Jeremiáš, 9. kapitola

< Predošlá kapitola Nasledujúca kapitola >
Jer 9,1
Oj, aby moja hlava bola vodou a moje oko prameňom sĺz, aby som oplakával vodne i vnoci pobitých dcéry svojho ľudu!
Ó, kiežby som mal na púšti pútnické prístrešie, aby som mohol opustiť svoj ľud a odísť od neho, lebo všetci sú cudzoložníkmi a zberbou zradcov.
Kiežby som mal na púšti vandrovnícku kolibu, opustil by som svoj ľud a odišiel by som od nich, veď sú to všetko cudzoložníci, (tlupa odbojníkov).
Kiežby som mal na púšti prístrešie, kde nocujú pútnici, aby som mohol opustiť svoj ľud a odísť od neho. Veď všetci sú cudzoložníci a zberba zradcov.
Kéž bych měl někde na pouštimísto, kam se poutník uchýlí,abych mohl opustit svůj lida odejít od nich pryč;vždyť jsou to samí cizoložníci,je to shromáždění nevěrných!
Kéž bych měl na poušti místo, kde mohou pocestní přenocovat. Mám opustit svůj lid a odejít od nich? Neboť jsou to samí cizoložníci, shromáždění věrolomných.
mî- yittên rōšî mayim, wə‘ênî məqōwr dim‘āh; wə’eḇkeh yōwmām wālaylāh, ’êṯ ḥallê ḇaṯ- ‘ammî.
מִֽי־ יִתֵּ֤ן רֹאשִׁי֙ מַ֔יִם וְעֵינִ֖י מְק֣וֹר דִּמְעָ֑ה וְאֶבְכֶּה֙ יוֹמָ֣ם וָלַ֔יְלָה אֵ֖ת חַֽלְלֵ֥י בַת־ עַמִּֽי׃
Jer 9,2
Oj, aby som mal na púšti príchylok pocestných na noc, aby som opustil svoj ľud a odišiel od nich! Lebo všetci sú cudzoložníkmi, sberbou spreneverilcov.
Napínajú si jazyk ako luk, lož, a nie pravda vládne v krajine. Od jedného zla k druhému postupujú, ale mňa nepoznajú - znie výrok Hospodinov.
"Naťahujú si kušu - svoj jazyk, klam, a nie spravodlivosť zavládli v krajine, veď sa vrhajú z hriechu do hriechu, mňa však nepoznajú, hovorí Pán.
Napínajú si jazyk ako luk, klamstvo, nie však vernosť, zavládlo v krajine. Páchajú jeden zločin za druhým, mňa však neuznávajú — znie výrok Hospodina.
„Ohýbají své jazyky jako luky,nevládnou v zemi pravdou, ale lží,ode zla ke zlu stále postupují,mě ale neznají, praví Hospodin.
„Napínají svůj jazyk jako luk, klamem, a ne pravdou se zmocňují země. Neboť jdou od zla ke zlu a ke mně se neznají, je výrok Hospodinův.
mî- yittənênî ḇammiḏbār, məlōwn ’ōrəḥîm, wə’e‘ezḇāh ’eṯ- ‘ammî, wə’êləḵāh mê’ittām; kî ḵullām mənā’ăp̄îm, ‘ăṣereṯ bōḡəḏîm.
מִֽי־ יִתְּנֵ֣נִי בַמִּדְבָּ֗ר מְלוֹן֙ אֹֽרְחִ֔ים וְאֶֽעֶזְבָה֙ אֶת־ עַמִּ֔י וְאֵלְכָ֖ה מֵֽאִתָּ֑ם כִּ֤י כֻלָּם֙ מְנָ֣אֲפִ֔ים עֲצֶ֖רֶת בֹּגְדִֽים׃
Jer 9,3
Naťahujú svoj jazyk sťa svoje lučište ku lži. Ale nie za pravdu sú oni mocní v zemi, lebo idú zo zlého do zlého a mňa neznajú, hovorí Hospodin.
Majte sa na pozore jeden pred druhým, nedôverujte ani jednému bratovi, lebo každý brat klame a každý priateľ chodí a ohovára.
Chráňte sa každý svojho blížneho, nedôverujte vlastnému bratovi, lebo každý brat podvádza a každý priateľ zháňa ohovárky.
Každý nech sa chráni pred svojím blížnym, nedôverujte ani svojmu bratovi, lebo každý brat je zbabelý podvodník a každý priateľ prichádza a ohovára.
Před bližním se měj na pozoru,vlastnímu bratru se nesvěřuj;všichni ti bratři jsou totiž podrazáci,všichni ti bližní roznášejí pomluvy.
Střezte se svého druha, na žádného bratra nespoléhejte, neboť každý bratr je samý úskok a každý druh utrhá, kudy chodí.
wayyaḏrəḵū ’eṯ- ləšōwnām qaštām šeqer, wəlō le’ĕmūnāh gāḇərū ḇā’āreṣ; kî mêrā‘āh ’el- rā‘āh yāṣā’ū wə’ōṯî lō- yāḏā‘ū nə’um- Yahweh. s
וַֽיַּדְרְכ֤וּ אֶת־ לְשׁוֹנָם֙ קַשְׁתָּ֣ם שֶׁ֔קֶר וְלֹ֥א לֶאֱמוּנָ֖ה גָּבְר֣וּ בָאָ֑רֶץ כִּי֩ מֵרָעָ֨ה אֶל־ רָעָ֧ה ׀ יָצָ֛אוּ וְאֹתִ֥י לֹֽא־ יָדָ֖עוּ נְאֻם־ יְהוָֽה׃ ס
Jer 9,4
Chráňte sa každý svojho blížneho a nedôverujte niktorému bratovi, lebo každý brat klame šeredne, a každý blížny chodí jako pomluvač.
Jeden podvádza druhého a nehovoria pravdu, naučili sa jazykom hovoriť lož, konajú prevrátene, nevládzu sa obrátiť.
Všetci sa podvádzajú vzájomne, pravdu neprehovoria, jazyk si cvičia v Iživých rečiach, sú skazení, nechcú sa obrátiť.
Všetci sa navzájom podvádzajú, nehovoria pravdu, učia svoj jazyk hovoriť lož, vyčerpávajú sa zvrátenosťou.
Jeden druhého podvádějí,pravdu už vůbec nemluví;svůj jazyk naučili mluvit lži,pro zvrácenost by se ztrhali.
Kdekdo chce svého druha přelstít a neřekne pravdu. Učí svůj jazyk mluvit jen klam, vyčerpávají se nepravostmi.
’îš mêrê‘êhū hiššāmêrū, wə‘al- kāl- ’āḥ ’al- tiḇṭāḥū; kî ḵāl ’āḥ ‘āqōwḇ ya‘qōḇ, wəḵāl rêa‘ rāḵîl yahălōḵ.
אִ֤ישׁ מֵרֵעֵ֙הוּ֙ הִשָּׁמֵ֔רוּ וְעַל־ כָּל־ אָ֖ח אַל־ תִּבְטָ֑חוּ כִּ֤י כָל־ אָח֙ עָק֣וֹב יַעְקֹ֔ב וְכָל־ רֵ֖עַ רָכִ֥יל יַהֲלֹֽךְ׃
Jer 9,5
Každý klame svojho blížneho, a nehovoria pravdy. Učia svoj jazyk hovoriť lož; robia neprave až ustávajú.
Útlak na útlak, podvod na podvod, nechcú ma poznať - znie výrok Hospodinov.
Útlak za útlakom, podvod za podvodom! Zdráhali sa poznať ma, hovorí Pán.
Tvoj príbytok je uprostred podvodu. Pri podvádzaní o mne nechcú vedieť — znie výrok Hospodina.
Žiješ uprostřed lstia kvůli lsti mě znát odmítli,praví Hospodin.“
Bydlíš uprostřed lsti; ve své lsti se mě zdráhají poznat, je výrok Hospodinův.“
wə’îš bərê‘êhū yəhāṯêllū, we’ĕmeṯ lō yəḏabbêrū; limməḏū ləšōwnām dabber- šeqer ha‘ăwêh nil’ū.
וְאִ֤ישׁ בְּרֵעֵ֙הוּ֙ יְהָתֵ֔לּוּ וֶאֱמֶ֖ת לֹ֣א יְדַבֵּ֑רוּ לִמְּד֧וּ לְשׁוֹנָ֛ם דַּבֶּר־ שֶׁ֖קֶר הַעֲוֵ֥ה נִלְאֽוּ׃
Jer 9,6
Tvoje bývanie je prostred ľstivého ľudu; pre lesť ma nechcú poznať, hovorí Hospodin.
Preto takto vraví Hospodin mocností: Hľa, ja ich pretavím a preskúšam. Veď ako si mám počínať voči dcére svojho ľudu?
Nuž toto hovorí Pán zástupov: "Hľa, ja ich roztápam a skúmam; veď akože mám konať pre zločinnosť dcéry môjho ľudu?
Preto takto hovorí Hospodin zástupov: Hľa, ja ich tavím a skúmam, veď akože mám konať zoči-voči ich zločinnosti?
Nuže, tak praví Hospodin zástupů:„Hle, budu je přetavovat a tříbit.Co si mám počít, když je můj lid takový?
Proto praví Hospodin zástupů toto: „Hle, budu je tříbit a budu zkoumat, jak bych měl naložit s dcerou svého lidu.
šiḇtəḵā bəṯōwḵ mirmāh; bəmirmāh mê’ănū ḏa‘aṯ- ’ōwṯî nə’um- Yahweh. s
שִׁבְתְּךָ֖ בְּת֣וֹךְ מִרְמָ֑ה בְּמִרְמָ֛ה מֵאֲנ֥וּ דַֽעַת־ אוֹתִ֖י נְאֻם־ יְהוָֽה׃ ס
Jer 9,7
Preto takto hovorí Hospodin Zástupov: Hľa, prepálim ich ako zlatník kov a sprobujem ich. Lebo jako ináč by som mal učiniť pre dcéru svojho ľudu?
Ich jazyk je smrtiacim šípom, každý ústami podvodne hovorí; vľúdne hovorí s blížnym, v srdci mu však chystá úklady.
Ich jazyk je smrtiaci šíp, ich ústa hovoria podvodne. "Pokoj!" hovorí priateľovi, v sebe však zamýšľa lesť.
Ich jazyk je smrtiaci šíp, ich ústa hovoria lesť. Pokoj, hovorí niekto priateľovi, v srdci však chystá úklad.
Jejich jazyky jsou smrtící šípy,svými ústy vykládají lsti;s bližními mluví o pokoji,v srdci však léčky osnují.
Šíp, který zabíjí, je jejich jazyk, jejich ústa mluví lstivě. S bližním mluví o pokoji, ale ve svém nitru strojí úklady.
lāḵên, kōh ’āmar Yahweh ṣəḇā’ōwṯ, hinnî ṣōwrp̄ām ūḇəḥantîm; kî- ’êḵ ’e‘ĕśeh, mippənê baṯ- ‘ammî.
לָכֵ֗ן כֹּ֤ה אָמַר֙ יְהוָ֣ה צְבָא֔וֹת הִנְנִ֥י צוֹרְפָ֖ם וּבְחַנְתִּ֑ים כִּֽי־ אֵ֣יךְ אֶעֱשֶׂ֔ה מִפְּנֵ֖י בַּת־ עַמִּֽי׃
Jer 9,8
Ich jazyk je vražedlnou strelou; hovorí lesť; svojimi ústami hovorí o pokoji so svojím blížnym a vo svojom vnútri kladie svoj úklad.
Nemal by som ich za to potrestať? - znie výrok Hospodinov. Alebo nemám sa pomstiť na takomto ľude?
Či ich nemám za to potrestať? - hovorí Pán. Či sa nemám pomstiť na takomto národe?"
Či ich nemám za to potrestať — znie výrok Hospodina — azda sa nemám pomstiť na národe ako je tento?
Copak je mohu nechat bez trestu?praví Hospodin.Copak je nemám stihnout pomstou,když je ten národ takový?“
Což je za to nemám trestat? je výrok Hospodinův. Což takový pronárod nemá postihnout má pomsta?
ḥêṣ [šōwḥêṭ ḵ] (šāḥūṭ q) ləšōwnām mirmāh ḏibbêr; bəp̄îw, šālōwm ’eṯ- rê‘êhū yəḏabbêr, ūḇəqirbōw yāśîm ’ārəbōw.
חֵ֥ץ [שֹׁוחֵט כ] (שָׁח֛וּט ק) לְשׁוֹנָ֖ם מִרְמָ֣ה דִבֵּ֑ר בְּפִ֗יו שָׁל֤וֹם אֶת־ רֵעֵ֙הוּ֙ יְדַבֵּ֔ר וּבְקִרְבּ֖וֹ יָשִׂ֥ים אָרְבּֽוֹ׃
Jer 9,9
Či azda pre také veci ich nemám navštíviť? hovorí Hospodin. Či na takom národe, jako je tento, nemá sa pomstiť moja duša?
Dajte sa do plaču a kvílenia nad vrchmi a nad pastvinami púšte do žalospevu, lebo sú spustošené, takže tam nik neprejde, ani hlas stáda nezačujú. Od vtákov nebeských po zvieratá, všetko ušlo a odbehlo.
Na vrchoch spustím plač a kvílenie a na lúkach púšte žalospev, veď sú vyhorené, nik tam neprejde, ani nepočuť hlasy stád; nebeské vtáčky a zverina ušla, utiekla.
Plačem a bedákam nad vrchmi a nad pastvinami púšte žalostím, nikto tade neprejde, lebo sú vypálené, nepočuť hlas stád, od nebeských vtákov až po dobytok, všetko sa rozpŕchlo, odišlo.
Pláču a běduji nad horami,nad stepními pastvinami zpívám žalozpěv,že jsou vypáleny a nikdo tudy nechodí,bučení dobytka se tu neozve;všichni ptáci odsud uletěli,utekla všechna zvěř.
Běduji a pláči nad horami, nad stepními pastvinami pěji žalozpěv, že byly vypáleny; už jimi nikdo neprochází, ani bečení stád není slyšet. Od nebeského ptactva až po dobytek se všechno vyplašilo a odtáhlo.
ha‘al- ’êlleh lō- ’ep̄qāḏ- bām nə’um- Yahweh; ’im bəḡōw ’ăšer- kāzeh, lō ṯiṯnaqqêm nap̄šî. s
הַעַל־ אֵ֥לֶּה לֹֽא־ אֶפְקָד־ בָּ֖ם נְאֻם־ יְהוָ֑ה אִ֚ם בְּג֣וֹי אֲשֶׁר־ כָּזֶ֔ה לֹ֥א תִתְנַקֵּ֖ם נַפְשִֽׁי׃ ס
Jer 9,10
Nad vrchami pozdvihnem plač a nárek a nad pasienkami stepi trúchlospev, lebo budú spálené, takže nebude nikoho, kto by išiel cez ne, ani tam nepočujú ľudia hlasu dobytka; od vtáctva nebies až do hoväda, všetko sa odstehuje, odíde.
A Jeruzalem zmením na hŕbu skál, na brloh šakalov, aj judské mestá zmením na pustatinu bez obyvateľov.
"A Jeruzalem obrátim na hŕbu skál, na brloh šakalov, z júdskych miest urobím púšť bez obyvateľov."
Jeruzalem obrátim na rumovisko, na príbytok šakalov. Z judských miest urobím neobývanú pustatinu.
„Obrátím Jeruzalém v hromady sutin,kde žijí jen šakali,obrátím judská města v trosky,kde nikdo nebydlí.“
Z Jeruzaléma učiním hromadu kamení, domov šakalů, a z judských měst zpustošený kraj bez obyvatel.“
‘al- hehārîm ’eśśā ḇəḵî wānehî, wə‘al- nə’ōwṯ miḏbār qînāh, kî niṣṣəṯū mibbəlî- ’îš ‘ōḇêr, wəlō šāmə‘ū qōwl miqneh; mê‘ōwp̄ haššāmayim wə‘aḏ- bəhêmāh, nāḏəḏū hālāḵū.
עַל־ הֶ֨הָרִ֜ים אֶשָּׂ֧א בְכִ֣י וָנֶ֗הִי וְעַל־ נְא֤וֹת מִדְבָּר֙ קִינָ֔ה כִּ֤י נִצְּתוּ֙ מִבְּלִי־ אִ֣ישׁ עֹבֵ֔ר וְלֹ֥א שָׁמְע֖וּ ק֣וֹל מִקְנֶ֑ה מֵע֤וֹף הַשָּׁמַ֙יִם֙ וְעַד־ בְּהֵמָ֔ה נָדְד֖וּ הָלָֽכוּ׃
Jer 9,11
A obrátim Jeruzalem na hromady rumov, na príbytok šakalov, a mestá Júdove obrátim na pustinu, takže v nich nebude obyvateľa.
Kto je taký múdry, aby to vysvetlil, a aby oznámil, čo hovorili ústa Hospodinove: Prečo hynie krajina, spustošená sťa púšť, takže nik ňou neprejde?
Kto je taký múdry, že to pochopí? Komu vraveli ústa Pánove, aby to zvestoval? Pretože hynie krajina ako vyhorená púšť, ktorou nik neprejde.
Kto je taký múdry, že si to vezme k srdcu a oznámi, čo mu hovorili ústa Hospodina? Prečo hynie krajina ako vypálená púšť, cez ktorú nikto neprejde?
Kdo je tak moudrý, aby to pochopil? Ke komu promluvila ústa Hospodinova, aby to vysvětlil? Proč je ta země zničená? Proč je spálená jako poušť, přes kterou se nedá cestovat?
Kdo je tak moudrý, aby to pochopil a rozhlašoval, co k němu promluvila Hospodinova ústa? Proč přišla nazmar země, je vypálenou stepí, jíž nikdo neprochází?
wənāṯattî ’eṯ- yərūšālim ləḡallîm mə‘ōwn tannîm; wə’eṯ- ‘ārê yəhūḏāh ’ettên šəmāmāh mibbəlî yōwōšêḇ. s
וְנָתַתִּ֧י אֶת־ יְרוּשָׁלִַ֛ם לְגַלִּ֖ים מְע֣וֹן תַּנִּ֑ים וְאֶת־ עָרֵ֧י יְהוּדָ֛ה אֶתֵּ֥ן שְׁמָמָ֖ה מִבְּלִ֖י יוֹשֵֽׁב׃ ס
Jer 9,12
Kto je tým múdrym mužom, aby tomu rozumel, a ktorému hovorily ústa Hospodinove, aby to oznámil? Prečo zahynula táto zem, prečo je vypálená jako púšť, takže neni toho, kto by išiel cez ňu?
Tu riekol Hospodin: Opustili môj zákon, ktorý som im predložil, a neposlúchli môj hlas, ani podľa neho nechodili,
A Pán hovorí: "Pretože opustili môj zákon, ktorý som im predložil, nepočúvali môj hlas, nešli za ním,
Hospodin povedal: Pretože opustili môj zákon, ktorý som im dal, neposlúchali ma a nešli za mnou.
„Protože opustili můj Zákon, který jsem jim předložil, praví Hospodin. Protože mě neposlouchali a neřídili se mým Zákonem.
Hospodin praví: „Poněvadž opustili můj zákon, který jsem jim předložil, neposlouchali mě a jím se neřídili,
mî- hā’îš heḥāḵām wəyāḇên ’eṯ- zōṯ, wa’ăšer dibber pî- Yahweh ’êlāw wəyaggiḏāh; ‘al- māh ’āḇəḏāh hā’āreṣ, niṣṣəṯāh ḵammiḏbār mibbəlî ‘ōḇêr. s
מִֽי־ הָאִ֤ישׁ הֶֽחָכָם֙ וְיָבֵ֣ן אֶת־ זֹ֔את וַאֲשֶׁ֨ר דִּבֶּ֧ר פִּֽי־ יְהוָ֛ה אֵלָ֖יו וְיַגִּדָ֑הּ עַל־ מָה֙ אָבְדָ֣ה הָאָ֔רֶץ נִצְּתָ֥ה כַמִּדְבָּ֖ר מִבְּלִ֖י עֹבֵֽר׃ ס
Jer 9,13
A Hospodin riekol: Pretože opustili môj zákon, ktorý som im bol predložil, a nepočúvali na môj hlas ani nechodili v ňom, v mojom zákone,
ale chodili za svojím zatvrdnutým srdcom a za baalmi, čomu ich naučili otcovia.
ale išli za svojím zatvrdnutým srdcom a za bálmi, čomu ich priúčali ich otcovia.
Išli však za svojím zatvrdeným srdcom a za Baálmi, čomu ich priúčali ich otcovia,
Řídili se svým zarputilým srdcem a následovali baaly, jak je to naučili jejich otcové.
ale v zarputilosti svého srdce chodili za baaly, jak je tomu naučili jejich otcové,“
wayyōmer Yahweh, ‘al- ‘āzəḇām ’eṯ- tōwrāṯî, ’ăšer nāṯattî lip̄nêhem; wəlō- šāmə‘ū ḇəqōwlî wəlō- hāləḵū ḇāh.
וַיֹּ֣אמֶר יְהוָ֔ה עַל־ עָזְבָם֙ אֶת־ תּ֣וֹרָתִ֔י אֲשֶׁ֥ר נָתַ֖תִּי לִפְנֵיהֶ֑ם וְלֹא־ שָׁמְע֥וּ בְקוֹלִ֖י וְלֹא־ הָ֥לְכוּ בָֽהּ׃
Jer 9,14
ale chodili za umienenosťou svojho srdca a za Bálmi, čomu ich naučili ich otcovia,
Preto takto vraví Hospodin mocností, Boh Izraela: Ajhľa, nakŕmim tento ľud palinou a napojím ich jedovatou vodou.
Preto takto hovorí Pán zástupov, Boh Izraela: "Hľa, ja nakŕmim tento ľud palinou a napojím ich otrávenou vodou,
preto Hospodin zástupov, Boh Izraela, hovorí toto: Hľa, nakŕmim tento ľud palinou a napojím ich otrávenou vodou.
Proto Hospodin zástupů, Bůh Izraele, praví: Hle, nakrmím tento lid pelyňkem a k pití jim dám jed.
proto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele, toto: „Hle, nakrmím tento lid pelyňkem a napojím je otrávenou vodou,
wayyêləḵū, ’aḥărê šərirūṯ libbām; wə’aḥărê habbə‘ālîm, ’ăšer limməḏūm ’ăḇōwṯām. s
וַיֵּ֣לְכ֔וּ אַחֲרֵ֖י שְׁרִר֣וּת לִבָּ֑ם וְאַחֲרֵי֙ הַבְּעָלִ֔ים אֲשֶׁ֥ר לִמְּד֖וּם אֲבוֹתָֽם׃ ס
Jer 9,15
Preto takto hovorí Hospodin Zástupov, Bôh Izraelov: Hľa, nakŕmim ich, tento ľud, palinou a napojím ich jedovatou vodou.
Rozptýlim ich medzi národy, ktoré nepoznajú ani oni, ani ich otcovia, a pošlem za nimi meč, kým ich nevykynožím:
rozptýlim ich medzi národmi, ktoré nepoznajú ani oni, ani ich otcovia; a pošlem za nimi meč, kým ich nevyhubím.
Rozptýlim ich medzi národy, ktoré nepoznajú oni ani ich otcovia, a pošlem na nich meč, dokiaľ ich nevyhubím.
Rozptýlím je mezi národy, které neznali oni ani jejich otcové, a pošlu za nimi meč, abych je vyhladil.“
rozptýlím je mezi pronárody, které neznali oni ani jejich otcové, a pošlu za nimi meč, dokud s nimi neskoncuji.“
lāḵên, kōh- ’āmar Yahweh ṣəḇā’ōwṯ ’ĕlōhê yiśrā’êl, hinnî ma’ăḵîlām ’eṯ- hā‘ām hazzeh la‘ănāh; wəhišqîṯîm mê- rōš.
לָכֵ֗ן כֹּֽה־ אָמַ֞ר יְהוָ֤ה צְבָאוֹת֙ אֱלֹהֵ֣י יִשְׂרָאֵ֔ל הִנְנִ֧י מַאֲכִילָ֛ם אֶת־ הָעָ֥ם הַזֶּ֖ה לַֽעֲנָ֑ה וְהִשְׁקִיתִ֖ים מֵי־ רֹֽאשׁ׃
Jer 9,16
A rozptýlim ich medzi národy, ktorých neznali ani oni ani ich otcovia, a pošlem za nimi meč, aby ich žral dokiaľ ich nevyhladím.
Takto vraví Hospodin mocností: Uvážte a zavolajte plačky, nech prídu, a pošlite po múdre ženy, nech dôjdu,
Toto vraví Pán zástupov: Pozorujte a zavolajte nariekačky, nech prídu; po najmúdrejšie pošlite, nech sa dostavia."
Takto hovorí Hospodin zástupov: Uvažujte a zavolajte nariekajúce ženy, nech prídu a po najmúdrejšie pošlite, aby prišli.
Tak praví Hospodin zástupů:„Pochopte to a zavolejte plačky,ať přijdou!Pošlete pro ty nejšikovnější,ať přijdou!“
Toto praví Hospodin zástupů: „Pochopte to a zavolejte plačky, ať přijdou! Pošlete pro moudré ženy , ať přijdou!
wahăp̄iṣōwṯîm baggōwyim, ’ăšer lō yāḏə‘ū, hêmmāh wa’ăḇōwṯām; wəšillaḥtî ’aḥărêhem ’eṯ- haḥereḇ, ‘aḏ kallōwṯî ’ōwṯām. p̄
וַהֲפִֽצוֹתִים֙ בַּגּוֹיִ֔ם אֲשֶׁר֙ לֹ֣א יָֽדְע֔וּ הֵ֖מָּה וַֽאֲבוֹתָ֑ם וְשִׁלַּחְתִּ֤י אַֽחֲרֵיהֶם֙ אֶת־ הַחֶ֔רֶב עַ֥ד כַּלּוֹתִ֖י אוֹתָֽם׃ פ
Jer 9,17
Takto hovorí Hospodin Zástupov: Pozorujte a zavolajte nariekačky, a nech prijdú, a pošlite po múdre ženy, aby prišly.
a nech sa rýchlo dajú do kvílenia nad nami; nech nám oči slzy ronia a mihalnice vlhnú vodou.
Nech sa náhlia a začnú nad nami nárek, aby naše oči ranili slzy a spod našich mihalníc vyvierala vlaha.
Nech sa ponáhľajú a nad nami nariekajú, nech naše oči ronia slzy a nech kvapká voda spod našich mihalníc.
Ať si pospíšía bědují nad námi.Ať se nám z očí řinou slzy,zpod víček ať nám kanou.
Ať rychle přiběhnou a bědují nad námi, ať z našich očí stékají slzy a z našich řas proudí voda.“
kōh ’āmar Yahweh ṣəḇā’ōwṯ, hiṯbōwnnū wəqir’ū lamqōwnnōwṯ ūṯəḇōw’enāh; wə’el- haḥăḵāmōwṯ šilḥū wəṯāḇōwnāh.
כֹּ֤ה אָמַר֙ יְהוָ֣ה צְבָא֔וֹת הִתְבּֽוֹנְנ֛וּ וְקִרְא֥וּ לַמְקוֹנְנ֖וֹת וּתְבוֹאֶ֑ינָה וְאֶל־ הַחֲכָמ֥וֹת שִׁלְח֖וּ וְתָבֽוֹאנָה׃
Jer 9,18
A nech sa poponáhľajú a pozdvihnú nad nami nárek, aby tiekly slzy z našich očí, a z našich rias aby sa lialy vody,
Lebo počuť nárek Siona: Ako sme len spustošení, veľmi sme zahanbení; opustili sme krajinu, lebo nám rozmetali príbytky.
Veď čuj ! Nárek počuť zo Siona: "Ako sme znivočení a zahanbení veľmi! Veď opúšťame krajinu, rozhádzali nám príbytky."
Veď nárek počuť zo Siona: Akí sme zničení a veľmi zahanbení! Krajinu musíme opustiť, naše príbytky sú vyvrátené.
Ze Sionu je slyšet bědování:Jaká zkáza nás to potkala,jak hrozná ostuda!Musíme opustit vlastní zemi,naše příbytky jsou zbořeny!
Ze Sijónu je slyšet hlasité bědování: „Jak jsme popleněni, velice zahanbeni! Museli jsme opustit zemi, naše příbytky strhli.“
ūṯəmahêrənāh wəṯiśśenāh ‘ālênū nehî; wəṯêraḏnāh ‘ênênū dim‘āh, wə‘ap̄‘appênū yizzəlū- māyim.
וּתְמַהֵ֕רְנָה וְתִשֶּׂ֥נָה עָלֵ֖ינוּ נֶ֑הִי וְתֵרַ֤דְנָה עֵינֵ֙ינוּ֙ דִּמְעָ֔ה וְעַפְעַפֵּ֖ינוּ יִזְּלוּ־ מָֽיִם׃
Jer 9,19
pretože počuť hlas náreku so Siona: Oj, ako sme spustošení! Hanbíme sa veľmi, lebo sme opustili zem, lebo povrhli naše príbytky!
Ženy, počujte slovo Hospodinovo, nech vaše ucho vníma slovo Jeho úst, a naučte svoje dcéry kvíleniu a jedna druhú žalospevu.
Počujte, ženy, slovo Pánovo, vaše uši nech načúvajú slová jeho úst; naučte svoje dcéry nariekať a družka družku žalospev.
Počujte, ženy, slovo Hospodina, vaše uši nech prijímajú slová jeho úst. Naučte svoje deti nariekať a žena svoju priateľku žalostiť.
Proto slyšte, ženy, slovo Hospodinovo,slovům z jeho úst uši otevřete.Učte své dcery bědování,jedna druhou učte žalozpěv.
„Slyšte, ženy, slovo Hospodinovo, nechť vaše ucho přijme slovo z jeho úst. Své dcery učte bědování, jedna druhou žalozpěvu.
kî qōwl nəhî nišma‘ miṣṣîyōwn ’êḵ šuddāḏənū; bōšənū mə’ōḏ kî- ‘āzaḇnū ’āreṣ, kî hišlîḵū miškənōwṯênū. s
כִּ֣י ק֥וֹל נְהִ֛י נִשְׁמַ֥ע מִצִּיּ֖וֹן אֵ֣יךְ שֻׁדָּ֑דְנוּ בֹּ֤שְׁנֽוּ מְאֹד֙ כִּֽי־ עָזַ֣בְנוּ אָ֔רֶץ כִּ֥י הִשְׁלִ֖יכוּ מִשְׁכְּנוֹתֵֽינוּ׃ ס
Jer 9,20
Lebo nože počujte, ženy, slovo Hospodinovo, a vaše ucho nech prijme slovo jeho úst, a učte svoje dcéry náreku a každá svoju družku trúchlospevu.
Lebo smrť nám lezie do okien a vstúpila do našich palácov kynožiť deti z ulice a mládencov z námestí.
Lebo smrť vchádza našimi oknami, vstupuje do našich palácov, vybíja deti z ulice a mladíkov z námestí.
Veď smrť vchádza cez naše okná, vniká do našich palácov, kynoží deti z ulice a mladíkov z námestí.
Vždyť se k nám smrt vyšplhala okny,vnikla do našich pevností,aby nám vzala děti z ulica mládence z náměstí.
Našimi okny vstoupila smrt, vnikla do našich paláců. Vyhubila děti v ulicích, jinochy na náměstí.“
kî- šəma‘nāh nāšîm dəḇar- Yahweh, wəṯiqqaḥ ’āzənəḵem dəḇar- pîw; wəlammêḏənāh ḇənōwṯêḵem nehî, wə’iššāh rə‘ūṯāh qînāh.
כִּֽי־ שְׁמַ֤עְנָה נָשִׁים֙ דְּבַר־ יְהוָ֔ה וְתִקַּ֥ח אָזְנְכֶ֖ם דְּבַר־ פִּ֑יו וְלַמֵּ֤דְנָה בְנֽוֹתֵיכֶם֙ נֶ֔הִי וְאִשָּׁ֥ה רְעוּתָ֖הּ קִינָֽה׃
Jer 9,21
Lebo smrť vyšla hore a vošla našimi oknami; vošla do našich palácov, aby vyplienila dieťa z ulice, mládencov s námestí.
Hovor: Toto je výrok Hospodinov: Tak padnú mŕtvoly ľudí ako hnoj na pole, ako snopy za žencom, a niet nikoho, kto by ich pozbieral.
Hovor! (Toto hovorí Pán:) "Mŕtvoly ľudí padajú ako hnoj na poli, ako snop za žencom, a nik ich nezdvihne."
Vrav: Takto hovorí Hospodin: Ľudské mŕtvoly ako hnoj padajú na pole, ako snop za žencom a nikto ich nezbiera.
„Řekni – Tak praví Hospodin:Lidské mrtvolyleží jako hnůj na poli,jako za žencem padlé klasy,jež nikdo nesklidí.“
Vyhlas: „Toto je výrok Hospodinův: Mrtvá lidská těla leží jako hnůj na povrchu pole, jak snopky za žencem, jež nikdo nesbírá.“
kî- ‘ālāh māweṯ bəḥallōwnênū, bā bə’armənōwṯênū; ləhaḵrîṯ ‘ōwlāl miḥūṣ, baḥūrîm mêrəḥōḇōwṯ.
כִּֽי־ עָ֤לָה מָ֙וֶת֙ בְּחַלּוֹנֵ֔ינוּ בָּ֖א בְּאַרְמְנוֹתֵ֑ינוּ לְהַכְרִ֤ית עוֹלָל֙ מִח֔וּץ בַּחוּרִ֖ים מֵרְחֹבֽוֹת׃
Jer 9,22
Hovor: Takto hovorí Hospodin: A padne mŕtve telo človeka jako hnojivo na poli a jako snop za žencom, a nebude toho, kto by sobral.
Takto vraví Hospodin: Nechváľ sa, múdry, svojou múdrosťou! Nechváľ sa, silák, svojou silou! Nechváľ sa, boháč, svojím bohatstvom!
Toto hovorí Pán: "Múdry nech sa nechváli múdrosťou, silák nech sa nehonosí silou, boháč nech sa nechváli svojím bohatstvom,
Takto hovorí Hospodin: Múdry nech sa nechváli svojou múdrosťou, silák nech sa nehonosí svojou silou a boháč svojím bohatstvom.
Tak praví Hospodin:„Ať se mudrc nechlubí svou moudrostíani hrdina svým hrdinstvímani boháč svým bohatstvím.
Toto praví Hospodin: „Ať se moudrý nechlubí svou moudrostí, ať se bohatýr nechlubí svou bohatýrskou silou, ať se boháč nechlubí svým bohatstvím.
dabbêr, kōh nə’um- Yahweh, wənāp̄əlāh niḇlaṯ hā’āḏām, kəḏōmen ‘al- pənê haśśāḏeh; ūḵə‘āmîr mê’aḥărê haqqōṣêr wə’ên mə’assêp̄. s
דַּבֵּ֗ר כֹּ֚ה נְאֻם־ יְהוָ֔ה וְנָֽפְלָה֙ נִבְלַ֣ת הָֽאָדָ֔ם כְּדֹ֖מֶן עַל־ פְּנֵ֣י הַשָּׂדֶ֑ה וּכְעָמִ֛יר מֵאַחֲרֵ֥י הַקֹּצֵ֖ר וְאֵ֥ין מְאַסֵּֽף׃ ס
Jer 9,23
Takto hovorí Hospodin: Nech sa nechváli múdry svojou múdrosťou, ani nech sa nechváli udatný muž silný svojou silou, nech sa nechváli bohatý svojím bohatstvom!
Ale kto sa chváli, nech sa chváli tým, že je rozumný a že mňa pozná, že ja, Hospodin, preukazujem milosť, právo a spravodlivosť na zemi, lebo v týchto veciach mám záľubu - znie výrok Hospodinov.
ale kto sa chváli, nech sa chváli tým, že je rozumný a pozná mňa, že ja som Pán, ktorý sa zľutúva, prisluhuje právo a pravdu na zemi, lebo v týchto mám záľubu, hovorí Pán.
Kto sa však chváli, nech sa chváli tým, že je rozumný a pozná mňa, lebo ja som Hospodin, ktorý uskutočňuje milosrdenstvo, právo a spravodlivosť na zemi, veď v nich mám záľubu, znie výrok Hospodina.
Kdo se chce chlubit, ať se chlubí tím,že mě zná a že mi rozumí,neboť já Hospodin prokazuji milosrdenství,právo i spravedlnost na zemi;ano, v tom mám zalíbení,praví Hospodin.“
Chce-li se něčím chlubit, ať se chlubí, že je prozíravý a zná mne; neboť já Hospodin prokazuji milosrdenství a vykonávám na zemi soud a spravedlnost; to jsem si oblíbil, je výrok Hospodinův.“
kōh ’āmar Yahweh ’al- yiṯhallêl ḥāḵām bəḥāḵəmāṯōw, wə’al- yiṯhallêl haggibbōwr biḡḇūrāṯōw; ’al- yiṯhallêl ‘āšîr bə‘āšərōw.
כֹּ֣ה ׀ אָמַ֣ר יְהוָ֗ה אַל־ יִתְהַלֵּ֤ל חָכָם֙ בְּחָכְמָת֔וֹ וְאַל־ יִתְהַלֵּ֥ל הַגִּבּ֖וֹר בִּגְבֽוּרָת֑וֹ אַל־ יִתְהַלֵּ֥ל עָשִׁ֖יר בְּעָשְׁרֽוֹ׃
Jer 9,24
Ale týmto nech sa chváli ten, kto sa chváli: že rozumie a zná mňa, že ja som Hospodin, ktorý činím milosť, súd a spravedlivosť na zemi, lebo v tých veciach mám záľubu, hovorí Hospodin.
Ajhľa, prichádzajú dni - znie výrok Hospodinov - že potrestám všetkých obrezaných na predkožke:
Hľa navštívim všetkých obrezaných neobrezancov:
Hľa, blíži sa čas — znie výrok Hospodina —, keď potrestám všetkých, ktorí, hoci sa dávajú obrezať, predsa sú neobrezaní:
„Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy zúčtuji se všemi, kdo jsou obřezáni na těle
„Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy potrestám všechny, kteří se obřezávají, a přesto jsou neobřezaní:
kî ’im- bəzōṯ yiṯhallêl hammiṯhallêl, haśkêl wəyāḏōa‘ ’ōwṯî kî ’ănî Yahweh, ‘ōśeh ḥeseḏ mišpāṭ ūṣəḏāqāh bā’āreṣ; kî- ḇə’êlleh ḥāp̄aṣtî nə’um- Yahweh. s
כִּ֣י אִם־ בְּזֹ֞את יִתְהַלֵּ֣ל הַמִּתְהַלֵּ֗ל הַשְׂכֵּל֮ וְיָדֹ֣עַ אוֹתִי֒ כִּ֚י אֲנִ֣י יְהוָ֔ה עֹ֥שֶׂה חֶ֛סֶד מִשְׁפָּ֥ט וּצְדָקָ֖ה בָּאָ֑רֶץ כִּֽי־ בְאֵ֥לֶּה חָפַ֖צְתִּי נְאֻם־ יְהוָֽה׃ ס
Jer 9,25
Hľa, idú dni, hovorí Hospodin, že navštívim každého obrezaného v jeho neobrezanosti,
Egypt, Júdu, Edóm, Ammóncov, Moáb a všetkých s ostrihanými sluchami, ktorí bývajú na púšti; lebo všetky národy sú neobrezané, aj celý Izrael má neobrezané srdce.
Egypt, Júdsko, Edom, synov Amonových, Moab a všetkých, ktorí si holia okraje a bývajú na púšti, pretože všetky národy sú obrezané, ale celý dom Izraelov má neobrezané srdce."
Egypt, Júdu, Edóm, Amónčanov, Moáb a všetkých, ktorí si strihajú sluchy a bývajú na púšti, pretože všetky tieto národy vlastne sú neobrezané, aj celý dom Izraela, keďže nemajú obrezané srdce.
– s Egyptem, Judou, Edomem, s Amonci, Moábem a se všemi obyvateli pouště, kteří si vyholují skráně. Všechny ty národy jsou totiž neobřezané a všechen dům Izraele má neobřezané srdce.“
Egypt, Judu, Edóma, Amónovce, Moába a všechny, kdo si vyholují skráně a sídlí na stepi, neboť všechny tyto pronárody jsou neobřezané. I celý dům izraelský má neobřezané srdce!“
hinnêh yāmîm bā’îm nə’um- Yahweh; ūp̄āqaḏtî, ‘al- kāl- mūl bə‘ārəlāh.
הִנֵּ֛ה יָמִ֥ים בָּאִ֖ים נְאֻם־ יְהוָ֑ה וּפָ֣קַדְתִּ֔י עַל־ כָּל־ מ֖וּל בְּעָרְלָֽה׃
Jer 9,26
Egypt i Júdu, Edoma i synov Ammonových. Moába i všetkých obrezaných po strane, ktorí bývajú na púšti. Lebo všetky národy sú neobrezané, a celý dom Izraelov sú neobrezaného srdca.
‘al- miṣrayim wə‘al- yəhūḏāh, wə‘al- ’ĕḏōwm wə‘al- bənê ‘ammōwn wə‘al- mōw’āḇ, wə‘al kāl- qəṣūṣê p̄ê’āh, hayyōšəḇîm bammiḏbār; kî ḵāl haggōwyim ‘ărêlîm, wəḵāl bêṯ yiśrā’êl ‘arlê- lêḇ. s
עַל־ מִצְרַ֣יִם וְעַל־ יְהוּדָ֗ה וְעַל־ אֱד֞וֹם וְעַל־ בְּנֵ֤י עַמּוֹן֙ וְעַל־ מוֹאָ֔ב וְעַל֙ כָּל־ קְצוּצֵ֣י פֵאָ֔ה הַיֹּשְׁבִ֖ים בַּמִּדְבָּ֑ר כִּ֤י כָל־ הַגּוֹיִם֙ עֲרֵלִ֔ים וְכָל־ בֵּ֥ית יִשְׂרָאֵ֖ל עַרְלֵי־ לֵֽב׃ ס
1Oj, aby moja hlava bola vodou a moje oko prameňom sĺz, aby som oplakával vodne i vnoci pobitých dcéry svojho ľudu! 2Oj, aby som mal na púšti príchylok pocestných na noc, aby som opustil svoj ľud a odišiel od nich! Lebo všetci sú cudzoložníkmi, sberbou spreneverilcov. 3Naťahujú svoj jazyk sťa svoje lučište ku lži. Ale nie za pravdu sú oni mocní v zemi, lebo idú zo zlého do zlého a mňa neznajú, hovorí Hospodin. 4Chráňte sa každý svojho blížneho a nedôverujte niktorému bratovi, lebo každý brat klame šeredne, a každý blížny chodí jako pomluvač. 5Každý klame svojho blížneho, a nehovoria pravdy. Učia svoj jazyk hovoriť lož; robia neprave až ustávajú. 6Tvoje bývanie je prostred ľstivého ľudu; pre lesť ma nechcú poznať, hovorí Hospodin. 7Preto takto hovorí Hospodin Zástupov: Hľa, prepálim ich ako zlatník kov a sprobujem ich. Lebo jako ináč by som mal učiniť pre dcéru svojho ľudu? 8Ich jazyk je vražedlnou strelou; hovorí lesť; svojimi ústami hovorí o pokoji so svojím blížnym a vo svojom vnútri kladie svoj úklad. 9Či azda pre také veci ich nemám navštíviť? hovorí Hospodin. Či na takom národe, jako je tento, nemá sa pomstiť moja duša? 10Nad vrchami pozdvihnem plač a nárek a nad pasienkami stepi trúchlospev, lebo budú spálené, takže nebude nikoho, kto by išiel cez ne, ani tam nepočujú ľudia hlasu dobytka; od vtáctva nebies až do hoväda, všetko sa odstehuje, odíde. 11A obrátim Jeruzalem na hromady rumov, na príbytok šakalov, a mestá Júdove obrátim na pustinu, takže v nich nebude obyvateľa. 12Kto je tým múdrym mužom, aby tomu rozumel, a ktorému hovorily ústa Hospodinove, aby to oznámil? Prečo zahynula táto zem, prečo je vypálená jako púšť, takže neni toho, kto by išiel cez ňu? 13A Hospodin riekol: Pretože opustili môj zákon, ktorý som im bol predložil, a nepočúvali na môj hlas ani nechodili v ňom, v mojom zákone,
14ale chodili za umienenosťou svojho srdca a za Bálmi, čomu ich naučili ich otcovia, 15Preto takto hovorí Hospodin Zástupov, Bôh Izraelov: Hľa, nakŕmim ich, tento ľud, palinou a napojím ich jedovatou vodou. 16A rozptýlim ich medzi národy, ktorých neznali ani oni ani ich otcovia, a pošlem za nimi meč, aby ich žral dokiaľ ich nevyhladím. 17Takto hovorí Hospodin Zástupov: Pozorujte a zavolajte nariekačky, a nech prijdú, a pošlite po múdre ženy, aby prišly. 18A nech sa poponáhľajú a pozdvihnú nad nami nárek, aby tiekly slzy z našich očí, a z našich rias aby sa lialy vody, 19pretože počuť hlas náreku so Siona: Oj, ako sme spustošení! Hanbíme sa veľmi, lebo sme opustili zem, lebo povrhli naše príbytky! 20Lebo nože počujte, ženy, slovo Hospodinovo, a vaše ucho nech prijme slovo jeho úst, a učte svoje dcéry náreku a každá svoju družku trúchlospevu. 21Lebo smrť vyšla hore a vošla našimi oknami; vošla do našich palácov, aby vyplienila dieťa z ulice, mládencov s námestí. 22Hovor: Takto hovorí Hospodin: A padne mŕtve telo človeka jako hnojivo na poli a jako snop za žencom, a nebude toho, kto by sobral. 23Takto hovorí Hospodin: Nech sa nechváli múdry svojou múdrosťou, ani nech sa nechváli udatný muž silný svojou silou, nech sa nechváli bohatý svojím bohatstvom! 24Ale týmto nech sa chváli ten, kto sa chváli: že rozumie a zná mňa, že ja som Hospodin, ktorý činím milosť, súd a spravedlivosť na zemi, lebo v tých veciach mám záľubu, hovorí Hospodin. 25Hľa, idú dni, hovorí Hospodin, že navštívim každého obrezaného v jeho neobrezanosti, 26Egypt i Júdu, Edoma i synov Ammonových. Moába i všetkých obrezaných po strane, ktorí bývajú na púšti. Lebo všetky národy sú neobrezané, a celý dom Izraelov sú neobrezaného srdca.
1Ó, kiežby som mal na púšti pútnické prístrešie, aby som mohol opustiť svoj ľud a odísť od neho, lebo všetci sú cudzoložníkmi a zberbou zradcov. 2Napínajú si jazyk ako luk, lož, a nie pravda vládne v krajine. Od jedného zla k druhému postupujú, ale mňa nepoznajú - znie výrok Hospodinov. 3Majte sa na pozore jeden pred druhým, nedôverujte ani jednému bratovi, lebo každý brat klame a každý priateľ chodí a ohovára. 4Jeden podvádza druhého a nehovoria pravdu, naučili sa jazykom hovoriť lož, konajú prevrátene, nevládzu sa obrátiť. 5Útlak na útlak, podvod na podvod, nechcú ma poznať - znie výrok Hospodinov. 6Preto takto vraví Hospodin mocností: Hľa, ja ich pretavím a preskúšam. Veď ako si mám počínať voči dcére svojho ľudu? 7Ich jazyk je smrtiacim šípom, každý ústami podvodne hovorí; vľúdne hovorí s blížnym, v srdci mu však chystá úklady. 8Nemal by som ich za to potrestať? - znie výrok Hospodinov. Alebo nemám sa pomstiť na takomto ľude? 9Dajte sa do plaču a kvílenia nad vrchmi a nad pastvinami púšte do žalospevu, lebo sú spustošené, takže tam nik neprejde, ani hlas stáda nezačujú. Od vtákov nebeských po zvieratá, všetko ušlo a odbehlo. 10A Jeruzalem zmením na hŕbu skál, na brloh šakalov, aj judské mestá zmením na pustatinu bez obyvateľov. 11Kto je taký múdry, aby to vysvetlil, a aby oznámil, čo hovorili ústa Hospodinove: Prečo hynie krajina, spustošená sťa púšť, takže nik ňou neprejde? 12Tu riekol Hospodin: Opustili môj zákon, ktorý som im predložil, a neposlúchli môj hlas, ani podľa neho nechodili, 13ale chodili za svojím zatvrdnutým srdcom a za baalmi, čomu ich naučili otcovia.
14Preto takto vraví Hospodin mocností, Boh Izraela: Ajhľa, nakŕmim tento ľud palinou a napojím ich jedovatou vodou. 15Rozptýlim ich medzi národy, ktoré nepoznajú ani oni, ani ich otcovia, a pošlem za nimi meč, kým ich nevykynožím: 16Takto vraví Hospodin mocností: Uvážte a zavolajte plačky, nech prídu, a pošlite po múdre ženy, nech dôjdu, 17a nech sa rýchlo dajú do kvílenia nad nami; nech nám oči slzy ronia a mihalnice vlhnú vodou. 18Lebo počuť nárek Siona: Ako sme len spustošení, veľmi sme zahanbení; opustili sme krajinu, lebo nám rozmetali príbytky. 19Ženy, počujte slovo Hospodinovo, nech vaše ucho vníma slovo Jeho úst, a naučte svoje dcéry kvíleniu a jedna druhú žalospevu. 20Lebo smrť nám lezie do okien a vstúpila do našich palácov kynožiť deti z ulice a mládencov z námestí. 21Hovor: Toto je výrok Hospodinov: Tak padnú mŕtvoly ľudí ako hnoj na pole, ako snopy za žencom, a niet nikoho, kto by ich pozbieral. 22Takto vraví Hospodin: Nechváľ sa, múdry, svojou múdrosťou! Nechváľ sa, silák, svojou silou! Nechváľ sa, boháč, svojím bohatstvom! 23Ale kto sa chváli, nech sa chváli tým, že je rozumný a že mňa pozná, že ja, Hospodin, preukazujem milosť, právo a spravodlivosť na zemi, lebo v týchto veciach mám záľubu - znie výrok Hospodinov. 24Ajhľa, prichádzajú dni - znie výrok Hospodinov - že potrestám všetkých obrezaných na predkožke: 25Egypt, Júdu, Edóm, Ammóncov, Moáb a všetkých s ostrihanými sluchami, ktorí bývajú na púšti; lebo všetky národy sú neobrezané, aj celý Izrael má neobrezané srdce. 26‘al- miṣrayim wə‘al- yəhūḏāh, wə‘al- ’ĕḏōwm wə‘al- bənê ‘ammōwn wə‘al- mōw’āḇ, wə‘al kāl- qəṣūṣê p̄ê’āh, hayyōšəḇîm bammiḏbār; kî ḵāl haggōwyim ‘ărêlîm, wəḵāl bêṯ yiśrā’êl ‘arlê- lêḇ. s
1Kiežby som mal na púšti vandrovnícku kolibu, opustil by som svoj ľud a odišiel by som od nich, veď sú to všetko cudzoložníci, (tlupa odbojníkov). 2"Naťahujú si kušu - svoj jazyk, klam, a nie spravodlivosť zavládli v krajine, veď sa vrhajú z hriechu do hriechu, mňa však nepoznajú, hovorí Pán. 3Chráňte sa každý svojho blížneho, nedôverujte vlastnému bratovi, lebo každý brat podvádza a každý priateľ zháňa ohovárky. 4Všetci sa podvádzajú vzájomne, pravdu neprehovoria, jazyk si cvičia v Iživých rečiach, sú skazení, nechcú sa obrátiť. 5Útlak za útlakom, podvod za podvodom! Zdráhali sa poznať ma, hovorí Pán. 6Nuž toto hovorí Pán zástupov: "Hľa, ja ich roztápam a skúmam; veď akože mám konať pre zločinnosť dcéry môjho ľudu? 7Ich jazyk je smrtiaci šíp, ich ústa hovoria podvodne. "Pokoj!" hovorí priateľovi, v sebe však zamýšľa lesť. 8Či ich nemám za to potrestať? - hovorí Pán. Či sa nemám pomstiť na takomto národe?" 9Na vrchoch spustím plač a kvílenie a na lúkach púšte žalospev, veď sú vyhorené, nik tam neprejde, ani nepočuť hlasy stád; nebeské vtáčky a zverina ušla, utiekla. 10"A Jeruzalem obrátim na hŕbu skál, na brloh šakalov, z júdskych miest urobím púšť bez obyvateľov." 11Kto je taký múdry, že to pochopí? Komu vraveli ústa Pánove, aby to zvestoval? Pretože hynie krajina ako vyhorená púšť, ktorou nik neprejde. 12A Pán hovorí: "Pretože opustili môj zákon, ktorý som im predložil, nepočúvali môj hlas, nešli za ním, 13ale išli za svojím zatvrdnutým srdcom a za bálmi, čomu ich priúčali ich otcovia.
14Preto takto hovorí Pán zástupov, Boh Izraela: "Hľa, ja nakŕmim tento ľud palinou a napojím ich otrávenou vodou, 15rozptýlim ich medzi národmi, ktoré nepoznajú ani oni, ani ich otcovia; a pošlem za nimi meč, kým ich nevyhubím. 16Toto vraví Pán zástupov: Pozorujte a zavolajte nariekačky, nech prídu; po najmúdrejšie pošlite, nech sa dostavia." 17Nech sa náhlia a začnú nad nami nárek, aby naše oči ranili slzy a spod našich mihalníc vyvierala vlaha. 18Veď čuj ! Nárek počuť zo Siona: "Ako sme znivočení a zahanbení veľmi! Veď opúšťame krajinu, rozhádzali nám príbytky." 19Počujte, ženy, slovo Pánovo, vaše uši nech načúvajú slová jeho úst; naučte svoje dcéry nariekať a družka družku žalospev. 20Lebo smrť vchádza našimi oknami, vstupuje do našich palácov, vybíja deti z ulice a mladíkov z námestí. 21Hovor! (Toto hovorí Pán:) "Mŕtvoly ľudí padajú ako hnoj na poli, ako snop za žencom, a nik ich nezdvihne." 22Toto hovorí Pán: "Múdry nech sa nechváli múdrosťou, silák nech sa nehonosí silou, boháč nech sa nechváli svojím bohatstvom, 23ale kto sa chváli, nech sa chváli tým, že je rozumný a pozná mňa, že ja som Pán, ktorý sa zľutúva, prisluhuje právo a pravdu na zemi, lebo v týchto mám záľubu, hovorí Pán. 24Hľa navštívim všetkých obrezaných neobrezancov: 25Egypt, Júdsko, Edom, synov Amonových, Moab a všetkých, ktorí si holia okraje a bývajú na púšti, pretože všetky národy sú obrezané, ale celý dom Izraelov má neobrezané srdce."
1Kiežby som mal na púšti prístrešie, kde nocujú pútnici, aby som mohol opustiť svoj ľud a odísť od neho. Veď všetci sú cudzoložníci a zberba zradcov. 2Napínajú si jazyk ako luk, klamstvo, nie však vernosť, zavládlo v&nbsp;krajine. Páchajú jeden zločin za druhým, mňa však neuznávajú — znie výrok Hospodina. 3Každý nech sa chráni pred svojím blížnym, nedôverujte ani svojmu bratovi, lebo každý brat je zbabelý podvodník a každý priateľ prichádza a ohovára. 4Všetci sa navzájom podvádzajú, nehovoria pravdu, učia svoj jazyk hovoriť lož, vyčerpávajú sa zvrátenosťou. 5Tvoj príbytok je uprostred podvodu. Pri podvádzaní o&nbsp;mne nechcú vedieť — znie výrok Hospodina. 6Preto takto hovorí Hospodin zástupov: Hľa, ja ich tavím a skúmam, veď akože mám konať zoči-voči ich zločinnosti? 7Ich jazyk je smrtiaci šíp, ich ústa hovoria lesť. Pokoj, hovorí niekto priateľovi, v&nbsp;srdci však chystá úklad. 8Či ich nemám za to potrestať — znie výrok Hospodina — azda sa nemám pomstiť na národe ako je tento? 9Plačem a bedákam nad vrchmi a nad pastvinami púšte žalostím, nikto tade neprejde, lebo sú vypálené, nepočuť hlas stád, od nebeských vtákov až po dobytok, všetko sa rozpŕchlo, odišlo. 10Jeruzalem obrátim na rumovisko, na príbytok šakalov. Z&nbsp;judských miest urobím neobývanú pustatinu. 11Kto je taký múdry, že si to vezme k&nbsp;srdcu a oznámi, čo mu hovorili ústa Hospodina? Prečo hynie krajina ako vypálená púšť, cez ktorú nikto neprejde? 12Hospodin povedal: Pretože opustili môj zákon, ktorý som im dal, neposlúchali ma a nešli za mnou. 13Išli však za svojím zatvrdeným srdcom a za Baálmi, čomu ich priúčali ich otcovia,
14preto Hospodin zástupov, Boh Izraela, hovorí toto: Hľa, nakŕmim tento ľud palinou a napojím ich otrávenou vodou. 15Rozptýlim ich medzi národy, ktoré nepoznajú oni ani ich otcovia, a pošlem na nich meč, dokiaľ ich nevyhubím. 16Takto hovorí Hospodin zástupov: Uvažujte a zavolajte nariekajúce ženy, nech prídu a po najmúdrejšie pošlite, aby prišli. 17Nech sa ponáhľajú a nad nami nariekajú, nech naše oči ronia slzy a nech kvapká voda spod našich mihalníc. 18Veď nárek počuť zo Siona: Akí sme zničení a veľmi zahanbení! Krajinu musíme opustiť, naše príbytky sú vyvrátené. 19Počujte, ženy, slovo Hospodina, vaše uši nech prijímajú slová jeho úst. Naučte svoje deti nariekať a žena svoju priateľku žalostiť. 20Veď smrť vchádza cez naše okná, vniká do našich palácov, kynoží deti z&nbsp;ulice a mladíkov z&nbsp;námestí. 21Vrav: Takto hovorí Hospodin: Ľudské mŕtvoly ako hnoj padajú na pole, ako snop za žencom a nikto ich nezbiera. 22Takto hovorí Hospodin: Múdry nech sa nechváli svojou múdrosťou, silák nech sa nehonosí svojou silou a boháč svojím bohatstvom. 23Kto sa však chváli, nech sa chváli tým, že je rozumný a pozná mňa, lebo ja som Hospodin, ktorý uskutočňuje milosrdenstvo, právo a spravodlivosť na zemi, veď v&nbsp;nich mám záľubu, znie výrok Hospodina. 24Hľa, blíži sa čas — znie výrok Hospodina —, keď potrestám všetkých, ktorí, hoci sa dávajú obrezať, predsa sú neobrezaní: 25Egypt, Júdu, Edóm, Amónčanov, Moáb a všetkých, ktorí si strihajú sluchy a bývajú na púšti, pretože všetky tieto národy vlastne sú neobrezané, aj celý dom Izraela, keďže nemajú obrezané srdce.
1Kéž bych měl někde na pouštimísto, kam se poutník uchýlí,abych mohl opustit svůj lida odejít od nich pryč;vždyť jsou to samí cizoložníci,je to shromáždění nevěrných! 2„Ohýbají své jazyky jako luky,nevládnou v zemi pravdou, ale lží,ode zla ke zlu stále postupují,mě ale neznají, praví Hospodin. 3Před bližním se měj na pozoru,vlastnímu bratru se nesvěřuj;všichni ti bratři jsou totiž podrazáci,všichni ti bližní roznášejí pomluvy. 4Jeden druhého podvádějí,pravdu už vůbec nemluví;svůj jazyk naučili mluvit lži,pro zvrácenost by se ztrhali. 5Žiješ uprostřed lstia kvůli lsti mě znát odmítli,praví Hospodin.“ 6Nuže, tak praví Hospodin zástupů:„Hle, budu je přetavovat a tříbit.Co si mám počít, když je můj lid takový? 7Jejich jazyky jsou smrtící šípy,svými ústy vykládají lsti;s bližními mluví o pokoji,v srdci však léčky osnují. 8Copak je mohu nechat bez trestu?praví Hospodin.Copak je nemám stihnout pomstou,když je ten národ takový?“ 9Pláču a běduji nad horami,nad stepními pastvinami zpívám žalozpěv,že jsou vypáleny a nikdo tudy nechodí,bučení dobytka se tu neozve;všichni ptáci odsud uletěli,utekla všechna zvěř. 10„Obrátím Jeruzalém v hromady sutin,kde žijí jen šakali,obrátím judská města v trosky,kde nikdo nebydlí.“ 11Kdo je tak moudrý, aby to pochopil? Ke komu promluvila ústa Hospodinova, aby to vysvětlil? Proč je ta země zničená? Proč je spálená jako poušť, přes kterou se nedá cestovat? 12„Protože opustili můj Zákon, který jsem jim předložil, praví Hospodin. Protože mě neposlouchali a neřídili se mým Zákonem. 13Řídili se svým zarputilým srdcem a následovali baaly, jak je to naučili jejich otcové.
14Proto Hospodin zástupů, Bůh Izraele, praví: Hle, nakrmím tento lid pelyňkem a k pití jim dám jed. 15Rozptýlím je mezi národy, které neznali oni ani jejich otcové, a pošlu za nimi meč, abych je vyhladil.“ 16Tak praví Hospodin zástupů:„Pochopte to a zavolejte plačky,ať přijdou!Pošlete pro ty nejšikovnější,ať přijdou!“ 17Ať si pospíšía bědují nad námi.Ať se nám z očí řinou slzy,zpod víček ať nám kanou. 18Ze Sionu je slyšet bědování:Jaká zkáza nás to potkala,jak hrozná ostuda!Musíme opustit vlastní zemi,naše příbytky jsou zbořeny! 19Proto slyšte, ženy, slovo Hospodinovo,slovům z jeho úst uši otevřete.Učte své dcery bědování,jedna druhou učte žalozpěv. 20Vždyť se k nám smrt vyšplhala okny,vnikla do našich pevností,aby nám vzala děti z ulica mládence z náměstí. 21„Řekni – Tak praví Hospodin:Lidské mrtvolyleží jako hnůj na poli,jako za žencem padlé klasy,jež nikdo nesklidí.“ 22Tak praví Hospodin:„Ať se mudrc nechlubí svou moudrostíani hrdina svým hrdinstvímani boháč svým bohatstvím. 23Kdo se chce chlubit, ať se chlubí tím,že mě zná a že mi rozumí,neboť já Hospodin prokazuji milosrdenství,právo i spravedlnost na zemi;ano, v tom mám zalíbení,praví Hospodin.“ 24„Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy zúčtuji se všemi, kdo jsou obřezáni na těle 25– s Egyptem, Judou, Edomem, s Amonci, Moábem a se všemi obyvateli pouště, kteří si vyholují skráně. Všechny ty národy jsou totiž neobřezané a všechen dům Izraele má neobřezané srdce.“
1Kéž bych měl na poušti místo, kde mohou pocestní přenocovat. Mám opustit svůj lid a odejít od nich? Neboť jsou to samí cizoložníci, shromáždění věrolomných. 2„Napínají svůj jazyk jako luk, klamem, a ne pravdou se zmocňují země. Neboť jdou od zla ke zlu a ke mně se neznají, je výrok Hospodinův. 3Střezte se svého druha, na žádného bratra nespoléhejte, neboť každý bratr je samý úskok a každý druh utrhá, kudy chodí. 4Kdekdo chce svého druha přelstít a neřekne pravdu. Učí svůj jazyk mluvit jen klam, vyčerpávají se nepravostmi. 5Bydlíš uprostřed lsti; ve své lsti se mě zdráhají poznat, je výrok Hospodinův.“ 6Proto praví Hospodin zástupů toto: „Hle, budu je tříbit a budu zkoumat, jak bych měl naložit s dcerou svého lidu. 7Šíp, který zabíjí, je jejich jazyk, jejich ústa mluví lstivě. S bližním mluví o pokoji, ale ve svém nitru strojí úklady. 8Což je za to nemám trestat? je výrok Hospodinův. Což takový pronárod nemá postihnout má pomsta? 9Běduji a pláči nad horami, nad stepními pastvinami pěji žalozpěv, že byly vypáleny; už jimi nikdo neprochází, ani bečení stád není slyšet. Od nebeského ptactva až po dobytek se všechno vyplašilo a odtáhlo. 10Z Jeruzaléma učiním hromadu kamení, domov šakalů, a z judských měst zpustošený kraj bez obyvatel.“ 11Kdo je tak moudrý, aby to pochopil a rozhlašoval, co k němu promluvila Hospodinova ústa? Proč přišla nazmar země, je vypálenou stepí, jíž nikdo neprochází? 12Hospodin praví: „Poněvadž opustili můj zákon, který jsem jim předložil, neposlouchali mě a jím se neřídili, 13ale v zarputilosti svého srdce chodili za baaly, jak je tomu naučili jejich otcové,“
14proto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele, toto: „Hle, nakrmím tento lid pelyňkem a napojím je otrávenou vodou, 15rozptýlím je mezi pronárody, které neznali oni ani jejich otcové, a pošlu za nimi meč, dokud s nimi neskoncuji.“ 16Toto praví Hospodin zástupů: „Pochopte to a zavolejte plačky, ať přijdou! Pošlete pro moudré ženy , ať přijdou! 17Ať rychle přiběhnou a bědují nad námi, ať z našich očí stékají slzy a z našich řas proudí voda.“ 18Ze Sijónu je slyšet hlasité bědování: „Jak jsme popleněni, velice zahanbeni! Museli jsme opustit zemi, naše příbytky strhli.“ 19„Slyšte, ženy, slovo Hospodinovo, nechť vaše ucho přijme slovo z jeho úst. Své dcery učte bědování, jedna druhou žalozpěvu. 20Našimi okny vstoupila smrt, vnikla do našich paláců. Vyhubila děti v ulicích, jinochy na náměstí.“ 21Vyhlas: „Toto je výrok Hospodinův: Mrtvá lidská těla leží jako hnůj na povrchu pole, jak snopky za žencem, jež nikdo nesbírá.“ 22Toto praví Hospodin: „Ať se moudrý nechlubí svou moudrostí, ať se bohatýr nechlubí svou bohatýrskou silou, ať se boháč nechlubí svým bohatstvím. 23Chce-li se něčím chlubit, ať se chlubí, že je prozíravý a zná mne; neboť já Hospodin prokazuji milosrdenství a vykonávám na zemi soud a spravedlnost; to jsem si oblíbil, je výrok Hospodinův.“ 24„Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy potrestám všechny, kteří se obřezávají, a přesto jsou neobřezaní: 25Egypt, Judu, Edóma, Amónovce, Moába a všechny, kdo si vyholují skráně a sídlí na stepi, neboť všechny tyto pronárody jsou neobřezané. I celý dům izraelský má neobřezané srdce!“
1mî- yittên rōšî mayim, wə‘ênî məqōwr dim‘āh; wə’eḇkeh yōwmām wālaylāh, ’êṯ ḥallê ḇaṯ- ‘ammî. 2mî- yittənênî ḇammiḏbār, məlōwn ’ōrəḥîm, wə’e‘ezḇāh ’eṯ- ‘ammî, wə’êləḵāh mê’ittām; kî ḵullām mənā’ăp̄îm, ‘ăṣereṯ bōḡəḏîm. 3wayyaḏrəḵū ’eṯ- ləšōwnām qaštām šeqer, wəlō le’ĕmūnāh gāḇərū ḇā’āreṣ; kî mêrā‘āh ’el- rā‘āh yāṣā’ū wə’ōṯî lō- yāḏā‘ū nə’um- Yahweh. s 4’îš mêrê‘êhū hiššāmêrū, wə‘al- kāl- ’āḥ ’al- tiḇṭāḥū; kî ḵāl ’āḥ ‘āqōwḇ ya‘qōḇ, wəḵāl rêa‘ rāḵîl yahălōḵ. 5wə’îš bərê‘êhū yəhāṯêllū, we’ĕmeṯ lō yəḏabbêrū; limməḏū ləšōwnām dabber- šeqer ha‘ăwêh nil’ū. 6šiḇtəḵā bəṯōwḵ mirmāh; bəmirmāh mê’ănū ḏa‘aṯ- ’ōwṯî nə’um- Yahweh. s 7lāḵên, kōh ’āmar Yahweh ṣəḇā’ōwṯ, hinnî ṣōwrp̄ām ūḇəḥantîm; kî- ’êḵ ’e‘ĕśeh, mippənê baṯ- ‘ammî. 8ḥêṣ [šōwḥêṭ ḵ] (šāḥūṭ q) ləšōwnām mirmāh ḏibbêr; bəp̄îw, šālōwm ’eṯ- rê‘êhū yəḏabbêr, ūḇəqirbōw yāśîm ’ārəbōw. 9ha‘al- ’êlleh lō- ’ep̄qāḏ- bām nə’um- Yahweh; ’im bəḡōw ’ăšer- kāzeh, lō ṯiṯnaqqêm nap̄šî. s 10‘al- hehārîm ’eśśā ḇəḵî wānehî, wə‘al- nə’ōwṯ miḏbār qînāh, kî niṣṣəṯū mibbəlî- ’îš ‘ōḇêr, wəlō šāmə‘ū qōwl miqneh; mê‘ōwp̄ haššāmayim wə‘aḏ- bəhêmāh, nāḏəḏū hālāḵū. 11wənāṯattî ’eṯ- yərūšālim ləḡallîm mə‘ōwn tannîm; wə’eṯ- ‘ārê yəhūḏāh ’ettên šəmāmāh mibbəlî yōwōšêḇ. s 12mî- hā’îš heḥāḵām wəyāḇên ’eṯ- zōṯ, wa’ăšer dibber pî- Yahweh ’êlāw wəyaggiḏāh; ‘al- māh ’āḇəḏāh hā’āreṣ, niṣṣəṯāh ḵammiḏbār mibbəlî ‘ōḇêr. s 13wayyōmer Yahweh, ‘al- ‘āzəḇām ’eṯ- tōwrāṯî, ’ăšer nāṯattî lip̄nêhem; wəlō- šāmə‘ū ḇəqōwlî wəlō- hāləḵū ḇāh.
14wayyêləḵū, ’aḥărê šərirūṯ libbām; wə’aḥărê habbə‘ālîm, ’ăšer limməḏūm ’ăḇōwṯām. s 15lāḵên, kōh- ’āmar Yahweh ṣəḇā’ōwṯ ’ĕlōhê yiśrā’êl, hinnî ma’ăḵîlām ’eṯ- hā‘ām hazzeh la‘ănāh; wəhišqîṯîm mê- rōš. 16wahăp̄iṣōwṯîm baggōwyim, ’ăšer lō yāḏə‘ū, hêmmāh wa’ăḇōwṯām; wəšillaḥtî ’aḥărêhem ’eṯ- haḥereḇ, ‘aḏ kallōwṯî ’ōwṯām. p̄ 17kōh ’āmar Yahweh ṣəḇā’ōwṯ, hiṯbōwnnū wəqir’ū lamqōwnnōwṯ ūṯəḇōw’enāh; wə’el- haḥăḵāmōwṯ šilḥū wəṯāḇōwnāh. 18ūṯəmahêrənāh wəṯiśśenāh ‘ālênū nehî; wəṯêraḏnāh ‘ênênū dim‘āh, wə‘ap̄‘appênū yizzəlū- māyim. 19kî qōwl nəhî nišma‘ miṣṣîyōwn ’êḵ šuddāḏənū; bōšənū mə’ōḏ kî- ‘āzaḇnū ’āreṣ, kî hišlîḵū miškənōwṯênū. s 20kî- šəma‘nāh nāšîm dəḇar- Yahweh, wəṯiqqaḥ ’āzənəḵem dəḇar- pîw; wəlammêḏənāh ḇənōwṯêḵem nehî, wə’iššāh rə‘ūṯāh qînāh. 21kî- ‘ālāh māweṯ bəḥallōwnênū, bā bə’armənōwṯênū; ləhaḵrîṯ ‘ōwlāl miḥūṣ, baḥūrîm mêrəḥōḇōwṯ. 22dabbêr, kōh nə’um- Yahweh, wənāp̄əlāh niḇlaṯ hā’āḏām, kəḏōmen ‘al- pənê haśśāḏeh; ūḵə‘āmîr mê’aḥărê haqqōṣêr wə’ên mə’assêp̄. s 23kōh ’āmar Yahweh ’al- yiṯhallêl ḥāḵām bəḥāḵəmāṯōw, wə’al- yiṯhallêl haggibbōwr biḡḇūrāṯōw; ’al- yiṯhallêl ‘āšîr bə‘āšərōw. 24kî ’im- bəzōṯ yiṯhallêl hammiṯhallêl, haśkêl wəyāḏōa‘ ’ōwṯî kî ’ănî Yahweh, ‘ōśeh ḥeseḏ mišpāṭ ūṣəḏāqāh bā’āreṣ; kî- ḇə’êlleh ḥāp̄aṣtî nə’um- Yahweh. s 25hinnêh yāmîm bā’îm nə’um- Yahweh; ūp̄āqaḏtî, ‘al- kāl- mūl bə‘ārəlāh.
< Predošlá kapitola Nasledujúca kapitola >