Jeremiáš, 5. kapitola
Jer 5,1
Zbehajte ulice Jeruzalema a nože vidzte a zveďte a hľadajte po jeho námestiach, či najdete muža, či je voľakto taký, kto by činil súd, kto by hľadal pravdu, a odpustím mu, Jeruzalemu.
Prejdite ulicami Jeruzalema, pozerajte sa a dozvedajte; hľadajte po jeho námestiach; ak nájdete niekoho, kto zachováva právo a hľadá pravdu, odpustím mu.
"Pochoďte ulice Jeruzalema, pozerajte, vyzvedajte a hľadajte po jeho námestiach, či nájdete muža, čo koná spravodlivo a vyhľadáva pravdu, tak mu odpustím.
Prebehnite ulicami Jeruzalema, pozerajte, skúmajte a hľadajte po jeho námestiach, ak nájdete niekoho, kto by konal podľa práva a dodržiaval vernosť, tak mu odpustím.
„Projděte jeruzalémské ulice,dívejte se a pátrejte,prohledejte jeho tržiště.Najdete-li někoho, kdo dbá na právoa usiluje o věrnost,pak Jeruzalému prominu.
„Proběhněte ulicemi Jeruzaléma, prohledejte jeho náměstí, jen se dívejte a přesvědčte se, zda najdete někoho, kdo uplatňuje právo, kdo hledá pravdu, a já Jeruzalému odpustím.
šōwṭṭū bəḥūṣōwṯ yərūšālim, ūrə’ū- nā ūḏə‘ū ūḇaqšū ḇirḥōwḇōwṯehā, ’im- timṣə’ū ’îš, ’im- yêš ‘ōśeh mišpāṭ məḇaqqêš ’ĕmūnāh; wə’eslaḥ lāh.
Jer 5,2
A keď aj hovoria: Ako že žije Hospodin, i tak prisahajú falošne.
Ak aj hovoria: Na živého Hospodina! v skutočnosti krivo prisahajú.
A keď hovoria: "Ako žije Pán," isteže prisahajú krivo."
Aj keď hovoria: Akože žije Hospodin! určite prisahajú falošne.
I když říkají: ‚Jakože Hospodin žije,‘stejně přísahají křivě!“
Říkají-li: ‚Jakože živ je Hospodin,‘ jistě přísahají křivě.“
wə’im ḥay- Yahweh yōmêrū; lāḵên laššeqer yiššāḇê‘ū.
Jer 5,3
Ó, Hospodine, či nehľadia tvoje oči na pravdu? Biješ ich, ale neželia; ničíš ich, nechcú prijať kázeň. Zatvrdili svoju tvár, takže je tvrdšia ako skala, nechcú sa navrátiť.
Hospodine, či Tvoje oči nehľadajú pravdu? Bil si ich, ale necítili bolesť, ničil si ich, ale nechceli prijať výstrahu; zatvrdili si tváre viac než kameň, nechceli sa obrátiť.
Pane, či tvoje oči nehľadajú pravdu? Udrel si ich, ale necítili, znivočil si ich, odmietli výstrahu, tvár si zatvrdili väčšmi ako kameň, nechceli sa obrátiť.
Hospodin, či tvoje oči nehľadajú vernosť? Udrel si ich, ale zostali bezcitní, ničil si ich, ale neprijali karhanie, zatvrdili sa väčšmi ako kameň a zdráhali sa obrátiť.
Ty ale, Hospodine, přece jistěočima pátráš po věrnosti.Bil jsi je, ale necítili bolest,hubils je, ale nedali se poučit.Tváře zatvrdili víc než kámen,vrátit se odmítli.
Hospodine, tobě přece záleží na věrnosti. Biješ je, ale bolestí se nesvíjejí, ničíš je, ale tvá napomínání odmítají. Jejich tváře jsou tvrdší než skála, odmítají se vrátit.
Jer 5,4
A ja som bol povedal: Sú to len prostí ľudia chudobní, dopúšťajú sa bláznovstva, lebo neznajú cesty Hospodinovej, súdu svojho Boha.
Ja som si však pomyslel: Len nízko postavení ľudia počínajú si bláznivo, lebo nepoznajú cestu Hospodinovu, Boží právny poriadok.
Ja však som povedal: "Sú to len bedári, prihlúpi, že nepoznajú cestu Pánovu, spravodlivosť svojho Boha.
Ja som však povedal: Sú to len úbožiaci, prihlúpi, lebo nepoznajú cestu Hospodina, právny poriadok svojho Boha.
Řekl jsem si: Jsou to jen chudáci;chovají se jako blázni,protože Hospodinovu cestu neznají,nevědí, co jejich Bůh nařídil.
Řekl jsem: Jsou to jen nuzáci! Počínají si pošetile, protože neznají Hospodinovu cestu, řády svého Boha.
wa’ănî ’āmartî, ’aḵ- dallîm hêm; nōw’ălū kî lō yāḏə‘ū dereḵ Yahweh, mišpaṭ ’ĕlōhêhem.
Jer 5,5
Pojdem ja k veľkým a bude hovoriť s tými, lebo tí znajú cestu Hospodinovu, súd svojho Boha. Ale oni všetci dovedna polámali jarmo, potrhali povrazy.
Zájdem k vysoko postaveným, s nimi sa pozhováram, lebo tí poznajú cestu Hospodinovu, právny poriadok svojho Boha. Lenže aj títo polámali jarmo, roztrhali putá.
Zájdem si k veľkým, tým budem hovoriť, veď tí poznajú cestu Pánovu, spravodlivosť svojho Boha." Lenže tí podobne polámali jarmo, roztrhali povrazy.
Zájdem k vysoko postaveným a budem s nimi hovoriť, tí predsa poznajú cestu Hospodina, právny poriadok svojho Boha. Aj tí však polámali jarmo a roztrhali povrazy.
Půjdu raději za mocnýmia s nimi promluvím;ti přece Hospodinovu cestu znají,ti vědí, co jejich Bůh nařídil.Jenže ti také jeden jako druhýsvé jho rozlámali,postroje ze sebe strhali.
Půjdu tedy k velkým, promluvím s nimi, ti přece znají Hospodinovu cestu, řády svého Boha. Avšak ti rovněž rozlomili jho, zpřetrhali pouta.
’êlăḵāh- lî ’el- haggəḏōlîm wa’ăḏabbərāh ’ōwṯām, kî hêmmāh, yāḏə‘ū dereḵ Yahweh, mišpaṭ ’ĕlōhêhem; ’aḵ hêmmāh yaḥdāw šāḇərū ‘ōl, nittəqū mōwsêrōwṯ.
Jer 5,6
Preto ich pobije lev z lesa, vlk zo stepí ich pohubí, pardus bude čihať na ich mestá; každý, kto vyjde odtiaľ, bude roztrhaný, lebo premnohé sú ich prestúpenia, mocné sú ich odvrátenia.
Preto ich pobije lev z lesa a stepný vlk ich zničí. Leopard striehne na ich mestá, roztrhá každého, kto z nich vykročí, lebo ich priestupkov je mnoho a veľké je ich odpadlíctvo.
Preto ich zrazí lev z lesa, vlk púšte ich znivočí, poza ich mestá striehne leopard, ktokoľvek z nich vykročí, toho roztrhá, pretože sa rozmnožili ich hriechy, ich vzbury sú primocné.
Preto ich lev z lesa pobije, vlk z púšte ich znivočí, leopard striehne na ich mestá, každého, kto z nich vykročí, roztrhá, pretože sa rozmnožili ich hriechy a závažné sú ich zvrátenosti.
Proto se na ně z lesa vrhne lev,vlk z pustiny je rozsápe,leopard bude číhat u jejich města roztrhá každého, kdo vyjde ven.Už bylo příliš jejich vzpour,jejich nevěry už bylo dost!
Proto je zadáví lev z divočiny, zahubí je stepní vlk. U jejich měst bude číhat levhart a rozsápe každého, kdo z nich vyjde, neboť jejich nevěrností je tolik, tak četná jsou jejich odvrácení.
‘al- kên hikkām ’aryêh mîya‘ar, zə’êḇ ‘ărāḇōwṯ yəšāḏəḏêm, nāmêr šōqêḏ ‘al- ‘ārêhem, kāl- hayyōwṣê mêhênnāh yiṭṭārêp̄; kî rabbū piš‘êhem, ‘āṣəmū [məšuḇōwṯêhem ḵ] (məšūḇōwṯêhem q)
Jer 5,7
Kde je to, pre čo by som ti odpustil? Tvoji synovia ma opustili a prisahajú na to, čo nie je Bohom. Keď som ich nasýtil, cudzoložia, a valia sa zástupom do domu smilnice.
Ako ti to môžem odpustiť? Tvoji synovia ma opustili a prisahali na tých, čo nie sú bohmi. Keď som ich sýtil, páchali cudzoložstvo, schádzali sa v dome neviestky.
"Ako ti to mám odpustiť? Tvoji synovia ma opustili a prisahali na nebohov. Sýtil som ich, a cudzoložili, v dome neviestky sa schádzali.
Ach, ako ti to mám odpustiť? Tvoji synovia ma opustili a prisahali na tých, čo nie sú bohovia. Sýtil som ich, oni však cudzoložili, v dome neviestky sa schádzali.
„Jak ti to mohu odpustit?Tví synové mě opustilia přísahají skrze nebohy.Jen co jsem je nasytil,odešli cizoložit,houfem se valí do domu nevěstky.
„Jak bych ti to mohl odpustit? Tvoji synové mě opustili a přísahají při tom, co není Bůh. Sytím je, a oni cizoloží, v domě nevěstky si zasazují smuteční zářezy.
’ê lāzōṯ [’eslōwaḥ- ḵ] (’eslaḥ- lāḵ, q) bānayiḵ ‘ăzāḇūnî, wayyiššāḇə‘ū bəlō ’ĕlōhîm; wā’aśbia‘ ’ōwṯām wayyin’āp̄ū, ūḇêṯ zōwnāh yiṯgōḏāḏū.
Jer 5,8
Sú jako dobre chované kone skoro za rána; každý rehoce na ženu svojho blížneho.
Zmenili sa na vykŕmené, bujné žrebce, každý erdží za ženou blížneho.
Bujnými, prekŕmenými žrebcami sú, každý erdží za ženou blížneho.
Sú to vypasené a bujné žrebce, každý erdží za ženou svojho blížneho.
Hřebci jedni vykrmení a vilní,po manželce bližního všichni řehtají.
Jsou to bujní hřebci, hned jak vstanou, každý plane vášní k ženě svého bližního.
sūsîm məyuzzānîm maškîm hāyū; ’îš ’el- ’êšeṯ rê‘êhū yiṣhālū.
Jer 5,9
Či azda pre také veci nemám navštíviť? hovorí Hospodin. Alebo či na takom národe, jako je tento, nemá sa pomstiť moja duša?
Či by som toto nemal potrestať - znie výrok Hospodinov - a či by som sa nemal pomstiť na národe, ako je tento?
Či toto nemám navštíviť? - hovorí Pán. Či na národe, ktorý je takýto, nemá sa pomstiť moja duša?
Či toto nemám potrestať — znie výrok Hospodina — a či sa na takomto národe nemám vypomstiť?
Copak je mohu nechat bez trestu?praví Hospodin.Copak je nemám stihnout pomstou,když je ten národ takový?
Což je za to nemám ztrestat? je výrok Hospodinův. Což takový pronárod nemá postihnout má pomsta?
Jer 5,10
Vyjdite hore na jeho múry a kazte, ale neučiňte úplného konca! Odstráňte jeho výhonky, lebo nie sú Hospodinove,
Vystúpte na jeho viničné terasy a ničte ho, no k zániku ho nepriveďte. Odstráňte jeho letorasty, lebo nepatria Hospodinovi.
Vylezte na jeho múry, nivočte, ale nespustošte úplne! Odstráňte jeho výhonky, lebo tie nepatria Pánovi.
Vystúpte na jeho viničné terasy a ničte, ale úplne ich nezničte. Odstráňte jeho ratolesti, lebo nepatria Hospodinovi.
Projděte jejich vinice a pustošte,ale nezničte je úplně.Odstraňte jejich výhonky,protože nejsou Hospodinovy.
Vystupte na jeho zdi a ničte, ale ne docela, odstraňte jeho výhonky, protože nepatří Hospodinu.
‘ălū ḇəšārōwṯehā wəšaḥêṯū, wəḵālāh ’al- ta‘ăśū; hāsîrū nəṭîšōwṯehā, kî lōw Yahweh hêmmāh.
Jer 5,11
pretože sa dopúšťajú veľkej nevernosti proti mne dom Izraelov i dom Júdov, hovorí Hospodin;
Lebo sa mi dom Izraela a dom Júdu úplne spreneveril - znie výrok Hospodinov.
Veď spáchali proti mne velezradu dom Izraelov a dom Júdov," hovorí Pán.
Dom Izraela a dom Júdu sa mi úplne spreneverili — znie výrok Hospodina.
Proradně mě totiž zradili –jak dům Izraele, tak dům Judy,praví Hospodin.“
Věrolomně se vůči mně zachoval dům izraelský i dům judský, je výrok Hospodinův.
Jer 5,12
zapierajú Hospodina a hovoria: Nie On! A: Neprijde na nás zlé. Alebo: Neuvidíme meča ani nepocítime hladu.
Zapreli Hospodina a povedali: On nič nespraví! Nepríde na nás nič zlé; ani meč, ani hlad nezakúsime.
Popreli Pána, hovorili: "Nie on! Nepríde na nás nešťastie, neuzrieme meč a hlad.
Zapreli Hospodina a hovorili: Niet ho! Nepríde na nás nešťastie, neuzrieme ani meč, ani hlad.
Popírali Hospodinase slovy: „To není on!Na nás nepřijde žádná bída,nepocítíme meč ani hladomor.
Zapřeli Hospodina, říkají: ‚On to ne udělá , nepotká nás nic zlého, nepocítíme meč ani hlad.
kiḥăšū Yahweh, wayyōmərū lō- hū; wəlō- ṯāḇōw ‘ālênū rā‘āh, wəḥereḇ wərā‘āḇ lōw nir’eh.
Jer 5,13
Ale tí proroci budú vetrom, a toho, kto hovorí, Duch Boží, neni v nich. Tak sa im učiní.
Aj proroci sú len vietor a Slova nieto v nich; nech sa im stane podľa toho!
Proroci sú však ako vzduch a proroctva u nich niet, nech sa im stane tak!"
Proroci sú ako vietor a jeho slovo nie je v nich; tak nech sa im stane.
Proroci jen tak do větru žvaní,nemají žádné poselství –ať se to stane jim samotným!“
Proroci přejdou jako vítr, nemají co mluvit; tak ať se jim stane.‘“
wəhannəḇî’îm yihyū lərūaḥ, wəhaddibbêr ’ên bāhem; kōh yê‘āśeh lāhem. s
Jer 5,14
Preto takto hovorí Hospodin, Bôh Zástupov: pretože hovoríte to slovo, hľa, dávam svoje slová v tvojich ústach za oheň, a tento ľud nech je drevom, a strávi ich.
Preto takto vraví Hospodin, Boh mocností: Keďže ste toto slovo vyriekli, ja zmením svoje slová v tvojich ústach na oheň, týchto ľudí na drevo, a strávi ich.
Nuž takto hovorí Pán, Boh zástupov: "Pretože hovoria takéto reči, hľa, obrátim svoje slová v tvojich ústach na oheň a tento ľud na drevo a strávi ich.
Preto takto hovorí Hospodin, Boh zástupov: Pretože hovoria takéto reči, zmením tento ľud na drevo a svoje slová v tvojich ústach na oheň, ktorý ich strávi.
Nuže, tak praví Hospodin, Bůh zástupů:„Protože říkají takové věci,hle, já ti dám do úst slova jako oheň,jenž spálí jako dříví tento lid.
Proto praví Hospodin, Bůh zástupů, toto: „Protože mluvíte takovými slovy, hle, já vkládám svá slova do tvých úst, ta budou ohněm a tento lid bude dřívím, jež pozře.“
lāḵên, kōh- ’āmar Yahweh ’ĕlōhê ṣəḇā’ōwṯ, ya‘an dabberḵem, ’eṯ- haddāḇār hazzeh; hinnî nōṯên dəḇāray bəp̄îḵā lə’êš, wəhā‘ām hazzeh ‘êṣîm wa’ăḵālāṯam.
Jer 5,15
Hľa, dovediem na vás národ z ďaleka, dome Izraelov, hovorí Hospodin. Je to mocný národ, je to národ od veku, národ, ktorého jazyka neznáš ani nebudeš rozumieť, čo hovorí.
Dom Izraela! Ajhľa, privediem na vás národ zďaleka - znie výrok Hospodinov. Národ vytrvalý, národ pradávny, národ, ktorého reč nepoznáš, a nerozumieš, čo hovorí.
Hľa, ja privediem národ zďaleka proti vám, dom Izraelov, hovorí Pán. Je to národ vytrvalý, národ pradávny, národ, ktorého reč nepoznáš a nerozumieš, čo hovorí.
Dom Izraela, z diaľky privediem proti tebe národ — znie výrok Hospodina — národ vytrvalý, pradávny, národ, ktorého jazyk nepoznáš a nerozumieš, čo hovorí.
Hle, dome Izraele, přivedu na vásnárod zdaleka, praví Hospodin.Národ prastarý je to, národ odvěký,národ, jehož jazyk neznáš,a nerozumíš, co říkají.
„Hle, přivedu na vás zdaleka pronárod, dome izraelský, je výrok Hospodinův, pronárod mohutný, pronárod odvěký, pronárod, jehož jazyk neznáš, nebudeš rozumět tomu, co mluví.
hinnî mêḇî ‘ălêḵem gōw mimmerḥāq bêṯ yiśrā’êl nə’um- Yahweh; gōw ’êṯān hū, gōw mê‘ōwlām hū, gōw lō- ṯêḏa‘ ləšōnōw, wəlō ṯišma‘ mah- yəḏabbêr.
Jer 5,16
Jeho túl je ako otvorený hrob. Všetci sú hrdinovia.
Sťa otvorený hrob je jeho tulec, samí hrdinovia.
Jeho tulec je sťa otvorený hrob, hrdinovia sú všetci.
Jeho tulec je ako otvorený hrob, samí hrdinovia.
Samí udatní hrdinové,jejich toulec zeje jako hrob.
Jeho toulec je otevřený hrob, všichni jsou bohatýři.
’ašpāṯōw kəqeḇer pāṯūaḥ; kullām gibbōwrîm.
Jer 5,17
A pojie tvoju žeň a tvoj chlieb, čo by mali pojesť tvoji synovia a tvoje dcéry; pojie tvoje drobné stádo i tvoj hovädzí dobytok, pojie tvoj vinič i tvoj fík, spustoší tvoje ohradené mestá, na ktoré sa ty spoliehaš, mečom.
Ten požerie tvoju žatvu i chlieb, požerie tvojich synov i dcéry, požerie tvoje ovce a tvoj dobytok, požerie ti viniče aj figovníky. Mečom dobyje tvoje opevnené mestá, na ktoré sa spoliehaš.
Vyje ti žatvu a chlieb, vyje ti synov a dcéry, vyje ti ovce a statok, vyje ti hrozno a figy, mečom tí zaujme opevnené mestá, na ktoré si sa ty spoliehal.
Požerie tvoju žatvu i tvoj chlieb, požerie tvojich synov i tvoje dcéry, požerie tvoje ovce i tvoj dobytok, požerie tvoje hrozno i tvoje figy, mečom dobyje tvoje opevnené mestá, na ktoré sa spoliehaš:
Pohltí tvou úrodu i tvůj chléb,pohltí tvé syny i tvé dcery,pohltí tvé ovce i tvůj dobytek,pohltí tvou révu i tvé fíkoví.Mečem dobude tvá opevněná města,na která ses tak spoléhal.
Pozře tvou žeň, tvůj chléb, pozře tvé syny i tvé dcery, pozře tvé ovce i tvůj dobytek, pozře tvou révu i tvé fíky, mečem vyvrátí tvá opevněná města, na něž se spoléháš.“
wə’āḵal qəṣîrəḵā wəlaḥmeḵā, yōḵəlū bāneḵā ūḇənōwṯeḵā, yōḵal ṣōnəḵā ūḇəqāreḵā, yōḵal gap̄nəḵā ūṯə’ênāṯeḵā; yərōšêš ‘ārê miḇṣāreḵā, ’ăšer ’attāh bōwṭêaḥ bāhênnāh beḥāreḇ.
Jer 5,18
Ale ani v tých dňoch, hovorí Hospodin, neučiním s vami konca.
No ani v tom čase - znie výrok Hospodinov - nespôsobím váš úplný zánik.
Ale ani v tie dni (hovorí Pán) vás nezničím úplne."
No ani v tie dni — znie výrok Hospodina — vás úplne nezničím.
Ale ani v těch dnech, praví Hospodin, s vámi neskoncuji.
„Avšak ani v oněch dnech s vámi neskoncuji docela, je výrok Hospodinův.
Jer 5,19
A bude, keď poviete: Za čo nám učiní Hospodin, náš Bôh, všetko toto? že im povieš: Jako ste mňa opustili a slúžili ste cudzím bohom vo svojej zemi, tak budete slúžiť cudzincom v zemi, ktorá nie je vaša.
Keď sa budú potom pýtať: Prečo nám Hospodin, náš Boh, urobil toto všetko, odpovedz im: Ako ste opustili mňa a slúžili ste cudzím bohom vo vlastnej krajine, tak budete slúžiť cudzincom v krajine, ktorá nie je vaša.
Akže sa spytujú: "Prečo nám Pán, náš Boh, urobil toto všetko," odpovedz im: "Ako ste opustili mňa a slúžili ste cudzím bohom vo svojej krajine, tak budete slúžiť cudzincom v cudzej krajine."
Ak potom povedia: Prečo nám Hospodin, náš Boh, toto všetko urobil?, povedz im: Ako ste ma vy opustili a slúžili ste cudzím bohom vo svojej krajine, tak vy budete slúžiť cudzincom v krajine, ktorá vám nepatrí.
Až se budou ptát: ‚Proč nám to všechno Hospodin, náš Bůh, udělal?‘ odpovíš jim: ‚Protože jste mě opustili a sloužili jste ve své zemi cizím bohům, proto budete v jiné zemi sloužit cizákům.‘
Až se zeptáte: ‚Proč nám to všechno Hospodin, náš Bůh, učinil,‘ ty jim řekneš: ‚Tak jako jste vy opustili mne a sloužili ve své zemi cizím bohům, tak budete sloužit cizákům v zemi, která nebude vaše.‘“
wəhāyāh kî ṯōmərū, taḥaṯ meh, ‘āśāh Yahweh ’ĕlōhênū lānū ’eṯ- kāl- ’êlleh; wə’āmartā ’ălêhem, ka’ăšer ‘ăzaḇtem ’ōwṯî watta‘aḇḏū ’ĕlōhê nêḵār bə’arṣəḵem, kên ta‘aḇḏū zārîm, bə’ereṣ lō lāḵem. s
Jer 5,20
Oznámte to v dome Jakobovom a rozhláste to v Judsku a povedzte:
Oznámte to v dome Jákobovom a rozhlasujte v Judsku:
Toto ohláste v Jakubovom dome a u Júdu oznámte:
Toto oznámte v Jákobovom dome a vyhláste to aj v Judsku:
Oznamte to v domě Jákobově,v Judsku to rozhlaste:
„Oznamte v domě Jákobově a rozhlašte v Judsku toto:
haggîḏū zōṯ bəḇêṯ ya‘ăqōḇ; wəhašmî‘ūhā ḇîhūḏāh lêmōr.
Jer 5,21
Nože počujte toto, bláznivý ľude, ktorý nemá srdca, aby rozumel! Majú oči, ale nevidia; majú uši, ale nečujú.
Počujte toto, vy, ľud bláznivý a bez rozumu! Oči majú, a nevidia, uši majú, a nepočujú.
Počujte toto, národ hlúpy a nechápavý, ktorí majú oči, a nevidia, aj uši, a nečujú.
Počuj toto, národ hlúpy a nerozumný! Majú oči, ale nevidia, majú uši, ale nepočujú.
Poslouchejte, vy nechápaví hlupáci,kteří mají oči, ale nevidí,mají uši, ale neslyší!
Slyš to přece, lide pomatený, bez rozumu! Oči mají, a nevidí. Uši mají, a neslyší.
Jer 5,22
Či azda mňa sa nebudete báť? hovorí Hospodin. Či pred mojou tvárou sa nebudete triasť? Ktorý som položil moru piesok za hranicu večným ustanovením, a neprekročí ho! Síce sa dmú, ale nezvládzu a hučia jeho vlny, ale ho neprekročia.
Nebojíte sa ma? - znie výrok Hospodinov. Nezachvejete sa predo mnou? Ja som určil moru piesok za hrádzu, za večnú hranicu, ktorú neprekročí. Hoci dorážajú jeho vlny, nič nezmôžu, hoci hučia, neprekročia ju.
Či sa nebojíte mňa? - hovorí Pán. Či sa netrasiete predo mnou, ktorý som piesok určil moru za breh sťa hrádzu večnú, ktorú neprekročí? Hoci sa vzpínajú, nezmôžu nič, jeho vlny hučia, a predsa ho neprekročia.
Či sa ma nebojíte? — znie výrok Hospodina. Či sa netrasiete predo mnou? Moru som určil piesok za breh ako večnú hrádzu, ktorú neprekročí. Hoci dorážajú jeho vlny, nič nezmôžu, hoci hučia, neprekročia ju.
Neměli byste mě mít v úctě? praví Hospodin.Neměli byste se přede mnou chvět?Moři jsem pískem vytyčil hranicenepřekročitelným, věčným zákonem.Bouří se moře, ale nic nezmůže,vlny burácejí, ale nevylijí se.
Což se mě nebudete bát? je výrok Hospodinův, nebudete se přede mnou svíjet bolestí? Moři jsem jako hráz položil písek, je to řád věčný, který nepřestoupí. Bouří se, ale nic nezmůže, jeho vlny hučí, ale nepřestoupí jej.
ha’ōwṯî lō- ṯîrā’ū nə’um- Yahweh ’im mippānay lō ṯāḥîlū, ’ăšer- śamtî ḥōwl gəḇūl layyām, ḥāq- ‘ōwlām wəlō ya‘aḇrenhū; wayyiṯgā‘ăšū wəlō yūḵālū, wəhāmū ḡallāw wəlō ya‘aḇrunhū.
Jer 5,23
Ale tento ľud má odpadlícke srdce spurné, odstúpili a odišli.
Ale ľud tento má odbojné a vzdorovité srdce; odvrátili sa a odišli.
Lenže tento národ má srdce odbojné a vzdorovité, odstúpili, odišli.
Tento národ však má srdce vzdorovité a odbojné; odvrátili sa a odišli.
Tento lid má však srdce odbojné a zpupné;odvrátili se a odešli.
Avšak tento lid má srdce umíněné a vzpurné, odešli z umíněnosti.
Jer 5,24
A nepovedali vo svojom srdci: Nože sa bojme Hospodina, svojho Boha, ktorý dáva dážď, podzimný i jarný, vo svojom čase, zachováva nám ustanovené týždne žatvy.
Nikdy si nepomyslia: Bojme sa Hospodina, svojho Boha, ktorý v pravý čas dáva pŕšku, jesenný i jarný dážď, zachováva nám týždne určené na žatvu.
A nemysleli si v srdci: "Bojmeže sa Pána, svojho Boha, ktorý dá pŕšku, včasný dážď a dážď neskorý v pravý čas a týždne určené na žatvu nám zachová."
Ani si nepomysleli: Bojme sa Hospodina, nášho Boha, ktorý v pravý čas dáva dážď, dážď skorý i neskorý, aj týždne, určené na žatvu, nám zachováva.
Ani je nenapadlo říci:‚Mějme Hospodina, svého Boha, v úctě!On dává podzimní i jarní deště v pravý čas,zachovává nám týdny určené pro sklizeň.‘
Ani je nenapadlo říci: ,Bojme se Hospodina, svého Boha, který dává vydatný déšť, jarní i pozdní, v pravý čas, ke žni stanovené týdny nám zachovává.‘
wəlō- ’āmərū ḇilḇāḇām, nîrā nā ’eṯ- Yahweh ’ĕlōhênū, hannōṯên, gešem [wəyōreh ḵ] (yōwreh q) ūmalqōwōš bə‘ittōw; šəḇu‘ōwṯ ḥuqqōwṯ qāṣîr yišmār- lānū.
Jer 5,25
Vaše neprávosti to odvrátily, a vaše hriechy zadržujú to dobré od vás.
Vaše viny toto narušili a vaše hriechy vás pripravili o blaho.
Vaše hriechy zmiatli toto, vaše zločiny odďaľujú od vás blaho.
Vaše viny to narušili, vaše hriechy vás pozbavili šťastia.
Vaše viny to ale pokazily,vaše hříchy vás těch darů zbavily!
Vaše nepravosti to všechno narušily, vaše hříchy vás zbavily dobra.“
‘ăwōnōwṯêḵem hiṭṭū- ’êlleh; wəḥaṭṭōwṯêḵem, mānə‘ū haṭṭōwḇ mikkem.
Jer 5,26
Lebo sa nachádzajú v mojom ľude bezbožníci. Každý striehne, jako keď sa učupujú vtáčnici, nadstavujú osídla, lapajú ľudí.
Lebo sa našli bezbožníci v mojom ľude, zhrbení striehnu ako vtáčnici; osídla nastavujú, chytajú ľudí.
Veď aj v mojom ľude nájdu sa zločinci, striehnu sťa poľovníci zhrbení, stavajú osídla na chytanie ľudí.
Aj v mojom ľude sa nájdu svojvoľníci, čo zhrbení striehnu ako poľovníci, stavajú osídla na chytanie ľudí.
V mém lidu se najdou zločinci,číhají schovaní jako ptáčníci,nastražili past, aby lidi lovili.
„V mém lidu se objevují svévolníci, rozhlížejí se, krčí, jako ptáčníci líčí past a lapají lidi.
kî- nimṣə’ū ḇə‘ammî rəšā‘îm; yāšūr kəšaḵ yəqūšîm, hiṣṣîḇū mašḥîṯ ’ănāšîm yilkōḏū.
Jer 5,27
Jako klietka, plná vtákov, tak sú ich domy plné ľsti; preto vzrástli a zbohatli.
Ako kôš býva plný vtákov, tak sú ich domy plné podvodu. Preto sa vzmohli a zbohatli.
Sťa košina, plná vtáčat, podvodu plné sú ich domy: takto zmohutneli a zbohatli,
Ako je kôš plný vtákov, tak sú ich domy plné podvodu; preto sa zveľadili a obohatili.
Jako je plno ptáků v kleci,tak jsou jejich domy plné lsti.Takhle dosáhli moci a bohatství,
Jako klec je plná ptáků, tak jsou jejich domy plné lsti. Proto se stali velkými, zbohatli.
kiḵlūḇ mālê ‘ōwp̄, kên bāttêhem məlê’îm mirmāh; ‘al- kên gāḏəlū wayya‘ăšîrū.
Jer 5,28
Stučneli, lesknú sa; zašli až priďaleko v nešľachetnosti. Pravoty neriešia, pravoty siroty, a dobre sa im vodí, ani nesúdia súdu chudobných.
Stučneli a zmľandraveli, prekypujú zlými rečami, o súd sa nestarajú, o súd sirôt, o právo chudobných nestoja, a predsa majú prospech.
stučneli, stlstli, hriešne prekročili môj príkaz, nezastanú sa pravoty siroty, (jednako prospievajú) a biednym neprisúdia právo.
Stučneli a vypásli sa, ešte aj zlými rečami prekypujú. Súdny spor nevedú, o pravotu siroty nemajú záujem, a súdny spor chudobných neriešia.
vypasení jsou a otylí.Předhánějí se svými zločiny,o spravedlnost nestojí,práva sirotků neprosazují,nehájí chudé v jejich při.
Tuční jsou, tlustí, zlé události netečně přecházejí, nikoho neobhájí, ani sirotka, a přesto je provází zdar. Za právo ubožáků se na soudu nepostaví.
šāmənū ‘āšəṯū, gam ‘āḇərū ḏiḇrê- rā‘, dîn lō- ḏānū, dîn yāṯōwm wəyaṣlîḥū; ūmišpaṭ ’eḇyōwnîm lō šāp̄āṭū.
Jer 5,29
Či azda preto nemám navštíviť? hovorí Hospodin. Či na takom národe, jako je tento, nemá sa pomstiť moja duša?
Či toto nemám potrestať - znie výrok Hospodinov - a či sa nepomstiť na národe, ako je tento?
Či toto nemám navštíviť? - hovorí Pán. Či na národe, ktorý je takýto, nemá sa pomstiť moja duša?
Či toto nemám potrestať — znie výrok Hospodina — a či sa na takomto národe nemám vypomstiť?
Copak je mohu nechat bez trestu?praví Hospodin.Copak je nemám stihnout pomstou,když je ten národ takový?
Což je za to nemám trestat? je výrok Hospodinův. Což takový pronárod nemá postihnout má pomsta?
Jer 5,30
Strašná vec a ohavná sa deje v zemi.
Hrozné a úžasné veci sa dejú v krajine:
Hrôza a ošklivosť šíri sa v krajine.
Hrôza a ohavnosť sa deje v krajine.
Co se to v téhle zemi děje?Hrůza! Děs!
Úděsná, otřesná věc se děje v zemi.
šammāh wəša‘ărūrāh, nihyəṯāh bā’āreṣ.
Jer 5,31
Proroci prorokujú falošne, a kňazi panujú pomocou nich. A môj ľud to tak miluje! Ale čo urobíte na koniec toho?!-
Proroci lživo prorokujú a kňazi vládnu na vlastnú päsť. Ale môjmu ľudu sa to tak páči. Čo však urobíte, keď sa to skončí?
Proroci prorokujú klamstvo a kňazi vládnu na vlastnú päsť; môj ľud však má toto rád. Ale čo spravíte, keď tomu bude koniec?
Proroci prorokujú klamstvo a kňazi vládnu na vlastnú päsť, môjmu ľudu sa to však páči. Čo urobíte, keď sa to skončí?
Proroci prorokují lživě,kněží vládnou na vlastní pěsta můj lid to takhle miluje!Co si však počnete nakonec?“
Proroci prorokují klamně, kněží vládnou na vlastní pěst a můj lid to má rád. Co však uděláte, až nastanou věci poslední?“
hannəḇî’îm nibbə’ū- ḇaššeqer, wəhakkōhănîm yirdū ‘al- yəḏêhem, wə‘ammî ’āhăḇū ḵên; ūmah- ta‘ăśū lə’aḥărîṯāh.
1Zbehajte ulice Jeruzalema a nože vidzte a zveďte a hľadajte po jeho námestiach, či najdete muža, či je voľakto taký, kto by činil súd, kto by hľadal pravdu, a odpustím mu, Jeruzalemu.
2A keď aj hovoria: Ako že žije Hospodin, i tak prisahajú falošne.
3Ó, Hospodine, či nehľadia tvoje oči na pravdu? Biješ ich, ale neželia; ničíš ich, nechcú prijať kázeň. Zatvrdili svoju tvár, takže je tvrdšia ako skala, nechcú sa navrátiť.
4A ja som bol povedal: Sú to len prostí ľudia chudobní, dopúšťajú sa bláznovstva, lebo neznajú cesty Hospodinovej, súdu svojho Boha.
5Pojdem ja k veľkým a bude hovoriť s tými, lebo tí znajú cestu Hospodinovu, súd svojho Boha. Ale oni všetci dovedna polámali jarmo, potrhali povrazy.
6Preto ich pobije lev z lesa, vlk zo stepí ich pohubí, pardus bude čihať na ich mestá; každý, kto vyjde odtiaľ, bude roztrhaný, lebo premnohé sú ich prestúpenia, mocné sú ich odvrátenia.
7Kde je to, pre čo by som ti odpustil? Tvoji synovia ma opustili a prisahajú na to, čo nie je Bohom. Keď som ich nasýtil, cudzoložia, a valia sa zástupom do domu smilnice.
8Sú jako dobre chované kone skoro za rána; každý rehoce na ženu svojho blížneho.
9Či azda pre také veci nemám navštíviť? hovorí Hospodin. Alebo či na takom národe, jako je tento, nemá sa pomstiť moja duša?
10Vyjdite hore na jeho múry a kazte, ale neučiňte úplného konca! Odstráňte jeho výhonky, lebo nie sú Hospodinove,
11pretože sa dopúšťajú veľkej nevernosti proti mne dom Izraelov i dom Júdov, hovorí Hospodin;
12zapierajú Hospodina a hovoria: Nie On! A: Neprijde na nás zlé. Alebo: Neuvidíme meča ani nepocítime hladu.
13Ale tí proroci budú vetrom, a toho, kto hovorí, Duch Boží, neni v nich. Tak sa im učiní.
14Preto takto hovorí Hospodin, Bôh Zástupov: pretože hovoríte to slovo, hľa, dávam svoje slová v tvojich ústach za oheň, a tento ľud nech je drevom, a strávi ich.
15Hľa, dovediem na vás národ z ďaleka, dome Izraelov, hovorí Hospodin. Je to mocný národ, je to národ od veku, národ, ktorého jazyka neznáš ani nebudeš rozumieť, čo hovorí.
16Jeho túl je ako otvorený hrob. Všetci sú hrdinovia.
17A pojie tvoju žeň a tvoj chlieb, čo by mali pojesť tvoji synovia a tvoje dcéry; pojie tvoje drobné stádo i tvoj hovädzí dobytok, pojie tvoj vinič i tvoj fík, spustoší tvoje ohradené mestá, na ktoré sa ty spoliehaš, mečom.
18Ale ani v tých dňoch, hovorí Hospodin, neučiním s vami konca.
19A bude, keď poviete: Za čo nám učiní Hospodin, náš Bôh, všetko toto? že im povieš: Jako ste mňa opustili a slúžili ste cudzím bohom vo svojej zemi, tak budete slúžiť cudzincom v zemi, ktorá nie je vaša.
20Oznámte to v dome Jakobovom a rozhláste to v Judsku a povedzte:
21Nože počujte toto, bláznivý ľude, ktorý nemá srdca, aby rozumel! Majú oči, ale nevidia; majú uši, ale nečujú.
22Či azda mňa sa nebudete báť? hovorí Hospodin. Či pred mojou tvárou sa nebudete triasť? Ktorý som položil moru piesok za hranicu večným ustanovením, a neprekročí ho! Síce sa dmú, ale nezvládzu a hučia jeho vlny, ale ho neprekročia.
23Ale tento ľud má odpadlícke srdce spurné, odstúpili a odišli.
24A nepovedali vo svojom srdci: Nože sa bojme Hospodina, svojho Boha, ktorý dáva dážď, podzimný i jarný, vo svojom čase, zachováva nám ustanovené týždne žatvy.
25Vaše neprávosti to odvrátily, a vaše hriechy zadržujú to dobré od vás.
26Lebo sa nachádzajú v mojom ľude bezbožníci. Každý striehne, jako keď sa učupujú vtáčnici, nadstavujú osídla, lapajú ľudí.
27Jako klietka, plná vtákov, tak sú ich domy plné ľsti; preto vzrástli a zbohatli.
28Stučneli, lesknú sa; zašli až priďaleko v nešľachetnosti. Pravoty neriešia, pravoty siroty, a dobre sa im vodí, ani nesúdia súdu chudobných.
29Či azda preto nemám navštíviť? hovorí Hospodin. Či na takom národe, jako je tento, nemá sa pomstiť moja duša?
30Strašná vec a ohavná sa deje v zemi.
31Proroci prorokujú falošne, a kňazi panujú pomocou nich. A môj ľud to tak miluje! Ale čo urobíte na koniec toho?!-
1Prejdite ulicami Jeruzalema, pozerajte sa a dozvedajte; hľadajte po jeho námestiach; ak nájdete niekoho, kto zachováva právo a hľadá pravdu, odpustím mu.
2Ak aj hovoria: Na živého Hospodina! v skutočnosti krivo prisahajú.
3Hospodine, či Tvoje oči nehľadajú pravdu? Bil si ich, ale necítili bolesť, ničil si ich, ale nechceli prijať výstrahu; zatvrdili si tváre viac než kameň, nechceli sa obrátiť.
4Ja som si však pomyslel: Len nízko postavení ľudia počínajú si bláznivo, lebo nepoznajú cestu Hospodinovu, Boží právny poriadok.
5Zájdem k vysoko postaveným, s nimi sa pozhováram, lebo tí poznajú cestu Hospodinovu, právny poriadok svojho Boha. Lenže aj títo polámali jarmo, roztrhali putá.
6Preto ich pobije lev z lesa a stepný vlk ich zničí. Leopard striehne na ich mestá, roztrhá každého, kto z nich vykročí, lebo ich priestupkov je mnoho a veľké je ich odpadlíctvo.
7Ako ti to môžem odpustiť? Tvoji synovia ma opustili a prisahali na tých, čo nie sú bohmi. Keď som ich sýtil, páchali cudzoložstvo, schádzali sa v dome neviestky.
8Zmenili sa na vykŕmené, bujné žrebce, každý erdží za ženou blížneho.
9Či by som toto nemal potrestať - znie výrok Hospodinov - a či by som sa nemal pomstiť na národe, ako je tento?
10Vystúpte na jeho viničné terasy a ničte ho, no k zániku ho nepriveďte. Odstráňte jeho letorasty, lebo nepatria Hospodinovi.
11Lebo sa mi dom Izraela a dom Júdu úplne spreneveril - znie výrok Hospodinov.
12Zapreli Hospodina a povedali: On nič nespraví! Nepríde na nás nič zlé; ani meč, ani hlad nezakúsime.
13Aj proroci sú len vietor a Slova nieto v nich; nech sa im stane podľa toho!
14Preto takto vraví Hospodin, Boh mocností: Keďže ste toto slovo vyriekli, ja zmením svoje slová v tvojich ústach na oheň, týchto ľudí na drevo, a strávi ich.
15Dom Izraela! Ajhľa, privediem na vás národ zďaleka - znie výrok Hospodinov. Národ vytrvalý, národ pradávny, národ, ktorého reč nepoznáš, a nerozumieš, čo hovorí.
16Sťa otvorený hrob je jeho tulec, samí hrdinovia.
17Ten požerie tvoju žatvu i chlieb, požerie tvojich synov i dcéry, požerie tvoje ovce a tvoj dobytok, požerie ti viniče aj figovníky. Mečom dobyje tvoje opevnené mestá, na ktoré sa spoliehaš.
18No ani v tom čase - znie výrok Hospodinov - nespôsobím váš úplný zánik.
19Keď sa budú potom pýtať: Prečo nám Hospodin, náš Boh, urobil toto všetko, odpovedz im: Ako ste opustili mňa a slúžili ste cudzím bohom vo vlastnej krajine, tak budete slúžiť cudzincom v krajine, ktorá nie je vaša.
20Oznámte to v dome Jákobovom a rozhlasujte v Judsku:
21Počujte toto, vy, ľud bláznivý a bez rozumu! Oči majú, a nevidia, uši majú, a nepočujú.
22Nebojíte sa ma? - znie výrok Hospodinov. Nezachvejete sa predo mnou? Ja som určil moru piesok za hrádzu, za večnú hranicu, ktorú neprekročí. Hoci dorážajú jeho vlny, nič nezmôžu, hoci hučia, neprekročia ju.
23Ale ľud tento má odbojné a vzdorovité srdce; odvrátili sa a odišli.
24Nikdy si nepomyslia: Bojme sa Hospodina, svojho Boha, ktorý v pravý čas dáva pŕšku, jesenný i jarný dážď, zachováva nám týždne určené na žatvu.
25Vaše viny toto narušili a vaše hriechy vás pripravili o blaho.
26Lebo sa našli bezbožníci v mojom ľude, zhrbení striehnu ako vtáčnici; osídla nastavujú, chytajú ľudí.
27Ako kôš býva plný vtákov, tak sú ich domy plné podvodu. Preto sa vzmohli a zbohatli.
28Stučneli a zmľandraveli, prekypujú zlými rečami, o súd sa nestarajú, o súd sirôt, o právo chudobných nestoja, a predsa majú prospech.
29Či toto nemám potrestať - znie výrok Hospodinov - a či sa nepomstiť na národe, ako je tento?
30Hrozné a úžasné veci sa dejú v krajine:
31Proroci lživo prorokujú a kňazi vládnu na vlastnú päsť. Ale môjmu ľudu sa to tak páči. Čo však urobíte, keď sa to skončí?
1"Pochoďte ulice Jeruzalema, pozerajte, vyzvedajte a hľadajte po jeho námestiach, či nájdete muža, čo koná spravodlivo a vyhľadáva pravdu, tak mu odpustím.
2A keď hovoria: "Ako žije Pán," isteže prisahajú krivo."
3Pane, či tvoje oči nehľadajú pravdu? Udrel si ich, ale necítili, znivočil si ich, odmietli výstrahu, tvár si zatvrdili väčšmi ako kameň, nechceli sa obrátiť.
4Ja však som povedal: "Sú to len bedári, prihlúpi, že nepoznajú cestu Pánovu, spravodlivosť svojho Boha.
5Zájdem si k veľkým, tým budem hovoriť, veď tí poznajú cestu Pánovu, spravodlivosť svojho Boha." Lenže tí podobne polámali jarmo, roztrhali povrazy.
6Preto ich zrazí lev z lesa, vlk púšte ich znivočí, poza ich mestá striehne leopard, ktokoľvek z nich vykročí, toho roztrhá, pretože sa rozmnožili ich hriechy, ich vzbury sú primocné.
7"Ako ti to mám odpustiť? Tvoji synovia ma opustili a prisahali na nebohov. Sýtil som ich, a cudzoložili, v dome neviestky sa schádzali.
8Bujnými, prekŕmenými žrebcami sú, každý erdží za ženou blížneho.
9Či toto nemám navštíviť? - hovorí Pán. Či na národe, ktorý je takýto, nemá sa pomstiť moja duša?
10Vylezte na jeho múry, nivočte, ale nespustošte úplne! Odstráňte jeho výhonky, lebo tie nepatria Pánovi.
11Veď spáchali proti mne velezradu dom Izraelov a dom Júdov," hovorí Pán.
12Popreli Pána, hovorili: "Nie on! Nepríde na nás nešťastie, neuzrieme meč a hlad.
13Proroci sú však ako vzduch a proroctva u nich niet, nech sa im stane tak!"
14Nuž takto hovorí Pán, Boh zástupov: "Pretože hovoria takéto reči, hľa, obrátim svoje slová v tvojich ústach na oheň a tento ľud na drevo a strávi ich.
15Hľa, ja privediem národ zďaleka proti vám, dom Izraelov, hovorí Pán. Je to národ vytrvalý, národ pradávny, národ, ktorého reč nepoznáš a nerozumieš, čo hovorí.
16Jeho tulec je sťa otvorený hrob, hrdinovia sú všetci.
17Vyje ti žatvu a chlieb, vyje ti synov a dcéry, vyje ti ovce a statok, vyje ti hrozno a figy, mečom tí zaujme opevnené mestá, na ktoré si sa ty spoliehal.
18Ale ani v tie dni (hovorí Pán) vás nezničím úplne."
19Akže sa spytujú: "Prečo nám Pán, náš Boh, urobil toto všetko," odpovedz im: "Ako ste opustili mňa a slúžili ste cudzím bohom vo svojej krajine, tak budete slúžiť cudzincom v cudzej krajine."
20Toto ohláste v Jakubovom dome a u Júdu oznámte:
21Počujte toto, národ hlúpy a nechápavý, ktorí majú oči, a nevidia, aj uši, a nečujú.
22Či sa nebojíte mňa? - hovorí Pán. Či sa netrasiete predo mnou, ktorý som piesok určil moru za breh sťa hrádzu večnú, ktorú neprekročí? Hoci sa vzpínajú, nezmôžu nič, jeho vlny hučia, a predsa ho neprekročia.
23Lenže tento národ má srdce odbojné a vzdorovité, odstúpili, odišli.
24A nemysleli si v srdci: "Bojmeže sa Pána, svojho Boha, ktorý dá pŕšku, včasný dážď a dážď neskorý v pravý čas a týždne určené na žatvu nám zachová."
25Vaše hriechy zmiatli toto, vaše zločiny odďaľujú od vás blaho.
26Veď aj v mojom ľude nájdu sa zločinci, striehnu sťa poľovníci zhrbení, stavajú osídla na chytanie ľudí.
27Sťa košina, plná vtáčat, podvodu plné sú ich domy: takto zmohutneli a zbohatli,
28stučneli, stlstli, hriešne prekročili môj príkaz, nezastanú sa pravoty siroty, (jednako prospievajú) a biednym neprisúdia právo.
29Či toto nemám navštíviť? - hovorí Pán. Či na národe, ktorý je takýto, nemá sa pomstiť moja duša?
30Hrôza a ošklivosť šíri sa v krajine.
31Proroci prorokujú klamstvo a kňazi vládnu na vlastnú päsť; môj ľud však má toto rád. Ale čo spravíte, keď tomu bude koniec?
1Prebehnite ulicami Jeruzalema, pozerajte, skúmajte a hľadajte po jeho námestiach, ak nájdete niekoho, kto by konal podľa práva a dodržiaval vernosť, tak mu odpustím.
2Aj keď hovoria: Akože žije Hospodin! určite prisahajú falošne.
3Hospodin, či tvoje oči nehľadajú vernosť? Udrel si ich, ale zostali bezcitní, ničil si ich, ale neprijali karhanie, zatvrdili sa väčšmi ako kameň a zdráhali sa obrátiť.
4Ja som však povedal: Sú to len úbožiaci, prihlúpi, lebo nepoznajú cestu Hospodina, právny poriadok svojho Boha.
5Zájdem k vysoko postaveným a budem s nimi hovoriť, tí predsa poznajú cestu Hospodina, právny poriadok svojho Boha. Aj tí však polámali jarmo a roztrhali povrazy.
6Preto ich lev z lesa pobije, vlk z púšte ich znivočí, leopard striehne na ich mestá, každého, kto z nich vykročí, roztrhá, pretože sa rozmnožili ich hriechy a závažné sú ich zvrátenosti.
7Ach, ako ti to mám odpustiť? Tvoji synovia ma opustili a prisahali na tých, čo nie sú bohovia. Sýtil som ich, oni však cudzoložili, v dome neviestky sa schádzali.
8Sú to vypasené a bujné žrebce, každý erdží za ženou svojho blížneho.
9Či toto nemám potrestať — znie výrok Hospodina — a či sa na takomto národe nemám vypomstiť?
10Vystúpte na jeho viničné terasy a ničte, ale úplne ich nezničte. Odstráňte jeho ratolesti, lebo nepatria Hospodinovi.
11Dom Izraela a dom Júdu sa mi úplne spreneverili — znie výrok Hospodina.
12Zapreli Hospodina a hovorili: Niet ho! Nepríde na nás nešťastie, neuzrieme ani meč, ani hlad.
13Proroci sú ako vietor a jeho slovo nie je v nich; tak nech sa im stane.
14Preto takto hovorí Hospodin, Boh zástupov: Pretože hovoria takéto reči, zmením tento ľud na drevo a svoje slová v tvojich ústach na oheň, ktorý ich strávi.
15Dom Izraela, z diaľky privediem proti tebe národ — znie výrok Hospodina — národ vytrvalý, pradávny, národ, ktorého jazyk nepoznáš a nerozumieš, čo hovorí.
16Jeho tulec je ako otvorený hrob, samí hrdinovia.
17Požerie tvoju žatvu i tvoj chlieb, požerie tvojich synov i tvoje dcéry, požerie tvoje ovce i tvoj dobytok, požerie tvoje hrozno i tvoje figy, mečom dobyje tvoje opevnené mestá, na ktoré sa spoliehaš:
18No ani v tie dni — znie výrok Hospodina — vás úplne nezničím.
19Ak potom povedia: Prečo nám Hospodin, náš Boh, toto všetko urobil?, povedz im: Ako ste ma vy opustili a slúžili ste cudzím bohom vo svojej krajine, tak vy budete slúžiť cudzincom v krajine, ktorá vám nepatrí.
20Toto oznámte v Jákobovom dome a vyhláste to aj v Judsku:
21Počuj toto, národ hlúpy a nerozumný! Majú oči, ale nevidia, majú uši, ale nepočujú.
22Či sa ma nebojíte? — znie výrok Hospodina. Či sa netrasiete predo mnou? Moru som určil piesok za breh ako večnú hrádzu, ktorú neprekročí. Hoci dorážajú jeho vlny, nič nezmôžu, hoci hučia, neprekročia ju.
23Tento národ však má srdce vzdorovité a odbojné; odvrátili sa a odišli.
24Ani si nepomysleli: Bojme sa Hospodina, nášho Boha, ktorý v pravý čas dáva dážď, dážď skorý i neskorý, aj týždne, určené na žatvu, nám zachováva.
25Vaše viny to narušili, vaše hriechy vás pozbavili šťastia.
26Aj v mojom ľude sa nájdu svojvoľníci, čo zhrbení striehnu ako poľovníci, stavajú osídla na chytanie ľudí.
27Ako je kôš plný vtákov, tak sú ich domy plné podvodu; preto sa zveľadili a obohatili.
28Stučneli a vypásli sa, ešte aj zlými rečami prekypujú. Súdny spor nevedú, o pravotu siroty nemajú záujem, a súdny spor chudobných neriešia.
29Či toto nemám potrestať — znie výrok Hospodina — a či sa na takomto národe nemám vypomstiť?
30Hrôza a ohavnosť sa deje v krajine.
31Proroci prorokujú klamstvo a kňazi vládnu na vlastnú päsť, môjmu ľudu sa to však páči. Čo urobíte, keď sa to skončí?
1„Projděte jeruzalémské ulice,dívejte se a pátrejte,prohledejte jeho tržiště.Najdete-li někoho, kdo dbá na právoa usiluje o věrnost,pak Jeruzalému prominu.
2I když říkají: ‚Jakože Hospodin žije,‘stejně přísahají křivě!“
3Ty ale, Hospodine, přece jistěočima pátráš po věrnosti.Bil jsi je, ale necítili bolest,hubils je, ale nedali se poučit.Tváře zatvrdili víc než kámen,vrátit se odmítli.
4Řekl jsem si: Jsou to jen chudáci;chovají se jako blázni,protože Hospodinovu cestu neznají,nevědí, co jejich Bůh nařídil.
5Půjdu raději za mocnýmia s nimi promluvím;ti přece Hospodinovu cestu znají,ti vědí, co jejich Bůh nařídil.Jenže ti také jeden jako druhýsvé jho rozlámali,postroje ze sebe strhali.
6Proto se na ně z lesa vrhne lev,vlk z pustiny je rozsápe,leopard bude číhat u jejich města roztrhá každého, kdo vyjde ven.Už bylo příliš jejich vzpour,jejich nevěry už bylo dost!
7„Jak ti to mohu odpustit?Tví synové mě opustilia přísahají skrze nebohy.Jen co jsem je nasytil,odešli cizoložit,houfem se valí do domu nevěstky.
8Hřebci jedni vykrmení a vilní,po manželce bližního všichni řehtají.
9Copak je mohu nechat bez trestu?praví Hospodin.Copak je nemám stihnout pomstou,když je ten národ takový?
10Projděte jejich vinice a pustošte,ale nezničte je úplně.Odstraňte jejich výhonky,protože nejsou Hospodinovy.
11Proradně mě totiž zradili –jak dům Izraele, tak dům Judy,praví Hospodin.“
12Popírali Hospodinase slovy: „To není on!Na nás nepřijde žádná bída,nepocítíme meč ani hladomor.
13Proroci jen tak do větru žvaní,nemají žádné poselství –ať se to stane jim samotným!“
14Nuže, tak praví Hospodin, Bůh zástupů:„Protože říkají takové věci,hle, já ti dám do úst slova jako oheň,jenž spálí jako dříví tento lid.
15Hle, dome Izraele, přivedu na vásnárod zdaleka, praví Hospodin.Národ prastarý je to, národ odvěký,národ, jehož jazyk neznáš,a nerozumíš, co říkají.
16Samí udatní hrdinové,jejich toulec zeje jako hrob.
17Pohltí tvou úrodu i tvůj chléb,pohltí tvé syny i tvé dcery,pohltí tvé ovce i tvůj dobytek,pohltí tvou révu i tvé fíkoví.Mečem dobude tvá opevněná města,na která ses tak spoléhal.
18Ale ani v těch dnech, praví Hospodin, s vámi neskoncuji.
19Až se budou ptát: ‚Proč nám to všechno Hospodin, náš Bůh, udělal?‘ odpovíš jim: ‚Protože jste mě opustili a sloužili jste ve své zemi cizím bohům, proto budete v jiné zemi sloužit cizákům.‘
20Oznamte to v domě Jákobově,v Judsku to rozhlaste:
21Poslouchejte, vy nechápaví hlupáci,kteří mají oči, ale nevidí,mají uši, ale neslyší!
22Neměli byste mě mít v úctě? praví Hospodin.Neměli byste se přede mnou chvět?Moři jsem pískem vytyčil hranicenepřekročitelným, věčným zákonem.Bouří se moře, ale nic nezmůže,vlny burácejí, ale nevylijí se.
23Tento lid má však srdce odbojné a zpupné;odvrátili se a odešli.
24Ani je nenapadlo říci:‚Mějme Hospodina, svého Boha, v úctě!On dává podzimní i jarní deště v pravý čas,zachovává nám týdny určené pro sklizeň.‘
25Vaše viny to ale pokazily,vaše hříchy vás těch darů zbavily!
26V mém lidu se najdou zločinci,číhají schovaní jako ptáčníci,nastražili past, aby lidi lovili.
27Jako je plno ptáků v kleci,tak jsou jejich domy plné lsti.Takhle dosáhli moci a bohatství,
28vypasení jsou a otylí.Předhánějí se svými zločiny,o spravedlnost nestojí,práva sirotků neprosazují,nehájí chudé v jejich při.
29Copak je mohu nechat bez trestu?praví Hospodin.Copak je nemám stihnout pomstou,když je ten národ takový?
30Co se to v téhle zemi děje?Hrůza! Děs!
31Proroci prorokují lživě,kněží vládnou na vlastní pěsta můj lid to takhle miluje!Co si však počnete nakonec?“
1„Proběhněte ulicemi Jeruzaléma, prohledejte jeho náměstí, jen se dívejte a přesvědčte se, zda najdete někoho, kdo uplatňuje právo, kdo hledá pravdu, a já Jeruzalému odpustím.
2Říkají-li: ‚Jakože živ je Hospodin,‘ jistě přísahají křivě.“
3Hospodine, tobě přece záleží na věrnosti. Biješ je, ale bolestí se nesvíjejí, ničíš je, ale tvá napomínání odmítají. Jejich tváře jsou tvrdší než skála, odmítají se vrátit.
4Řekl jsem: Jsou to jen nuzáci! Počínají si pošetile, protože neznají Hospodinovu cestu, řády svého Boha.
5Půjdu tedy k velkým, promluvím s nimi, ti přece znají Hospodinovu cestu, řády svého Boha. Avšak ti rovněž rozlomili jho, zpřetrhali pouta.
6Proto je zadáví lev z divočiny, zahubí je stepní vlk. U jejich měst bude číhat levhart a rozsápe každého, kdo z nich vyjde, neboť jejich nevěrností je tolik, tak četná jsou jejich odvrácení.
7„Jak bych ti to mohl odpustit? Tvoji synové mě opustili a přísahají při tom, co není Bůh. Sytím je, a oni cizoloží, v domě nevěstky si zasazují smuteční zářezy.
8Jsou to bujní hřebci, hned jak vstanou, každý plane vášní k ženě svého bližního.
9Což je za to nemám ztrestat? je výrok Hospodinův. Což takový pronárod nemá postihnout má pomsta?
10Vystupte na jeho zdi a ničte, ale ne docela, odstraňte jeho výhonky, protože nepatří Hospodinu.
11Věrolomně se vůči mně zachoval dům izraelský i dům judský, je výrok Hospodinův.
12Zapřeli Hospodina, říkají: ‚On to ne udělá , nepotká nás nic zlého, nepocítíme meč ani hlad.
13Proroci přejdou jako vítr, nemají co mluvit; tak ať se jim stane.‘“
14Proto praví Hospodin, Bůh zástupů, toto: „Protože mluvíte takovými slovy, hle, já vkládám svá slova do tvých úst, ta budou ohněm a tento lid bude dřívím, jež pozře.“
15„Hle, přivedu na vás zdaleka pronárod, dome izraelský, je výrok Hospodinův, pronárod mohutný, pronárod odvěký, pronárod, jehož jazyk neznáš, nebudeš rozumět tomu, co mluví.
16Jeho toulec je otevřený hrob, všichni jsou bohatýři.
17Pozře tvou žeň, tvůj chléb, pozře tvé syny i tvé dcery, pozře tvé ovce i tvůj dobytek, pozře tvou révu i tvé fíky, mečem vyvrátí tvá opevněná města, na něž se spoléháš.“
18„Avšak ani v oněch dnech s vámi neskoncuji docela, je výrok Hospodinův.
19Až se zeptáte: ‚Proč nám to všechno Hospodin, náš Bůh, učinil,‘ ty jim řekneš: ‚Tak jako jste vy opustili mne a sloužili ve své zemi cizím bohům, tak budete sloužit cizákům v zemi, která nebude vaše.‘“
20„Oznamte v domě Jákobově a rozhlašte v Judsku toto:
21Slyš to přece, lide pomatený, bez rozumu! Oči mají, a nevidí. Uši mají, a neslyší.
22Což se mě nebudete bát? je výrok Hospodinův, nebudete se přede mnou svíjet bolestí? Moři jsem jako hráz položil písek, je to řád věčný, který nepřestoupí. Bouří se, ale nic nezmůže, jeho vlny hučí, ale nepřestoupí jej.
23Avšak tento lid má srdce umíněné a vzpurné, odešli z umíněnosti.
24Ani je nenapadlo říci: ,Bojme se Hospodina, svého Boha, který dává vydatný déšť, jarní i pozdní, v pravý čas, ke žni stanovené týdny nám zachovává.‘
25Vaše nepravosti to všechno narušily, vaše hříchy vás zbavily dobra.“
26„V mém lidu se objevují svévolníci, rozhlížejí se, krčí, jako ptáčníci líčí past a lapají lidi.
27Jako klec je plná ptáků, tak jsou jejich domy plné lsti. Proto se stali velkými, zbohatli.
28Tuční jsou, tlustí, zlé události netečně přecházejí, nikoho neobhájí, ani sirotka, a přesto je provází zdar. Za právo ubožáků se na soudu nepostaví.
29Což je za to nemám trestat? je výrok Hospodinův. Což takový pronárod nemá postihnout má pomsta?
30Úděsná, otřesná věc se děje v zemi.
31Proroci prorokují klamně, kněží vládnou na vlastní pěst a můj lid to má rád. Co však uděláte, až nastanou věci poslední?“
1šōwṭṭū bəḥūṣōwṯ yərūšālim, ūrə’ū- nā ūḏə‘ū ūḇaqšū ḇirḥōwḇōwṯehā, ’im- timṣə’ū ’îš, ’im- yêš ‘ōśeh mišpāṭ məḇaqqêš ’ĕmūnāh; wə’eslaḥ lāh.
2wə’im ḥay- Yahweh yōmêrū; lāḵên laššeqer yiššāḇê‘ū.
3Yahweh ‘êneḵā hălōw le’ĕmūnāh hikkîṯāh ’ōṯām wəlō- ḥālū, killîṯām mê’ănū qaḥaṯ mūsār; ḥizzəqū p̄ənêhem missela‘, mê’ănū lāšūḇ.
4wa’ănî ’āmartî, ’aḵ- dallîm hêm; nōw’ălū kî lō yāḏə‘ū dereḵ Yahweh, mišpaṭ ’ĕlōhêhem.
5’êlăḵāh- lî ’el- haggəḏōlîm wa’ăḏabbərāh ’ōwṯām, kî hêmmāh, yāḏə‘ū dereḵ Yahweh, mišpaṭ ’ĕlōhêhem; ’aḵ hêmmāh yaḥdāw šāḇərū ‘ōl, nittəqū mōwsêrōwṯ.
6‘al- kên hikkām ’aryêh mîya‘ar, zə’êḇ ‘ărāḇōwṯ yəšāḏəḏêm, nāmêr šōqêḏ ‘al- ‘ārêhem, kāl- hayyōwṣê mêhênnāh yiṭṭārêp̄; kî rabbū piš‘êhem, ‘āṣəmū [məšuḇōwṯêhem ḵ] (məšūḇōwṯêhem q)
7’ê lāzōṯ [’eslōwaḥ- ḵ] (’eslaḥ- lāḵ, q) bānayiḵ ‘ăzāḇūnî, wayyiššāḇə‘ū bəlō ’ĕlōhîm; wā’aśbia‘ ’ōwṯām wayyin’āp̄ū, ūḇêṯ zōwnāh yiṯgōḏāḏū.
8sūsîm məyuzzānîm maškîm hāyū; ’îš ’el- ’êšeṯ rê‘êhū yiṣhālū.
9ha‘al- ’êlleh lōw- ’ep̄qōḏ nə’um- Yahweh; wə’im bəḡōw ’ăšer- kāzeh, lō ṯiṯnaqqêm nap̄šî. s
10‘ălū ḇəšārōwṯehā wəšaḥêṯū, wəḵālāh ’al- ta‘ăśū; hāsîrū nəṭîšōwṯehā, kî lōw Yahweh hêmmāh.
11kî ḇāḡōwḏ bāḡəḏū bî, bêṯ yiśrā’êl ūḇêṯ yəhūḏāh nə’um- Yahweh.
12kiḥăšū Yahweh, wayyōmərū lō- hū; wəlō- ṯāḇōw ‘ālênū rā‘āh, wəḥereḇ wərā‘āḇ lōw nir’eh.
13wəhannəḇî’îm yihyū lərūaḥ, wəhaddibbêr ’ên bāhem; kōh yê‘āśeh lāhem. s
14lāḵên, kōh- ’āmar Yahweh ’ĕlōhê ṣəḇā’ōwṯ, ya‘an dabberḵem, ’eṯ- haddāḇār hazzeh; hinnî nōṯên dəḇāray bəp̄îḵā lə’êš, wəhā‘ām hazzeh ‘êṣîm wa’ăḵālāṯam.
15hinnî mêḇî ‘ălêḵem gōw mimmerḥāq bêṯ yiśrā’êl nə’um- Yahweh; gōw ’êṯān hū, gōw mê‘ōwlām hū, gōw lō- ṯêḏa‘ ləšōnōw, wəlō ṯišma‘ mah- yəḏabbêr.
16’ašpāṯōw kəqeḇer pāṯūaḥ; kullām gibbōwrîm.
17wə’āḵal qəṣîrəḵā wəlaḥmeḵā, yōḵəlū bāneḵā ūḇənōwṯeḵā, yōḵal ṣōnəḵā ūḇəqāreḵā, yōḵal gap̄nəḵā ūṯə’ênāṯeḵā; yərōšêš ‘ārê miḇṣāreḵā, ’ăšer ’attāh bōwṭêaḥ bāhênnāh beḥāreḇ.
18wəḡam bayyāmîm hāhêmmāh nə’um- Yahweh; lō- ’e‘ĕśeh ’ittəḵem kālāh.
19wəhāyāh kî ṯōmərū, taḥaṯ meh, ‘āśāh Yahweh ’ĕlōhênū lānū ’eṯ- kāl- ’êlleh; wə’āmartā ’ălêhem, ka’ăšer ‘ăzaḇtem ’ōwṯî watta‘aḇḏū ’ĕlōhê nêḵār bə’arṣəḵem, kên ta‘aḇḏū zārîm, bə’ereṣ lō lāḵem. s
20haggîḏū zōṯ bəḇêṯ ya‘ăqōḇ; wəhašmî‘ūhā ḇîhūḏāh lêmōr.
21šim‘ū- nā zōṯ, ‘am sāḵāl wə’ên lêḇ; ‘ênayim lāhem wəlō yir’ū, ’āzənayim lāhem wəlō yišmā‘ū.
22ha’ōwṯî lō- ṯîrā’ū nə’um- Yahweh ’im mippānay lō ṯāḥîlū, ’ăšer- śamtî ḥōwl gəḇūl layyām, ḥāq- ‘ōwlām wəlō ya‘aḇrenhū; wayyiṯgā‘ăšū wəlō yūḵālū, wəhāmū ḡallāw wəlō ya‘aḇrunhū.
23wəlā‘ām hazzeh hāyāh, lêḇ sōwrêr ūmōwreh; sārū wayyêlêḵū.
24wəlō- ’āmərū ḇilḇāḇām, nîrā nā ’eṯ- Yahweh ’ĕlōhênū, hannōṯên, gešem [wəyōreh ḵ] (yōwreh q) ūmalqōwōš bə‘ittōw; šəḇu‘ōwṯ ḥuqqōwṯ qāṣîr yišmār- lānū.
25‘ăwōnōwṯêḵem hiṭṭū- ’êlleh; wəḥaṭṭōwṯêḵem, mānə‘ū haṭṭōwḇ mikkem.
26kî- nimṣə’ū ḇə‘ammî rəšā‘îm; yāšūr kəšaḵ yəqūšîm, hiṣṣîḇū mašḥîṯ ’ănāšîm yilkōḏū.
27kiḵlūḇ mālê ‘ōwp̄, kên bāttêhem məlê’îm mirmāh; ‘al- kên gāḏəlū wayya‘ăšîrū.
28šāmənū ‘āšəṯū, gam ‘āḇərū ḏiḇrê- rā‘, dîn lō- ḏānū, dîn yāṯōwm wəyaṣlîḥū; ūmišpaṭ ’eḇyōwnîm lō šāp̄āṭū.
29ha‘al- ’êlleh lō- ’ep̄qōḏ nə’um- Yahweh; ’im bəḡōw ’ăšer- kāzeh, lō ṯiṯnaqqêm nap̄šî. s
30šammāh wəša‘ărūrāh, nihyəṯāh bā’āreṣ.
31hannəḇî’îm nibbə’ū- ḇaššeqer, wəhakkōhănîm yirdū ‘al- yəḏêhem, wə‘ammî ’āhăḇū ḵên; ūmah- ta‘ăśū lə’aḥărîṯāh.