1Toho dňa bolo čítané z knihy Mojžišovej tak, aby počul ľud, a našlo sa v nej napísané, že Ammonita a Moábita nesmie vojsť do shromaždenia Božieho, a to tak až na veky. 2Pretože neprišli vústrety synom Izraelovým s chlebom a s vodou. Lež najali proti nemu, proti Izraelovi, Baláma za mzdu, aby mu zlorečil. Ale náš Bôh obrátil to zlorečenie na požehnanie. 3A stalo sa, keď počuli zákon, že oddelili každého primiešaného od Izraela. 4Ale predtým Eljašib, kňaz, daný do komory nášho Boha, blízky Tobiášov, 5bol mu spravil veľkú komoru, kam dávali predtým obetný dar obilný, kadivo a nádoby a desatinu obilia, vína a oleja, nariadenú čiastku Levitov, spevákov a vrátnych ako aj pozdvihnutia obeť kňazov. 6Ale kým sa to všetko dialo, nebol som v Jeruzaleme. Lebo v tridsiatom druhom roku Artaxerxa, babylonského kráľa, som bol prišiel ku kráľovi. Ale po nejakom čase som si opät vyžiadal od kráľa odísť. 7A tak som zase prišiel do Jeruzalema. A srozumel som tomu zlému, ktoré urobil Eljašib pre Tobiáša spraviac mu komoru vo dvoroch domu Božieho. 8A veľmi sa mi to neľúbilo. A tak som vyhádzal všetko náradie domu Tobiášovho von, preč z komory. 9A rozkázal som, aby očistili komory. A zase som ta vniesol nádoby domu Božieho, obetný dar obilný a kadivo. 10A dozvedel som sa, že sa nedávaly čiastky Levitom, a že sa rozutekali každý na svoje pole, Levitovia i speváci, konajúci prácu. 11Preto som prísne dohováral pohlavárom správy a riekol som: Prečo je opustený dom Boží? A shromaždiac ich postavil som ich na ich miesto. 12Potom donášali, celý Júda, desatinu obilia i vína i oleja do skladov. 13A ustanovil som za skladníkov nad skladmi Šelemiáša, kňaza, a Cádoka, učeného v zákone, a Pedaiáša z Levitov a im k ruke Chanána, syna Zakkúra, syna Mattaniášovho, pretože boli považovaní za verných. A ich úlohou bolo rozdeľovať ich bratom. 14Pamätaj na mňa, môj Bože, pre to a nedaj vytrieť mojich dobrodení, ktoré som učinil na dome svojho Boha a na jeho strážach!- 15V tých dňoch som videl v Judsku takých, ktorí šliapali kade hrozna v sobotu a donášali snopy a nakladali na oslov i víno, hrozná a fíky a všelijaké iné bremeno a dopravovali do Jeruzalema v sobotný deň. A svedčil som im a dohováral v deň, v ktorý predávali potraviny. 16Aj Týrania bývali v ňom, ktorí donášali ryby a všeličo na predaj a predávali v sobotu synom Júdovým, a to v Jeruzaleme!

1V tom čase čítali ľudu verejne z knihy Mojžišovej a našli v nej napísané, že Ammónec a Moábec nikdy nesmie vstúpiť do zhromaždenia Božieho, 2pretože Izraelcom nevyšli v ústrety s chlebom a vodou, ale najali proti nim Bileáma, aby ich preklínal; ale náš Boh zmenil kliatbu na požehnanie. 3Keď počuli zákon, oddelili od Izraela všetkých miešancov. 4Predtým kňaz Eljášíb, ktorý bol nad komorami domu nášho Boha a bol príbuzný Tóbijovi, 5zariadil mu veľkú komoru. Predtým tam ukladali pokrmové obete, kadidlo, nádoby, desiatky obilia, muštu a oleja, čo patrilo levítom, spevákom a vrátnikom, ako aj dávky pre kňazov. 6Pri všetkom tom som nebol v Jeruzaleme. V tridsiatom druhom roku babylonského kráľa Artaxerxa som totiž odcestoval ku kráľovi, a po istom čase som si vyžiadal od neho voľno. 7Keď som prišiel do Jeruzalema a dozvedel som sa o zlej veci, ktorú urobil Eljášíb - zariadil pre Tóbiju komoru na nádvorí domu nášho Boha - 8veľmi sa mi to nepáčilo a dal som vyhodiť všetko Tóbijovo domáce náčinie z komory. 9Prikázal som očistiť komoru a znova tam vniesť náčinie Božieho domu, pokrmové obete a kadidlo. 10Dozvedel som sa ďalej, že levítom sa neodovzdávali príslušné diely, preto sa službukonajúci levíti a speváci rozutekali, každý na svoje pole. 11Vtedy som pokarhal predstavených a opýtal som sa: Prečo je Boží dom opustený? Potom som ich zhromaždil a postavil na ich miesto. 12Vtedy všetci Židia prinášali desiatky obilia, muštu i oleja do skladíšť pre zásoby. 13Za skladníka nad skladišťami zásob som určil kňaza Šelemju, zákonníka Cádóka, z levítov Pedáju a za ich pobočníka Chánána, syna Zakkúrovho, vnuka Mattanjovho, lebo ich pokladali za spoľahlivých; oni mali rozdeľovať čiastky svojim bratom. 14Pamätaj preto na mňa, Bože môj, a nevytri moje dobrodenie, ktoré som preukázal domu svojho Boha a jeho službe. 15V tých dňoch som videl, že v Judsku v deň sviatočného odpočinku lisujú víno, zvážajú snopy, na osly nakladajú bremená a v deň sviatočného odpočinku privážajú do Jeruzalema aj víno, hrozno, figy a rozličný náklad. Varoval som ich toho dňa, keď predávali potraviny. 16Týrčania, ktorí tam bývali, privážali v deň sviatočného odpočinku ryby a predávali rozličný tovar Júdejcom i v Jeruzaleme.

1V tomto čase sa čítalo ľudu, aby počul, z Mojžišovej knihy. Našlo sa v nej napísané, že Amončan a Moabčan sa nesmie nikdy dostať do Božieho zhromaždenia, 2a to preto, že sa nevybrali v ústrety Izraelcom s chlebom a vodou, ale najali Baláma, aby ich preklial. Lenže náš Boh obrátil tú kliatbu na požehnanie. 3Keď počuli ten zákon, oddelili od Izraela všetkých primiešancov. - 4Ale predtým kňaz Eljašib, správca siení v Božom dome, Tobiášov príbuzný, 5prepožičal mu veľkú miestnosť, kde prv odkladali žertvy, kadidlo, nádoby, desatiny obilia, muštu a oleja, to, čo náležalo levitom, spevákom a vrátnikom, a kňazské dávky. 6Keď sa toto všetko dialo, nebol som v Jeruzaleme, lebo v tridsiatom druhom roku babylonského kráľa Artaxerxa som išiel ku kráľovi. Po nejakom čase som poprosil kráľa (opäť) o dovolenie 7a vrátil som sa do Jeruzalema. Prišiel som na zlo, ktoré spáchal Eljašib kvôli Tobiášovi, keď mu prepožičal miestnosť vo dvoranách Božieho domu. 8Toto sa mi neľúbilo veľmi. Preto som vyhádzal všetko zariadenie Tobiášovho bytu z miestnosti 9a rozkázal som, aby očistili tieto siene. Potom som tam povnášal nádoby Božieho domu, obetný dar a kadidlo. - 10Dozvedel som sa aj to, že levitom sa nedávalo, čo im patrí, a že sa porozbiehali každý na svoje pole; leviti i speváci, teda tí, ktorí mali konať službu. 11Preto som vyčítal predstaveným a pýtal som sa ich: "Prečo je Boží dom opustený?" Dal som ich zas dovedna a postavil som ich na ich miesta. 12Potom všetci z Júdska donášali do zásobární desatinu obilia, muštu a oleja. 13Za dozorcov nad zásobami som ustanovil kňaza Šelemiáša, zákonníka Sadoka a z levitov Fadaiáša, za ich pomocníka Chanana, syna Mataniášovho syna Zakura, lebo ich pokladali za spoľahlivých. Ich úlohou bolo rozdeľovať svojim bratom. - 14Pamätaj mi to, môj Bože, a nezabudni na moje dobré skutky, ktoré som urobil pre Boží dom a v jeho službe! - 15V tých dňoch som videl v Júdsku takých, ktorí šliapu v sobotu lis, prinášajú snopy, nakladajú na osly víno, hrozno, figy a ktovie aké bremená a dopravujú to v sobotný deň do Jeruzalema. Napomínal som ich vážne, aby v takýto deň nenúkali potraviny na predaj. 16Aj Týrčania, ktorí tam bývali, donášali ryby a všeličo na predaj a predávali v sobotu Júdovcom v Jeruzaleme.

1V tom čase čítali ľudu verejne z knihy Mojžišovej a našli v nej napísané, že Amónčan a Moábčan nikdy nesmie vstúpiť do Božieho zhromaždenia, 2pretože Izraelitom nevyšli v ústrety s chlebom a vodou, ale najali proti nim Bileáma, aby ich preklínal. Náš Boh však zmenil kliatbu na požehnanie. 3Keď počuli ten zákon, oddelili všetkých miešancov od Izraela. 4Ešte predtým kňaz Eljášib, ktorý bol správca siení domu nášho Boha a bol Tóbijov príbuzný, 5prepožičal mu veľkú miestnosť, kde predtým ukladali pokrmové obety, kadidlo, nádoby, desiatky obilia, muštu a oleja, čo patrilo levitom, spevákom a vrátnikom, ako aj pozdvihované obety pre kňazov. 6Keď sa toto všetko dialo, nebol som v Jeruzaleme. V tridsiatom druhom roku babylonského kráľa Artaxerxa som totiž odcestoval ku kráľovi a po istom čase som si vyžiadal od neho voľno. 7Keď som prišiel do Jeruzalema a dozvedel som sa o zlej veci, ktorú pre Tóbiju spáchal Eljášib — zariadil totiž pre neho miestnosť vo dvoranách domu nášho Boha — 8veľmi sa mi to nepáčilo a dal som vyhodiť všetko Tóbijovo domáce zariadenie z miestnosti. 9Miestnosť som prikázal očistiť a znova tam vniesť náradie Božieho domu, pokrmové obety a kadidlo. 10Dozvedel som sa tiež, že levitom sa neodovzdávalo to, čo im patrí, na čo sa službukonajúci leviti a speváci rozutekali, každý na svoje pole. 11Vtedy som pokarhal predstavených a opýtal som sa: Prečo je Boží dom opustený? Potom som ich zhromaždil a postavil na ich miesta. 12Vtedy všetci Júdovci prinášali desiatky obilia, muštu i oleja do zásobární. 13Za dozorcu nad skladiskami som určil kňaza Šelemju, zákonníka Cádoka, z levitov Pedáju a za ich pobočníka Chánana, syna Zakkúra, syna Mattanju, lebo ich pokladali za spoľahlivých. Ich úlohou bolo rozdeľovať čiastky svojim bratom. 14Pamätaj preto na mňa, Bože môj, a nevymaž z pamäti moje dobrodenie, ktoré som preukázal domu svojho Boha a jeho službe. 15V tých dňoch som videl, že v Judsku v deň sobotného odpočinku lisujú víno, zvážajú snopy, na osly nakladajú bremená a v deň sobotného odpočinku privážajú do Jeruzalema aj víno, hrozno, figy a rozličný náklad. Vystríhal som ich, keď v takýto deň predávali potraviny. 16Týrčania, ktorí tam bývali, privážali v deň sobotného odpočinku ryby a predávali rozličný tovar Júdovcom i v Jeruzaleme.

1Onoho dne se veřejně předčítalo z Knihy Mojžíšovy. Našlo se tam zapsáno: „Do Božího shromáždění nesmí vejít nikdo z Amonců ani z Moábců, 2protože synům Izraele nevyšli naproti s chlebem a vodou. Namísto toho si najali Balaáma, aby je proklel. Náš Bůh ale obrátil kletbu v požehnání.“ 3Jakmile ten zákon uslyšeli, vyloučili z Izraele všechny, kdo se mezi ně přimísili. 4Ještě předtím se ale kněz Eliašib, přidělený ke komorám chrámu našeho Boha, spříznil s Tobiášem 5a poskytl mu velikou komoru, kde předtím ukládali obětiny, kadidlo, nádoby a desátky z obilí, vína i oleje, předepsaného pro levity, zpěváky a strážné, jakož i obětiny pro kněze. 6V té době jsem nebyl v Jeruzalémě, protože jsem ve dvaatřicátém roce babylonského krále Artaxerxe musel odcestovat ke králi. Potom jsem krále znovu požádal o svolení 7a vrátil se do Jeruzaléma. Tehdy jsem se dozvěděl, jakou špatnost Eliašib provedl, když Tobiášovi poskytl komoru na nádvoří Božího chrámu. 8Nesmírně rozhněván jsem všechny Tobiášovy rodinné věci vyházel ven z komory. 9Pak jsem nařídil komory očistit a nechal tam nanosit věci Božího domu, obětiny a kadidlo. 10Také jsem zjistil, že se neodváděly příděly pro levity, takže se všichni levité i zpěváci konající bohoslužbu uchýlili ke svým polím. 11Vytkl jsem to hodnostářům. „Jak to že je zanedbáván Boží dům?!“ ptal jsem se. Povolal jsem je tedy zpět a poslal je na jejich místa. 12Všechen judský lid pak přinášel do pokladnic desátky z obilí, vína i oleje. 13Pokladnice jsem svěřil knězi Šelemiášovi, písaři Sádokovi a levitovi Pedajášovi a k ruce jsem jim dal Chanana, syna Zakurova, syna Mataniášova. Byli spolehliví lidé, a tak dostali za úkol rozdělovat příděly svým bratřím. 14Pamatuj za to na mě, Bože můj, a nevymaž mou oddanost, kterou jsem prokazoval domu svého Boha a jeho službám! 15V těch dnech jsem v Judsku viděl, jak v sobotu šlapou vinný lis, jak snášejí obilí na hromady, nakládají na osly a převážejí do Jeruzaléma víno, hrozny, fíky a všemožné náklady. Ještě téhož sobotního dne, kdy ty potraviny prodávali, jsem je varoval. 16Zdržovali se tam také Tyřané a přiváželi ryby a všemožné zboží, které v sobotu prodávali Židům přímo v Jeruzalémě.

1V onen den bylo lidu předčítáno z Knihy Mojžíšovy a našlo se v ní napsáno, že Amónec ani Moábec nesmí nikdy vstoupit do Božího shromáždění. 2Nevyšli totiž synům Izraele vstříc s chlebem a vodou, ale najali proti nim Bileáma, aby jim zlořečil; náš Bůh však obrátil zlořečení v požehnání. 3Když uslyšeli ten zákon, rozhodli se vyloučit z Izraele všechny přimíšence. 4Někdy předtím kněz Eljašíb, určený za správce komor domu našeho Boha, spřízněný s Tóbijášem, 5uvolnil pro něho velkou komoru, kam byly dříve dávány obětní dary, kadidlo, nádobí a desátky z obilí, moštu a čerstvého oleje, určené levitům, zpěvákům a vrátným, a obětní dávky pro kněze. 6Když se to vše stalo, nebyl jsem v Jeruzalémě. V třicátém druhém roce vlády babylónského krále Artaxerxa jsem se totiž odebral ke králi. Po nějaké době jsem si vyžádal od krále propuštění . 7Jak jsem přišel do Jeruzaléma, hned jsem porozuměl, jakého zla se dopustil Eljašíb kvůli Tóbijášovi tím, že pro něho uvolnil komoru v nádvořích Božího domu. 8Velice mě to pohoršilo. Dal jsem všechny věci Tóbijášova domu vyházet z komory ven. 9Rozkázal jsem, aby komory vyčistili, a znovu jsem do nich dal věci Božího domu, obětní dary a kadidlo. 10Dozvěděl jsem se také, že levitům nebyly dávány částky, takže se všichni rozprchli ke svým polím, levité i zpěváci konající službu. 11Měl jsem o to spor s představenstvem a ptal jsem se: „Proč je Boží dům opuštěn?“ Shromáždil jsem levity a dosadil je na jejich místa. 12A všechen Juda přinášel do skladů desátky z obilí, moštu a čerstvého oleje. 13Za skladníky jsem určil kněze Šelemjáše, znalce Zákona Sádoka a z levitů Pedajáše; jim k ruce byl Chánan, syn Zakúra, syna Matanjášova; ti byli pokládáni za spolehlivé a měli za úkol vydávat příděly svým bratřím. – 14„Pamatuj na mne, Bože můj, kvůli tomu a nevymaž mou oddanost, kterou jsem prokázal domu svého Boha a jeho službám!“ 15V oněch dnech jsem v Judsku viděl, že někteří lisují hrozny v den odpočinku, že přinášejí pytle obilí a nakládají na osly a také že přinášejí do Jeruzaléma víno, hrozny a fíky a všelijaká břemena v den odpočinku. Varoval jsem je toho dne, kdy prodávali potraviny. 16I Týřané tu byli usazeni; přinášeli ryby a všelijaké zboží a prodávali v den odpočinku Judovcům, a to přímo v Jeruzalémě.

1bayyōwm hahū, niqrā bəsêp̄er mōšeh bə’āzənê hā‘ām; wənimṣā kāṯūḇ bōw, ’ăšer lō- yāḇōw ‘ammōnî ūmō’āḇî biqhal hā’ĕlōhîm ‘aḏ- ‘ōwlām. 2kî lō qiddəmū ’eṯ- bənê yiśrā’êl balleḥem ūḇammāyim; wayyiśkōr ‘ālāw ’eṯ- bil‘ām ləqallōw, wayyahăp̄ōḵ ’ĕlōhênū haqqəlālāh liḇrāḵāh. 3wayhî kəšāmə‘ām ’eṯ- hattōwrāh; wayyaḇdîlū ḵāl ‘êreḇ mîyiśrā’êl. 4wəlip̄nê mizzeh, ’elyāšîḇ hakkōhên, nāṯūn bəliškaṯ bêṯ- ’ĕlōhênū; qārōwḇ ləṭōwḇîyāh. 5wayya‘aś lōw liškāh ḡəḏōwlāh, wəšām hāyū ləp̄ānîm nōṯənîm ’eṯ- hamminḥāh halləḇōwnāh wəhakkêlîm, ūma‘śar haddāḡān hattîrōwōš wəhayyiṣhār, miṣwaṯ halwîyim, wəhamšōrərîm wəhaššō‘ărîm; ūṯərūmaṯ hakkōhănîm. 6ūḇəḵāl zeh lō hāyîṯî bîrūšālim; kî bišnaṯ šəlōšîm ūšətayim lə’artaḥšast meleḵ- bāḇel bāṯî ’el- hammeleḵ, ūləqêṣ yāmîm niš’altî min- hammeleḵ. 7wā’āḇōw lîrūšālim; wā’āḇînāh ḇārā‘āh, ’ăšer ‘āśāh ’elyāšîḇ ləṭōwḇîyāh, la‘ăśōwṯ lōw niškāh, bəḥaṣrê bêṯ hā’ĕlōhîm. 8wayyêra‘ lî mə’ōḏ; wā’ašlîḵāh ’eṯ- kāl- kəlê ḇêṯ- ṭōwḇîyāh haḥūṣ min- halliškāh. 9wā’ōmərāh, wayṭahărū halləšāḵōwṯ; wā’āšîḇāh šām, kəlê bêṯ hā’ĕlōhîm, ’eṯ- hamminḥāh wəhalləḇōwnāh. p̄ 10wā’êḏə‘āh, kî- mənāyōwṯ halwîyim lō nittānāh; wayyiḇrəḥū ’îš- ləśāḏêhū halwîyim wəhamšōrərîm ‘ōśê hamməlāḵāh. 11wā’ārîḇāh ’eṯ- hassəḡānîm, wā’ōmərāh, maddūa‘ ne‘ĕzaḇ bêṯ- hā’ĕlōhîm; wā’eqbəṣêm, wā’a‘ămiḏêm ‘al- ‘āməḏām. 12wəḵāl yəhūḏāh, hêḇî’ū ma‘śar haddāḡān wəhattîrōwōš wəhayyiṣhār lā’ōwṣārōwṯ. 13wā’ōwṣrāh ‘al- ’ōwṣārōwṯ šelemyāh hakkōhên wəṣāḏōwq hassōwp̄êr, ūp̄əḏāyāh min- halwîyim, wə‘al- yāḏām, ḥānān ben- zakkūr ben- mattanyāh; kî ne’ĕmānîm neḥšāḇū, wa‘ălêhem laḥălōq la’ăḥêhem. p̄ 14zāḵərāh- lî ’ĕlōhay ‘al- zōṯ; wə’al- temaḥ ḥăsāḏay, ’ăšer ‘āśîṯî bəḇêṯ ’ĕlōhay ūḇəmišmārāw. 15bayyāmîm hāhêmmāh rā’îṯî ḇîhūḏāh dōrəḵîm- gittōwṯ baššabbāṯ ūməḇî’îm hā‘ărêmōwṯ wə‘ōməsîm ‘al- haḥămōrîm wə’ap̄- yayin ‘ănāḇîm ūṯə’ênîm wəḵāl maśśā, ūməḇî’îm yərūšālim bəyōwm haššabbāṯ; wā’ā‘îḏ bəyōwm miḵrām ṣāyiḏ. 16wəhaṣṣōrîm yāšəḇū ḇāh, məḇî’îm dāḡ wəḵāl meḵer; ūmōḵərîm baššabbāṯ liḇnê yəhūḏāh ūḇîrūšālim.