Izaiáš, 6. kapitola

< Predošlá kapitola Nasledujúca kapitola >
Iz 6,1
Roku, ktorého zomrel kráľ Uziáš, videl som Pána sedieť na vysokom tróne a povznesenom, a podolok jeho rúcha naplňoval chrám.
V roku, keď zomrel kráľ Uzijá, videl som Pána sedieť na vysokom a vyvýšenom tróne a okraje Jeho rúcha naplňovali chrám.
V roku, keď zomrel kráľ Oziáš, videl som Pána sedieť na vysokom a vznešenom tróne; lem jeho rúcha napĺňal chrám.
V roku, keď zomrel kráľ Uzzija, videl som Pána sedieť na vysokom a vznešenom tróne. Okraje jeho rúcha napĺňali chrám.
V roce, kdy zemřel král Uziáš, jsem spatřil Pána sedícího na vznešeném a vyvýšeném trůnu a lem jeho roucha naplňoval chrám.
Toho roku, kdy zemřel král Uzijáš, spatřil jsem Panovníka. Seděl na vysokém a vznosném trůnu a lem jeho roucha naplňoval chrám.
bišnaṯ- mōwṯ hammeleḵ ‘uzzîyāhū, wā’er’eh ’eṯ- ’ăḏōnāy yōšêḇ ‘al- kissê rām wəniśśā; wəšūlāw məlê’îm ’eṯ- hahêḵāl.
בִּשְׁנַת־ מוֹת֙ הַמֶּ֣לֶךְ עֻזִּיָּ֔הוּ וָאֶרְאֶ֧ה אֶת־ אֲדֹנָ֛י יֹשֵׁ֥ב עַל־ כִּסֵּ֖א רָ֣ם וְנִשָּׂ֑א וְשׁוּלָ֖יו מְלֵאִ֥ים אֶת־ הַהֵיכָֽל׃
Iz 6,2
Serafíni stáli nad ním. Každý mal šesť krýdel; dvoma zakrýval svoju tvár, dvoma zakrýval svoje nohy a dvoma lietal.
Serafi stáli nad Ním, každý mal po šesť krídel. Dvoma si zakrýval tvár, dvoma si zakrýval nohy a dvoma lietal.
Nad ním stáli serafíni; každý mal po šesť krídel: dvoma krídlami si zakrývali tvár, dvoma si zakrývali nohy a dvoma lietali.
Nad ním stáli serafi. Každý mal po šesť krídel: dvoma si zakrývali tvár, dvoma si zakrývali nohy a dvoma lietali.
Nad ním se vznášeli serafové, každý se šesti křídly: dvěma si zakrývali tvář, dvěma si zakrývali nohy a dvěma létali.
Nad ním stáli serafové: každý z nich měl po šesti křídlech, dvěma si zastíral tvář, dvěma si zakrýval nohy a dvěma se nadnášel.
śərāp̄îm ‘ōməḏîm mimma‘al lōw, šêš kənāp̄ayim šêš kənāp̄ayim lə’eḥāḏ; bištayim yəḵasseh p̄ānāw, ūḇištayim yəḵasseh raḡlāw ūḇištayim yə‘ōwp̄êp̄.
שְׂרָפִ֨ים עֹמְדִ֤ים ׀ מִמַּ֙עַל֙ ל֔וֹ שֵׁ֧שׁ כְּנָפַ֛יִם שֵׁ֥שׁ כְּנָפַ֖יִם לְאֶחָ֑ד בִּשְׁתַּ֣יִם ׀ יְכַסֶּ֣ה פָנָ֗יו וּבִשְׁתַּ֛יִם יְכַסֶּ֥ה רַגְלָ֖יו וּבִשְׁתַּ֥יִם יְעוֹפֵֽף׃
Iz 6,3
A volali jeden druhému a hovorili: Svätý, svätý, svätý Hospodin Zástupov, celá zem je plná jeho slávy.
Jeden takto privolával druhému: Svätý, svätý, svätý je Hospodin mocností, plná je všetka zem Jeho slávy.
A jeden druhému volal: "Svätý, svätý, svätý je Pán zástupov, celá zem je plná jeho slávy."
Jeden druhému volal: Svätý, svätý, svätý je Hospodin zástupov, celá zem je plná jeho slávy.
Jeden ke druhému přitom volali:„Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů,jeho sláva naplňuje všechnu zem!“
Volali jeden k druhému: „Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů, celá země je plná jeho slávy.“
wəqārā zeh ’el- zeh wə’āmar, qāḏōwōš qāḏōwōš qāḏōwōš Yahweh ṣəḇā’ōwṯ; məlō ḵāl hā’āreṣ kəḇōwḏōw.
וְקָרָ֨א זֶ֤ה אֶל־ זֶה֙ וְאָמַ֔ר קָד֧וֹשׁ ׀ קָד֛וֹשׁ קָד֖וֹשׁ יְהוָ֣ה צְבָא֑וֹת מְלֹ֥א כָל־ הָאָ֖רֶץ כְּבוֹדֽוֹ׃
Iz 6,4
A pohly sa základy prahov od hlasu volajúceho, a dom sa naplnil dymom.
Vtom sa zachveli základy verají v prahoch pre hlas volajúceho a dom sa naplnil dymom.
Prahy dverí sa chveli od hlasu volajúceho a dom sa naplnil dymom.
Prahy dverí sa zachveli od hlasu volajúceho a chrám sa naplnil dymom.
Hlasem toho volání se chvěly čepy veřejí a chrám se naplnil dýmem.
Od hlasu volajícího se pohnuly podvaly prahů a dům se naplnil dýmem.
wayyānu‘ū ’ammōwṯ hassippîm, miqqōwl haqqōwrê; wəhabbayiṯ yimmālê ‘āšān.
וַיָּנֻ֙עוּ֙ אַמּ֣וֹת הַסִּפִּ֔ים מִקּ֖וֹל הַקּוֹרֵ֑א וְהַבַּ֖יִת יִמָּלֵ֥א עָשָֽׁן׃
Iz 6,5
Vtedy som povedal: Beda mne, lebo zahyniem, pretože som človek nečistých rtov a bývam prostred ľudu nečistých rtov; beda mne, lebo moje oči videly Kráľa Hospodina Zástupov!
Vtedy som povedal: Beda mi, som stratený, lebo som mužom nečistých perí a bývam uprostred ľudu nečistých perí, pretože Kráľa, Hospodina mocností, videli moje oči.
Tu som povedal: "Beda mi, áno, som stratený. Veď som muž s nečistými perami a bývam medzi ľudom s nečistými perami; a moje oči videli kráľa, Pána zástupov."
Povedal som: Beda mi, som stratený, lebo som muž s nečistými perami a bývam medzi ľudom s nečistými perami a moje oči videli kráľa, Hospodina zástupov.
Tehdy jsem zvolal: „Běda mi – teď zahynu! Jsem člověk s nečistými rty, žiji uprostřed lidu s nečistými rty, a přitom jsem na vlastní oči spatřil Krále, Hospodina zástupů!“
I řekl jsem: „Běda mi, jsem ztracen. Jsem člověk nečistých rtů a mezi lidem nečistých rtů bydlím, a spatřil jsem na vlastní oči Krále, Hospodina zástupů.“
wā’ōmar ’ōw- lî ḵî- niḏmêṯî, kî ’îš ṭəmê- śəp̄āṯayim ’ānōḵî, ūḇəṯōwḵ ‘am- ṭəmê śəp̄āṯayim, ’ānōḵî yōwōšêḇ; kî, ’eṯ- hammeleḵ Yahweh ṣəḇā’ōwṯ rā’ū ‘ênāy.
וָאֹמַ֞ר אֽוֹי־ לִ֣י כִֽי־ נִדְמֵ֗יתִי כִּ֣י אִ֤ישׁ טְמֵֽא־ שְׂפָתַ֙יִם֙ אָנֹ֔כִי וּבְתוֹךְ֙ עַם־ טְמֵ֣א שְׂפָתַ֔יִם אָנֹכִ֖י יוֹשֵׁ֑ב כִּ֗י אֶת־ הַמֶּ֛לֶךְ יְהוָ֥ה צְבָא֖וֹת רָא֥וּ עֵינָֽי׃
Iz 6,6
Tu priletel ku mne jeden zo serafínov majúc v ruke žeravý uhoľ, ktorý vzal kliešťami s oltára.
Potom priletel ku mne jeden zo serafov a v ruke mal žeravý uhlík, ktorý vzal kliešťami z oltára,
I priletel ku mne jeden zo serafínov, v ruke mal žeravý uhlík, čo kliešťami vzal z oltára,
Priletel ku mne jeden zo serafov, v ruke mal žeravý uhlík, ktorý vzal kliešťami z oltára.
Vtom ke mně přiletěl jeden ze serafů, v ruce žhavý uhlík vzatý kleštěmi z oltáře.
Tu ke mně přiletěl jeden ze serafů. V ruce měl žhavý uhlík, který vzal kleštěmi z oltáře,
wayyā‘āp̄ ’êlay, ’eḥāḏ min- haśśərāp̄îm, ūḇəyāḏōw riṣpāh; bəmelqaḥayim, lāqaḥ mê‘al hammizbêaḥ.
וַיָּ֣עָף אֵלַ֗י אֶחָד֙ מִן־ הַשְּׂרָפִ֔ים וּבְיָד֖וֹ רִצְפָּ֑ה בְּמֶ֨לְקַחַ֔יִם לָקַ֖ח מֵעַ֥ל הַמִּזְבֵּֽחַ׃
Iz 6,7
A dotknul sa mojich úst a riekol: Hľa, tento uhoľ sa dotknul tvojich rtov, a tak odišla tvoja neprávosť, a tvoj hriech je prikrytý.
dotkol sa mi úst a riekol: Ajhľa, tento sa dotkol tvojich perí a zmizla tvoja vina, tvoj hriech je odpustený.
dotkol sa mi úst a povedal: "Hľa, toto sa dotklo tvojich perí, zmizla tvoja vina a tvoj hriech je odstránený!"
Dotkol sa mi perí a povedal: Hľa, toto sa dotklo tvojich perí, zmizla tvoja vina a tvoj hriech je odstránený.
Dotkl se mých úst a řekl: „Hle, tento uhlík se dotkl tvých rtů; tvá vina byla odstraněna a tvůj hřích očištěn.“
dotkl se mých úst a řekl: „Hle, toto se dotklo tvých rtů, tvá vina je odňata a tvůj hřích je usmířen.“
wayyagga‘ ‘al- pî, wayyōmer hinnêh nāḡa‘ zeh ‘al- śəp̄āṯeḵā; wəsār ‘ăwōneḵā, wəḥaṭṭāṯəḵā təḵuppār.
וַיַּגַּ֣ע עַל־ פִּ֔י וַיֹּ֕אמֶר הִנֵּ֛ה נָגַ֥ע זֶ֖ה עַל־ שְׂפָתֶ֑יךָ וְסָ֣ר עֲוֹנֶ֔ךָ וְחַטָּאתְךָ֖ תְּכֻפָּֽר׃
Iz 6,8
Potom som počul hlas Pánov, ktorý hovoril: Koho pošlem, a kto nám pojde? Vtedy som povedal: Hľa, tu som, pošli ma.
A počul som hovoriť hlas Pánov: Koho pošlem a kto nám pôjde? Nato som povedal: Tu som ja, pošli mňa!
Potom som počul hlas Pána, ktorý hovoril: "Koho mám poslať, kto nám pôjde?" I povedal som: "Hľa, tu som, pošli mňa!"
Potom som počul hlas Pána, ktorý povedal: Koho mám poslať, kto ta pôjde? Povedal som: Hľa, tu som, pošli mňa!
Potom jsem uslyšel Pánův hlas: „Koho pošlu? Kdo nám půjde?“„Zde jsem, pošli mě!“ odpověděl jsem.
Vtom jsem uslyšel hlas Panovníka: „Koho pošlu a kdo nám půjde?“ I řekl jsem: „Hle, zde jsem, pošli mne!“
wā’ešma‘ ’eṯ- qōwl ’ăḏōnāy ’ōmêr, ’eṯ- mî ’ešlaḥ ūmî yêleḵ- lānū; wā’ōmar hinnî šəlāḥênî.
וָאֶשְׁמַ֞ע אֶת־ ק֤וֹל אֲדֹנָי֙ אֹמֵ֔ר אֶת־ מִ֥י אֶשְׁלַ֖ח וּמִ֣י יֵֽלֶךְ־ לָ֑נוּ וָאֹמַ֖ר הִנְנִ֥י שְׁלָחֵֽנִי׃
Iz 6,9
A riekol: Iď a povieš tomuto ľudu: Počuť počujte, ale neporozumejte, i hľadieť hľaďte, ale nepoznajte!
A On riekol: Choď a hovor tomuto ľudu: Počúvajte len, počúvajte, ale nerozumejte, hľaďte len, hľaďte, ale nechápte!
Riekol: "Choď a povedz tomu ľudu: Čujteže, čujte, no nerozumejte, viďteže, viďte, no nepoznávajte!
Povedal: Choď a povedz tomuto národu: Počúvajte, len počúvajte, ale nerozumejte, hľaďte, len sa dívajte, ale nechápte!
Tehdy řekl: „Jdi a vyřiď tomuto lidu:‚Slyšte a poslouchejte, ale nerozumějte,hleďte a dívejte se, ale nevězte!‘
Odpověděl: „Jdi a řekni tomuto lidu: ‚Poslouchejte a poslouchejte, nic nepochopíte, dívejte se, dívejte, nic nepoznáte.‘
wayyōmer lêḵ wə’āmartā lā‘ām hazzeh; šim‘ū šāmōwa‘ wə’al- tāḇînū, ūrə’ū rā’ōw wə’al- têḏā‘ū.
וַיֹּ֕אמֶר לֵ֥ךְ וְאָמַרְתָּ֖ לָעָ֣ם הַזֶּ֑ה שִׁמְע֤וּ שָׁמ֙וֹעַ֙ וְאַל־ תָּבִ֔ינוּ וּרְא֥וּ רָא֖וֹ וְאַל־ תֵּדָֽעוּ׃
Iz 6,10
Učiň to, aby stučnelo srdce tohoto ľudu, a jeho uši aby oťažely, a jeho oči zaslep, aby nejako nevidel svojimi očima a svojimi ušima nepočul, a jeho srdce by porozumelo, a obrátiac sa bol by uzdravený!
Zatvrď srdce tohto ľudu a jeho uši zapchaj a jeho oči zastri, aby svojimi očami nevidel a ušami nepočul, aby jeho srdce nechápalo, a tak, aby sa neobrátil a neuzdravil.
Sprav bezcitným srdce tohto ľudu, jeho uši zaťaž a oči mu zastri, aby očami nevidel a ušami nepočul, aby mu srdce nepochopilo a neobrátil sa a neuzdravil."
Urob bezcitným srdce tohto ľudu, zapchaj mu uši a zastri oči, aby očami nevidel a ušami nepočul, aby jeho srdce nechápalo, neobrátil sa a nevyzdravel.
Zatvrď srdce tohoto lidu,zacpi jim uši a zavři oči,aby očima neuviděli, ušima neuslyšeli,srdcem nepochopili a neobrátili se,aby nebyli uzdraveni.“
Srdce toho lidu obal tukem, zacpi mu uši, zalep mu oči, aby očima neviděl, ušima neslyšel, srdcem nepochopil, neobrátil se a nebyl uzdraven.“
hašmên lêḇ- hā‘ām hazzeh, wə’āzənāw haḵbêḏ wə‘ênāw hāša‘; pen- yir’eh ḇə‘ênāw ūḇə’āzənāw yišmā‘, ūləḇāḇōw yāḇîn wāšāḇ wərāp̄ā lōw.
הַשְׁמֵן֙ לֵב־ הָעָ֣ם הַזֶּ֔ה וְאָזְנָ֥יו הַכְבֵּ֖ד וְעֵינָ֣יו הָשַׁ֑ע פֶּן־ יִרְאֶ֨ה בְעֵינָ֜יו וּבְאָזְנָ֣יו יִשְׁמָ֗ע וּלְבָב֥וֹ יָבִ֛ין וָשָׁ֖ב וְרָ֥פָא לֽוֹ׃
Iz 6,11
A keď som povedal: Až dokedy, Pane? odpovedal: Až dokiaľ nespustnú mestá na toľko, že nebude obyvateľa, a domy, že nebude v nich človeka, a dokiaľ zem celkom nespustne.
Nato som povedal: Až dokedy, Pane? I odvetil: Pokiaľ nespustnú mestá bez obyvateľov a domy bez ľudí, kým roľa nespustne na púšť.
I vravel som: "Dokedy, Pane?" Riekol: "Kým nespustnú mestá, nebudú bez občanov a domy bez ľudí, kým nebude zem vyplienená v púšť.
Povedal som: Dokedy, Pane? Povedal: Dovtedy, kým nespustnú mestá a budú bez obyvateľov a domy bez ľudí, kým sa zem nestane púšťou.
Zeptal jsem se: „Na jak dlouho, Pane?“ a on odpověděl:„Dokud se města nestanou troskami,v nichž se nebydlí,dokud nebudou domy bez lidía země obrácená v sutiny.
Tu jsem řekl: „Dlouho ještě, Panovníku?“ On odpověděl: „Dokud nezpustnou města a nebudou bez obyvatel a domy bez lidí a role se nepromění v spoušť.“
wā’ōmar ‘aḏ- māṯay ’ăḏōnāy; wayyōmer ‘aḏ ’ăšer ’im- šā’ū ‘ārîm mê’ên yōwōšêḇ, ūḇāttîm mê’ên ’āḏām, wəhā’ăḏāmāh tiššā’eh šəmāmāh.
וָאֹמַ֕ר עַד־ מָתַ֖י אֲדֹנָ֑י וַיֹּ֡אמֶר עַ֣ד אֲשֶׁר֩ אִם־ שָׁא֨וּ עָרִ֜ים מֵאֵ֣ין יוֹשֵׁ֗ב וּבָתִּים֙ מֵאֵ֣ין אָדָ֔ם וְהָאֲדָמָ֖ה תִּשָּׁאֶ֥ה שְׁמָמָֽה׃
Iz 6,12
A Hospodin vzdiali človeka, a bude to veľká opustenosť v zemi.
Hospodin ďaleko odvedie ľudí a mnoho bude opustených miest v krajine.
Pán oddiali ľudí, takže bude veľká opustenosť v krajine.
Hospodin ďaleko odvedie ľudí a v krajine nastane veľké spustošenie.
Dokud Hospodin nevyžene lidi pryč,takže tu zemi všichni opustí.
Hospodin odvede ty lidi daleko a v zemi bude mnoho míst opuštěno.
wəriḥaq Yahweh ’eṯ- hā’āḏām; wərabbāh hā‘ăzūḇāh bəqereḇ hā’āreṣ.
וְרִחַ֥ק יְהוָ֖ה אֶת־ הָאָדָ֑ם וְרַבָּ֥ה הָעֲזוּבָ֖ה בְּקֶ֥רֶב הָאָֽרֶץ׃
Iz 6,13
Ale dokiaľ v nej bude ešte čo aj len desiata čiastka, vše bude pálená, jako brest a jako dub, ktorým, keď ich povalia, ponechávajú len parez; jej parez bude svätým semenom.
A ak ostane v nej ešte desatina, i tá bude znova na spálenie ako cér a dub, z ktorých po zvalení ostane peň. Sväté semeno je jej peň.
A ak v nej ostane ešte desiaty diel, bude znova ničený ako terebinta a dub, z ktorého pri stínaní ostane iba kmeň. Jeho kmeň je svätým semenom."
Ak v nej zostane ešte desatina, bude spálená ako posvätné stromy — terebint a dub, z ktorých pri stínaní zostane iba kmeň. Ich peň je sväté semeno.
Kdyby v ní zůstala i jen desetina,musí být znovu vypleněna.Ale jako dub, jako mocný stromzanechá pahýl, když je poražen,tak je svaté símě oním pahýlem.“
Zůstane-li v ní jen desetina, i ta bude zajata a přijde vniveč jako posvátný strom, jako dub, po jehož skácení zbude jen pahýl. Tento pahýl bude símě svaté.
wə‘ōwḏ bāh ‘ăśirîyāh, wəšāḇāh wəhāyəṯāh ləḇā‘êr; kā’êlāh wəḵā’allōwn, ’ăšer bəšalleḵeṯ maṣṣeḇeṯ bām, zera‘ qōḏeš maṣṣaḇtāh. p̄
וְע֥וֹד בָּהּ֙ עֲשִׂ֣רִיָּ֔ה וְשָׁ֖בָה וְהָיְתָ֣ה לְבָעֵ֑ר כָּאֵלָ֣ה וְכָאַלּ֗וֹן אֲשֶׁ֤ר בְּשַׁלֶּ֙כֶת֙ מַצֶּ֣בֶת בָּ֔ם זֶ֥רַע קֹ֖דֶשׁ מַצַּבְתָּֽהּ׃ פ
1Roku, ktorého zomrel kráľ Uziáš, videl som Pána sedieť na vysokom tróne a povznesenom, a podolok jeho rúcha naplňoval chrám. 2Serafíni stáli nad ním. Každý mal šesť krýdel; dvoma zakrýval svoju tvár, dvoma zakrýval svoje nohy a dvoma lietal. 3A volali jeden druhému a hovorili: Svätý, svätý, svätý Hospodin Zástupov, celá zem je plná jeho slávy. 4A pohly sa základy prahov od hlasu volajúceho, a dom sa naplnil dymom. 5Vtedy som povedal: Beda mne, lebo zahyniem, pretože som človek nečistých rtov a bývam prostred ľudu nečistých rtov; beda mne, lebo moje oči videly Kráľa Hospodina Zástupov! 6Tu priletel ku mne jeden zo serafínov majúc v ruke žeravý uhoľ, ktorý vzal kliešťami s oltára. 7A dotknul sa mojich úst a riekol: Hľa, tento uhoľ sa dotknul tvojich rtov, a tak odišla tvoja neprávosť, a tvoj hriech je prikrytý. 8Potom som počul hlas Pánov, ktorý hovoril: Koho pošlem, a kto nám pojde? Vtedy som povedal: Hľa, tu som, pošli ma.
9A riekol: Iď a povieš tomuto ľudu: Počuť počujte, ale neporozumejte, i hľadieť hľaďte, ale nepoznajte! 10Učiň to, aby stučnelo srdce tohoto ľudu, a jeho uši aby oťažely, a jeho oči zaslep, aby nejako nevidel svojimi očima a svojimi ušima nepočul, a jeho srdce by porozumelo, a obrátiac sa bol by uzdravený! 11A keď som povedal: Až dokedy, Pane? odpovedal: Až dokiaľ nespustnú mestá na toľko, že nebude obyvateľa, a domy, že nebude v nich človeka, a dokiaľ zem celkom nespustne. 12A Hospodin vzdiali človeka, a bude to veľká opustenosť v zemi. 13Ale dokiaľ v nej bude ešte čo aj len desiata čiastka, vše bude pálená, jako brest a jako dub, ktorým, keď ich povalia, ponechávajú len parez; jej parez bude svätým semenom.
1V roku, keď zomrel kráľ Uzijá, videl som Pána sedieť na vysokom a vyvýšenom tróne a okraje Jeho rúcha naplňovali chrám. 2Serafi stáli nad Ním, každý mal po šesť krídel. Dvoma si zakrýval tvár, dvoma si zakrýval nohy a dvoma lietal. 3Jeden takto privolával druhému: Svätý, svätý, svätý je Hospodin mocností, plná je všetka zem Jeho slávy. 4Vtom sa zachveli základy verají v prahoch pre hlas volajúceho a dom sa naplnil dymom. 5Vtedy som povedal: Beda mi, som stratený, lebo som mužom nečistých perí a bývam uprostred ľudu nečistých perí, pretože Kráľa, Hospodina mocností, videli moje oči. 6Potom priletel ku mne jeden zo serafov a v ruke mal žeravý uhlík, ktorý vzal kliešťami z oltára, 7dotkol sa mi úst a riekol: Ajhľa, tento sa dotkol tvojich perí a zmizla tvoja vina, tvoj hriech je odpustený. 8A počul som hovoriť hlas Pánov: Koho pošlem a kto nám pôjde? Nato som povedal: Tu som ja, pošli mňa!
9A On riekol: Choď a hovor tomuto ľudu: Počúvajte len, počúvajte, ale nerozumejte, hľaďte len, hľaďte, ale nechápte! 10Zatvrď srdce tohto ľudu a jeho uši zapchaj a jeho oči zastri, aby svojimi očami nevidel a ušami nepočul, aby jeho srdce nechápalo, a tak, aby sa neobrátil a neuzdravil. 11Nato som povedal: Až dokedy, Pane? I odvetil: Pokiaľ nespustnú mestá bez obyvateľov a domy bez ľudí, kým roľa nespustne na púšť. 12Hospodin ďaleko odvedie ľudí a mnoho bude opustených miest v krajine. 13A ak ostane v nej ešte desatina, i tá bude znova na spálenie ako cér a dub, z ktorých po zvalení ostane peň. Sväté semeno je jej peň.
1V roku, keď zomrel kráľ Oziáš, videl som Pána sedieť na vysokom a vznešenom tróne; lem jeho rúcha napĺňal chrám. 2Nad ním stáli serafíni; každý mal po šesť krídel: dvoma krídlami si zakrývali tvár, dvoma si zakrývali nohy a dvoma lietali. 3A jeden druhému volal: "Svätý, svätý, svätý je Pán zástupov, celá zem je plná jeho slávy." 4Prahy dverí sa chveli od hlasu volajúceho a dom sa naplnil dymom. 5Tu som povedal: "Beda mi, áno, som stratený. Veď som muž s nečistými perami a bývam medzi ľudom s nečistými perami; a moje oči videli kráľa, Pána zástupov." 6I priletel ku mne jeden zo serafínov, v ruke mal žeravý uhlík, čo kliešťami vzal z oltára, 7dotkol sa mi úst a povedal: "Hľa, toto sa dotklo tvojich perí, zmizla tvoja vina a tvoj hriech je odstránený!" 8Potom som počul hlas Pána, ktorý hovoril: "Koho mám poslať, kto nám pôjde?" I povedal som: "Hľa, tu som, pošli mňa!"
9Riekol: "Choď a povedz tomu ľudu: Čujteže, čujte, no nerozumejte, viďteže, viďte, no nepoznávajte! 10Sprav bezcitným srdce tohto ľudu, jeho uši zaťaž a oči mu zastri, aby očami nevidel a ušami nepočul, aby mu srdce nepochopilo a neobrátil sa a neuzdravil." 11I vravel som: "Dokedy, Pane?" Riekol: "Kým nespustnú mestá, nebudú bez občanov a domy bez ľudí, kým nebude zem vyplienená v púšť. 12Pán oddiali ľudí, takže bude veľká opustenosť v krajine. 13A ak v nej ostane ešte desiaty diel, bude znova ničený ako terebinta a dub, z ktorého pri stínaní ostane iba kmeň. Jeho kmeň je svätým semenom."
1V&nbsp;roku, keď zomrel kráľ Uzzija, videl som Pána sedieť na vysokom a vznešenom tróne. Okraje jeho rúcha napĺňali chrám. 2Nad ním stáli serafi. Každý mal po šesť krídel: dvoma si zakrývali tvár, dvoma si zakrývali nohy a dvoma lietali. 3Jeden druhému volal: Svätý, svätý, svätý je Hospodin zástupov, celá zem je plná jeho slávy. 4Prahy dverí sa zachveli od hlasu volajúceho a chrám sa naplnil dymom. 5Povedal som: Beda mi, som stratený, lebo som muž s&nbsp;nečistými perami a bývam medzi ľudom s&nbsp;nečistými perami a moje oči videli kráľa, Hospodina zástupov. 6Priletel ku mne jeden zo serafov, v&nbsp;ruke mal žeravý uhlík, ktorý vzal kliešťami z&nbsp;oltára. 7Dotkol sa mi perí a povedal: Hľa, toto sa dotklo tvojich perí, zmizla tvoja vina a tvoj hriech je odstránený. 8Potom som počul hlas Pána, ktorý povedal: Koho mám poslať, kto ta pôjde? Povedal som: Hľa, tu som, pošli mňa!
9Povedal: Choď a povedz tomuto národu: Počúvajte, len počúvajte, ale nerozumejte, hľaďte, len sa dívajte, ale nechápte! 10Urob bezcitným srdce tohto ľudu, zapchaj mu uši a zastri oči, aby očami nevidel a ušami nepočul, aby jeho srdce nechápalo, neobrátil sa a nevyzdravel. 11Povedal som: Dokedy, Pane? Povedal: Dovtedy, kým nespustnú mestá a budú bez obyvateľov a domy bez ľudí, kým sa zem nestane púšťou. 12Hospodin ďaleko odvedie ľudí a v&nbsp;krajine nastane veľké spustošenie. 13Ak v&nbsp;nej zostane ešte desatina, bude spálená ako posvätné stromy — terebint a dub, z&nbsp;ktorých pri stínaní zostane iba kmeň. Ich peň je sväté semeno.
1V roce, kdy zemřel král Uziáš, jsem spatřil Pána sedícího na vznešeném a vyvýšeném trůnu a lem jeho roucha naplňoval chrám. 2Nad ním se vznášeli serafové, každý se šesti křídly: dvěma si zakrývali tvář, dvěma si zakrývali nohy a dvěma létali. 3Jeden ke druhému přitom volali:„Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů,jeho sláva naplňuje všechnu zem!“ 4Hlasem toho volání se chvěly čepy veřejí a chrám se naplnil dýmem. 5Tehdy jsem zvolal: „Běda mi – teď zahynu! Jsem člověk s nečistými rty, žiji uprostřed lidu s nečistými rty, a přitom jsem na vlastní oči spatřil Krále, Hospodina zástupů!“ 6Vtom ke mně přiletěl jeden ze serafů, v ruce žhavý uhlík vzatý kleštěmi z oltáře. 7Dotkl se mých úst a řekl: „Hle, tento uhlík se dotkl tvých rtů; tvá vina byla odstraněna a tvůj hřích očištěn.“ 8Potom jsem uslyšel Pánův hlas: „Koho pošlu? Kdo nám půjde?“„Zde jsem, pošli mě!“ odpověděl jsem.
9Tehdy řekl: „Jdi a vyřiď tomuto lidu:‚Slyšte a poslouchejte, ale nerozumějte,hleďte a dívejte se, ale nevězte!‘ 10Zatvrď srdce tohoto lidu,zacpi jim uši a zavři oči,aby očima neuviděli, ušima neuslyšeli,srdcem nepochopili a neobrátili se,aby nebyli uzdraveni.“ 11Zeptal jsem se: „Na jak dlouho, Pane?“ a on odpověděl:„Dokud se města nestanou troskami,v nichž se nebydlí,dokud nebudou domy bez lidía země obrácená v sutiny. 12Dokud Hospodin nevyžene lidi pryč,takže tu zemi všichni opustí. 13Kdyby v ní zůstala i jen desetina,musí být znovu vypleněna.Ale jako dub, jako mocný stromzanechá pahýl, když je poražen,tak je svaté símě oním pahýlem.“
1Toho roku, kdy zemřel král Uzijáš, spatřil jsem Panovníka. Seděl na vysokém a vznosném trůnu a lem jeho roucha naplňoval chrám. 2Nad ním stáli serafové: každý z nich měl po šesti křídlech, dvěma si zastíral tvář, dvěma si zakrýval nohy a dvěma se nadnášel. 3Volali jeden k druhému: „Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů, celá země je plná jeho slávy.“ 4Od hlasu volajícího se pohnuly podvaly prahů a dům se naplnil dýmem. 5I řekl jsem: „Běda mi, jsem ztracen. Jsem člověk nečistých rtů a mezi lidem nečistých rtů bydlím, a spatřil jsem na vlastní oči Krále, Hospodina zástupů.“ 6Tu ke mně přiletěl jeden ze serafů. V ruce měl žhavý uhlík, který vzal kleštěmi z oltáře, 7dotkl se mých úst a řekl: „Hle, toto se dotklo tvých rtů, tvá vina je odňata a tvůj hřích je usmířen.“ 8Vtom jsem uslyšel hlas Panovníka: „Koho pošlu a kdo nám půjde?“ I řekl jsem: „Hle, zde jsem, pošli mne!“
9Odpověděl: „Jdi a řekni tomuto lidu: ‚Poslouchejte a poslouchejte, nic nepochopíte, dívejte se, dívejte, nic nepoznáte.‘ 10Srdce toho lidu obal tukem, zacpi mu uši, zalep mu oči, aby očima neviděl, ušima neslyšel, srdcem nepochopil, neobrátil se a nebyl uzdraven.“ 11Tu jsem řekl: „Dlouho ještě, Panovníku?“ On odpověděl: „Dokud nezpustnou města a nebudou bez obyvatel a domy bez lidí a role se nepromění v spoušť.“ 12Hospodin odvede ty lidi daleko a v zemi bude mnoho míst opuštěno. 13Zůstane-li v ní jen desetina, i ta bude zajata a přijde vniveč jako posvátný strom, jako dub, po jehož skácení zbude jen pahýl. Tento pahýl bude símě svaté.
1bišnaṯ- mōwṯ hammeleḵ ‘uzzîyāhū, wā’er’eh ’eṯ- ’ăḏōnāy yōšêḇ ‘al- kissê rām wəniśśā; wəšūlāw məlê’îm ’eṯ- hahêḵāl. 2śərāp̄îm ‘ōməḏîm mimma‘al lōw, šêš kənāp̄ayim šêš kənāp̄ayim lə’eḥāḏ; bištayim yəḵasseh p̄ānāw, ūḇištayim yəḵasseh raḡlāw ūḇištayim yə‘ōwp̄êp̄. 3wəqārā zeh ’el- zeh wə’āmar, qāḏōwōš qāḏōwōš qāḏōwōš Yahweh ṣəḇā’ōwṯ; məlō ḵāl hā’āreṣ kəḇōwḏōw. 4wayyānu‘ū ’ammōwṯ hassippîm, miqqōwl haqqōwrê; wəhabbayiṯ yimmālê ‘āšān. 5wā’ōmar ’ōw- lî ḵî- niḏmêṯî, kî ’îš ṭəmê- śəp̄āṯayim ’ānōḵî, ūḇəṯōwḵ ‘am- ṭəmê śəp̄āṯayim, ’ānōḵî yōwōšêḇ; kî, ’eṯ- hammeleḵ Yahweh ṣəḇā’ōwṯ rā’ū ‘ênāy. 6wayyā‘āp̄ ’êlay, ’eḥāḏ min- haśśərāp̄îm, ūḇəyāḏōw riṣpāh; bəmelqaḥayim, lāqaḥ mê‘al hammizbêaḥ. 7wayyagga‘ ‘al- pî, wayyōmer hinnêh nāḡa‘ zeh ‘al- śəp̄āṯeḵā; wəsār ‘ăwōneḵā, wəḥaṭṭāṯəḵā təḵuppār. 8wā’ešma‘ ’eṯ- qōwl ’ăḏōnāy ’ōmêr, ’eṯ- mî ’ešlaḥ ūmî yêleḵ- lānū; wā’ōmar hinnî šəlāḥênî.
9wayyōmer lêḵ wə’āmartā lā‘ām hazzeh; šim‘ū šāmōwa‘ wə’al- tāḇînū, ūrə’ū rā’ōw wə’al- têḏā‘ū. 10hašmên lêḇ- hā‘ām hazzeh, wə’āzənāw haḵbêḏ wə‘ênāw hāša‘; pen- yir’eh ḇə‘ênāw ūḇə’āzənāw yišmā‘, ūləḇāḇōw yāḇîn wāšāḇ wərāp̄ā lōw. 11wā’ōmar ‘aḏ- māṯay ’ăḏōnāy; wayyōmer ‘aḏ ’ăšer ’im- šā’ū ‘ārîm mê’ên yōwōšêḇ, ūḇāttîm mê’ên ’āḏām, wəhā’ăḏāmāh tiššā’eh šəmāmāh. 12wəriḥaq Yahweh ’eṯ- hā’āḏām; wərabbāh hā‘ăzūḇāh bəqereḇ hā’āreṣ. 13wə‘ōwḏ bāh ‘ăśirîyāh, wəšāḇāh wəhāyəṯāh ləḇā‘êr; kā’êlāh wəḵā’allōwn, ’ăšer bəšalleḵeṯ maṣṣeḇeṯ bām, zera‘ qōḏeš maṣṣaḇtāh. p̄
< Predošlá kapitola Nasledujúca kapitola >