26Či to azda nemusel trpieť Kristus a tak vojsť do svojej slávy? 27A započnúc od Mojžiša a od všetkých prorokov vykladal im, čo kde vo všetkých písmach je napísané o ňom. 28A tak sa priblížili k mestečku, do ktorého išli, a on sa robil tak, že pojde ďalej. 29Ale oni ho prinútili hovoriac: Zostaň s nami, lebo sa zvečerieva, a deň sa už nachýlil! A tak vošiel, aby zostal s nimi. 30A stalo sa, keď si sadol s nimi za stôl, že vzal chlieb a dobrorečil a lámal a podával im. 31A v tom sa otvorily ich oči, a poznali ho, a on zmiznul od nich. 32Vtedy povedali jeden druhému: Či nehorelo v nás naše srdce, keď nám hovoril na ceste a keď nám otváral písma? 33A vstali v tú istú hodinu a navrátili sa do Jeruzalema. A našli shromaždených tých jedonástich aj tých, ktorí boli s nimi, 34ktorí hovorili, že Pán skutočne vstal, a že sa ukázal Šimonovi. 35A oni zase rozprávali, čo zkúsili na ceste, a jako ho poznali pri lámaní chleba. 36A keď hovorili o tom, sám Ježiš sa postavil medzi nimi a povedal im: Pokoj Vám! 37Ale oni, celí naľakaní a prestrašení, domnievali sa, že vidia ducha. 38A on im povedal: Prečo ste predesení, a prečo vzchádzajú také myšlienky vo vašom srdci? 39Vidzte moje ruky i moje nohy, že som ja sám, ten istý. Dotýkajte sa ma a vidzte, lebo duch nemá tela a kostí, a jako vidíte, že ja mám. 40A to povediac ukázal im ruky a nohy. 41A keď ešte neverili od radosti a divili sa, povedal im: Či tu máte niečo na jedenie? 42A oni mu podali kúsok pečenej ryby a medového plásta. 43A vzal a pojedol pred nimi. 44A povedal im: Toto sú moje slová, ktoré som vám hovoril, keď som ešte bol s vami, totiž že sa musí naplniť všetko, čo je napísané o mne v zákone Mojžišovom, v prorokoch i žalmoch. 45Vtedy otvoril ich um, aby rozumeli písmam. 46A povedal im: Tak je napísané, a tak musel Kristus trpieť a vstať z mŕtvych tretieho dňa, 47a musí byť kázané v jeho mene pokánie a odpustenie hriechov medzi všetkými národami počnúc od Jeruzalema. 48A vy ste toho svedkami. 49A hľa, ja posielam zasľúbenie svojho Otca na vás, a vy buďte v meste Jeruzaleme, dokiaľ nebudete odiati do moci z výsosti. 50Potom ich vyviedol von až do Betánie a pozdvihnúc svoje ruky dal im požehnanie. 51A stalo sa v tom, keď ich žehnal, že sa bral preč od nich a vznášal sa hore do neba. 52A oni pokloniac sa mu navrátili sa do Jeruzalema s velikou radosťou. 53A boli po celý čas v chráme a chválili Boha a dobrorečili mu. Ameň.

26Či to Kristus nemusel pretrpieť a (tak) vojsť do svojej slávy? 27Potom počnúc od Mojžiša a všetkých prorokov, vykladal im v Písmach všetko, čo bolo o Ňom. 28Vtom sa priblížili k mestečku, do ktorého šli, a On sa tváril, že ide ďalej. 29Ale zdržiavali Ho: Zostaň s nami, lebo sa zvečerieva a deň sa už nachýlil. Vošiel teda, aby zostal s nimi. 30A keď stoloval s nimi, vzal chlieb, dobrorečil, lámal a podával im. 31Tu sa im otvorili oči a poznali Ho. Ale On im zmizol. 32I povedali si: Či nehorelo v nás srdce, keď nám hovoril cestou a vysvetľoval Písma? 33A vstali v tú hodinu, vrátili sa do Jeruzalema a našli zhromaždených jedenástich a tých, čo boli s nimi. 34Títo hovorili: Vskutku, vstal Pán a ukázal sa Šimonovi. 35Vyrozprávali aj oni, čo sa stalo na ceste, a ako Ho poznali podľa lámania chleba. 36Keď o tomto hovorili, postavil sa On sám medzi nimi a riekol im: Pokoj vám! 37Poľakaní a zdesení sa domnievali, že vidia ducha. 38I povedal im: Čo ste prestrašení a prečo sa vám rodia v srdci pochybnosti? 39Pozrite na moje ruky a nohy, že som to ja. Dotknite sa ma a presvedčte sa, že duch nemá kosti a mäso, ako vidíte, že ja mám. 40Keď to hovoril, ukázal im ruky a nohy. 41A keď od radosti ešte neverili a divili sa, povedal im: Či máte tu niečo zjesť? 42Podali Mu kúsok pečenej ryby [a plást medu]. 43Vzal teda a jedol pred nimi, 44hovoriac im: Toto sú moje slová, ktoré som vám hovoril, keď som bol ešte s vami, že sa všetko musí splniť, čo je napísané o mne v zákone Mojžišovom, v prorokoch a v žalmoch. 45Vtedy im otvoril rozum, aby pochopili Písma. 46Riekol im: Tak je napísané, že Kristus musel trpieť a na tretí deň vstať z mŕtvych 47a že sa musí kázať v Jeho mene pokánie na odpustenie hriechov všetkým národom, počnúc od Jeruzalema. 48Vy ste svedkovia toho. 49A hľa, posielam na vás zasľúbenie Otcovo. Vy však zostaňte v meste, kým nebudete vystrojení mocou z výsosti. 50Potom ich vyviedol von až k Betánii, zdvihol ruky a požehnal ich. 51A keď ich žehnal, vzdialil sa od nich a bol unášaný do neba. 52A oni sa Mu poklonili a vrátili sa s veľkou radosťou do Jeruzalema 53a boli stále v chráme, chváliac Boha a dobrorečiac Mu. [Amen.]

26Či nemal Mesiáš toto všetko vytrpieť, a tak vojsť do svojej slávy?" 27A počnúc od Mojžiša a všetkých Prorokov, vykladal im, čo sa naňho v celom Písme vzťahovalo. 28Tak sa priblížili k dedine, do ktorej šli, a on sa tváril, že ide ďalej. 29Ale oni naň naliehali: "Zostaň s nami, lebo sa zvečerieva a deň sa už schýlil!" Vošiel teda a zostal s nimi. 30A keď sedel s nimi pri stole, vzal chlieb a dobrorečil, lámal ho a podával im ho. 31Vtom sa im otvorili oči a spoznali ho. Ale on im zmizol. 32Tu si povedali: "Či nám nehorelo srdce, keď sa s nami cestou rozprával a vysvetľoval nám Písma?" 33A ešte v tú hodinu vstali a vrátili sa do Jeruzalema. Tam našli zhromaždených Jedenástich a iných s nimi 34a tí im povedali: "Pán naozaj vstal z mŕtvych a zjavil sa Šimonovi." 35Aj oni porozprávali, čo sa im stalo cestou a ako ho spoznali pri lámaní chleba. 36Kým o tom hovorili, on sám zastal uprostred nich a povedal im: "Pokoj vám." 37Zmätení a naľakaní si mysleli, že vidia ducha. 38On im povedal: "Čo sa ľakáte a prečo vám srdcia zachvacujú také myšlienky? 39Pozrite na moje ruky a nohy, že som to ja! Dotknite sa ma a presvedčte sa! Veď duch nemá mäso a kosti - a vidíte; že ja mám." 40Ako to povedal, ukázal im ruky a nohy. 41A keď tomu stále od veľkej radosti nemohli uveriť a len sa divili, povedal im: "Máte tu niečo na jedenie?" 42Oni mu podali kúsok pečenej ryby. 43I vzal si a jedol pred nimi. 44Potom im povedal: "Toto je to, čo som vám hovoril, kým som bol ešte s vami, že sa musí splniť všetko, čo je o mne napísané v Mojžišovom zákone, u Prorokov a v Žalmoch." 45Vtedy im otvoril myseľ, aby porozumeli Písmu, 46a povedal im: "Tak je napísané, že Mesiáš bude trpieť a tretieho dňa vstane z mŕtvych 47a v jeho mene sa bude všetkým národom, počnúc od Jeruzalema, hlásať pokánie na odpustenie hriechov. 48Vy ste toho svedkami. 49Hľa, ja na vás zošlem, čo môj Otec prisľúbil. Preto zostaňte v meste, kým nebudete vystrojení mocou z výsosti!" 50Potom ich vyviedol von až k Betánii, zdvihol ruky a požehnal ich. 51Ako ich žehnal, vzdialil sa od nich a vznášal sa do neba. 52Oni sa mu klaňali a s veľkou radosťou sa vrátili do Jeruzalema. 53Stále boli v chráme a velebili Boha.

26Či nebolo jasne napísané, že Mesiáš musí to všetko vytrpieť, kým nevstúpi do svojej slávy?“ 27A potom im začal citovať všetky state Písma od Mojžišovej knihy až po prorokov a vykladal im všetky slová, ktoré sa vzťahovali naňho. 28Keď sa priblížili k dedine Emauzy, k cieľu svojej cesty, Ježiš akoby chcel ísť ďalej. 29Ale oni ho prehovorili, aby zostal s nimi na noc, lebo už sa zvečerievalo. Dal sa teda pozvať a vošiel s nimi do domu. 30Keď zasadli k večeri, vzal do rúk chlieb, poďakoval Bohu, rozlámal ho a podával im. 31V tej chvíli sa im otvorili oči a spoznali ho, no vzápätí zmizol. 32Vraveli si vzrušene: „Či nám nehorelo srdce, keď sa celou cestou zhováral s nami a vysvetľoval nám zmysel proroctiev?“ 33Nedbali na to, že je neskoro, a hneď sa pobrali naspäť do Jeruzalema, kde ich jedenásti učeníci a ostatní Ježišovi nasledovníci uvítali slovami: 34„Ježiš naozaj vstal z mŕtvych! Ukázal sa Petrovi!“ 35A oni zasa porozprávali, čo sa im prihodilo na ceste a ako spoznali Ježiša podľa lámania chleba. 36Práve keď o tom rozprávali, Ježiš sa zrazu zjavil medzi nimi a pozdravil ich: „Pokoj vám!“ 37Ale všetci sa strašne preľakli, lebo sa domnievali, že vidia ducha. 38„Prečo sa ľakáte a prečo sa rodia vo vašom srdci pochybnosti?“ napomenul ich. 39„Pozrite na moje ruky a nohy, som to naozaj ja. Môžete sa ma dotknúť, nie som duch, ten nemá telo z mäsa a kostí!“ 40Pri tých slovách im ukázal rany od klincov na rukách aj na nohách. 41No ešte vždy tomu nemohli uveriť, radovali sa aj pochybovali, a tak ich požiadal: „Máte tu niečo na jedenie?“ 42Podali mu kúsok pečenej ryby a medového plásta. 43Zjedol to pred ich očami. 44Potom im povedal: „Spomeňte si, keď som ešte býval s vami, pripomínal som vám, že sa musí naplniť všetko, čo je o mne napísané v Zákone Mojžišovom, v Prorokoch aj v Žalmoch.“ 45Vtedy im otvoril myseľ, takže konečne rozumeli slovám Písma. 46Pokračoval: „Áno, už dávno bolo napísané, že Mesiáš musí trpieť, zomrieť a tretí deň vstane z mŕtvych. 47A z Jeruzalema sa zvesť o záchrane musí zaniesť všetkým národom; odpustenie hriechov je pre všetkých, ktorí sa obrátia k nemu. 48A vy ste videli, že sa toto proroctvo naplnilo. A teraz sa ľudia všetkých národov musia dozvedieť, že on má právo odpúšťať hriechy a moc zmeniť ich život. Začne sa to rozhlasovať najprv v Jeruzaleme. Vy budete svedčiť, čo sa stalo a čoho ste boli svedkami. 49A ja vám pošlem Ducha Svätého, ktorého vám sľúbil môj Otec. Čakajte v Jeruzaleme, kým vás nevyzbrojí touto mocou.“ 50Potom ich viedol známou cestou z Jeruzalema do Betánie. Zastal, zdvihol ruky k nebu a požehnal ich. 51A keď im žehnal, vzďaľoval sa od nich a vznášal sa do neba. 52Padli pred ním na kolená a potom sa s nesmiernou radosťou vrátili do Jeruzalema. 53Celý čas trávili v chráme a velebili Boha.

26Či nemusel Kristus toto všetko pretrpieť a tak vojsť do svojej slávy? 27A počnúc Mojžišom cez všetkých prorokov, vykladal im, čo sa naňho v celom Písme vzťahovalo. 28Tak sa priblížili k dedine, do ktorej sa uberali, a on sa tváril, že ide ďalej. 29Ale oni naňho naliehali: Zostaň s nami, lebo sa zvečerieva a deň sa schýlil. Vošiel teda, aby zostal s nimi. 30Keď sedel s nimi pri stole, vzal chlieb, dobrorečil, lámal a podával im. 31Vtom sa im otvorili oči a spoznali ho. Ale on im zmizol. 32Tu si povedali: Či nehorelo naše srdce, keď sa s nami cestou rozprával a vysvetľoval nám Písma? 33A ešte v tú hodinu vstali a vrátili sa do Jeruzalema. Tam našli zhromaždených Jedenástich a ostatných, čo boli s nimi. 34Títo hovorili: Pán naozaj vstal z mŕtvych a ukázal sa Šimonovi. 35Aj oni porozprávali, čo sa im cestou stalo a ako ho spoznali pri lámaní chleba. 36Kým o tom hovorili, on sám sa postavil uprostred nich a povedal im: Pokoj vám! 37Preľaknutí a prekvapení sa domnievali, že vidia ducha. 38Povedal im: Čo sa ľakáte a prečo máte v srdci pochybnosti? 39Pozrite na moje ruky a nohy, že som to ja! Dotknite sa ma a presvedčte sa! Veď duch nemá mäso a kosti — a ja, ako vidíte, mám. 40Keď to povedal, ukázal im ruky a nohy. 41Pretože tomu stále od veľkej radosti neverili a čudovali sa, povedal im: Máte tu niečo na zjedenie? 42Podali mu kúsok pečenej ryby. 43Vzal si a jedol pred nimi. 44Potom im hovoril: Toto sú moje slová, ktoré som vám povedal, kým som bol ešte s vami: Musí sa vyplniť všetko, čo je o mne napísané v Mojžišovom zákone, Prorokoch a Žalmoch. 45Vtedy im otvoril myseľ, aby chápali Písma, 46a povedal im: Tak je napísané, že Kristus bude trpieť, tretieho dňa vstane z mŕtvych 47a v jeho mene sa bude všetkým národom, počnúc od Jeruzalema, hlásať pokánie na odpustenie hriechov. 48Vy ste toho svedkami. 49Hľa, ja na vás zosielam, čo sľúbil môj Otec. Vy však zostaňte v meste, kým nebudete zahalení mocou z výsosti. 50Potom ich vyviedol von až k Betánii, zdvihol ruky a požehnal ich. 51Keď ich žehnal, vzdialil sa od nich a vznášal sa do neba. 52Oni sa mu klaňali a s veľkou radosťou sa vrátili do Jeruzalema. 53Stále boli v chráme, chválili a velebili Boha.

26Copak to všechno nemusel Mesiáš vytrpět, než vejde do své slávy?“ 27Počínaje Mojžíšem a všemi proroky jim pak vykládal, co o něm bylo napsáno ve všech Písmech. 28Když došli k vesnici, do níž mířili, naznačil, že půjde dál. 29Oni ho však přemlouvali: „Zůstaň s námi, už se připozdívá; chýlí se už k večeru.“ Šel tedy dovnitř, že s nimi zůstane. 30Když byli za stolem, vzal chléb, požehnal, lámal a podával jim. 31Vtom se jim otevřely oči a poznali ho, ale on jim náhle zmizel. 32Tehdy jeden druhému řekli: „Copak nám nehořelo srdce, když s námi na cestě mluvil a otvíral nám Písma?“ 33Ihned vstali a vrátili se do Jeruzaléma.Tam našli oněch jedenáct shromážděných s ostatními, 34jak říkají: „Pán opravdu vstal z mrtvých. Ukázal se Šimonovi!“ 35Vyprávěli jim tedy, co se jim stalo na cestě a jak se jim dal poznat při lámání chleba. 36Zatímco o tom mluvili, stanul uprostřed nich Ježíš. „Pokoj vám,“ řekl. 37Oni si ale v hrozném úleku mysleli, že vidí ducha. 38Řekl jim tedy: „Proč jste tak vylekaní? Proč jste na pochybách? 39Podívejte se na mé ruce a nohy – jsem to já! Dotkněte se mě a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti; jak vidíte, já je mám!“ 40Po těch slovech jim ukázal ruce i nohy. 41Když stále nemohli samou radostí uvěřit a jen se divili, zeptal se jich: „Máte tu něco k jídlu?“ 42Podali mu tedy kus pečené ryby, 43on si ji vzal a pojedl před nimi. 44Potom jim řekl: „Právě o tomto jsem mluvil, dokud jsem ještě byl s vámi: Musí se naplnit všechno, co je o mně psáno v Mojžíšově zákoně, v Prorocích a Žalmech.“ 45Tehdy jim otevřel mysl, aby porozuměli Písmům. 46Řekl jim: „Tak je psáno – Mesiáš musel trpět a třetího dne vstát z mrtvých. 47Počínaje od Jeruzaléma pak v jeho jménu musí být kázáno pokání a odpuštění hříchů všem národům. 48Vy jste toho svědkové. 49Hle, já na vás sešlu zaslíbení svého Otce. Zůstaňte ale ve městě, dokud nebudete oblečeni mocí shůry.“ 50Potom je odvedl až k Betanii. Zvedl ruce, aby jim požehnal, 51a zatímco jim žehnal, začal se jim vzdalovat, jak byl unášen vzhůru do nebe. 52Klaněli se mu a potom se s velikou radostí vrátili do Jeruzaléma. 53Všechen čas trávili v chrámu, kde oslavovali Boha.

26Což neměl Mesiáš to vše vytrpět a tak vejít do své slávy?“ 27Potom začal od Mojžíše a všech proroků a vykládal jim to, co se na něho vztahovalo ve všech částech Písma. 28Když už byli blízko vesnice, do které šli, on jako by chtěl jít dál. 29Oni však ho začali přemlouvat: „Zůstaň s námi, vždyť už je k večeru a den se schyluje.“ Vešel tedy a zůstal s nimi. 30Když byl spolu s nimi u stolu, vzal chléb, vzdal díky, lámal a rozdával jim. 31Tu se jim otevřely oči a poznali ho; ale on zmizel jejich zrakům. 32Řekli si spolu: „Což nám srdce nehořelo, když s námi na cestě mluvil a otvíral nám Písma?“ 33A v tu hodinu vstali a vrátili se do Jeruzaléma; nalezli jedenáct učedníků a jejich druhy pohromadě. 34Ti jim řekli: „Pán byl opravdu vzkříšen a zjevil se Šimonovi.“ 35Oni pak vypravovali, co se jim stalo na cestě a jak se jim dal poznat, když lámal chléb. 36Když o tom mluvili, stál tu on sám uprostřed nich. 37Zděsili se a byli plni strachu, poněvadž se domnívali, že vidí ducha. 38Řekl jim: „Proč jste tak zmateni a proč vám takové věci přicházejí na mysl? 39Podívejte se na mé ruce a nohy: vždyť jsem to já. Dotkněte se mne a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti, jako to vidíte na mně.“ 40To řekl a ukázal jim ruce a nohy. 41Když tomu pro samou radost nemohli uvěřit a jen se divili, řekl jim: „Máte tu něco k jídlu?“ 42Podali mu kus pečené ryby. 43Vzal si a pojedl před nimi. 44Řekl jim: „To jsem měl na mysli, když jsem byl ještě s vámi a říkal vám, že se musí naplnit všechno, co je o mně psáno v zákoně Mojžíšově, v Prorocích a Žalmech.“ 45Tehdy jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmu. 46Řekl jim: „Tak je psáno: Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých; 47v jeho jménu se bude zvěstovat pokání na odpuštění hříchů všem národům, počínajíc Jeruzalémem. 48Vy jste toho svědky. 49Hle, sesílám na vás, co slíbil můj Otec; zůstaňte ve městě, dokud nebudete vyzbrojeni mocí z výsosti.“ 50Potom je vyvedl až k Betanii, zvedl ruce a požehnal jim; 51a když jim žehnal, vzdálil se od nich a byl nesen do nebe. 52Oni před ním padli na kolena; potom se s velikou radostí navrátili do Jeruzaléma, 53byli stále v chrámě a chválili Boha.

26ouchi tauta edei pathein ton christon kai eiselthein eis tēn doxan autou 27kai arxamenos apo Mōuseōs kai apo pantōn tōn prophētōn diermēneusen autois en pasais tais graphais ta peri heautou 28Kai ēngisan eis tēn kōmēn hou eporeuonto kai autos prosepoiēsato porrōteron poreuesthai 29kai parebiasanto auton legontes Meinon meth' hēmōn hoti pros hesperan estin kai kekliken ēdē hē hēmera kai eisēlthen tou meinai syn autois 30Kai egeneto en tō kataklithēnai auton met' autōn labōn ton arton eulogēsen kai klasas epedidou autois 31autōn de diēnoichthēsan hoi ophthalmoi kai epegnōsan auton kai autos aphantos egeneto ap' autōn 32kai eipan pros allēlous Ouchi hē kardia hēmōn kaiomenē ēn en hēmin hōs elalei hēmin en tē hodō hōs diēnoigen hēmin tas graphas 33Kai anastantes autē tē hōra hypestrepsan eis Ierousalēm kai heuron ēthroismenous tous hendeka kai tous syn autois 34legontas hoti ontōs ēgerthē ho kyrios kai ōphthē Simōni 35kai autoi exēgounto ta en tē hodō kai hōs egnōsthē autois en tē klasei tou artou 36Tauta de autōn lalountōn autos estē en mesō autōn kai legei autois Eirēnē hymin 37ptoēthentes de kai emphoboi genomenoi edokoun pneuma theōrein 38kai eipen autois Ti tetaragmenoi este kai dia ti dialogismoi anabainousin en tē kardia hymōn 39idete tas cheiras mou kai tous podas mou hoti egō eimi autos psēlaphēsate me kai idete hoti pneuma sarka kai ostea ouk echei kathōs eme theōreite echonta 40kai touto eipōn edeixen autois tas cheiras kai tous podas 41Eti de apistountōn autōn apo tēs charas kai thaumazontōn eipen autois Echete ti brōsimon enthade 42hoi de epedōkan autō ichthyos optou meros 43kai labōn enōpion autōn ephagen 44Eipen de pros autous Houtoi hoi logoi mou hous elalēsa pros hymas eti ōn syn hymin hoti dei plērōthēnai panta ta gegrammena en tō nomō Mōuseōs kai tois prophētais kai Psalmois peri emou 45tote diēnoixen autōn ton noun tou synienai tas graphas 46kai eipen autois hoti houtōs gegraptai pathein ton christon kai anastēnai ek nekrōn tē tritē hēmera 47kai kērychthēnai epi tō onomati autou metanoian eis aphesin hamartiōn eis panta ta ethnē arxamenoi apo Ierousalēm 48hymeis martyres toutōn 49kai idou egō apostellō tēn epangelian tou patros mou eph' hymas hymeis de kathisate en tē polei heōs hou endysēsthe ex hypsous dynamin 50Exēgagen de autous exō heōs pros Bēthanian kai eparas tas cheiras autou eulogēsen autous 51kai egeneto en tō eulogein auton autous diestē ap' autōn kai anephereto eis ton ouranon 52kai autoi proskynēsantes auton hypestrepsan eis Ierousalēm meta charas megalēs 53kai ēsan dia pantos en tō hierō eulogountes ton theon