Ezechiel, 9. kapitola
Ez 9,1
A volal v moje uši veľkým hlasom a riekol: Priblížte sa, stráže mesta, a každý svoju zhubnú zbraň vo svojej ruke!
Zvolal mi do uší mocným hlasom: Priblížilo sa potrestanie mesta. Každý nech má v ruke ničivú zbraň!
Vtedy mi veľkým hlasom takto volal do uší: "Priblížil sa čas navštívenia mesta (a každý má v ruke nástroj ničenia)."
Zvolal mi do uší mocným hlasom: Blíži sa potrestanie mesta. Každý nech má v ruke ničivú zbraň!
Potom hlasitě zvolal: „Přistupte vy, kdo ztrestáte město! Každý přineste svou zhoubnou zbraň!“
I zavolal na mne mocným hlasem: „Blíží se ti, kteří budou trestat město; každý se svou zkázonosnou zbraní v ruce.“
wayyiqrā ḇə’āzənay, qōwl gāḏōwl lêmōr, qārəḇū pəquddōwṯ hā‘îr; wə’îš kəlî mašḥêṯōw bəyāḏōw.
Ez 9,2
A hľa, prišlo šesť mužov od cesty Hornej brány, ktorá je obrátená na sever, a každý mal svoju rozrážajúcu zbraň vo svojej ruke, a jeden muž v ich strede bol oblečený v ľanovom rúchu bielom a kalamár pisára pri jeho bedrách. A vojdúc postavili sa vedľa medeného oltára.
Nato prišlo šesť mužov od Hornej brány, obrátenej na sever, a každý mal ničiaci nástroj v ruke. Uprostred nich bol muž oblečený do ľanového rúcha a pri svojich bedrách mal písacie potreby. Keď prišli, postavili sa vedľa bronzového oltára.
A hľa, prichádzalo šesť mužov cestou od Hornej brány, ktorá hľadí na sever, a každý mal v ruke hubiaci nástroj ! Medzi nimi bol však muž oblečený do plátna a za pásom mal pisárske náčinie. Prišli a postavili sa pri kovovom oltári.
Nato prišlo šesť mužov od Hornej brány obrátenej na sever a každý mal ničiaci nástroj v ruke. Uprostred nich bol muž oblečený do ľanového rúcha a pri svojich bedrách mal písacie potreby. Keď prišli, postavili sa vedľa bronzového oltára.
A hle – od Horní brány, obrácené na sever, přišlo šest mužů, každý s ničivou zbraní v ruce, a s nimi jeden v plátěném rouchu a s písařským náčiním po boku. Přišli a stanuli u bronzového oltáře.
A hle, šest mužů přichází cestou od Horní brány, obrácené k severu, každý se svou ničivou zbraní v ruce. Jeden z nich je oděn lněným šatem a má na bedrech písařský kalamář. Když přišli, postavili se u bronzového oltáře.
wəhinnêh šiššāh ’ănāšîm bā’îm middereḵ- ša‘ar hā‘elyōwn ’ăšer māp̄əneh ṣāp̄ōwnāh, wə’îš kəlî mappāṣōw bəyāḏōw, wə’îš- ’eḥāḏ bəṯōwḵām lāḇuš baddîm, wəqeseṯ hassōp̄êr bəmāṯənāw; wayyāḇō’ū wayya‘amḏū, ’êṣel mizbaḥ hannəḥōšeṯ.
Ez 9,3
A sláva Boha Izraelovho sa zdvihla zponad cheruba, na ktorom bola, a sostúpila ku prahu domu. A zavolal na muža, oblečeného v ľanové rúcho biele, ktorý mal kalamár pisára pri svojich bedrách,
Sláva Boha Izraela sa vzniesla sponad cheruba, na ktorom spočívala, ku prahu chrámu. Vtedy zvolal na muža, oblečeného do ľanového rúcha, ktorý mal písacie potreby pri svojich bedrách.
Sláva Pána Izraela sa zdvihla sponad cherubov, kde bola, k prahu domu. Vtom zavolal mužovi, oblečenému do plátna, ktorý mal za pásom pisárske náčinie.
Sláva Boha Izraela sa vzniesla sponad cheruba, na ktorom spočívala, ku prahu chrámu. Vtedy zvolal na muža oblečeného do ľanového rúcha, ktorý mal písacie potreby pri svojich bedrách.
Sláva Boha Izraele se zatím zvedla ze svého místa nad cheruby a přenesla se k prahu chrámu. Tehdy zavolal onoho muže oděného plátnem a s písařským náčiním po boku.
Tu se přenesla sláva Boha Izraele z cheruba, na němž spočívala, k prahu domu. Hospodin zavolal muže oděného lněným šatem, který měl na bedrech písařský kalamář,
ūḵəḇōwḏ ’ĕlōhê yiśrā’êl, na‘ălāh mê‘al hakkərūḇ ’ăšer hāyāh ‘ālāw, ’el mip̄tan habbāyiṯ; wayyiqrā, ’el- hā’îš hallāḇuš habbaddîm, ’ăšer qeseṯ hassōp̄êr bəmāṯənāw. s
Ez 9,4
a Hospodin mu riekol: Prejdi stredom mesta, stredom Jeruzalema, a naznači krížik na čelá mužov, ktorí vzdychajú a stenajú nad všetkými tými ohavnosťami, ktoré sa dejú v jeho strede.
Hospodin mu riekol: Prejdi mestom, stredom Jeruzalema, a označ znakmi čelá mužov, ktorí vzdychajú a stenú pre všetky ohavnosti, ktoré sa pášu v ňom.
A Pán mu povedal: "Prejdi cez mesto, cez Jeruzalem, a urob značku Tau na čelá mužov, ktorí vzdychajú a jajkajú nad rozličnými ohavnosťami, ktoré sa uprostred neho dejú."
Hospodin mu povedal: Prejdi mestom, stredom Jeruzalema, a označ znakmi čelá mužov, ktorí vzdychajú a stenajú pre všetky ohavnosti, ktoré sa páchajú v ňom.
„Projdi to město, projdi Jeruzalém,“ řekl mu Hospodin, „a označ znamením na čele ty, kteří sténají a naříkají nad všemi ohavnostmi, které se ve městě páchají.“
a poručil mu: „Projdi středem města, středem Jeruzaléma, a označ znamením na čele muže, kteří vzdychají a sténají nad všemi ohavnostmi, které se v něm páchají.“
wayyōmer Yahweh [’êlōw ḵ] (’êlāw, q) ‘ăḇōr bəṯōwḵ hā‘îr, bəṯōwḵ yərūšālim; wəhiṯwîṯā tāw ‘al- miṣḥōwṯ hā’ănāšîm, hanne’ĕnāḥîm wəhanne’ĕnāqîm, ‘al kāl- hattōw‘êḇōwṯ, hanna‘ăśōwṯ bəṯōwḵāh.
Ez 9,5
A tamtým povedal v mojej prítomnosti, tak čo som počul na svoje uši: Prejdite mestom za ním a bite! Nech sa nezľutuje vaše oko, ani nešetrite!
Na vlastné uši som ho počul hovoriť tamtým: Prejdite cez mesto za ním a bite! Nech sa nezmiluje vaše oko, a nemajte súcitu.
Tamtým však riekol tak, že som to počul: "Prejdite za ním po meste a zabíjajte! Nech sa vám oko nezmiluje a nešetrite.
Na vlastné uši som ho počul hovoriť tamtým šiestim: Prejdite cez mesto za ním a bite! Nech sa nezmiluje vaše oko a nemajte súcitu.
Potom jsem ho slyšel říci těm ostatním: „Projděte městem za ním a bijte! Nemějte slitování, nešetřete je.
A slyšel jsem, jak ostatním poručil: „Procházejte městem za ním a bijte bez lítosti a bez soucitu.
ūlə’êlleh ’āmar bə’āzənay, ‘iḇrū ḇā‘îr ’aḥărāw wəhakkū; [‘al- ḵ] (’al- tāḥōs q) [‘ênêḵem ḵ] (‘ênəḵem q) wə’al- taḥmōlū.
Ez 9,6
Starca, mládenca, pannu, decko i ženy vraždite ta, aby zahynuli, ale niktorému mužovi, na ktorom je krížik, sa nepribližujte a začnite od mojej svätyne. A tak začali od mužov starcov, ktorí boli pred domom.
Vraždite starca, mládenca i pannu, dieťa i ženu, kým ich nevyhubíte. Avšak nepriblížte sa k nijakému mužovi, na ktorom je znak. Začnite od mojej svätyne! Vtedy začali od mužov, starších, ktorí boli pred chrámom.
Starca, mladíka, pannu, dieťa a ženy zabíjajte až po vyničenie! Ale nedotknite sa nikoho, kto má na sebe Tau! Začnite pri mojej svätyni! Začali teda mužmi, starcami, ktorí boli pred domom.
Zabíjajte starca, mládenca aj pannu, dieťa aj ženu, kým ich nevyhubíte. Nepriblížte sa však k nikomu, na kom je znak. Začnite od mojej svätyne! Vtedy začali od starcov, ktorí boli pred chrámom.
Staré i mladé, dívky, ženy i děti – všechny pobijte! K žádnému z těch, kdo nesou ono znamení, se ale nepřibližujte. Začněte od mé svatyně.“ Začali tedy od stařešinů před chrámem.
Starce, mladíka, pannu, děti i ženy zabíjejte, šiřte zkázu. Nepřistupujte však k nikomu z těch, na nichž je znamení. Začněte od mé svatyně!“ I začali od starších, kteří byli před domem.
zāqên bāḥūr ūḇəṯūlāh wəṭap̄ wənāšîm taharḡū ləmašḥîṯ, wə‘al- kāl- ’îš ’ăšer- ‘ālāw hattāw ’al- tiggašū, ūmimmiqdāšî tāḥêllū; wayyāḥêllū bā’ănāšîm hazzəqênîm, ’ăšer lip̄nê habbāyiṯ.
Ez 9,7
A riekol im: Poškvrňte dom a naplňte jeho dvory pobitými! Vyjdite! Tak vyšli a bili v meste.
Riekol im: Poškvrňte dom a nádvorie naplňte pobitými! Vyjdite! Keď vyšli, zabíjali v meste.
I riekol im: "Poškvrňte dom a naplňte nádvorie zabitými! Choďte! Išli teda a zabíjali v meste.
Povedal im: Poškvrňte dom a naplňte nádvorie pobitými! Vyjdite! Keď vyšli, zabíjali v meste.
„Poskvrňte chrám!“ řekl jim. „Naplňte nádvoří mrtvolami. Jděte!“ A tak vyšli do města a pobíjeli.
Nařídil jim: „Poskvrňte dům, naplňte nádvoří skolenými; jděte!“ I vyšli do města a pobíjeli.
wayyōmer ’ălêhem ṭammə’ū ’eṯ- habbayiṯ, ūmal’ū ’eṯ- haḥăṣêrōwṯ ḥălālîm ṣê’ū; wəyāṣə’ū wəhikkū ḇā‘îr.
Ez 9,8
A stalo sa, keď bili, a ja som pozostal, že som padol na svoju tvár a skríknuc povedal som: Ach, Pane, Hospodine, či ho zahubíš, všetok ostatok Izraelov, vylievajúc svoju prchlivosť na Jeruzalem?
Keď zabíjali, a ja som zostal, padol som na tvár a volal som: Ach, Hospodine, Pane, či chceš zničiť celý zvyšok Izraela, keď vylievaš svoju prchkosť na Jeruzalem?
Keď oni zabíjali a (iba) ja som ostal, padol som na tvár, volal som a vravel: "Ach Pane, Jahve, či vyničíš všetok zvyšok Izraela, keď vylievaš svoj hnev na Jeruzalem?"
Kým zabíjali, a ja som zostal sám, padol som na tvár a volal som: Ach, Pane, Hospodin, či chceš zničiť celý zvyšok Izraela, keď vylievaš svoju prchkosť na Jeruzalem?
Zatímco pobíjeli, zůstal jsem sám. Padl jsem na tvář a úpěl: „Ach ne, Hospodine, Pane můj! To chceš vyhubit celý pozůstatek Izraele, že vyléváš na Jeruzalém svůj hněv?“
Když je pobíjeli a já zůstal sám, padl jsem na tvář a úpěl: „Běda, Panovníku Hospodine, chceš uvést zkázu na celý pozůstatek Izraele, že vyléváš na Jeruzalém své rozhořčení?“
wayhî kəhakkōwṯām, wənêšă’ar ’ānî; wā’eppəlāh ‘al- pānay wā’ez‘aq, wā’ōmar ’ăhāh ’ăḏōnāy Yahweh, hămašḥîṯ ’attāh, ’êṯ kāl- šə’êrîṯ yiśrā’êl, bəšāp̄əkəḵā ’eṯ- ḥămāṯəḵā ‘al- yərūšālim.
Ez 9,9
Na to mi riekol: Neprávosť domu Izraelovho a Júdovho je prenáramne veľká, a zem je naplnená krvou, a mesto je plné prevrátenosti súdu. Lebo hovoria: Hospodin opustil zem, a vraj Hospodin nevidí.
Riekol mi: Vina domu Izraela a Júdu je náramne veľká a krajina je plná krviprelievania, mesto je plné prekrúcania práva. Lebo hovoria: Hospodin opustil krajinu! a: Hospodin nevidí!
Nato mi riekol: ",Hriech Izraela a Júdu je nadmieru veľký, krajina je presiaknutá krvou a mesto je plné neprávosti. Veď hovoria: "Pán opustil krajinu" a: "Pán nevidí."
Povedal mi: Vina domu Izraela a Júdu je náramne veľká a krajina je plná krviprelievania, mesto je plné prekrúcania práva. Hovoria si totiž: Hospodin opustil krajinu! Hospodin nevidí!
Tehdy mi řekl: „Vina domu Izraele a Judy je veliká, příliš veliká. Země je plná krve a ve městě samá zvrácenost. Říkají si totiž: ‚Hospodin zemi opustil. Hospodin to nevidí.‘
Řekl mi: „Nepravost domu izraelského i judského je nesmírně veliká. Země je plná prolité krve a město je plné křivd. Vždyť řekli: ‚Hospodin zemi opustil, Hospodin nic nevidí.‘
wayyōmer ’êlay, ‘ăwōn bêṯ- yiśrā’êl wîhūḏāh gāḏōwl bim’ōḏ mə’ōḏ, wattimmālê hā’āreṣ dāmîm, wəhā‘îr mālə’āh muṭṭeh; kî ’āmərū, ‘āzaḇ Yahweh ’eṯ- hā’āreṣ, wə’ên Yahweh rō’eh.
Ez 9,10
Preto i ja - nezľutuje sa moje oko, ani nebudem šetriť - preto i ja dám ich cestu na ich hlavu.
Čo sa mňa týka, moje oko sa nezmiluje, ani nebudem mať súcit; dám im odplatu za ich cesty.
Nuž ani moje oko sa nezľutuje a nebudem šetriť, ich počínanie im uvalím na hlavu.
Čo sa mňa týka, moje oko sa nezmiluje ani nebudem mať súcit; odplatím im za ich cesty.
Proto se neslituji a nebudu je šetřit. Obrátím jim jejich cesty na hlavy.“
Proto mi jich nebude líto a nebudu znát soucit. Jejich cestu obrátím na jejich hlavu.“
wəḡam- ’ănî, lō- ṯāḥōws ‘ênî wəlō ’eḥmōl; darkām bərōšām nāṯāttî.
Ez 9,11
A hľa, muž, oblečený v ľanovom rúchu bielom, ktorý mal kalamár pri svojich bedrách, doniesol odpoveď a riekol: Učinil som, ako si mi prikázal.
A hľa, muž, oblečený do ľanového rúcha, ktorý mal písacie potreby pri svojich bedrách, vrátil sa so správou a povedal: Vykonal som, ako si mi rozkázal.
Vtom hľa, človek odiaty plátnom, ktorý mal pero za pásom, podal hlásenie: "Urobil som, ako si mi rozkázal."
Potom sa muž oblečený do ľanového rúcha, ktorý mal písacie potreby pri svojich bedrách, vrátil so správou a povedal: Vykonal som, ako si mi rozkázal.
A hle – ten muž oděný plátnem a s psacím náčiním po boku se vrátil se zprávou: „Provedl jsem, cos mi přikázal.“
A hle, muž oděný lněným šatem, s kalamářem na bedrech, podal zprávu: „Provedl jsem, co jsi mi přikázal.“
wəhinnêh hā’îš ləḇuš habbaddîm, ’ăšer haqqeseṯ bəmāṯənāw, mêšîḇ dāḇār lêmōr; ‘āśîṯî [ḵa’ăšer ḵ] (kəḵōl q) (’ăšer q) ṣiwwîṯānî. s
1A volal v moje uši veľkým hlasom a riekol: Priblížte sa, stráže mesta, a každý svoju zhubnú zbraň vo svojej ruke!
2A hľa, prišlo šesť mužov od cesty Hornej brány, ktorá je obrátená na sever, a každý mal svoju rozrážajúcu zbraň vo svojej ruke, a jeden muž v ich strede bol oblečený v ľanovom rúchu bielom a kalamár pisára pri jeho bedrách. A vojdúc postavili sa vedľa medeného oltára.
3A sláva Boha Izraelovho sa zdvihla zponad cheruba, na ktorom bola, a sostúpila ku prahu domu. A zavolal na muža, oblečeného v ľanové rúcho biele, ktorý mal kalamár pisára pri svojich bedrách,
4a Hospodin mu riekol: Prejdi stredom mesta, stredom Jeruzalema, a naznači krížik na čelá mužov, ktorí vzdychajú a stenajú nad všetkými tými ohavnosťami, ktoré sa dejú v jeho strede.
5A tamtým povedal v mojej prítomnosti, tak čo som počul na svoje uši: Prejdite mestom za ním a bite! Nech sa nezľutuje vaše oko, ani nešetrite!
6Starca, mládenca, pannu, decko i ženy vraždite ta, aby zahynuli, ale niktorému mužovi, na ktorom je krížik, sa nepribližujte a začnite od mojej svätyne. A tak začali od mužov starcov, ktorí boli pred domom.
7A riekol im: Poškvrňte dom a naplňte jeho dvory pobitými! Vyjdite! Tak vyšli a bili v meste.
8A stalo sa, keď bili, a ja som pozostal, že som padol na svoju tvár a skríknuc povedal som: Ach, Pane, Hospodine, či ho zahubíš, všetok ostatok Izraelov, vylievajúc svoju prchlivosť na Jeruzalem?
9Na to mi riekol: Neprávosť domu Izraelovho a Júdovho je prenáramne veľká, a zem je naplnená krvou, a mesto je plné prevrátenosti súdu. Lebo hovoria: Hospodin opustil zem, a vraj Hospodin nevidí.
10Preto i ja - nezľutuje sa moje oko, ani nebudem šetriť - preto i ja dám ich cestu na ich hlavu.
11A hľa, muž, oblečený v ľanovom rúchu bielom, ktorý mal kalamár pri svojich bedrách, doniesol odpoveď a riekol: Učinil som, ako si mi prikázal.
1Zvolal mi do uší mocným hlasom: Priblížilo sa potrestanie mesta. Každý nech má v ruke ničivú zbraň!
2Nato prišlo šesť mužov od Hornej brány, obrátenej na sever, a každý mal ničiaci nástroj v ruke. Uprostred nich bol muž oblečený do ľanového rúcha a pri svojich bedrách mal písacie potreby. Keď prišli, postavili sa vedľa bronzového oltára.
3Sláva Boha Izraela sa vzniesla sponad cheruba, na ktorom spočívala, ku prahu chrámu. Vtedy zvolal na muža, oblečeného do ľanového rúcha, ktorý mal písacie potreby pri svojich bedrách.
4Hospodin mu riekol: Prejdi mestom, stredom Jeruzalema, a označ znakmi čelá mužov, ktorí vzdychajú a stenú pre všetky ohavnosti, ktoré sa pášu v ňom.
5Na vlastné uši som ho počul hovoriť tamtým: Prejdite cez mesto za ním a bite! Nech sa nezmiluje vaše oko, a nemajte súcitu.
6Vraždite starca, mládenca i pannu, dieťa i ženu, kým ich nevyhubíte. Avšak nepriblížte sa k nijakému mužovi, na ktorom je znak. Začnite od mojej svätyne! Vtedy začali od mužov, starších, ktorí boli pred chrámom.
7Riekol im: Poškvrňte dom a nádvorie naplňte pobitými! Vyjdite! Keď vyšli, zabíjali v meste.
8Keď zabíjali, a ja som zostal, padol som na tvár a volal som: Ach, Hospodine, Pane, či chceš zničiť celý zvyšok Izraela, keď vylievaš svoju prchkosť na Jeruzalem?
9Riekol mi: Vina domu Izraela a Júdu je náramne veľká a krajina je plná krviprelievania, mesto je plné prekrúcania práva. Lebo hovoria: Hospodin opustil krajinu! a: Hospodin nevidí!
10Čo sa mňa týka, moje oko sa nezmiluje, ani nebudem mať súcit; dám im odplatu za ich cesty.
11A hľa, muž, oblečený do ľanového rúcha, ktorý mal písacie potreby pri svojich bedrách, vrátil sa so správou a povedal: Vykonal som, ako si mi rozkázal.
1Vtedy mi veľkým hlasom takto volal do uší: "Priblížil sa čas navštívenia mesta (a každý má v ruke nástroj ničenia)."
2A hľa, prichádzalo šesť mužov cestou od Hornej brány, ktorá hľadí na sever, a každý mal v ruke hubiaci nástroj ! Medzi nimi bol však muž oblečený do plátna a za pásom mal pisárske náčinie. Prišli a postavili sa pri kovovom oltári.
3Sláva Pána Izraela sa zdvihla sponad cherubov, kde bola, k prahu domu. Vtom zavolal mužovi, oblečenému do plátna, ktorý mal za pásom pisárske náčinie.
4A Pán mu povedal: "Prejdi cez mesto, cez Jeruzalem, a urob značku Tau na čelá mužov, ktorí vzdychajú a jajkajú nad rozličnými ohavnosťami, ktoré sa uprostred neho dejú."
5Tamtým však riekol tak, že som to počul: "Prejdite za ním po meste a zabíjajte! Nech sa vám oko nezmiluje a nešetrite.
6Starca, mladíka, pannu, dieťa a ženy zabíjajte až po vyničenie! Ale nedotknite sa nikoho, kto má na sebe Tau! Začnite pri mojej svätyni! Začali teda mužmi, starcami, ktorí boli pred domom.
7I riekol im: "Poškvrňte dom a naplňte nádvorie zabitými! Choďte! Išli teda a zabíjali v meste.
8Keď oni zabíjali a (iba) ja som ostal, padol som na tvár, volal som a vravel: "Ach Pane, Jahve, či vyničíš všetok zvyšok Izraela, keď vylievaš svoj hnev na Jeruzalem?"
9Nato mi riekol: ",Hriech Izraela a Júdu je nadmieru veľký, krajina je presiaknutá krvou a mesto je plné neprávosti. Veď hovoria: "Pán opustil krajinu" a: "Pán nevidí."
10Nuž ani moje oko sa nezľutuje a nebudem šetriť, ich počínanie im uvalím na hlavu.
11Vtom hľa, človek odiaty plátnom, ktorý mal pero za pásom, podal hlásenie: "Urobil som, ako si mi rozkázal."
1Zvolal mi do uší mocným hlasom: Blíži sa potrestanie mesta. Každý nech má v ruke ničivú zbraň!
2Nato prišlo šesť mužov od Hornej brány obrátenej na sever a každý mal ničiaci nástroj v ruke. Uprostred nich bol muž oblečený do ľanového rúcha a pri svojich bedrách mal písacie potreby. Keď prišli, postavili sa vedľa bronzového oltára.
3Sláva Boha Izraela sa vzniesla sponad cheruba, na ktorom spočívala, ku prahu chrámu. Vtedy zvolal na muža oblečeného do ľanového rúcha, ktorý mal písacie potreby pri svojich bedrách.
4Hospodin mu povedal: Prejdi mestom, stredom Jeruzalema, a označ znakmi čelá mužov, ktorí vzdychajú a stenajú pre všetky ohavnosti, ktoré sa páchajú v ňom.
5Na vlastné uši som ho počul hovoriť tamtým šiestim: Prejdite cez mesto za ním a bite! Nech sa nezmiluje vaše oko a nemajte súcitu.
6Zabíjajte starca, mládenca aj pannu, dieťa aj ženu, kým ich nevyhubíte. Nepriblížte sa však k nikomu, na kom je znak. Začnite od mojej svätyne! Vtedy začali od starcov, ktorí boli pred chrámom.
7Povedal im: Poškvrňte dom a naplňte nádvorie pobitými! Vyjdite! Keď vyšli, zabíjali v meste.
8Kým zabíjali, a ja som zostal sám, padol som na tvár a volal som: Ach, Pane, Hospodin, či chceš zničiť celý zvyšok Izraela, keď vylievaš svoju prchkosť na Jeruzalem?
9Povedal mi: Vina domu Izraela a Júdu je náramne veľká a krajina je plná krviprelievania, mesto je plné prekrúcania práva. Hovoria si totiž: Hospodin opustil krajinu! Hospodin nevidí!
10Čo sa mňa týka, moje oko sa nezmiluje ani nebudem mať súcit; odplatím im za ich cesty.
11Potom sa muž oblečený do ľanového rúcha, ktorý mal písacie potreby pri svojich bedrách, vrátil so správou a povedal: Vykonal som, ako si mi rozkázal.
1Potom hlasitě zvolal: „Přistupte vy, kdo ztrestáte město! Každý přineste svou zhoubnou zbraň!“
2A hle – od Horní brány, obrácené na sever, přišlo šest mužů, každý s ničivou zbraní v ruce, a s nimi jeden v plátěném rouchu a s písařským náčiním po boku. Přišli a stanuli u bronzového oltáře.
3Sláva Boha Izraele se zatím zvedla ze svého místa nad cheruby a přenesla se k prahu chrámu. Tehdy zavolal onoho muže oděného plátnem a s písařským náčiním po boku.
4„Projdi to město, projdi Jeruzalém,“ řekl mu Hospodin, „a označ znamením na čele ty, kteří sténají a naříkají nad všemi ohavnostmi, které se ve městě páchají.“
5Potom jsem ho slyšel říci těm ostatním: „Projděte městem za ním a bijte! Nemějte slitování, nešetřete je.
6Staré i mladé, dívky, ženy i děti – všechny pobijte! K žádnému z těch, kdo nesou ono znamení, se ale nepřibližujte. Začněte od mé svatyně.“ Začali tedy od stařešinů před chrámem.
7„Poskvrňte chrám!“ řekl jim. „Naplňte nádvoří mrtvolami. Jděte!“ A tak vyšli do města a pobíjeli.
8Zatímco pobíjeli, zůstal jsem sám. Padl jsem na tvář a úpěl: „Ach ne, Hospodine, Pane můj! To chceš vyhubit celý pozůstatek Izraele, že vyléváš na Jeruzalém svůj hněv?“
9Tehdy mi řekl: „Vina domu Izraele a Judy je veliká, příliš veliká. Země je plná krve a ve městě samá zvrácenost. Říkají si totiž: ‚Hospodin zemi opustil. Hospodin to nevidí.‘
10Proto se neslituji a nebudu je šetřit. Obrátím jim jejich cesty na hlavy.“
11A hle – ten muž oděný plátnem a s psacím náčiním po boku se vrátil se zprávou: „Provedl jsem, cos mi přikázal.“
1I zavolal na mne mocným hlasem: „Blíží se ti, kteří budou trestat město; každý se svou zkázonosnou zbraní v ruce.“
2A hle, šest mužů přichází cestou od Horní brány, obrácené k severu, každý se svou ničivou zbraní v ruce. Jeden z nich je oděn lněným šatem a má na bedrech písařský kalamář. Když přišli, postavili se u bronzového oltáře.
3Tu se přenesla sláva Boha Izraele z cheruba, na němž spočívala, k prahu domu. Hospodin zavolal muže oděného lněným šatem, který měl na bedrech písařský kalamář,
4a poručil mu: „Projdi středem města, středem Jeruzaléma, a označ znamením na čele muže, kteří vzdychají a sténají nad všemi ohavnostmi, které se v něm páchají.“
5A slyšel jsem, jak ostatním poručil: „Procházejte městem za ním a bijte bez lítosti a bez soucitu.
6Starce, mladíka, pannu, děti i ženy zabíjejte, šiřte zkázu. Nepřistupujte však k nikomu z těch, na nichž je znamení. Začněte od mé svatyně!“ I začali od starších, kteří byli před domem.
7Nařídil jim: „Poskvrňte dům, naplňte nádvoří skolenými; jděte!“ I vyšli do města a pobíjeli.
8Když je pobíjeli a já zůstal sám, padl jsem na tvář a úpěl: „Běda, Panovníku Hospodine, chceš uvést zkázu na celý pozůstatek Izraele, že vyléváš na Jeruzalém své rozhořčení?“
9Řekl mi: „Nepravost domu izraelského i judského je nesmírně veliká. Země je plná prolité krve a město je plné křivd. Vždyť řekli: ‚Hospodin zemi opustil, Hospodin nic nevidí.‘
10Proto mi jich nebude líto a nebudu znát soucit. Jejich cestu obrátím na jejich hlavu.“
11A hle, muž oděný lněným šatem, s kalamářem na bedrech, podal zprávu: „Provedl jsem, co jsi mi přikázal.“
1wayyiqrā ḇə’āzənay, qōwl gāḏōwl lêmōr, qārəḇū pəquddōwṯ hā‘îr; wə’îš kəlî mašḥêṯōw bəyāḏōw.
2wəhinnêh šiššāh ’ănāšîm bā’îm middereḵ- ša‘ar hā‘elyōwn ’ăšer māp̄əneh ṣāp̄ōwnāh, wə’îš kəlî mappāṣōw bəyāḏōw, wə’îš- ’eḥāḏ bəṯōwḵām lāḇuš baddîm, wəqeseṯ hassōp̄êr bəmāṯənāw; wayyāḇō’ū wayya‘amḏū, ’êṣel mizbaḥ hannəḥōšeṯ.
3ūḵəḇōwḏ ’ĕlōhê yiśrā’êl, na‘ălāh mê‘al hakkərūḇ ’ăšer hāyāh ‘ālāw, ’el mip̄tan habbāyiṯ; wayyiqrā, ’el- hā’îš hallāḇuš habbaddîm, ’ăšer qeseṯ hassōp̄êr bəmāṯənāw. s
4wayyōmer Yahweh [’êlōw ḵ] (’êlāw, q) ‘ăḇōr bəṯōwḵ hā‘îr, bəṯōwḵ yərūšālim; wəhiṯwîṯā tāw ‘al- miṣḥōwṯ hā’ănāšîm, hanne’ĕnāḥîm wəhanne’ĕnāqîm, ‘al kāl- hattōw‘êḇōwṯ, hanna‘ăśōwṯ bəṯōwḵāh.
5ūlə’êlleh ’āmar bə’āzənay, ‘iḇrū ḇā‘îr ’aḥărāw wəhakkū; [‘al- ḵ] (’al- tāḥōs q) [‘ênêḵem ḵ] (‘ênəḵem q) wə’al- taḥmōlū.
6zāqên bāḥūr ūḇəṯūlāh wəṭap̄ wənāšîm taharḡū ləmašḥîṯ, wə‘al- kāl- ’îš ’ăšer- ‘ālāw hattāw ’al- tiggašū, ūmimmiqdāšî tāḥêllū; wayyāḥêllū bā’ănāšîm hazzəqênîm, ’ăšer lip̄nê habbāyiṯ.
7wayyōmer ’ălêhem ṭammə’ū ’eṯ- habbayiṯ, ūmal’ū ’eṯ- haḥăṣêrōwṯ ḥălālîm ṣê’ū; wəyāṣə’ū wəhikkū ḇā‘îr.
8wayhî kəhakkōwṯām, wənêšă’ar ’ānî; wā’eppəlāh ‘al- pānay wā’ez‘aq, wā’ōmar ’ăhāh ’ăḏōnāy Yahweh, hămašḥîṯ ’attāh, ’êṯ kāl- šə’êrîṯ yiśrā’êl, bəšāp̄əkəḵā ’eṯ- ḥămāṯəḵā ‘al- yərūšālim.
9wayyōmer ’êlay, ‘ăwōn bêṯ- yiśrā’êl wîhūḏāh gāḏōwl bim’ōḏ mə’ōḏ, wattimmālê hā’āreṣ dāmîm, wəhā‘îr mālə’āh muṭṭeh; kî ’āmərū, ‘āzaḇ Yahweh ’eṯ- hā’āreṣ, wə’ên Yahweh rō’eh.
10wəḡam- ’ănî, lō- ṯāḥōws ‘ênî wəlō ’eḥmōl; darkām bərōšām nāṯāttî.
11wəhinnêh hā’îš ləḇuš habbaddîm, ’ăšer haqqeseṯ bəmāṯənāw, mêšîḇ dāḇār lêmōr; ‘āśîṯî [ḵa’ăšer ḵ] (kəḵōl q) (’ăšer q) ṣiwwîṯānî. s