Izaiáš, 1. kapitola
Iz 1,1
Videnie Izaiáša, syna Ámosovho, ktoré videl o Júdovi a o Jeruzaleme za dní Uziáša, Jotama, Achaza a Ezechiáša, judských kráľov.
Videnie Izaiáša, syna Ámócovho, ktoré mal o Judsku a o Jeruzaleme za dní judských kráľov Uziju, Jótáma, Ácháza a Chizkiju.
Videnie Izaiáša, syna Amosovho, ktoré videl o Júdsku a Jeruzaleme v dňoch Oziáša, Joatama, Achaza a Ezechiáša, kráľov Júdska.
Videnie Izaiáša, Ámocovho syna, ktoré prijal o Judsku a Jeruzaleme v dňoch Uzziju, Jótama, Acháza a Chizkiju, judských kráľov.
Vidění o Judovi a jeruzalémě, které viděl Izaiáš, syn Amosův, za vlády judských králů Uziáše, Jotama, Achaze a Ezechiáše.
Vidění Izajáše, syna Amósova, které viděl o Judsku a Jeruzalému za dnů Uzijáše, Jótama, Achaza a Chizkijáše, králů judských.
ḥăzōwn yəša‘yāhū ḇen- ’āmōwṣ, ’ăšer ḥāzāh, ‘al- yəhūḏāh wîrūšālim; bîmê ‘uzzîyāhū yōwṯām ’āḥāz yəḥizqîyāhū malḵê yəhūḏāh.
Iz 1,2
Počujte, nebesia, pozoruj ušima, zem, lebo Hospodin hovorí: Synov som vychoval a vyvýšil, ale oni zradne odpadli odo mňa.
Počujte, nebesá, naslúchaj, zem, lebo Hospodin hovorí: Synov som vychoval a vyvýšil, oni však odpadli odo mňa.
Čujte, nebesá, počúvaj, zem, lebo Pán hovorí: "Synov som vychoval a vyvýšil, oni sa mi však spreneverili.
Počujte nebesá, počúvaj zem, lebo Hospodin hovorí: Synov som vychoval a vyvýšil, oni sa mi však spreneverili.
Slyšte, nebesa, země, vyslechni,co praví Hospodin:Syny jsem hýčkal, vychoval,oni mě ale zradili.
Slyšte, nebesa, naslouchej, země, tak promluvil Hospodin: „Syny jsem vychoval, pečoval o ně , ale vzepřeli se mi.
šim‘ū šāmayim wəha’ăzînî ’ereṣ, kî Yahweh dibbêr; bānîm giddaltî wərōwmamtî, wəhêm pāšə‘ū ḇî.
Iz 1,3
Vôl zná svojho hospodára a osol jasle svojho pána; Izrael nezná, môj ľud nesrozumieva.
Vôl pozná svojho gazdu i osol jasle svojho pána, Izrael nepozná, môj ľud nechce chápať.
Vôl si pozná gazdu a osol jasle svojho pána; Izrael nepozná, môj ľud nepochopí."
Vôl pozná svojho gazdu, osol jasle svojho pána, ale Izrael nepozná, môj ľud nechápe.
I býk zná svého hospodáře,osel zná jesle, kde ho krmí pán –Izrael ale nechce znát,můj lid si nevšímá!
Vůl zná svého hospodáře, osel jesle svého pána, mne však Izrael nezná, můj lid je nechápavý.“
yāḏa‘ šōwr qōnêhū, waḥămōwr ’êḇūs bə‘ālāw; yiśrā’êl lō yāḏa‘, ‘ammî lō hiṯbōwnān.
Iz 1,4
Beda hriešnemu národu, ľudu, obťaženému neprávosťou, semenu zlostníkov, porušeným synom! Opustili Hospodina, rúhali sa Svätému Izraelovmu, odvrátili sa zpät.
Beda hriešnemu národu, ľudu preťaženému vinou, plemenu zločincov, skazonosným synom. Opustili Hospodina, pohrdli Svätým Izraela, celkom sa odcudzili.
Beda hriešnemu národu, ľudu s ťažkou vinou, plemenu zločincov, synom skazeným. Opustili Pána, zhrdli Svätým Izraela, odcudzili sa.
Beda hriešnemu národu, ľudu zaťaženému vinou, potomstvu zločincov, skazeným synom. Opustili Hospodina, pohrdli Svätým Izraela, celkom sa odcudzili.
Ach, národe hříšníků,lide obtížený vinami,plemeno zločinců,synové zkažení –Hospodina opustili,Svatého izraelského zavrhli,odvrátili se jako cizí!
Ach, pronárode hříšný, lide obtížený vinou, potomstvo zlovolníků, synové šířící zkázu! Opustili Hospodina, Svatého, Boha Izraele, znevážili, odcizili se mu .
Iz 1,5
Načo aj máte byť ešte bití, keď sa len zase a vše viac odvraciate?! Celá hlava je nemocná, a celé srdce neduživé.
Kde vás ešte udrieť, keď zotrvávate v odpore? Celá hlava je nemocná a celé srdce choré.
Kde vás ešte udrieť, keď sa ďalej búrite: celá hlava je nezdravá a celé srdce choré.
Kde vás ešte udrieť, keď sa tak búrite? Hlava je celá boľavá, srdce je úplne vysilené.
Proč máte být biti ještě víc?Proč se musíte stále protivit?Hlava je celá pokrytá ranamia srdce puká bolestí.
Nač vás ještě bít? Jste jen umíněnější. Hlava je celá chorá a celé srdce zemdlené.
Iz 1,6
Od spodku nohy až po vrch hlavy neni na ňom celého miesta zdravého; všetko je samá rana, modrina a hnisavá rana otvorená; rany neboly vytlačené ani obviazané ani na úľavu obmäkčené olejom.
Od päty po hlavu nič zdravého na ňom, samá modrina a jazva a čerstvá rana, nevytlačená, neobviazaná a nezmäkčovaná olejom.
Od päty po temä nič na ňom celého: puchlina a jazva a rana čerstvá, nevytlačená, neobviazaná a nezmäkčená olejom.
Nič nie je na ňom zdravé, od hlavy po päty samá modrina, jazva a čerstvá rana, opuchnutá, neobviazaná a neošetrená olejom.
Od chodidel až k temeninezůstal kousek netknutý:jen samé rány, modřinya jizvy samý hnis –nejsou ošetřeny ani obvázány,olejem nejsou léčeny!
Od hlavy až k patě nic zdravého není. Samá modřina a jizva i čerstvá rána, nejsou vymačkány ani obvázány ani ošetřeny olejem.
Iz 1,7
Vaša zem leží púšťou, vaše mestá sú vypálené ohňom, a vaša pôda, cudzinci ju zožierajú pred vami, a je púšťou, jako podvrátená od cudzincov,
Vaša krajina je púšťou, vaše mestá sú vypálené. Vašu roľu pred vami obžierajú cudzinci, pustatinou je ako pri vyvrátení Sodomy.
Vaša krajina je púšťou, vaše mestá vypálené ohňom. Vaša pôda? - pred očami vám ju zožierajú cudzinci, je púšťou, skazená od cudzincov.
Vaša krajina sa stala púšťou, vaše mestá sú do tla vypálené, vašu pôdu pred očami vyžierajú cudzinci, je spustošená, cudzinci ju rozvrátili.
Vaše země leží v sutinách,vaše města jsou spálena.Půdu vám cizáci plení před očima –je z ní pustina, cizáky zcela zničená.
Vaše země je zpustošená, vaše města vypálená ohněm, vaši půdu vám před očima vyžírají cizáci; je zpustošená, cizáky podvrácená.
’arṣəḵem šəmāmāh, ‘ārêḵem śərup̄ōwṯ ’êš; ’aḏmaṯḵem, ləneḡdəḵem zārîm ’ōḵəlîm ’ōṯāh, ūšəmāmāh kəmahpêḵaṯ zārîm.
Iz 1,8
kým dcéra Siona pozostala jako búdka vo vinici a jako nočný úchylok na uhorkovom poli, jako obľahnuté mesto.
Dcéra Sion zostala ako búdka na vinici, ako koliba na uhorkovom poli, ako obliehané mesto.
Dcéra Sion zostala ako búdka vo vinici, sťa kolibka na uhorkovisku, ako obliehané mesto.
Dcéra Sion zostala ako búdka vo vinici, ako chatrč na uhorkovom poli, ako obliehané mesto.
Opuštěna zůstala Dcera sionskájako chýše vprostřed vinice,jako budka v poli okurek,jak město, jež se obléhá.
Dcera sijónská zůstala jako chatrč na vinici, jako budka v okurkovém poli, jako obležené město.
wənōwṯrāh ḇaṯ- ṣîyōwn kəsukkāh ḇəḵārem; kimlūnāh ḇəmiqšāh kə‘îr nəṣūrāh.
Iz 1,9
Keby nám Hospodin Zástupov nebol zanechal niečo málo pozostatku, boli by sme jako Sodoma, Gomore by sme boli podobní.
Keby nám Hospodin mocností nebol ponechal malý zvyšok, boli by sme ako Sodoma, Gomore by sme sa podobali.
Keby nám Pán zástupov nebol ponechal zvyšok, boli by sme ako Sodoma, Gomore by sme sa podobali.
Keby nám Hospodin zástupov nenechal malý zvyšok, boli by sme ako Sodoma, podobali by sme sa Gomore.
Kdyby z nás Hospodin zástupůnenechal aspoň hrstku naživu,už bychom byli jako Sodoma,dopadli bychom jako Gomora!
A kdyby Hospodin zástupů nám neponechal hrstku těch, kdo přežili, byli bychom jako Sodoma, podobni Gomoře bychom byli.
Iz 1,10
Počujte slovo Hospodinovo, vy, kniežatá Sodomy; pozorujte ušima zákon našeho Boha, vy, ľude Gomory!
Počujte slovo Hospodinovo, kniežatá Sodomy, naslúchaj učeniu nášho Boha, ľud Gomory!
Čujte slovo Pánovo, kniežatá sodomské, počúvaj zákon nášho Boha, ľud gomorský!
Kniežatá Sodomy, počujte Hospodinovo slovo, ľud Gomory, čuj poučenie nášho Boha.
Slyšte slovo Hospodina,vládcové Sodomy,vyslechni učení našeho Boha,lide Gomory:
Slyšte slovo Hospodinovo, sodomští náčelníci, naslouchejte naučení našeho Boha, lide gomorský.
šim‘ū ḏəḇar- Yahweh qəṣînê səḏōm; ha’ăzînū tōwraṯ ’ĕlōhênū ‘am ‘ămōrāh.
Iz 1,11
Načože mi je to množstvo vašich bitných obetí? hovorí Hospodin. Nasýtil som sa zápalných obetí baranov i tuku vykŕmeného dobytka, a krvi juncov, oviec a kôz nie som žiadostivý.
Načo mi množstvo vašich obetí? hovorí Hospodin. Sýty som zápalov z baranov i tuku z vykŕmených teliat, ani krv juncov, jahniat a kozlov nemám v obľube!
"Načo mi množstvo vašich obetí? - hovorí Pán. Nasýtený som zápalmi baranov a tukom kŕmnych teliec; v krvi býčkov, baránkov a capov nemám zaľúbenie.
Načo mi je množstvo vašich obiet? — povie Hospodin. Som nasýtený spaľovanými obetami baranov, tukom vykŕmeného dobytka; nemám v obľube krv teliat, jahniat a kozliat.
K čemu jsou mi všechny ty vaše oběti?praví Hospodin.Mám už dost beraních zápalůi sádla tučných dobytčat.Krev býků, kozlů a beránkůmi není příjemná.
„K čemu je mi množství vašich obětních hodů, praví Hospodin. Přesytil jsem se zápalných obětí beranů i tuku vykrmených dobytčat, nemám zájem o krev býčků, beránků a kozlů.
lāmmāh- lî rōḇ- ziḇḥêḵem yōmar Yahweh, śāḇa‘tî ‘ōlōwṯ ’êlîm wəḥêleḇ mərî’îm; wəḏam pārîm ūḵəḇāśîm wə‘attūḏîm lō ḥāp̄āṣətî.
Iz 1,12
Keď prichádzate, aby ste sa ukázali pred mojou tvárou, ktože to kedy vyhľadával z vašej ruky, aby ste šliapali moje nádvoria?
Keď sa prichádzate ukazovať predo mnou, kto vás žiadal, aby ste šliapali moje nádvoria?
Keď prichádzate vidieť moju tvár, ktože to žiada od vás rozšliapavať mi nádvoria?
Keď prichádzate pred moju tvár, kto vás o to žiada, aby ste šliapali moje nádvoria?
Že se mi vůbec chodíte ukazovat!Kdo si myslíte, že o to stojí,abyste šlapali po mých nádvořích?
Že se mi chodíte ukazovat! Kdo po vás chce, abyste šlapali má nádvoří?
Iz 1,13
Nedonášajte viacej obilných darov klamných: kadivo mi je ohavnosťou; čo do novmesiaca soboty a svolávania shromaždenia, nemôžem zniesť neprávosti ani sviatočného davu bezbožného.
Neprinášajte viac márnu obeť, kadidlová obeť mi je ohavnosťou. Novmesiac, sviatočný deň odpočinku, zvolávanie zhromaždenia? Neznášam neprávosť ani slávnostné zhromaždenie.
Neprinášajte viac márnu obetu, ona je mi dymom ošklivým. Novmesiac a sobota a slávne zhromaždenia? Neznesiem hriech a slávnosť!
Neprinášajte už bezcennú obetu, odporné je mi kadidlo, novmesiac, soboty a zvolané zhromaždenia. Nemôžem vystáť zlo so slávnosťami!
Přestaňte přinášet marné oběti!Kouř kadidla je mi odporný.Všechna ta novoluní, soboty, slavnosti –ta vaše zlá shromáždění nesnáším!
Nepřinášejte už šalebné obětní dary, kouř kadidla je mi ohavností, i novoluní, dny odpočinku a svolaná shromáždění; ničemnost a slavnostní shromáždění, to nemohu vystát.
lō ṯōwsîp̄ū, hāḇî minḥaṯ- šāw, qəṭōreṯ tōw‘êḇāh hî lî; ḥōḏeš wəšabbāṯ qərō miqrā, lō- ’ūḵal ’āwen wa‘ăṣārāh.
Iz 1,14
Vaše novmesiace a vaše výročité slávnosti nenávidí moja duša; staly sa mi bremenom; ustal som od nesenia.
Vaše novmesiace a sviatky z tej duše nenávidím; bremenom sa mi stali, ustal som znášať ich.
Vaše novmesiace a sviatky nenávidí moja duša, stali sa mi bremenom, zunoval som znášať ich.
Vaše novmesiace a sviatky z duše nenávidím, stali sa mi bremenom, zunovalo sa mi ich prinášanie.
Ta vaše novoluní, ty vaše svátky –jak se mi z duše protiví!Jsou mi břemenem,nemohu už je vydržet.
Z duše nenávidím vaše novoluní a slavnosti, jsou mi jen na obtíž, jsem vyčerpán, když je musím snášet.
ḥāḏəšêḵem ūmōw‘ăḏêḵem śānə’āh nap̄šî, hāyū ‘ālay lāṭōraḥ; nil’êṯî nəśō.
Iz 1,15
Preto keď rozprestierate svoje ruky, zakrývam svoje oči pred vami, ba i keď množíte modlitbu, nečujem; vaše ruky sú plné krvi.
Ak aj vystierate dlane, zastriem si oči pred vami. Ak sa aj mnoho modlíte, ja vôbec nepočúvam. Vaše ruky sú plné krvnej viny.
Aj keď rozprestierate dlane, odvrátim oči od vás; a keď aj hromadíte modlitby, ja ich nevyslyším, veď vaše ruky sú plné krvi.
Aj keď vystriete dlane, odvrátim od vás svoj zrak; aj keď sa budete veľa modliť, nebudem počúvať, lebo vaše ruky sú plné krvi.
Proto když ke mně vzpínáte ruce,zakrývám si oči před vámi;když své modlitby hromadíte,neslyším.Ruce máte celé od krve –
Když rozprostíráte své dlaně, zakrývám si před vámi oči. Ať se modlíte sebevíc, neslyším. Vaše ruce jsou celé od krve.
ūḇəp̄āriśḵem kappêḵem, ’a‘lîm ‘ênay mikkem, gam kî- ṯarbū ṯəp̄illāh ’ênennî šōmêa‘; yəḏêḵem dāmîm mālê’ū.
Iz 1,16
Umyte sa, očistite sa, odstráňte zlosť svojich skutkov zpred mojich očí, prestaňte zle robiť!
Umyte sa, očisťte sa, odstráňte svoje zlé skutky spred mojich očí! Prestaňte zle robiť,
Obmyte, očistite sa, odstráňte mi spred očí zlobu svojich skutkov, prestaňte robiť zlo!
Obmyte sa, očistite sa, odstráňte mi spred očí vaše zlé skutky; prestaňte robiť zlo,
umyjte se a očisťte!Odkliďte mi už z očízlo, jež jste páchali.Přestaňte jednat zle –
Omyjte se, očisťte se, odkliďte mi své zlé skutky z očí, přestaňte páchat zlo.
raḥăṣū hizzakkū, hāsîrū rōa‘ ma‘allêḵem minneḡeḏ ‘ênāy; ḥiḏlū hārêa‘.
Iz 1,17
Učte sa dobre robiť, hľadajte súd, dopomáhajte utlačenému k právu, súďte súd siroty, zastaňte sa práva vdovy.
učte sa dobre robiť, hľadajte právo, ujímajte sa utláčaného, prisudzujte právo sirotám, zastávajte sa vdov.
Učte sa robiť dobro, domáhajte sa práva, pomôžte utláčanému, vymôžte právo sirote, obhajujte vdovu!
učte sa robiť dobro, domáhajte sa práva, pomáhajte utláčanému, vymôžte právo sirote, obhajujte vdovu!
jednat dobře se naučte!Prosazujte spravedlnost,podpořte utlačovaného,zjednejte sirotkovi právoa zastaňte se vdov!
Učte se činit dobro. Hledejte právo, zakročte proti násilníku, dopomozte k právu sirotkovi, ujímejte se pře vdovy.
limḏū hêṭêḇ diršū mišpāṭ ’aššərū ḥāmōwṣ; šip̄ṭū yāṯōwm, rîḇū ’almānāh. s
Iz 1,18
Nože poďte a pravoťme sa potom! hovorí Hospodin: Keby boly vaše hriechy jako šarlát, budú biele jako sneh; keby boly červené jako červec, dvakrát farbený, budú jako vlna.
Poďte len a súďme sa - vraví Hospodin. Ak sú vaše hriechy ako šarlát, môžu zbelieť na sneh; ak sú červené ako purpur, môžu byť ako vlna.
Poďte, pravoťme sa! - hovorí Pán. Ak budú vaše hriechy sťa šarlát, budú obielené ako sneh, ak sa budú červenať sťa purpur, budú ako vlna (biele).
Poďte, vyjasnime si to! — hovorí Hospodin. Keby boli vaše hriechy ako šarlát, zbelejú sťa sneh, a keby boli červené ako purpur, budú ako vlna.
Potom to můžeme spolu probrat,praví Hospodin:Jsou-li vaše hříchy rudé jak šarlat,zbělají jako sníh.Jsou-li jak purpurová látka,budou jak vlna beránčí.
Pojďte, projednejme to spolu , praví Hospodin. I kdyby vaše hříchy byly jako šarlat, zbělejí jako sníh, i kdyby byly rudé jako purpur, budou bílé jako vlna.
ləḵū- nā wəniwwāḵəḥāh yōmar Yahweh; ’im- yihyū ḥăṭā’êḵem kaššānîm kaššeleḡ yalbînū, ’im- ya’dîmū ḵattōwlā‘ kaṣṣemer yihyū.
Iz 1,19
Ak budete chcieť a budete poslúchať, budete jesť dobré veci zeme.
Ak ste povoľní a poslúchnete, okúsite dobro krajiny.
Ak budete povoľní a budete poslúchať, dobro zeme budete požívať.
Ak budete ochotne poslúchať, budete jesť dobré dary zeme.
Jste-li ochotní a poslušní,budete požívat darů země.
Budete-li povolní a poslechnete, budete požívat dobrých darů země.
’im- tōḇū ūšəma‘tem; ṭūḇ hā’āreṣ tōḵêlū.
Iz 1,20
Ale jestli sa budete vzpečovať a postavíte sa na odpor, budete požraní od meča, lebo ústa Hospodinove hovorily.
Ak sa však zdráhate a protivíte, okúsite meč; lebo ústa Hospodinove hovorili.
Ak sa však zdráhate a protivíte, meč vás pohltí, lebo hovorili ústa Pánove."
Ak sa však budete zdráhať a protiviť, pohltí vás meč, lebo prehovorili Hospodinove ústa.
Jste-li však vzpurní a odbojní,budete požíráni mečem.Tak promluvila ústa Hospodinova.
Když však odmítnete a budete se zpěčovat, bude vás požírat meč.“ Tak promluvila Hospodinova ústa.
wə’im- təmā’ănū ūmərîṯem; ḥereḇ tə’ukkəlū, kî pî Yahweh dibbêr. s
Iz 1,21
Oj, ako sa stalo smilnicou mesto, kedysi verné! Bolo plné súdu; spravedlivosť prebývala v ňom, a teraz v ňom bývajú vrahovia!
Ako sa verné mesto stalo neviestkou! Bolo plné práva, spravodlivosť prebývala v ňom, teraz však vrahovia.
Ako sa len stalo neviestkou mesto verné, plné spravodlivosti, pravda v ňom bývala, teraz však vrahovia!
Ako sa z verného mesta stala neviestka? Bolo plné práva, prebývala v ňom spravodlivosť, no teraz sú v ňom vrahovia.
Ach, jak se kdysi věrné městostalo nevěstkou!Kdysi je naplňovalo právoa spravedlnost žila v něm –teď však jen vrahové.
Běda! Nevěstkou se stalo město věrné! Bývalo plné práva, přebývala v něm spravedlnost, teď jsou v něm vrahové.
’êḵāh hāyəṯāh ləzōwnāh, qiryāh ne’ĕmānāh; məlê’ăṯî mišpāṭ, ṣeḏeq yālîn bāh wə‘attāh məraṣṣəḥîm.
Iz 1,22
Tvoje striebro sa obrátilo na trosky; tvoje víno je pomiešané s vodou;
Tvoje striebro sa zmenilo na trosku, tvoje víno je vodou zriedené.
Tvoje striebro ostalo troskou, tvoje víno je skazené vodou.
Tvoje striebro sa znehodnotilo, tvoje víno je zriedené vodou.
Tvé stříbro se proměnilo v strusku,tvé víno se vodou zředilo.
Tvé stříbro se stalo struskou, tvé víno je smíšené s vodou,
kaspêḵ hāyāh ləsîḡîm; sāḇə’êḵ māhūl bammāyim.
Iz 1,23
tvoje kniežatá sú spurní odpadlíci, spoločníci zlodejov; všetci, koľko ich je, milujú úplatný dar a ženú sa za odplatou; siroty nesúdia podľa spravedlivosti, a pravota vdovy neprijde pred nich.
Tvoje kniežatá sú vzbúrencami a druhmi zlodejov. Každý má rád úplatok, ženie sa za darmi; sirotám právo neprisudzujú, spor vdovy sa k nim nedostáva.
Tvoje kniežatá - hľa, vzbúrenci a spoločníci zlodejov, každý má rád dary, ženie sa za odmenami, sirote k právu nepomôžu a žaloba vdovy k nim nedôjde.
Tvoje kniežatá sú vzbúrenci, spolok zlodejov, všetci milujú úplatok, ženú sa za odmenami, sirôt sa nezastanú a žaloba vdovy k nim nepríde.
Tví vládcové jsou samozvancia společníci zlodějů;všichni si úplatky oblíbili,záleží jim jen na zisku.Sirotkům nezjednávají právo,nemají zájem se zastat vdov.
tvoji velmoži jsou umíněnci, spolčenci zlodějů. Kdekdo miluje úplatek a rád bere dary; sirotkovi právo nezjednají a pře vdovy se k nim nedostane.
śārayiḵ sōwrrîm, wəḥaḇrê gannāḇîm, kullōw ’ōhêḇ šōḥaḏ, wərōḏêp̄ šalmōnîm; yāṯōwm lō yišpōṭū, wərîḇ ’almānāh lō- yāḇōw ’ălêhem. p̄
Iz 1,24
Preto hovorí Panovník Hospodin Zástupov, Mocný Izraelov: Oj, poteším sa nad svojimi protivníkmi a pomstím sa na svojich nepriateľoch!
Preto znie výrok Pána, Hospodina mocností, Mocného v Izraeli: Hej, vyvŕšim sa na svojich protivníkoch a pomstím sa na svojich nepriateľoch.
Preto hovorí Pán, Jahve zástupov, Mocný Izraela: "Beda, ukojím sa nad svojimi protivníkmi a pomstím sa na svojich nepriateľoch.
Preto výrok Pána, Hospodina zástupov, Mocného Izraela znie: Beda, vyvŕšim sa na svojich protivníkoch, vypomstím sa na svojich nepriateľoch.
Nuže, toto praví Panovník,Hospodin zástupů, Mocný izraelský:Ach, jak si ulevím od svých nepřátel,svým protivníkům pomstím se!
Takový je výrok Pána, Hospodina zástupů, Přesilného, Boha Izraele: „Ach, jak se potěším na svých protivnících, vykonám pomstu na svých nepřátelích!
lāḵên, nə’um hā’āḏōwn Yahweh ṣəḇā’ōwṯ, ’ăḇîr yiśrā’êl; hōw ’ennāḥêm miṣṣāray, wə’innāqəmāh mê’ōwyḇāy.
Iz 1,25
A obrátim svoju ruku na teba a očistím ťa spáliac tvoje trosky jako žieravina a odstránim všetko tvoje olovo.
Obrátim svoju ruku proti tebe, vytavím tvoju trosku ako lúčavka a odstránim všetko tvoje olovo.
Obrátim na teba svoju ruku, vylúčim sťa lúhom tvoju trosku a odstránim všetko tvoje olovo.
Obrátim proti tebe svoju ruku, lúhom vyplavím tvoju nečistotu, odstránim všetok odpad.
Obrátím proti tobě ruku,dočista vytavím tvoji strusku,odstraním z tebe všechnu nečistotu!
Obrátím na tebe svou ruku, vytavím tvou strusku, jako louhem odloučím všechny tvé přimíšeniny.
wə’āšîḇāh yāḏî ‘ālayiḵ, wə’eṣrōp̄ kabbōr sîḡāyiḵ; wə’āsîrāh kāl- bəḏîlāyiḵ.
Iz 1,26
A navrátim ti tvojich sudcov, ktorí budú jako tí tam prv, a tvojich radcov, ako na počiatku, a potom sa budeš volať mestom spravedlivosti, verným mestom.
Vrátim ti tvojich sudcov, ako boli kedysi, i tvojich radcov, ako boli na počiatku. Potom ťa nazvú Spravodlivým mestom, Hradom vernosti.
Potom ti vrátim sudcov ako sprvoti a tvojich poradcov ako voľakedy. Vtedy sa budeš zvať mestom spravodlivých, verným mestom.
Vrátim ti sudcov, ako boli kedysi, aj tvojich poradcov ako voľakedy. Potom ťa nazvú spravodlivým mestom, mestom vernosti.
Vrátím ti soudce tak jako kdysi,budeš mít rádce jako dřív.A potom budeš znovu nazýváno:Město spravedlnosti, Věrné město.
A vrátím ti soudce, jako byli na počátku, tvoje rádce, jako byli zprvu; pak tě budou nazývat městem spravedlnosti, městem věrným.“
wə’āšîḇāh šōp̄əṭayiḵ kəḇārišōnāh, wəyō‘ăṣayiḵ kəḇattəḥillāh; ’aḥărê- ḵên, yiqqārê lāḵ ‘îr haṣṣeḏeq, qiryāh ne’ĕmānāh.
Iz 1,27
Sion bude vykúpený súdom a jeho navrátivší sa spravedlivosťou.
Sion bude vykúpený súdom a spravodlivosťou tí, čo sa v ňom obrátia.
Sion bude vykúpený súdom a jeho obrátení spravodlivosťou.
Sion bude vykúpený súdom a jeho obrátení spravodlivosťou.
Sion tehdy bude vykoupen právema jeho kajícní spravedlností.
Sijón bude vykoupen soudem a ti v něm, kdo se obrátí, spravedlností.
ṣîyōwn bəmišpāṭ tippāḏeh; wəšāḇehā biṣḏāqāh.
Iz 1,28
Ale skrúšenie odpadlíkov a hriešnikov prijde spolu, a tí, ktorí opúšťajú Hospodina, zahynú.
No odpadlíci a hriešnici budú naraz zničení, a tí, čo opúšťajú Hospodina, zahynú.
Záhuba hriešnikom a zločincom tiež! Čo opustia Boha, tí zahynú.
Záhuba vzbúrencom a hriešnikom! Tí, čo opustia Hospodina, zahynú.
Zkáza však přijde na vzpurné a hříšné,zahyne každý, kdo Hospodina opouští.
Zkáza nevěrných a hříšníků však bude stejná, zajdou ti, kdo opustili Hospodina.
wəšeḇer pōšə‘îm wəḥaṭṭā’îm yaḥdāw; wə‘ōzəḇê Yahweh yiḵlū.
Iz 1,29
Lebo sa budú hanbiť pre modlárske duby, po ktorých ste túžili, a budete rumenieť od studu pre zahrady, ktoré ste si zvolili,
Lebo sa zahanbíte pre duby, po ktorých ste bažili, a zapýrite sa pre záhrady, ktoré ste si zvolili.
Budete sa pýriť pre terebinty, ktoré ste ľúbili, a hanbiť sa pre záhrady, na ktorých ste lipli!
Zahanbíte sa pre posvätné duby, po ktorých ste tak túžili, budete sa pýriť za záhrady, ktoré ste si vybrali.
Hanba vám bude za posvátné háje,které se vám tak líbily;za ty zahrady se budete stydět,že jste se pro ně rozhodli.
Budou zahanbeni pro mohutné stromy, po nichž jste dychtili, budete se stydět za zahrady, které jste si zvolili.
kî yêḇōšū, mê’êlîm ’ăšer ḥămaḏtem; wəṯaḥpərū, mêhaggannōwṯ ’ăšer bəḥartem.
Iz 1,30
pretože budete jako dub, ktorého lístie vädne, a jako zahrada, ktorá nemá vody.
Lebo budete ako dub, ktorého lístie vädne, a ako záhrada, ktorá nemá vodu.
Lebo budete sťa terebinta, ktorej lístie padá, a ako záhrada, ktorá nemá vody.
Budete ako dub, z ktorého opadáva lístie, ako záhrada, ktorá je bez vody.
Budete jako dub, jemuž opadává listí,a jako zahrada bez vody.
Budete jako posvátný strom, jemuž vadne listí, jako zahrada, v níž není vody.
Iz 1,31
A bude najsilnejší pazderím a jeho dielo iskrou, a oboje to bude horieť spolu, ani nebude nikoho, kto by zahasil.
A mocný bude kúdeľou a jeho dielo iskrou; oba budú naraz horieť, a nikto ich nebude hasiť.
Mocnár bude pazderím a jeho dielo iskrou, oboje bude spolu horieť a nezahasí ich nik."
Mocnár bude ako pazderie a jeho dielo ako iskra, oboje bude horieť a nik ich nezahasí.
Ze siláka se stane koudela jiskrou bude jeho čin;obojí to pak spolu vzplane –nikdo to nebude moci uhasit!
Nejzdatnější bude koudelí a jeho skutky jiskrou; vzplane spolu obojí a nikdo to neuhasí.
wəhāyāh heḥāsōn lin‘ōreṯ, ūp̄ō‘ălōw lənîṣōwṣ; ūḇā‘ărū šənêhem yaḥdāw wə’ên məḵabbeh. s
1Videnie Izaiáša, syna Ámosovho, ktoré videl o Júdovi a o Jeruzaleme za dní Uziáša, Jotama, Achaza a Ezechiáša, judských kráľov.
2Počujte, nebesia, pozoruj ušima, zem, lebo Hospodin hovorí: Synov som vychoval a vyvýšil, ale oni zradne odpadli odo mňa.
3Vôl zná svojho hospodára a osol jasle svojho pána; Izrael nezná, môj ľud nesrozumieva.
4Beda hriešnemu národu, ľudu, obťaženému neprávosťou, semenu zlostníkov, porušeným synom! Opustili Hospodina, rúhali sa Svätému Izraelovmu, odvrátili sa zpät.
5Načo aj máte byť ešte bití, keď sa len zase a vše viac odvraciate?! Celá hlava je nemocná, a celé srdce neduživé.
6Od spodku nohy až po vrch hlavy neni na ňom celého miesta zdravého; všetko je samá rana, modrina a hnisavá rana otvorená; rany neboly vytlačené ani obviazané ani na úľavu obmäkčené olejom.
7Vaša zem leží púšťou, vaše mestá sú vypálené ohňom, a vaša pôda, cudzinci ju zožierajú pred vami, a je púšťou, jako podvrátená od cudzincov,
8kým dcéra Siona pozostala jako búdka vo vinici a jako nočný úchylok na uhorkovom poli, jako obľahnuté mesto.
9Keby nám Hospodin Zástupov nebol zanechal niečo málo pozostatku, boli by sme jako Sodoma, Gomore by sme boli podobní.
10Počujte slovo Hospodinovo, vy, kniežatá Sodomy; pozorujte ušima zákon našeho Boha, vy, ľude Gomory!
11Načože mi je to množstvo vašich bitných obetí? hovorí Hospodin. Nasýtil som sa zápalných obetí baranov i tuku vykŕmeného dobytka, a krvi juncov, oviec a kôz nie som žiadostivý.
12Keď prichádzate, aby ste sa ukázali pred mojou tvárou, ktože to kedy vyhľadával z vašej ruky, aby ste šliapali moje nádvoria?
13Nedonášajte viacej obilných darov klamných: kadivo mi je ohavnosťou; čo do novmesiaca soboty a svolávania shromaždenia, nemôžem zniesť neprávosti ani sviatočného davu bezbožného.
14Vaše novmesiace a vaše výročité slávnosti nenávidí moja duša; staly sa mi bremenom; ustal som od nesenia.
15Preto keď rozprestierate svoje ruky, zakrývam svoje oči pred vami, ba i keď množíte modlitbu, nečujem; vaše ruky sú plné krvi.
16Umyte sa, očistite sa, odstráňte zlosť svojich skutkov zpred mojich očí, prestaňte zle robiť!
17Učte sa dobre robiť, hľadajte súd, dopomáhajte utlačenému k právu, súďte súd siroty, zastaňte sa práva vdovy.
18Nože poďte a pravoťme sa potom! hovorí Hospodin: Keby boly vaše hriechy jako šarlát, budú biele jako sneh; keby boly červené jako červec, dvakrát farbený, budú jako vlna.
19Ak budete chcieť a budete poslúchať, budete jesť dobré veci zeme.
20Ale jestli sa budete vzpečovať a postavíte sa na odpor, budete požraní od meča, lebo ústa Hospodinove hovorily.
21Oj, ako sa stalo smilnicou mesto, kedysi verné! Bolo plné súdu; spravedlivosť prebývala v ňom, a teraz v ňom bývajú vrahovia!
22Tvoje striebro sa obrátilo na trosky; tvoje víno je pomiešané s vodou;
23tvoje kniežatá sú spurní odpadlíci, spoločníci zlodejov; všetci, koľko ich je, milujú úplatný dar a ženú sa za odplatou; siroty nesúdia podľa spravedlivosti, a pravota vdovy neprijde pred nich.
24Preto hovorí Panovník Hospodin Zástupov, Mocný Izraelov: Oj, poteším sa nad svojimi protivníkmi a pomstím sa na svojich nepriateľoch!
25A obrátim svoju ruku na teba a očistím ťa spáliac tvoje trosky jako žieravina a odstránim všetko tvoje olovo.
26A navrátim ti tvojich sudcov, ktorí budú jako tí tam prv, a tvojich radcov, ako na počiatku, a potom sa budeš volať mestom spravedlivosti, verným mestom.
27Sion bude vykúpený súdom a jeho navrátivší sa spravedlivosťou.
28Ale skrúšenie odpadlíkov a hriešnikov prijde spolu, a tí, ktorí opúšťajú Hospodina, zahynú.
29Lebo sa budú hanbiť pre modlárske duby, po ktorých ste túžili, a budete rumenieť od studu pre zahrady, ktoré ste si zvolili,
30pretože budete jako dub, ktorého lístie vädne, a jako zahrada, ktorá nemá vody.
31A bude najsilnejší pazderím a jeho dielo iskrou, a oboje to bude horieť spolu, ani nebude nikoho, kto by zahasil.
1Videnie Izaiáša, syna Ámócovho, ktoré mal o Judsku a o Jeruzaleme za dní judských kráľov Uziju, Jótáma, Ácháza a Chizkiju.
2Počujte, nebesá, naslúchaj, zem, lebo Hospodin hovorí: Synov som vychoval a vyvýšil, oni však odpadli odo mňa.
3Vôl pozná svojho gazdu i osol jasle svojho pána, Izrael nepozná, môj ľud nechce chápať.
4Beda hriešnemu národu, ľudu preťaženému vinou, plemenu zločincov, skazonosným synom. Opustili Hospodina, pohrdli Svätým Izraela, celkom sa odcudzili.
5Kde vás ešte udrieť, keď zotrvávate v odpore? Celá hlava je nemocná a celé srdce choré.
6Od päty po hlavu nič zdravého na ňom, samá modrina a jazva a čerstvá rana, nevytlačená, neobviazaná a nezmäkčovaná olejom.
7Vaša krajina je púšťou, vaše mestá sú vypálené. Vašu roľu pred vami obžierajú cudzinci, pustatinou je ako pri vyvrátení Sodomy.
8Dcéra Sion zostala ako búdka na vinici, ako koliba na uhorkovom poli, ako obliehané mesto.
9Keby nám Hospodin mocností nebol ponechal malý zvyšok, boli by sme ako Sodoma, Gomore by sme sa podobali.
10Počujte slovo Hospodinovo, kniežatá Sodomy, naslúchaj učeniu nášho Boha, ľud Gomory!
11Načo mi množstvo vašich obetí? hovorí Hospodin. Sýty som zápalov z baranov i tuku z vykŕmených teliat, ani krv juncov, jahniat a kozlov nemám v obľube!
12Keď sa prichádzate ukazovať predo mnou, kto vás žiadal, aby ste šliapali moje nádvoria?
13Neprinášajte viac márnu obeť, kadidlová obeť mi je ohavnosťou. Novmesiac, sviatočný deň odpočinku, zvolávanie zhromaždenia? Neznášam neprávosť ani slávnostné zhromaždenie.
14Vaše novmesiace a sviatky z tej duše nenávidím; bremenom sa mi stali, ustal som znášať ich.
15Ak aj vystierate dlane, zastriem si oči pred vami. Ak sa aj mnoho modlíte, ja vôbec nepočúvam. Vaše ruky sú plné krvnej viny.
16Umyte sa, očisťte sa, odstráňte svoje zlé skutky spred mojich očí! Prestaňte zle robiť,
17učte sa dobre robiť, hľadajte právo, ujímajte sa utláčaného, prisudzujte právo sirotám, zastávajte sa vdov.
18Poďte len a súďme sa - vraví Hospodin. Ak sú vaše hriechy ako šarlát, môžu zbelieť na sneh; ak sú červené ako purpur, môžu byť ako vlna.
19Ak ste povoľní a poslúchnete, okúsite dobro krajiny.
20Ak sa však zdráhate a protivíte, okúsite meč; lebo ústa Hospodinove hovorili.
21Ako sa verné mesto stalo neviestkou! Bolo plné práva, spravodlivosť prebývala v ňom, teraz však vrahovia.
22Tvoje striebro sa zmenilo na trosku, tvoje víno je vodou zriedené.
23Tvoje kniežatá sú vzbúrencami a druhmi zlodejov. Každý má rád úplatok, ženie sa za darmi; sirotám právo neprisudzujú, spor vdovy sa k nim nedostáva.
24Preto znie výrok Pána, Hospodina mocností, Mocného v Izraeli: Hej, vyvŕšim sa na svojich protivníkoch a pomstím sa na svojich nepriateľoch.
25Obrátim svoju ruku proti tebe, vytavím tvoju trosku ako lúčavka a odstránim všetko tvoje olovo.
26Vrátim ti tvojich sudcov, ako boli kedysi, i tvojich radcov, ako boli na počiatku. Potom ťa nazvú Spravodlivým mestom, Hradom vernosti.
27Sion bude vykúpený súdom a spravodlivosťou tí, čo sa v ňom obrátia.
28No odpadlíci a hriešnici budú naraz zničení, a tí, čo opúšťajú Hospodina, zahynú.
29Lebo sa zahanbíte pre duby, po ktorých ste bažili, a zapýrite sa pre záhrady, ktoré ste si zvolili.
30Lebo budete ako dub, ktorého lístie vädne, a ako záhrada, ktorá nemá vodu.
31A mocný bude kúdeľou a jeho dielo iskrou; oba budú naraz horieť, a nikto ich nebude hasiť.
1Videnie Izaiáša, syna Amosovho, ktoré videl o Júdsku a Jeruzaleme v dňoch Oziáša, Joatama, Achaza a Ezechiáša, kráľov Júdska.
2Čujte, nebesá, počúvaj, zem, lebo Pán hovorí: "Synov som vychoval a vyvýšil, oni sa mi však spreneverili.
3Vôl si pozná gazdu a osol jasle svojho pána; Izrael nepozná, môj ľud nepochopí."
4Beda hriešnemu národu, ľudu s ťažkou vinou, plemenu zločincov, synom skazeným. Opustili Pána, zhrdli Svätým Izraela, odcudzili sa.
5Kde vás ešte udrieť, keď sa ďalej búrite: celá hlava je nezdravá a celé srdce choré.
6Od päty po temä nič na ňom celého: puchlina a jazva a rana čerstvá, nevytlačená, neobviazaná a nezmäkčená olejom.
7Vaša krajina je púšťou, vaše mestá vypálené ohňom. Vaša pôda? - pred očami vám ju zožierajú cudzinci, je púšťou, skazená od cudzincov.
8Dcéra Sion zostala ako búdka vo vinici, sťa kolibka na uhorkovisku, ako obliehané mesto.
9Keby nám Pán zástupov nebol ponechal zvyšok, boli by sme ako Sodoma, Gomore by sme sa podobali.
10Čujte slovo Pánovo, kniežatá sodomské, počúvaj zákon nášho Boha, ľud gomorský!
11"Načo mi množstvo vašich obetí? - hovorí Pán. Nasýtený som zápalmi baranov a tukom kŕmnych teliec; v krvi býčkov, baránkov a capov nemám zaľúbenie.
12Keď prichádzate vidieť moju tvár, ktože to žiada od vás rozšliapavať mi nádvoria?
13Neprinášajte viac márnu obetu, ona je mi dymom ošklivým. Novmesiac a sobota a slávne zhromaždenia? Neznesiem hriech a slávnosť!
14Vaše novmesiace a sviatky nenávidí moja duša, stali sa mi bremenom, zunoval som znášať ich.
15Aj keď rozprestierate dlane, odvrátim oči od vás; a keď aj hromadíte modlitby, ja ich nevyslyším, veď vaše ruky sú plné krvi.
16Obmyte, očistite sa, odstráňte mi spred očí zlobu svojich skutkov, prestaňte robiť zlo!
17Učte sa robiť dobro, domáhajte sa práva, pomôžte utláčanému, vymôžte právo sirote, obhajujte vdovu!
18Poďte, pravoťme sa! - hovorí Pán. Ak budú vaše hriechy sťa šarlát, budú obielené ako sneh, ak sa budú červenať sťa purpur, budú ako vlna (biele).
19Ak budete povoľní a budete poslúchať, dobro zeme budete požívať.
20Ak sa však zdráhate a protivíte, meč vás pohltí, lebo hovorili ústa Pánove."
21Ako sa len stalo neviestkou mesto verné, plné spravodlivosti, pravda v ňom bývala, teraz však vrahovia!
22Tvoje striebro ostalo troskou, tvoje víno je skazené vodou.
23Tvoje kniežatá - hľa, vzbúrenci a spoločníci zlodejov, každý má rád dary, ženie sa za odmenami, sirote k právu nepomôžu a žaloba vdovy k nim nedôjde.
24Preto hovorí Pán, Jahve zástupov, Mocný Izraela: "Beda, ukojím sa nad svojimi protivníkmi a pomstím sa na svojich nepriateľoch.
25Obrátim na teba svoju ruku, vylúčim sťa lúhom tvoju trosku a odstránim všetko tvoje olovo.
26Potom ti vrátim sudcov ako sprvoti a tvojich poradcov ako voľakedy. Vtedy sa budeš zvať mestom spravodlivých, verným mestom.
27Sion bude vykúpený súdom a jeho obrátení spravodlivosťou.
28Záhuba hriešnikom a zločincom tiež! Čo opustia Boha, tí zahynú.
29Budete sa pýriť pre terebinty, ktoré ste ľúbili, a hanbiť sa pre záhrady, na ktorých ste lipli!
30Lebo budete sťa terebinta, ktorej lístie padá, a ako záhrada, ktorá nemá vody.
31Mocnár bude pazderím a jeho dielo iskrou, oboje bude spolu horieť a nezahasí ich nik."
1Videnie Izaiáša, Ámocovho syna, ktoré prijal o Judsku a Jeruzaleme v dňoch Uzziju, Jótama, Acháza a Chizkiju, judských kráľov.
2Počujte nebesá, počúvaj zem, lebo Hospodin hovorí: Synov som vychoval a vyvýšil, oni sa mi však spreneverili.
3Vôl pozná svojho gazdu, osol jasle svojho pána, ale Izrael nepozná, môj ľud nechápe.
4Beda hriešnemu národu, ľudu zaťaženému vinou, potomstvu zločincov, skazeným synom. Opustili Hospodina, pohrdli Svätým Izraela, celkom sa odcudzili.
5Kde vás ešte udrieť, keď sa tak búrite? Hlava je celá boľavá, srdce je úplne vysilené.
6Nič nie je na ňom zdravé, od hlavy po päty samá modrina, jazva a čerstvá rana, opuchnutá, neobviazaná a neošetrená olejom.
7Vaša krajina sa stala púšťou, vaše mestá sú do tla vypálené, vašu pôdu pred očami vyžierajú cudzinci, je spustošená, cudzinci ju rozvrátili.
8Dcéra Sion zostala ako búdka vo vinici, ako chatrč na uhorkovom poli, ako obliehané mesto.
9Keby nám Hospodin zástupov nenechal malý zvyšok, boli by sme ako Sodoma, podobali by sme sa Gomore.
10Kniežatá Sodomy, počujte Hospodinovo slovo, ľud Gomory, čuj poučenie nášho Boha.
11Načo mi je množstvo vašich obiet? — povie Hospodin. Som nasýtený spaľovanými obetami baranov, tukom vykŕmeného dobytka; nemám v obľube krv teliat, jahniat a kozliat.
12Keď prichádzate pred moju tvár, kto vás o to žiada, aby ste šliapali moje nádvoria?
13Neprinášajte už bezcennú obetu, odporné je mi kadidlo, novmesiac, soboty a zvolané zhromaždenia. Nemôžem vystáť zlo so slávnosťami!
14Vaše novmesiace a sviatky z duše nenávidím, stali sa mi bremenom, zunovalo sa mi ich prinášanie.
15Aj keď vystriete dlane, odvrátim od vás svoj zrak; aj keď sa budete veľa modliť, nebudem počúvať, lebo vaše ruky sú plné krvi.
16Obmyte sa, očistite sa, odstráňte mi spred očí vaše zlé skutky; prestaňte robiť zlo,
17učte sa robiť dobro, domáhajte sa práva, pomáhajte utláčanému, vymôžte právo sirote, obhajujte vdovu!
18Poďte, vyjasnime si to! — hovorí Hospodin. Keby boli vaše hriechy ako šarlát, zbelejú sťa sneh, a keby boli červené ako purpur, budú ako vlna.
19Ak budete ochotne poslúchať, budete jesť dobré dary zeme.
20Ak sa však budete zdráhať a protiviť, pohltí vás meč, lebo prehovorili Hospodinove ústa.
21Ako sa z verného mesta stala neviestka? Bolo plné práva, prebývala v ňom spravodlivosť, no teraz sú v ňom vrahovia.
22Tvoje striebro sa znehodnotilo, tvoje víno je zriedené vodou.
23Tvoje kniežatá sú vzbúrenci, spolok zlodejov, všetci milujú úplatok, ženú sa za odmenami, sirôt sa nezastanú a žaloba vdovy k nim nepríde.
24Preto výrok Pána, Hospodina zástupov, Mocného Izraela znie: Beda, vyvŕšim sa na svojich protivníkoch, vypomstím sa na svojich nepriateľoch.
25Obrátim proti tebe svoju ruku, lúhom vyplavím tvoju nečistotu, odstránim všetok odpad.
26Vrátim ti sudcov, ako boli kedysi, aj tvojich poradcov ako voľakedy. Potom ťa nazvú spravodlivým mestom, mestom vernosti.
27Sion bude vykúpený súdom a jeho obrátení spravodlivosťou.
28Záhuba vzbúrencom a hriešnikom! Tí, čo opustia Hospodina, zahynú.
29Zahanbíte sa pre posvätné duby, po ktorých ste tak túžili, budete sa pýriť za záhrady, ktoré ste si vybrali.
30Budete ako dub, z ktorého opadáva lístie, ako záhrada, ktorá je bez vody.
31Mocnár bude ako pazderie a jeho dielo ako iskra, oboje bude horieť a nik ich nezahasí.
1Vidění o Judovi a jeruzalémě, které viděl Izaiáš, syn Amosův, za vlády judských králů Uziáše, Jotama, Achaze a Ezechiáše.
2Slyšte, nebesa, země, vyslechni,co praví Hospodin:Syny jsem hýčkal, vychoval,oni mě ale zradili.
3I býk zná svého hospodáře,osel zná jesle, kde ho krmí pán –Izrael ale nechce znát,můj lid si nevšímá!
4Ach, národe hříšníků,lide obtížený vinami,plemeno zločinců,synové zkažení –Hospodina opustili,Svatého izraelského zavrhli,odvrátili se jako cizí!
5Proč máte být biti ještě víc?Proč se musíte stále protivit?Hlava je celá pokrytá ranamia srdce puká bolestí.
6Od chodidel až k temeninezůstal kousek netknutý:jen samé rány, modřinya jizvy samý hnis –nejsou ošetřeny ani obvázány,olejem nejsou léčeny!
7Vaše země leží v sutinách,vaše města jsou spálena.Půdu vám cizáci plení před očima –je z ní pustina, cizáky zcela zničená.
8Opuštěna zůstala Dcera sionskájako chýše vprostřed vinice,jako budka v poli okurek,jak město, jež se obléhá.
9Kdyby z nás Hospodin zástupůnenechal aspoň hrstku naživu,už bychom byli jako Sodoma,dopadli bychom jako Gomora!
10Slyšte slovo Hospodina,vládcové Sodomy,vyslechni učení našeho Boha,lide Gomory:
11K čemu jsou mi všechny ty vaše oběti?praví Hospodin.Mám už dost beraních zápalůi sádla tučných dobytčat.Krev býků, kozlů a beránkůmi není příjemná.
12Že se mi vůbec chodíte ukazovat!Kdo si myslíte, že o to stojí,abyste šlapali po mých nádvořích?
13Přestaňte přinášet marné oběti!Kouř kadidla je mi odporný.Všechna ta novoluní, soboty, slavnosti –ta vaše zlá shromáždění nesnáším!
14Ta vaše novoluní, ty vaše svátky –jak se mi z duše protiví!Jsou mi břemenem,nemohu už je vydržet.
15Proto když ke mně vzpínáte ruce,zakrývám si oči před vámi;když své modlitby hromadíte,neslyším.Ruce máte celé od krve –
16umyjte se a očisťte!Odkliďte mi už z očízlo, jež jste páchali.Přestaňte jednat zle –
17jednat dobře se naučte!Prosazujte spravedlnost,podpořte utlačovaného,zjednejte sirotkovi právoa zastaňte se vdov!
18Potom to můžeme spolu probrat,praví Hospodin:Jsou-li vaše hříchy rudé jak šarlat,zbělají jako sníh.Jsou-li jak purpurová látka,budou jak vlna beránčí.
19Jste-li ochotní a poslušní,budete požívat darů země.
20Jste-li však vzpurní a odbojní,budete požíráni mečem.Tak promluvila ústa Hospodinova.
21Ach, jak se kdysi věrné městostalo nevěstkou!Kdysi je naplňovalo právoa spravedlnost žila v něm –teď však jen vrahové.
22Tvé stříbro se proměnilo v strusku,tvé víno se vodou zředilo.
23Tví vládcové jsou samozvancia společníci zlodějů;všichni si úplatky oblíbili,záleží jim jen na zisku.Sirotkům nezjednávají právo,nemají zájem se zastat vdov.
24Nuže, toto praví Panovník,Hospodin zástupů, Mocný izraelský:Ach, jak si ulevím od svých nepřátel,svým protivníkům pomstím se!
25Obrátím proti tobě ruku,dočista vytavím tvoji strusku,odstraním z tebe všechnu nečistotu!
26Vrátím ti soudce tak jako kdysi,budeš mít rádce jako dřív.A potom budeš znovu nazýváno:Město spravedlnosti, Věrné město.
27Sion tehdy bude vykoupen právema jeho kajícní spravedlností.
28Zkáza však přijde na vzpurné a hříšné,zahyne každý, kdo Hospodina opouští.
29Hanba vám bude za posvátné háje,které se vám tak líbily;za ty zahrady se budete stydět,že jste se pro ně rozhodli.
30Budete jako dub, jemuž opadává listí,a jako zahrada bez vody.
31Ze siláka se stane koudela jiskrou bude jeho čin;obojí to pak spolu vzplane –nikdo to nebude moci uhasit!
1Vidění Izajáše, syna Amósova, které viděl o Judsku a Jeruzalému za dnů Uzijáše, Jótama, Achaza a Chizkijáše, králů judských.
2Slyšte, nebesa, naslouchej, země, tak promluvil Hospodin: „Syny jsem vychoval, pečoval o ně , ale vzepřeli se mi.
3Vůl zná svého hospodáře, osel jesle svého pána, mne však Izrael nezná, můj lid je nechápavý.“
4Ach, pronárode hříšný, lide obtížený vinou, potomstvo zlovolníků, synové šířící zkázu! Opustili Hospodina, Svatého, Boha Izraele, znevážili, odcizili se mu .
5Nač vás ještě bít? Jste jen umíněnější. Hlava je celá chorá a celé srdce zemdlené.
6Od hlavy až k patě nic zdravého není. Samá modřina a jizva i čerstvá rána, nejsou vymačkány ani obvázány ani ošetřeny olejem.
7Vaše země je zpustošená, vaše města vypálená ohněm, vaši půdu vám před očima vyžírají cizáci; je zpustošená, cizáky podvrácená.
8Dcera sijónská zůstala jako chatrč na vinici, jako budka v okurkovém poli, jako obležené město.
9A kdyby Hospodin zástupů nám neponechal hrstku těch, kdo přežili, byli bychom jako Sodoma, podobni Gomoře bychom byli.
10Slyšte slovo Hospodinovo, sodomští náčelníci, naslouchejte naučení našeho Boha, lide gomorský.
11„K čemu je mi množství vašich obětních hodů, praví Hospodin. Přesytil jsem se zápalných obětí beranů i tuku vykrmených dobytčat, nemám zájem o krev býčků, beránků a kozlů.
12Že se mi chodíte ukazovat! Kdo po vás chce, abyste šlapali má nádvoří?
13Nepřinášejte už šalebné obětní dary, kouř kadidla je mi ohavností, i novoluní, dny odpočinku a svolaná shromáždění; ničemnost a slavnostní shromáždění, to nemohu vystát.
14Z duše nenávidím vaše novoluní a slavnosti, jsou mi jen na obtíž, jsem vyčerpán, když je musím snášet.
15Když rozprostíráte své dlaně, zakrývám si před vámi oči. Ať se modlíte sebevíc, neslyším. Vaše ruce jsou celé od krve.
16Omyjte se, očisťte se, odkliďte mi své zlé skutky z očí, přestaňte páchat zlo.
17Učte se činit dobro. Hledejte právo, zakročte proti násilníku, dopomozte k právu sirotkovi, ujímejte se pře vdovy.
18Pojďte, projednejme to spolu , praví Hospodin. I kdyby vaše hříchy byly jako šarlat, zbělejí jako sníh, i kdyby byly rudé jako purpur, budou bílé jako vlna.
19Budete-li povolní a poslechnete, budete požívat dobrých darů země.
20Když však odmítnete a budete se zpěčovat, bude vás požírat meč.“ Tak promluvila Hospodinova ústa.
21Běda! Nevěstkou se stalo město věrné! Bývalo plné práva, přebývala v něm spravedlnost, teď jsou v něm vrahové.
22Tvé stříbro se stalo struskou, tvé víno je smíšené s vodou,
23tvoji velmoži jsou umíněnci, spolčenci zlodějů. Kdekdo miluje úplatek a rád bere dary; sirotkovi právo nezjednají a pře vdovy se k nim nedostane.
24Takový je výrok Pána, Hospodina zástupů, Přesilného, Boha Izraele: „Ach, jak se potěším na svých protivnících, vykonám pomstu na svých nepřátelích!
25Obrátím na tebe svou ruku, vytavím tvou strusku, jako louhem odloučím všechny tvé přimíšeniny.
26A vrátím ti soudce, jako byli na počátku, tvoje rádce, jako byli zprvu; pak tě budou nazývat městem spravedlnosti, městem věrným.“
27Sijón bude vykoupen soudem a ti v něm, kdo se obrátí, spravedlností.
28Zkáza nevěrných a hříšníků však bude stejná, zajdou ti, kdo opustili Hospodina.
29Budou zahanbeni pro mohutné stromy, po nichž jste dychtili, budete se stydět za zahrady, které jste si zvolili.
30Budete jako posvátný strom, jemuž vadne listí, jako zahrada, v níž není vody.
31Nejzdatnější bude koudelí a jeho skutky jiskrou; vzplane spolu obojí a nikdo to neuhasí.
1ḥăzōwn yəša‘yāhū ḇen- ’āmōwṣ, ’ăšer ḥāzāh, ‘al- yəhūḏāh wîrūšālim; bîmê ‘uzzîyāhū yōwṯām ’āḥāz yəḥizqîyāhū malḵê yəhūḏāh.
2šim‘ū šāmayim wəha’ăzînî ’ereṣ, kî Yahweh dibbêr; bānîm giddaltî wərōwmamtî, wəhêm pāšə‘ū ḇî.
3yāḏa‘ šōwr qōnêhū, waḥămōwr ’êḇūs bə‘ālāw; yiśrā’êl lō yāḏa‘, ‘ammî lō hiṯbōwnān.
4hōw gōw ḥōṭê, ‘am keḇeḏ ‘āwōn, zera‘ mərê‘îm, bānîm mašḥîṯîm; ‘āzəḇū ’eṯ- Yahweh ni’ăṣū ’eṯ- qəḏōwōš yiśrā’êl nāzōrū ’āḥōwr.
5‘al meh ṯukkū ‘ōwḏ tōwsîp̄ū sārāh; kāl- rōš lāḥolî, wəḵāl lêḇāḇ dawwāy.
6mikkap̄- reḡel wə‘aḏ- rōš ’ên- bōw məṯōm, peṣa‘ wəḥabbūrāh ūmakkāh ṭərîyāh; lō- zōrū wəlō ḥubbāšū, wəlō rukkəḵāh baššāmen.
7’arṣəḵem šəmāmāh, ‘ārêḵem śərup̄ōwṯ ’êš; ’aḏmaṯḵem, ləneḡdəḵem zārîm ’ōḵəlîm ’ōṯāh, ūšəmāmāh kəmahpêḵaṯ zārîm.
8wənōwṯrāh ḇaṯ- ṣîyōwn kəsukkāh ḇəḵārem; kimlūnāh ḇəmiqšāh kə‘îr nəṣūrāh.
9lūlê Yahweh ṣəḇā’ōwṯ, hōwṯîr lānū śārîḏ kim‘āṭ; kisḏōm hāyînū, la‘ămōrāh dāmînū. s
10šim‘ū ḏəḇar- Yahweh qəṣînê səḏōm; ha’ăzînū tōwraṯ ’ĕlōhênū ‘am ‘ămōrāh.
11lāmmāh- lî rōḇ- ziḇḥêḵem yōmar Yahweh, śāḇa‘tî ‘ōlōwṯ ’êlîm wəḥêleḇ mərî’îm; wəḏam pārîm ūḵəḇāśîm wə‘attūḏîm lō ḥāp̄āṣətî.
12kî ṯāḇō’ū, lêrā’ōwṯ pānāy; mî- ḇiqqêš zōṯ mîyeḏḵem rəmōs ḥăṣêrāy.
13lō ṯōwsîp̄ū, hāḇî minḥaṯ- šāw, qəṭōreṯ tōw‘êḇāh hî lî; ḥōḏeš wəšabbāṯ qərō miqrā, lō- ’ūḵal ’āwen wa‘ăṣārāh.
14ḥāḏəšêḵem ūmōw‘ăḏêḵem śānə’āh nap̄šî, hāyū ‘ālay lāṭōraḥ; nil’êṯî nəśō.
15ūḇəp̄āriśḵem kappêḵem, ’a‘lîm ‘ênay mikkem, gam kî- ṯarbū ṯəp̄illāh ’ênennî šōmêa‘; yəḏêḵem dāmîm mālê’ū.
16raḥăṣū hizzakkū, hāsîrū rōa‘ ma‘allêḵem minneḡeḏ ‘ênāy; ḥiḏlū hārêa‘.
17limḏū hêṭêḇ diršū mišpāṭ ’aššərū ḥāmōwṣ; šip̄ṭū yāṯōwm, rîḇū ’almānāh. s
18ləḵū- nā wəniwwāḵəḥāh yōmar Yahweh; ’im- yihyū ḥăṭā’êḵem kaššānîm kaššeleḡ yalbînū, ’im- ya’dîmū ḵattōwlā‘ kaṣṣemer yihyū.
19’im- tōḇū ūšəma‘tem; ṭūḇ hā’āreṣ tōḵêlū.
20wə’im- təmā’ănū ūmərîṯem; ḥereḇ tə’ukkəlū, kî pî Yahweh dibbêr. s
21’êḵāh hāyəṯāh ləzōwnāh, qiryāh ne’ĕmānāh; məlê’ăṯî mišpāṭ, ṣeḏeq yālîn bāh wə‘attāh məraṣṣəḥîm.
22kaspêḵ hāyāh ləsîḡîm; sāḇə’êḵ māhūl bammāyim.
23śārayiḵ sōwrrîm, wəḥaḇrê gannāḇîm, kullōw ’ōhêḇ šōḥaḏ, wərōḏêp̄ šalmōnîm; yāṯōwm lō yišpōṭū, wərîḇ ’almānāh lō- yāḇōw ’ălêhem. p̄
24lāḵên, nə’um hā’āḏōwn Yahweh ṣəḇā’ōwṯ, ’ăḇîr yiśrā’êl; hōw ’ennāḥêm miṣṣāray, wə’innāqəmāh mê’ōwyḇāy.
25wə’āšîḇāh yāḏî ‘ālayiḵ, wə’eṣrōp̄ kabbōr sîḡāyiḵ; wə’āsîrāh kāl- bəḏîlāyiḵ.
26wə’āšîḇāh šōp̄əṭayiḵ kəḇārišōnāh, wəyō‘ăṣayiḵ kəḇattəḥillāh; ’aḥărê- ḵên, yiqqārê lāḵ ‘îr haṣṣeḏeq, qiryāh ne’ĕmānāh.
27ṣîyōwn bəmišpāṭ tippāḏeh; wəšāḇehā biṣḏāqāh.
28wəšeḇer pōšə‘îm wəḥaṭṭā’îm yaḥdāw; wə‘ōzəḇê Yahweh yiḵlū.
29kî yêḇōšū, mê’êlîm ’ăšer ḥămaḏtem; wəṯaḥpərū, mêhaggannōwṯ ’ăšer bəḥartem.
30kî ṯihyū, kə’êlāh nōḇeleṯ ‘ālehā; ūḵəḡannāh, ’ăšer- mayim ’ên lāh.
31wəhāyāh heḥāsōn lin‘ōreṯ, ūp̄ō‘ălōw lənîṣōwṣ; ūḇā‘ărū šənêhem yaḥdāw wə’ên məḵabbeh. s