Izaiáš, 5. kapitola

< Predošlá kapitola Nasledujúca kapitola >
Iz 5,1
Nože nech spievam svojmu milému pieseň môjho milovaného o jeho vinici: Môj milý mal vinicu na úrodnom vrchu.
Zaspievam pieseň o svojom milom, pieseň môjho milého o jeho vinici. Vinicu mal môj milý na žírnom kopci.
Zaspievam svojmu miláčikovi pieseň svojho priateľa o jeho vinici. Vinicu mal miláčik môj na úrodnom úbočí.
Zaspievam svojmu milému pieseň môjho milého o jeho vinici. Vinicu mal môj milý na úrodnom úbočí.
Svému milému zpívat chcimilostnou píseň o jeho vinici:Můj milý míval vinicina úrodném úbočí.
Zazpívám svému milému píseň mého milého o jeho vinici: „Můj milý měl vinici na úrodném svahu.
’āšîrāh nā lîḏîḏî, šîraṯ dōwḏî ləḵarmōw; kerem hāyāh lîḏîḏî bəqeren ben- šāmen.
אָשִׁ֤ירָה נָּא֙ לִֽידִידִ֔י שִׁירַ֥ת דּוֹדִ֖י לְכַרְמ֑וֹ כֶּ֛רֶם הָיָ֥ה לִֽידִידִ֖י בְּקֶ֥רֶן בֶּן־ שָֽׁמֶן׃
Iz 5,2
Prekopal ju a vysbieral z nej kamenie, vysadil ju najvýbornejšou révou a vystavil vežu prostred nej, ba ešte aj lis v nej vytesal a očakával, že bude rodiť hrozná; ale rodila plané nedozrelky.
Prekopal ju, zbavil kamenia; vysadil ju ušľachtilou révou; vystaval vežu uprostred nej, aj lis vytesal v nej; potom čakal, že donesie hrozno, ale doniesla trpké hrozno.
Okopal ju, skálie z nej vyzbieral, viničom ju vysadil, postavil uprostred nej vežu a lisom ju vystrojil. Potom čakal, že urodí hrozno, urodila však plánky.
Skypril ju, vyzbieral z nej kamenie, vysadil ju viničom, v strede postavil vežu a do skaly vytesal lis. Potom čakal, že zarodí hrozno, ale zarodila plánky.
Okopal ji a zbavil kamení,ušlechtilou révu na ní vysadil.Věž postavil uprostřed ní,vykopal v ní i vinný lis.Očekával, že hrozny urodí,její plody ale zplaněly.
Zkypřil ji, kameny z ní vybral a vysadil ušlechtilou révu. Uprostřed ní vystavěl věž i lis v ní vytesal a čekal, že vydá hrozny; ona však vydala odporná pláňata.
way‘azzəqêhū waysaqqəlêhū, wayyiṭṭā‘êhū śōrêq, wayyiḇen miḡdāl bəṯōwḵōw, wəḡam- yeqeḇ ḥāṣêḇ bōw; wayqaw la‘ăśōwṯ ‘ănāḇîm wayya‘aś bə’ušîm.
וַֽיְעַזְּקֵ֣הוּ וַֽיְסַקְּלֵ֗הוּ וַיִּטָּעֵ֙הוּ֙ שֹׂרֵ֔ק וַיִּ֤בֶן מִגְדָּל֙ בְּתוֹכ֔וֹ וְגַם־ יֶ֖קֶב חָצֵ֣ב בּ֑וֹ וַיְקַ֛ו לַעֲשׂ֥וֹת עֲנָבִ֖ים וַיַּ֥עַשׂ בְּאֻשִֽׁים׃
Iz 5,3
A tak teraz, obyvatelia Jeruzalema a mužovia Júdovi, nože rozsúďte medzi mnou a medzi mojou vinicou!
A teraz, obyvatelia Jeruzalema a mužovia judskí, rozsúďte, prosím, medzi mnou a medzi mojou vinicou!
A teraz, občania Jeruzalema a mužovia Júdska, súďte medzi mnou a mojou vinicou!
Teraz však, obyvateľ Jeruzalema a muž Judska, rozsúďte medzi mnou a mojou vinicou!
Nyní, občané Jeruzaléma a lide judský,rozsuďte mezi mnou a mojí vinicí.
Teď tedy, obyvateli Jeruzaléma a muži judský, rozhodněte spor mezi mnou a mou vinicí.
wə‘attāh yōwōšêḇ yərūšālim wə’îš yəhūḏāh; šip̄ṭū- nā bênî ūḇên karmî.
וְעַתָּ֛ה יוֹשֵׁ֥ב יְרוּשָׁלִַ֖ם וְאִ֣ישׁ יְהוּדָ֑ה שִׁפְטוּ־ נָ֕א בֵּינִ֖י וּבֵ֥ין כַּרְמִֽי׃
Iz 5,4
Čo sa ešte malo učiniť mojej vinici, čo by som nebol v nej učinil? Prečo, keď som očakával, že bude rodiť hrozná, rodila plané nedozrelky?
Čo ešte bolo treba spraviť na mojej vinici, čo by som nebol na nej urobil? Prečo doniesla trpčiaky, keď som čakal, že donesie hrozno?
Čo som ešte mal urobiť svojej vinici a neurobil som jej? Prečo, kým čakal som hrozno, urodila len plánky?
Čo som ešte mal urobiť pre svoju vinicu, a neurobil som? Čakal som, že zarodí hrozno, prečo teda zarodila plánky?
Co víc se dalo udělat pro moji vinici,než co jsem pro ni učinil?Když jsem očekával, že hrozny urodí,proč její plody zplaněly?
Co se mělo pro mou vinici ještě udělat a já pro ni neudělal? Když jsem očekával, že vydá hrozny, jak to, že vydala odporná pláňata?
mah- la‘ăśōwṯ ‘ōwḏ ləḵarmî, wəlō ‘āśîṯî bōw; maddūa‘ qiwwêṯî la‘ăśōwṯ ‘ănāḇîm wayya‘aś bə’ušîm.
מַה־ לַּעֲשׂ֥וֹת עוֹד֙ לְכַרְמִ֔י וְלֹ֥א עָשִׂ֖יתִי בּ֑וֹ מַדּ֧וּעַ קִוֵּ֛יתִי לַעֲשׂ֥וֹת עֲנָבִ֖ים וַיַּ֥עַשׂ בְּאֻשִֽׁים׃
Iz 5,5
Preto teraz nech vám oznámim, čo učiním svojej vinici: odstránim jej hlohový plot, a bude na zkazu; rozváľam jej murovanú ohradu, a bude na pošliapanie.
Teraz však chcem vám oznámiť, čo urobím svojej vinici: Odstránim jej ohradu a spasú ju; zborím jej múr a pošliapu ju.
Teraz však nechže vám ukážem, čo urobím ja svojej vinici: pováľam jej plot a stane sa pastvou, zrúcam jej ohradu a bude pošliapaná.
Teraz vám chcem oznámiť, čo urobím svojej vinici: zvalím jej plot, aby ju spásli, zrútim jej ohradu, aby ju pošliapali.
Nyní vám tedy oznámím,co udělám se svou vinicí:Odstraním její plot a bude vypleněna,zbořím její zeď a bude zdupána.
Nyní vás tedy poučím, co se svou vinicí udělám: Odstraním její ohrazení a přijde vniveč, pobořím její zídky a bude pošlapána.
wə‘attāh ’ōwḏî‘āh- nā ’eṯḵem, ’êṯ ’ăšer- ’ănî ‘ōśeh ləḵarmî; hāsêr məśūkāṯōw wəhāyāh ləḇā‘êr, pārōṣ gəḏêrōw wəhāyāh ləmirmās.
וְעַתָּה֙ אוֹדִֽיעָה־ נָּ֣א אֶתְכֶ֔ם אֵ֛ת אֲשֶׁר־ אֲנִ֥י עֹשֶׂ֖ה לְכַרְמִ֑י הָסֵ֤ר מְשׂוּכָּתוֹ֙ וְהָיָ֣ה לְבָעֵ֔ר פָּרֹ֥ץ גְּדֵר֖וֹ וְהָיָ֥ה לְמִרְמָֽס׃
Iz 5,6
A učiním ju prielohom; nebude rezaná ani kopaná, a vzrastie na nej tŕnie a bodľač. A zakážem oblakom, aby nedaly, že by na ňu pršal dážď.
Pripravím jej rýchly koniec: nebude zrezaná ani okopaná, prerastie bodľačím a tŕním. Oblakom však prikážem, aby ju neskrápali dažďom.
Obrátim ju na púšť, nebude strihaná a nebude kopaná, takže vzrastie tŕnie a bodľač; ba aj oblakom prikážem, aby ju neskropili dažďom.
Skoncujem s ňou. Nebude orezávaná, ani okopávaná, takže vzíde tŕnie a bodľačie, aj oblakom prikážem, aby ju nekropili dažďom.
Nechám ji, aby ladem ležela,neprořezaná, neokopaná,trním a bodláčím celá zarostlá.Navíc i mrakům poručím,ať na ni neprší.
Udělám z ní spoušť, nebude už prořezána ani okopána a vzejde bodláčí a křoví, mrakům zakážu zkrápět ji deštěm.“
wa’ăšîṯêhū ḇāṯāh, lō yizzāmêr wəlō yê‘āḏêr, wə‘ālāh šāmîr wāšāyiṯ; wə‘al he‘āḇîm ’ăṣawweh, mêhamṭîr ‘ālāw māṭār.
וַאֲשִׁיתֵ֣הוּ בָתָ֗ה לֹ֤א יִזָּמֵר֙ וְלֹ֣א יֵעָדֵ֔ר וְעָלָ֥ה שָׁמִ֖יר וָשָׁ֑יִת וְעַ֤ל הֶעָבִים֙ אֲצַוֶּ֔ה מֵהַמְטִ֥יר עָלָ֖יו מָטָֽר׃
Iz 5,7
Lebo vinicou Hospodina Zástupov je dom Izraelov, a mužovia Júdovi sú zasadenou révou jeho rozkoše. Ale kým očakával súd, hľa, samý útisk, očakával spravedlivosť, a tu hľa, krik.
Lebo vinicou Hospodina mocností je dom Izraela a mužovia judskí sú jeho pôvabnou výsadbou. On čakal na právo, a tu, hľa, prelievanie krvi, na spravodlivosť, a tu, hľa, volanie o pomoc.
Bo vinicou Pána zástupov je dom Izraela a júdski mužovia jeho sadom rozkošným. On čakal na právo - a hľa, bezprávie, na spravodlivosť - a hľa, kvílenie.
Veď vinicou Hospodina zástupov je dom Izraela, mužovia Judska sú jeho milovaným sadom. Čakal na právo — a hľa, krviprelievanie, na spravodlivosť — a hľa, volanie o pomoc.
Vinice Hospodina zástupů je dům izraelský,jeho milovaná réva je judský lid.Očekával právo, a hle – bezpráví,spravedlnost, a hle – úpění!
Vinice Hospodina zástupů je dům izraelský a muži judští sadbou, z níž měl potěšení. Čekal právo, avšak hle, bezpráví, spravedlnost, a hle, jen úpění.
kî ḵerem Yahweh ṣəḇā’ōwṯ bêṯ yiśrā’êl, wə’îš yəhūḏāh, nəṭa‘ ša‘ăšū‘āw; wayqaw ləmišpāṭ wəhinnêh miśpāḥ, liṣḏāqāh wəhinnêh ṣə‘āqāh. s
כִּ֣י כֶ֜רֶם יְהוָ֤ה צְבָאוֹת֙ בֵּ֣ית יִשְׂרָאֵ֔ל וְאִ֣ישׁ יְהוּדָ֔ה נְטַ֖ע שַׁעֲשׁוּעָ֑יו וַיְקַ֤ו לְמִשְׁפָּט֙ וְהִנֵּ֣ה מִשְׂפָּ֔ח לִצְדָקָ֖ה וְהִנֵּ֥ה צְעָקָֽה׃ ס
Iz 5,8
Beda tým, ktorí pripojujú dom ku domu a posunujú pole k poľu, takže nieto inému miesta! Jako keby ste boli sami osadení prostred zeme!
Beda tým, ktorí priraďujú dom k domu a pole k poľu pripájajú, takže miesta niet, a sami ostávate uprostred krajiny.
Beda tým, čo hromadia dom na dom a pole pripájajú k poľu, takže nieto viac miesta a uprostred krajiny ste sami ubytovaní.
Beda tým, čo hromadia dom na dom a pole k poľu pripájajú, takže niet miesta a sami zostanete bývať uprostred krajiny!
Běda vám, kdo skupujete dům za domema spojujete pole s polem,takže už nezbývá místo pro jiné –copak jste jediní obyvatelé země?!
Běda těm, kteří připojují dům k domu a slučují pole s polem, takže nezbývá žádné místo, jako byste jen vy byli usedlíci v zemi.
hōw, maggî‘ê ḇayiṯ bəḇayiṯ, śāḏeh ḇəśāḏeh yaqrîḇū; ‘aḏ ’ep̄es māqōwm, wəhūšaḇtem ləḇaddəḵem bəqereḇ hā’āreṣ.
ה֗וֹי מַגִּיעֵ֥י בַ֙יִת֙ בְּבַ֔יִת שָׂדֶ֥ה בְשָׂדֶ֖ה יַקְרִ֑יבוּ עַ֚ד אֶ֣פֶס מָק֔וֹם וְהֽוּשַׁבְתֶּ֥ם לְבַדְּכֶ֖ם בְּקֶ֥רֶב הָאָֽרֶץ׃
Iz 5,9
V moje uši riekol Hospodin Zástupov: Ba isté je, že mnohé domy budú obrátené v púšť, veľké a krásne, takže nebude v nich obyvateľa.
Do uší mi hovorí Hospodin mocností: Vskutku, pustatinou budú mnohé domy veľké a krásne, nikto nebude bývať v nich.
Počujem, Pane zástupov: "Ver, že množstvo domov bude pustatinou, vo veľkých a krásnych nebude nik bývať."
V ušiach mi znie prísaha Hospodina zástupov: Veru, mnohé domy spustnú, a tie veľké a krásne zostanú neobývané.
Hospodin zástupů přede mnou prohlásil:Jistěže mnohé domy zchátrají,honosné vily se vylidní.
V uších mi zní slovo Hospodina zástupů: „Ano, zpustnou četné domy, i velké a pěkné budou liduprázdné.
bə’āzənāy Yahweh ṣəḇā’ōwṯ; ’im- lō bāttîm rabbîm ləšammāh yihyū, gəḏōlîm wəṭōwḇîm mê’ên yōwōšêḇ.
בְּאָזְנָ֖י יְהוָ֣ה צְבָא֑וֹת אִם־ לֹ֞א בָּתִּ֤ים רַבִּים֙ לְשַׁמָּ֣ה יִֽהְי֔וּ גְּדֹלִ֥ים וְטוֹבִ֖ים מֵאֵ֥ין יוֹשֵֽׁב׃
Iz 5,10
Lebo desať honov vinice vydá jeden bat, a chomer vysiateho semena vydá efu.
Lebo desať honov vinice urodí jeden okov a výsev chómeru vydá éfu.
Áno, desať jutár vinice urodí jeden bat a chomer siatia efu urodí.
Desať jutár vinice urodí jeden bat a chómer osiva prinesie éfu.
Deset akrů vinice vydá jen jeden džbán,deset měr osiva jen jednu míru zrna.
Deset jiter vinice vydá jediný bat a chómer osevu vydá jedinou éfu.“
kî, ‘ăśereṯ ṣimdê- ḵerem, ya‘ăśū baṯ ’eḥāṯ; wəzera‘ ḥōmer ya‘ăśeh ’êp̄āh. p̄
כִּ֗י עֲשֶׂ֙רֶת֙ צִמְדֵּי־ כֶ֔רֶם יַעֲשׂ֖וּ בַּ֣ת אֶחָ֑ת וְזֶ֥רַע חֹ֖מֶר יַעֲשֶׂ֥ה אֵיפָֽה׃ פ
Iz 5,11
Beda tým, ktorí vstávajúc skoro ráno sháňajú sa po opojnom nápoji, a ktorí trvajú pri tom neskoro do noci, až ich víno rozpaľuje!
Beda tým, čo včasráno ženú sa za opojným nápojom; čo vysedávajú do mrku, až ich víno rozpaľuje.
Beda tým, čo zavčas rána pachtia po nápoji a do neskorého večera ich rozpaľuje víno!
Beda tým, čo sa včasráno zháňajú za opojným nápojom, až do zotmenia ich rozpaľuje víno!
Běda těm, kdo ráno vstávajía hned se ženou za pitím,kdo vysedávají dlouho do noci,než se vínem rozvášní!
Běda těm, kteří za časného jitra táhnou za opojným nápojem a až do setmění je rozpaluje víno.
hōw maškîmê ḇabbōqer šêḵār yirdōp̄ū; mə’aḥărê ḇannešep̄, yayin yaḏlîqêm.
ה֛וֹי מַשְׁכִּימֵ֥י בַבֹּ֖קֶר שֵׁכָ֣ר יִרְדֹּ֑פוּ מְאַחֲרֵ֣י בַנֶּ֔שֶׁף יַ֖יִן יַדְלִיקֵֽם׃
Iz 5,12
Citara, harfa, bubon, píšťala a víno, to sú ich hostiny! A na skutok Hospodinov nehľadia ani nevidia diela jeho rúk.
Citara i harfa, bubon a flauta a víno patria k hodom. Ale na skutok Hospodina nehľadia a diela Jeho rúk si nevšímajú.
Čo majú citaru a harfu, bubon, flautu a víno na hodoch, na dielo Pána však nehľadia a prácu jeho rúk nevidia.
Citara, harfa, bubon, flauta i víno — ich hostiny; na skutky Hospodina nehľadia a dielo jeho rúk nevidia.
Citery, loutny, tamburíny, píšťaly,víno na jejich hodech nechybí.Hospodinovy skutky je ale nezajímají,dílo jeho rukou vůbec nevidí.
Citera a harfa, bubínek a píšťala a víno jsou na jejich pitkách, ale na dílo Hospodinovo neberou zřetel a dílo jeho rukou nevidí.
wəhāyāh ḵinnōwr wāneḇel, tōp̄ wəḥālîl wāyayin mištêhem; wə’êṯ pō‘al Yahweh lō yabbîṭū, ūma‘ăśêh yāḏāw lō rā’ū.
וְהָיָ֨ה כִנּ֜וֹר וָנֶ֗בֶל תֹּ֧ף וְחָלִ֛יל וָיַ֖יִן מִשְׁתֵּיהֶ֑ם וְאֵ֨ת פֹּ֤עַל יְהוָה֙ לֹ֣א יַבִּ֔יטוּ וּמַעֲשֵׂ֥ה יָדָ֖יו לֹ֥א רָאֽוּ׃
Iz 5,13
Preto pojde môj ľud do zajatia, tak čo nezvie, a jeho sláva sa obráti v mužov, ktorí budú trpieť hladom, a jeho množstvo vyschne od smädu.
Preto pôjde môj ľud do zajatia pre nevedomosť, jeho vznešení budú hladovať a jeho dav prahnúť smädom.
Zato bude zajatý môj ľud pre nevedomosť, jeho slávni umrú hladom a jeho zástup zoschne od smädu.
Takže môj ľud pôjde do zajatia pre svoju nevedomosť, jeho urodzení zomrú od hladu a pospolitý ľud umorí smäd.
A proto můj lid půjde do zajetí,neboť mu chybí poznání;jeho urození budou umírat hlady,obyčejní budou žízní vyprahlí!
Proto bude můj lid vystěhován, neboť nemá poznání. I nejváženější budou hladovět, jeho hlučící dav bude prahnout žízní.
lāḵên gālāh ‘ammî mibbəlî- ḏā‘aṯ; ūḵəḇōwḏōw məṯê rā‘āḇ, wahămōwnōw ṣiḥêh ṣāmā.
לָכֵ֛ן גָּלָ֥ה עַמִּ֖י מִבְּלִי־ דָ֑עַת וּכְבוֹדוֹ֙ מְתֵ֣י רָעָ֔ב וַהֲמוֹנ֖וֹ צִחֵ֥ה צָמָֽא׃
Iz 5,14
Preto i peklo rozširuje svoje hrdlo a roztvára svoje ústa nad mieru, a sostúpi ta jeho, Jeruzalema, nádhera i jeho množstvo i jeho hukot i tí, ktorí sa veselia v ňom.
Preto si podsvetie rozšíri hrdlo a bez miery roztvorí ústa, šľachta i dav Jeruzalema zostúpi doň, to, čo hučí, i čo plesá v ňom.
Preto podsvetie roztvorí svoj pažerák, rozškľabí svoje ústa bezodné a zostúpi jeho sláva i jeho zástup i jeho hluční a tí, čo v ňom plesajú.
Preto podsvetie otvorí svoje hrdlo, naplno roztvorí svoju tlamu a zostúpia doň vznešení i pospolitý ľud, tí, čo sú hluční a jasajú.
Záhrobí už proto rozvírá svůj chřtán,jeho bezedná tlama zeje dokořán;výkvět i spodina spadne tam,celý ten rozjařený bujný dav!
Podsvětí roztáhne svůj chřtán a dokořán rozevře svou tlamu. Do něho sestoupí jeho důstojnost i jeho hlučící dav, jeho hukot a jásot.
lāḵên, hirḥîḇāh šə’ōwl nap̄šāh, ūp̄ā‘ărāh p̄îhā liḇlî- ḥōq; wəyāraḏ hăḏārāh wahămōwnāh ūšə’ōwnāh wə‘ālêz bāh.
לָכֵ֗ן הִרְחִ֤יבָה שְּׁאוֹל֙ נַפְשָׁ֔הּ וּפָעֲרָ֥ה פִ֖יהָ לִבְלִי־ חֹ֑ק וְיָרַ֨ד הֲדָרָ֧הּ וַהֲמוֹנָ֛הּ וּשְׁאוֹנָ֖הּ וְעָלֵ֥ז בָּֽהּ׃
Iz 5,15
A tak bude zohnutý prostý človek a ponížený aj slávny muž, a oči vysokých budú snížené.
Zohne sa človek, zníži sa muž a oči vysokomyseľných sa ponížia.
I skloní sa človek a pokorí sa každý a oči pyšných sa sklopia.
Tak bude človek pokorený, každý bude ponížený, oči povýšených sa sklopia.
Člověk bude sražen a každý ponížen,pohledy pyšných skloní se.
Sehnut bude člověk a ponížen muž, oči zpupné budou poníženy.
wayyiššaḥ ’āḏām wayyišpal- ’îš; wə‘ênê ḡəḇōhîm tišpalnāh.
וַיִּשַּׁ֥ח אָדָ֖ם וַיִּשְׁפַּל־ אִ֑ישׁ וְעֵינֵ֥י גְבֹהִ֖ים תִּשְׁפַּֽלְנָה׃
Iz 5,16
Ale Hospodin Zástupov bude vyvýšený v súde, a silný Bôh svätý bude posvätený v spravedlivosti.
Hospodin mocností sa vyvýši v súde a Svätý Boh sa dokáže svätým v spravodlivosti.
Povýšený bude v súde Pán zástupov a svätý Boh v pravde ukáže sa svätým.
Pri súde bude povýšený Hospodin zástupov, Svätý, Boh ukáže svoju svätosť v spravodlivosti.
Hospodin zástupů se ale soudem vyvýší,svatý Bůh se ukáže svatým ve spravedlnosti.
Hospodin zástupů se však vyvýší soudem a svatý Bůh se prokáže svatým spravedlností.
wayyiḡbah Yahweh ṣəḇā’ōwṯ bammišpāṭ; wəhā’êl haqqāḏōwōš, niqdāš biṣḏāqāh.
וַיִּגְבַּ֛ה יְהוָ֥ה צְבָא֖וֹת בַּמִּשְׁפָּ֑ט וְהָאֵל֙ הַקָּד֔וֹשׁ נִקְדָּ֖שׁ בִּצְדָקָֽה׃
Iz 5,17
A ovečky sa budú pásť ako driev na svojom pastvisku, a pustiny tučných budú jesť putujúci.
Baránky sa budú pásť ako na svojej pastve a kozľatá obžerú rumoviská boháčov.
Baránky sa tam budú pásť ako na svojej pastve a púšte boháčov cudzinci vyjedia.
Ako na svojej pastve sa budú pásť baránky, ovce sa budú sýtiť medzi ruinami.
Ovce se budou pást jako na vlastních loukách,v troskách boháčů se budou pást kůzlata.
Jako na své pastvině se tam budou pást beránci, a kde zůstaly trosky po zbohatlících, budou jíst bezdomovci.
wərā‘ū ḵəḇāśîm kəḏāḇərām; wəḥārəḇōwṯ mêḥîm gārîm yōḵêlū.
וְרָע֥וּ כְבָשִׂ֖ים כְּדָבְרָ֑ם וְחָרְב֥וֹת מֵחִ֖ים גָּרִ֥ים יֹאכֵֽלוּ׃
Iz 5,18
Beda tým, ktorí ťahajú neprávosť za lano márnosti a jako za povraz u voza hriech!
Beda tým, ktorí ťahajú vinu povrazmi ľahkomyseľnosti a hriech vozovými lanami.
Beda tým, čo priťahujú vinu neprávosťou a pokutu vozovými povrazmi!
Beda tým, čo si trest priťahujú neprávosťou a hriech vlečú povrazmi na vozoch!
Běda těm, kdo táhnou vinu za provazy lži,kdo jak vůz na laně vlečou hřích!
Běda těm, kdo v provazech šalby vlečou nepravost, jako by v postraňcích táhli povoz hříchu,
hōw mōšəḵê he‘āwōn bəḥaḇlê haššāw; wəḵa‘ăḇōwṯ hā‘ăḡālāh ḥaṭṭā’āh.
ה֛וֹי מֹשְׁכֵ֥י הֶֽעָוֹ֖ן בְּחַבְלֵ֣י הַשָּׁ֑וְא וְכַעֲב֥וֹת הָעֲגָלָ֖ה חַטָּאָֽה׃
Iz 5,19
Ktorí hovoria: Nech sa ponáhľa, nech pospiecha so svojím dielom, aby sme videli, a nech sa priblíži a nech prijde rada Svätého Izraelovho, aby sme zvedeli.
Ktorí hovoria: Nech sa ponáhľa, nech sa urýchli Jeho dielo, aby sme ho videli. Nech sa priblíži a splní rada Svätého v Izraeli, nech ju poznáme.
Čo hovoria: "Nech sa náhli, nech urýchli svoje dielo, nechže uvidíme! Nech sa priblíži a príde rozhodnutie Svätého Izraelovho, nech ho spoznáme!"
Hovoria: Nech sa ponáhľa, nech urýchli svoje dielo, aby sme ho videli! Nech sa priblíži a príde rozhodnutie Svätého Izraela, nech ho spoznáme!
Těm, kdo říkají: „Jen ať si pospíší,ať Bůh neotálí s dílem svým,abychom si je prohlédli!Jen ať už přijde s tím,ať Svatý izraelský svůj záměr naplní,abychom ho poznali!“
a říkají: „Nechť urychlí a uspíší své dílo, ať je uvidíme; nechť se přiblíží a uskuteční úradek Svatého, Boha Izraele, ať jej poznáme.“
hā’ōmərîm, yəmahêr yāḥîšāh ma‘ăśêhū ləma‘an nir’eh; wəṯiqraḇ wəṯāḇōw’āh, ‘ăṣaṯ qəḏōwōš yiśrā’êl wənêḏā‘āh. s
הָאֹמְרִ֗ים יְמַהֵ֧ר ׀ יָחִ֛ישָׁה מַעֲשֵׂ֖הוּ לְמַ֣עַן נִרְאֶ֑ה וְתִקְרַ֣ב וְתָב֗וֹאָה עֲצַ֛ת קְד֥וֹשׁ יִשְׂרָאֵ֖ל וְנֵדָֽעָה׃ ס
Iz 5,20
Beda tým, ktorí hovoria zlému dobré a dobrému zlé, ktorí kladú tmu za svetlo a svetlo za tmu, ktorí kladú horké za sladké a sladké za horké!
Beda tým, čo na zlé povedia: Dobré, a na dobré: Zlé, ktorí tmu menia na svetlo a svetlo na tmu, trpké na sladké a sladké na trpké.
Beda tým, čo vravia zlému dobré a dobrému zlé, robia svetlo tmou a tmu svetlom, robia horké sladkým a sladké horkým!
Beda tým, čo zlé nazývajú dobrým a dobré zlým, čo tmu pokladajú za svetlo a svetlo za tmu, horké pokladajú za sladké a sladké za horké.
Běda těm, kdo říkají zlu dobroa dobru zlo,kdo vydávají tmu za světloa světlo nazývají tmou,kdo vydávají hořkost za sladkosta sladkost za hořkost!
Běda těm, kdo říkají zlu dobro a dobru zlo, kdo vydávají tmu za světlo a světlo za tmu, kdo vydávají hořké za sladké a sladké za hořké!
hōw hā’ōmərîm lāra‘ ṭōwḇ wəlaṭṭōwḇ rā‘; śāmîm ḥōšeḵ lə’ōwr wə’ōwr ləḥōšeḵ, śāmîm mar ləmāṯōwq ūmāṯōwq ləmār. s
ה֣וֹי הָאֹמְרִ֥ים לָרַ֛ע ט֖וֹב וְלַטּ֣וֹב רָ֑ע שָׂמִ֨ים חֹ֤שֶׁךְ לְאוֹר֙ וְא֣וֹר לְחֹ֔שֶׁךְ שָׂמִ֥ים מַ֛ר לְמָת֖וֹק וּמָת֥וֹק לְמָֽר׃ ס
Iz 5,21
Beda tým, ktorí sú múdri vo svojich vlastných očiach a pred svojou vlastnou tvárou rozumní!
Beda tým, ktorí sú múdri vo vlastných očiach a sami pred sebou sú rozumní.
Beda tým, čo sú vo vlastných očiach múdri a sami pred sebou rozumní!
Beda tým, čo sú vo vlastných očiach múdri a sami pred sebou rozumní!
Běda těm, kdo se považují za moudré,kdo si připadají rozumně!
Běda těm, kdo jsou moudří ve vlastních očích a rozumní sami před sebou.
hōw ḥăḵāmîm bə‘ênêhem; wəneḡeḏ pənêhem nəḇōnîm.
ה֖וֹי חֲכָמִ֣ים בְּעֵֽינֵיהֶ֑ם וְנֶ֥גֶד פְּנֵיהֶ֖ם נְבֹנִֽים׃
Iz 5,22
Beda tým, ktorí sú hrdinmi do pitia vína, a tým, ktorí sú udatnými mužmi miešať opojný nápoj;
Beda hrdinom v pití vína a silákom v miešaní opojného nápoja,
Beda hrdinom - v pití vína a silákom - v miešaní liehovín,
Beda hrdinom v pití vína a silákom v miešaní opojných nápojov,
Běda hrdinům v pití vína,zdatným v nalévání nápojů,
Běda bohatýrům zdatným v pití vína, mužům udatným v míchání opojných nápojů,
Iz 5,23
ktorí ospravedlňujú bezbožného pre úplatný dar a spravedlivosť spravedlivého odstraňujú od neho.
ktorí ospravedlňujú zločinca za úplatok a spravodlivosť spravodlivým odnímajú.
ktorí za úplatok oslobodia zločinca a odnímu právo od spravodlivých!
ktorí za úplatok vyhlásia zločinca za nevinného a za odmenu odnímu právo od spravodlivých!
kteří za úplatek ospravedlní darebákaa spravedlivým právo odepřou!
těm, kdo za úplatek ospravedlňují svévolníka a spravedlivým upírají spravedlnost.
maṣdîqê rāšā‘ ‘êqeḇ šōḥaḏ; wəṣiḏqaṯ ṣaddîqîm yāsîrū mimmennū. s
מַצְדִּיקֵ֥י רָשָׁ֖ע עֵ֣קֶב שֹׁ֑חַד וְצִדְקַ֥ת צַדִּיקִ֖ים יָסִ֥ירוּ מִמֶּֽנּוּ׃ ס
Iz 5,24
Preto jako jazyk ohňa zožiera strnište, a jako suchá tráva, trávená od plameňa, klesá, tak bude ich koreň ako zhnilina, a ich kvet sa vznesie ako prach, lebo zavrhli zákon Hospodina Zástupov a rúhavo pohŕdli rečou Svätého Izraelovho.
Preto, ako slamu stravuje plameň ohňa a ako seno klesá v plameni, tak ich koreň bude ako hniloba a ich kvet vzlietne ako prach. Lebo zavrhli náuku Hospodina mocností a pohrdli rečou Svätého v Izraeli.
Preto ako plevu zožiera jazyk ohňa a seno scvŕka sa v plameni, bude ich koreň hnilobou a ich kvet odletí ako prach, lebo odmietli náuku Pána zástupov a výroku Svätého Izraelovho sa rúhali.
Lebo ako jazyky ohňa stravujú plevy a seno sa stráca v plameni, tak zhnije ich koreň a ich kvet vzlietne ako prach, pretože odmietli poučenie Hospodina zástupov a opovrhli rečou Svätého Izraela.
Proto jako oheň polyká strništěa seno mizí v plamenech,právě tak ztrouchniví jejich kořenya jejich květy vítr rozpráší.Zákon Hospodina zástupů totiž zavrhli,slovy Svatého izraelského pohrdli!
Proto jako jazyky ohně stravují strniště a suchá tráva mizí v plamenech, tak ztrouchniví jejich kořen a jejich květ odlétne jako prach, neboť odvrhli zákon Hospodina zástupů a řečí Svatého, Boha Izraele, pohrdli.
lāḵên ke’ĕḵōl qaš ləšōwn ’êš, waḥăšaš lehāḇāh yirpeh, šārəšām kammāq yihyeh, ūp̄irḥām kā’āḇāq ya‘ăleh; kî mā’ăsū, ’êṯ tōwraṯ Yahweh ṣəḇā’ōwṯ, wə’êṯ ’imraṯ qəḏōwōš- yiśrā’êl ni’êṣū.
לָכֵן֩ כֶּאֱכֹ֨ל קַ֜שׁ לְשׁ֣וֹן אֵ֗שׁ וַחֲשַׁ֤שׁ לֶֽהָבָה֙ יִרְפֶּ֔ה שָׁרְשָׁם֙ כַּמָּ֣ק יִֽהְיֶ֔ה וּפִרְחָ֖ם כָּאָבָ֣ק יַעֲלֶ֑ה כִּ֣י מָאֲס֗וּ אֵ֚ת תּוֹרַת֙ יְהוָ֣ה צְבָא֔וֹת וְאֵ֛ת אִמְרַ֥ת קְדֽוֹשׁ־ יִשְׂרָאֵ֖ל נִאֵֽצוּ׃
Iz 5,25
Preto sa zapálil hnev Hospodinov na jeho ľud, a on vystrúc svoju ruku na neho porazil ho tak, až sa zatriasly vrchy, a ich mŕtve telá boly jako hnoj prostred ulice. Pri tom pri všetkom neodvrátil sa jeho hnev, a ešte vždy je jeho ruka vystretá.
Preto vzplanul hnev Hospodina proti Jeho ľudu, vystrel proti nemu ruku a udrel ho, takže sa zatriasli vrchy, a ich mŕtvoly boli ako smeti po uliciach. Pri tom všetkom sa Jeho hnev neodvrátil a Jeho ruka je ešte vystretá.
Preto sa rozpálil Pánov hnev proti jeho ľudu, vystrel proti nemu svoju ruku a strestal ho, až sa triasli hory. Ich mŕtvoly boli sťa blato po uliciach. Tým všetkým nie je odvrátený jeho hnev a jeho ruka je ešte vystretá.
Preto vzplanul Hospodinov hnev proti vlastnému ľudu, vystrel proti nemu svoju ruku a udrel ho. Hory sa budú triasť a mŕtvol bude ako smetí na uliciach. Napriek všetkému sa neodvracia jeho hnev, jeho ruka je ešte vystretá.
Hospodin proto vzplál hněvem na svůj lid,napřáhl proti němu ruku a udeřil,takže se hory zatřásly –v ulicích jako smetí leží mrtvoly!Tím vším ale jeho hněv stále nekončí,jeho ruka se ještě chystá udeřit.
Proto plane Hospodin hněvem proti svému lidu; až napřáhne na něj ruku a udeří jej, budou se chvět hory, mrtvol bude jako smetí na ulicích. Tím vším se jeho hněv neodvrátí a jeho ruka zůstane napřažená.
‘al- kên ḥārāh ’ap̄- Yahweh bə‘ammōw wayyêṭ yāḏōw ‘ālāw wayyakkêhū, wayyirgəzū hehārîm, wattəhî niḇlāṯām kassūḥāh bəqereḇ ḥūṣōwṯ; bəḵāl zōṯ lō- šāḇ ’appōw, wə‘ōwḏ yāḏōw nəṭūyāh.
עַל־ כֵּ֡ן חָרָה֩ אַף־ יְהוָ֨ה בְּעַמּ֜וֹ וַיֵּ֣ט יָד֧וֹ עָלָ֣יו וַיַּכֵּ֗הוּ וַֽיִּרְגְּזוּ֙ הֶֽהָרִ֔ים וַתְּהִ֧י נִבְלָתָ֛ם כַּסּוּחָ֖ה בְּקֶ֣רֶב חוּצ֑וֹת בְּכָל־ זֹאת֙ לֹא־ שָׁ֣ב אַפּ֔וֹ וְע֖וֹד יָד֥וֹ נְטוּיָֽה׃
Iz 5,26
A vyzdvihne prápor národom zďaleka a zapískne naň, aby prišiel od konca zeme. A hľa, prijde rýchle a ľahkým behom.
Potom zdvihne koruhvu ďalekému národu a zapíska naň od konca zeme; a hľa, ten zrazu a rýchlo príde.
I zdvihne znak národu zďaleka a zapíska mu až do končín zeme a hľa, príde náhle, honosne!
Potom vztýči znak ďalekému národu, zapíska naň od končín zeme, a hľa, príde náhle, rýchlo.
Pozvedá korouhev pro národ zdaleka,od konce světa ho hvízdnutím přivolá,a hle – hned rychle přispěchá!
I vztyčí korouhev k dalekému pronárodu, hvizdem jej přivolá od končin země. Hle, přijde rychle a hbitě.
wənāśā- nês laggōwyim mêrāḥōwq, wəšāraq lōw miqṣêh hā’āreṣ; wəhinnêh məhêrāh qal yāḇōw.
וְנָֽשָׂא־ נֵ֤ס לַגּוֹיִם֙ מֵרָח֔וֹק וְשָׁ֥רַק ל֖וֹ מִקְצֵ֣ה הָאָ֑רֶץ וְהִנֵּ֥ה מְהֵרָ֖ה קַ֥ל יָבֽוֹא׃
Iz 5,27
Nebude medzi nimi ustalého ani klesajúceho, nezadrieme ani nezaspí, ani sa nerozopne opasok jeho bedier, ani sa neroztrhne remenec na jeho obuvi.
Niet v ňom ustatého ani padajúceho, nespí a nedrieme. Nerozopína sa mu pás na bedrách a netrhá sa mu remeň na obuvi.
Niet v ňom znaveného ani omdleného, nespí, ani nedrieme, pás jeho bedier sa nerozopne, ani remeň na obuvi neroztrhne.
Nikto v ňom nie je unavený ani sa nepotkýna, nespí, ani nedrieme, opasok na jeho bedrách sa nerozopne, ani remienok na obuvi sa neroztrhne.
Nikdo z nich se neunaví, neklesne,nikdo si nezdřímne ani neusne,neuvolní se jim opasek na bedrech,nepřetrhne se jim na obuvi řemínek.
Nikdo v něm nebude znavený, nikdo nebude klopýtat, nikdo nezdřímne, nikdo nebude spát, nikomu se nerozváže pás na bedrech, nikomu se nepřetrhne řemínek u opánků.
’ên- ‘āyêp̄ wə’ên- kōwōšêl bōw, lō yānūm wəlō yîšān; wəlō nip̄taḥ ’êzōwr ḥălāṣāw, wəlō nittaq śərōwḵ nə‘ālāw.
אֵין־ עָיֵ֤ף וְאֵין־ כּוֹשֵׁל֙ בּ֔וֹ לֹ֥א יָנ֖וּם וְלֹ֣א יִישָׁ֑ן וְלֹ֤א נִפְתַּח֙ אֵז֣וֹר חֲלָצָ֔יו וְלֹ֥א נִתַּ֖ק שְׂר֥וֹךְ נְעָלָֽיו׃
Iz 5,28
Jeho strely sú ostré, a všetky jeho lučištia sú natiahnuté; kopytá jeho koní sa považujú za tvrdé jako kremeň a jeho kolesá za rýchle jako víchrica.
Jeho šípy sú naostrené a všetky jeho luky sú napnuté; kopytá jeho koní za kremeň treba pokladať, jeho kolesá sú ako povíchrica.
Jeho šípy sú ostré, všetky kuše napnuté, kopytá jeho koní sú ako kremeň a jeho kolesá ako víchrica.
Jeho šípy sú ostré, všetky luky napnuté, kopytá jeho koní sú ako kremeň a jeho kolesá ako víchrica.
Jejich šípy jsou ostréa všechny luky napjaté;kopyta jejich koní jako křemena jejich kola jako vichřice.
Jeho střely budou naostřené, všechny jeho luky připravené, kopyta jeho koní budou jako křemen a kola jeho vozů jako vichr.
’ăšer ḥiṣṣāw šənūnîm, wəḵāl qaššəṯōṯāw dəruḵōwṯ; parsōwṯ sūsāw kaṣṣar neḥšāḇū, wəḡalgillāw kassūp̄āh.
אֲשֶׁ֤ר חִצָּיו֙ שְׁנוּנִ֔ים וְכָל־ קַשְּׁתֹתָ֖יו דְּרֻכ֑וֹת פַּרְס֤וֹת סוּסָיו֙ כַּצַּ֣ר נֶחְשָׁ֔בוּ וְגַלְגִּלָּ֖יו כַּסּוּפָֽה׃
Iz 5,29
Jeho revanie jako revanie ľva, bude revať jako ľvíčatá, a bude mumlať a pochytí korisť a odvlečie, ani nebude nikoho, kto by vytrhol.
Jeho rev je ako rev levice, reve sťa levíčatá; vrčí a zdrapí korisť, odvlečie ju, a nikto nezachráni.
Rev má ako levica, reve ako levíčatá, ručí a uchytí korisť, odnesie a nik mu ju nevytrhne.
Rev má ako levica, reve ako levíčatá, ručí, uchytí korisť, odnesie ju a nik mu ju nevytrhne.
Budou řvát jako lev,jako lvíčata spustí řev;zavrčí a chytí úlovek,odvlečou ho pryč a nikdo jim ho nevyrve.
Bude řvát jako lvice, řvát bude jako lvíčata, zavrčí, popadne úlovek, odvleče a nevyrve mu jej nikdo.
šə’āḡāh lōw kallāḇî; [wəšā’aḡ ḵ] (yiš’aḡ q) kakkəp̄îrîm wəyinhōm wəyōḥêz ṭerep̄, wəyap̄lîṭ wə’ên maṣṣîl.
שְׁאָגָ֥ה ל֖וֹ כַּלָּבִ֑יא [וְשָׁאַג כ] (יִשְׁאַ֨ג ק) כַּכְּפִירִ֤ים וְיִנְהֹם֙ וְיֹאחֵ֣ז טֶ֔רֶף וְיַפְלִ֖יט וְאֵ֥ין מַצִּֽיל׃
Iz 5,30
A bude hučať nad ním toho dňa, jako hučí more. A keď pozrie človek na zem, tu hľa, tma, úzkosť. A svetlo? Zatmí sa jej mrakmi.
V ten deň hučať bude nad ním ako hukot mora. Pozrie na zem, a hľa, hustá temnota, a svetlo sa zatmie jeho mrákavou.
V ten deň bude hučať nad ním ako hukot mora. Pozrie sa na zem a hľa, hustá tma a svetlo sa zotmie v jej mrákote!
V ten deň bude nad ním hučať ako hukot mora. Pozrite na zem, hľa, hustá tma aj svetlo sa zatmie v jej mrákave!
V ten den budou vrčet nad svou kořistí,jako když moře burácí.Kdo tehdy pohlédne na zemi,uvidí samou tmu a trápení –světlo se skryje za mraky!
V onen den se nad ním bude rozléhat jekot jakoby jekot moře. Pohlédne-li kdo na zemi, hle, skličující temnota; světlo ztemnělo jejím šerem.
wəyinhōm ‘ālāw bayyōwm hahū kənahămaṯ- yām; wənibbaṭ lā’āreṣ wəhinnêh- ḥōšeḵ, ṣar wā’ōwr, ḥāšaḵ ba‘ărîp̄ehā. p̄
וְיִנְהֹ֥ם עָלָ֛יו בַּיּ֥וֹם הַה֖וּא כְּנַהֲמַת־ יָ֑ם וְנִבַּ֤ט לָאָ֙רֶץ֙ וְהִנֵּה־ חֹ֔שֶׁךְ צַ֣ר וָא֔וֹר חָשַׁ֖ךְ בַּעֲרִיפֶֽיהָ׃ פ
1Nože nech spievam svojmu milému pieseň môjho milovaného o jeho vinici: Môj milý mal vinicu na úrodnom vrchu. 2Prekopal ju a vysbieral z nej kamenie, vysadil ju najvýbornejšou révou a vystavil vežu prostred nej, ba ešte aj lis v nej vytesal a očakával, že bude rodiť hrozná; ale rodila plané nedozrelky. 3A tak teraz, obyvatelia Jeruzalema a mužovia Júdovi, nože rozsúďte medzi mnou a medzi mojou vinicou! 4Čo sa ešte malo učiniť mojej vinici, čo by som nebol v nej učinil? Prečo, keď som očakával, že bude rodiť hrozná, rodila plané nedozrelky? 5Preto teraz nech vám oznámim, čo učiním svojej vinici: odstránim jej hlohový plot, a bude na zkazu; rozváľam jej murovanú ohradu, a bude na pošliapanie. 6A učiním ju prielohom; nebude rezaná ani kopaná, a vzrastie na nej tŕnie a bodľač. A zakážem oblakom, aby nedaly, že by na ňu pršal dážď. 7Lebo vinicou Hospodina Zástupov je dom Izraelov, a mužovia Júdovi sú zasadenou révou jeho rozkoše. Ale kým očakával súd, hľa, samý útisk, očakával spravedlivosť, a tu hľa, krik. 8Beda tým, ktorí pripojujú dom ku domu a posunujú pole k poľu, takže nieto inému miesta! Jako keby ste boli sami osadení prostred zeme! 9V moje uši riekol Hospodin Zástupov: Ba isté je, že mnohé domy budú obrátené v púšť, veľké a krásne, takže nebude v nich obyvateľa. 10Lebo desať honov vinice vydá jeden bat, a chomer vysiateho semena vydá efu. 11Beda tým, ktorí vstávajúc skoro ráno sháňajú sa po opojnom nápoji, a ktorí trvajú pri tom neskoro do noci, až ich víno rozpaľuje! 12Citara, harfa, bubon, píšťala a víno, to sú ich hostiny! A na skutok Hospodinov nehľadia ani nevidia diela jeho rúk. 13Preto pojde môj ľud do zajatia, tak čo nezvie, a jeho sláva sa obráti v mužov, ktorí budú trpieť hladom, a jeho množstvo vyschne od smädu. 14Preto i peklo rozširuje svoje hrdlo a roztvára svoje ústa nad mieru, a sostúpi ta jeho, Jeruzalema, nádhera i jeho množstvo i jeho hukot i tí, ktorí sa veselia v ňom. 15A tak bude zohnutý prostý človek a ponížený aj slávny muž, a oči vysokých budú snížené. 16Ale Hospodin Zástupov bude vyvýšený v súde, a silný Bôh svätý bude posvätený v spravedlivosti.
17A ovečky sa budú pásť ako driev na svojom pastvisku, a pustiny tučných budú jesť putujúci. 18Beda tým, ktorí ťahajú neprávosť za lano márnosti a jako za povraz u voza hriech! 19Ktorí hovoria: Nech sa ponáhľa, nech pospiecha so svojím dielom, aby sme videli, a nech sa priblíži a nech prijde rada Svätého Izraelovho, aby sme zvedeli. 20Beda tým, ktorí hovoria zlému dobré a dobrému zlé, ktorí kladú tmu za svetlo a svetlo za tmu, ktorí kladú horké za sladké a sladké za horké! 21Beda tým, ktorí sú múdri vo svojich vlastných očiach a pred svojou vlastnou tvárou rozumní! 22Beda tým, ktorí sú hrdinmi do pitia vína, a tým, ktorí sú udatnými mužmi miešať opojný nápoj; 23ktorí ospravedlňujú bezbožného pre úplatný dar a spravedlivosť spravedlivého odstraňujú od neho. 24Preto jako jazyk ohňa zožiera strnište, a jako suchá tráva, trávená od plameňa, klesá, tak bude ich koreň ako zhnilina, a ich kvet sa vznesie ako prach, lebo zavrhli zákon Hospodina Zástupov a rúhavo pohŕdli rečou Svätého Izraelovho. 25Preto sa zapálil hnev Hospodinov na jeho ľud, a on vystrúc svoju ruku na neho porazil ho tak, až sa zatriasly vrchy, a ich mŕtve telá boly jako hnoj prostred ulice. Pri tom pri všetkom neodvrátil sa jeho hnev, a ešte vždy je jeho ruka vystretá. 26A vyzdvihne prápor národom zďaleka a zapískne naň, aby prišiel od konca zeme. A hľa, prijde rýchle a ľahkým behom. 27Nebude medzi nimi ustalého ani klesajúceho, nezadrieme ani nezaspí, ani sa nerozopne opasok jeho bedier, ani sa neroztrhne remenec na jeho obuvi. 28Jeho strely sú ostré, a všetky jeho lučištia sú natiahnuté; kopytá jeho koní sa považujú za tvrdé jako kremeň a jeho kolesá za rýchle jako víchrica. 29Jeho revanie jako revanie ľva, bude revať jako ľvíčatá, a bude mumlať a pochytí korisť a odvlečie, ani nebude nikoho, kto by vytrhol. 30A bude hučať nad ním toho dňa, jako hučí more. A keď pozrie človek na zem, tu hľa, tma, úzkosť. A svetlo? Zatmí sa jej mrakmi.
1Zaspievam pieseň o svojom milom, pieseň môjho milého o jeho vinici. Vinicu mal môj milý na žírnom kopci. 2Prekopal ju, zbavil kamenia; vysadil ju ušľachtilou révou; vystaval vežu uprostred nej, aj lis vytesal v nej; potom čakal, že donesie hrozno, ale doniesla trpké hrozno. 3A teraz, obyvatelia Jeruzalema a mužovia judskí, rozsúďte, prosím, medzi mnou a medzi mojou vinicou! 4Čo ešte bolo treba spraviť na mojej vinici, čo by som nebol na nej urobil? Prečo doniesla trpčiaky, keď som čakal, že donesie hrozno? 5Teraz však chcem vám oznámiť, čo urobím svojej vinici: Odstránim jej ohradu a spasú ju; zborím jej múr a pošliapu ju. 6Pripravím jej rýchly koniec: nebude zrezaná ani okopaná, prerastie bodľačím a tŕním. Oblakom však prikážem, aby ju neskrápali dažďom. 7Lebo vinicou Hospodina mocností je dom Izraela a mužovia judskí sú jeho pôvabnou výsadbou. On čakal na právo, a tu, hľa, prelievanie krvi, na spravodlivosť, a tu, hľa, volanie o pomoc. 8Beda tým, ktorí priraďujú dom k domu a pole k poľu pripájajú, takže miesta niet, a sami ostávate uprostred krajiny. 9Do uší mi hovorí Hospodin mocností: Vskutku, pustatinou budú mnohé domy veľké a krásne, nikto nebude bývať v nich. 10Lebo desať honov vinice urodí jeden okov a výsev chómeru vydá éfu. 11Beda tým, čo včasráno ženú sa za opojným nápojom; čo vysedávajú do mrku, až ich víno rozpaľuje. 12Citara i harfa, bubon a flauta a víno patria k hodom. Ale na skutok Hospodina nehľadia a diela Jeho rúk si nevšímajú. 13Preto pôjde môj ľud do zajatia pre nevedomosť, jeho vznešení budú hladovať a jeho dav prahnúť smädom. 14Preto si podsvetie rozšíri hrdlo a bez miery roztvorí ústa, šľachta i dav Jeruzalema zostúpi doň, to, čo hučí, i čo plesá v ňom. 15Zohne sa človek, zníži sa muž a oči vysokomyseľných sa ponížia. 16Hospodin mocností sa vyvýši v súde a Svätý Boh sa dokáže svätým v spravodlivosti.
17Baránky sa budú pásť ako na svojej pastve a kozľatá obžerú rumoviská boháčov. 18Beda tým, ktorí ťahajú vinu povrazmi ľahkomyseľnosti a hriech vozovými lanami. 19Ktorí hovoria: Nech sa ponáhľa, nech sa urýchli Jeho dielo, aby sme ho videli. Nech sa priblíži a splní rada Svätého v Izraeli, nech ju poznáme. 20Beda tým, čo na zlé povedia: Dobré, a na dobré: Zlé, ktorí tmu menia na svetlo a svetlo na tmu, trpké na sladké a sladké na trpké. 21Beda tým, ktorí sú múdri vo vlastných očiach a sami pred sebou sú rozumní. 22Beda hrdinom v pití vína a silákom v miešaní opojného nápoja, 23ktorí ospravedlňujú zločinca za úplatok a spravodlivosť spravodlivým odnímajú. 24Preto, ako slamu stravuje plameň ohňa a ako seno klesá v plameni, tak ich koreň bude ako hniloba a ich kvet vzlietne ako prach. Lebo zavrhli náuku Hospodina mocností a pohrdli rečou Svätého v Izraeli. 25Preto vzplanul hnev Hospodina proti Jeho ľudu, vystrel proti nemu ruku a udrel ho, takže sa zatriasli vrchy, a ich mŕtvoly boli ako smeti po uliciach. Pri tom všetkom sa Jeho hnev neodvrátil a Jeho ruka je ešte vystretá. 26Potom zdvihne koruhvu ďalekému národu a zapíska naň od konca zeme; a hľa, ten zrazu a rýchlo príde. 27Niet v ňom ustatého ani padajúceho, nespí a nedrieme. Nerozopína sa mu pás na bedrách a netrhá sa mu remeň na obuvi. 28Jeho šípy sú naostrené a všetky jeho luky sú napnuté; kopytá jeho koní za kremeň treba pokladať, jeho kolesá sú ako povíchrica. 29Jeho rev je ako rev levice, reve sťa levíčatá; vrčí a zdrapí korisť, odvlečie ju, a nikto nezachráni. 30V ten deň hučať bude nad ním ako hukot mora. Pozrie na zem, a hľa, hustá temnota, a svetlo sa zatmie jeho mrákavou.
1Zaspievam svojmu miláčikovi pieseň svojho priateľa o jeho vinici. Vinicu mal miláčik môj na úrodnom úbočí. 2Okopal ju, skálie z nej vyzbieral, viničom ju vysadil, postavil uprostred nej vežu a lisom ju vystrojil. Potom čakal, že urodí hrozno, urodila však plánky. 3A teraz, občania Jeruzalema a mužovia Júdska, súďte medzi mnou a mojou vinicou! 4Čo som ešte mal urobiť svojej vinici a neurobil som jej? Prečo, kým čakal som hrozno, urodila len plánky? 5Teraz však nechže vám ukážem, čo urobím ja svojej vinici: pováľam jej plot a stane sa pastvou, zrúcam jej ohradu a bude pošliapaná. 6Obrátim ju na púšť, nebude strihaná a nebude kopaná, takže vzrastie tŕnie a bodľač; ba aj oblakom prikážem, aby ju neskropili dažďom. 7Bo vinicou Pána zástupov je dom Izraela a júdski mužovia jeho sadom rozkošným. On čakal na právo - a hľa, bezprávie, na spravodlivosť - a hľa, kvílenie. 8Beda tým, čo hromadia dom na dom a pole pripájajú k poľu, takže nieto viac miesta a uprostred krajiny ste sami ubytovaní. 9Počujem, Pane zástupov: "Ver, že množstvo domov bude pustatinou, vo veľkých a krásnych nebude nik bývať." 10Áno, desať jutár vinice urodí jeden bat a chomer siatia efu urodí. 11Beda tým, čo zavčas rána pachtia po nápoji a do neskorého večera ich rozpaľuje víno! 12Čo majú citaru a harfu, bubon, flautu a víno na hodoch, na dielo Pána však nehľadia a prácu jeho rúk nevidia. 13Zato bude zajatý môj ľud pre nevedomosť, jeho slávni umrú hladom a jeho zástup zoschne od smädu. 14Preto podsvetie roztvorí svoj pažerák, rozškľabí svoje ústa bezodné a zostúpi jeho sláva i jeho zástup i jeho hluční a tí, čo v ňom plesajú. 15I skloní sa človek a pokorí sa každý a oči pyšných sa sklopia. 16Povýšený bude v súde Pán zástupov a svätý Boh v pravde ukáže sa svätým.
17Baránky sa tam budú pásť ako na svojej pastve a púšte boháčov cudzinci vyjedia. 18Beda tým, čo priťahujú vinu neprávosťou a pokutu vozovými povrazmi! 19Čo hovoria: "Nech sa náhli, nech urýchli svoje dielo, nechže uvidíme! Nech sa priblíži a príde rozhodnutie Svätého Izraelovho, nech ho spoznáme!" 20Beda tým, čo vravia zlému dobré a dobrému zlé, robia svetlo tmou a tmu svetlom, robia horké sladkým a sladké horkým! 21Beda tým, čo sú vo vlastných očiach múdri a sami pred sebou rozumní! 22Beda hrdinom - v pití vína a silákom - v miešaní liehovín, 23ktorí za úplatok oslobodia zločinca a odnímu právo od spravodlivých! 24Preto ako plevu zožiera jazyk ohňa a seno scvŕka sa v plameni, bude ich koreň hnilobou a ich kvet odletí ako prach, lebo odmietli náuku Pána zástupov a výroku Svätého Izraelovho sa rúhali. 25Preto sa rozpálil Pánov hnev proti jeho ľudu, vystrel proti nemu svoju ruku a strestal ho, až sa triasli hory. Ich mŕtvoly boli sťa blato po uliciach. Tým všetkým nie je odvrátený jeho hnev a jeho ruka je ešte vystretá. 26I zdvihne znak národu zďaleka a zapíska mu až do končín zeme a hľa, príde náhle, honosne! 27Niet v ňom znaveného ani omdleného, nespí, ani nedrieme, pás jeho bedier sa nerozopne, ani remeň na obuvi neroztrhne. 28Jeho šípy sú ostré, všetky kuše napnuté, kopytá jeho koní sú ako kremeň a jeho kolesá ako víchrica. 29Rev má ako levica, reve ako levíčatá, ručí a uchytí korisť, odnesie a nik mu ju nevytrhne. 30V ten deň bude hučať nad ním ako hukot mora. Pozrie sa na zem a hľa, hustá tma a svetlo sa zotmie v jej mrákote!
1Zaspievam svojmu milému pieseň môjho milého o&nbsp;jeho vinici. Vinicu mal môj milý na úrodnom úbočí. 2Skypril ju, vyzbieral z&nbsp;nej kamenie, vysadil ju viničom, v&nbsp;strede postavil vežu a do skaly vytesal lis. Potom čakal, že zarodí hrozno, ale zarodila plánky. 3Teraz však, obyvateľ Jeruzalema a muž Judska, rozsúďte medzi mnou a mojou vinicou! 4Čo som ešte mal urobiť pre svoju vinicu, a neurobil som? Čakal som, že zarodí hrozno, prečo teda zarodila plánky? 5Teraz vám chcem oznámiť, čo urobím svojej vinici: zvalím jej plot, aby ju spásli, zrútim jej ohradu, aby ju pošliapali. 6Skoncujem s&nbsp;ňou. Nebude orezávaná, ani okopávaná, takže vzíde tŕnie a bodľačie, aj oblakom prikážem, aby ju nekropili dažďom. 7Veď vinicou Hospodina zástupov je dom Izraela, mužovia Judska sú jeho milovaným sadom. Čakal na právo — a hľa, krviprelievanie, na spravodlivosť — a hľa, volanie o&nbsp;pomoc. 8Beda tým, čo hromadia dom na dom a pole k&nbsp;poľu pripájajú, takže niet miesta a sami zostanete bývať uprostred krajiny! 9V&nbsp;ušiach mi znie prísaha Hospodina zástupov: Veru, mnohé domy spustnú, a tie veľké a krásne zostanú neobývané. 10Desať jutár vinice urodí jeden bat a chómer osiva prinesie éfu. 11Beda tým, čo sa včasráno zháňajú za opojným nápojom, až do zotmenia ich rozpaľuje víno! 12Citara, harfa, bubon, flauta i víno — ich hostiny; na skutky Hospodina nehľadia a dielo jeho rúk nevidia. 13Takže môj ľud pôjde do zajatia pre svoju nevedomosť, jeho urodzení zomrú od hladu a pospolitý ľud umorí smäd. 14Preto podsvetie otvorí svoje hrdlo, naplno roztvorí svoju tlamu a zostúpia doň vznešení i pospolitý ľud, tí, čo sú hluční a jasajú. 15Tak bude človek pokorený, každý bude ponížený, oči povýšených sa sklopia. 16Pri súde bude povýšený Hospodin zástupov, Svätý, Boh ukáže svoju svätosť v&nbsp;spravodlivosti.
17Ako na svojej pastve sa budú pásť baránky, ovce sa budú sýtiť medzi ruinami. 18Beda tým, čo si trest priťahujú neprávosťou a hriech vlečú povrazmi na vozoch! 19Hovoria: Nech sa ponáhľa, nech urýchli svoje dielo, aby sme ho videli! Nech sa priblíži a príde rozhodnutie Svätého Izraela, nech ho spoznáme! 20Beda tým, čo zlé nazývajú dobrým a dobré zlým, čo tmu pokladajú za svetlo a svetlo za tmu, horké pokladajú za sladké a sladké za horké. 21Beda tým, čo sú vo vlastných očiach múdri a sami pred sebou rozumní! 22Beda hrdinom v&nbsp;pití vína a silákom v&nbsp;miešaní opojných nápojov, 23ktorí za úplatok vyhlásia zločinca za nevinného a za odmenu odnímu právo od spravodlivých! 24Lebo ako jazyky ohňa stravujú plevy a seno sa stráca v&nbsp;plameni, tak zhnije ich koreň a ich kvet vzlietne ako prach, pretože odmietli poučenie Hospodina zástupov a opovrhli rečou Svätého Izraela. 25Preto vzplanul Hospodinov hnev proti vlastnému ľudu, vystrel proti nemu svoju ruku a udrel ho. Hory sa budú triasť a mŕtvol bude ako smetí na uliciach. Napriek všetkému sa neodvracia jeho hnev, jeho ruka je ešte vystretá. 26Potom vztýči znak ďalekému národu, zapíska naň od končín zeme, a hľa, príde náhle, rýchlo. 27Nikto v&nbsp;ňom nie je unavený ani sa nepotkýna, nespí, ani nedrieme, opasok na jeho bedrách sa nerozopne, ani remienok na obuvi sa neroztrhne. 28Jeho šípy sú ostré, všetky luky napnuté, kopytá jeho koní sú ako kremeň a jeho kolesá ako víchrica. 29Rev má ako levica, reve ako levíčatá, ručí, uchytí korisť, odnesie ju a nik mu ju nevytrhne. 30V&nbsp;ten deň bude nad ním hučať ako hukot mora. Pozrite na zem, hľa, hustá tma aj svetlo sa zatmie v&nbsp;jej mrákave!
1Svému milému zpívat chcimilostnou píseň o jeho vinici:Můj milý míval vinicina úrodném úbočí. 2Okopal ji a zbavil kamení,ušlechtilou révu na ní vysadil.Věž postavil uprostřed ní,vykopal v ní i vinný lis.Očekával, že hrozny urodí,její plody ale zplaněly. 3Nyní, občané Jeruzaléma a lide judský,rozsuďte mezi mnou a mojí vinicí. 4Co víc se dalo udělat pro moji vinici,než co jsem pro ni učinil?Když jsem očekával, že hrozny urodí,proč její plody zplaněly? 5Nyní vám tedy oznámím,co udělám se svou vinicí:Odstraním její plot a bude vypleněna,zbořím její zeď a bude zdupána. 6Nechám ji, aby ladem ležela,neprořezaná, neokopaná,trním a bodláčím celá zarostlá.Navíc i mrakům poručím,ať na ni neprší. 7Vinice Hospodina zástupů je dům izraelský,jeho milovaná réva je judský lid.Očekával právo, a hle – bezpráví,spravedlnost, a hle – úpění! 8Běda vám, kdo skupujete dům za domema spojujete pole s polem,takže už nezbývá místo pro jiné –copak jste jediní obyvatelé země?! 9Hospodin zástupů přede mnou prohlásil:Jistěže mnohé domy zchátrají,honosné vily se vylidní. 10Deset akrů vinice vydá jen jeden džbán,deset měr osiva jen jednu míru zrna. 11Běda těm, kdo ráno vstávajía hned se ženou za pitím,kdo vysedávají dlouho do noci,než se vínem rozvášní! 12Citery, loutny, tamburíny, píšťaly,víno na jejich hodech nechybí.Hospodinovy skutky je ale nezajímají,dílo jeho rukou vůbec nevidí. 13A proto můj lid půjde do zajetí,neboť mu chybí poznání;jeho urození budou umírat hlady,obyčejní budou žízní vyprahlí! 14Záhrobí už proto rozvírá svůj chřtán,jeho bezedná tlama zeje dokořán;výkvět i spodina spadne tam,celý ten rozjařený bujný dav! 15Člověk bude sražen a každý ponížen,pohledy pyšných skloní se. 16Hospodin zástupů se ale soudem vyvýší,svatý Bůh se ukáže svatým ve spravedlnosti.
17Ovce se budou pást jako na vlastních loukách,v troskách boháčů se budou pást kůzlata. 18Běda těm, kdo táhnou vinu za provazy lži,kdo jak vůz na laně vlečou hřích! 19Těm, kdo říkají: „Jen ať si pospíší,ať Bůh neotálí s dílem svým,abychom si je prohlédli!Jen ať už přijde s tím,ať Svatý izraelský svůj záměr naplní,abychom ho poznali!“ 20Běda těm, kdo říkají zlu dobroa dobru zlo,kdo vydávají tmu za světloa světlo nazývají tmou,kdo vydávají hořkost za sladkosta sladkost za hořkost! 21Běda těm, kdo se považují za moudré,kdo si připadají rozumně! 22Běda hrdinům v pití vína,zdatným v nalévání nápojů, 23kteří za úplatek ospravedlní darebákaa spravedlivým právo odepřou! 24Proto jako oheň polyká strništěa seno mizí v plamenech,právě tak ztrouchniví jejich kořenya jejich květy vítr rozpráší.Zákon Hospodina zástupů totiž zavrhli,slovy Svatého izraelského pohrdli! 25Hospodin proto vzplál hněvem na svůj lid,napřáhl proti němu ruku a udeřil,takže se hory zatřásly –v ulicích jako smetí leží mrtvoly!Tím vším ale jeho hněv stále nekončí,jeho ruka se ještě chystá udeřit. 26Pozvedá korouhev pro národ zdaleka,od konce světa ho hvízdnutím přivolá,a hle – hned rychle přispěchá! 27Nikdo z nich se neunaví, neklesne,nikdo si nezdřímne ani neusne,neuvolní se jim opasek na bedrech,nepřetrhne se jim na obuvi řemínek. 28Jejich šípy jsou ostréa všechny luky napjaté;kopyta jejich koní jako křemena jejich kola jako vichřice. 29Budou řvát jako lev,jako lvíčata spustí řev;zavrčí a chytí úlovek,odvlečou ho pryč a nikdo jim ho nevyrve. 30V ten den budou vrčet nad svou kořistí,jako když moře burácí.Kdo tehdy pohlédne na zemi,uvidí samou tmu a trápení –světlo se skryje za mraky!
1Zazpívám svému milému píseň mého milého o jeho vinici: „Můj milý měl vinici na úrodném svahu. 2Zkypřil ji, kameny z ní vybral a vysadil ušlechtilou révu. Uprostřed ní vystavěl věž i lis v ní vytesal a čekal, že vydá hrozny; ona však vydala odporná pláňata. 3Teď tedy, obyvateli Jeruzaléma a muži judský, rozhodněte spor mezi mnou a mou vinicí. 4Co se mělo pro mou vinici ještě udělat a já pro ni neudělal? Když jsem očekával, že vydá hrozny, jak to, že vydala odporná pláňata? 5Nyní vás tedy poučím, co se svou vinicí udělám: Odstraním její ohrazení a přijde vniveč, pobořím její zídky a bude pošlapána. 6Udělám z ní spoušť, nebude už prořezána ani okopána a vzejde bodláčí a křoví, mrakům zakážu zkrápět ji deštěm.“ 7Vinice Hospodina zástupů je dům izraelský a muži judští sadbou, z níž měl potěšení. Čekal právo, avšak hle, bezpráví, spravedlnost, a hle, jen úpění. 8Běda těm, kteří připojují dům k domu a slučují pole s polem, takže nezbývá žádné místo, jako byste jen vy byli usedlíci v zemi. 9V uších mi zní slovo Hospodina zástupů: „Ano, zpustnou četné domy, i velké a pěkné budou liduprázdné. 10Deset jiter vinice vydá jediný bat a chómer osevu vydá jedinou éfu.“ 11Běda těm, kteří za časného jitra táhnou za opojným nápojem a až do setmění je rozpaluje víno. 12Citera a harfa, bubínek a píšťala a víno jsou na jejich pitkách, ale na dílo Hospodinovo neberou zřetel a dílo jeho rukou nevidí. 13Proto bude můj lid vystěhován, neboť nemá poznání. I nejváženější budou hladovět, jeho hlučící dav bude prahnout žízní. 14Podsvětí roztáhne svůj chřtán a dokořán rozevře svou tlamu. Do něho sestoupí jeho důstojnost i jeho hlučící dav, jeho hukot a jásot. 15Sehnut bude člověk a ponížen muž, oči zpupné budou poníženy. 16Hospodin zástupů se však vyvýší soudem a svatý Bůh se prokáže svatým spravedlností.
17Jako na své pastvině se tam budou pást beránci, a kde zůstaly trosky po zbohatlících, budou jíst bezdomovci. 18Běda těm, kdo v provazech šalby vlečou nepravost, jako by v postraňcích táhli povoz hříchu, 19a říkají: „Nechť urychlí a uspíší své dílo, ať je uvidíme; nechť se přiblíží a uskuteční úradek Svatého, Boha Izraele, ať jej poznáme.“ 20Běda těm, kdo říkají zlu dobro a dobru zlo, kdo vydávají tmu za světlo a světlo za tmu, kdo vydávají hořké za sladké a sladké za hořké! 21Běda těm, kdo jsou moudří ve vlastních očích a rozumní sami před sebou. 22Běda bohatýrům zdatným v pití vína, mužům udatným v míchání opojných nápojů, 23těm, kdo za úplatek ospravedlňují svévolníka a spravedlivým upírají spravedlnost. 24Proto jako jazyky ohně stravují strniště a suchá tráva mizí v plamenech, tak ztrouchniví jejich kořen a jejich květ odlétne jako prach, neboť odvrhli zákon Hospodina zástupů a řečí Svatého, Boha Izraele, pohrdli. 25Proto plane Hospodin hněvem proti svému lidu; až napřáhne na něj ruku a udeří jej, budou se chvět hory, mrtvol bude jako smetí na ulicích. Tím vším se jeho hněv neodvrátí a jeho ruka zůstane napřažená. 26I vztyčí korouhev k dalekému pronárodu, hvizdem jej přivolá od končin země. Hle, přijde rychle a hbitě. 27Nikdo v něm nebude znavený, nikdo nebude klopýtat, nikdo nezdřímne, nikdo nebude spát, nikomu se nerozváže pás na bedrech, nikomu se nepřetrhne řemínek u opánků. 28Jeho střely budou naostřené, všechny jeho luky připravené, kopyta jeho koní budou jako křemen a kola jeho vozů jako vichr. 29Bude řvát jako lvice, řvát bude jako lvíčata, zavrčí, popadne úlovek, odvleče a nevyrve mu jej nikdo. 30V onen den se nad ním bude rozléhat jekot jakoby jekot moře. Pohlédne-li kdo na zemi, hle, skličující temnota; světlo ztemnělo jejím šerem.
1’āšîrāh nā lîḏîḏî, šîraṯ dōwḏî ləḵarmōw; kerem hāyāh lîḏîḏî bəqeren ben- šāmen. 2way‘azzəqêhū waysaqqəlêhū, wayyiṭṭā‘êhū śōrêq, wayyiḇen miḡdāl bəṯōwḵōw, wəḡam- yeqeḇ ḥāṣêḇ bōw; wayqaw la‘ăśōwṯ ‘ănāḇîm wayya‘aś bə’ušîm. 3wə‘attāh yōwōšêḇ yərūšālim wə’îš yəhūḏāh; šip̄ṭū- nā bênî ūḇên karmî. 4mah- la‘ăśōwṯ ‘ōwḏ ləḵarmî, wəlō ‘āśîṯî bōw; maddūa‘ qiwwêṯî la‘ăśōwṯ ‘ănāḇîm wayya‘aś bə’ušîm. 5wə‘attāh ’ōwḏî‘āh- nā ’eṯḵem, ’êṯ ’ăšer- ’ănî ‘ōśeh ləḵarmî; hāsêr məśūkāṯōw wəhāyāh ləḇā‘êr, pārōṣ gəḏêrōw wəhāyāh ləmirmās. 6wa’ăšîṯêhū ḇāṯāh, lō yizzāmêr wəlō yê‘āḏêr, wə‘ālāh šāmîr wāšāyiṯ; wə‘al he‘āḇîm ’ăṣawweh, mêhamṭîr ‘ālāw māṭār. 7kî ḵerem Yahweh ṣəḇā’ōwṯ bêṯ yiśrā’êl, wə’îš yəhūḏāh, nəṭa‘ ša‘ăšū‘āw; wayqaw ləmišpāṭ wəhinnêh miśpāḥ, liṣḏāqāh wəhinnêh ṣə‘āqāh. s 8hōw, maggî‘ê ḇayiṯ bəḇayiṯ, śāḏeh ḇəśāḏeh yaqrîḇū; ‘aḏ ’ep̄es māqōwm, wəhūšaḇtem ləḇaddəḵem bəqereḇ hā’āreṣ. 9bə’āzənāy Yahweh ṣəḇā’ōwṯ; ’im- lō bāttîm rabbîm ləšammāh yihyū, gəḏōlîm wəṭōwḇîm mê’ên yōwōšêḇ. 10kî, ‘ăśereṯ ṣimdê- ḵerem, ya‘ăśū baṯ ’eḥāṯ; wəzera‘ ḥōmer ya‘ăśeh ’êp̄āh. p̄ 11hōw maškîmê ḇabbōqer šêḵār yirdōp̄ū; mə’aḥărê ḇannešep̄, yayin yaḏlîqêm. 12wəhāyāh ḵinnōwr wāneḇel, tōp̄ wəḥālîl wāyayin mištêhem; wə’êṯ pō‘al Yahweh lō yabbîṭū, ūma‘ăśêh yāḏāw lō rā’ū. 13lāḵên gālāh ‘ammî mibbəlî- ḏā‘aṯ; ūḵəḇōwḏōw məṯê rā‘āḇ, wahămōwnōw ṣiḥêh ṣāmā. 14lāḵên, hirḥîḇāh šə’ōwl nap̄šāh, ūp̄ā‘ărāh p̄îhā liḇlî- ḥōq; wəyāraḏ hăḏārāh wahămōwnāh ūšə’ōwnāh wə‘ālêz bāh. 15wayyiššaḥ ’āḏām wayyišpal- ’îš; wə‘ênê ḡəḇōhîm tišpalnāh. 16wayyiḡbah Yahweh ṣəḇā’ōwṯ bammišpāṭ; wəhā’êl haqqāḏōwōš, niqdāš biṣḏāqāh.
17wərā‘ū ḵəḇāśîm kəḏāḇərām; wəḥārəḇōwṯ mêḥîm gārîm yōḵêlū. 18hōw mōšəḵê he‘āwōn bəḥaḇlê haššāw; wəḵa‘ăḇōwṯ hā‘ăḡālāh ḥaṭṭā’āh. 19hā’ōmərîm, yəmahêr yāḥîšāh ma‘ăśêhū ləma‘an nir’eh; wəṯiqraḇ wəṯāḇōw’āh, ‘ăṣaṯ qəḏōwōš yiśrā’êl wənêḏā‘āh. s 20hōw hā’ōmərîm lāra‘ ṭōwḇ wəlaṭṭōwḇ rā‘; śāmîm ḥōšeḵ lə’ōwr wə’ōwr ləḥōšeḵ, śāmîm mar ləmāṯōwq ūmāṯōwq ləmār. s 21hōw ḥăḵāmîm bə‘ênêhem; wəneḡeḏ pənêhem nəḇōnîm. 22hōw gibbōwrîm lištōwṯ yāyin; wə’anšê- ḥayil limsōḵ šêḵār. 23maṣdîqê rāšā‘ ‘êqeḇ šōḥaḏ; wəṣiḏqaṯ ṣaddîqîm yāsîrū mimmennū. s 24lāḵên ke’ĕḵōl qaš ləšōwn ’êš, waḥăšaš lehāḇāh yirpeh, šārəšām kammāq yihyeh, ūp̄irḥām kā’āḇāq ya‘ăleh; kî mā’ăsū, ’êṯ tōwraṯ Yahweh ṣəḇā’ōwṯ, wə’êṯ ’imraṯ qəḏōwōš- yiśrā’êl ni’êṣū. 25‘al- kên ḥārāh ’ap̄- Yahweh bə‘ammōw wayyêṭ yāḏōw ‘ālāw wayyakkêhū, wayyirgəzū hehārîm, wattəhî niḇlāṯām kassūḥāh bəqereḇ ḥūṣōwṯ; bəḵāl zōṯ lō- šāḇ ’appōw, wə‘ōwḏ yāḏōw nəṭūyāh. 26wənāśā- nês laggōwyim mêrāḥōwq, wəšāraq lōw miqṣêh hā’āreṣ; wəhinnêh məhêrāh qal yāḇōw. 27’ên- ‘āyêp̄ wə’ên- kōwōšêl bōw, lō yānūm wəlō yîšān; wəlō nip̄taḥ ’êzōwr ḥălāṣāw, wəlō nittaq śərōwḵ nə‘ālāw. 28’ăšer ḥiṣṣāw šənūnîm, wəḵāl qaššəṯōṯāw dəruḵōwṯ; parsōwṯ sūsāw kaṣṣar neḥšāḇū, wəḡalgillāw kassūp̄āh. 29šə’āḡāh lōw kallāḇî; [wəšā’aḡ ḵ] (yiš’aḡ q) kakkəp̄îrîm wəyinhōm wəyōḥêz ṭerep̄, wəyap̄lîṭ wə’ên maṣṣîl. 30wəyinhōm ‘ālāw bayyōwm hahū kənahămaṯ- yām; wənibbaṭ lā’āreṣ wəhinnêh- ḥōšeḵ, ṣar wā’ōwr, ḥāšaḵ ba‘ărîp̄ehā. p̄
< Predošlá kapitola Nasledujúca kapitola >