Józua, 2. kapitola
Joz 2,1
A Jozua, syn Núnov, poslal zo Šittíma dvoch mužov vyzvedačov, tajne, povediac: Iďte a prehliadnite zem i Jericho. A tak išli a prišli do domu ženy smilnice, ktorej bolo meno Rachab a tam ľahli, aby prenocovali.
Józua, syn Núnov, tajne poslal zo Šittímu dvoch mužov vyzvedačov s poverením: Choďte a obzrite si krajinu aj Jericho. Oni odišli, vošli do domu neviestky menom Rachab a tam sa uložili.
Nunov syn Jozue vyslal tajne zo Setim na výzvedy dvoch mužov a prikázal im: "Choďte, prezrite krajinu a najmä Jericho!" Nato odišli. Prišli do domu neviestky menom Rachab, kde chceli prenocovať.
Jozua, syn Núna, poslal tajne zo Šittímu dvoch vyzvedačov s poverením: Choďte a obzrite si krajinu i Jericho. Oni odišli, vošli do domu neviestky menom Ráchab a tam sa zložili.
Jozue, syn Nunův, pak ze Šitimu tajně vyslal dva muže na výzvědy se slovy: „Jděte prohlédnout tu zem, a zvláště Jericho.“ Šli tedy a vstoupili do domu jedné nevěstky jménem Rachab, kde přespali.
Jozue, syn Núnův, vyslal potají ze Šitímu dva muže jako zvědy. Řekl: „Jděte, prohlédněte tu zemi i Jericho.“ Šli tedy a vstoupili do domu jedné ženy jménem Rachab, nevěstky, a tam přespali.
wayyišlaḥ yəhōwōšua‘- bin- nūn min- haššiṭṭîm šənayim- ’ănāšîm məraggəlîm ḥereš lêmōr, ləḵū rə’ū ’eṯ- hā’āreṣ wə’eṯ- yərîḥōw; wayyêləḵū wayyāḇō’ū bêṯ- ’iššāh zōwnāh ūšəmāh rāḥāḇ wayyiškəḇū- šāmmāh.
Joz 2,2
Ale bolo oznámené kráľovi Jericha, a povedali mu: Hľa, nejakí mužovia prišli sem vnoci zo synov Izraelových prešpehovať zem.
Keď oznámili kráľovi Jericha: Pozor, v noci prišli sem mužovia spomedzi Izraelcov vyšpehovať krajinu! -
Kráľ Jericha však dostal správu: "V noci sem vošlo niekoľko Izraelitov vyzvedať krajinu!"
Kráľovi Jericha oznámili: Pozor, v noci sem prišli muži spomedzi Izraelitov na výzvedy o krajine!
Králi Jericha se doneslo: „Dnes večer sem přišli nějací Izraelci, aby proslídili zem.“
Králi Jericha bylo ohlášeno: „V noci sem přišli nějací izraelští muži, aby obhlédli zemi.“
wayyê’āmar, ləmeleḵ yərîḥōw lêmōr; hinnêh ’ănāšîm bā’ū hênnāh hallaylāh mibbənê yiśrā’êl laḥpōr ’eṯ- hā’āreṣ.
Joz 2,3
A kráľ Jericha poslal k Rachabi a odkázal jej: Vyveď tých mužov, ktorí prišli k tebe, ktorí vošli do tvojho domu, lebo prišli nato, aby prešpehovali celú zem.
kráľ Jericha poslal Rachabe rozkaz: Vyveď mužov, ktorí vošli do tvojho domu a prišli k tebe, lebo prišli, aby vysliedili celú krajinu.
A kráľ Jericha poslal Rachabe odkaz: "Vydaj mužov, ktorí prišli k tebe a ubytovali sa v tvojom dome! Prišli vyzvedať celú krajinu."
Vtedy kráľ Jericha odkázal Ráchab: Vyveď mužov, ktorí prišli k tebe a vošli do tvojho domu, lebo prišli na výzvedy o celej krajine.
Jerišský král proto vzkázal Rachab: „Vydej ty muže, co k tobě přišli, ty, co vstoupili k tobě do domu! Přišli proslídit celou zem!“
Jerišský král dal Rachabě rozkaz: „Vyveď ty muže, kteří k tobě přišli a vstoupili do tvého domu. Přišli proto, aby obhlédli celou zemi.“
wayyišlaḥ meleḵ yərîḥōw, ’el- rāḥāḇ lêmōr; hōwṣî’î hā’ănāšîm habbā’îm ’êlayiḵ ’ăšer- bā’ū ləḇêṯêḵ, kî laḥpōr ’eṯ- kāl- hā’āreṣ bā’ū.
Joz 2,4
A žena pojala tých dvoch mužov a skryla ich a povedala: Tak je, mužovia prišli ku mne, ale som nevedela, odkiaľ sú.
Žena vzala tých dvoch mužov a skryla ich; potom povedala: Skutočne, mužovia prišli ku mne, ale nevedela som, odkiaľ sú.
Ale žena vzala obidvoch mužov a ukryla ich. Potom vravela: "Je pravda, prišli ku mne dvaja mužovia, ale ja som nevedela, odkiaľ sú.
Ona však tých dvoch mužov odviedla a skryla. Potom povedala: Tí muži naozaj prišli ku mne, no nevedela som, odkiaľ sú.
Ta žena ale oba muže odvedla a ukryla. Proto odpověděla: „Ano, ti muži ke mně přišli, ale nevím odkud.
Ale ta žena muže odvedla, ukryla a řekla: „Ano, ti muži ke mně přišli, ale já jsem nevěděla, odkud jsou.
wattiqqaḥ hā’iššāh ’eṯ- šənê hā’ănāšîm wattiṣpənōw; wattōmer kên, bā’ū ’êlay hā’ănāšîm, wəlō yāḏa‘tî mê’ayin hêmmāh.
Joz 2,5
A stalo sa o tom čase, keď mali zavrieť bránu, za tmy, že vyšli mužovia. Neviem, kam išli tí mužovia. Hoňte ich rýchle, lebo ich ešte dostihnete.
Keď sa zmrklo a mestská brána sa zatvárala, mužovia odišli. Neviem však kam. Ponáhľajte sa za nimi, ešte ich dostihnete.
Keď mali za tmy zatvoriť bránu, mužovia vyšli. Ale kam šli, to neviem. Rýchle utekajte za nimi! Azda ich ešte dohoníte."
Keď sa zotmelo a mestská brána sa zatvárala, odišli. Neviem, kam odišli. Ponáhľajte sa za nimi, ešte ich dohoníte.
Odešli, když se za soumraku měla zavírat brána. Kam se vydali, nevím. Běžte rychle za nimi, ať je doženete!“
Když při setmění zavírali bránu, ti muži odešli. Nevím, kam šli. Rychle je pronásledujte, ať je dostihnete.“
wayhî hašša‘ar lisgōwr, baḥōšeḵ wəhā’ănāšîm yāṣā’ū, lō yāḏa‘tî, ’ānāh hāləḵū hā’ănāšîm; riḏp̄ū mahêr ’aḥărêhem kî ṯaśśîḡūm.
Joz 2,6
Ale ona ich vyviedla hore na postrešie a pokryla ich ľanovými steblami, ktoré mala poukladané na postreší.
Ona ich však vyviedla na strechu a skryla pod ľan, ktorý mala rozložený na streche.
Potom ich vyviedla na strechu (svojho domu) a ukryla pod ľanovým pazderím, ktoré mala rozložené na streche.
Ona ich však vyviedla na strechu a skryla ich pod ľan, ktorý tam bol rozložený.
(Rachab ale špehy odvedla na střechu a schovala je pod snopky lnu, které tam měla rozložené.)
Ona však je vyvedla na střechu a skryla je v pazdeří, které měla na střeše složené;
wəhî he‘ĕlāṯam haggāḡāh; wattiṭmənêm bəp̄ištê hā‘êṣ, hā‘ăruḵōwṯ lāh ‘al- haggāḡ.
Joz 2,7
A vyslaní mužovia ich honili cestou smerom k Jordánu až ku brodom. A bránu zavreli, hneď ako vyšli tí, ktorí ich honili.
Mužovia ich prenasledovali smerom k Jordánu až k brodom; len čo prenasledovatelia vyšli, bránu zavreli.
Mužovia však, (ktorí došli s odkazom) prenasledovali ich smerom k Jordánu až po brody: keď prenasledovatelia vyšli, mestskú bránu hneď zatvorili. -
Jerišskí muži ich prenasledovali smerom k Jordánu až k brodom. Len čo prenasledovatelia vyšli, bránu za nimi zatvorili.
Pronásledovatelé tedy vyrazili za nimi směrem k Jordánu, kde jsou brody. Jakmile opustili město, brána se ihned zavřela.
a oni ty muže pronásledovali směrem k Jordánu až k brodům. Jakmile pronásledovatelé vyšli, hned za nimi bránu zavřeli.
wəhā’ănāšîm, rāḏəp̄ū ’aḥărêhem dereḵ hayyardên, ‘al hamma‘bərōwṯ; wəhašša‘ar sāḡārū, ’aḥărê ka’ăšer yāṣə’ū hārōḏəp̄îm ’aḥărêhem.
Joz 2,8
No, prv ako by si oni boli ľahli spať, vyšla ona k nim na postrešie
Ale ešte sa ani neuložili k spánku, vyšla ona k mužom na strechu
Prv, než usnuli (tí, čo sa ukrývali), žena vystúpila k nim na strechu
Vyzvedači sa ešte ani neuložili na spánok, keď Ráchab vyšla k nim na strechu
Zvědové ještě ani neulehli, když k nim na střechu vystoupila Rachab.
Z vědové se ještě neuložili k spánku, když k nim vstoupila na střechu.
Joz 2,9
a povedala mužom: Viem, že vám Hospodin dal túto zem, a že váš strach padol na nás, a že zmalátneli pred vami všetci obyvatelia zeme, ani čo by sa boli rozplynuli jako voda.
a povedala im: Viem, že Hospodin vám dal túto krajinu, že padol na nás strach pred vami a že všetci obyvatelia krajiny stratili odvahu pred vami,
a vravela mužom: "Viem, že vám Pán dal túto krajinu; doľahol na nás strach pred vami a všetci obyvatelia krajiny sa chvejú pred vami hrôzou.
a povedala: Viem, že Hospodin vám dal túto krajinu, že nás zachvátil strach pred vami a že všetci obyvatelia krajiny stratili odvahu pred vami.
„Vím, že Hospodin vám dal tuto zem,“ řekla jim. „Vždyť jsme kvůli vám strachy bez sebe! Všichni obyvatelé země se před vámi třesou!
Řekla těm mužům: „Vím, že Hospodin dal zemi vám. Padla na nás hrůza před vámi a všichni obyvatelé země propadli před vámi zmatku.
wattōmer ’el- hā’ănāšîm, yāḏa‘tî kî- nāṯan Yahweh lāḵem ’eṯ- hā’āreṣ; wəḵî- nāp̄əlāh ’êmaṯḵem ‘ālênū, wəḵî nāmōḡū kāl- yōšəḇê hā’āreṣ mippənêḵem.
Joz 2,10
Lebo sme počuli o tom, že Hospodin vysušil vody Rudého mora pred vami, keď ste vyšli z Egypta, jako aj o tom, čo ste učinili dvom amorejským kráľom, ktorí boli za Jordánom, Síchonovi a Ógovi, ktorých ste zariekli na úplnú záhubu a zničili.
lebo sme počuli, ako Hospodin vysušil vody Červeného mora pred vami, keď ste vychádzali z Egypta, i čo ste urobili dvom amorejským kráľom za Jordánom, Síchónovi a Ógovi, na ktorých ste vykonali kliatbu.
Dopočuli sme sa, že Pán vysušil pred vami vody Červeného mora, keď ste vychádzali z Egypta; a tiež čo ste urobili dvom amorejským kráľom za Jordánom, Sehonovi a Ogovi, na ktorých ste vykonali kliatbu.
Počuli sme totiž, ako Hospodin pred vami vysušil vody Červeného mora, keď ste vychádzali z Egypta. Počuli sme aj to, čo ste urobili dvom amorejským kráľom za Jordánom, Síchonovi a Ógovi, na ktorých ste vykonali kliatbu.
Slyšeli jsme, jak Hospodin před vámi vysušil vody Rudého moře, když jste vycházeli z Egypta, i co jste provedli oběma emorejským králům v Zajordání, Sichonovi a Ogovi, které jste vyhladili jako proklaté.
Slyšeli jsme, jak Hospodin před vámi vysušil vody Rákosového moře, když jste vycházeli z Egypta, a jak jste v Zajordání naložili se dvěma emorejskými králi, se Síchonem a Ógem, které jste zahubili jako klaté.
kî šāma‘nū, ’êṯ ’ăšer- hōwḇîš Yahweh ’eṯ- mê yam- sūp̄ mippənêḵem, bəṣêṯəḵem mimmiṣrāyim; wa’ăšer ‘ăśîṯem lišnê malḵê hā’ĕmōrî ’ăšer bə‘êḇer hayyardên ləsîḥōn ūlə‘ōwḡ, ’ăšer heḥĕramtem ’ōwṯām.
Joz 2,11
Keď sme to počuli, ochablo naše srdce, ani čo by sa bolo rozlialo, ani nezostalo viacej v nikom ducha odvahy pred vami, lebo len Hospodin, váš Bôh, je Bohom na nebesiach hore i na zemi dole.
Keď sme to počuli, zmalomyseľnelo nám srdce a nikto nemal odvahu pred vami; lebo Hospodin, váš Boh, je Bohom hore na nebi a dolu na zemi.
Keď sme sa to dozvedeli, naše srdce strachom ochablo a nik už nemal odvahy proti vám. Lebo Pán, váš Boh, je Bohom hore na nebesiach i dolu na zemi.
Keď sme to počuli, ochablo nám srdce a stratili sme odvahu pred vami, lebo Hospodin, váš Boh, je Bohom hore na nebesiach i dolu na zemi.
Jak jsme to uslyšeli, vyrazilo nám to dech a všichni jsme před vámi ztratili odvahu. Hospodin, váš Bůh, je přece Bohem nahoře na nebi i dole na zemi!
Jakmile jsme to uslyšeli, ztratili jsme odvahu a pozbyli jsme ducha, poněvadž Hospodin, váš Bůh, je Bohem nahoře na nebi i dole na zemi.
wannišma‘ wayyimmas ləḇāḇênū, wəlō- qāmāh ‘ōwḏ rūaḥ bə’îš mippənêḵem; kî Yahweh ’ĕlōhêḵem, hū ’ĕlōhîm baššāmayim mimma‘al, wə‘al- hā’āreṣ mittāḥaṯ.
Joz 2,12
A tak teraz mi prisahajte, prosím, na Hospodina, pretože som učinila milosrdenstvo s vami, a že aj vy učiníte milosrdenstvo s domom môjho otca a dáte mi znamenie pravdy
Teraz prisahajte mi na Hospodina, že ako ja som vám preukázala milosrdenstvo, i vy preukážete milosrdenstvo domu môjho otca a dáte mi spoľahlivé znamenie,
Teraz mi však prisahajte na Pána, že ako som ja vám preukázala láskavosť, takisto aj vy preukážete láskavosť mojej rodine. Dajte mi spoľahlivé znamenie,
Teraz mi však prisahajte na Hospodina, že tak, ako som vám milosrdenstvo preukázala ja, tak aj vy preukážete milosrdenstvo domu môjho otca a dáte mi spoľahlivé znamenie,
Proto mi, prosím vás, přísahejte při Hospodinu, že za milosrdenství, které jsem vám prokázala, i vy prokážete milosrdenství rodině mého otce. Dejte mi prosím záruku,
Zavažte se mi nyní prosím přísahou při Hospodinu, že také vy prokážete milosrdenství domu mého otce, jako jsem já prokázala milosrdenství vám. Dejte mi věrohodné znamení,
wə‘attāh, hiššāḇə‘ū- nā lî Yahweh, kî- ‘āśîṯî ‘immāḵem ḥāseḏ; wa‘ăśîṯem gam- ’attem ‘im- bêṯ ’āḇî ḥeseḏ, ūnəṯattem lî ’ōwṯ ’ĕmeṯ.
Joz 2,13
a zachováte pri živote môjho otca i moju matku i mojich bratov i moje sestry a všetko, čo majú, a vytrhnete naše duše zo smrti.
že pri živote zachováte môjho otca, moju matku, mojich bratov i moje sestry, a všetko, čo im patrí, a zachránite nás pred smrťou.
že zachováte pri živote môjho otca a moju matku, mojich bratov a moje sestry, aj všetkých ich príbuzných, že nás zachránite pred smrťou."
že pri živote zachováte môjho otca, moju matku, mojich bratov aj moje sestry a všetko, čo im patrí, a zachránite nás pred smrťou.
že necháte naživu mého otce a matku, mé bratry a sestry i všechny, kdo k nim patří. Zachraňte nás před smrtí!“
že ponecháte naživu mého otce a matku, mé bratry a sestry i vše, co jim náleží, a že nás vysvobodíte před smrtí.“
wəhaḥăyiṯem ’eṯ- ’āḇî wə’eṯ- ’immî, wə’eṯ- ’aḥay wə’eṯ- [’aḥōwṯay ḵ] (’aḥyōwṯay, q) wə’êṯ kāl- ’ăšer lāhem; wəhiṣṣaltem ’eṯ- nap̄šōṯênū mimmāweṯ.
Joz 2,14
A mužovia jej povedali: Náš život nech je za vás na smrť, ak neoznámite tejto našej veci, a bude, keď nám dá Hospodin zem, že učiníme s tebou milosrdenstvo a pravdu.
Nato jej mužovia povedali: Svojím životom ručíme za vás, ak nezradíte našu záležitosť; keď nám Hospodin dá túto krajinu, preukážeme ti milosrdenstvo a vernosť.
Mužovia jej odpovedali: "Vlastným životom ručíme za vás, ale iba vtedy, keď nezradíte našu vec. Až nám Pán dá túto krajinu, preukážeme ti láskavosť a vernosť."
Muži jej potom povedali: Vlastným životom ručíme za vás, ak nezradíte našu záležitosť. Keď nám Hospodin dá túto krajinu, preukážeme ti milosrdenstvo a vernosť.
„Položíme za vás život!“ odpověděli jí ti muži. „Nesmíte ale naši úmluvu vyzradit. Až nám Hospodin dá tuto zem, zachováme se k tobě milosrdně a věrně.“
Muži jí odpověděli: „Jsme odhodláni za vás zemřít. Nesmíte však vyzradit toto naše ujednání. Až nám Hospodin vydá zemi, prokážeme ti milosrdenství a osvědčíme věrnost.“
wayyōmərū lāh hā’ănāšîm, nap̄šênū ṯaḥtêḵem lāmūṯ, ’im lō ṯaggîḏū, ’eṯ- dəḇārênū zeh; wəhāyāh, bəṯêṯ- Yahweh lānū ’eṯ- hā’āreṣ, wə‘āśînū ‘immāḵ ḥeseḏ we’ĕmeṯ.
Joz 2,15
A spustila ich po povraze cez oblok, lebo jej dom bol na múre hradby mesta, a bývala na hradbe.
Potom ich spustila po povraze cez oblok, lebo jej dom bol na hradbách; bývala totiž na hradbách.
Potom ich spustila oknom po povraze, lebo jej dom sa opieral o múr, bývala totiž v mestskom múre.
Potom ich spustila po povraze cez oblok, lebo dom mala na hradbách. Bývala totiž na hradbách.
Spustila je tedy oknem po provaze; její dům byl totiž v hradební zdi, takže bydlela na hradbách.
Potom je spustila po provaze z okna; její dům byl totiž v hradební zdi, bydlela na hradbách.
wattōwriḏêm baḥeḇel bə‘aḏ haḥallōwn; kî ḇêṯāh bəqîr haḥōwmāh, ūḇaḥōwmāh hî yōwōšāḇeṯ.
Joz 2,16
A povedala im: Iďte na vrch, aby sa nestretli s vami tí, ktorí vás honia, a skrývajte sa tam tri dni, dokiaľ sa nenavrátia tí, ktorí vás honia, a potom pojdete svojou cestou.
Povedala im: Choďte do hôr, aby na vás prenasledovatelia nenatrafili, a skrývajte sa tam tri dni, kým sa vaši prenasledovatelia nevrátia; potom choďte svojou cestou.
A povedala im: "Choďte na vrchy, aby sa s vami nestretli (vaši) prenasledovatelia, a skrývajte sa tam tri dni, kým sa prenasledovatelia nenavrátia. Potom môžete ísť svojou cestou."
Povedala im: Choďte do hôr, aby vás prenasledovatelia nestretli, a skrývajte sa tam tri dni, kým sa oni nevrátia. Potom choďte svojou cestou.
„Běžte do hor,“ řekla jim, „ať vás pronásledovatelé nenajdou. Skrývejte se tam tři dny, dokud se nevrátí, a pak se vraťte svou cestou.“
A řekla jim: „Jděte na tamtu horu, aby na vás pronásledovatelé nenarazili, a skrývejte se tam po tři dny, dokud se nevrátí ti, kdo vás pronásledují; potom jděte svou cestou.“
wattōmer lāhem hāhārāh lêḵū, pen- yip̄gə‘ū ḇāḵem hārōḏəp̄îm; wənaḥbêṯem šāmmāh šəlōšeṯ yāmîm, ‘aḏ šōwḇ hārōḏəp̄îm, wə’aḥar têləḵū ləḏarkəḵem.
Joz 2,17
A mužovia jej povedali: Prostí budeme tejto tvojej prísahy, ktorou si nás zaviazala, ak neučiníš tohoto:
Mužovia jej povedali: Zbavení budeme tejto prísahy, ktorou si nás zaviazala:
Mužovia jej vraveli: "Táto prísaha, ktorou si nás zaprisahala, zaväzuje nás len vtedy,
Muži jej povedali: Budeme oslobodení od tejto prísahy, ktorou si nás zaviazala,
Muži jí řekli: „Budeme zproštěni přísahy, kterou jsi nás zavázala,
Muži ji upozornili: „Budeme zproštěni přísahy, jíž jsi nás zavázala,
wayyōmərū ’êlehā hā’ănāšîm; nəqîyim ’ănaḥnū, miššəḇu‘āṯêḵ hazzeh ’ăšer hišba‘tānū.
Joz 2,18
Hľa, my prijdeme do zeme. Tento povrázok z nití z červca, dvakrát farebného, uviažeš na oblok, ktorým si nás spustila, a svojho otca i svoju matku a svojich bratov ako i celý dom svojho otca shromaždíš k sebe do domu.
Keď prídeme do krajiny, priviaž tento motúz z červených nití na oblok, cez ktorý si nás spustila, a vezmi k sebe svojho otca, matku, bratov a celú svoju rodinu.
keď pri našom príchode do krajiny priviažeš tento červený povraz na okno, ktorým si nás spustila, a keď vezmeš k sebe do domu svojho otca, svoju matku, svojich bratov a celú svoju rodinu.
ak pri našom vstupe do krajiny nepriviažeš tento motúz z červených nití na okno, cez ktoré si nás spustila, a nevezmeš k sebe svojho otca, matku, bratov a celú rodinu.
jestliže po našem vstupu do země neuvážeš tuto šňůru z karmínových provázků do okna, kterým jsi nás spustila, a neshromáždíš k sobě domů svého otce, matku, sourozence a celou rodinu svého otce.
jestliže neuvážeš, až vstoupíme do země, tuto šňůru z karmínových vláken v okně, z něhož jsi nás spustila, a neshromáždíš k sobě do domu svého otce a matku, své bratry a celý svůj dům.
hinnêh ’ănaḥnū ḇā’îm bā’āreṣ; ’eṯ- tiqwaṯ ḥūṭ haššānî hazzeh tiqšərî, baḥallōwn ’ăšer hōwraḏtênū ḇōw, wə’eṯ- ’āḇîḵ wə’eṯ- ’immêḵ wə’eṯ- ’aḥayiḵ, wə’êṯ kāl- bêṯ ’āḇîḵ, ta’asp̄î ’êlayiḵ habbāyəṯāh.
Joz 2,19
A bude, že ktokoľvek by vyšiel von zo dverí tvojho domu, toho krv bude na jeho hlavu, a my budeme bez viny, a zase krv každého, kto bude s tebou v dome, bude na našu hlavu, keby sa ho dotkla niečia ruka.
Kto potom vyjde z dvier tvojho domu na ulicu, toho krv nech padne na jeho hlavu, my však budeme zbavení viny; ale keď na niekoho, kto je s tebou v dome, položia ruku, nech padne jeho krv na našu hlavu.
Kto vykročí z dvier tvojho domu von, toho krv bude na jeho hlave, my budeme bez viny. A zasa kto bude s tebou v dome, toho krv padne na našu hlavu, keby sa ho niekto dotkol.
Kto by potom vyšiel z dvier tvojho domu na ulicu, toho krv nech padne na jeho hlavu, my však budeme oslobodení od viny. Ak by však niekomu ublížili v dome, nech padne jeho krv na našu hlavu.
Kdyby někdo vyšel ze dveří tvého domu, jeho krev padne na jeho hlavu, a my budeme bez viny. Kdyby se ale někdo dotkl kohokoli u tebe doma, jeho krev padne na naši hlavu.
Kdo vyjde ze dveří tvého domu ven, jeho krev padne na jeho hlavu, a my budeme bez viny. Avšak krev každého, kdo bude s tebou v domě, padne na naši hlavu, kdyby na něj někdo vztáhl ruku.
wəhāyāh kōl ’ăšer- yêṣê middalṯê ḇêṯêḵ haḥūṣāh dāmōw ḇərōšōw wa’ănaḥnū nəqîyim; wəḵōl ’ăšer yihyeh ’ittāḵ babbayiṯ, dāmōw ḇərōšênū, ’im- yāḏ tihyeh- bōw.
Joz 2,20
A keď oznámiš túto našu vec, tiež budeme prostí od tvojej prísahy, ktorou si nás zaviazala.
Keby si ty zradila našu záležitosť, sme zbavení prísahy, ktorou si nás zaviazala.
Ale ak prezradíš túto našu vec, nebude nás viazať prísaha, ktorou si nás zaprisahala."
Keby si však našu vec zradila, sme oslobodení od prísahy, ktorou si nás zaviazala.
Kdybys ale naši úmluvu vyzradila, budeme tvé přísahy zproštěni.“
Vyzradíš-li toto naše ujednání, budeme zproštěni přísahy, jíž jsi nás zavázala.“
wə’im- taggîḏî ’eṯ- dəḇārênū zeh; wəhāyînū nəqîyim, miššəḇu‘āṯêḵ ’ăšer hišba‘tānū.
Joz 2,21
Na to povedala: Nech je tak, ako ste riekli. Potom ich prepustila, a išli, a uviazala povrázok z červca, dvakrát farebného, na oblok.
Ona hovorila: Nech je, ako ste povedali. Potom ich prepustila a oni odišli. Vtedy priviazala červený motúz na oblok.
Ona odpovedala: "Nech sa stane tak, ako hovoríte!" Potom ich prepustila. Keď sa vzdialili, priviazala červený povraz na okno. -
Ona odpovedala: Nech je tak, ako ste vraveli. Vtedy ich prepustila a oni odišli. Potom priviazala na okno červený motúz.
„Ať se stane, jak jste řekli,“ odpověděla jim. Potom se s nimi rozloučila a když odešli, uvázala do okna karmínovou šňůru.
Odvětila: „Staň se podle vašich slov.“ Nato je propustila a oni odešli. Pak uvázala na okno karmínovou šňůru.
wattōmer kəḏiḇrêḵem ken- hū, wattəšalləḥêm wayyêlêḵū; wattiqšōr ’eṯ- tiqwaṯ haššānî baḥallōwn.
Joz 2,22
A oni odíduc prišli na vrch a zostali tam tri dni, dokiaľ sa nenavrátili tí, ktorí ich honili. A tí, ktorí ich honili, hľadali ich po všetkých cestách, ale teda nenašli.
Tak odišli a pri šli do hôr; tam zostali tri dni, kým sa prenasledovatelia nevrátili. Prenasledovatelia ich hľadali na všetkých cestách, ale nenašli ich.
Oni odišli a šli na vrchy. Tam zostali tri dni, kým sa prenasledovatelia nevrátili. Prenasledovatelia ich hľadali po všetkých cestách, ale nenašli ich.
Muži odišli, prišli do hôr a ostali tam tri dni, kým sa prenasledovatelia nevrátili. Prenasledovatelia ich hľadali na všetkých cestách, no nenašli ich.
Zvědové vyrazili, a když přišli do hor, zůstali tam tři dny, dokud se jejich pronásledovatelé nevrátili. Hledali je totiž po všech cestách, ale nenašli.
Oni došli až na horu, kde zůstali tři dny, dokud se pronásledovatelé nevrátili; ti prohledali celou cestu, nikoho však nenašli.
wayyêləḵū wayyāḇō’ū hāhārāh, wayyêšəḇū šām šəlōšeṯ yāmîm, ‘aḏ- šāḇū hārōḏəp̄îm; wayḇaqšū hārōḏəp̄îm bəḵāl haddereḵ wəlō māṣā’ū.
Joz 2,23
A tí dvaja mužovia sa vrátili a sišli s vrchu a prejdúc cez Jordán prišli k Jozuovi, synovi Núnovmu, a porozprávali mu všetko, čo sa im prihodilo.
Vtedy obaja mužovia zostúpili z hôr, prišli k Józuovi, synovi Núnovmu, a vyrozprávali mu všetko, čo sa im prihodilo.
Potom sa obidvaja mužovia vydali na spiatočnú cestu; zostúpili z vrchov, prekročili Jordán a prišli k Nunovmu synovi Jozuemu. Porozprávali mu všetko, čo sa im prihodilo.
Potom obaja muži zišli z hôr, prišli k Jozuovi, synovi Núna, a vyrozprávali mu všetko, čo sa im prihodilo.
Oba muži se pak vydali zpět. Sestoupili z hor, přebrodili se, a když přišli k Jozuovi, synu Nunovu, vyprávěli mu všechno, co se jim přihodilo.
Oba muži se tedy vrátili; sestoupili z hory, přešli Jordán a přišli k Jozuovi, synu Núnovu. Vyprávěli mu o všem, co se jim přihodilo.
wayyāšuḇū šənê hā’ănāšîm wayyêrəḏū mêhāhār, wayya‘aḇrū wayyāḇō’ū, ’el- yəhōwōšua‘ bin- nūn; waysappərū- lōw, ’êṯ kāl- hammōṣə’ōwṯ ’ōwṯām.
Joz 2,24
A riekli Jozuovi: Je isté, že Hospodin dal celú zem do našej ruky, jako aj že zmalátneli všetci obyvatelia zeme pred nami.
Povedali Józuovi: Hospodin nám dal celú krajinu do rúk a všetci obyvatelia krajiny stratili odvahu pred nami.
Povedali Jozuemu: "Pán nám dal do rúk celú túto krajinu. Všetci obyvatelia krajiny majú pred nami hrozný strach."
Jozuovi povedali: Hospodin nám dal celú krajinu do rúk a všetci jej obyvatelia stratili odvahu pred nami.
„Opravdu! Hospodin dal celou tu zem do našich rukou,“ řekli Jozuovi. „Všichni její obyvatelé se už před námi třesou!“
Řekli Jozuovi: „Hospodin nám dal celou zemi do rukou. Všichni obyvatelé země propadli před námi zmatku.“
wayyōmərū ’el- yəhōwōšua‘, kî- nāṯan Yahweh bəyāḏênū ’eṯ- kāl- hā’āreṣ; wəḡam- nāmōḡū kāl- yōšəḇê hā’āreṣ mippānênū. s
1A Jozua, syn Núnov, poslal zo Šittíma dvoch mužov vyzvedačov, tajne, povediac: Iďte a prehliadnite zem i Jericho. A tak išli a prišli do domu ženy smilnice, ktorej bolo meno Rachab a tam ľahli, aby prenocovali.
2Ale bolo oznámené kráľovi Jericha, a povedali mu: Hľa, nejakí mužovia prišli sem vnoci zo synov Izraelových prešpehovať zem.
3A kráľ Jericha poslal k Rachabi a odkázal jej: Vyveď tých mužov, ktorí prišli k tebe, ktorí vošli do tvojho domu, lebo prišli nato, aby prešpehovali celú zem.
4A žena pojala tých dvoch mužov a skryla ich a povedala: Tak je, mužovia prišli ku mne, ale som nevedela, odkiaľ sú.
5A stalo sa o tom čase, keď mali zavrieť bránu, za tmy, že vyšli mužovia. Neviem, kam išli tí mužovia. Hoňte ich rýchle, lebo ich ešte dostihnete.
6Ale ona ich vyviedla hore na postrešie a pokryla ich ľanovými steblami, ktoré mala poukladané na postreší.
7A vyslaní mužovia ich honili cestou smerom k Jordánu až ku brodom. A bránu zavreli, hneď ako vyšli tí, ktorí ich honili.
8No, prv ako by si oni boli ľahli spať, vyšla ona k nim na postrešie
9a povedala mužom: Viem, že vám Hospodin dal túto zem, a že váš strach padol na nás, a že zmalátneli pred vami všetci obyvatelia zeme, ani čo by sa boli rozplynuli jako voda.
10Lebo sme počuli o tom, že Hospodin vysušil vody Rudého mora pred vami, keď ste vyšli z Egypta, jako aj o tom, čo ste učinili dvom amorejským kráľom, ktorí boli za Jordánom, Síchonovi a Ógovi, ktorých ste zariekli na úplnú záhubu a zničili.
11Keď sme to počuli, ochablo naše srdce, ani čo by sa bolo rozlialo, ani nezostalo viacej v nikom ducha odvahy pred vami, lebo len Hospodin, váš Bôh, je Bohom na nebesiach hore i na zemi dole.
12A tak teraz mi prisahajte, prosím, na Hospodina, pretože som učinila milosrdenstvo s vami, a že aj vy učiníte milosrdenstvo s domom môjho otca a dáte mi znamenie pravdy
13a zachováte pri živote môjho otca i moju matku i mojich bratov i moje sestry a všetko, čo majú, a vytrhnete naše duše zo smrti.
14A mužovia jej povedali: Náš život nech je za vás na smrť, ak neoznámite tejto našej veci, a bude, keď nám dá Hospodin zem, že učiníme s tebou milosrdenstvo a pravdu.
15A spustila ich po povraze cez oblok, lebo jej dom bol na múre hradby mesta, a bývala na hradbe.
16A povedala im: Iďte na vrch, aby sa nestretli s vami tí, ktorí vás honia, a skrývajte sa tam tri dni, dokiaľ sa nenavrátia tí, ktorí vás honia, a potom pojdete svojou cestou.
17A mužovia jej povedali: Prostí budeme tejto tvojej prísahy, ktorou si nás zaviazala, ak neučiníš tohoto:
18Hľa, my prijdeme do zeme. Tento povrázok z nití z červca, dvakrát farebného, uviažeš na oblok, ktorým si nás spustila, a svojho otca i svoju matku a svojich bratov ako i celý dom svojho otca shromaždíš k sebe do domu.
19A bude, že ktokoľvek by vyšiel von zo dverí tvojho domu, toho krv bude na jeho hlavu, a my budeme bez viny, a zase krv každého, kto bude s tebou v dome, bude na našu hlavu, keby sa ho dotkla niečia ruka.
20A keď oznámiš túto našu vec, tiež budeme prostí od tvojej prísahy, ktorou si nás zaviazala.
21Na to povedala: Nech je tak, ako ste riekli. Potom ich prepustila, a išli, a uviazala povrázok z červca, dvakrát farebného, na oblok.
22A oni odíduc prišli na vrch a zostali tam tri dni, dokiaľ sa nenavrátili tí, ktorí ich honili. A tí, ktorí ich honili, hľadali ich po všetkých cestách, ale teda nenašli.
23A tí dvaja mužovia sa vrátili a sišli s vrchu a prejdúc cez Jordán prišli k Jozuovi, synovi Núnovmu, a porozprávali mu všetko, čo sa im prihodilo.
24A riekli Jozuovi: Je isté, že Hospodin dal celú zem do našej ruky, jako aj že zmalátneli všetci obyvatelia zeme pred nami.
1Józua, syn Núnov, tajne poslal zo Šittímu dvoch mužov vyzvedačov s poverením: Choďte a obzrite si krajinu aj Jericho. Oni odišli, vošli do domu neviestky menom Rachab a tam sa uložili.
2Keď oznámili kráľovi Jericha: Pozor, v noci prišli sem mužovia spomedzi Izraelcov vyšpehovať krajinu! -
3kráľ Jericha poslal Rachabe rozkaz: Vyveď mužov, ktorí vošli do tvojho domu a prišli k tebe, lebo prišli, aby vysliedili celú krajinu.
4Žena vzala tých dvoch mužov a skryla ich; potom povedala: Skutočne, mužovia prišli ku mne, ale nevedela som, odkiaľ sú.
5Keď sa zmrklo a mestská brána sa zatvárala, mužovia odišli. Neviem však kam. Ponáhľajte sa za nimi, ešte ich dostihnete.
6Ona ich však vyviedla na strechu a skryla pod ľan, ktorý mala rozložený na streche.
7Mužovia ich prenasledovali smerom k Jordánu až k brodom; len čo prenasledovatelia vyšli, bránu zavreli.
8Ale ešte sa ani neuložili k spánku, vyšla ona k mužom na strechu
9a povedala im: Viem, že Hospodin vám dal túto krajinu, že padol na nás strach pred vami a že všetci obyvatelia krajiny stratili odvahu pred vami,
10lebo sme počuli, ako Hospodin vysušil vody Červeného mora pred vami, keď ste vychádzali z Egypta, i čo ste urobili dvom amorejským kráľom za Jordánom, Síchónovi a Ógovi, na ktorých ste vykonali kliatbu.
11Keď sme to počuli, zmalomyseľnelo nám srdce a nikto nemal odvahu pred vami; lebo Hospodin, váš Boh, je Bohom hore na nebi a dolu na zemi.
12Teraz prisahajte mi na Hospodina, že ako ja som vám preukázala milosrdenstvo, i vy preukážete milosrdenstvo domu môjho otca a dáte mi spoľahlivé znamenie,
13že pri živote zachováte môjho otca, moju matku, mojich bratov i moje sestry, a všetko, čo im patrí, a zachránite nás pred smrťou.
14Nato jej mužovia povedali: Svojím životom ručíme za vás, ak nezradíte našu záležitosť; keď nám Hospodin dá túto krajinu, preukážeme ti milosrdenstvo a vernosť.
15Potom ich spustila po povraze cez oblok, lebo jej dom bol na hradbách; bývala totiž na hradbách.
16Povedala im: Choďte do hôr, aby na vás prenasledovatelia nenatrafili, a skrývajte sa tam tri dni, kým sa vaši prenasledovatelia nevrátia; potom choďte svojou cestou.
17Mužovia jej povedali: Zbavení budeme tejto prísahy, ktorou si nás zaviazala:
18Keď prídeme do krajiny, priviaž tento motúz z červených nití na oblok, cez ktorý si nás spustila, a vezmi k sebe svojho otca, matku, bratov a celú svoju rodinu.
19Kto potom vyjde z dvier tvojho domu na ulicu, toho krv nech padne na jeho hlavu, my však budeme zbavení viny; ale keď na niekoho, kto je s tebou v dome, položia ruku, nech padne jeho krv na našu hlavu.
20Keby si ty zradila našu záležitosť, sme zbavení prísahy, ktorou si nás zaviazala.
21Ona hovorila: Nech je, ako ste povedali. Potom ich prepustila a oni odišli. Vtedy priviazala červený motúz na oblok.
22Tak odišli a pri šli do hôr; tam zostali tri dni, kým sa prenasledovatelia nevrátili. Prenasledovatelia ich hľadali na všetkých cestách, ale nenašli ich.
23Vtedy obaja mužovia zostúpili z hôr, prišli k Józuovi, synovi Núnovmu, a vyrozprávali mu všetko, čo sa im prihodilo.
24Povedali Józuovi: Hospodin nám dal celú krajinu do rúk a všetci obyvatelia krajiny stratili odvahu pred nami.
1Nunov syn Jozue vyslal tajne zo Setim na výzvedy dvoch mužov a prikázal im: "Choďte, prezrite krajinu a najmä Jericho!" Nato odišli. Prišli do domu neviestky menom Rachab, kde chceli prenocovať.
2Kráľ Jericha však dostal správu: "V noci sem vošlo niekoľko Izraelitov vyzvedať krajinu!"
3A kráľ Jericha poslal Rachabe odkaz: "Vydaj mužov, ktorí prišli k tebe a ubytovali sa v tvojom dome! Prišli vyzvedať celú krajinu."
4Ale žena vzala obidvoch mužov a ukryla ich. Potom vravela: "Je pravda, prišli ku mne dvaja mužovia, ale ja som nevedela, odkiaľ sú.
5Keď mali za tmy zatvoriť bránu, mužovia vyšli. Ale kam šli, to neviem. Rýchle utekajte za nimi! Azda ich ešte dohoníte."
6Potom ich vyviedla na strechu (svojho domu) a ukryla pod ľanovým pazderím, ktoré mala rozložené na streche.
7Mužovia však, (ktorí došli s odkazom) prenasledovali ich smerom k Jordánu až po brody: keď prenasledovatelia vyšli, mestskú bránu hneď zatvorili. -
8Prv, než usnuli (tí, čo sa ukrývali), žena vystúpila k nim na strechu
9a vravela mužom: "Viem, že vám Pán dal túto krajinu; doľahol na nás strach pred vami a všetci obyvatelia krajiny sa chvejú pred vami hrôzou.
10Dopočuli sme sa, že Pán vysušil pred vami vody Červeného mora, keď ste vychádzali z Egypta; a tiež čo ste urobili dvom amorejským kráľom za Jordánom, Sehonovi a Ogovi, na ktorých ste vykonali kliatbu.
11Keď sme sa to dozvedeli, naše srdce strachom ochablo a nik už nemal odvahy proti vám. Lebo Pán, váš Boh, je Bohom hore na nebesiach i dolu na zemi.
12Teraz mi však prisahajte na Pána, že ako som ja vám preukázala láskavosť, takisto aj vy preukážete láskavosť mojej rodine. Dajte mi spoľahlivé znamenie,
13že zachováte pri živote môjho otca a moju matku, mojich bratov a moje sestry, aj všetkých ich príbuzných, že nás zachránite pred smrťou."
14Mužovia jej odpovedali: "Vlastným životom ručíme za vás, ale iba vtedy, keď nezradíte našu vec. Až nám Pán dá túto krajinu, preukážeme ti láskavosť a vernosť."
15Potom ich spustila oknom po povraze, lebo jej dom sa opieral o múr, bývala totiž v mestskom múre.
16A povedala im: "Choďte na vrchy, aby sa s vami nestretli (vaši) prenasledovatelia, a skrývajte sa tam tri dni, kým sa prenasledovatelia nenavrátia. Potom môžete ísť svojou cestou."
17Mužovia jej vraveli: "Táto prísaha, ktorou si nás zaprisahala, zaväzuje nás len vtedy,
18keď pri našom príchode do krajiny priviažeš tento červený povraz na okno, ktorým si nás spustila, a keď vezmeš k sebe do domu svojho otca, svoju matku, svojich bratov a celú svoju rodinu.
19Kto vykročí z dvier tvojho domu von, toho krv bude na jeho hlave, my budeme bez viny. A zasa kto bude s tebou v dome, toho krv padne na našu hlavu, keby sa ho niekto dotkol.
20Ale ak prezradíš túto našu vec, nebude nás viazať prísaha, ktorou si nás zaprisahala."
21Ona odpovedala: "Nech sa stane tak, ako hovoríte!" Potom ich prepustila. Keď sa vzdialili, priviazala červený povraz na okno. -
22Oni odišli a šli na vrchy. Tam zostali tri dni, kým sa prenasledovatelia nevrátili. Prenasledovatelia ich hľadali po všetkých cestách, ale nenašli ich.
23Potom sa obidvaja mužovia vydali na spiatočnú cestu; zostúpili z vrchov, prekročili Jordán a prišli k Nunovmu synovi Jozuemu. Porozprávali mu všetko, čo sa im prihodilo.
24Povedali Jozuemu: "Pán nám dal do rúk celú túto krajinu. Všetci obyvatelia krajiny majú pred nami hrozný strach."
1Jozua, syn Núna, poslal tajne zo Šittímu dvoch vyzvedačov s poverením: Choďte a obzrite si krajinu i Jericho. Oni odišli, vošli do domu neviestky menom Ráchab a tam sa zložili.
2Kráľovi Jericha oznámili: Pozor, v noci sem prišli muži spomedzi Izraelitov na výzvedy o krajine!
3Vtedy kráľ Jericha odkázal Ráchab: Vyveď mužov, ktorí prišli k tebe a vošli do tvojho domu, lebo prišli na výzvedy o celej krajine.
4Ona však tých dvoch mužov odviedla a skryla. Potom povedala: Tí muži naozaj prišli ku mne, no nevedela som, odkiaľ sú.
5Keď sa zotmelo a mestská brána sa zatvárala, odišli. Neviem, kam odišli. Ponáhľajte sa za nimi, ešte ich dohoníte.
6Ona ich však vyviedla na strechu a skryla ich pod ľan, ktorý tam bol rozložený.
7Jerišskí muži ich prenasledovali smerom k Jordánu až k brodom. Len čo prenasledovatelia vyšli, bránu za nimi zatvorili.
8Vyzvedači sa ešte ani neuložili na spánok, keď Ráchab vyšla k nim na strechu
9a povedala: Viem, že Hospodin vám dal túto krajinu, že nás zachvátil strach pred vami a že všetci obyvatelia krajiny stratili odvahu pred vami.
10Počuli sme totiž, ako Hospodin pred vami vysušil vody Červeného mora, keď ste vychádzali z Egypta. Počuli sme aj to, čo ste urobili dvom amorejským kráľom za Jordánom, Síchonovi a Ógovi, na ktorých ste vykonali kliatbu.
11Keď sme to počuli, ochablo nám srdce a stratili sme odvahu pred vami, lebo Hospodin, váš Boh, je Bohom hore na nebesiach i dolu na zemi.
12Teraz mi však prisahajte na Hospodina, že tak, ako som vám milosrdenstvo preukázala ja, tak aj vy preukážete milosrdenstvo domu môjho otca a dáte mi spoľahlivé znamenie,
13že pri živote zachováte môjho otca, moju matku, mojich bratov aj moje sestry a všetko, čo im patrí, a zachránite nás pred smrťou.
14Muži jej potom povedali: Vlastným životom ručíme za vás, ak nezradíte našu záležitosť. Keď nám Hospodin dá túto krajinu, preukážeme ti milosrdenstvo a vernosť.
15Potom ich spustila po povraze cez oblok, lebo dom mala na hradbách. Bývala totiž na hradbách.
16Povedala im: Choďte do hôr, aby vás prenasledovatelia nestretli, a skrývajte sa tam tri dni, kým sa oni nevrátia. Potom choďte svojou cestou.
17Muži jej povedali: Budeme oslobodení od tejto prísahy, ktorou si nás zaviazala,
18ak pri našom vstupe do krajiny nepriviažeš tento motúz z červených nití na okno, cez ktoré si nás spustila, a nevezmeš k sebe svojho otca, matku, bratov a celú rodinu.
19Kto by potom vyšiel z dvier tvojho domu na ulicu, toho krv nech padne na jeho hlavu, my však budeme oslobodení od viny. Ak by však niekomu ublížili v dome, nech padne jeho krv na našu hlavu.
20Keby si však našu vec zradila, sme oslobodení od prísahy, ktorou si nás zaviazala.
21Ona odpovedala: Nech je tak, ako ste vraveli. Vtedy ich prepustila a oni odišli. Potom priviazala na okno červený motúz.
22Muži odišli, prišli do hôr a ostali tam tri dni, kým sa prenasledovatelia nevrátili. Prenasledovatelia ich hľadali na všetkých cestách, no nenašli ich.
23Potom obaja muži zišli z hôr, prišli k Jozuovi, synovi Núna, a vyrozprávali mu všetko, čo sa im prihodilo.
24Jozuovi povedali: Hospodin nám dal celú krajinu do rúk a všetci jej obyvatelia stratili odvahu pred nami.
1Jozue, syn Nunův, pak ze Šitimu tajně vyslal dva muže na výzvědy se slovy: „Jděte prohlédnout tu zem, a zvláště Jericho.“ Šli tedy a vstoupili do domu jedné nevěstky jménem Rachab, kde přespali.
2Králi Jericha se doneslo: „Dnes večer sem přišli nějací Izraelci, aby proslídili zem.“
3Jerišský král proto vzkázal Rachab: „Vydej ty muže, co k tobě přišli, ty, co vstoupili k tobě do domu! Přišli proslídit celou zem!“
4Ta žena ale oba muže odvedla a ukryla. Proto odpověděla: „Ano, ti muži ke mně přišli, ale nevím odkud.
5Odešli, když se za soumraku měla zavírat brána. Kam se vydali, nevím. Běžte rychle za nimi, ať je doženete!“
6(Rachab ale špehy odvedla na střechu a schovala je pod snopky lnu, které tam měla rozložené.)
7Pronásledovatelé tedy vyrazili za nimi směrem k Jordánu, kde jsou brody. Jakmile opustili město, brána se ihned zavřela.
8Zvědové ještě ani neulehli, když k nim na střechu vystoupila Rachab.
9„Vím, že Hospodin vám dal tuto zem,“ řekla jim. „Vždyť jsme kvůli vám strachy bez sebe! Všichni obyvatelé země se před vámi třesou!
10Slyšeli jsme, jak Hospodin před vámi vysušil vody Rudého moře, když jste vycházeli z Egypta, i co jste provedli oběma emorejským králům v Zajordání, Sichonovi a Ogovi, které jste vyhladili jako proklaté.
11Jak jsme to uslyšeli, vyrazilo nám to dech a všichni jsme před vámi ztratili odvahu. Hospodin, váš Bůh, je přece Bohem nahoře na nebi i dole na zemi!
12Proto mi, prosím vás, přísahejte při Hospodinu, že za milosrdenství, které jsem vám prokázala, i vy prokážete milosrdenství rodině mého otce. Dejte mi prosím záruku,
13že necháte naživu mého otce a matku, mé bratry a sestry i všechny, kdo k nim patří. Zachraňte nás před smrtí!“
14„Položíme za vás život!“ odpověděli jí ti muži. „Nesmíte ale naši úmluvu vyzradit. Až nám Hospodin dá tuto zem, zachováme se k tobě milosrdně a věrně.“
15Spustila je tedy oknem po provaze; její dům byl totiž v hradební zdi, takže bydlela na hradbách.
16„Běžte do hor,“ řekla jim, „ať vás pronásledovatelé nenajdou. Skrývejte se tam tři dny, dokud se nevrátí, a pak se vraťte svou cestou.“
17Muži jí řekli: „Budeme zproštěni přísahy, kterou jsi nás zavázala,
18jestliže po našem vstupu do země neuvážeš tuto šňůru z karmínových provázků do okna, kterým jsi nás spustila, a neshromáždíš k sobě domů svého otce, matku, sourozence a celou rodinu svého otce.
19Kdyby někdo vyšel ze dveří tvého domu, jeho krev padne na jeho hlavu, a my budeme bez viny. Kdyby se ale někdo dotkl kohokoli u tebe doma, jeho krev padne na naši hlavu.
20Kdybys ale naši úmluvu vyzradila, budeme tvé přísahy zproštěni.“
21„Ať se stane, jak jste řekli,“ odpověděla jim. Potom se s nimi rozloučila a když odešli, uvázala do okna karmínovou šňůru.
22Zvědové vyrazili, a když přišli do hor, zůstali tam tři dny, dokud se jejich pronásledovatelé nevrátili. Hledali je totiž po všech cestách, ale nenašli.
23Oba muži se pak vydali zpět. Sestoupili z hor, přebrodili se, a když přišli k Jozuovi, synu Nunovu, vyprávěli mu všechno, co se jim přihodilo.
24„Opravdu! Hospodin dal celou tu zem do našich rukou,“ řekli Jozuovi. „Všichni její obyvatelé se už před námi třesou!“
1Jozue, syn Núnův, vyslal potají ze Šitímu dva muže jako zvědy. Řekl: „Jděte, prohlédněte tu zemi i Jericho.“ Šli tedy a vstoupili do domu jedné ženy jménem Rachab, nevěstky, a tam přespali.
2Králi Jericha bylo ohlášeno: „V noci sem přišli nějací izraelští muži, aby obhlédli zemi.“
3Jerišský král dal Rachabě rozkaz: „Vyveď ty muže, kteří k tobě přišli a vstoupili do tvého domu. Přišli proto, aby obhlédli celou zemi.“
4Ale ta žena muže odvedla, ukryla a řekla: „Ano, ti muži ke mně přišli, ale já jsem nevěděla, odkud jsou.
5Když při setmění zavírali bránu, ti muži odešli. Nevím, kam šli. Rychle je pronásledujte, ať je dostihnete.“
6Ona však je vyvedla na střechu a skryla je v pazdeří, které měla na střeše složené;
7a oni ty muže pronásledovali směrem k Jordánu až k brodům. Jakmile pronásledovatelé vyšli, hned za nimi bránu zavřeli.
8Z vědové se ještě neuložili k spánku, když k nim vstoupila na střechu.
9Řekla těm mužům: „Vím, že Hospodin dal zemi vám. Padla na nás hrůza před vámi a všichni obyvatelé země propadli před vámi zmatku.
10Slyšeli jsme, jak Hospodin před vámi vysušil vody Rákosového moře, když jste vycházeli z Egypta, a jak jste v Zajordání naložili se dvěma emorejskými králi, se Síchonem a Ógem, které jste zahubili jako klaté.
11Jakmile jsme to uslyšeli, ztratili jsme odvahu a pozbyli jsme ducha, poněvadž Hospodin, váš Bůh, je Bohem nahoře na nebi i dole na zemi.
12Zavažte se mi nyní prosím přísahou při Hospodinu, že také vy prokážete milosrdenství domu mého otce, jako jsem já prokázala milosrdenství vám. Dejte mi věrohodné znamení,
13že ponecháte naživu mého otce a matku, mé bratry a sestry i vše, co jim náleží, a že nás vysvobodíte před smrtí.“
14Muži jí odpověděli: „Jsme odhodláni za vás zemřít. Nesmíte však vyzradit toto naše ujednání. Až nám Hospodin vydá zemi, prokážeme ti milosrdenství a osvědčíme věrnost.“
15Potom je spustila po provaze z okna; její dům byl totiž v hradební zdi, bydlela na hradbách.
16A řekla jim: „Jděte na tamtu horu, aby na vás pronásledovatelé nenarazili, a skrývejte se tam po tři dny, dokud se nevrátí ti, kdo vás pronásledují; potom jděte svou cestou.“
17Muži ji upozornili: „Budeme zproštěni přísahy, jíž jsi nás zavázala,
18jestliže neuvážeš, až vstoupíme do země, tuto šňůru z karmínových vláken v okně, z něhož jsi nás spustila, a neshromáždíš k sobě do domu svého otce a matku, své bratry a celý svůj dům.
19Kdo vyjde ze dveří tvého domu ven, jeho krev padne na jeho hlavu, a my budeme bez viny. Avšak krev každého, kdo bude s tebou v domě, padne na naši hlavu, kdyby na něj někdo vztáhl ruku.
20Vyzradíš-li toto naše ujednání, budeme zproštěni přísahy, jíž jsi nás zavázala.“
21Odvětila: „Staň se podle vašich slov.“ Nato je propustila a oni odešli. Pak uvázala na okno karmínovou šňůru.
22Oni došli až na horu, kde zůstali tři dny, dokud se pronásledovatelé nevrátili; ti prohledali celou cestu, nikoho však nenašli.
23Oba muži se tedy vrátili; sestoupili z hory, přešli Jordán a přišli k Jozuovi, synu Núnovu. Vyprávěli mu o všem, co se jim přihodilo.
24Řekli Jozuovi: „Hospodin nám dal celou zemi do rukou. Všichni obyvatelé země propadli před námi zmatku.“
1wayyišlaḥ yəhōwōšua‘- bin- nūn min- haššiṭṭîm šənayim- ’ănāšîm məraggəlîm ḥereš lêmōr, ləḵū rə’ū ’eṯ- hā’āreṣ wə’eṯ- yərîḥōw; wayyêləḵū wayyāḇō’ū bêṯ- ’iššāh zōwnāh ūšəmāh rāḥāḇ wayyiškəḇū- šāmmāh.
2wayyê’āmar, ləmeleḵ yərîḥōw lêmōr; hinnêh ’ănāšîm bā’ū hênnāh hallaylāh mibbənê yiśrā’êl laḥpōr ’eṯ- hā’āreṣ.
3wayyišlaḥ meleḵ yərîḥōw, ’el- rāḥāḇ lêmōr; hōwṣî’î hā’ănāšîm habbā’îm ’êlayiḵ ’ăšer- bā’ū ləḇêṯêḵ, kî laḥpōr ’eṯ- kāl- hā’āreṣ bā’ū.
4wattiqqaḥ hā’iššāh ’eṯ- šənê hā’ănāšîm wattiṣpənōw; wattōmer kên, bā’ū ’êlay hā’ănāšîm, wəlō yāḏa‘tî mê’ayin hêmmāh.
5wayhî hašša‘ar lisgōwr, baḥōšeḵ wəhā’ănāšîm yāṣā’ū, lō yāḏa‘tî, ’ānāh hāləḵū hā’ănāšîm; riḏp̄ū mahêr ’aḥărêhem kî ṯaśśîḡūm.
6wəhî he‘ĕlāṯam haggāḡāh; wattiṭmənêm bəp̄ištê hā‘êṣ, hā‘ăruḵōwṯ lāh ‘al- haggāḡ.
7wəhā’ănāšîm, rāḏəp̄ū ’aḥărêhem dereḵ hayyardên, ‘al hamma‘bərōwṯ; wəhašša‘ar sāḡārū, ’aḥărê ka’ăšer yāṣə’ū hārōḏəp̄îm ’aḥărêhem.
8wəhêmmāh ṭerem yiškāḇūn; wəhî ‘āləṯāh ‘ălêhem ‘al- haggāḡ.
9wattōmer ’el- hā’ănāšîm, yāḏa‘tî kî- nāṯan Yahweh lāḵem ’eṯ- hā’āreṣ; wəḵî- nāp̄əlāh ’êmaṯḵem ‘ālênū, wəḵî nāmōḡū kāl- yōšəḇê hā’āreṣ mippənêḵem.
10kî šāma‘nū, ’êṯ ’ăšer- hōwḇîš Yahweh ’eṯ- mê yam- sūp̄ mippənêḵem, bəṣêṯəḵem mimmiṣrāyim; wa’ăšer ‘ăśîṯem lišnê malḵê hā’ĕmōrî ’ăšer bə‘êḇer hayyardên ləsîḥōn ūlə‘ōwḡ, ’ăšer heḥĕramtem ’ōwṯām.
11wannišma‘ wayyimmas ləḇāḇênū, wəlō- qāmāh ‘ōwḏ rūaḥ bə’îš mippənêḵem; kî Yahweh ’ĕlōhêḵem, hū ’ĕlōhîm baššāmayim mimma‘al, wə‘al- hā’āreṣ mittāḥaṯ.
12wə‘attāh, hiššāḇə‘ū- nā lî Yahweh, kî- ‘āśîṯî ‘immāḵem ḥāseḏ; wa‘ăśîṯem gam- ’attem ‘im- bêṯ ’āḇî ḥeseḏ, ūnəṯattem lî ’ōwṯ ’ĕmeṯ.
13wəhaḥăyiṯem ’eṯ- ’āḇî wə’eṯ- ’immî, wə’eṯ- ’aḥay wə’eṯ- [’aḥōwṯay ḵ] (’aḥyōwṯay, q) wə’êṯ kāl- ’ăšer lāhem; wəhiṣṣaltem ’eṯ- nap̄šōṯênū mimmāweṯ.
14wayyōmərū lāh hā’ănāšîm, nap̄šênū ṯaḥtêḵem lāmūṯ, ’im lō ṯaggîḏū, ’eṯ- dəḇārênū zeh; wəhāyāh, bəṯêṯ- Yahweh lānū ’eṯ- hā’āreṣ, wə‘āśînū ‘immāḵ ḥeseḏ we’ĕmeṯ.
15wattōwriḏêm baḥeḇel bə‘aḏ haḥallōwn; kî ḇêṯāh bəqîr haḥōwmāh, ūḇaḥōwmāh hî yōwōšāḇeṯ.
16wattōmer lāhem hāhārāh lêḵū, pen- yip̄gə‘ū ḇāḵem hārōḏəp̄îm; wənaḥbêṯem šāmmāh šəlōšeṯ yāmîm, ‘aḏ šōwḇ hārōḏəp̄îm, wə’aḥar têləḵū ləḏarkəḵem.
17wayyōmərū ’êlehā hā’ănāšîm; nəqîyim ’ănaḥnū, miššəḇu‘āṯêḵ hazzeh ’ăšer hišba‘tānū.
18hinnêh ’ănaḥnū ḇā’îm bā’āreṣ; ’eṯ- tiqwaṯ ḥūṭ haššānî hazzeh tiqšərî, baḥallōwn ’ăšer hōwraḏtênū ḇōw, wə’eṯ- ’āḇîḵ wə’eṯ- ’immêḵ wə’eṯ- ’aḥayiḵ, wə’êṯ kāl- bêṯ ’āḇîḵ, ta’asp̄î ’êlayiḵ habbāyəṯāh.
19wəhāyāh kōl ’ăšer- yêṣê middalṯê ḇêṯêḵ haḥūṣāh dāmōw ḇərōšōw wa’ănaḥnū nəqîyim; wəḵōl ’ăšer yihyeh ’ittāḵ babbayiṯ, dāmōw ḇərōšênū, ’im- yāḏ tihyeh- bōw.
20wə’im- taggîḏî ’eṯ- dəḇārênū zeh; wəhāyînū nəqîyim, miššəḇu‘āṯêḵ ’ăšer hišba‘tānū.
21wattōmer kəḏiḇrêḵem ken- hū, wattəšalləḥêm wayyêlêḵū; wattiqšōr ’eṯ- tiqwaṯ haššānî baḥallōwn.
22wayyêləḵū wayyāḇō’ū hāhārāh, wayyêšəḇū šām šəlōšeṯ yāmîm, ‘aḏ- šāḇū hārōḏəp̄îm; wayḇaqšū hārōḏəp̄îm bəḵāl haddereḵ wəlō māṣā’ū.
23wayyāšuḇū šənê hā’ănāšîm wayyêrəḏū mêhāhār, wayya‘aḇrū wayyāḇō’ū, ’el- yəhōwōšua‘ bin- nūn; waysappərū- lōw, ’êṯ kāl- hammōṣə’ōwṯ ’ōwṯām.
24wayyōmərū ’el- yəhōwōšua‘, kî- nāṯan Yahweh bəyāḏênū ’eṯ- kāl- hā’āreṣ; wəḡam- nāmōḡū kāl- yōšəḇê hā’āreṣ mippānênū. s