju lásku útočia na mňa a ja mám len modlitbu. 5A skladajú na mňa zlé za dobré a odplácajú mi nenávisťou za moju lásku. 6Ustanov nad ním bezbožníka, a satan nech mu stojí po jeho pravej ruke. 7Keď sa bude súdiť nech vyjde zpred súdu jako bezbožný a jeho modlitba nech mu je hriechom. 8Jeho dní nech je málo; jeho úrad nech vezme iný. 9Jeho synovia nech sú sirotami, a jeho žena nech je vdovou! 10Jeho synovia nech sú tulákmi, nech žobrú a nech hľadajú svoj chlieb zo svojich spustlých bývanísk. 11Nech shabe úžerník všetko, čo má, a to, čo nadobudol úlisnou prácou, nech rozchvátajú cudzí. 12Nech nemá nikoho, kto by mu preukázal milosť, ani nech nie je toho, kto by sa zmiloval nad jeho sirotami. 13Jeho potomstvo nech vytnú, a v druhom pokolení nech je vyhladené ich meno! 14Nech sa pamätá na neprávosť jeho otcov pred Hospodinom, a hriech jeho matere nech nie je vyhladený! 15Nech sú stále pred Hospodinom, a nech vytne ich pamiatku zo zeme, 16pretože nepamätal na to, aby činil milosť, ale prenasledoval človeka, biedneho a chudobného a zbitého srdcom, aby ho zavraždil.

1Pre hudobný prednes. Dávidov. Žalm. Ó Bože mojej chvály, neodmlčuj sa! 2Lebo sa otvorili na mňa ústa bezbožné a podvodné, jazykom lživým hovorili so mnou. 3Nenávistnými slovami ma obkľúčili a bez príčiny broja proti mne. 4Za moju lásku sú mi nepriateľmi, a ja sa modlím. 5Za dobré sa mi odplácajú zlým, za moju lásku nenávisťou. 6Ustanov nad ním bezbožníka, nech mu žalobca stojí po pravici. 7Nech ako vinník vyjde zo súdu, nech je hriechom aj jeho modlitba. 8Jeho dní nech je čím menej a nech iný prevezme jeho úrad. 9Nech osirejú jeho synovia, manželka nech mu ovdovie. 10Jeho synovia nech sa túlajú a žobrú, zahnaní od svojich rumovísk. 11Nech mu veriteľ zaberie všetko, čo má, nech mu cudzí ulúpia jeho imanie. 12Nech mu nikto nezachová priazeň, ani zmilovanie jeho sirotám. 13Buď vyplienené jeho potomstvo, ich meno vytreté už v druhom kolene. 14Buď vina jeho otcov v pamäti u Hospodina, hriech jeho matky nech nie je zotretý; 15nech sú stále pred Hospodinom, ich pamiatku nech vyhladí aj zo zeme, 16pretože nepamätal na dôkaz lásky, prenasledoval úbožiaka a chudobného, aby usmrtil skrúšeného srdcom.

1Zbormajstrovi. Dávidov žalm. Bože, chvála moja, nemlč, 2lebo sa proti mne otvorili ústa hriešnika a ústa podvodníka. Hovoria proti mne lživým jazykom, 3zahŕňajú ma nenávistnými rečami a napádajú ma bez príčiny. 4Za moju lásku broja proti mne; ale ja sa modlím. 5Zlom sa mi odplácajú za dobré a nenávisťou za lásku. 6Postav nad neho hriešnika. Žalobca nech stojí po jeho pravici. 7Keď ho budú súdiť, nech vyjde ako odsúdený a jeho modlitba nech mu bude hriechom. 8Jeho dní nech je čím menej a jeho úrad nech prevezme iný. 9Jeho deti nech ostanú sirotami a vdovou jeho manželka. 10Jeho synovia nech sa voslep túlajú a nech žobrú, nech ich vyženú z ich spustošených príbytkov. 11Nech ho úžerník oberie o celý majetok a plody jeho práce nech rozchvacujú cudzí. 12Nech mu nik nepreukáže milosrdenstvo a nech sa nik nezľutuje nad jeho sirotami. 13Jeho potomstvo nech vyhynie, nech je vytreté v ďalšom pokolení ich meno. 14Pán nech pamätá na neprávosť jeho otcov a hriech jeho matky nech sa nezotrie. 15Pán nech ich má stále pred očami a nech vyhladí ich pamiatku zo zeme. 16Za to, že mu ani nenapadlo byť milosrdným, ale prenasledoval bedára a žobráka a skľúčeného v srdci chcel usmrtiť.

1Zbormajstrovi. Dávidov. Žalm. Boh mojej chvály, nemlč, 2lebo sa otvorili proti mne bezbožné a ľstivé ústa. Hovorili proti mne lživým jazykom. 3Zasypali ma slovami nenávisti, bez príčiny bojujú proti mne. 4Za lásku sa mi odplácajú nepriateľstvom, kým ja sa modlím. 5Za dobré sa mi odplácajú zlým a nenávisťou za lásku. 6Ustanov nad ním bezbožníka, žalobca nech mu stojí po pravici! 7Nech ho súd uzná vinným, nech je hriechom jeho modlitba. 8Jeho dní nech je čím menej, jeho úrad nech prevezme iný. 9Jeho synovia nech osirejú, jeho žena nech ovdovie. 10Jeho synovia nech sa potulujú a žobrú, nech zo svojich rumovísk chodia prosiť. 11Nech ho veriteľ pripraví o všetko, čo má, nech cudzí ulúpia, čo s námahou získal. 12Nech mu nikto nezachová priazeň, nech sa nikto nezmiluje nad jeho sirotami. 13Nech je vyplienené jeho potomstvo, nech je ich meno vytreté už v druhom pokolení. 14Nech sa vina jeho otcov pripomína Hospodinovi, hriech jeho matky nech nie je vymazaný. 15Nech ich má Hospodin stále pred očami, nech ich pamiatku vyhladí zo zeme, 16pretože nepamätal na skutky lásky, prenasledoval úbožiaka a chudobného v snahe usmrtiť človeka skrúšeného srdca.

1Pro předního zpěváka.Žalm Davidův.Bože, má chloubo, přeruš své mlčení! 2Ústa si na mě otvírají zrádci zlí,pomlouvají mě lživými jazyky! 3Nenávistnými slovy mě zasypali,bezdůvodně proti mně bojují. 4Za moje přátelství mě obviňují,zatímco přináším své modlitby. 5Zlobou mi za dobrotu odplácejía nenávistí za mé přátelství. 6Ustanov nad ním zlého soudce,po pravici ať mu stojí žalobce! 7Až bude souzen, ať je za zločince,i jeho modlitba ať hříchem je! 8Ať jeho život trvá jen krátce,jeho pověření ať jiný převezme! 9Ať jeho děti zůstanou sirotky,jeho žena ať ovdoví! 10Ať jeho synové po žebrotě chodí,vyhnáni ze svých rozvalin! 11Ať lichvář zabaví vše, co mu patří,jeho jmění ať si vezmou cizinci! 12Ať nemá nikoho, kdo by ho měl rád,ať není, kdo by jeho sirotky litoval! 13Ať jeho potomci jsou zcela vymýceni,jejich jméno ať v příštím pokolení vymizí! 14Ať na vinu jeho předků Hospodin pamatuje,hřích jeho matky ať není zahlazen! 15Ať je má Hospodin před sebou vždycky,ať jejich památku ze země vyhladí! 16Proto, že na laskavost ani nepomyslel,nuzného ubožáka štval jako zvěř,mordoval toho, kdo bolest v srdci měl!

1Pro předního zpěváka, žalm Davidův. Bože, má chválo, nestav se hluchým, 2když se na mě rozevřela ústa svévolná a lstivá! Zrádným jazykem mě napadají, 3slovy nenávistnými mě zasypali, bojují proti mně bez důvodu. 4Osočují mě za moji lásku, zatímco se modlím. 5Za dobro mě zavalují zlobou, za mou lásku nenávistí. 6Postav proti němu svévolníka, po jeho pravici žalobce ať stane. 7Ať dopadne jako svévolník, až bude souzen; jeho modlitba ať je mu počítána za hřích. 8Dny ať jsou mu ukráceny, jeho pověření ať převezme jiný. 9Jeho synové ať sirotky se stanou, jeho žena vdovou. 10Jeho synové ať toulají se po žebrotě, ze svých rozvalin ať chodí prosit. 11Na všechno, co má, ať políčí si lichvář, co vytěžil, cizáci ať loupí. 12Ať nemá nikoho , kdo by mu nadále prokázal milosrdenství, kdo by se smiloval nad sirotky po něm. 13Jeho potomstvo buď vymýceno, jeho jméno smazáno buď v příštím pokolení. 14Ať Hospodin pamatuje na nepravost jeho otců a hřích jeho matky vymazán ať není. 15Ať je má Hospodin ustavičně před očima, ať vymýtí ze země památku po nich 16za to, že nepamatoval na milosrdenství, ale pronásledoval člověka poníženého a ubohého, chtěl usmrtit zkrušeného v srdci.

1lamnaṣṣêaḥ ləḏāwiḏ mizmōwr; ’ĕlōhê ṯəhillāṯî, ’al- teḥĕraš. 2kî p̄î rāšā‘ ūp̄î- mirmāh ‘ālay pāṯāḥū; dibbərū ’ittî, ləšōwn šāqer. 3wəḏiḇrê śin’āh səḇāḇūnî; wayyillāḥămūnî ḥinnām. 4taḥaṯ- ’ahăḇāṯî yiśṭənūnî, wa’ănî ṯəp̄illāh. 5wayyāśîmū ‘ālay rā‘āh taḥaṯ ṭōwḇāh; wəśin’āh, taḥaṯ ’ahăḇāṯî. 6hap̄qêḏ ‘ālāw rāšā‘; wəśāṭān, ya‘ămōḏ ‘al- yəmînōw. 7bəhiššāp̄əṭōw yêṣê rāšā‘; ūṯəp̄illāṯōw, tihyeh laḥăṭā’āh. 8yihyū- yāmāw mə‘aṭṭîm; pəquddāṯōw, yiqqaḥ ’aḥêr. 9yihyū- ḇānāw yəṯōwmîm; wə’ištōw ’almānāh. 10wənōwa‘ yānū‘ū ḇānāw wəši’êlū; wəḏārəšū, mêḥārəḇōwṯêhem. 11yənaqqêš nōwōšeh ləḵāl ’ăšer- lōw; wəyāḇōzzū zārîm yəḡî‘ōw. ’al- yəhî- 12lōw mōšêḵ ḥāseḏ; wə’al- yəhî ḥōwnên, lîṯōwmāw. 13yəhî- ’aḥărîṯōw ləhaḵrîṯ; bəḏōwr ’aḥêr, yimmaḥ šəmām. 14yizzāḵêr ‘ăwōn ’ăḇōṯāw ’el- Yahweh; wəḥaṭṭaṯ ’immōw, ’al- timmāḥ. 15yihyū neḡeḏ- Yahweh tāmîḏ; wəyaḵrêṯ mê’ereṣ ziḵrām. 16ya‘an, ’ăšer lō zāḵar ‘ăśōwṯ ḥāseḏ wayyirdōp̄ ’îš- ‘ānî wə’eḇyōwn wəniḵ’êh lêḇāḇ ləmōwṯêṯ.