Habakuk, 1. kapitola

Nasledujúca kapitola >
Hab 1,1
Bremä, ktoré videl prorok Habakuk!
Výrok, ktorý prorok Abakuk prijal ako videnie.
Výrok, ktorý dostal vo videní prorok Habakuk.
Toto je výrok, ktorý prorok Habakuk prijal videním.
Ortel, který ve vidění přijal prorok Abakuk.
Výnos, který přijal ve vidění prorok Abakuk.
hammaśśā ’ăšer ḥāzāh, ḥăḇaqqūq hannāḇî.
הַמַּשָּׂא֙ אֲשֶׁ֣ר חָזָ֔ה חֲבַקּ֖וּק הַנָּבִֽיא׃
Hab 1,2
Až dokedy budem, Hospodine, pokorne volať o pomoc, a nevyslyšíš? Kričím k tebe pre ukrutnosť, a nezachraňuješ.
Dokedy budem volať o pomoc, Hospodine, a Ty nepočuješ? Kričať na Teba: Násilie! a nepomáhaš?
Dokedy mám volať, Pane, a nevyslyšíš? Kričím k tebe: "Násilie!", a nezachraňuješ?
Dokedy ešte budem volať o pomoc, Hospodin, a ty ma nevypočuješ? Volám na teba: Násilie!, ale nepomáhaš.
Jak dlouho mám, Hospodine, volat,a ty neslyšíš?Křičím k tobě: „Násilí!“a ty nezachráníš?
Jak dlouho již volám o pomoc, Hospodine, a ty neslyšíš. Úpím k tobě pro násilí, a ty nezachraňuješ.
‘aḏ- ’ānāh Yahweh šiwwa‘tî wəlō ṯišmā‘; ’ez‘aq ’êleḵā ḥāmās wəlō ṯōwōšîa‘.
עַד־ אָ֧נָה יְהוָ֛ה שִׁוַּ֖עְתִּי וְלֹ֣א תִשְׁמָ֑ע אֶזְעַ֥ק אֵלֶ֛יךָ חָמָ֖ס וְלֹ֥א תוֹשִֽׁיעַ׃
Hab 1,3
Prečo mi dávaš vidieť neprávosť, a prečo sa dívaš na trápenie? Zkaza a ukrutnosť je predo mnou, a vzniká spor, dvíha sa svár.
Prečo mi dovolíš hľadieť na krivdu, a sám sa dívaš na trápenie? Zhuba a násilie predo mnou, vzniká spor a škriepka povstáva.
Prečo mi dáš vidieť hriech a pozeráš na nešťastie? Útlak a násilie je predo mnou, rodí sa spor a vzniká zvada.
Prečo mi dávaš vidieť krivdu, aj sám sa pozeráš na trápenie? Skaza a ukrutnosť je predo mnou. Aj spor vzniká a hádka povstáva.
Proč mě necháváš vidět neštěstí?Proč bezpráví jen přihlížíš?Přede mnou jen zkáza a násilí,rostou hádky a rozpory.
Proč mi dáváš vidět ničemnosti a mlčky na trápení hledíš? Doléhají na mne zhouba a násilí, rozrostly se spory a sváry.
lāmmāh ṯar’ênî ’āwen wə‘āmāl tabbîṭ, wəšōḏ wəḥāmās ləneḡdî; wayhî rîḇ ūmāḏōwn yiśśā.
לָ֣מָּה תַרְאֵ֤נִי אָ֙וֶן֙ וְעָמָ֣ל תַּבִּ֔יט וְשֹׁ֥ד וְחָמָ֖ס לְנֶגְדִּ֑י וַיְהִ֧י רִ֦יב וּמָד֖וֹן יִשָּֽׂא׃
Hab 1,4
Preto zmeravel zákon, a súd nevychádza nikdy, lebo bezbožný obkľučuje spravedlivého; preto aj vychádza súd prevrátený.
Preto je zákon neúčinný a právo sa nikdy nedostáva navrch, lebo nešľachetník obkľučuje spravodlivého, preto sa právo kriví.
Preto sa ochromuje zákon a nikdy neprerazí právo, lebo bezbožník obchádza spravodlivého; preto vychádza pokrivené právo.
Preto je zákon neúčinný a právo nevychádza na svetlo, lebo bezbožník obkľučuje spravodlivého. Právo je preto prekrucované.
Zákon se zdá být bezmocnýa právo nelze prosadit.Spravedlivý obklíčen je ničemy,a tak se právo převrací.
Proto je tak ochromen zákon a nikdy se neprosadí právo. Spravedlivého obkličuje svévolník, proto je právo tak překrouceno.
‘al- kên tāp̄ūḡ tōwrāh, wəlō- yêṣê lāneṣaḥ mišpāṭ; kî rāšā‘ maḵtîr ’eṯ- haṣṣaddîq, ‘al- kên yêṣê mišpāṭ mə‘uqqāl.
עַל־ כֵּן֙ תָּפ֣וּג תּוֹרָ֔ה וְלֹֽא־ יֵצֵ֥א לָנֶ֖צַח מִשְׁפָּ֑ט כִּ֤י רָשָׁע֙ מַכְתִּ֣יר אֶת־ הַצַּדִּ֔יק עַל־ כֵּ֛ן יֵצֵ֥א מִשְׁפָּ֖ט מְעֻקָּֽל׃
Hab 1,5
Pozrite na národy, hľaďte a zhrozte sa bezradní, lebo vykonám dielo vo vašich dňoch, že mu neuveríte, keď sa budete rozprávať.
Pozrite na národy a hľaďte, užasnite v údive, lebo za vašich dní vykonávam skutok, o ktorom by ste neverili, keby vám o ňom rozprávali.
"Pozrite medzi národy a viďte a zhrozíte sa úžasne, lebo vo vašich dňoch vykonám čin, že neuveríte, keď vám ho rozpovedia.
Pohliadnite na národy a viďte! Len sa pozrite a zastaňte v údive, lebo za vašich dní konám dielo, ktorému by ste neverili, keby vám ho rozpovedali.
„Jen se rozhlédněte po národech,užasněte a divte se!Já konám dílo ve vašich dnech,o kterém neuvěříte,i kdyby vám to někdo vyprávěl.
Pohleďte na pronárody, popatřte! Ustrnete údivem nad tím, co vykonám za vašich dnů. Nebudete věřit, až se o tom bude vypravovat.
rə’ū ḇaggōwyim wəhabbîṭū, wəhittamməhū təmāhū; kî- p̄ō‘al pō‘êl bîmêḵem, lō ṯa’ămînū kî yəsuppār.
רְא֤וּ בַגּוֹיִם֙ וְֽהַבִּ֔יטוּ וְהִֽתַּמְּה֖וּ תְּמָ֑הוּ כִּי־ פֹ֙עַל֙ פֹּעֵ֣ל בִּֽימֵיכֶ֔ם לֹ֥א תַאֲמִ֖ינוּ כִּ֥י יְסֻפָּֽר׃
Hab 1,6
Lebo hľa, vzbudím Chaldejov, národ ľúty a rýchly, ktorý chodí na šíriny zeme, aby zaujal dedične príbytky, nie svoje.
Lebo, hľa, vzbudím Chaldejcov - národ zúrivý a prudký, ktorý prejde šíravy zeme, aby zabral obydlia, ktoré mu nepatria.
Lebo, hľa, ja vzbudím Chaldejcov, hrozný a obratný národ, ktorý sa rozíde po šírej zemi, aby dobyl obydlia, ktoré nie sú jeho.
Vzbudím totiž Chaldejov — národ vzdorovitý a dravý, ktorý prejde šíravy zeme, aby zaujal príbytky, ktoré nie sú jeho.
Hle – probouzím Babyloňany,národ krutý a prchlivý,který se rozejde širou zemí,aby obsadil území, jež jim nepatří.
Já totiž povolám Kaldejce, pronárod krutý a prchlivý, jenž projde široširou zemí, aby se zmocnil příbytků, které mu nepatří.
Hab 1,7
Hrozný je a strašný; od neho vyjde jeho súd a jeho vznešenosť.
Je strašný a hrozný - jeho právo a povýšenosť pochádza z neho samého.
Úžasný je a strašný, jeho právo a pýcha vychádza od neho.
Je hrozný a príšerný. Právo a vysoké postavenie odvodzuje od seba.
Jsou strašliví a úděsní,právo a čest sami si určují.
Je příšerný a hrozný, vyhlašuje vlastní svrchované právo.
’āyōm wənōwrā hū; mimmennū mišpāṭōw ūśə’êṯōw yêṣê.
אָיֹ֥ם וְנוֹרָ֖א ה֑וּא מִמֶּ֕נּוּ מִשְׁפָּט֥וֹ וּשְׂאֵת֖וֹ יֵצֵֽא׃
Hab 1,8
Jeho kone budú rýchlejšie ako pardovia, a budú ľútejší ako vlci večera; jeho jazdcov bude veľké množstvo, a jeho jazdci prijdú zďaleka; poletia ako orol, ktorý sa ponáhľa zožať.
Jeho kone sú rýchlejšie ako leopardy a ľútejšie než vlci za večera. Jeho jazdci sa cvalom priženú, zďaleka prídu jeho jazdci, priletia ako orol, ktorý sa vrhá na pokrm.
Ľahšie než leopardy sú jeho kone, rýchlejšie ako vlky za večera; jeho jazdci sa ženú, jeho jazdci prichádzajú zďaleka, letia sťa orol, keď sa vrhá na korisť.
Jeho kone sú rýchlejšie než leopardy a divokejšie než vlci za súmraku. Jeho jazdci uháňajú. Zďaleka sa priženú jeho kone, priletia ako orol, ktorý sa náhli za korisťou.
Jejich koně jsou rychlejší než leopard,divočejší než vlci zvečera.Jejich jízda uhání střemhlav,jejich jezdci se ženou zdaleka,letí jak orel, jako když kořist napadá.
Jeho koně jsou hbitější než levharti, dravější než vlci za večera; jeho jezdci uhánějí tryskem, jeho jízda se zdaleka žene, letí jako orlice, jež spěchá za kořistí.
wəqallū minnəmêrîm sūsāw, wəḥaddū mizzə’êḇê ‘ereḇ, ūp̄āšū pārāšāw; ūp̄ārāšāw mêrāḥōwq yāḇō’ū, yā‘up̄ū kənešer ḥāš le’ĕḵōwl.
וְקַלּ֨וּ מִנְּמֵרִ֜ים סוּסָ֗יו וְחַדּוּ֙ מִזְּאֵ֣בֵי עֶ֔רֶב וּפָ֖שׁוּ פָּֽרָשָׁ֑יו וּפָֽרָשָׁיו֙ מֵרָח֣וֹק יָבֹ֔אוּ יָעֻ֕פוּ כְּנֶ֖שֶׁר חָ֥שׁ לֶאֱכֽוֹל׃
Hab 1,9
Každý prijde na ukrutnosť; smer ich tvárí bude napred, a nasbiera zajatých ako piesku.
Každý z nich ide za násilím, hrôza z nich kráča pred nimi, zbierajú zajatcov sťa piesok.
Každý kráča za násilím, všetky ich tváre sú východný vietor, nakopia zajatcov ako piesku.
Každý z nich ide za násilím, dychtivo mieri vpred na východ a zhromažďuje zajatcov, ktorých je ako piesku.
Každý přichází páchat násilí,kupředu míří každý z nich,zajatců jak písku sbírají.
Každý z nich se žene za násilím, dychtivě míří vpřed. Sebral zajatců jak písku.
kullōh ləḥāmās yāḇōw, məḡammaṯ pənêhem qāḏîmāh; wayye’ĕsōp̄ kaḥōwl šeḇî.
כֻּלֹּה֙ לְחָמָ֣ס יָב֔וֹא מְגַמַּ֥ת פְּנֵיהֶ֖ם קָדִ֑ימָה וַיֶּאֱסֹ֥ף כַּח֖וֹל שֶֽׁבִי׃
Hab 1,10
Ten sa vysmeje kráľom, a kniežatá mu budú za posmech; on sa vysmeje každej pevnosti, lebo nasype prachu a zaujme ju.
Vysmieva sa z kráľov a kniežatá sú mu na posmech. Z každej pevnosti sa smeje, urobí násyp a obkľúči ju.
Posmech si robí z kráľov kniežatá sú mu na výsmech, vysmieva sa každej pevnosti nakopí piesku a zaujme ju.
Tento národ sa vysmieva z kráľov, kniežatá sú mu na posmech, z každej pevnosti sa smeje — navŕši zeminu a zaujme ju.
Králům se jen vysmívají,k smíchu jsou jim vladaři.Každé pevnosti se smějí,navrší násep a dobudou ji.
Z králů si tropí žerty, hodnostáři jsou mu k smíchu, každé pevnosti se směje, nahrne prach a dobude ji.
wəhū bamməlāḵîm yiṯqallās, wərōzənîm miśḥāq lōw; hū ləḵāl miḇṣār yiśḥāq, wayyiṣbōr ‘āp̄ār wayyilkəḏāh.
וְהוּא֙ בַּמְּלָכִ֣ים יִתְקַלָּ֔ס וְרֹזְנִ֖ים מִשְׂחָ֣ק ל֑וֹ ה֚וּא לְכָל־ מִבְצָ֣ר יִשְׂחָ֔ק וַיִּצְבֹּ֥ר עָפָ֖ר וַֽיִּלְכְּדָֽהּ׃
Hab 1,11
Vtedy prejde jako vietor, prekročí a previní sa; tá jeho sila bude jeho bohom.
Potom sa preženie sťa vietor - a ide ďalej, on vlastnú silu urobí si bohom.
Nato mu nadmieru ožije duch, prehreší sa, svoju silu pokladá za boha."
Potom sa preženie ako vietor a previní sa tým, že vlastná sila mu bude bohom.
Pak ale jako vítr přeletí a budou pryč –kdo má svou sílu za boha, se provinil!“
Potom přelétne jak vítr a táhne dál obtížen vinou, za boha má vlastní sílu.
’āz ḥālap̄ rūaḥ wayya‘ăḇōr wə’āšêm; zū ḵōḥōw lêlōhōw.
אָ֣ז חָלַ֥ף ר֛וּחַ וַֽיַּעֲבֹ֖ר וְאָשֵׁ֑ם ז֥וּ כֹח֖וֹ לֵאלֹהֽוֹ׃
Hab 1,12
Či nie si ty od pradávna Hospodine, môj Bože, môj Svätý? Nezomrieme! Hospodine, postavil si ho na súd, a, Skalo, založil si ho trestať.
Či Ty, Hospodine, nie si od večnosti, Bože môj, Svätý môj? My nezomrieme! Hospodine, Ty si ho ustanovil vykonať súd, a Ty, ó skala, si ho určil vykonať trest.
Či nie si ty, Pane, od pradávna? Môj Bože, môj Svätý, nezomrieme! Pane, pre súd si ho ustanovil; Skala, pre karhanie si ho postavil.
Či ty nie si od vekov, Hospodin, môj Boh, môj Svätý? Nezomrieme! Hospodin, poveril si ho súdom; Skala, uložil si mu trestať.
Copak tu nejsi, Hospodine, od věků?Ty neumíráš, svatý Bože můj.Ty jsi jim, Hospodine, svěřil soud,poslal jsi je, Skálo má, zjednat nápravu.
Cožpak nejsi od pradávna, Hospodine, svatý Bože můj? My nezemřeme. Hospodine, pověřil jsi ho soudem, Skálo, uložil jsi mu, aby trestal.
hălōw ’attāh miqqeḏem, Yahweh ’ĕlōhay qəḏōšî lō nāmūṯ; Yahweh ləmišpāṭ śamtōw, wəṣūr ləhōwḵîaḥ yəsaḏtōw.
הֲל֧וֹא אַתָּ֣ה מִקֶּ֗דֶם יְהוָ֧ה אֱלֹהַ֛י קְדֹשִׁ֖י לֹ֣א נָמ֑וּת יְהוָה֙ לְמִשְׁפָּ֣ט שַׂמְתּ֔וֹ וְצ֖וּר לְהוֹכִ֥יחַ יְסַדְתּֽוֹ׃
Hab 1,13
Si pričistých očí, než aby si hľadel na zlé, a nemôžeš sa dívať na trápenie. Prečo sa dívaš na vierolomných? mlčíš, keď pohlcuje bezbožný toho, kto je spravedlivejší od neho?
Pričisté sú Tvoje oči, aby sa dívali na zlo, Ty nemôžeš hľadieť na trápenie! Prečo hľadíš na neverných, a mlčíš, keď nešľachetník pohlcuje spravodlivejšieho, ako je sám?
Máš čisté oči, nechceš vidieť zlo a nemôžeš hľadieť na nešťastie. Prečo hľadíš mlčky na protivníkov, keď zločinci hlcú lepších od seba?
Tvoje oči sú príliš čisté, aby sa dívali na zlo. Ty sa nemôžeš pozerať na trápenie! Prečo hľadíš na neverných a mlčíš, keď bezbožný pohlcuje spravodlivejšieho od neho?
Ty máš však čisté oči,nemůžeš přihlížet trápenía dívat se na neštěstí.Proč tedy snášíš proradníky?Proč mlčíš, když darebákpožírá spravedlivějšího, než je sám?
Tvé oči jsou čisté, nemohou se dívat na zlo a hledět na trápení. Proč tedy trpíš věrolomné, mlčíš, když svévolník pohlcuje spravedlivějšího?
ṭəhōwr ‘ênayim mêrə’ōwṯ rā‘, wəhabbîṭ ’el- ‘āmāl lō ṯūḵāl; lāmmāh ṯabbîṭ bōwḡḏîm, taḥărîš bəḇalla‘ rāšā‘ ṣaddîq mimmennū.
טְה֤וֹר עֵינַ֙יִם֙ מֵרְא֣וֹת רָ֔ע וְהַבִּ֥יט אֶל־ עָמָ֖ל לֹ֣א תוּכָ֑ל לָ֤מָּה תַבִּיט֙ בּֽוֹגְדִ֔ים תַּחֲרִ֕ישׁ בְּבַלַּ֥ע רָשָׁ֖ע צַדִּ֥יק מִמֶּֽנּוּ׃
Hab 1,14
A učinil si ľudí jako ryby mora, jako plaz, ktorý nemá panovníka.
Ľudí robíš podobnými morským rybám a podobnými červom, ktoré nemajú vládcu?
Ľudí robíš podobnými rybám v mori, plazom, ktoré nemajú vládcu.
Ľudí si urobil podobných morským rybám a plazom, ktoré nemajú vládcu.
Učinil jsi lidi jak ryby v moři,jak drobnou havěť bez vůdce?
Což jsi učinil lidstvo jako mořské ryby, jako havěť, nad níž nevládne nikdo?
watta‘ăśeh ’āḏām kiḏḡê hayyām; kəremeś lō- mōšêl bōw.
וַתַּעֲשֶׂ֥ה אָדָ֖ם כִּדְגֵ֣י הַיָּ֑ם כְּרֶ֖מֶשׂ לֹא־ מֹשֵׁ֥ל בּֽוֹ׃
Hab 1,15
Všetko to vyťahuje na udici, tiahne to vo svojej sieti a sberá to do svojho vleku, preto sa raduje a plesá.
Všetko chce vychytať udicou, vyloviť do svojej siete, pozbierať svojím čereňom; preto raduje sa a jasá.
Všetkých vylovil svojou udicou, povyťahoval svojou sieťou a pozbieral ich do svojho čereňa, preto sa raduje a plesá.
Všetky ich chytá na udicu, vlečie vo svojej sieti a zhromažďuje do svojho čereňa; raduje sa z toho a jasá.
Nepřátelé ale všechny loví udicí,tahají čeřenem, chytají do sítí.Proto se radují a jásají,
On udicí vytahuje všechny a lapá je do své sítě, do svého nevodu je chytá. Proto se raduje a jásá.
kullōh bəḥakkāh hê‘ălāh, yəḡōrêhū ḇəḥermōw, wəya’asp̄êhū bəmiḵmartōw; ‘al- kên yiśmaḥ wəyāḡîl.
כֻּלֹּה֙ בְּחַכָּ֣ה הֵֽעֲלָ֔ה יְגֹרֵ֣הוּ בְחֶרְמ֔וֹ וְיַאַסְפֵ֖הוּ בְּמִכְמַרְתּ֑וֹ עַל־ כֵּ֖ן יִשְׂמַ֥ח וְיָגִֽיל׃
Hab 1,16
Preto obetuje svojej sieti a kadí svojmu vleku, lebo od nich je mastný jeho podiel a tučný jeho pokrm.
Preto obetuje svojej sieti, kadidlo páli svojmu čereňu, lebo z nich má svoj tučný podiel a bohatý pokrm.
Za to obetuje svojej sieti, prináša kadidlo svojmu čereňu, veď ich pomocou má tučný podiel a mastný pokrm.
Preto obetuje svojej sieti a svojmu čereňu páli kadidlo, lebo má z nich tučný podiel a výdatný pokrm.
proto své síti obětujía svému čeřeni pálí oběti.Vždyť si díky nim užívají do sytostity nejvydatnější pokrmy.
Proto obětuje své síti a svému nevodu pálí kadidlo; neboť skrze ně se mu dostává výborného podílu a nejtučnějšího pokrmu.
‘al- kên yəzabbêaḥ ləḥermōw, wîqaṭṭêr ləmiḵmartōw; kî ḇāhêmmāh šāmên ḥelqōw, ūma’ăḵālōw bəri’āh.
עַל־ כֵּן֙ יְזַבֵּ֣חַ לְחֶרְמ֔וֹ וִֽיקַטֵּ֖ר לְמִכְמַרְתּ֑וֹ כִּ֤י בָהֵ֙מָּה֙ שָׁמֵ֣ן חֶלְק֔וֹ וּמַאֲכָל֖וֹ בְּרִאָֽה׃
Hab 1,17
Či azda pre to bude vyprázdňovať svoju sieť a bude ustavične vraždiť národy a nezľutuje sa?
Či smie preto vyprázdňovať svoju sieť a bez ľútosti stále vraždiť národy?
Či má preto vyprázdňovať svoju sieť a ustavične bez milosti zabíjať národy?
Vari bude neustále vyprázdňovať sieť a neľútostne vraždiť národy?
To budou pořád vyprazdňovat svou síťa bez lítosti vraždit národy?
Což bude svou síť vyprazdňovat bez přestání, bez soucitu vraždit pronárody?
ha‘al kên yārîq ḥermōw; wəṯāmîḏ lahărōḡ gōwyim lō yaḥmōwl. s
הַ֥עַל כֵּ֖ן יָרִ֣יק חֶרְמ֑וֹ וְתָמִ֛יד לַהֲרֹ֥ג גּוֹיִ֖ם לֹ֥א יַחְמֽוֹל׃ ס
1Bremä, ktoré videl prorok Habakuk! 2Až dokedy budem, Hospodine, pokorne volať o pomoc, a nevyslyšíš? Kričím k tebe pre ukrutnosť, a nezachraňuješ. 3Prečo mi dávaš vidieť neprávosť, a prečo sa dívaš na trápenie? Zkaza a ukrutnosť je predo mnou, a vzniká spor, dvíha sa svár. 4Preto zmeravel zákon, a súd nevychádza nikdy, lebo bezbožný obkľučuje spravedlivého; preto aj vychádza súd prevrátený. 5Pozrite na národy, hľaďte a zhrozte sa bezradní, lebo vykonám dielo vo vašich dňoch, že mu neuveríte, keď sa budete rozprávať. 6Lebo hľa, vzbudím Chaldejov, národ ľúty a rýchly, ktorý chodí na šíriny zeme, aby zaujal dedične príbytky, nie svoje. 7Hrozný je a strašný; od neho vyjde jeho súd a jeho vznešenosť. 8Jeho kone budú rýchlejšie ako pardovia, a budú ľútejší ako vlci večera; jeho jazdcov bude veľké množstvo, a jeho jazdci prijdú zďaleka; poletia ako orol, ktorý sa ponáhľa zožať. 9Každý prijde na ukrutnosť; smer ich tvárí bude napred, a nasbiera zajatých ako piesku.
10Ten sa vysmeje kráľom, a kniežatá mu budú za posmech; on sa vysmeje každej pevnosti, lebo nasype prachu a zaujme ju. 11Vtedy prejde jako vietor, prekročí a previní sa; tá jeho sila bude jeho bohom. 12Či nie si ty od pradávna Hospodine, môj Bože, môj Svätý? Nezomrieme! Hospodine, postavil si ho na súd, a, Skalo, založil si ho trestať. 13Si pričistých očí, než aby si hľadel na zlé, a nemôžeš sa dívať na trápenie. Prečo sa dívaš na vierolomných? mlčíš, keď pohlcuje bezbožný toho, kto je spravedlivejší od neho? 14A učinil si ľudí jako ryby mora, jako plaz, ktorý nemá panovníka. 15Všetko to vyťahuje na udici, tiahne to vo svojej sieti a sberá to do svojho vleku, preto sa raduje a plesá. 16Preto obetuje svojej sieti a kadí svojmu vleku, lebo od nich je mastný jeho podiel a tučný jeho pokrm. 17Či azda pre to bude vyprázdňovať svoju sieť a bude ustavične vraždiť národy a nezľutuje sa?
1Výrok, ktorý prorok Abakuk prijal ako videnie. 2Dokedy budem volať o pomoc, Hospodine, a Ty nepočuješ? Kričať na Teba: Násilie! a nepomáhaš? 3Prečo mi dovolíš hľadieť na krivdu, a sám sa dívaš na trápenie? Zhuba a násilie predo mnou, vzniká spor a škriepka povstáva. 4Preto je zákon neúčinný a právo sa nikdy nedostáva navrch, lebo nešľachetník obkľučuje spravodlivého, preto sa právo kriví. 5Pozrite na národy a hľaďte, užasnite v údive, lebo za vašich dní vykonávam skutok, o ktorom by ste neverili, keby vám o ňom rozprávali. 6Lebo, hľa, vzbudím Chaldejcov - národ zúrivý a prudký, ktorý prejde šíravy zeme, aby zabral obydlia, ktoré mu nepatria. 7Je strašný a hrozný - jeho právo a povýšenosť pochádza z neho samého. 8Jeho kone sú rýchlejšie ako leopardy a ľútejšie než vlci za večera. Jeho jazdci sa cvalom priženú, zďaleka prídu jeho jazdci, priletia ako orol, ktorý sa vrhá na pokrm. 9Každý z nich ide za násilím, hrôza z nich kráča pred nimi, zbierajú zajatcov sťa piesok.
10Vysmieva sa z kráľov a kniežatá sú mu na posmech. Z každej pevnosti sa smeje, urobí násyp a obkľúči ju. 11Potom sa preženie sťa vietor - a ide ďalej, on vlastnú silu urobí si bohom. 12Či Ty, Hospodine, nie si od večnosti, Bože môj, Svätý môj? My nezomrieme! Hospodine, Ty si ho ustanovil vykonať súd, a Ty, ó skala, si ho určil vykonať trest. 13Pričisté sú Tvoje oči, aby sa dívali na zlo, Ty nemôžeš hľadieť na trápenie! Prečo hľadíš na neverných, a mlčíš, keď nešľachetník pohlcuje spravodlivejšieho, ako je sám? 14Ľudí robíš podobnými morským rybám a podobnými červom, ktoré nemajú vládcu? 15Všetko chce vychytať udicou, vyloviť do svojej siete, pozbierať svojím čereňom; preto raduje sa a jasá. 16Preto obetuje svojej sieti, kadidlo páli svojmu čereňu, lebo z nich má svoj tučný podiel a bohatý pokrm. 17Či smie preto vyprázdňovať svoju sieť a bez ľútosti stále vraždiť národy?
1Výrok, ktorý dostal vo videní prorok Habakuk. 2Dokedy mám volať, Pane, a nevyslyšíš? Kričím k tebe: "Násilie!", a nezachraňuješ? 3Prečo mi dáš vidieť hriech a pozeráš na nešťastie? Útlak a násilie je predo mnou, rodí sa spor a vzniká zvada. 4Preto sa ochromuje zákon a nikdy neprerazí právo, lebo bezbožník obchádza spravodlivého; preto vychádza pokrivené právo. 5"Pozrite medzi národy a viďte a zhrozíte sa úžasne, lebo vo vašich dňoch vykonám čin, že neuveríte, keď vám ho rozpovedia. 6Lebo, hľa, ja vzbudím Chaldejcov, hrozný a obratný národ, ktorý sa rozíde po šírej zemi, aby dobyl obydlia, ktoré nie sú jeho. 7Úžasný je a strašný, jeho právo a pýcha vychádza od neho. 8Ľahšie než leopardy sú jeho kone, rýchlejšie ako vlky za večera; jeho jazdci sa ženú, jeho jazdci prichádzajú zďaleka, letia sťa orol, keď sa vrhá na korisť. 9Každý kráča za násilím, všetky ich tváre sú východný vietor, nakopia zajatcov ako piesku.
10Posmech si robí z kráľov kniežatá sú mu na výsmech, vysmieva sa každej pevnosti nakopí piesku a zaujme ju. 11Nato mu nadmieru ožije duch, prehreší sa, svoju silu pokladá za boha." 12Či nie si ty, Pane, od pradávna? Môj Bože, môj Svätý, nezomrieme! Pane, pre súd si ho ustanovil; Skala, pre karhanie si ho postavil. 13Máš čisté oči, nechceš vidieť zlo a nemôžeš hľadieť na nešťastie. Prečo hľadíš mlčky na protivníkov, keď zločinci hlcú lepších od seba? 14Ľudí robíš podobnými rybám v mori, plazom, ktoré nemajú vládcu. 15Všetkých vylovil svojou udicou, povyťahoval svojou sieťou a pozbieral ich do svojho čereňa, preto sa raduje a plesá. 16Za to obetuje svojej sieti, prináša kadidlo svojmu čereňu, veď ich pomocou má tučný podiel a mastný pokrm. 17Či má preto vyprázdňovať svoju sieť a ustavične bez milosti zabíjať národy?
1Toto je výrok, ktorý prorok Habakuk prijal videním. 2Dokedy ešte budem volať o pomoc, Hospodin, a ty ma nevypočuješ? Volám na teba: Násilie!, ale nepomáhaš. 3Prečo mi dávaš vidieť krivdu, aj sám sa pozeráš na trápenie? Skaza a ukrutnosť je predo mnou. Aj spor vzniká a hádka povstáva. 4Preto je zákon neúčinný a právo nevychádza na svetlo, lebo bezbožník obkľučuje spravodlivého. Právo je preto prekrucované. 5Pohliadnite na národy a viďte! Len sa pozrite a zastaňte v údive, lebo za vašich dní konám dielo, ktorému by ste neverili, keby vám ho rozpovedali. 6Vzbudím totiž Chaldejov — národ vzdorovitý a dravý, ktorý prejde šíravy zeme, aby zaujal príbytky, ktoré nie sú jeho. 7Je hrozný a príšerný. Právo a vysoké postavenie odvodzuje od seba. 8Jeho kone sú rýchlejšie než leopardy a divokejšie než vlci za súmraku. Jeho jazdci uháňajú. Zďaleka sa priženú jeho kone, priletia ako orol, ktorý sa náhli za korisťou. 9Každý z nich ide za násilím, dychtivo mieri vpred na východ a zhromažďuje zajatcov, ktorých je ako piesku.
10Tento národ sa vysmieva z kráľov, kniežatá sú mu na posmech, z každej pevnosti sa smeje — navŕši zeminu a zaujme ju. 11Potom sa preženie ako vietor a previní sa tým, že vlastná sila mu bude bohom. 12Či ty nie si od vekov, Hospodin, môj Boh, môj Svätý? Nezomrieme! Hospodin, poveril si ho súdom; Skala, uložil si mu trestať. 13Tvoje oči sú príliš čisté, aby sa dívali na zlo. Ty sa nemôžeš pozerať na trápenie! Prečo hľadíš na neverných a mlčíš, keď bezbožný pohlcuje spravodlivejšieho od neho? 14Ľudí si urobil podobných morským rybám a plazom, ktoré nemajú vládcu. 15Všetky ich chytá na udicu, vlečie vo svojej sieti a zhromažďuje do svojho čereňa; raduje sa z toho a jasá. 16Preto obetuje svojej sieti a svojmu čereňu páli kadidlo, lebo má z nich tučný podiel a výdatný pokrm. 17Vari bude neustále vyprázdňovať sieť a neľútostne vraždiť národy?
1Ortel, který ve vidění přijal prorok Abakuk. 2Jak dlouho mám, Hospodine, volat,a ty neslyšíš?Křičím k tobě: „Násilí!“a ty nezachráníš? 3Proč mě necháváš vidět neštěstí?Proč bezpráví jen přihlížíš?Přede mnou jen zkáza a násilí,rostou hádky a rozpory. 4Zákon se zdá být bezmocnýa právo nelze prosadit.Spravedlivý obklíčen je ničemy,a tak se právo převrací. 5„Jen se rozhlédněte po národech,užasněte a divte se!Já konám dílo ve vašich dnech,o kterém neuvěříte,i kdyby vám to někdo vyprávěl. 6Hle – probouzím Babyloňany,národ krutý a prchlivý,který se rozejde širou zemí,aby obsadil území, jež jim nepatří. 7Jsou strašliví a úděsní,právo a čest sami si určují. 8Jejich koně jsou rychlejší než leopard,divočejší než vlci zvečera.Jejich jízda uhání střemhlav,jejich jezdci se ženou zdaleka,letí jak orel, jako když kořist napadá. 9Každý přichází páchat násilí,kupředu míří každý z nich,zajatců jak písku sbírají.
10Králům se jen vysmívají,k smíchu jsou jim vladaři.Každé pevnosti se smějí,navrší násep a dobudou ji. 11Pak ale jako vítr přeletí a budou pryč –kdo má svou sílu za boha, se provinil!“ 12Copak tu nejsi, Hospodine, od věků?Ty neumíráš, svatý Bože můj.Ty jsi jim, Hospodine, svěřil soud,poslal jsi je, Skálo má, zjednat nápravu. 13Ty máš však čisté oči,nemůžeš přihlížet trápenía dívat se na neštěstí.Proč tedy snášíš proradníky?Proč mlčíš, když darebákpožírá spravedlivějšího, než je sám? 14Učinil jsi lidi jak ryby v moři,jak drobnou havěť bez vůdce? 15Nepřátelé ale všechny loví udicí,tahají čeřenem, chytají do sítí.Proto se radují a jásají, 16proto své síti obětujía svému čeřeni pálí oběti.Vždyť si díky nim užívají do sytostity nejvydatnější pokrmy. 17To budou pořád vyprazdňovat svou síťa bez lítosti vraždit národy?
1Výnos, který přijal ve vidění prorok Abakuk. 2Jak dlouho již volám o pomoc, Hospodine, a ty neslyšíš. Úpím k tobě pro násilí, a ty nezachraňuješ. 3Proč mi dáváš vidět ničemnosti a mlčky na trápení hledíš? Doléhají na mne zhouba a násilí, rozrostly se spory a sváry. 4Proto je tak ochromen zákon a nikdy se neprosadí právo. Spravedlivého obkličuje svévolník, proto je právo tak překrouceno. 5Pohleďte na pronárody, popatřte! Ustrnete údivem nad tím, co vykonám za vašich dnů. Nebudete věřit, až se o tom bude vypravovat. 6Já totiž povolám Kaldejce, pronárod krutý a prchlivý, jenž projde široširou zemí, aby se zmocnil příbytků, které mu nepatří. 7Je příšerný a hrozný, vyhlašuje vlastní svrchované právo. 8Jeho koně jsou hbitější než levharti, dravější než vlci za večera; jeho jezdci uhánějí tryskem, jeho jízda se zdaleka žene, letí jako orlice, jež spěchá za kořistí. 9Každý z nich se žene za násilím, dychtivě míří vpřed. Sebral zajatců jak písku.
10Z králů si tropí žerty, hodnostáři jsou mu k smíchu, každé pevnosti se směje, nahrne prach a dobude ji. 11Potom přelétne jak vítr a táhne dál obtížen vinou, za boha má vlastní sílu. 12Cožpak nejsi od pradávna, Hospodine, svatý Bože můj? My nezemřeme. Hospodine, pověřil jsi ho soudem, Skálo, uložil jsi mu, aby trestal. 13Tvé oči jsou čisté, nemohou se dívat na zlo a hledět na trápení. Proč tedy trpíš věrolomné, mlčíš, když svévolník pohlcuje spravedlivějšího? 14Což jsi učinil lidstvo jako mořské ryby, jako havěť, nad níž nevládne nikdo? 15On udicí vytahuje všechny a lapá je do své sítě, do svého nevodu je chytá. Proto se raduje a jásá. 16Proto obětuje své síti a svému nevodu pálí kadidlo; neboť skrze ně se mu dostává výborného podílu a nejtučnějšího pokrmu. 17Což bude svou síť vyprazdňovat bez přestání, bez soucitu vraždit pronárody?
1hammaśśā ’ăšer ḥāzāh, ḥăḇaqqūq hannāḇî. 2‘aḏ- ’ānāh Yahweh šiwwa‘tî wəlō ṯišmā‘; ’ez‘aq ’êleḵā ḥāmās wəlō ṯōwōšîa‘. 3lāmmāh ṯar’ênî ’āwen wə‘āmāl tabbîṭ, wəšōḏ wəḥāmās ləneḡdî; wayhî rîḇ ūmāḏōwn yiśśā. 4‘al- kên tāp̄ūḡ tōwrāh, wəlō- yêṣê lāneṣaḥ mišpāṭ; kî rāšā‘ maḵtîr ’eṯ- haṣṣaddîq, ‘al- kên yêṣê mišpāṭ mə‘uqqāl. 5rə’ū ḇaggōwyim wəhabbîṭū, wəhittamməhū təmāhū; kî- p̄ō‘al pō‘êl bîmêḵem, lō ṯa’ămînū kî yəsuppār. 6kî- hinnî mêqîm ’eṯ- hakkaśdîm, haggōw hammar wəhannimhār; hahōwlêḵ ləmerḥăḇê- ’ereṣ, lārešeṯ miškānōwṯ lō- lōw. 7’āyōm wənōwrā hū; mimmennū mišpāṭōw ūśə’êṯōw yêṣê. 8wəqallū minnəmêrîm sūsāw, wəḥaddū mizzə’êḇê ‘ereḇ, ūp̄āšū pārāšāw; ūp̄ārāšāw mêrāḥōwq yāḇō’ū, yā‘up̄ū kənešer ḥāš le’ĕḵōwl. 9kullōh ləḥāmās yāḇōw, məḡammaṯ pənêhem qāḏîmāh; wayye’ĕsōp̄ kaḥōwl šeḇî.
10wəhū bamməlāḵîm yiṯqallās, wərōzənîm miśḥāq lōw; hū ləḵāl miḇṣār yiśḥāq, wayyiṣbōr ‘āp̄ār wayyilkəḏāh. 11’āz ḥālap̄ rūaḥ wayya‘ăḇōr wə’āšêm; zū ḵōḥōw lêlōhōw. 12hălōw ’attāh miqqeḏem, Yahweh ’ĕlōhay qəḏōšî lō nāmūṯ; Yahweh ləmišpāṭ śamtōw, wəṣūr ləhōwḵîaḥ yəsaḏtōw. 13ṭəhōwr ‘ênayim mêrə’ōwṯ rā‘, wəhabbîṭ ’el- ‘āmāl lō ṯūḵāl; lāmmāh ṯabbîṭ bōwḡḏîm, taḥărîš bəḇalla‘ rāšā‘ ṣaddîq mimmennū. 14watta‘ăśeh ’āḏām kiḏḡê hayyām; kəremeś lō- mōšêl bōw. 15kullōh bəḥakkāh hê‘ălāh, yəḡōrêhū ḇəḥermōw, wəya’asp̄êhū bəmiḵmartōw; ‘al- kên yiśmaḥ wəyāḡîl. 16‘al- kên yəzabbêaḥ ləḥermōw, wîqaṭṭêr ləmiḵmartōw; kî ḇāhêmmāh šāmên ḥelqōw, ūma’ăḵālōw bəri’āh. 17ha‘al kên yārîq ḥermōw; wəṯāmîḏ lahărōḡ gōwyim lō yaḥmōwl. s
Nasledujúca kapitola >