Príslovia, 29. kapitola
Pr 29,1
Človek, mnoho ráz karhaný, zatvrdzuje svoju šiju; bude rýchle skrúšený, a nebude lieku.
Človek tvrdohlavý pri dohováraní bude náhle zničený a nebude pre neho uzdravenia.
Človek, ktorý je (popri všetkom) dohováraní hlavatý, bude znezrady zničený a záchrany (preň) nebude.
Človek, čo si aj po viacerých napomenutiach zatvrdí šiju, zrazu sa zlomí a nebude nápravy.
Z často káraného se stane zatvrzelý,když náhle zhroutí se, nebude pomoci.
Kdo zatvrdí šíji proti domluvám, bude nenadále rozdrcen a nezhojí ho nikdo.
’îš tōwḵāḥōwṯ maqšeh- ‘ōrep̄; peṯa‘ yiššāḇêr, wə’ên marpê.
Pr 29,2
Keď sa množia spravedliví, raduje sa ľud, a keď panuje bezbožník, vzdychá ľud.
Keď je mnoho spravodlivých, teší sa národ, keď však panuje bezbožný, ľud vzdychá.
Keď vládnu spravodliví, ľud sa raduje, no keď sa násilníci zmocnia vlády, národ lká.
Keď pribúda spravodlivých, národ sa raduje, no keď bezbožný vládne, ľud vzdychá.
Z rozmachu spravedlivých lid se raduje,když vládnou darebáci, národ běduje.
Když přibývá spravedlivých, lid se raduje, panuje-li svévolník, lid vzdychá.
birḇōwṯ ṣaddîqîm yiśmaḥ hā‘ām; ūḇimšōl rāšā‘, yê’ānaḥ ‘ām.
Pr 29,3
Človek, ktorý miluje múdrosť, obveseľuje svojho otca; ale ten, kto sa druží so smilnicami, premrhá majetok.
Kto miluje múdrosť, pôsobí otcovi radosť, ten však, čo sa stýka s neviestkami, príde o majetok.
Kto má rád múdrosť, naplňuje svojho otca radosťou, ten však, čo vydržiava pobehlice, prehajdáka majetok.
Kto miluje múdrosť, poteší svojho otca, ale ten, čo chodí za pobehlicami, premrhá majetok.
Kdo miluje moudrost, působí otci radost,přítel nevěstek však mrhá majetek.
Kdo miluje moudrost, působí radost svému otci, ale kdo se přátelí s nevěstkami, mrhá majetek.
Pr 29,4
Kráľ stavia súdom zem, aby stála; ale človek poplatkov ju borí.
Kráľ upevňuje krajinu spravodlivosťou, ale kto vydiera mnohými dávkami, rúca ju.
Kráľ spravodlivým (počínaním) upevňuje krajinu, lež borí ju, kto dane vydiera.
Kráľ právom upevní krajinu, no spustoší ju ten, kto ju daňami vydiera.
Spravedlností král posiluje zemi,kdo ale zvyšuje daně, ten ji pustoší.
Král zajistí zemi právem, ale kdo ji vydírá dávkami, pustoší ji.
meleḵ, bəmišpāṭ ya‘ămîḏ ’āreṣ; wə’îš tərūmōwṯ yehersennāh.
Pr 29,5
Človek, ktorý pochlebuje svojmu blížnemu, rozprestiera jeho krokom sieť.
Človek, ktorý lichotí svojmu blížnemu, rozprestiera sieť na jeho kroky.
Človek, čo pochlebuje svojmu blížnemu, pred jeho krokmi rozprestiera sieť.
Človek, čo lichotí svojmu blížnemu, napína sieť pod jeho nohy.
Kdo svému bližnímu lichotí,prostírá před jeho nohy síť.
Muž, který lichotí bližnímu, rozprostírá síť jeho krokům.
Pr 29,6
V prestúpení zlého človeka leží osídlo; ale spravedlivý plesá a raduje sa.
V priestupku zlého človeka je osídlo, spravodlivý však jasá a raduje sa.
V priestupku zlého človeka (skrýva sa) osídlo, spravodlivý však plesá a je veselý.
V hriechu zlého človeka je pasca, spravodlivý však plesá a raduje sa.
Zlý člověk vězí v pasti hříchu,spravedlivý je plný radostného smíchu.
V přestoupení zlého člověka je léčka, ale spravedlivý plesá a raduje se.
bəp̄eša‘ ’îš rā‘ mōwqêš; wəṣaddîq, yārūn wəśāmêaḥ.
Pr 29,7
Spravedlivý zná súd chudobných; ale bezbožník nerozumie toľko, aby to poznal.
Spravodlivý pozná spory chudobných, bezbožný nemá pre to porozumenia.
Spravodlivý sa zaujíma o právo bedárov, bezbožník nemá (pre to) porozumenia.
Spravodlivý pozná právo bedárov, no bezbožník nemá pre také poznanie pochopenie.
Spravedlivý má zájem o právo ubohých,darebák o tom nechce vědět nic.
Spravedlivý zná při nemajetných, svévolník pro takové poznání nemá porozumění.
Pr 29,8
Posmievační mužovia rozdúchavajú mesto; ale múdri odvracajú hnev.
Posmešníci poburujú mesto, ale múdri utišujú hnev.
Rozdúchavajú mesto lapaji, múdri však odvracajú srditosť.
Posmešníci poburujú mesto, kým múdri odvracajú hnev.
Drzouni dovedou vzbouřit město,mudrci dovedou odvrátit hněv.
Posměvači pobuřují město, kdežto moudří hněv odvracejí.
’anšê lāṣōwn yāp̄îḥū qiryāh; waḥăḵāmîm, yāšîḇū ’āp̄.
Pr 29,9
Múdry človek, ktorý sa súdi s bláznom, už či sa hnevá a či sa smeje, jednako nemá pokoja.
Ak sa múdry súdi s bláznom, či zúri, či sa smeje, pokoja niet.
(Ak) sa múdry muž súdi s mužom bláznivým, už či sa (ten) jeduje a či sa smeje, nedá mu pokoja.
Keď sa múdry muž súdi s bláznom, ten zúri alebo sa bez prestania smeje.
S hlupákem když se moudrý dohaduje,pohrůžky, posměch, nic nikam nevede!
Když se moudrý soudí s pošetilcem, ten se rozčiluje a posmívá bez ustání.
’îš- ḥāḵām, nišpāṭ ’eṯ- ’îš ’ĕwîl; wərāḡaz wəśāḥaq, wə’ên nāḥaṯ.
Pr 29,10
Mužovia krvi nenávidia bezúhonného; ale čo do úprimných, tí hľadajú zachovať jeho dušu.
Krvilační ľudia nenávidia bezúhonného, ale statoční sa snažia zachovať jeho život.
Krvilační nenávidia bezúhonného, no zastávajú jeho život statoční.
Krvilační nenávidia bezúhonného, kým statoční sa mu usilujú zachrániť život.
Krvelační poctivce nenávidí,upřímnému se sápou po krku.
Krvežíznivci nenávidí bezúhonného, kdežto přímí usilují zachránit mu život.
’anšê ḏāmîm yiśnə’ū- ṯām; wîšārîm, yəḇaqšū nap̄šōw.
Pr 29,11
Blázon vypúšťa všetkého svojho ducha; ale múdry ho zdŕža zpät a krotí.
Blázon vysype všetku svoju nevôľu, ale múdry ho napokon utíši.
Pochábeľ vybuchuje celou svojou prudkosťou, múdry ho však opätovne chlácholí.
Hlupák všetok svoj hnev vyleje, ale múdry ho nakoniec v sebe utíši.
Tupec dá průchod všem svým citům,moudrý se ale drží zpět.
Hlupák soptí, co mu dech stačí, ale moudrý se vždycky ovládne.
kāl- rūḥōw yōwṣî ḵəsîl; wəḥāḵām, bə’āḥōwr yəšabbəḥennāh.
Pr 29,12
Panovník, ktorý pozoruje ušima na lživé slovo, máva všetkých svojich sluhov bezbožníkov.
Panovník, ktorý počúva lživé slovo, má všetkých služobníkov bezbožných.
U panovníka, ktorý počúva rád nepravdu, čo služobník, to bezbožník.
Ak vládca počúva lživé slová, všetci jeho sluhovia budú bezbožní.
Panovník, jenž dá na lživé řeči,bude mít za služebníky samé ničemy.
Když vládce věnuje pozornost klamnému slovu, všichni jeho sluhové se stanou svévolníky.
mōšêl maqšîḇ ‘al- dəḇar- šāqer; kāl- məšārəṯāw rəšā‘îm.
Pr 29,13
Chudobný a dráč sa stretávajú; no, ten, kto osvecuje oči ich oboch, je Hospodin.
Chudobný a utláčateľ sa stretajú, lebo Hospodin dáva svetlo očiam oboch.
Utláčaný i utláčateľ patria dovedna, Pán osvecuje zraky obidvom.
Bedár a utláčateľ majú jedno spoločné: to, že do očí oboch vnáša svetlo Hospodin.
Chudák a vyděrač mají jedno společné:oběma dal Hospodin vidět světlo dne.
Chudý a utlačovatel se střetávají, ale oběma dal světlo očí Hospodin.
rāš wə’îš təḵāḵîm nip̄gāšū; mê’îr- ‘ênê šənêhem Yahweh.
Pr 29,14
Trón kráľa, ktorý súdi chudobných podľa pravdy, bude stáť pevne na veky.
Ak kráľ spravodlivo súdi chudobných, jeho trón bude naveky pevne stáť.
Trón kráľa, ktorý spravodlivo súdi bedárov, bude stáť pevne naveky.
Ak kráľ spravodlivo súdi bedárov, jeho trón sa upevní naveky.
Soudí-li král i chudé poctivě,jeho trůn bude navěky upevněn.
Jestliže král soudí nuzné podle pravdy, jeho trůn bude upevněn provždy.
meleḵ šōwp̄êṭ be’ĕmeṯ dallîm; kis’ōw, lā‘aḏ yikkōwn.
Pr 29,15
Prút a káranie dáva múdrosť; ale rozpustilé decko robí svojej matke hanbu.
Prút a karhanie dávajú múdrosť, ale roztopašné dieťa robí hanbu svojej matke.
Korbáč a karhanie dopomáha k múdrosti, no samopašné dieťa robí hanbu svojej materi.
Palica a pokarhanie dáva múdrosť, no samopašné dieťa robí hanbu svojej matke.
Moudrosti dodává metla a domluva,rozpustilé dítě je pro matku ostuda.
Hůl a domluva dávají moudrost, ale bezuzdný mladík dělá ostudu své matce.
šêḇeṭ wəṯōwḵaḥaṯ yittên ḥāḵmāh wəna‘ar məšullāḥ, mêḇîš ’immōw.
Pr 29,16
Keď sa množia bezbožníci, množí sa prestúpenie; ale spravedliví uvidia ich pád.
Keď je mnoho bezbožných, rozmáha sa hriech, ale spravodliví uvidia ich pád.
Keď pribúda bezbožných, rozmáha sa aj hriech, spravodliví však uvidia ich pád.
Kde pribudnú bezbožníci, previnenia sa rozmnožia a spravodliví uvidia ich pád.
Když přibývá darebáků, hříchu přibývá,spravedliví však spatří jejich pád.
Rozhojní se přestupky, kde se rozhojňují svévolníci, ale spravedliví spatří jejich pád.
birḇōwṯ rəšā‘îm yirbeh- pāša‘; wəṣaddîqîm, bəmappaltām yir’ū.
Pr 29,17
Kázni svojho syna, a spôsobí ti odpočinutie a dá rozkoše tvojej duši.
Trestaj svojho syna a dožičí ti pokoj, dopraje rozkoš tvojmu srdcu.
Karhaj svojho syna a dožičí ti pokojného (života) a bude skytať tvojej duši slasť.
Starostlivo vychovávaj syna; on ti dožičí pokoj a dopraje potešenie tvojej duši.
Vychovávej syna, a dá ti odpočinutí,potěšením tvou duši nasytí.
Trestej svého syna, připraví ti odpočinek, zpříjemní ti život.
yassêr binḵā wînîḥeḵā; wəyittên ma‘ăḏannîm lənap̄šeḵā. p̄
Pr 29,18
Keď nieto videnia, je ľud rozpustilý; ale ten, kto ostríha zákon, je blahoslavený.
Kde niet zjavenia, ľud sa zvrhne, blahoslavený však, kto zachováva ponaučenie.
Bez zjavenia (sa šíri) v ľude bezuzdnosť, no sláva tomu (ľudu), ktorý sa pridržiava zákona.
Bez zjavenia sa ľud stáva bezuzdným, no kto zákon zachováva, je blažený.
Kde chybí zjevení, lid ztrácí zábrany,kdo ale plní Zákon, ten je blažený.
Není-li žádného vidění, lid pustne, ale blaze tomu, kdo zachovává Zákon.
bə’ên ḥāzōwn yippāra‘ ‘ām; wəšōmêr tōwrāh ’ašrêhū.
Pr 29,19
Slovami nebýva nakáznený sluha, lebo rozumie, ale neodpovedá.
Slovami nemožno otroka ukázniť: aj keď rozumie, neposlúchne.
Nevoľníka nemožno vyučovať (iba) slovami, lebo nepodrobuje sa, hoci rozumie.
Otroka nemožno vychovávať slovami, hoci rozumie, nereaguje.
Netrestej otroka pouhými slovy;rozumí sice, ale neodpoví!
Otroka nelze ukáznit slovy; chápe sice, ale odezva žádná.
Pr 29,20
Keď vidíš človeka, náhlivého v jeho rečiach, vedz, že o bláznovi je viacej nádeje.
Vidíš človeka unáhleného v rečiach? Blázon má väčšiu nádej ako on.
(Ak) vidíš muža, ktorý sa prenáhľuje vo svojom konaní, (nuž vedz, že) pochábeľ (má viac) nádeje než on.
Videl si muža, čo veľa narozpráva? Blázon má viac nádeje než on.
Viděl jsi člověka, co v řeči pospíchá?Více se dá čekat od hlupáka!
Spatříš-li muže ukvapeného v řeči, věz, že hlupák má víc naděje než on.
ḥāzîṯā, ’îš ’āṣ biḏḇārāw; tiqwāh liḵsîl mimmennū.
Pr 29,21
Ten, kto od mladosti mazná svojho sluhu, pozná, že naposledy bude synákom.
Ak niekto od mladosti rozmaznáva otroka, bude mu nakoniec nevďačný.
Kto vychováva svojho sluhu zmladi maznavo, (pozná, že) skončí s pánovitosťou.
Kto rozmaznáva svojho sluhu od jeho mladosti, napokon bude mať príživníka.
Když někdo otroka odmalička hýčká,bude mít z něho nevděčníka.
Když někdo otroka od mládí hýčká, bude mít nakonec příživníka.
Pr 29,22
Hnevivý človek vzbudzuje svár a prchký človek sa dopúšťa mnoho prestúpení.
Popudlivý človek vyvoláva svár a prchký spôsobuje mnoho priestupkov.
Hnevlivý človek nieti roztržku a prchký chlap (sa podopúšťa) veľa priestupkov.
Hnevlivý človek vyvoláva hádky, prchký chlap kopí previnenia.
Hněvivý člověk vzbuzuje různice,kdo je vznětlivý, hřeší velice.
Hněvivý člověk podnítí svár a vznětlivý napáchá mnoho přestupků.
Pr 29,23
Pýcha človeka ponižuje ho; ale ten, kto je poníženého ducha, dosiahne slávy.
Pýcha znižuje človeka, ale pokorný duchom dosahuje česť.
Vlastná pýcha ponižuje človeka, ponížený duchom však dosahuje slávu.
Človeka poníži jeho povýšenosť, ale ponížený duchom okúsi slávu.
Vlastní povýšenost člověka poníží,kdo je poníženého ducha, dojde uznání.
Člověka poníží jeho povýšenost, kdežto kdo je poníženého ducha, dojde slávy.
Pr 29,24
Ten, kto sa delí so zlodejom, nenávidí svoju dušu; čuje kliatbu, ale neoznámi.
Kto sa delí so zlodejom, nenávidí seba samého; kliatbu počuje, ale neudáva.
Ten, kto sa spriaha so zlodejom, nenávidí seba samého, počuje kliatbu, ale neoznámi.
Kto sa spolčuje so zlodejom, samého seba nenávidí; počuje zlorečenie, a predsa to neoznámi.
Zlodějův společník sám sobě škodí,když ani pod přísahou nic nepoví.
Kdo se dělí se zlodějem, nenávidí vlastní život: slyší kletbu, a nic neprozradí.
Pr 29,25
Strach pred ľuďmi kladie osídlo; ale ten, kto sa nadeje na Hospodina, bude povýšený.
Strach pred ľuďmi kladie osídlo, ale kto dúfa v Hospodina, bude chránený.
Strach z ľudí kladie nástrahu, ten však, kto dôveruje v Pána, bude bezpečný.
Kto sa trasie pred ľuďmi, kladie si pascu, ale kto dôveruje Hospodinovi, bude v bezpečí.
Strach z lidí člověka nakonec ochromí,kdo doufá v Hospodina, však žije v bezpečí.
Kdo se třese před lidmi, ten klade sobě léčku, kdo však doufá v Hospodina, má v něm svůj hrad.
ḥerdaṯ ’āḏām yittên mōwqêš; ūḇōwṭêaḥ Yahweh yəśuggāḇ.
Pr 29,26
Mnohí hľadajú tvár panovníka, a od Hospodina je súd každého človeka.
Mnohí vyhľadávajú priazeň panovníka, ale od Hospodina je právo pre každého.
Mnohí sa usilujú získať blahovôľu panovníka, lenže od Pána (je) rozhodnutie pre každého (človeka).
Mnohí sa usilujú nakloniť si vladára, ale iba Hospodin udeľuje právo človeku.
Kdekdo si touží mocné naklonit,soudcem všech lidí je však Hospodin.
Mnozí usilují naklonit si vladaře, ale soudcem všech je Hospodin.
rabbîm məḇaqšîm pənê- mōwōšêl; Yahweh mišpaṭ- ’îš.
Pr 29,27
Ohavnosťou spravedlivým je človek, ktorý pácha neprávosť, a ohavnosťou bezbožnému je ten, kto ide rovnou cestou.
Pre spravodlivých je človek nespravodlivý ohavnosťou, pre človeka statočného života je ohavnosťou bezbožný.
Pre spravodlivých (je) bezbožník ohavou a pre bezbožného (je) ohavou (ten, kto kráča) cestou statočnou.
Spravodlivým sa protiví podlý človek a bezbožníkovi sa sprotiví ten, čo ide priamou cestou.
Spravedlivým se hnusí, kdo křivdy páchají,darebákům se hnusí poctiví.
Spravedlivým se hnusí podlý člověk, svévolníkovi se hnusí, kdo jde přímou cestou.
tōw‘ăḇaṯ ṣaddîqîm ’îš ‘āwel; wəṯōw‘ăḇaṯ rāšā‘ yəšar- dāreḵ. p̄
1Človek, mnoho ráz karhaný, zatvrdzuje svoju šiju; bude rýchle skrúšený, a nebude lieku.
2Keď sa množia spravedliví, raduje sa ľud, a keď panuje bezbožník, vzdychá ľud.
3Človek, ktorý miluje múdrosť, obveseľuje svojho otca; ale ten, kto sa druží so smilnicami, premrhá majetok.
4Kráľ stavia súdom zem, aby stála; ale človek poplatkov ju borí.
5Človek, ktorý pochlebuje svojmu blížnemu, rozprestiera jeho krokom sieť.
6V prestúpení zlého človeka leží osídlo; ale spravedlivý plesá a raduje sa.
7Spravedlivý zná súd chudobných; ale bezbožník nerozumie toľko, aby to poznal.
8Posmievační mužovia rozdúchavajú mesto; ale múdri odvracajú hnev.
9Múdry človek, ktorý sa súdi s bláznom, už či sa hnevá a či sa smeje, jednako nemá pokoja.
10Mužovia krvi nenávidia bezúhonného; ale čo do úprimných, tí hľadajú zachovať jeho dušu.
11Blázon vypúšťa všetkého svojho ducha; ale múdry ho zdŕža zpät a krotí.
12Panovník, ktorý pozoruje ušima na lživé slovo, máva všetkých svojich sluhov bezbožníkov.
13Chudobný a dráč sa stretávajú; no, ten, kto osvecuje oči ich oboch, je Hospodin.
14Trón kráľa, ktorý súdi chudobných podľa pravdy, bude stáť pevne na veky.
15Prút a káranie dáva múdrosť; ale rozpustilé decko robí svojej matke hanbu.
16Keď sa množia bezbožníci, množí sa prestúpenie; ale spravedliví uvidia ich pád.
17Kázni svojho syna, a spôsobí ti odpočinutie a dá rozkoše tvojej duši.
18Keď nieto videnia, je ľud rozpustilý; ale ten, kto ostríha zákon, je blahoslavený.
19Slovami nebýva nakáznený sluha, lebo rozumie, ale neodpovedá.
20Keď vidíš človeka, náhlivého v jeho rečiach, vedz, že o bláznovi je viacej nádeje.
21Ten, kto od mladosti mazná svojho sluhu, pozná, že naposledy bude synákom.
22Hnevivý človek vzbudzuje svár a prchký človek sa dopúšťa mnoho prestúpení.
23Pýcha človeka ponižuje ho; ale ten, kto je poníženého ducha, dosiahne slávy.
24Ten, kto sa delí so zlodejom, nenávidí svoju dušu; čuje kliatbu, ale neoznámi.
25Strach pred ľuďmi kladie osídlo; ale ten, kto sa nadeje na Hospodina, bude povýšený.
26Mnohí hľadajú tvár panovníka, a od Hospodina je súd každého človeka.
27Ohavnosťou spravedlivým je človek, ktorý pácha neprávosť, a ohavnosťou bezbožnému je ten, kto ide rovnou cestou.
1Človek tvrdohlavý pri dohováraní bude náhle zničený a nebude pre neho uzdravenia.
2Keď je mnoho spravodlivých, teší sa národ, keď však panuje bezbožný, ľud vzdychá.
3Kto miluje múdrosť, pôsobí otcovi radosť, ten však, čo sa stýka s neviestkami, príde o majetok.
4Kráľ upevňuje krajinu spravodlivosťou, ale kto vydiera mnohými dávkami, rúca ju.
5Človek, ktorý lichotí svojmu blížnemu, rozprestiera sieť na jeho kroky.
6V priestupku zlého človeka je osídlo, spravodlivý však jasá a raduje sa.
7Spravodlivý pozná spory chudobných, bezbožný nemá pre to porozumenia.
8Posmešníci poburujú mesto, ale múdri utišujú hnev.
9Ak sa múdry súdi s bláznom, či zúri, či sa smeje, pokoja niet.
10Krvilační ľudia nenávidia bezúhonného, ale statoční sa snažia zachovať jeho život.
11Blázon vysype všetku svoju nevôľu, ale múdry ho napokon utíši.
12Panovník, ktorý počúva lživé slovo, má všetkých služobníkov bezbožných.
13Chudobný a utláčateľ sa stretajú, lebo Hospodin dáva svetlo očiam oboch.
14Ak kráľ spravodlivo súdi chudobných, jeho trón bude naveky pevne stáť.
15Prút a karhanie dávajú múdrosť, ale roztopašné dieťa robí hanbu svojej matke.
16Keď je mnoho bezbožných, rozmáha sa hriech, ale spravodliví uvidia ich pád.
17Trestaj svojho syna a dožičí ti pokoj, dopraje rozkoš tvojmu srdcu.
18Kde niet zjavenia, ľud sa zvrhne, blahoslavený však, kto zachováva ponaučenie.
19Slovami nemožno otroka ukázniť: aj keď rozumie, neposlúchne.
20Vidíš človeka unáhleného v rečiach? Blázon má väčšiu nádej ako on.
21Ak niekto od mladosti rozmaznáva otroka, bude mu nakoniec nevďačný.
22Popudlivý človek vyvoláva svár a prchký spôsobuje mnoho priestupkov.
23Pýcha znižuje človeka, ale pokorný duchom dosahuje česť.
24Kto sa delí so zlodejom, nenávidí seba samého; kliatbu počuje, ale neudáva.
25Strach pred ľuďmi kladie osídlo, ale kto dúfa v Hospodina, bude chránený.
26Mnohí vyhľadávajú priazeň panovníka, ale od Hospodina je právo pre každého.
27Pre spravodlivých je človek nespravodlivý ohavnosťou, pre človeka statočného života je ohavnosťou bezbožný.
1Človek, ktorý je (popri všetkom) dohováraní hlavatý, bude znezrady zničený a záchrany (preň) nebude.
2Keď vládnu spravodliví, ľud sa raduje, no keď sa násilníci zmocnia vlády, národ lká.
3Kto má rád múdrosť, naplňuje svojho otca radosťou, ten však, čo vydržiava pobehlice, prehajdáka majetok.
4Kráľ spravodlivým (počínaním) upevňuje krajinu, lež borí ju, kto dane vydiera.
5Človek, čo pochlebuje svojmu blížnemu, pred jeho krokmi rozprestiera sieť.
6V priestupku zlého človeka (skrýva sa) osídlo, spravodlivý však plesá a je veselý.
7Spravodlivý sa zaujíma o právo bedárov, bezbožník nemá (pre to) porozumenia.
8Rozdúchavajú mesto lapaji, múdri však odvracajú srditosť.
9(Ak) sa múdry muž súdi s mužom bláznivým, už či sa (ten) jeduje a či sa smeje, nedá mu pokoja.
10Krvilační nenávidia bezúhonného, no zastávajú jeho život statoční.
11Pochábeľ vybuchuje celou svojou prudkosťou, múdry ho však opätovne chlácholí.
12U panovníka, ktorý počúva rád nepravdu, čo služobník, to bezbožník.
13Utláčaný i utláčateľ patria dovedna, Pán osvecuje zraky obidvom.
14Trón kráľa, ktorý spravodlivo súdi bedárov, bude stáť pevne naveky.
15Korbáč a karhanie dopomáha k múdrosti, no samopašné dieťa robí hanbu svojej materi.
16Keď pribúda bezbožných, rozmáha sa aj hriech, spravodliví však uvidia ich pád.
17Karhaj svojho syna a dožičí ti pokojného (života) a bude skytať tvojej duši slasť.
18Bez zjavenia (sa šíri) v ľude bezuzdnosť, no sláva tomu (ľudu), ktorý sa pridržiava zákona.
19Nevoľníka nemožno vyučovať (iba) slovami, lebo nepodrobuje sa, hoci rozumie.
20(Ak) vidíš muža, ktorý sa prenáhľuje vo svojom konaní, (nuž vedz, že) pochábeľ (má viac) nádeje než on.
21Kto vychováva svojho sluhu zmladi maznavo, (pozná, že) skončí s pánovitosťou.
22Hnevlivý človek nieti roztržku a prchký chlap (sa podopúšťa) veľa priestupkov.
23Vlastná pýcha ponižuje človeka, ponížený duchom však dosahuje slávu.
24Ten, kto sa spriaha so zlodejom, nenávidí seba samého, počuje kliatbu, ale neoznámi.
25Strach z ľudí kladie nástrahu, ten však, kto dôveruje v Pána, bude bezpečný.
26Mnohí sa usilujú získať blahovôľu panovníka, lenže od Pána (je) rozhodnutie pre každého (človeka).
27Pre spravodlivých (je) bezbožník ohavou a pre bezbožného (je) ohavou (ten, kto kráča) cestou statočnou.
1Človek, čo si aj po viacerých napomenutiach zatvrdí šiju, zrazu sa zlomí a nebude nápravy.
2Keď pribúda spravodlivých, národ sa raduje, no keď bezbožný vládne, ľud vzdychá.
3Kto miluje múdrosť, poteší svojho otca, ale ten, čo chodí za pobehlicami, premrhá majetok.
4Kráľ právom upevní krajinu, no spustoší ju ten, kto ju daňami vydiera.
5Človek, čo lichotí svojmu blížnemu, napína sieť pod jeho nohy.
6V hriechu zlého človeka je pasca, spravodlivý však plesá a raduje sa.
7Spravodlivý pozná právo bedárov, no bezbožník nemá pre také poznanie pochopenie.
8Posmešníci poburujú mesto, kým múdri odvracajú hnev.
9Keď sa múdry muž súdi s bláznom, ten zúri alebo sa bez prestania smeje.
10Krvilační nenávidia bezúhonného, kým statoční sa mu usilujú zachrániť život.
11Hlupák všetok svoj hnev vyleje, ale múdry ho nakoniec v sebe utíši.
12Ak vládca počúva lživé slová, všetci jeho sluhovia budú bezbožní.
13Bedár a utláčateľ majú jedno spoločné: to, že do očí oboch vnáša svetlo Hospodin.
14Ak kráľ spravodlivo súdi bedárov, jeho trón sa upevní naveky.
15Palica a pokarhanie dáva múdrosť, no samopašné dieťa robí hanbu svojej matke.
16Kde pribudnú bezbožníci, previnenia sa rozmnožia a spravodliví uvidia ich pád.
17Starostlivo vychovávaj syna; on ti dožičí pokoj a dopraje potešenie tvojej duši.
18Bez zjavenia sa ľud stáva bezuzdným, no kto zákon zachováva, je blažený.
19Otroka nemožno vychovávať slovami, hoci rozumie, nereaguje.
20Videl si muža, čo veľa narozpráva? Blázon má viac nádeje než on.
21Kto rozmaznáva svojho sluhu od jeho mladosti, napokon bude mať príživníka.
22Hnevlivý človek vyvoláva hádky, prchký chlap kopí previnenia.
23Človeka poníži jeho povýšenosť, ale ponížený duchom okúsi slávu.
24Kto sa spolčuje so zlodejom, samého seba nenávidí; počuje zlorečenie, a predsa to neoznámi.
25Kto sa trasie pred ľuďmi, kladie si pascu, ale kto dôveruje Hospodinovi, bude v bezpečí.
26Mnohí sa usilujú nakloniť si vladára, ale iba Hospodin udeľuje právo človeku.
27Spravodlivým sa protiví podlý človek a bezbožníkovi sa sprotiví ten, čo ide priamou cestou.
1Z často káraného se stane zatvrzelý,když náhle zhroutí se, nebude pomoci.
2Z rozmachu spravedlivých lid se raduje,když vládnou darebáci, národ běduje.
3Kdo miluje moudrost, působí otci radost,přítel nevěstek však mrhá majetek.
4Spravedlností král posiluje zemi,kdo ale zvyšuje daně, ten ji pustoší.
5Kdo svému bližnímu lichotí,prostírá před jeho nohy síť.
6Zlý člověk vězí v pasti hříchu,spravedlivý je plný radostného smíchu.
7Spravedlivý má zájem o právo ubohých,darebák o tom nechce vědět nic.
8Drzouni dovedou vzbouřit město,mudrci dovedou odvrátit hněv.
9S hlupákem když se moudrý dohaduje,pohrůžky, posměch, nic nikam nevede!
10Krvelační poctivce nenávidí,upřímnému se sápou po krku.
11Tupec dá průchod všem svým citům,moudrý se ale drží zpět.
12Panovník, jenž dá na lživé řeči,bude mít za služebníky samé ničemy.
13Chudák a vyděrač mají jedno společné:oběma dal Hospodin vidět světlo dne.
14Soudí-li král i chudé poctivě,jeho trůn bude navěky upevněn.
15Moudrosti dodává metla a domluva,rozpustilé dítě je pro matku ostuda.
16Když přibývá darebáků, hříchu přibývá,spravedliví však spatří jejich pád.
17Vychovávej syna, a dá ti odpočinutí,potěšením tvou duši nasytí.
18Kde chybí zjevení, lid ztrácí zábrany,kdo ale plní Zákon, ten je blažený.
19Netrestej otroka pouhými slovy;rozumí sice, ale neodpoví!
20Viděl jsi člověka, co v řeči pospíchá?Více se dá čekat od hlupáka!
21Když někdo otroka odmalička hýčká,bude mít z něho nevděčníka.
22Hněvivý člověk vzbuzuje různice,kdo je vznětlivý, hřeší velice.
23Vlastní povýšenost člověka poníží,kdo je poníženého ducha, dojde uznání.
24Zlodějův společník sám sobě škodí,když ani pod přísahou nic nepoví.
25Strach z lidí člověka nakonec ochromí,kdo doufá v Hospodina, však žije v bezpečí.
26Kdekdo si touží mocné naklonit,soudcem všech lidí je však Hospodin.
27Spravedlivým se hnusí, kdo křivdy páchají,darebákům se hnusí poctiví.
1Kdo zatvrdí šíji proti domluvám, bude nenadále rozdrcen a nezhojí ho nikdo.
2Když přibývá spravedlivých, lid se raduje, panuje-li svévolník, lid vzdychá.
3Kdo miluje moudrost, působí radost svému otci, ale kdo se přátelí s nevěstkami, mrhá majetek.
4Král zajistí zemi právem, ale kdo ji vydírá dávkami, pustoší ji.
5Muž, který lichotí bližnímu, rozprostírá síť jeho krokům.
6V přestoupení zlého člověka je léčka, ale spravedlivý plesá a raduje se.
7Spravedlivý zná při nemajetných, svévolník pro takové poznání nemá porozumění.
8Posměvači pobuřují město, kdežto moudří hněv odvracejí.
9Když se moudrý soudí s pošetilcem, ten se rozčiluje a posmívá bez ustání.
10Krvežíznivci nenávidí bezúhonného, kdežto přímí usilují zachránit mu život.
11Hlupák soptí, co mu dech stačí, ale moudrý se vždycky ovládne.
12Když vládce věnuje pozornost klamnému slovu, všichni jeho sluhové se stanou svévolníky.
13Chudý a utlačovatel se střetávají, ale oběma dal světlo očí Hospodin.
14Jestliže král soudí nuzné podle pravdy, jeho trůn bude upevněn provždy.
15Hůl a domluva dávají moudrost, ale bezuzdný mladík dělá ostudu své matce.
16Rozhojní se přestupky, kde se rozhojňují svévolníci, ale spravedliví spatří jejich pád.
17Trestej svého syna, připraví ti odpočinek, zpříjemní ti život.
18Není-li žádného vidění, lid pustne, ale blaze tomu, kdo zachovává Zákon.
19Otroka nelze ukáznit slovy; chápe sice, ale odezva žádná.
20Spatříš-li muže ukvapeného v řeči, věz, že hlupák má víc naděje než on.
21Když někdo otroka od mládí hýčká, bude mít nakonec příživníka.
22Hněvivý člověk podnítí svár a vznětlivý napáchá mnoho přestupků.
23Člověka poníží jeho povýšenost, kdežto kdo je poníženého ducha, dojde slávy.
24Kdo se dělí se zlodějem, nenávidí vlastní život: slyší kletbu, a nic neprozradí.
25Kdo se třese před lidmi, ten klade sobě léčku, kdo však doufá v Hospodina, má v něm svůj hrad.
26Mnozí usilují naklonit si vladaře, ale soudcem všech je Hospodin.
27Spravedlivým se hnusí podlý člověk, svévolníkovi se hnusí, kdo jde přímou cestou.
1’îš tōwḵāḥōwṯ maqšeh- ‘ōrep̄; peṯa‘ yiššāḇêr, wə’ên marpê.
2birḇōwṯ ṣaddîqîm yiśmaḥ hā‘ām; ūḇimšōl rāšā‘, yê’ānaḥ ‘ām.
3’îš- ’ōhêḇ ḥāḵmāh yəśammaḥ ’āḇîw; wərō‘eh zōwnōwṯ, yə’abbeḏ- hōwn.
4meleḵ, bəmišpāṭ ya‘ămîḏ ’āreṣ; wə’îš tərūmōwṯ yehersennāh.
5geḇer maḥălîq ‘al- rê‘êhū; rešeṯ, pōwrêś ‘al- pə‘āmāw.
6bəp̄eša‘ ’îš rā‘ mōwqêš; wəṣaddîq, yārūn wəśāmêaḥ.
7yōḏêa‘ ṣaddîq dîn dallîm; rāšā‘, lō- yāḇîn dā‘aṯ.
8’anšê lāṣōwn yāp̄îḥū qiryāh; waḥăḵāmîm, yāšîḇū ’āp̄.
9’îš- ḥāḵām, nišpāṭ ’eṯ- ’îš ’ĕwîl; wərāḡaz wəśāḥaq, wə’ên nāḥaṯ.
10’anšê ḏāmîm yiśnə’ū- ṯām; wîšārîm, yəḇaqšū nap̄šōw.
11kāl- rūḥōw yōwṣî ḵəsîl; wəḥāḵām, bə’āḥōwr yəšabbəḥennāh.
12mōšêl maqšîḇ ‘al- dəḇar- šāqer; kāl- məšārəṯāw rəšā‘îm.
13rāš wə’îš təḵāḵîm nip̄gāšū; mê’îr- ‘ênê šənêhem Yahweh.
14meleḵ šōwp̄êṭ be’ĕmeṯ dallîm; kis’ōw, lā‘aḏ yikkōwn.
15šêḇeṭ wəṯōwḵaḥaṯ yittên ḥāḵmāh wəna‘ar məšullāḥ, mêḇîš ’immōw.
16birḇōwṯ rəšā‘îm yirbeh- pāša‘; wəṣaddîqîm, bəmappaltām yir’ū.
17yassêr binḵā wînîḥeḵā; wəyittên ma‘ăḏannîm lənap̄šeḵā. p̄
18bə’ên ḥāzōwn yippāra‘ ‘ām; wəšōmêr tōwrāh ’ašrêhū.
19biḏḇārîm lō- yiwwāser ‘āḇeḏ; kî- yāḇîn, wə’ên ma‘ăneh.
20ḥāzîṯā, ’îš ’āṣ biḏḇārāw; tiqwāh liḵsîl mimmennū.
21məp̄annêq minnō‘ar ‘aḇdōw; wə’aḥărîṯōw, yihyeh mānōwn.
22’îš- ’ap̄ yəḡāreh māḏōwn; ūḇa‘al ḥêmāh raḇ- pāša‘.
23ga’ăwaṯ ’āḏām tašpîlennū; ūšəp̄al- rūaḥ, yiṯmōḵ kāḇōwḏ.
24ḥōwlêq ‘im- gannāḇ śōwnê nap̄šōw; ’ālāh yišma‘, wəlō yaggîḏ.
25ḥerdaṯ ’āḏām yittên mōwqêš; ūḇōwṭêaḥ Yahweh yəśuggāḇ.
26rabbîm məḇaqšîm pənê- mōwōšêl; Yahweh mišpaṭ- ’îš.
27tōw‘ăḇaṯ ṣaddîqîm ’îš ‘āwel; wəṯōw‘ăḇaṯ rāšā‘ yəšar- dāreḵ. p̄