Príslovia, 31. kapitola
Pr 31,1
Slová Lemuela, kráľa, v Massa, ktorým ho vyučovala jeho matka.
Slová Lemúéla, kráľa z Massy, ktorým ho učila jeho matka.
Naučenia Lamuela, kráľa Massy, ktorým ho naučila jeho matka.
Slová kráľa Lemúela a výpovede, ktorými ho poúčala jeho matka.
Slova Lemuele, krále z Massy,výroky, jimž ho matka učila:
Slova krále Lemúela, výnos, jímž ho napomínala jeho matka:
Pr 31,2
Čo, môj synu, a čo synu môjho lona, a čo, synu mojich sľubov?
Čo, syn môj? Čo, syn môjho života? Čo, syn môj, sľubmi vymodlený?
Čo, syn môj, čože, syn môjho života, čo (ti), syn mojich sľubov, (povedať)?
Ó, syn môj, ó, syn môjho života! Ó, syn mojich sľubov!
Co říci, synu můj? Co, synu mého lůna?Co říci, synu zaslíbený?
Co mám říci, můj synu? Co, synu života mého? Co, synu mých slibů?
Pr 31,3
Nedaj svojej sily ženám ani svojich ciest tým, ktoré privodia kráľov na zkazu.
Nedávaj svoju silu ženám, ani svoje bedrá tým, čo ničia kráľov.
Nedávaj svoju (mužskú) silu ženám (záletným) a svoju ľúbosť (tým, čo vedia) kráľov zahubiť.
Nevydávaj svoju silu ženám a svoj údel tým, ktoré ničia kráľov.
Nemarni s ženami svoji sílu,nepokaz cestu, jež králům náleží.
Nevydávej své síly ženám a svoje cesty tomu, co ničí krále.
’al- tittên lannāšîm ḥêleḵā; ūḏərāḵeḵā, lamḥōwṯ məlāḵîn.
Pr 31,4
Nepatrí kráľom, Lemuelu, nepatrí kráľom piť víno ani pýtať sa: Kde je opojný nápoj? kniežatám.
Nepatrí sa kráľom, Lemúél, nepatrí sa kráľom piť víno, ani panovníkom za nápojom opojným túžiť.
Nesluší kráľom, Lamuel (nesluší kráľom) víno piť a panovníkom túžiť za nápojom opojným.
Nepatrí sa kráľom, Lemúel, kráľom sa nepatrí piť víno a panovníkom opojný nápoj,
Nenáleží, ó Lemueli, králům,nenáleží králům víno pít,vladařům pivo nesluší.
Nehodí se králům, Lemóeli, nehodí se králům být pijany vína a vládcům toužit po opojném nápoji,
’al lamlāḵîm ləmōw’êl, ’al lamlāḵîm šəṯōw- yāyin; ūlərōwznîm, [’ōw ḵ] (’ê q) šêḵār.
Pr 31,5
Aby sa nenapil a nezabudol na to, čo je ustanovené, a nezmenil práva niktorého zo synov utrápených.
Aby nepopíjali a nezabudli na zákon a neprevracali právo všetkých bedárov.
Veď ináč pri popíjaní (by mohli) zabudnúť na zákon a poprekrúcať právo všetkých bedárov.
aby azda pri popíjaní nezabudli na príkazy a neprekrútili právo všetkých chudobných.
Kdyby pil, mohl by zapomenout na povinnosti,mohl by překroutit právo všech soužených.
aby nikdo z nich v opilosti nezapomněl na Boží nařízení a nepřevrátil při nikoho z utištěných.
pen- yišteh wəyiškaḥ məḥuqqāq; wîšanneh dîn kāl- bənê- ‘ōnî.
Pr 31,6
Dajte opojný nápoj hynúcemu a víno tým, ktorí majú horkosť v duši.
Hynúcemu dávajte nápoj opojný a víno zatrpknutým:
Dávajte chudákovi nápoj opojný a víno ľuďom skleslým na mysli,
Dávajte opojný nápoj hynúcemu a víno tým, čo majú trpký život,
Umírajícím dejte pít pivoa víno těm, kdo hořkost zakouší.
Dejte opojný nápoj hynoucímu a víno těm, kterým je hořko,
Pr 31,7
Nech sa napije a zabudne na svoju chudobu a nespomenie viacej na svoje trápenie.
Nech sa napije a zabudne na svoju chudobu a nech už nemyslí na svoje útrapy!
nech sa napije a zabudne na svoju veľkú chudobu a nech už ďalej nespomína na svoj trud!
nech sa napije a zabudne na svoju chudobu a nech si už na svoju núdzu nespomenie!
Když se napijí, na bídu zapomenou,přestanou myslet na své trápení.
ať se napije a zapomene na svou chudobu a na své plahočení již nevzpomíná.
yišteh wəyiškaḥ rîšōw; wa‘ămālōw, lō yizkār- ‘ōwḏ.
Pr 31,8
Otvor svoje ústa za nemého, k pravote všetkých synov, ktorí idú na mizinu.
Otváraj svoje ústa za nemého, za právo všetkých slabých.
Otváraj svoje ústa za zmĺknutého v pravote všetkých ponechaných (na seba)!
Otvor svoje ústa namiesto nemého a za práva všetkých slabých.
Otevři ústa za ty, jimž hlas chybí,a za práva všech bezmocných.
Otevři svá ústa za němého, za právo všech postižených,
Pr 31,9
Otvor svoje ústa a súď spravedlivo a rozrieš pravotu chudobného a biedneho.
Otváraj svoje ústa, súď spravodlivo a zastávaj sa práva bedára i chudobného!
Otváraj svoje ústa, spravodlivo súď a zastávaj sa práva (človeka) biedneho a chudobného!
Otvor svoje ústa, spravodlivo súď a zastávaj sa práva chudobných a núdznych! (álef)
Otevři ústa, suď spravedlivě,zastaň se chudých a ubohých!
ústa otevři, suď spravedlivě a zastaň se utištěného a ubožáka.
Pr 31,10
Kto najde statočnú ženu chrabrú? Lebo jej cena je ďaleko nad perly.
Kto nájde súcu ženu? Jej hodnota vysoko je nad korále.
Ach, ktože nájde ženu dobrú? Jej cena je nad perly.
Kto nájde ženu statočnú? Je omnoho cennejšia než perly. (bét)
Znamenitá žena – ta je k pohledání,mnohem vzácnější je nad perly!
Ženu statečnou kdo nalezne? Je daleko cennější než perly.
’êšeṯ- ḥayil mî yimṣā; wərāḥōq mippənînîm miḵrāh.
Pr 31,11
Srdce jej muža jej dôveruje, a koristi nie je tam nedostatku.
Srdce jej muža jej dôveruje a zisk mu nebude chýbať.
Bezpečnosť nachodí srdce jej muža v nej, bo núdze o zisk niet.
Srdce jej muža jej dôveruje, nebude mu chýbať zisk. (gimel)
Manžel jí důvěřuje ze srdce,žádný užitek tu chybět nebude.
Srdce jejího muže na ni spoléhá a nepostrádá kořist.
bāṭaḥ bāh lêḇ ba‘lāh; wəšālāl, lō yeḥsār.
Pr 31,12
Robí mu dobré a nie zlé po všetky dni svojho života.
Robí mu dobre, a nie zle, po všetky dni svojho života.
Gazduje mu dobre, a nie zle po všetky dni svojho života.
Hospodári mu dobre, nie zle, po celý svoj život. (dálet)
Je na něj hodná, a ne zlápo všechny dny svého života.
Prokazuje mu jen dobro a žádné zlo po celý svůj život.
Pr 31,13
Hľadá vlnu a ľan a pracuje so záľubou svojimi rukami.
Stará sa o vlnu a ľan, rada pracuje usilovnými rukami.
Dbá veľmi o vlnu a o ľan a radostne jej ide práca od ruky.
Dbá o dostatok vlny a ľanu, vlastnými rukami s chuťou pracuje. (hé)
Vlnu a len si sama nakoupí,pracovat rukama je pro ni radostí.
Stará se o vlnu a o len, pracuje s chutí vlastníma rukama.
dārəšāh ṣemer ūp̄ištîm; watta‘aś, bəḥêp̄eṣ kappehā.
Pr 31,14
Je ako kupecká loď, z ďaleka dováža svoj chlieb.
Podobá sa obchodným lodiam, zďaleka prináša svoju potravu.
Hľa, podobá sa lodiam kupeckým: zďaleka dováža si výživu.
Podobá sa lodiam kupcov, svoj chlieb priváža zďaleka. (váv)
Kupecké lodi se podobá:přináší pokrmy zdaleka.
Podobna obchodním lodím zdaleka přiváží svůj chléb.
hāyəṯāh kā’onîyōwṯ sōwḥêr; mimmerḥāq, tāḇî laḥmāh.
Pr 31,15
Vstáva ešte za noci a dáva pokrm svojej čeľadi a to, čo patrí, svojim dievkam.
Ešte za noci vstáva, vydáva pokrm svojej domácnosti, aj svojim služobníčkam, čo im patrí.
Veď vstáva ešte za noci a rozdeľuje pokrm svojej čeľadi a prácu svojim dievčatám.
Vstáva ešte za noci, aby dala pokrm svojmu domu a príkazy svojim slúžkam. (zajin)
Ráno vstává, než se rozední,celé své rodině jídlo připraví,také svým služebným rozdělí úkoly.
Ještě za noci vstává dát potravu svému domu a příkazy služkám.
wattāqām bə‘ōwḏ laylāh, wattittên ṭerep̄ ləḇêṯāh; wəḥōq, ləna‘ărōṯehā.
Pr 31,16
Pomýšľa na pole a berie ho a z plodov svojich rúk sadí vinicu.
Pomýšľa na pole a kupuje ho, z ovocia svojich rúk vysádza vinicu.
Zobzrie sa za poľom a (hneď) ho kupuje, vinicu vysádza zo zárobku svojich rúk.
Vyhliadne si pole a kúpi ho, z ovocia svojich rúk vysádza vinicu. (chét)
Posoudí pozemek a sama jej pořídí,z vlastního výdělku sází vinici.
Vyhlédne si pole a získá je, z ovoce svých rukou vysází vinici.
zāməmāh ḏeh wattiqqāḥêhū; mippərî ḵappehā, [nəṭa‘ ḵ] (nāṭə‘āh q) kārem.
Pr 31,17
Prepasuje silou svoje bedrá a posilňuje svoje ramená.
Opasuje si bedrá silou a otužuje svoje ramená.
Chrabrosťou si prepasuje bedrá a zosilňuje svoje ramená.
Bedrá si silou opáše a posilní si ramená. (tét)
Odhodlaně se pouští do díla,sílu svých paží umí dokázat.
Bedra si opáše silou a posílí své paže.
ḥāḡərāh ḇə‘ōwz māṯənehā; wattə’ammêṣ, zərō‘ōwṯehā.
Pr 31,18
Zakúša, že je dobrý jej zárobok, ani vnoci nehasne jej svieca.
Presviedča sa, že jej zisk je dobrý, ani v noci nezhasne jej svieca.
Tu sladko zakúša, aké dobré je jej podnikanie, nezhasína jej svetlo za noci.
Okusuje, aké dobré je jej počínanie, jej lampa v noci nezhasína. (jod)
Užitek vlastní píle zakouší,její svíce září dlouho do noci.
Okusí, jak je dobré její podnikání. Její svítilna nehasne ani v noci.
Pr 31,19
Svojimi rukami sahá po praslici a svojimi prsty drží vreteno.
Rukami siaha po praslici a jej prsty držia vreteno.
Jej ruky siahajú po praslici, prstami drží vreteno.
Jej ruky siahajú po praslici, jej dlane sa chopia vretena. (kaf)
Přeslici bere do rukou,prsty přidržuje vřeteno.
Vztahuje ruce po přeslenu, svými prsty se chápe vřetena.
yāḏehā šilləḥāh ḇakkîšōwr; wəḵappehā, tāməḵū p̄āleḵ.
Pr 31,20
Svoju ruku otvára chudobnému a svoje ruky vystiera k biednemu.
Otvára svoju dlaň bedárovi a ruky vystiera k chudobnému.
Kde bedár, tam svoju ruku otvára a k chudákovi ruky vystiera.
Svoju dlaň otvára chudobnému a k núdznemu svoje ruky vystiera. (lámed)
Štědře otvírá svou dlaň ubohým,pomocnou ruku chudým nabízí.
Dlaň má otevřenou pro utištěného a ruce vztahuje k ubožáku.
kappāh pārəśāh le‘ānî; wəyāḏehā, šilləḥāh lā’eḇyōwn.
Pr 31,21
Nebojí sa za svoju čeľaď snehu, lebo všetka jej čeľaď je zaodiata v purpure, dvakrát farbenom.
Keď príde sneh, nebojí sa o svoju domácnosť, všetka jej domácnosť je dvojmo zaoblečená.
Ľakať sa neľaká, čo s čeľaďou, keď (príde) sneh, bo všetka jej čeľaď má po dvoch oblekoch.
Nebojí sa o svoj dom, keď sneží, lebo všetci v dome majú po dva odevy. (mém)
Nemá strach o rodinu, ani když padá sníh,celá její domácnost má po dvou oblecích.
Nebojí se o svůj dům, když sněží, celý její dům je oblečen do dvojího šatu .
lō- ṯîrā ləḇêṯāh miššāleḡ; kî ḵāl bêṯāh, lāḇuš šānîm.
Pr 31,22
Robí si pokrovce; kment a šarlát jej odev.
Sama si robí prikrývky, jemný ľan a purpur sú jej odevom.
Má narobené prikrývadlá pre seba, batist a purpur sú jej odevom.
Narobila si prikrývky, jej odev je z jemného ľanu a purpuru. (nún)
Kmentové přikrývky sama ušijea obléká se šarlatem.
Zhotovuje si přikrývky. Z jemného plátna a šarlatu je její oděv.
marḇaddîm ‘āśəṯāh- lāh; šêš wə’argāmān ləḇūšāh.
Pr 31,23
Jej muž je známy v bránach, keď sedáva so starcami zeme.
Jej muž je známy v bránach, keď sedáva so staršími krajiny.
Navôkol povestný je jej muž pri bránach na zasadaniach so starcami krajiny.
Jej manžel je známy v bránach, keď zasadá so staršími krajiny. (sámek)
Její manžel je v branách uznáván,kde s představenými země zasedá.
Uznáván je v branách její manžel, když zasedá se staršími země.
nōwḏā‘ baššə‘ārîm ba‘lāh; bəšiḇtōw, ‘im- ziqnê- ’āreṣ.
Pr 31,24
Robí drahé plátno a predáva a opasky predáva Kananejcovi-kupcovi.
Vyrába košele a predáva ich, i opasky kupcom dodáva.
Speňažuje tiež jemné šatstvo, ktoré vyrába, a kupcom odpredáva opasky.
Vyrába a predáva plátno, kupcom dodáva opasky. (ajin)
Prodává košile, které ušila,zdobené pásy kupcům dodává.
Zhotovuje plátno na prodej a pásy dodává kupci.
sāḏîn ‘āśəṯāh wattimkōr; waḥăḡōwr, nāṯənāh lakkəna‘ănî.
Pr 31,25
Jej odev je sila a krása a smeje sa budúcemu dňu.
Sila a dôstojnosť je jej odevom a s úsmevom sa díva na budúci deň.
Ako jej svedčia moc a krása za odev, tak s úsmevom sa díva na budúci deň.
Sila a dôstojnosť sú jej odevom, s úsmevom sa díva na nastávajúci deň. (pé)
Síla a krása jsou jejím oděvem,s úsměvem vyhlíží další den.
Síla a důstojnost je jejím šatem, s úsměvem hledí vstříc příštím dnům.
‘ōz- wəhāḏār ləḇūšāh; wattiśḥaq, ləyōwm ’aḥărōwn.
Pr 31,26
Svoje ústa otvára v múdrosti, a zákon milosti je na jej jazyku.
S múdrosťou otvára svoje ústa, na jazyku má láskavé naučenie.
Prehovoria jej ústa s múdrosťou, láskavé slová sú na jej jazyku.
Ústa otvára v múdrosti a na jazyku má láskavé poučenie. (cádé)
Její ústa mluví s moudrostí,její jazyk učí vlídnosti.
Její ústa promlouvají moudře, na jazyku mívá vlídné naučení.
pîhā pāṯəḥāh ḇəḥāḵəmāh; wəṯōwraṯ- ḥeseḏ, ‘al- ləšōwnāh.
Pr 31,27
Dozerá na chod a mravy svojho domu a nejie chleba liene a zaháľky.
Dozerá na chod domácnosti a nejedáva z chleba lenivosti.
Sleduje priebeh všetkej práce po dome a nejedáva z chleba záhaľčivého.
Dozerá na chod domácnosti a neje z chleba povaľačov. (kóf)
Na chod svého domu dohlíží,nesytí se chlebem zahálky.
Pozorně sleduje chod svého domu a chleba lenosti nejí.
ṣōwp̄îyāh hălîḵōwṯ bêṯāh; wəleḥem ‘aṣlūṯ, lō ṯōḵêl.
Pr 31,28
Jej synovia povstávajú a blahoslavia ju, i jej muž a chváli ju:
Jej synovia vstanú a blahoslavia ju a jej manžel ju takto chváli:
Keď prehovoria jej synovia, dobrorečia jej a jej manžel zahŕňa, ju pochvalou:
Keď vstanú jej synovia, blahorečia jej, aj jej muž ju zahŕňa pochvalou: (réš)
Její synové jí vstoje dobrořečí,její manžel ji takto velebí:
Její synové povstávají a blahořečí jí, též její manžel ji chválí:
qāmū ḇānehā way’aššərūhā; ba‘lāh, wayhallāh.
Pr 31,29
Mnohé vraj dcéry si zmužile počínaly; ale ty si ich prevýšila všetky.
Mnohé ženy sa ukázali statočné, ale ty si ich všetky predstihla.
"Rúče sa namáhalo veľa žien, lež ty si ich všetky predstihla."
Statočne si vedú mnohé ženy, ale ty ich všetky predstihneš! (šín)
„Je mnoho znamenitých žen,ty ale všechny převyšuješ je!“
„Statečně si vedly mnohé dcery, ale ty je všechny předčíš.“
Pr 31,30
Ľúbeznosť je klam a krása márnosť; žena, ktorá sa bojí Hospodina, tá bude chválená.
Spanilosť je klam a krása je márnosť; ale žena, ktorá sa bojí Hospodina, zasluhuje si pochvalu.
Spanilosť je klam a krása - daromnosť; chválu si zasluhuje žena, čo sa bojí Pána.
Šarm je klamlivý a krása prchavá, ale žena, čo má bázeň pred Hospodinom, zasluhuje si chválu. (táv)
Klamný je půvab a krása pomíjí;žena, jež Hospodina ctí, si chválu zaslouží.
Klamavá je líbeznost, pomíjivá krása; žena, jež se bojí Hospodina, dojde chvály.
Pr 31,31
Dajte jej z ovocia jej rúk, a nech ju chvália v bránach jej skutky.
Dožičte jej z ovocia rúk a nech ju jej skutky chvália v bránach!
(Tak teda) dožičte jej z ovocia jej rúk a nech jej skutky zvestujú v bránach jej chválu!
Dajte jej z ovocia jej rúk, nech ju chvália v bránach jej skutky!
Dejte jí odměnu za její úsilí,její činy ať ji v branách velebí!
Dejte jí z ovoce jejích rukou, ať ji chválí v branách její činy!
tənū- lāh mippərî yāḏehā; wîhallūhā ḇaššə‘ārîm ma‘ăśehā.
1Slová Lemuela, kráľa, v Massa, ktorým ho vyučovala jeho matka.
2Čo, môj synu, a čo synu môjho lona, a čo, synu mojich sľubov?
3Nedaj svojej sily ženám ani svojich ciest tým, ktoré privodia kráľov na zkazu.
4Nepatrí kráľom, Lemuelu, nepatrí kráľom piť víno ani pýtať sa: Kde je opojný nápoj? kniežatám.
5Aby sa nenapil a nezabudol na to, čo je ustanovené, a nezmenil práva niktorého zo synov utrápených.
6Dajte opojný nápoj hynúcemu a víno tým, ktorí majú horkosť v duši.
7Nech sa napije a zabudne na svoju chudobu a nespomenie viacej na svoje trápenie.
8Otvor svoje ústa za nemého, k pravote všetkých synov, ktorí idú na mizinu.
9Otvor svoje ústa a súď spravedlivo a rozrieš pravotu chudobného a biedneho.
10Kto najde statočnú ženu chrabrú? Lebo jej cena je ďaleko nad perly.
11Srdce jej muža jej dôveruje, a koristi nie je tam nedostatku.
12Robí mu dobré a nie zlé po všetky dni svojho života.
13Hľadá vlnu a ľan a pracuje so záľubou svojimi rukami.
14Je ako kupecká loď, z ďaleka dováža svoj chlieb.
15Vstáva ešte za noci a dáva pokrm svojej čeľadi a to, čo patrí, svojim dievkam.
16Pomýšľa na pole a berie ho a z plodov svojich rúk sadí vinicu.
17Prepasuje silou svoje bedrá a posilňuje svoje ramená.
18Zakúša, že je dobrý jej zárobok, ani vnoci nehasne jej svieca.
19Svojimi rukami sahá po praslici a svojimi prsty drží vreteno.
20Svoju ruku otvára chudobnému a svoje ruky vystiera k biednemu.
21Nebojí sa za svoju čeľaď snehu, lebo všetka jej čeľaď je zaodiata v purpure, dvakrát farbenom.
22Robí si pokrovce; kment a šarlát jej odev.
23Jej muž je známy v bránach, keď sedáva so starcami zeme.
24Robí drahé plátno a predáva a opasky predáva Kananejcovi-kupcovi.
25Jej odev je sila a krása a smeje sa budúcemu dňu.
26Svoje ústa otvára v múdrosti, a zákon milosti je na jej jazyku.
27Dozerá na chod a mravy svojho domu a nejie chleba liene a zaháľky.
28Jej synovia povstávajú a blahoslavia ju, i jej muž a chváli ju:
29Mnohé vraj dcéry si zmužile počínaly; ale ty si ich prevýšila všetky.
30Ľúbeznosť je klam a krása márnosť; žena, ktorá sa bojí Hospodina, tá bude chválená.
31Dajte jej z ovocia jej rúk, a nech ju chvália v bránach jej skutky.
1Slová Lemúéla, kráľa z Massy, ktorým ho učila jeho matka.
2Čo, syn môj? Čo, syn môjho života? Čo, syn môj, sľubmi vymodlený?
3Nedávaj svoju silu ženám, ani svoje bedrá tým, čo ničia kráľov.
4Nepatrí sa kráľom, Lemúél, nepatrí sa kráľom piť víno, ani panovníkom za nápojom opojným túžiť.
5Aby nepopíjali a nezabudli na zákon a neprevracali právo všetkých bedárov.
6Hynúcemu dávajte nápoj opojný a víno zatrpknutým:
7Nech sa napije a zabudne na svoju chudobu a nech už nemyslí na svoje útrapy!
8Otváraj svoje ústa za nemého, za právo všetkých slabých.
9Otváraj svoje ústa, súď spravodlivo a zastávaj sa práva bedára i chudobného!
10Kto nájde súcu ženu? Jej hodnota vysoko je nad korále.
11Srdce jej muža jej dôveruje a zisk mu nebude chýbať.
12Robí mu dobre, a nie zle, po všetky dni svojho života.
13Stará sa o vlnu a ľan, rada pracuje usilovnými rukami.
14Podobá sa obchodným lodiam, zďaleka prináša svoju potravu.
15Ešte za noci vstáva, vydáva pokrm svojej domácnosti, aj svojim služobníčkam, čo im patrí.
16Pomýšľa na pole a kupuje ho, z ovocia svojich rúk vysádza vinicu.
17Opasuje si bedrá silou a otužuje svoje ramená.
18Presviedča sa, že jej zisk je dobrý, ani v noci nezhasne jej svieca.
19Rukami siaha po praslici a jej prsty držia vreteno.
20Otvára svoju dlaň bedárovi a ruky vystiera k chudobnému.
21Keď príde sneh, nebojí sa o svoju domácnosť, všetka jej domácnosť je dvojmo zaoblečená.
22Sama si robí prikrývky, jemný ľan a purpur sú jej odevom.
23Jej muž je známy v bránach, keď sedáva so staršími krajiny.
24Vyrába košele a predáva ich, i opasky kupcom dodáva.
25Sila a dôstojnosť je jej odevom a s úsmevom sa díva na budúci deň.
26S múdrosťou otvára svoje ústa, na jazyku má láskavé naučenie.
27Dozerá na chod domácnosti a nejedáva z chleba lenivosti.
28Jej synovia vstanú a blahoslavia ju a jej manžel ju takto chváli:
29Mnohé ženy sa ukázali statočné, ale ty si ich všetky predstihla.
30Spanilosť je klam a krása je márnosť; ale žena, ktorá sa bojí Hospodina, zasluhuje si pochvalu.
31Dožičte jej z ovocia rúk a nech ju jej skutky chvália v bránach!
1Naučenia Lamuela, kráľa Massy, ktorým ho naučila jeho matka.
2Čo, syn môj, čože, syn môjho života, čo (ti), syn mojich sľubov, (povedať)?
3Nedávaj svoju (mužskú) silu ženám (záletným) a svoju ľúbosť (tým, čo vedia) kráľov zahubiť.
4Nesluší kráľom, Lamuel (nesluší kráľom) víno piť a panovníkom túžiť za nápojom opojným.
5Veď ináč pri popíjaní (by mohli) zabudnúť na zákon a poprekrúcať právo všetkých bedárov.
6Dávajte chudákovi nápoj opojný a víno ľuďom skleslým na mysli,
7nech sa napije a zabudne na svoju veľkú chudobu a nech už ďalej nespomína na svoj trud!
8Otváraj svoje ústa za zmĺknutého v pravote všetkých ponechaných (na seba)!
9Otváraj svoje ústa, spravodlivo súď a zastávaj sa práva (človeka) biedneho a chudobného!
10Ach, ktože nájde ženu dobrú? Jej cena je nad perly.
11Bezpečnosť nachodí srdce jej muža v nej, bo núdze o zisk niet.
12Gazduje mu dobre, a nie zle po všetky dni svojho života.
13Dbá veľmi o vlnu a o ľan a radostne jej ide práca od ruky.
14Hľa, podobá sa lodiam kupeckým: zďaleka dováža si výživu.
15Veď vstáva ešte za noci a rozdeľuje pokrm svojej čeľadi a prácu svojim dievčatám.
16Zobzrie sa za poľom a (hneď) ho kupuje, vinicu vysádza zo zárobku svojich rúk.
17Chrabrosťou si prepasuje bedrá a zosilňuje svoje ramená.
18Tu sladko zakúša, aké dobré je jej podnikanie, nezhasína jej svetlo za noci.
19Jej ruky siahajú po praslici, prstami drží vreteno.
20Kde bedár, tam svoju ruku otvára a k chudákovi ruky vystiera.
21Ľakať sa neľaká, čo s čeľaďou, keď (príde) sneh, bo všetka jej čeľaď má po dvoch oblekoch.
22Má narobené prikrývadlá pre seba, batist a purpur sú jej odevom.
23Navôkol povestný je jej muž pri bránach na zasadaniach so starcami krajiny.
24Speňažuje tiež jemné šatstvo, ktoré vyrába, a kupcom odpredáva opasky.
25Ako jej svedčia moc a krása za odev, tak s úsmevom sa díva na budúci deň.
26Prehovoria jej ústa s múdrosťou, láskavé slová sú na jej jazyku.
27Sleduje priebeh všetkej práce po dome a nejedáva z chleba záhaľčivého.
28Keď prehovoria jej synovia, dobrorečia jej a jej manžel zahŕňa, ju pochvalou:
29"Rúče sa namáhalo veľa žien, lež ty si ich všetky predstihla."
30Spanilosť je klam a krása - daromnosť; chválu si zasluhuje žena, čo sa bojí Pána.
31(Tak teda) dožičte jej z ovocia jej rúk a nech jej skutky zvestujú v bránach jej chválu!
1Slová kráľa Lemúela a výpovede, ktorými ho poúčala jeho matka.
2Ó, syn môj, ó, syn môjho života! Ó, syn mojich sľubov!
3Nevydávaj svoju silu ženám a svoj údel tým, ktoré ničia kráľov.
4Nepatrí sa kráľom, Lemúel, kráľom sa nepatrí piť víno a panovníkom opojný nápoj,
5aby azda pri popíjaní nezabudli na príkazy a neprekrútili právo všetkých chudobných.
6Dávajte opojný nápoj hynúcemu a víno tým, čo majú trpký život,
7nech sa napije a zabudne na svoju chudobu a nech si už na svoju núdzu nespomenie!
8Otvor svoje ústa namiesto nemého a za práva všetkých slabých.
9Otvor svoje ústa, spravodlivo súď a zastávaj sa práva chudobných a núdznych! (álef)
10Kto nájde ženu statočnú? Je omnoho cennejšia než perly. (bét)
11Srdce jej muža jej dôveruje, nebude mu chýbať zisk. (gimel)
12Hospodári mu dobre, nie zle, po celý svoj život. (dálet)
13Dbá o dostatok vlny a ľanu, vlastnými rukami s chuťou pracuje. (hé)
14Podobá sa lodiam kupcov, svoj chlieb priváža zďaleka. (váv)
15Vstáva ešte za noci, aby dala pokrm svojmu domu a príkazy svojim slúžkam. (zajin)
16Vyhliadne si pole a kúpi ho, z ovocia svojich rúk vysádza vinicu. (chét)
17Bedrá si silou opáše a posilní si ramená. (tét)
18Okusuje, aké dobré je jej počínanie, jej lampa v noci nezhasína. (jod)
19Jej ruky siahajú po praslici, jej dlane sa chopia vretena. (kaf)
20Svoju dlaň otvára chudobnému a k núdznemu svoje ruky vystiera. (lámed)
21Nebojí sa o svoj dom, keď sneží, lebo všetci v dome majú po dva odevy. (mém)
22Narobila si prikrývky, jej odev je z jemného ľanu a purpuru. (nún)
23Jej manžel je známy v bránach, keď zasadá so staršími krajiny. (sámek)
24Vyrába a predáva plátno, kupcom dodáva opasky. (ajin)
25Sila a dôstojnosť sú jej odevom, s úsmevom sa díva na nastávajúci deň. (pé)
26Ústa otvára v múdrosti a na jazyku má láskavé poučenie. (cádé)
27Dozerá na chod domácnosti a neje z chleba povaľačov. (kóf)
28Keď vstanú jej synovia, blahorečia jej, aj jej muž ju zahŕňa pochvalou: (réš)
29Statočne si vedú mnohé ženy, ale ty ich všetky predstihneš! (šín)
30Šarm je klamlivý a krása prchavá, ale žena, čo má bázeň pred Hospodinom, zasluhuje si chválu. (táv)
31Dajte jej z ovocia jej rúk, nech ju chvália v bránach jej skutky!
1Slova Lemuele, krále z Massy,výroky, jimž ho matka učila:
2Co říci, synu můj? Co, synu mého lůna?Co říci, synu zaslíbený?
3Nemarni s ženami svoji sílu,nepokaz cestu, jež králům náleží.
4Nenáleží, ó Lemueli, králům,nenáleží králům víno pít,vladařům pivo nesluší.
5Kdyby pil, mohl by zapomenout na povinnosti,mohl by překroutit právo všech soužených.
6Umírajícím dejte pít pivoa víno těm, kdo hořkost zakouší.
7Když se napijí, na bídu zapomenou,přestanou myslet na své trápení.
8Otevři ústa za ty, jimž hlas chybí,a za práva všech bezmocných.
9Otevři ústa, suď spravedlivě,zastaň se chudých a ubohých!
10Znamenitá žena – ta je k pohledání,mnohem vzácnější je nad perly!
11Manžel jí důvěřuje ze srdce,žádný užitek tu chybět nebude.
12Je na něj hodná, a ne zlápo všechny dny svého života.
13Vlnu a len si sama nakoupí,pracovat rukama je pro ni radostí.
14Kupecké lodi se podobá:přináší pokrmy zdaleka.
15Ráno vstává, než se rozední,celé své rodině jídlo připraví,také svým služebným rozdělí úkoly.
16Posoudí pozemek a sama jej pořídí,z vlastního výdělku sází vinici.
17Odhodlaně se pouští do díla,sílu svých paží umí dokázat.
18Užitek vlastní píle zakouší,její svíce září dlouho do noci.
19Přeslici bere do rukou,prsty přidržuje vřeteno.
20Štědře otvírá svou dlaň ubohým,pomocnou ruku chudým nabízí.
21Nemá strach o rodinu, ani když padá sníh,celá její domácnost má po dvou oblecích.
22Kmentové přikrývky sama ušijea obléká se šarlatem.
23Její manžel je v branách uznáván,kde s představenými země zasedá.
24Prodává košile, které ušila,zdobené pásy kupcům dodává.
25Síla a krása jsou jejím oděvem,s úsměvem vyhlíží další den.
26Její ústa mluví s moudrostí,její jazyk učí vlídnosti.
27Na chod svého domu dohlíží,nesytí se chlebem zahálky.
28Její synové jí vstoje dobrořečí,její manžel ji takto velebí:
29„Je mnoho znamenitých žen,ty ale všechny převyšuješ je!“
30Klamný je půvab a krása pomíjí;žena, jež Hospodina ctí, si chválu zaslouží.
31Dejte jí odměnu za její úsilí,její činy ať ji v branách velebí!
1Slova krále Lemúela, výnos, jímž ho napomínala jeho matka:
2Co mám říci, můj synu? Co, synu života mého? Co, synu mých slibů?
3Nevydávej své síly ženám a svoje cesty tomu, co ničí krále.
4Nehodí se králům, Lemóeli, nehodí se králům být pijany vína a vládcům toužit po opojném nápoji,
5aby nikdo z nich v opilosti nezapomněl na Boží nařízení a nepřevrátil při nikoho z utištěných.
6Dejte opojný nápoj hynoucímu a víno těm, kterým je hořko,
7ať se napije a zapomene na svou chudobu a na své plahočení již nevzpomíná.
8Otevři svá ústa za němého, za právo všech postižených,
9ústa otevři, suď spravedlivě a zastaň se utištěného a ubožáka.
10Ženu statečnou kdo nalezne? Je daleko cennější než perly.
11Srdce jejího muže na ni spoléhá a nepostrádá kořist.
12Prokazuje mu jen dobro a žádné zlo po celý svůj život.
13Stará se o vlnu a o len, pracuje s chutí vlastníma rukama.
14Podobna obchodním lodím zdaleka přiváží svůj chléb.
15Ještě za noci vstává dát potravu svému domu a příkazy služkám.
16Vyhlédne si pole a získá je, z ovoce svých rukou vysází vinici.
17Bedra si opáše silou a posílí své paže.
18Okusí, jak je dobré její podnikání. Její svítilna nehasne ani v noci.
19Vztahuje ruce po přeslenu, svými prsty se chápe vřetena.
20Dlaň má otevřenou pro utištěného a ruce vztahuje k ubožáku.
21Nebojí se o svůj dům, když sněží, celý její dům je oblečen do dvojího šatu .
22Zhotovuje si přikrývky. Z jemného plátna a šarlatu je její oděv.
23Uznáván je v branách její manžel, když zasedá se staršími země.
24Zhotovuje plátno na prodej a pásy dodává kupci.
25Síla a důstojnost je jejím šatem, s úsměvem hledí vstříc příštím dnům.
26Její ústa promlouvají moudře, na jazyku mívá vlídné naučení.
27Pozorně sleduje chod svého domu a chleba lenosti nejí.
28Její synové povstávají a blahořečí jí, též její manžel ji chválí:
29„Statečně si vedly mnohé dcery, ale ty je všechny předčíš.“
30Klamavá je líbeznost, pomíjivá krása; žena, jež se bojí Hospodina, dojde chvály.
31Dejte jí z ovoce jejích rukou, ať ji chválí v branách její činy!
1diḇrê ləmū’êl meleḵ; maśśā, ’ăšer- yissərattū ’immōw.
2mah- bərî ūmah- bar- biṭnî; ūmeh bar- nəḏārāy.
3’al- tittên lannāšîm ḥêleḵā; ūḏərāḵeḵā, lamḥōwṯ məlāḵîn.
4’al lamlāḵîm ləmōw’êl, ’al lamlāḵîm šəṯōw- yāyin; ūlərōwznîm, [’ōw ḵ] (’ê q) šêḵār.
5pen- yišteh wəyiškaḥ məḥuqqāq; wîšanneh dîn kāl- bənê- ‘ōnî.
6tənū- šêḵār lə’ōwḇêḏ; wəyayin ləmārê nāp̄eš.
7yišteh wəyiškaḥ rîšōw; wa‘ămālōw, lō yizkār- ‘ōwḏ.
8pəṯaḥ- pîḵā lə’illêm; ’el- dîn, kāl- bənê ḥălōwp̄.
9pəṯaḥ- pîḵā šəp̄āṭ- ṣeḏeq; wəḏîn, ‘ānî wə’eḇyōwn. p̄
10’êšeṯ- ḥayil mî yimṣā; wərāḥōq mippənînîm miḵrāh.
11bāṭaḥ bāh lêḇ ba‘lāh; wəšālāl, lō yeḥsār.
12gəmālaṯhū ṭōwḇ wəlō- rā‘; kōl, yəmê ḥayyeh
13dārəšāh ṣemer ūp̄ištîm; watta‘aś, bəḥêp̄eṣ kappehā.
14hāyəṯāh kā’onîyōwṯ sōwḥêr; mimmerḥāq, tāḇî laḥmāh.
15wattāqām bə‘ōwḏ laylāh, wattittên ṭerep̄ ləḇêṯāh; wəḥōq, ləna‘ărōṯehā.
16zāməmāh ḏeh wattiqqāḥêhū; mippərî ḵappehā, [nəṭa‘ ḵ] (nāṭə‘āh q) kārem.
17ḥāḡərāh ḇə‘ōwz māṯənehā; wattə’ammêṣ, zərō‘ōwṯehā.
18ṭā‘ămāh kî- ṭōwḇ saḥrāh; lō- yiḵbeh [ḇallayil ḵ] (ḇallaylāh q) nêrāh.
19yāḏehā šilləḥāh ḇakkîšōwr; wəḵappehā, tāməḵū p̄āleḵ.
20kappāh pārəśāh le‘ānî; wəyāḏehā, šilləḥāh lā’eḇyōwn.
21lō- ṯîrā ləḇêṯāh miššāleḡ; kî ḵāl bêṯāh, lāḇuš šānîm.
22marḇaddîm ‘āśəṯāh- lāh; šêš wə’argāmān ləḇūšāh.
23nōwḏā‘ baššə‘ārîm ba‘lāh; bəšiḇtōw, ‘im- ziqnê- ’āreṣ.
24sāḏîn ‘āśəṯāh wattimkōr; waḥăḡōwr, nāṯənāh lakkəna‘ănî.
25‘ōz- wəhāḏār ləḇūšāh; wattiśḥaq, ləyōwm ’aḥărōwn.
26pîhā pāṯəḥāh ḇəḥāḵəmāh; wəṯōwraṯ- ḥeseḏ, ‘al- ləšōwnāh.
27ṣōwp̄îyāh hălîḵōwṯ bêṯāh; wəleḥem ‘aṣlūṯ, lō ṯōḵêl.
28qāmū ḇānehā way’aššərūhā; ba‘lāh, wayhallāh.
29rabbōwṯ bānōwṯ ‘āśū ḥāyil; wə’at, ‘ālîṯ ‘al- kullānāh.
30šeqer haḥên wəheḇel hayyōp̄î; ’iššāh yir’aṯ- Yahweh hî ṯiṯhallāl.
31tənū- lāh mippərî yāḏehā; wîhallūhā ḇaššə‘ārîm ma‘ăśehā.