Príslovia, 3. kapitola
Pr 3,1
Môj synu, nezabudni môjho naučenia, a tvoje srdce nech pozoruje na moje prikázania,
Syn môj, nezabúdaj na moje naučenie a tvoje srdce nech zachováva moje príkazy,
Syn môj, nezabudni moju náuku a tvoje srdce nech sa pridržiava mojich príkazov,
Syn môj, nezabudni na moju náuku a tvoje srdce nech dodržiava moje príkazy,
Nezapomeň, co jsem tě učil, synu,v srdci opatruj, co jsem ti přikázal;
Můj synu, na mé učení nezapomínej, ať tvé srdce příkazy mé dodržuje.
bənî tōwrāṯî ’al- tiškāḥ; ūmiṣwōṯay, yiṣṣōr libbeḵā.
Pr 3,2
lebo ti pridajú dlhosti dní a rokov života i pokoja.
lebo ti predĺžia dni a roky života a rozhojnia tvoje blaho.
bo predĺžia (ti) dni a roky života a prinesú ti hojnosť pokoja.
lebo ti predĺžia dni a roky života a pridajú ti pokoj.
dlouhé dny, léta života ti to přidá,zajistí ti to klid a mír.
Prodlouží ti dny a léta života a přidají ti pokoj.
kî ’ōreḵ yāmîm ūšənōwṯ ḥayyîm; wəšālōwm, yōwsîp̄ū lāḵ.
Pr 3,3
Nech ťa neopustia milosrdenstvo a pravda; priviaž si ich na svoje hrdlo; napíš si ich na tabuľu svojho srdca,
Nech ťa neopustí láska a vernosť, priviaž si ich na hrdlo, napíš na tabuľu svojho srdca!
Láska a vernosť nech ťa (nikdy) neopúšťajú! Priviaž si (moje prikázania) na hrdlo, napíš ich na tabuľu svojho srdca!
Milosrdenstvo a vernosť nech ťa neopustia. Priviaž si ich na krk, napíš si ich na tabuľu srdca
Láska a věrnost ať tě neopouští,připoutej si je k hrdlu, vyryj do srdce!
Ať tě neopouští milosrdenství a věrnost! Přivaž si je na hrdlo, napiš je na tabulku svého srdce.
ḥeseḏ we’ĕmeṯ, ’al- ya‘azḇuḵā qāšərêm ‘al- gargərōwṯeḵā; kāṯəḇêm, ‘al- lūaḥ libbeḵā.
Pr 3,4
a tak najdi milosť a výborný rozum v očiach Boha i ľudí.
Tak získaš priazeň a obľubu pred Bohom i pred ľuďmi.
Takto si získaš obľubu a priazeň nevšednú pred Bohom i pred ľuďmi. Bázeň Božia
a získaš si tak priazeň a dobrú povesť v očiach Boha a ľudí.
Přízně a uznání tehdy dojdešpřed zrakem lidí i před Bohem.
Tak najdeš milost a uznání v očích Božích i lidských.
ūməṣā- ḥên wəśêḵel- ṭōwḇ; bə‘ênê ’ĕlōhîm wə’āḏām. p̄
Pr 3,5
Nadej sa na Hospodina celým svojím srdcom a nespoliehaj sa na svoju rozumnosť.
Dúfaj v Hospodina celým svojím srdcom, a nespoliehaj sa na svoju rozumnosť.
Dôveruj celým svojím srdcom Pánovi a nespoliehaj sa na svoj um!
Dôveruj celým srdcom Hospodinovi a nespoliehaj sa na svoj rozum.
Celým svým srdcem důvěřuj Hospodinu,nespoléhej se na vlastní rozumnost.
Důvěřuj Hospodinu celým srdcem, na svoji rozumnost nespoléhej.
bəṭaḥ ’el- Yahweh bəḵāl libbeḵā; wə’el- bînāṯəḵā, ’al- tiššā‘ên.
Pr 3,6
Poznávaj ho na všetkých svojich cestách, a on bude urovnávať tvoje stezky.
Na všetkých svojich cestách Ho poznávaj a On ti urovná chodníky.
Na všetkých svojich cestách mysli na neho a on ti bude rovnať chodníky.
Na všetkých svojich cestách ho poznávaj a on sám ti urovná chodníky.
Na každém kroku snaž se jej poznávat,on sám tvé stezky urovná.
Poznávej ho na všech svých cestách, on sám napřímí tvé stezky.
bəḵāl dərāḵeḵā ḏā‘êhū; wəhū, yəyaššêr ’ōrəḥōṯeḵā.
Pr 3,7
Nebuď múdrym vo svojich vlastných očiach; boj sa Hospodina a odstúp od zlého.
Nepokladaj sa za múdreho, boj sa Hospodina a vyhýbaj sa zlu.
Nezdaj sa múdrym sebe samému. Boj sa Pána a vyhýbaj sa zlu!
Nerob sa múdrym vo svojich očiach, ale maj bázeň pred Hospodinom a odvráť sa od zla.
Sám sebe neměj za moudrého,cti Hospodina a vyvaruj se zla!
Nebuď moudrý sám u sebe, boj se Hospodina, od zlého se odvrať.
Pr 3,8
To bude zdravím tvojmu životu a rozvlažením tvojim kostiam.
Bude to pre zdravie tvojho tela a pre občerstvenie tvojich kostí.
(To) bude (zachovávať) tvoje telo pri zdraví a tvoje kosti vzpružovať.
Uzdraví sa tvoje telo a vzpružia sa tvoje kosti.
To přinese tvému tělu zdraví,celé tvé nitro to občerství.
To dá tvému tělu zdraví a svěžest tvým kostem.
rip̄’ūṯ təhî ləšārreḵā; wəšiqqui, lə‘aṣmōwṯeḵā.
Pr 3,9
Cti Hospodina zo svojho majetku a z prvotiny všetkých svojich úrod.
Cti Hospodina darmi svojho imania a prvotinami z každého svojho výnosu.
Cti Pána svojím majetkom a (prinášaj mu) prvotiny z každej svojej úrody
Ucti si Hospodina zo svojho majetku a z prvotín každej úrody;
Uctívej Hospodina vším, co ti patří,tím nejlepším ze vší své úrody.
Cti Hospodina ze svého majetku i prvotinami z celé své úrody!
kabbêḏ ’eṯ- Yahweh mêhōwneḵā; ūmêrêšîṯ, kāl- təḇū’āṯeḵā.
Pr 3,10
A tak sa naplnia tvoje stodoly hojnosťou, a tvoje preše budú oplývať šťavou z hrozna.
Tak sa ti naplnia stodoly hojnosťou a muštom pretečú tvoje kade.
a naplnia sa zbožím tvoje stodoly a tvoje lisy budú muštom pretekať.
potom sa tvoje sýpky naplnia obilím a tvojimi lismi bude pretekať mušt.
Tvé stodoly pak budou plné zrní,tvé sudy budou vínem přetékat.
Bohatě se naplní tvé sýpky, moštem budou přetékat tvé kádě.
wəyimmālə’ū ’ăsāmeḵā śāḇā‘; wəṯîrōwōš, yəqāḇeḵā yip̄rōṣū. p̄
Pr 3,11
Môj synu, neopovrhuj kázňou Hospodinovou a nech sa ti neprotiví jeho káranie.
Syn môj, nepohŕdaj kázňou Hospodinovou, nech sa ti neprotiví Jeho trestanie,
Nevzpieraj sa, syn môj, keď ťa súdi Pán a nech ťa neomŕza jeho karhanie,
Syn môj, neodvrhuj Hospodinovu výchovu a nezarmucuj sa pre jeho karhanie,
Hospodinovo poučení, synu, neodmítej,když tě napravuje, nezoufej;
Neodvrhuj, můj synu, Hospodinovo kárání, neprotiv se jeho domlouvání.
Pr 3,12
Lebo toho, koho miluje Hospodin, karhá, a to jako otec syna, ktorého má rád.
lebo Hospodin trestá toho, koho miluje, ako otec syna, ktorému chce dobre.
lebo Pán karhá toho, koho miluje, ako otec syna, ktorého má rád.
lebo Hospodin karhá toho, koho miluje, ako otec syna, ktorého má rád.
Hospodin kárá, koho miluje,jak otec syna, jehož má v oblibě.
Vždyť Hospodin domlouvá tomu, koho miluje, jako otec synu, v němž nalezl zalíbení.
Pr 3,13
Blahoslavený človek, ktorý našiel múdrosť, a človek, ktorý nadobudol umnosti.
Blahoslavený človek, ktorý našiel múdrosť, a muž, ktorý získal rozumnosť.
Blahoslavený človek, ktorý dosahuje múdrosť, a muž, čo nadobúda rozumnosť!
Blažený človek, čo našiel múdrosť, a muž, čo získal rozumnosť!
Blaze člověku, jenž nalezl moudrost,blaze člověku, jenž získal rozvahu!
Blaze člověku, jenž našel moudrost, člověku, jenž došel rozumnosti.
Pr 3,14
Lebo jej zisk je lepší ako zisk striebra a jej dôchodok lepší ako výborné zlato.
Veď zisk z nej je lepší ako zisk zo striebra, a úžitok z nej je nad rýdze zlato.
Lebo je výhodnejšie zarobiť si ju, než zarobiť striebro, a získať si ju (hodno viac), ako najvyberanejšie zlato.
Veď získať ju je lepšie, než vlastniť striebro, jej zisk je nad rýdze zlato.
Přináší lepší zisk než stříbro,její výnosy jsou nad zlato.
Nabýt jí je lepší nežli nabýt stříbra, její výnos je nad ryzí zlato.
kî ṭōwḇ saḥrāh missəḥar- kāsep̄; ūmêḥārūṣ, təḇū’āṯāh.
Pr 3,15
Je drahšia než koraly, a nevyrovnajú sa jej ani všetky tvoje najžiadúcnejšie veci.
Je cennejšia ako korále, nevyrovná sa jej nič z tvojich vzácností.
Je cennejšia než koraly a nevyrovnajú sa jej všetky tvoje drahocennosti.
Je cennejšia ako šperky a nevyrovná sa jej nič z toho, čo máš rád.
Její cena je nad perly vyšší,nic, v čem si libuješ, se jí nerovná.
Je drahocennější než perly, nevyrovnají se jí žádné tvé skvosty.
yəqārāh hî [mippənîyîm ḵ] (mippənînîm; q) wəḵāl ḥăp̄āṣeḵā, lō yišwū- ḇāh.
Pr 3,16
Dlhosť dní leží v jej pravici, v jej ľavici bohatstvo a sláva.
V jej pravici je dlhý vek, v jej ľavici bohatstvo a česť.
Dlhé dni (skrýva) vo svojej pravici, bohatstvo a slávu v svojej ľavici.
V jej pravici je dlhý vek, v ľavici zasa bohatstvo a sláva.
Dlouhověkost ve své pravici třímá,bohatství a slávu drží v levici.
V její pravici je dlouhověkost, v její levici bohatství a čest.
’ōreḵ yāmîm bîmînāh; biśmōwlāh, ‘ōšer wəḵāḇōwḏ.
Pr 3,17
Jej cesty sú utešené cesty, a všetky jej chodníky sú samý pokoj.
Jej cesty sú utešené a všetky jej chodníky sú samý blahobyt.
Jej cesty (sú) cesty krásy a (na) jej chodníkoch (je plno) pokoja.
Jej cesty sú príjemné a všetky jej chodníky sú pokoj.
Její cesty jsou plné potěšení,její kroky vždy vedou k pokoji.
Její cesty vedou k blaženosti, všechny její stezky ku pokoji.
dərāḵehā ḏarḵê- nō‘am; wəḵāl nəṯîḇōwṯehā šālōwm.
Pr 3,18
Stromom života je tým, ktorí ju uchopia, a tí, ktorí sa jej držia, sú blahoslavení.
Je stromom života tým, ktorí ju uchopili, a blahoslavení tí, čo sa jej držia.
Je stromom života pre tých, čo ju chytili, a tí, čo sa jej držia, sú blažení.
Je stromom života pre tých, čo sa ňou posilňujú, blažení sú tí, čo sa jej pridŕžajú.
Stromem života je těm, kdo se jí drží,blaze je těm, kteří ji uchopí!
Stromem života je těm, kdo se jí chopí, blaze těm, kdo se jí drží.
‘êṣ- ḥayyîm hî lammaḥăzîqîm bāh; wəṯōməḵehā mə’uššār. p̄
Pr 3,19
Hospodin múdrosťou založil zem; umnosťou pevne postavil nebesia.
Hospodin múdrosťou položil základy zeme, upevnil nebesá svojou rozumnosťou;
Pán založil zem múdrosťou, nebesá poupevňoval umnosťou.
Múdrosťou položil Hospodin základy zeme, nebesia upevnil rozumnosťou.
Moudrostí založil Hospodin zemi,prozřetelností nebe upevnil.
Hospodin moudrostí založil zemi, nebesa upevnil rozumností,
Yahweh bəḥāḵəmāh yāsaḏ- ’āreṣ; kōwnên mayim, biṯḇūnāh.
Pr 3,20
Jeho známosťou prepukly priepasti, a oblaky kropia rosou.
Jeho znalosťou sa pretrhli prahlbiny a rosu kropia oblaky.
Jeho vedomosťou vyrazili morské priehlbne a rosu kropia oblaky.
Pomocou jeho poznania sa roztvorili hlbiny a z oblakov padala rosa.
Jeho věděním tryskají z hlubin proudy,oblaka rosu skýtají.
propastné tůně se jeho věděním rozpoltily a mraky vydaly krůpěje rosy.
bəḏa‘tōw təhōwmōwṯ niḇqā‘ū; ūšəḥāqîm, yir‘ăp̄ū- ṭāl.
Pr 3,21
Môj synu, nech neodídu tie veci zpred tvojich očí; ostríhaj to, čo prospieva, a dômyselnosť.
Syn môj, nech ti to z očí neschodí, zachovaj opatrnosť i rozvahu
Nech ti to, syn môj, z očí neschodí, zachovaj rozvahu a rozmysel
Syn môj, nespúšťaj to z očí a zachovaj si múdrosť a rozvahu.
Soudnost a prozíravost ať nesejdou ti z očí,jak vzácný poklad je, synu, opatruj.
Můj synu, ať toto ti nesejde z očí. Zachovej si pohotovost a důvtip.
bənî ’al- yāluzū mê‘êneḵā; nəṣōr tušîyāh, ūməzimmāh.
Pr 3,22
A bude to životom tvojej duši a pôvabnou milotou tvojmu hrdlu.
a budú ti životom i ozdobou tvojmu hrdlu.
a budú tvojej duši životom a skvostom na tvoj krk.
Budú pre teba životom, ozdobou na tvojom krku.
To ony darují tvé duši život,právě ony tvé hrdlo okrášlí.
To dá tvé duši život a milost tvému hrdlu.
wəyihyū ḥayyîm lənap̄šeḵā; wəḥên, ləḡargərōṯeḵā.
Pr 3,23
Vtedy pojdeš bezpečne svojou cestou a nenarazíš svojou nohou.
Potom pôjdeš bezpečne svojou cestou a noha sa ti nepotkne.
Vtedy si budeš bezpečne chodiť svojou cestou a noha sa ti nepotkne.
Potom pôjdeš bezpečne svojou cestou a noha sa ti nepotkne.
Bezpečně pak půjdeš svojí cestou,tvé nohy nebudou klopýtat.
Tehdy půjdeš bezpečně svou cestou, tvá noha se neporaní.
’āz têlêḵ lāḇeṭaḥ darkeḵā; wəraḡləḵā, lō ṯiggōwp̄.
Pr 3,24
Keď ľahneš, nebudeš sa strachovať, ale budeš ležať a odpočívať, a tvoj sen bude sladký.
Ak si ľahneš, nevydesíš sa, keď budeš ležať, sladký bude tvoj spánok.
Ak uložíš sa, strachovať sa nebudeš, ak budeš odpočívať, bude sa ti sladko spať.
Keď si budeš líhať, nebudeš sa strachovať, uložíš sa a bude sa ti sladko spať.
Až půjdeš spát, nic nebude tě strašit,až usneš, tvůj sen bude příjemný.
Ulehneš-li, nebudeš se strachovat, ulehneš a příjemný bude tvůj spánek.
’im- tiškaḇ lō- ṯip̄ḥāḏ; wəšāḵaḇtā, wə‘ārəḇāh šənāṯeḵā.
Pr 3,25
Neboj sa náhleho strachu ani búrky bezbožníkov, keď prijde.
Neboj sa náhlej hrôzy, ani keď búrka príde na bezbožných,
Nebude sa ti treba náhlej hrôzy ľakať, ani presily ničomníkov, keď prikvačí,
Neboj sa náhlej hrôzy ani nivočenia zo strany svojvoľných, že prídu,
Nebudeš se bát náhlého děsuani zkázy, jež čeká ničemy.
Neboj se náhlého strachu, až přijde spoušť na svévolníky.
’al- tîrā mippaḥaḏ piṯ’ōm; ūmiššō’aṯ rəšā‘îm, kî ṯāḇō.
Pr 3,26
Lebo Hospodin bude tvojou dôverou a bude ostríhať tvoju nohu, aby sa nelapila.
lebo Hospodin bude tvojou nádejou a chrániť ti bude nohy pred osídlom.
lebo Pán bude tvojou dôverou a chrániť bude tvoju nohu pred slučkou.
lebo Hospodin sa ti stane oporou a nohu ti uchráni pred pascou.
Hospodin bude stát po tvém boku,on sám tvé nohy před pastí ochrání!
Hospodin bude po tvém boku, bude střežit před pastí tvou nohu.
kî- Yahweh yihyeh ḇəḵisleḵā; wəšāmar raḡləḵā millāḵeḏ. ’al- timna‘-
Pr 3,27
Nezadržíš dobrodenia tým, ktorým patrí, keď je to v moci tvojej ruky vykonať to.
Neodopieraj dobrodenie tomu, kto ho potrebuje, ak je v tvojej moci vykonať to.
Neodopieraj dobrodenie núdznemu, ak je to v tvojej moci urobiť.
Neodopri dobro tým, čo si ho zaslúžia, ak je v tvojej moci konať ho.
Neodpírej dobrodiní těm, kdo je potřebují,když je v tvé moci něco učinit.
Neodpírej dobrodiní těm, kteří je potřebují, je-li v tvé moci je prokázat.
ṭōwḇ mibbə‘ālāw; bihyōwṯ lə’êl [yāḏeḵā ḵ] (yāḏəḵā q) la‘ăśōwṯ.
Pr 3,28
Nepovieš svojmu blížnemu: Iď a vráť sa potom, a dám zajtra, keď to máš u seba!
Nevrav svojmu blížnemu: Choď a inokedy príď, zajtra ti dám - ak to máš pri sebe.
Nehovor svojmu blížnemu: "Choď preč a (inokedy) príď!" a "Zajtra ti dám," keď máš naporúdzi (hneď).
Nehovor svojmu blížnemu: Choď, príď opäť zajtra, potom ti dám, a pritom to máš.
Neříkej bližnímu: „Přijď jindy,“když právě teď mu můžeš pomoci.
Neříkej svému bližnímu: „Jdi a přijď zase a dám ti to zítra,“ když to máš s sebou.
Pr 3,29
Nevymyslíš zlého na svojho blížneho, kým on v dôvere býva ubezpečený u teba.
Nechystaj nič zlé proti svojmu blížnemu, ktorý s dôverou býva u teba.
Nestroj nič zlé svojmu blížnemu, kým sa u teba baví bezpečne.
Nezamýšľaj nič zlé proti svojmu blížnemu, ktorý býva v bezpečí pri tebe.
Nechystej proti bližnímu nic zlého,když k tobě chová důvěru.
Nechystej nic zlého na svého bližního, který s tebou důvěřivě bydlí.
Pr 3,30
Nevaď sa s človekom bez príčiny, ak ti neučinil zlého.
Nevaď sa bez príčiny s človekom, ak ti neurobil nič zlé.
Nevaď sa pre nič za nič s človekom, ak ti nič zlého nespravil.
Nehádaj sa bezdôvodne s človekom, ak ti neurobil nič zlé.
Nežaluj nikoho pro nic za nic,když ti neprovedl žádné zlo.
S nikým neměj spory bez důvodu, jestliže se proti tobě nedopustil zlého.
Pr 3,31
Nezáviď ukrutnému človekovi ani si nezvoľ niktorej jeho cesty.
Nezáviď násilníkovi a nevoľ ani jednu z jeho ciest,
Nezáviď násilníkovi a nevoľ ani jednu z jeho ciest,
Nezáviď násilníkovi a nezvoľ si nijakú z jeho ciest,
Nezáviď člověku, jenž páchá násilí,nesdílej žádnou z jeho cest.
Nezáviď násilníkovi, žádnou z jeho cest si nezvol.
’al- təqannê bə’îš ḥāmās; wə’al- tiḇḥar, bəḵāl dərāḵāw.
Pr 3,32
Lebo ohavnosťou je Hospodinovi prevrátenec, ale jeho tajná rada s úprimnými.
lebo odporný je Hospodinovi nemravník, ale so statočným udržuje spoločenstvo.
lebo sa hnusí zvrheľ Pánovi, lež priatelí sa so statočnými.
lebo podlý človek sa protiví Hospodinovi, ale k priamym ľuďom prechováva dôveru.
Hospodinu se hnusí každý zvrhlík,s upřímnými však sdílí svá tajemství.
Neboť Hospodin má neupřímného v ohavnosti, s přímými však je v důvěrném obecenství.
Pr 3,33
Zlorečenstvo Hospodinovo je v dome bezbožného, ale príbytku spravedlivých žehná.
Kliatba Hospodinova spočíva na dome bezbožného, ale požehnáva príbytok spravodlivých.
Na dome bezbožného kliatba Pánova, ale príbytok spravodlivých požehnáva.
Kliatba Hospodina spočíva na dome bezbožníka, no príbytok spravodlivých požehnáva.
Hospodinovo prokletí stíhá dům darebáka,obydlí spravedlivých ale požehná.
Hospodinovo prokletí spočívá na domě svévolníka, jeho požehnání na obydlí spravedlivých.
mə’êraṯ Yahweh bəḇêṯ rāšā‘; ūnəwêh ṣaddîqîm yəḇārêḵ.
Pr 3,34
Posmievačom sa posmieva a pokorným dáva milosť.
Posmievačom sa vysmieva, ale pokorným dáva milosť.
Posmievačom sa posmieva a milosť udeľuje pokorným.
Posmeškárom sa vysmieva, no poníženým udeľuje milosť.
Pro posměvače má Hospodin posměch,pokorným ale přízeň věnuje.
Vysmívá se posměvačům, pokorným však dává milost.
’im- lallêṣîm hū- yālîṣ; [wəla‘ănîyîm ḵ] (wəla‘ănāwîm, q) yitten- ḥên.
Pr 3,35
Múdri zdedia slávu, ale blázni si odnášajú hanbu.
Múdri zdedia česť, ale blázni ponesú hanbu.
Múdrym sa podostáva cti a blázni hanbu ponesú.
Múdri zdedia slávu, kým hlupáci si odnesú hanbu.
Moudrým připadne za dědictví sláva,tupce však čeká potupa.
Čest připadne moudrým do dědictví, hlupáci si však odnesou hanbu.
kāḇōwḏ ḥăḵāmîm yinḥālū; ūḵəsîlîm, mêrîm qālōwn. p̄
1Môj synu, nezabudni môjho naučenia, a tvoje srdce nech pozoruje na moje prikázania,
2lebo ti pridajú dlhosti dní a rokov života i pokoja.
3Nech ťa neopustia milosrdenstvo a pravda; priviaž si ich na svoje hrdlo; napíš si ich na tabuľu svojho srdca,
4a tak najdi milosť a výborný rozum v očiach Boha i ľudí.
5Nadej sa na Hospodina celým svojím srdcom a nespoliehaj sa na svoju rozumnosť.
6Poznávaj ho na všetkých svojich cestách, a on bude urovnávať tvoje stezky.
7Nebuď múdrym vo svojich vlastných očiach; boj sa Hospodina a odstúp od zlého.
8To bude zdravím tvojmu životu a rozvlažením tvojim kostiam.
9Cti Hospodina zo svojho majetku a z prvotiny všetkých svojich úrod.
10A tak sa naplnia tvoje stodoly hojnosťou, a tvoje preše budú oplývať šťavou z hrozna.
11Môj synu, neopovrhuj kázňou Hospodinovou a nech sa ti neprotiví jeho káranie.
12Lebo toho, koho miluje Hospodin, karhá, a to jako otec syna, ktorého má rád.
13Blahoslavený človek, ktorý našiel múdrosť, a človek, ktorý nadobudol umnosti.
14Lebo jej zisk je lepší ako zisk striebra a jej dôchodok lepší ako výborné zlato.
15Je drahšia než koraly, a nevyrovnajú sa jej ani všetky tvoje najžiadúcnejšie veci.
16Dlhosť dní leží v jej pravici, v jej ľavici bohatstvo a sláva.
17Jej cesty sú utešené cesty, a všetky jej chodníky sú samý pokoj.
18Stromom života je tým, ktorí ju uchopia, a tí, ktorí sa jej držia, sú blahoslavení.
19Hospodin múdrosťou založil zem; umnosťou pevne postavil nebesia.
20Jeho známosťou prepukly priepasti, a oblaky kropia rosou.
21Môj synu, nech neodídu tie veci zpred tvojich očí; ostríhaj to, čo prospieva, a dômyselnosť.
22A bude to životom tvojej duši a pôvabnou milotou tvojmu hrdlu.
23Vtedy pojdeš bezpečne svojou cestou a nenarazíš svojou nohou.
24Keď ľahneš, nebudeš sa strachovať, ale budeš ležať a odpočívať, a tvoj sen bude sladký.
25Neboj sa náhleho strachu ani búrky bezbožníkov, keď prijde.
26Lebo Hospodin bude tvojou dôverou a bude ostríhať tvoju nohu, aby sa nelapila.
27Nezadržíš dobrodenia tým, ktorým patrí, keď je to v moci tvojej ruky vykonať to.
28Nepovieš svojmu blížnemu: Iď a vráť sa potom, a dám zajtra, keď to máš u seba!
29Nevymyslíš zlého na svojho blížneho, kým on v dôvere býva ubezpečený u teba.
30Nevaď sa s človekom bez príčiny, ak ti neučinil zlého.
31Nezáviď ukrutnému človekovi ani si nezvoľ niktorej jeho cesty.
32Lebo ohavnosťou je Hospodinovi prevrátenec, ale jeho tajná rada s úprimnými.
33Zlorečenstvo Hospodinovo je v dome bezbožného, ale príbytku spravedlivých žehná.
34Posmievačom sa posmieva a pokorným dáva milosť.
35Múdri zdedia slávu, ale blázni si odnášajú hanbu.
1Syn môj, nezabúdaj na moje naučenie a tvoje srdce nech zachováva moje príkazy,
2lebo ti predĺžia dni a roky života a rozhojnia tvoje blaho.
3Nech ťa neopustí láska a vernosť, priviaž si ich na hrdlo, napíš na tabuľu svojho srdca!
4Tak získaš priazeň a obľubu pred Bohom i pred ľuďmi.
5Dúfaj v Hospodina celým svojím srdcom, a nespoliehaj sa na svoju rozumnosť.
6Na všetkých svojich cestách Ho poznávaj a On ti urovná chodníky.
7Nepokladaj sa za múdreho, boj sa Hospodina a vyhýbaj sa zlu.
8Bude to pre zdravie tvojho tela a pre občerstvenie tvojich kostí.
9Cti Hospodina darmi svojho imania a prvotinami z každého svojho výnosu.
10Tak sa ti naplnia stodoly hojnosťou a muštom pretečú tvoje kade.
11Syn môj, nepohŕdaj kázňou Hospodinovou, nech sa ti neprotiví Jeho trestanie,
12lebo Hospodin trestá toho, koho miluje, ako otec syna, ktorému chce dobre.
13Blahoslavený človek, ktorý našiel múdrosť, a muž, ktorý získal rozumnosť.
14Veď zisk z nej je lepší ako zisk zo striebra, a úžitok z nej je nad rýdze zlato.
15Je cennejšia ako korále, nevyrovná sa jej nič z tvojich vzácností.
16V jej pravici je dlhý vek, v jej ľavici bohatstvo a česť.
17Jej cesty sú utešené a všetky jej chodníky sú samý blahobyt.
18Je stromom života tým, ktorí ju uchopili, a blahoslavení tí, čo sa jej držia.
19Hospodin múdrosťou položil základy zeme, upevnil nebesá svojou rozumnosťou;
20Jeho znalosťou sa pretrhli prahlbiny a rosu kropia oblaky.
21Syn môj, nech ti to z očí neschodí, zachovaj opatrnosť i rozvahu
22a budú ti životom i ozdobou tvojmu hrdlu.
23Potom pôjdeš bezpečne svojou cestou a noha sa ti nepotkne.
24Ak si ľahneš, nevydesíš sa, keď budeš ležať, sladký bude tvoj spánok.
25Neboj sa náhlej hrôzy, ani keď búrka príde na bezbožných,
26lebo Hospodin bude tvojou nádejou a chrániť ti bude nohy pred osídlom.
27Neodopieraj dobrodenie tomu, kto ho potrebuje, ak je v tvojej moci vykonať to.
28Nevrav svojmu blížnemu: Choď a inokedy príď, zajtra ti dám - ak to máš pri sebe.
29Nechystaj nič zlé proti svojmu blížnemu, ktorý s dôverou býva u teba.
30Nevaď sa bez príčiny s človekom, ak ti neurobil nič zlé.
31Nezáviď násilníkovi a nevoľ ani jednu z jeho ciest,
32lebo odporný je Hospodinovi nemravník, ale so statočným udržuje spoločenstvo.
33Kliatba Hospodinova spočíva na dome bezbožného, ale požehnáva príbytok spravodlivých.
34Posmievačom sa vysmieva, ale pokorným dáva milosť.
35Múdri zdedia česť, ale blázni ponesú hanbu.
1Syn môj, nezabudni moju náuku a tvoje srdce nech sa pridržiava mojich príkazov,
2bo predĺžia (ti) dni a roky života a prinesú ti hojnosť pokoja.
3Láska a vernosť nech ťa (nikdy) neopúšťajú! Priviaž si (moje prikázania) na hrdlo, napíš ich na tabuľu svojho srdca!
4Takto si získaš obľubu a priazeň nevšednú pred Bohom i pred ľuďmi. Bázeň Božia
5Dôveruj celým svojím srdcom Pánovi a nespoliehaj sa na svoj um!
6Na všetkých svojich cestách mysli na neho a on ti bude rovnať chodníky.
7Nezdaj sa múdrym sebe samému. Boj sa Pána a vyhýbaj sa zlu!
8(To) bude (zachovávať) tvoje telo pri zdraví a tvoje kosti vzpružovať.
9Cti Pána svojím majetkom a (prinášaj mu) prvotiny z každej svojej úrody
10a naplnia sa zbožím tvoje stodoly a tvoje lisy budú muštom pretekať.
11Nevzpieraj sa, syn môj, keď ťa súdi Pán a nech ťa neomŕza jeho karhanie,
12lebo Pán karhá toho, koho miluje, ako otec syna, ktorého má rád.
13Blahoslavený človek, ktorý dosahuje múdrosť, a muž, čo nadobúda rozumnosť!
14Lebo je výhodnejšie zarobiť si ju, než zarobiť striebro, a získať si ju (hodno viac), ako najvyberanejšie zlato.
15Je cennejšia než koraly a nevyrovnajú sa jej všetky tvoje drahocennosti.
16Dlhé dni (skrýva) vo svojej pravici, bohatstvo a slávu v svojej ľavici.
17Jej cesty (sú) cesty krásy a (na) jej chodníkoch (je plno) pokoja.
18Je stromom života pre tých, čo ju chytili, a tí, čo sa jej držia, sú blažení.
19Pán založil zem múdrosťou, nebesá poupevňoval umnosťou.
20Jeho vedomosťou vyrazili morské priehlbne a rosu kropia oblaky.
21Nech ti to, syn môj, z očí neschodí, zachovaj rozvahu a rozmysel
22a budú tvojej duši životom a skvostom na tvoj krk.
23Vtedy si budeš bezpečne chodiť svojou cestou a noha sa ti nepotkne.
24Ak uložíš sa, strachovať sa nebudeš, ak budeš odpočívať, bude sa ti sladko spať.
25Nebude sa ti treba náhlej hrôzy ľakať, ani presily ničomníkov, keď prikvačí,
26lebo Pán bude tvojou dôverou a chrániť bude tvoju nohu pred slučkou.
27Neodopieraj dobrodenie núdznemu, ak je to v tvojej moci urobiť.
28Nehovor svojmu blížnemu: "Choď preč a (inokedy) príď!" a "Zajtra ti dám," keď máš naporúdzi (hneď).
29Nestroj nič zlé svojmu blížnemu, kým sa u teba baví bezpečne.
30Nevaď sa pre nič za nič s človekom, ak ti nič zlého nespravil.
31Nezáviď násilníkovi a nevoľ ani jednu z jeho ciest,
32lebo sa hnusí zvrheľ Pánovi, lež priatelí sa so statočnými.
33Na dome bezbožného kliatba Pánova, ale príbytok spravodlivých požehnáva.
34Posmievačom sa posmieva a milosť udeľuje pokorným.
35Múdrym sa podostáva cti a blázni hanbu ponesú.
1Syn môj, nezabudni na moju náuku a tvoje srdce nech dodržiava moje príkazy,
2lebo ti predĺžia dni a roky života a pridajú ti pokoj.
3Milosrdenstvo a vernosť nech ťa neopustia. Priviaž si ich na krk, napíš si ich na tabuľu srdca
4a získaš si tak priazeň a dobrú povesť v očiach Boha a ľudí.
5Dôveruj celým srdcom Hospodinovi a nespoliehaj sa na svoj rozum.
6Na všetkých svojich cestách ho poznávaj a on sám ti urovná chodníky.
7Nerob sa múdrym vo svojich očiach, ale maj bázeň pred Hospodinom a odvráť sa od zla.
8Uzdraví sa tvoje telo a vzpružia sa tvoje kosti.
9Ucti si Hospodina zo svojho majetku a z prvotín každej úrody;
10potom sa tvoje sýpky naplnia obilím a tvojimi lismi bude pretekať mušt.
11Syn môj, neodvrhuj Hospodinovu výchovu a nezarmucuj sa pre jeho karhanie,
12lebo Hospodin karhá toho, koho miluje, ako otec syna, ktorého má rád.
13Blažený človek, čo našiel múdrosť, a muž, čo získal rozumnosť!
14Veď získať ju je lepšie, než vlastniť striebro, jej zisk je nad rýdze zlato.
15Je cennejšia ako šperky a nevyrovná sa jej nič z toho, čo máš rád.
16V jej pravici je dlhý vek, v ľavici zasa bohatstvo a sláva.
17Jej cesty sú príjemné a všetky jej chodníky sú pokoj.
18Je stromom života pre tých, čo sa ňou posilňujú, blažení sú tí, čo sa jej pridŕžajú.
19Múdrosťou položil Hospodin základy zeme, nebesia upevnil rozumnosťou.
20Pomocou jeho poznania sa roztvorili hlbiny a z oblakov padala rosa.
21Syn môj, nespúšťaj to z očí a zachovaj si múdrosť a rozvahu.
22Budú pre teba životom, ozdobou na tvojom krku.
23Potom pôjdeš bezpečne svojou cestou a noha sa ti nepotkne.
24Keď si budeš líhať, nebudeš sa strachovať, uložíš sa a bude sa ti sladko spať.
25Neboj sa náhlej hrôzy ani nivočenia zo strany svojvoľných, že prídu,
26lebo Hospodin sa ti stane oporou a nohu ti uchráni pred pascou.
27Neodopri dobro tým, čo si ho zaslúžia, ak je v tvojej moci konať ho.
28Nehovor svojmu blížnemu: Choď, príď opäť zajtra, potom ti dám, a pritom to máš.
29Nezamýšľaj nič zlé proti svojmu blížnemu, ktorý býva v bezpečí pri tebe.
30Nehádaj sa bezdôvodne s človekom, ak ti neurobil nič zlé.
31Nezáviď násilníkovi a nezvoľ si nijakú z jeho ciest,
32lebo podlý človek sa protiví Hospodinovi, ale k priamym ľuďom prechováva dôveru.
33Kliatba Hospodina spočíva na dome bezbožníka, no príbytok spravodlivých požehnáva.
34Posmeškárom sa vysmieva, no poníženým udeľuje milosť.
35Múdri zdedia slávu, kým hlupáci si odnesú hanbu.
1Nezapomeň, co jsem tě učil, synu,v srdci opatruj, co jsem ti přikázal;
2dlouhé dny, léta života ti to přidá,zajistí ti to klid a mír.
3Láska a věrnost ať tě neopouští,připoutej si je k hrdlu, vyryj do srdce!
4Přízně a uznání tehdy dojdešpřed zrakem lidí i před Bohem.
5Celým svým srdcem důvěřuj Hospodinu,nespoléhej se na vlastní rozumnost.
6Na každém kroku snaž se jej poznávat,on sám tvé stezky urovná.
7Sám sebe neměj za moudrého,cti Hospodina a vyvaruj se zla!
8To přinese tvému tělu zdraví,celé tvé nitro to občerství.
9Uctívej Hospodina vším, co ti patří,tím nejlepším ze vší své úrody.
10Tvé stodoly pak budou plné zrní,tvé sudy budou vínem přetékat.
11Hospodinovo poučení, synu, neodmítej,když tě napravuje, nezoufej;
12Hospodin kárá, koho miluje,jak otec syna, jehož má v oblibě.
13Blaze člověku, jenž nalezl moudrost,blaze člověku, jenž získal rozvahu!
14Přináší lepší zisk než stříbro,její výnosy jsou nad zlato.
15Její cena je nad perly vyšší,nic, v čem si libuješ, se jí nerovná.
16Dlouhověkost ve své pravici třímá,bohatství a slávu drží v levici.
17Její cesty jsou plné potěšení,její kroky vždy vedou k pokoji.
18Stromem života je těm, kdo se jí drží,blaze je těm, kteří ji uchopí!
19Moudrostí založil Hospodin zemi,prozřetelností nebe upevnil.
20Jeho věděním tryskají z hlubin proudy,oblaka rosu skýtají.
21Soudnost a prozíravost ať nesejdou ti z očí,jak vzácný poklad je, synu, opatruj.
22To ony darují tvé duši život,právě ony tvé hrdlo okrášlí.
23Bezpečně pak půjdeš svojí cestou,tvé nohy nebudou klopýtat.
24Až půjdeš spát, nic nebude tě strašit,až usneš, tvůj sen bude příjemný.
25Nebudeš se bát náhlého děsuani zkázy, jež čeká ničemy.
26Hospodin bude stát po tvém boku,on sám tvé nohy před pastí ochrání!
27Neodpírej dobrodiní těm, kdo je potřebují,když je v tvé moci něco učinit.
28Neříkej bližnímu: „Přijď jindy,“když právě teď mu můžeš pomoci.
29Nechystej proti bližnímu nic zlého,když k tobě chová důvěru.
30Nežaluj nikoho pro nic za nic,když ti neprovedl žádné zlo.
31Nezáviď člověku, jenž páchá násilí,nesdílej žádnou z jeho cest.
32Hospodinu se hnusí každý zvrhlík,s upřímnými však sdílí svá tajemství.
33Hospodinovo prokletí stíhá dům darebáka,obydlí spravedlivých ale požehná.
34Pro posměvače má Hospodin posměch,pokorným ale přízeň věnuje.
35Moudrým připadne za dědictví sláva,tupce však čeká potupa.
1Můj synu, na mé učení nezapomínej, ať tvé srdce příkazy mé dodržuje.
2Prodlouží ti dny a léta života a přidají ti pokoj.
3Ať tě neopouští milosrdenství a věrnost! Přivaž si je na hrdlo, napiš je na tabulku svého srdce.
4Tak najdeš milost a uznání v očích Božích i lidských.
5Důvěřuj Hospodinu celým srdcem, na svoji rozumnost nespoléhej.
6Poznávej ho na všech svých cestách, on sám napřímí tvé stezky.
7Nebuď moudrý sám u sebe, boj se Hospodina, od zlého se odvrať.
8To dá tvému tělu zdraví a svěžest tvým kostem.
9Cti Hospodina ze svého majetku i prvotinami z celé své úrody!
10Bohatě se naplní tvé sýpky, moštem budou přetékat tvé kádě.
11Neodvrhuj, můj synu, Hospodinovo kárání, neprotiv se jeho domlouvání.
12Vždyť Hospodin domlouvá tomu, koho miluje, jako otec synu, v němž nalezl zalíbení.
13Blaze člověku, jenž našel moudrost, člověku, jenž došel rozumnosti.
14Nabýt jí je lepší nežli nabýt stříbra, její výnos je nad ryzí zlato.
15Je drahocennější než perly, nevyrovnají se jí žádné tvé skvosty.
16V její pravici je dlouhověkost, v její levici bohatství a čest.
17Její cesty vedou k blaženosti, všechny její stezky ku pokoji.
18Stromem života je těm, kdo se jí chopí, blaze těm, kdo se jí drží.
19Hospodin moudrostí založil zemi, nebesa upevnil rozumností,
20propastné tůně se jeho věděním rozpoltily a mraky vydaly krůpěje rosy.
21Můj synu, ať toto ti nesejde z očí. Zachovej si pohotovost a důvtip.
22To dá tvé duši život a milost tvému hrdlu.
23Tehdy půjdeš bezpečně svou cestou, tvá noha se neporaní.
24Ulehneš-li, nebudeš se strachovat, ulehneš a příjemný bude tvůj spánek.
25Neboj se náhlého strachu, až přijde spoušť na svévolníky.
26Hospodin bude po tvém boku, bude střežit před pastí tvou nohu.
27Neodpírej dobrodiní těm, kteří je potřebují, je-li v tvé moci je prokázat.
28Neříkej svému bližnímu: „Jdi a přijď zase a dám ti to zítra,“ když to máš s sebou.
29Nechystej nic zlého na svého bližního, který s tebou důvěřivě bydlí.
30S nikým neměj spory bez důvodu, jestliže se proti tobě nedopustil zlého.
31Nezáviď násilníkovi, žádnou z jeho cest si nezvol.
32Neboť Hospodin má neupřímného v ohavnosti, s přímými však je v důvěrném obecenství.
33Hospodinovo prokletí spočívá na domě svévolníka, jeho požehnání na obydlí spravedlivých.
34Vysmívá se posměvačům, pokorným však dává milost.
35Čest připadne moudrým do dědictví, hlupáci si však odnesou hanbu.
1bənî tōwrāṯî ’al- tiškāḥ; ūmiṣwōṯay, yiṣṣōr libbeḵā.
2kî ’ōreḵ yāmîm ūšənōwṯ ḥayyîm; wəšālōwm, yōwsîp̄ū lāḵ.
3ḥeseḏ we’ĕmeṯ, ’al- ya‘azḇuḵā qāšərêm ‘al- gargərōwṯeḵā; kāṯəḇêm, ‘al- lūaḥ libbeḵā.
4ūməṣā- ḥên wəśêḵel- ṭōwḇ; bə‘ênê ’ĕlōhîm wə’āḏām. p̄
5bəṭaḥ ’el- Yahweh bəḵāl libbeḵā; wə’el- bînāṯəḵā, ’al- tiššā‘ên.
6bəḵāl dərāḵeḵā ḏā‘êhū; wəhū, yəyaššêr ’ōrəḥōṯeḵā.
7’al- təhî ḥāḵām bə‘êneḵā; yərā ’eṯ- Yahweh wəsūr mêrā‘.
8rip̄’ūṯ təhî ləšārreḵā; wəšiqqui, lə‘aṣmōwṯeḵā.
9kabbêḏ ’eṯ- Yahweh mêhōwneḵā; ūmêrêšîṯ, kāl- təḇū’āṯeḵā.
10wəyimmālə’ū ’ăsāmeḵā śāḇā‘; wəṯîrōwōš, yəqāḇeḵā yip̄rōṣū. p̄
11mūsar Yahweh bənî ’al- tim’ās; wə’al- tāqōṣ, bəṯōwḵaḥtōw.
12kî ’eṯ ’ăšer ye’ĕhaḇ Yahweh yōwḵîaḥ; ūḵə’āḇ, ’eṯ- bên yirṣeh.
13’ašrê ’āḏām māṣā ḥāḵmāh wə’āḏām, yāp̄îq təḇūnāh.
14kî ṭōwḇ saḥrāh missəḥar- kāsep̄; ūmêḥārūṣ, təḇū’āṯāh.
15yəqārāh hî [mippənîyîm ḵ] (mippənînîm; q) wəḵāl ḥăp̄āṣeḵā, lō yišwū- ḇāh.
16’ōreḵ yāmîm bîmînāh; biśmōwlāh, ‘ōšer wəḵāḇōwḏ.
17dərāḵehā ḏarḵê- nō‘am; wəḵāl nəṯîḇōwṯehā šālōwm.
18‘êṣ- ḥayyîm hî lammaḥăzîqîm bāh; wəṯōməḵehā mə’uššār. p̄
19Yahweh bəḥāḵəmāh yāsaḏ- ’āreṣ; kōwnên mayim, biṯḇūnāh.
20bəḏa‘tōw təhōwmōwṯ niḇqā‘ū; ūšəḥāqîm, yir‘ăp̄ū- ṭāl.
21bənî ’al- yāluzū mê‘êneḵā; nəṣōr tušîyāh, ūməzimmāh.
22wəyihyū ḥayyîm lənap̄šeḵā; wəḥên, ləḡargərōṯeḵā.
23’āz têlêḵ lāḇeṭaḥ darkeḵā; wəraḡləḵā, lō ṯiggōwp̄.
24’im- tiškaḇ lō- ṯip̄ḥāḏ; wəšāḵaḇtā, wə‘ārəḇāh šənāṯeḵā.
25’al- tîrā mippaḥaḏ piṯ’ōm; ūmiššō’aṯ rəšā‘îm, kî ṯāḇō.
26kî- Yahweh yihyeh ḇəḵisleḵā; wəšāmar raḡləḵā millāḵeḏ. ’al- timna‘-
27ṭōwḇ mibbə‘ālāw; bihyōwṯ lə’êl [yāḏeḵā ḵ] (yāḏəḵā q) la‘ăśōwṯ.
28’al- tōmar [lərê‘eḵā ḵ] (lərê‘ăḵā q) lêḵ wāšūḇ ūmāḥār ’ettên, wəyêš ’ittāḵ.
29’al- taḥărōš ‘al- rê‘ăḵā rā‘āh; wəhū- yōwōšêḇ lāḇeṭaḥ ’ittāḵ.
30’al- [tārōwḇ ḵ] (tārîḇ q) ‘im- ’āḏām ḥinnām; ’im- lō ḡəmāləḵā rā‘āh.
31’al- təqannê bə’îš ḥāmās; wə’al- tiḇḥar, bəḵāl dərāḵāw.
32kî ṯōw‘ăḇaṯ Yahweh nālōwz; wə’eṯ- yəšārîm sōwḏōw.
33mə’êraṯ Yahweh bəḇêṯ rāšā‘; ūnəwêh ṣaddîqîm yəḇārêḵ.
34’im- lallêṣîm hū- yālîṣ; [wəla‘ănîyîm ḵ] (wəla‘ănāwîm, q) yitten- ḥên.
35kāḇōwḏ ḥăḵāmîm yinḥālū; ūḵəsîlîm, mêrîm qālōwn. p̄