Micheáš, 1. kapitola

Mich 1,1
Slovo Hospodinovo, ktoré sa stalo k Micheášovi Morašťanskému za dní Jotama, Achaza a Ezechiáša, kráľov Júdových, ktoré videl o Samárii a o Jeruzaleme.
Slovo Hospodinovo, ktoré zaznelo Micheášovi z Mórešetu za dní judských kráľov Jótáma, Acháza, Chizkiju, ktoré prijal vo videní o Samárii a Jeruzaleme.
Slovo Pánovo, ktoré prehovoril k Micheášovi z Morasti v dňoch júdskych kráľov Joatama Achaza a Ezechiáša, ktoré dostal vo videní o Samárii a Jeruzaleme.
Slovo Hospodina, ktoré bolo určené Micheášovi Mórešetskému v čase judských kráľov Jótama, Acháza a Chizkiju, ktoré prijal vo videní proti Samárii a Jeruzalemu.
Slovo Hospodinovo, které dostal Micheáš Morešetský za vlády judských králů Jotama, Achaze a Ezechiáše – to, co přijal ve vidění o Samaří a Jeruzalémě.
Slovo Hospodinovo, které se stalo k Micheáši Mórešetskému za dnů judských králů Jótama, Achaza a Chizkijáše; bylo to vidění o Samaří a o Jeruzalému.
dəḇar- Yahweh ’ăšer hāyāh, ’el- mîḵāh hammōraštî, bîmê yōwṯām ’āḥāz yəḥizqîyāh malḵê yəhūḏāh; ’ăšer- ḥāzāh ‘al- šōmərōwn wîrūšālim.
Mich 1,2
Počujte, všetky národy, pozoruj ušima, zem, i jej náplň! A Pán Hospodin nech je svedkom proti vám, Pán z chrámu svojej svätosti.
Počujte, všetky národy, načúvaj zem, i čo ju napĺňa, a nech je Hospodin, Pán, svedkom proti vám, Pán zo svojho svätého chrámu.
Počujte, všetky národy, pozoruj, zem a čo ju napĺňa, nech je Pán svedkom proti vám, Pán zo svojho svätého chrámu.
Počujte, všetky národy, dávaj pozor zem i tí, čo ju zapĺňajú. Nech je Pán, Hospodin, svedkom proti vám, Pán zo svojho svätého chrámu,
Slyšte, všechny národy,naslouchej, země i všichni v ní!Panovník Hospodin teď proti vám svědčí,Panovník z chrámu své svatosti.
Slyšte to , všichni lidé, napni pozornost, země, se vším, co je na tobě! Panovník Hospodin buď proti vám svědkem, Panovník ze svého svatého chrámu!
šim‘ū ‘ammîm kullām, haqšîḇî ’ereṣ ūməlō’āh; wîhî ’ăḏōnāy Yahweh bāḵem lə‘êḏ, ’ăḏōnāy mêhêḵal qāḏəšōw.
Mich 1,3
Lebo hľa, Hospodin vyjde zo svojho miesta a sostúpiac bude šliapať po výšinách zeme.
Lebo, hľa, Hospodin vychádza zo svojho mesta, zostupuje a kráča po výšinách zeme.
Lebo, hľa, Pán vychádza zo svojho miesta, zostupuje a kráča po výšinách zeme.
lebo hľa, Hospodin vychádza zo svojho miesta, zostupuje a kráča po výšinách zeme.
Hle – Hospodin opouští svůj příbytek,už sestupuje, šlape po výšinách země!
Neboť hle, Hospodin vychází ze svého místa, sestupuje a šlape po posvátných návrších země.
kî- hinnêh Yahweh yōṣê mimməqōwmōw; wəyāraḏ wəḏāraḵ ‘al- [bāmōwṯê ḵ] (bāmoṯê q) ’āreṣ.
Mich 1,4
Vrchy sa budú rozplývať pod ním, a doliny sa budú trhať; budú jako vosk pred ohňom, ako vody vyliate na svahu.
Vrchy sa rozplývajú pred Ním a údolia sa rozštepujú, ako sa vosk roztápa od ohňa, ako vody, ktoré sa valia po vrchu.
I roztekajú sa pod ním vrchy a údolia sa roztvárajú ako vosk pred ohňom, ako voda vyliata na svah.
Vrchy sa rozplynú pod ním a údolia sa rozštiepia. Budú ako vosk pri ohni a ako vody vyliate na svah.
Hory se pod ním rozpouštějí,rozvírají se rokliny,podobají se vosku v ohni,vodě stékající horským úbočím.
Hory se pod ním rozplývají, doliny pukají, jsou jako vosk v ohni, jako vody řítící se ze stráně.
Mich 1,5
To všetko sa bude diať za prestúpenie Jakobovo a za hriechy domu Izraelovho. Ktože je príčinou prestúpenia Jakobovho? Či azda nie Samária? A kto výšin Júdových? Či azda nie Jeruzalem?
Všetko to pre priestupok Jákobov a pre hriechy domu izraelského. Kto je za priestupkom Jákobovým? Či nie Samária? Kto je za priestupkom domu Júdovho? Či nie Jeruzalem?
Pre Jakubov hriech je to všetko, pre zločin Izraelovho domu. Čo je Jakubov hriech? Či nie Samária? A čo sú výšiny Júdu? Či nie Jeruzalem?
Všetko toto je pre Jákobovu vinu a pre hriechy domu Izraela. Kto je vina Jákoba? Či nie Samária? Kto sú výšiny Judska? Či nie Jeruzalem?
A to vše kvůli Jákobově vzpouře,kvůli hříchům domu Izraele.Co je Jákobova vzpoura?Kdo jiný než Samaří?Co jsou obětní výšiny Judy?Jeruzalém – kdo jiný?
To všechno pro nevěrnost Jákobovu, pro hříchy izraelského domu. Co je Jákobova nevěrnost, zdali ne Samaří? A co jsou posvátná návrší Judy, zdali ne Jeruzalém?
bəp̄eša‘ ya‘ăqōḇ kāl- zōṯ, ūḇəḥaṭṭōwṯ bêṯ yiśrā’êl; mî- p̄eša‘ ya‘ăqōḇ, hălōw šōmərōwn, ūmî bāmōwṯ yəhūḏāh, hălōw yərūšālim.
Mich 1,6
Ale obrátim Samáriu na hromadu rozvalín na poli, miestom na vysadenie vinice a pomecem jej kamene do doliny a odkryjem jej základy.
Samáriu zmením na pole trosiek, na miesto pre vinicu; jej kamene zrútim do údolia a obnažím jej základy.
Zo Samárie urobím hŕbu na poli a pozemok pre vinicu; jej kamene pohádžem do doliny a jej základy odhalím.
Zo Samárie urobím trosky, pole zmením na vinohrad. Jej kamene pohádžem do doliny a obnažím jej základy.
„Proto Samaří obrátím v kupu sutin,místo vhodné tak pro vinici.Její kameny svalím do údolí,obnažím její základy.
Proto udělám ze Samaří pole sutin a vysadím na něm vinici, kameny z něho svalím do údolí, odkryji jeho základy.
wəśamtî šōmərōwn lə‘î haśśāḏeh ləmaṭṭā‘ê ḵārem; wəhiggartî laggay ’ăḇānehā, wîsōḏehā ’ăḡalleh.
Mich 1,7
Všetky jej rytiny budú potlčené, a všetky jej mzdy za smilstvo budú spálené ohňom, a všetky jej modly obrátim v pustinu. Lebo zo mzdy smilnice ich nahromadila, a ku mzde smilnice zase sa navrátia.
Všetky jej tesané modly budú rozbité, všetky jej dary za smilstvo budú spálené, všetky jej modly spustoším, lebo si to nazhromaždila z darov za smilstvo; a zmenia sa opäť na odmenu za smilstvo.
Všetky jej modly rozbijú, všetky jej dary spália ohňom, všetky jej obrazy spustoším, veď' sú nazbierané zo mzdy pobehlice a budú zasa mzdou pobehlice.
Všetky jej tesané modly budú rozbité a všetky jej dary za smilstvo budú spálené v ohni. Všetky jej modly spustoším, lebo si to nazhromaždila z darov za smilstvo, a tak sa opäť zmenia na dary za smilstvo.
Všechny její modly budou rozbity,všechny její výdělky ohněm spáleny,všechny její sochy zpustoším.Co si vydělala na nevěstčích poplatcích,tím se znovu bude platit za nevěstky.“
Rozbity budou veškeré jeho tesané modly, veškeré jeho nevěstčí odměny budou spáleny ohněm, zpustoším všechny jeho modlářské stvůry. Protože je shromáždilo ze smilné nevěstčí odměny, opět se stanou smilnou odměnou nevěstek.
wəḵāl pəsîlehā yukkattū, wəḵāl ’eṯnannehā yiśśārəp̄ū ḇā’êš, wəḵāl ‘ăṣabbehā ’āśîm šəmāmāh; kî mê’eṯnan zōwnāh qibbāṣāh, wə‘aḏ- ’eṯnan zōwnāh yāšūḇū.
Mich 1,8
Nad tým budem smútiť a kvíliť; budem chodiť bosý a nahý; budem nariekať ako šakali a smútiť ako mladí pštrosi.
Preto musím nariekať a kvíliť, bosý a nahý chodiť, nariekať ako šakaly a trúchliť ako pštrosy.
Preto budem nariekať a kvíliť, budem chodiť bosý a nahý, budem nariekať ako šakaly a smútiť ako pštrosy.
Nad týmto musím nariekať a kvíliť, chodiť nahý a bosý, smútiť ako šakaly a trúchliť ako pštrosy.
Proto naříkám a běduji,vysvlečen chodím, bosý.Jako šakali musím výta kvílím jako pštrosi.
Naříkat nad tím musím a kvílet, chodit bosý a nahý; dám se do nářku jak šakalové, do truchlení jako pštrosi,
‘al- zōṯ ’espəḏāh wə’êlîlāh, ’êləḵāh [šîlal ḵ] (šōwlāl q) wə‘ārōwm; ’e‘ĕśeh mispêḏ kattannîm, wə’êḇel kiḇnōwṯ ya‘ănāh.
Mich 1,9
Pretože je nevyhojiteľná zo svojich rán, a že to prijde až po Júdu, dosiahne až po bránu môjho ľudu, až po Jeruzalem.
Lebo je neliečiteľná jej rana a siaha až po Júdu. Dolieha na bránu môjho ľudu, až na Jeruzalem.
Lebo jej rana je nezahojiteľná, lebo došla k Júdovi, došla až k bráne môjho ľudu, k Jeruzalemu.
Neliečiteľná je totiž jej rana, lebo siaha až po Judsko. Dotýka sa až po bránu môjho ľudu, až po Jeruzalem.
Nezhojitelná rána Samařítotiž postihla i Judu.Až k samé bráně zasáhla můj lid,až k Jeruzalému!
protože jsou nevyléčitelné jeho rány. Došlo i na Judu; zasažena je brána mého lidu, sám Jeruzalém.
kî ’ănūšāh makkōwṯehā; kî- ḇā’āh ‘aḏ- yəhūḏāh, nāḡa‘ ‘aḏ- ša‘ar ‘ammî ‘aḏ- yərūšālim.
Mich 1,10
Neoznámte toho v Gáte, ani plakať neplačte; v Bét-leafre som sa pováľal v prachu.
Neoznamujte to v Gate, a vôbec neplačte! V Bét-Leafre váľajte sa v prachu!
V Gete neohlasujte, v Aku neplačte. V Bet Afre sa v prachu váľajte!
Neoznamujte to v Gáte a vôbec neplačte. V Bét-Leafre sa váľajte v prachu.
Nemluvte o tom v Gatu,už ani neplakejte.V Bet-ofře (v tom Domě prachu)se v prachu svíjejte.
Neoznamujte to v Gatu, ať se nerozléhá váš pláč. V Bét-leafře (to je v Domě prachu) válejte se v prachu.
bəḡaṯ ’al- taggîḏū, bāḵōw ’al- tiḇkū; bəḇêṯ lə‘ap̄rāh, ‘āp̄ār [hiṯpallāšətî ḵ] (hiṯpallāšî. q)
Mich 1,11
Prejdiže vám ta, ty, obyvateľko Šafíra, s obnaženou hanbou! Nevyjde obyvateľka Caanána; smútok v Bét-haécele vezme od vás svoje stanovisko.
Daj sa na cestu, obyvateľka Šáfíru, v nahote a hanbe. Nevyšla z mesta obyvateľka Kanaánu. Nárek Bét-Haécelu odníme vám postať.
Prejdiže si, obyvateľka Šafiru potupená nahotou! Nevyjde obyvateľka Sánanu. Nárek v Bet Haeseli odňal od vás podporu.
Daj sa na cestu, obyvateľka Šáfíru, v nahote a v hanbe nevyšla z mesta obyvateľka Caanánu. Nárek Bét-Haécelu vezme vám pôdu spod nôh.
Rozšafní obyvatelé Šafíru,táhněte v hanbě a nahotě!Obyvatelé Ceananu nevyjdou více,útulný Bet-ecel pláče;oporu v něm už nemáte.
Obyvatelé Šafíru (to je Nádhery), stěhujte se jinam, nazí a v hanbě. Neujdou obyvatelé Saanánu. Nářek v Bét-eselu vás připraví o oporu.
‘iḇrî lāḵem yōwōšeḇeṯ šāp̄îr ‘eryāh- ḇōšeṯ; lō yāṣə’āh yōwōšeḇeṯ ṣa’ănān, mispaḏ bêṯ hā’êṣel, yiqqaḥ mikkem ‘emdāṯōw.
Mich 1,12
Lebo obyvateľka Maróta sa bude svíjať bolesťou za strateným dobrým, pretože sostúpi zlé od Hospodina do brány Jeruzalema.
Keď obyvateľka Márotu očakávala dobro, zostúpilo zlo od Hospodina až po bránu Jeruzalema.
Čaká na šťastie obyvateľka Marotu, hoci nešťastie zostúpilo od Pána k bráne Jeruzalema.
Keď obyvateľka Márótu čakala dobro, zostúpilo zlo od Hospodina až po bránu Jeruzalema.
Obyvatelé Marotu jen trnou,čekají, kdy přijde úleva;Hospodin ale seslal pohromuk bráně Jeruzaléma.
Ačkoli obyvatelé Marótu čekali dobro, sestoupilo od Hospodina zlo k bráně Jeruzaléma.
kî- ḥālāh ləṭōwḇ yōwōšeḇeṯ mārōwṯ; kî- yāraḏ rā‘ mê’êṯ Yahweh, ləša‘ar yərūšālim.
Mich 1,13
Zapriahni tátoše do voza, obyvateľko Lachiša! Ona bola počiatkom hriechu dcéry Siona, lebo v tebe sa našly prestúpenia Izraelove.
Zapriahni koňa do voza, obyvateľka Láchíša! Tu je začiatok hriechu dcéry Sion, lebo v tebe sa našli priestupky Izraela.
Zapriahni do voza tátoše, obyvateľka Lachisu. Začiatok hriechu pre dcéru Siona bol, že sa u teba našli zločiny Izraela.
Zapriahaj do voza, obyvateľka Lakíša! To je začiatok hriechu dcéry Sion, lebo v tebe sa našli viny Izraela.
Do vozů zapřahejte rychle,obyvatelé Lachiše!Zde začal hřích Dcery sionské,zde je zdroj vzpoury Izraele.
Zapřahejte do válečného vozu, obyvatelé Lakíše; tady je počátek hříchu sijónské dcery. Vždyť v tobě byly shledány nevěrnosti Izraele!
rəṯōm hammerkāḇāh lāreḵeš yōwōšeḇeṯ lāḵîš; rêšîṯ ḥaṭṭāṯ hî ləḇaṯ- ṣîyōwn, kî- ḇāḵ nimṣə’ū piš‘ê yiśrā’êl.
Mich 1,14
Preto dáš Moréšet-gátu rozvodný dar prepustný. Domy Achzíba budú kladom kráľom Izraelovým.
Preto dáš rozlúčkové dary pre Mórešet-Gat. Domy Akzíbu oklamú izraelského kráľa.
Preto dajú odbytné Morešet Gatu; domy Akzibu budú sklamaním pre kráľov Izraela.
Preto dáš rozlúčkové dary pre Mórešet-Gát. Domy Akzíbu oklamú izraelského kráľa.
S Morešet-gatem rozluč se,jako když otec dává věno nevěstě.V domech Achzibu, ach, zebezklamání králů Izraele!
Proto se rozejdete s Mórešet-gatem; domy Akzíbu (to je Lži) obelžou izraelské krále.
lāḵên tittənî šillūḥîm, ‘al mōwrešeṯ gaṯ; bāttê ’aḵzîḇ lə’aḵzāḇ, ləmalḵê yiśrā’êl.
Mich 1,15
Ešte ti dovediem vlastníka, obyvateľko Maréše. Až po Adullam prijde sláva Izraelova.
Ešte privediem na teba dobyvateľa, obyvateľka Máreše. Až do Adullámu sa dostane sláva Izraela.
Ešte ti privediem dediča, obyvateľka Maresy; až k Odolamu pôjde sláva Izraela.
Privediem ešte na teba dobyvateľa, obyvateľka Máreše. Až do Adullámu sa dostane sláva Izraela.
Přivedu na vás dobyvatele,obyvatelé Mareše!Urození z Izraele půjdou maršemdo adulamské jeskyně.
I na vás přivedu dobyvatele, obyvatelé Maréši; až do Adulámu bude muset vejít sláva Izraele.
‘ōḏ, hayyōrêš ’āḇî lāḵ, yōwōšeḇeṯ mārêšāh; ‘aḏ- ‘ăḏullām yāḇōw kəḇōwḏ yiśrā’êl.
Mich 1,16
Sprav si plešinu a ostrihaj sa pre synov svojich rozkoší; rozšír svoju plešinu jako orol, lebo sa odstehujú od teba do zajatia.
Vyhoľ si lysinu a ostrihaj sa pre svojich rozkošných synov; rozšír len svoju lysinu ako sup, lebo odišli od teba do zajatia.
Ohoľ sa a ostrihaj pre svojich rozkošných synov, rozšír si plešinu ako sup, lebo sa odsťahujú od teba.
Vyhoľ si lysinu a ostrihaj sa pre svojich rozkošných synov, rozšír si svoju lysinu ako sup, lebo odišli od teba do zajatia.
Ohol si hlavu ve smutkunad svými hýčkanými syny.Pořiď si lysinu jako sup –odejdou ti do vyhnanství!
Vyholte si lysinu a ostříhejte se kvůli svým rozkošným synům; udělejte si širokou lysinu jako sup, že byli od vás přesídleni.
qārəḥî wāḡōzzî, ‘al- bənê ta‘ănūḡāyiḵ; harḥiḇî qārəḥāṯêḵ kannešer, kî ḡālū mimmêḵ. s
1Slovo Hospodinovo, ktoré sa stalo k Micheášovi Morašťanskému za dní Jotama, Achaza a Ezechiáša, kráľov Júdových, ktoré videl o Samárii a o Jeruzaleme. 2Počujte, všetky národy, pozoruj ušima, zem, i jej náplň! A Pán Hospodin nech je svedkom proti vám, Pán z chrámu svojej svätosti. 3Lebo hľa, Hospodin vyjde zo svojho miesta a sostúpiac bude šliapať po výšinách zeme. 4Vrchy sa budú rozplývať pod ním, a doliny sa budú trhať; budú jako vosk pred ohňom, ako vody vyliate na svahu. 5To všetko sa bude diať za prestúpenie Jakobovo a za hriechy domu Izraelovho. Ktože je príčinou prestúpenia Jakobovho? Či azda nie Samária? A kto výšin Júdových? Či azda nie Jeruzalem? 6Ale obrátim Samáriu na hromadu rozvalín na poli, miestom na vysadenie vinice a pomecem jej kamene do doliny a odkryjem jej základy. 7Všetky jej rytiny budú potlčené, a všetky jej mzdy za smilstvo budú spálené ohňom, a všetky jej modly obrátim v pustinu. Lebo zo mzdy smilnice ich nahromadila, a ku mzde smilnice zase sa navrátia. 8Nad tým budem smútiť a kvíliť; budem chodiť bosý a nahý; budem nariekať ako šakali a smútiť ako mladí pštrosi.
9Pretože je nevyhojiteľná zo svojich rán, a že to prijde až po Júdu, dosiahne až po bránu môjho ľudu, až po Jeruzalem. 10Neoznámte toho v Gáte, ani plakať neplačte; v Bét-leafre som sa pováľal v prachu. 11Prejdiže vám ta, ty, obyvateľko Šafíra, s obnaženou hanbou! Nevyjde obyvateľka Caanána; smútok v Bét-haécele vezme od vás svoje stanovisko. 12Lebo obyvateľka Maróta sa bude svíjať bolesťou za strateným dobrým, pretože sostúpi zlé od Hospodina do brány Jeruzalema. 13Zapriahni tátoše do voza, obyvateľko Lachiša! Ona bola počiatkom hriechu dcéry Siona, lebo v tebe sa našly prestúpenia Izraelove. 14Preto dáš Moréšet-gátu rozvodný dar prepustný. Domy Achzíba budú kladom kráľom Izraelovým. 15Ešte ti dovediem vlastníka, obyvateľko Maréše. Až po Adullam prijde sláva Izraelova. 16Sprav si plešinu a ostrihaj sa pre synov svojich rozkoší; rozšír svoju plešinu jako orol, lebo sa odstehujú od teba do zajatia.
1Slovo Hospodinovo, ktoré zaznelo Micheášovi z Mórešetu za dní judských kráľov Jótáma, Acháza, Chizkiju, ktoré prijal vo videní o Samárii a Jeruzaleme. 2Počujte, všetky národy, načúvaj zem, i čo ju napĺňa, a nech je Hospodin, Pán, svedkom proti vám, Pán zo svojho svätého chrámu. 3Lebo, hľa, Hospodin vychádza zo svojho mesta, zostupuje a kráča po výšinách zeme. 4Vrchy sa rozplývajú pred Ním a údolia sa rozštepujú, ako sa vosk roztápa od ohňa, ako vody, ktoré sa valia po vrchu. 5Všetko to pre priestupok Jákobov a pre hriechy domu izraelského. Kto je za priestupkom Jákobovým? Či nie Samária? Kto je za priestupkom domu Júdovho? Či nie Jeruzalem? 6Samáriu zmením na pole trosiek, na miesto pre vinicu; jej kamene zrútim do údolia a obnažím jej základy. 7Všetky jej tesané modly budú rozbité, všetky jej dary za smilstvo budú spálené, všetky jej modly spustoším, lebo si to nazhromaždila z darov za smilstvo; a zmenia sa opäť na odmenu za smilstvo. 8Preto musím nariekať a kvíliť, bosý a nahý chodiť, nariekať ako šakaly a trúchliť ako pštrosy.
9Lebo je neliečiteľná jej rana a siaha až po Júdu. Dolieha na bránu môjho ľudu, až na Jeruzalem. 10Neoznamujte to v Gate, a vôbec neplačte! V Bét-Leafre váľajte sa v prachu! 11Daj sa na cestu, obyvateľka Šáfíru, v nahote a hanbe. Nevyšla z mesta obyvateľka Kanaánu. Nárek Bét-Haécelu odníme vám postať. 12Keď obyvateľka Márotu očakávala dobro, zostúpilo zlo od Hospodina až po bránu Jeruzalema. 13Zapriahni koňa do voza, obyvateľka Láchíša! Tu je začiatok hriechu dcéry Sion, lebo v tebe sa našli priestupky Izraela. 14Preto dáš rozlúčkové dary pre Mórešet-Gat. Domy Akzíbu oklamú izraelského kráľa. 15Ešte privediem na teba dobyvateľa, obyvateľka Máreše. Až do Adullámu sa dostane sláva Izraela. 16Vyhoľ si lysinu a ostrihaj sa pre svojich rozkošných synov; rozšír len svoju lysinu ako sup, lebo odišli od teba do zajatia.
1Slovo Pánovo, ktoré prehovoril k Micheášovi z Morasti v dňoch júdskych kráľov Joatama Achaza a Ezechiáša, ktoré dostal vo videní o Samárii a Jeruzaleme. 2Počujte, všetky národy, pozoruj, zem a čo ju napĺňa, nech je Pán svedkom proti vám, Pán zo svojho svätého chrámu. 3Lebo, hľa, Pán vychádza zo svojho miesta, zostupuje a kráča po výšinách zeme. 4I roztekajú sa pod ním vrchy a údolia sa roztvárajú ako vosk pred ohňom, ako voda vyliata na svah. 5Pre Jakubov hriech je to všetko, pre zločin Izraelovho domu. Čo je Jakubov hriech? Či nie Samária? A čo sú výšiny Júdu? Či nie Jeruzalem? 6Zo Samárie urobím hŕbu na poli a pozemok pre vinicu; jej kamene pohádžem do doliny a jej základy odhalím. 7Všetky jej modly rozbijú, všetky jej dary spália ohňom, všetky jej obrazy spustoším, veď' sú nazbierané zo mzdy pobehlice a budú zasa mzdou pobehlice. 8Preto budem nariekať a kvíliť, budem chodiť bosý a nahý, budem nariekať ako šakaly a smútiť ako pštrosy.
9Lebo jej rana je nezahojiteľná, lebo došla k Júdovi, došla až k bráne môjho ľudu, k Jeruzalemu. 10V Gete neohlasujte, v Aku neplačte. V Bet Afre sa v prachu váľajte! 11Prejdiže si, obyvateľka Šafiru potupená nahotou! Nevyjde obyvateľka Sánanu. Nárek v Bet Haeseli odňal od vás podporu. 12Čaká na šťastie obyvateľka Marotu, hoci nešťastie zostúpilo od Pána k bráne Jeruzalema. 13Zapriahni do voza tátoše, obyvateľka Lachisu. Začiatok hriechu pre dcéru Siona bol, že sa u teba našli zločiny Izraela. 14Preto dajú odbytné Morešet Gatu; domy Akzibu budú sklamaním pre kráľov Izraela. 15Ešte ti privediem dediča, obyvateľka Maresy; až k Odolamu pôjde sláva Izraela. 16Ohoľ sa a ostrihaj pre svojich rozkošných synov, rozšír si plešinu ako sup, lebo sa odsťahujú od teba.
1Slovo Hospodina, ktoré bolo určené Micheášovi Mórešetskému v čase judských kráľov Jótama, Acháza a Chizkiju, ktoré prijal vo videní proti Samárii a Jeruzalemu. 2Počujte, všetky národy, dávaj pozor zem i tí, čo ju zapĺňajú. Nech je Pán, Hospodin, svedkom proti vám, Pán zo svojho svätého chrámu, 3lebo hľa, Hospodin vychádza zo svojho miesta, zostupuje a kráča po výšinách zeme. 4Vrchy sa rozplynú pod ním a údolia sa rozštiepia. Budú ako vosk pri ohni a ako vody vyliate na svah. 5Všetko toto je pre Jákobovu vinu a pre hriechy domu Izraela. Kto je vina Jákoba? Či nie Samária? Kto sú výšiny Judska? Či nie Jeruzalem? 6Zo Samárie urobím trosky, pole zmením na vinohrad. Jej kamene pohádžem do doliny a obnažím jej základy. 7Všetky jej tesané modly budú rozbité a všetky jej dary za smilstvo budú spálené v ohni. Všetky jej modly spustoším, lebo si to nazhromaždila z darov za smilstvo, a tak sa opäť zmenia na dary za smilstvo. 8Nad týmto musím nariekať a kvíliť, chodiť nahý a bosý, smútiť ako šakaly a trúchliť ako pštrosy.
9Neliečiteľná je totiž jej rana, lebo siaha až po Judsko. Dotýka sa až po bránu môjho ľudu, až po Jeruzalem. 10Neoznamujte to v Gáte a vôbec neplačte. V Bét-Leafre sa váľajte v prachu. 11Daj sa na cestu, obyvateľka Šáfíru, v nahote a v hanbe nevyšla z mesta obyvateľka Caanánu. Nárek Bét-Haécelu vezme vám pôdu spod nôh. 12Keď obyvateľka Márótu čakala dobro, zostúpilo zlo od Hospodina až po bránu Jeruzalema. 13Zapriahaj do voza, obyvateľka Lakíša! To je začiatok hriechu dcéry Sion, lebo v tebe sa našli viny Izraela. 14Preto dáš rozlúčkové dary pre Mórešet-Gát. Domy Akzíbu oklamú izraelského kráľa. 15Privediem ešte na teba dobyvateľa, obyvateľka Máreše. Až do Adullámu sa dostane sláva Izraela. 16Vyhoľ si lysinu a ostrihaj sa pre svojich rozkošných synov, rozšír si svoju lysinu ako sup, lebo odišli od teba do zajatia.
1Slovo Hospodinovo, které dostal Micheáš Morešetský za vlády judských králů Jotama, Achaze a Ezechiáše – to, co přijal ve vidění o Samaří a Jeruzalémě. 2Slyšte, všechny národy,naslouchej, země i všichni v ní!Panovník Hospodin teď proti vám svědčí,Panovník z chrámu své svatosti. 3Hle – Hospodin opouští svůj příbytek,už sestupuje, šlape po výšinách země! 4Hory se pod ním rozpouštějí,rozvírají se rokliny,podobají se vosku v ohni,vodě stékající horským úbočím. 5A to vše kvůli Jákobově vzpouře,kvůli hříchům domu Izraele.Co je Jákobova vzpoura?Kdo jiný než Samaří?Co jsou obětní výšiny Judy?Jeruzalém – kdo jiný? 6„Proto Samaří obrátím v kupu sutin,místo vhodné tak pro vinici.Její kameny svalím do údolí,obnažím její základy. 7Všechny její modly budou rozbity,všechny její výdělky ohněm spáleny,všechny její sochy zpustoším.Co si vydělala na nevěstčích poplatcích,tím se znovu bude platit za nevěstky.“ 8Proto naříkám a běduji,vysvlečen chodím, bosý.Jako šakali musím výta kvílím jako pštrosi.
9Nezhojitelná rána Samařítotiž postihla i Judu.Až k samé bráně zasáhla můj lid,až k Jeruzalému! 10Nemluvte o tom v Gatu,už ani neplakejte.V Bet-ofře (v tom Domě prachu)se v prachu svíjejte. 11Rozšafní obyvatelé Šafíru,táhněte v hanbě a nahotě!Obyvatelé Ceananu nevyjdou více,útulný Bet-ecel pláče;oporu v něm už nemáte. 12Obyvatelé Marotu jen trnou,čekají, kdy přijde úleva;Hospodin ale seslal pohromuk bráně Jeruzaléma. 13Do vozů zapřahejte rychle,obyvatelé Lachiše!Zde začal hřích Dcery sionské,zde je zdroj vzpoury Izraele. 14S Morešet-gatem rozluč se,jako když otec dává věno nevěstě.V domech Achzibu, ach, zebezklamání králů Izraele! 15Přivedu na vás dobyvatele,obyvatelé Mareše!Urození z Izraele půjdou maršemdo adulamské jeskyně. 16Ohol si hlavu ve smutkunad svými hýčkanými syny.Pořiď si lysinu jako sup –odejdou ti do vyhnanství!
1Slovo Hospodinovo, které se stalo k Micheáši Mórešetskému za dnů judských králů Jótama, Achaza a Chizkijáše; bylo to vidění o Samaří a o Jeruzalému. 2Slyšte to , všichni lidé, napni pozornost, země, se vším, co je na tobě! Panovník Hospodin buď proti vám svědkem, Panovník ze svého svatého chrámu! 3Neboť hle, Hospodin vychází ze svého místa, sestupuje a šlape po posvátných návrších země. 4Hory se pod ním rozplývají, doliny pukají, jsou jako vosk v ohni, jako vody řítící se ze stráně. 5To všechno pro nevěrnost Jákobovu, pro hříchy izraelského domu. Co je Jákobova nevěrnost, zdali ne Samaří? A co jsou posvátná návrší Judy, zdali ne Jeruzalém? 6Proto udělám ze Samaří pole sutin a vysadím na něm vinici, kameny z něho svalím do údolí, odkryji jeho základy. 7Rozbity budou veškeré jeho tesané modly, veškeré jeho nevěstčí odměny budou spáleny ohněm, zpustoším všechny jeho modlářské stvůry. Protože je shromáždilo ze smilné nevěstčí odměny, opět se stanou smilnou odměnou nevěstek. 8Naříkat nad tím musím a kvílet, chodit bosý a nahý; dám se do nářku jak šakalové, do truchlení jako pštrosi,
9protože jsou nevyléčitelné jeho rány. Došlo i na Judu; zasažena je brána mého lidu, sám Jeruzalém. 10Neoznamujte to v Gatu, ať se nerozléhá váš pláč. V Bét-leafře (to je v Domě prachu) válejte se v prachu. 11Obyvatelé Šafíru (to je Nádhery), stěhujte se jinam, nazí a v hanbě. Neujdou obyvatelé Saanánu. Nářek v Bét-eselu vás připraví o oporu. 12Ačkoli obyvatelé Marótu čekali dobro, sestoupilo od Hospodina zlo k bráně Jeruzaléma. 13Zapřahejte do válečného vozu, obyvatelé Lakíše; tady je počátek hříchu sijónské dcery. Vždyť v tobě byly shledány nevěrnosti Izraele! 14Proto se rozejdete s Mórešet-gatem; domy Akzíbu (to je Lži) obelžou izraelské krále. 15I na vás přivedu dobyvatele, obyvatelé Maréši; až do Adulámu bude muset vejít sláva Izraele. 16Vyholte si lysinu a ostříhejte se kvůli svým rozkošným synům; udělejte si širokou lysinu jako sup, že byli od vás přesídleni.
1dəḇar- Yahweh ’ăšer hāyāh, ’el- mîḵāh hammōraštî, bîmê yōwṯām ’āḥāz yəḥizqîyāh malḵê yəhūḏāh; ’ăšer- ḥāzāh ‘al- šōmərōwn wîrūšālim. 2šim‘ū ‘ammîm kullām, haqšîḇî ’ereṣ ūməlō’āh; wîhî ’ăḏōnāy Yahweh bāḵem lə‘êḏ, ’ăḏōnāy mêhêḵal qāḏəšōw. 3kî- hinnêh Yahweh yōṣê mimməqōwmōw; wəyāraḏ wəḏāraḵ ‘al- [bāmōwṯê ḵ] (bāmoṯê q) ’āreṣ. 4wənāmassū hehārîm taḥtāw, wəhā‘ămāqîm yiṯbaqqā‘ū; kaddōwnaḡ mippənê hā’êš, kəmayim muggārîm bəmōwrāḏ. 5bəp̄eša‘ ya‘ăqōḇ kāl- zōṯ, ūḇəḥaṭṭōwṯ bêṯ yiśrā’êl; mî- p̄eša‘ ya‘ăqōḇ, hălōw šōmərōwn, ūmî bāmōwṯ yəhūḏāh, hălōw yərūšālim. 6wəśamtî šōmərōwn lə‘î haśśāḏeh ləmaṭṭā‘ê ḵārem; wəhiggartî laggay ’ăḇānehā, wîsōḏehā ’ăḡalleh. 7wəḵāl pəsîlehā yukkattū, wəḵāl ’eṯnannehā yiśśārəp̄ū ḇā’êš, wəḵāl ‘ăṣabbehā ’āśîm šəmāmāh; kî mê’eṯnan zōwnāh qibbāṣāh, wə‘aḏ- ’eṯnan zōwnāh yāšūḇū. 8‘al- zōṯ ’espəḏāh wə’êlîlāh, ’êləḵāh [šîlal ḵ] (šōwlāl q) wə‘ārōwm; ’e‘ĕśeh mispêḏ kattannîm, wə’êḇel kiḇnōwṯ ya‘ănāh.
9kî ’ănūšāh makkōwṯehā; kî- ḇā’āh ‘aḏ- yəhūḏāh, nāḡa‘ ‘aḏ- ša‘ar ‘ammî ‘aḏ- yərūšālim. 10bəḡaṯ ’al- taggîḏū, bāḵōw ’al- tiḇkū; bəḇêṯ lə‘ap̄rāh, ‘āp̄ār [hiṯpallāšətî ḵ] (hiṯpallāšî. q) 11‘iḇrî lāḵem yōwōšeḇeṯ šāp̄îr ‘eryāh- ḇōšeṯ; lō yāṣə’āh yōwōšeḇeṯ ṣa’ănān, mispaḏ bêṯ hā’êṣel, yiqqaḥ mikkem ‘emdāṯōw. 12kî- ḥālāh ləṭōwḇ yōwōšeḇeṯ mārōwṯ; kî- yāraḏ rā‘ mê’êṯ Yahweh, ləša‘ar yərūšālim. 13rəṯōm hammerkāḇāh lāreḵeš yōwōšeḇeṯ lāḵîš; rêšîṯ ḥaṭṭāṯ hî ləḇaṯ- ṣîyōwn, kî- ḇāḵ nimṣə’ū piš‘ê yiśrā’êl. 14lāḵên tittənî šillūḥîm, ‘al mōwrešeṯ gaṯ; bāttê ’aḵzîḇ lə’aḵzāḇ, ləmalḵê yiśrā’êl. 15‘ōḏ, hayyōrêš ’āḇî lāḵ, yōwōšeḇeṯ mārêšāh; ‘aḏ- ‘ăḏullām yāḇōw kəḇōwḏ yiśrā’êl. 16qārəḥî wāḡōzzî, ‘al- bənê ta‘ănūḡāyiḵ; harḥiḇî qārəḥāṯêḵ kannešer, kî ḡālū mimmêḵ. s