Druhá kniha Mojžišova, 4. kapitola
2 M 4,1
A Mojžiš odpovedal a riekol: Ale hľa, neuveria mi, a neposlúchnu môjho hlasu, pretože povedia: Neukázal sa ti Hospodin.
Mojžiš na to odpovedal: Veď mi neuveria a nepočúvnu hlas, ale povedia: Nezjavil sa ti Hospodin.
Mojžiš namietal: "A keď mi nebudú veriť a nebudú počúvať môj hlas, ale budú vravieť: "Nezjavil sa ti Pán!?"
Mojžiš na to odpovedal: Čo ak mi neuveria a nevypočujú ma, ale povedia: Hospodin sa ti nezjavil?
Mojžíš znovu namítl: „Pohleď, neuvěří mi a neposlechnou mě. Určitě řeknou: ‚Žádný Hospodin se ti neukázal!‘“
Mojžíš však znovu namítal: „Nikoli, neuvěří mi a neuposlechnou mě, ale řeknou: Hospodin se ti neukázal.“
wayya‘an mōšeh wayyōmer, wəhên lō- ya’ămînū lî, wəlō yišmə‘ū bəqōlî; kî yōmərū, lō- nir’āh ’êleḵā Yahweh.
2 M 4,2
A Hospodin mu riekol: Čo je to v tvojej ruke? A on odpovedal: Palica.
Vtedy mu riekol Hospodin: Čo to máš v ruke? Odpovedal: Palicu.
Pán mu povedal: "Čo to máš v ruke?" On odvetil: "Palicu."
Hospodin sa spýtal: Čo to máš v ruke? On odpovedal: Palicu.
Hospodin se ho zeptal: „Co to máš v ruce?“„Hůl,“ odpověděl.
Hospodin mu řekl: „Co to máš v ruce?“ Odpověděl: „Hůl.“
2 M 4,3
A riekol: Hoď ju na zem! A keď ju hodil na zem, obrátila sa na hada. A Mojžiš utekal pred ním.
Riekol mu: Hoď ju na zem. Keď ju hodil na zem, premenila sa na hada a Mojžiš pred ním utekal.
A on vravel: "Hoď ju na zem!" Keď ju hodil na zem, premenila sa na hada, takže Mojžiš pred ním utekal.
Hospodin mu povedal: Hoď ju na zem! Keď ju hodil na zem, bol z nej had, takže Mojžiš pred ním utekal.
Řekl mu: „Hoď ji na zem.“ Hodil ji tedy na zem a proměnila se v hada! Mojžíš se před ním dal na útěk,
Hospodin řekl: „Hoď ji na zem.“ Hodil ji na zem a stal se z ní had. Mojžíš se dal před ním na útěk.
wayyōmer hašlîḵêhū ’arṣāh, wayyašlîḵêhū ’arṣāh wayhî lənāḥāš; wayyānās mōšeh mippānāw.
2 M 4,4
Ale Hospodin riekol Mojžišovi: Vystri svoju ruku a chyť ho za chvost. A vystrel svoju ruku a lapil ho. A obrátil sa v jeho ruke na palicu.
Vtedy riekol Hospodin Mojžišovi: Vystri ruku a chyť ho za chvost! On vystrel ruku, chytil ho a premenil sa mu na palicu v ruke.
Potom Pán povedal Mojžišovi: "Načiahni ruku a chyť ho za chvost!" A keď načiahol ruku a chytil ho, premenil sa v jeho ruke na palicu.
Hospodin rozkázal Mojžišovi: Vystri ruku a chyť ho za chvost! — on vystrel ruku, chytil ho a v ruke sa mu zmenil na palicu —
ale Hospodin ho vyzval: „Natáhni ruku a chyť ho za ocas.“ Mojžíš tedy natáhl ruku, chytil ho a had se mu v ruce proměnil v hůl!
Ale Hospodin Mojžíšovi poručil: „Vztáhni ruku a chyť ho za ocas.“ Vztáhl tedy ruku, uchopil ho a v dlani se mu z něho stala hůl.
wayyōmer Yahweh ’el- mōšeh, šəlaḥ yāḏəḵā, we’ĕḥōz biznāḇōw; wayyišlaḥ yāḏōw wayyaḥăzeq bōw, wayhî ləmaṭṭeh bəḵappōw.
2 M 4,5
Aby vraj vraveli, že sa ti ukázal Hospodin, Bôh ich otcov, Bôh Abrahámov, Bôh Izákov a Bôh Jakobov.
Aby ti uverili, že sa ti zjavil Hospodin, Boh ich otcov, Boh Abrahámov, Boh Izákov, Boh Jákobov.
"To preto, aby uverili, že sa ti zjavil Pán, Boh ich otcov, Boh Abraháma, Boh Izáka a Boh Jakuba."
to preto, aby uverili, že sa ti zjavil Hospodin, Boh ich otcov — Boh Abraháma, Boh Izáka a Boh Jákoba.
„To aby uvěřili, že se ti ukázal Hospodin, Bůh jejich otců – Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.“
„Aby uvěřili, že se ti ukázal Hospodin, Bůh jejich otců, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.“
2 M 4,6
A ešte mu riekol Hospodin: Nože vlož svoju ruku za svoje ňádra! A vložil svoju ruku za svoje ňádra. A keď ju vyňal, tu hľa, jeho ruka bola malomocná, biela jako sneh.
Potom mu Hospodin ešte riekol: Nože si polož ruku na prsia! On si položil ruku na prsia, a keď ju vytiahol, ruka bola malomocná ako sneh.
A Pán mu hovoril ďalej: "Vlož si ruku do záňadria!" I vložil si ruku do záňadria a keď ju vytiahol, ruka bola malomocná ako sneh.
Hospodin mu potom povedal: Vlož ruku pod plášť na hruď! Vložil si teda ruku pod plášť na hruď. Keď ju vytiahol, bola malomocná, biela ako sneh.
Poté Hospodin řekl: „Vlož si ruku do podpaždí.“ Vložil si tedy ruku do podpaždí, a když ji vytáhl, jeho ruka byla malomocná, bílá jako sníh.
Dále mu Hospodin řekl: „Vlož si ruku za ňadra.“ Vložil tedy ruku za ňadra. Když ruku vytáhl, byla malomocná, bílá jako sníh.
wayyōmer Yahweh lōw ‘ōwḏ, hāḇê- nā yāḏəḵā bəḥêqeḵā, wayyāḇê yāḏōw bəḥêqōw; wayyōwṣi’āh, wəhinnêh yāḏōw məṣōra‘aṯ kaššāleḡ.
2 M 4,7
A riekol: Daj zase svoju ruku do svojich ňáder! A zase dal svoju ruku do svojich ňáder. A keď ju vyňal zo svojich ňáder, tu hľa, bola zase zdravá jako iné jeho telo.
Riekol mu znova: Polož ruku späť na prsia. On si položil ruku na prsia a vytiahol ju z pŕs a bola znova ako jeho ostatné telo.
Potom mu povedal: "Opäť si vlož ruku do záňadria!" On opäť vložil ruku do svojho záňadria a keď ju zo záňadria vytiahol, div, bola ako ostatné jeho telo.
Hospodin povedal: Znova si ju zasuň pod plášť na hruď! On si ju ta zasunul, a keď ju vytiahol, bola ako jeho telo.
„Vlož si ruku znovu do podpaždí,“ řekl mu potom. Mojžíš si tedy znovu vložil ruku do podpaždí, a když ji odtud vytáhl, byla znovu zdravá jako zbytek jeho těla!
Tu poručil: „Dej ruku zpět za ňadra.“ Dal ruku zpět za ňadra. Když ji ze záňadří vytáhl, byla opět jako ostatní tělo.
wayyōmer, hāšêḇ yāḏəḵā ’el- ḥêqeḵā, wayyāšeḇ yāḏōw ’el- ḥêqōw; wayyōwṣi’āh mêḥêqōw, wəhinnêh- šāḇāh kiḇśārōw.
2 M 4,8
A bude, ak by ti neuverili a neposlúchli na hlas prvého znamenia, uveria na hlas druhého znamenia.
Ak ti neuveria a neposlúchnu varovanie prvého znamenia, uveria varovaniu druhého znamenia.
"A keby ti neverili a nepočúvali na hlas prvého zázraku, uveria na hlas druhého zázraku.
Ak ti neuveria a neposlúchnu výstrahu prvého znamenia, uveria výstrahe druhého znamenia.
„Když ti neuvěří a neposlechnou první znamení, uvěří druhému znamení.
„A tak jestliže ti neuvěří a nedají na první znamení, uvěří druhému znamení.
wəhāyāh ’im- lō ya’ămînū lāḵ, wəlō yišmə‘ū, ləqōl hā’ōṯ hārišōwn; wəhe’ĕmînū, ləqōl hā’ōṯ hā’aḥărōwn.
2 M 4,9
A bude, ak by neuverili ani obom týmto znameniam a neposlúchli na tvoj hlas, vtedy naberieš vody z rieky a vyleješ na suchú zem. A voda, ktorú vezmeš z rieky, sa premení a obráti sa na suchej zemi na krv.
Ak neuveria ani týmto dvom znameniam a nepočúvnu tvoj hlas, naberieš vody z Nílu a vyleješ ju na suchú zem; tie vody, ktoré naberieš z Nílu, premenia sa na suchej zemi na krv.
A ak by neverili ani týmto dvom zázrakom a nepočúvali by tvoj hlas, potom vezmi trochu vody z Nílu a vylej ju na suchú zem. A voda, ktorú vezmeš z Nílu, premení sa na suchej zemi na krv."
Ak však neuveria ani týmto dvom znameniam a neposlúchnu tvoj hlas, naber trochu vody z Nílu a vylej ju na suchú zem. Voda, ktorú naberieš z Nílu, sa na suchej zemi zmení na krv.
A pokud neuvěří ani těm dvěma znamením a neposlechnou tě, nabereš vodu z Nilu, vyliješ ji na suchou zem. Ta voda, kterou jsi nabral z Nilu, se pak na zemi promění v krev.“
Jestliže však neuvěří ani těmto dvěma znamením a neuposlechnou tě, nabereš vodu z Nilu a vyleješ ji na suchou zemi. Z vody, kterou nabereš z Nilu, se stane na suché zemi krev.“
wəhāyāh ’im- lō ya’ămînū gam lišnê hā’ōṯōwṯ hā’êlleh, wəlō yišmə‘ūn ləqōleḵā, wəlāqaḥtā mimmêmê hay’ōr, wəšāp̄aḵtā hayyabbāšāh; wəhāyū hammayim ’ăšer tiqqaḥ min- hay’ōr, wəhāyū ləḏām bayyabbāšeṯ.
2 M 4,10
A Mojžiš povedal Hospodinovi: Pozri, prosím, Pane! Ja nie som výmluvný človek ani pred týmto ani odvtedy, odkedy hovoríš so svojím služobníkom, lebo ja som ťažkých úst a ťažkého jazyka.
Mojžiš odpovedal Hospodinovi: Ach, Pane, nebol som výrečným mužom, ani predtým, ani odvtedy, ako si hovoril so svojím služobníkom, lebo mám ťažkopádne ústa a ťažkopádny jazyk.
Nato Mojžiš povedal Pánovi: "Nie tak, Pane! Ja nie som výrečný muž. Nebol som predtým a nie som ani teraz, odkedy sa rozprávaš so svojím sluhom, lebo mám nemotorné ústa a ťarbavý jazyk."
Nato Mojžiš povedal Hospodinovi: Prosím, Pane, ja nie som výrečný muž; nebol som ním predtým a nie som ani teraz, keď sa rozprávaš so svojím služobníkom, lebo mám ťažkopádne ústa i jazyk.
Mojžíš ale Hospodinu odporoval: „Promiň, Pane můj, ale nejsem výřečný člověk – ani dříve, ani teď, když jsi promluvil ke svému služebníku. Vždyť se mi plete jazyk v ústech!“
Ale Mojžíš Hospodinu namítal: „Prosím, Panovníku, nejsem člověk výmluvný; nebyl jsem dříve, nejsem ani nyní, když ke svému služebníku mluvíš. Mám neobratná ústa a neobratný jazyk.“
wayyōmer mōšeh ’el- Yahweh bî ’ăḏōnāy lō ’îš dəḇārîm ’ānōḵî, gam mittəmōwl gam miššilšōm, gam mê’āz dabberḵā ’el- ‘aḇdeḵā; kî ḵəḇaḏ- peh ūḵəḇaḏ lāšōwn ’ānōḵî.
2 M 4,11
Na to mu riekol Hospodin: Ktože dal ústa človekovi alebo kto môže učiniť nemým alebo hluchým alebo vidiacim alebo slepým? Či azda nie ja Hospodin?
Hospodin mu odpovedal: Kto dal ústa človeku, alebo kto robil nemým alebo hluchým, alebo vidiacim alebo slepým - či nie ja, Hospodin?
Pán mu odvetil: "A kto dáva človeku ústa, alebo kto ho robí nemým alebo hluchým, vidiacim alebo slepým? Azda nie ja, Pán?
Hospodin mu však odpovedal: Kto dal človekovi ústa a kto ho robí nemým či hluchým, vidiacim alebo slepým? Nie som to azda ja, Hospodin?
„Kdo dal člověku ústa?“ odpověděl mu Hospodin. „Kdo může někoho učinit němým nebo hluchým, vidoucím nebo slepým? Kdo jiný než já, Hospodin?
Hospodin mu však řekl: „Kdo dal člověku ústa? Kdo působí, že je člověk němý nebo hluchý, vidící nebo slepý? Zdali ne já, Hospodin?
2 M 4,12
A tak teraz iď, a ja budem s tvojimi ústami a vyučím ťa, čo máš hovoriť.
Teraz choď, ja budem s tvojimi ústami a poučím ťa, čo máš hovoriť.
A teraz len choď! Ja budem s tvojimi ústami a poučím ťa, čo máš hovoriť!"
Teraz choď, ja ti pomôžem hovoriť a poučím ťa, čo máš povedať.
Nuže, pojď. Já sám budu při tvých ústech a budu tě učit, co máš říkat.“
Nyní jdi, já sám budu s tvými ústy a budu tě učit, co máš mluvit!“
wə‘attāh lêḵ; wə’ānōḵî ’ehyeh ‘im- pîḵā, wəhōwrêṯîḵā ’ăšer təḏabbêr.
2 M 4,13
A Mojžiš povedal: Pozri, prosím, Pane; pošli, prosím, toho, koho máš poslať.
On odpovedal: Ach, Pane, pošli niekoho iného, koho chceš poslať.
On však odpovedal: "Prosím, Pane, pošli niekoho iného!"
Mojžiš však opakoval: Prosím, Pane, pošli niekoho iného.
Mojžíš ale řekl: „Promiň, Pane můj; pošli prosím někoho jiného.“
Ale Mojžíš odmítl: „Prosím, Panovníku, pošli si, koho chceš.“
wayyōmer bî ’ăḏōnāy; šəlaḥ- nā bəyaḏ- tišlāḥ.
2 M 4,14
Vtedy sa zanietil hnev Hospodinov na Mojžiša, a riekol: Či nie je Áron, Levita, tvoj brat? Viem, že on istotne bude hovoriť a tiež hľa, ide ti vústrety a keď ťa uvidí, bude sa radovať vo svojom srdci.
Tu vzplanul Hospodinov hnev na Mojžiša a riekol: Však je tu tvoj brat Áron, Lévíjec? Viem, že on vie dobre hovoriť; hľa, vychádza ti oproti, a keď ťa uvidí, pocíti radosť v srdci.
Tu sa Pán nahneval na Mojžiša a povedal: "Či nie je tvoj brat Áron, levita?! Viem, že on veľmi dobre rozpráva. On ti ide oproti a keď ťa uvidí, bude sa zo srdca radovať.
Nato sa Hospodin rozhneval na Mojžiša a povedal: Nie je azda tvoj brat Áron, ten Léviovec? Viem, že on je veľmi výrečný; veď ti už ide v ústrety a úprimne sa poteší, keď ťa uvidí.
Tehdy se na něj Hospodin rozhněval: „A co tvůj bratr, levita Áron? Mám za to, že je výřečný dost! Podívej se, už ti jde naproti. Až tě uvidí, bude mít velikou radost.
Tu Hospodin vzplanul proti Mojžíšovi hněvem a řekl: „Což nemáš bratra Árona, toho lévijce? Znám ho , ten umí mluvit. Jde ti už naproti a bude se srdečně radovat, až tě uvidí.
wayyiḥar- ’ap̄ Yahweh bəmōšeh, wayyōmer hălō ’ahărōn ’āḥîḵā hallêwî, yāḏa‘tî kî- ḏabbêr yəḏabbêr hū; wəḡam hinnêh- hū yōṣê liqrāṯeḵā, wərā’ăḵā wəśāmaḥ bəlibbōw.
2 M 4,15
Budeš jemu hovoriť a vložíš slová do jeho úst, a ja budem s tvojimi ústami a s jeho ústami a naučím vás, čo máte robiť.
Hovor s ním, vlož mu tie slová do úst a ja budem s tvojimi i s jeho ústami a poučím vás, čo máte robiť.
Ty mu porozprávaš a vložíš mu slová do úst a ja budem s tvojimi i s jeho ústami a poučím vás, čo máte robiť.
Budeš sa s ním rozprávať a do úst mu vložíš slová. Ja budem s tvojimi i s jeho ústami a poučím vás, čo máte robiť.
Budeš k němu mluvit a vkládat mu slova do úst. Já pak budu při tvých i jeho ústech a naučím vás, co máte dělat.
Budeš k němu mluvit a vkládat mu slova do úst. Já budu s tvými ústy i s jeho ústy a budu vás poučovat, co máte činit.
wəḏibbartā ’êlāw, wəśamtā ’eṯ- haddəḇārîm bəp̄îw; wə’ānōḵî, ’ehyeh ‘im- pîḵā wə‘im- pîhū, wəhōwrêṯî ’eṯḵem, ’êṯ ’ăšer ta‘ăśūn.
2 M 4,16
A on bude za teba hovoriť ľudu, a bude tak, že on ti bude ústami a ty mu budeš Bohom.
On bude hovoriť ľudu za teba; on ti bude ústami a ty mu budeš ako Boh.
On bude namiesto teba hovoriť ľudu; a tak on bude tvojimi ústami, kým ty budeš preň ako Boh.
On namiesto teba osloví ľud, on ti bude ústami a ty mu budeš zastupovať Boha.
On bude mluvit k lidu za tebe, a tak se stane, že on ti bude za ústa a ty mu budeš za Boha.
On bude mluvit k lidu za tebe, on bude tobě ústy a ty budeš jemu Bohem.
2 M 4,17
A túto palicu si vezmeš do svojej ruky, ktorou budeš činiť tie znamenia.
Vezmi si do ruky túto palicu, s ktorou budeš robiť znamenia.
Túto palicu si však zober do ruky, ňou budeš robiť zázraky!"
Do ruky si vezmi túto palicu, ktorou budeš robiť znamenia.
A tu hůl vezmi s sebou. Budeš s ní konat divy!“
A tuto hůl vezmi do ruky; budeš jí konat znamení.“
wə’eṯ- hammaṭṭeh hazzeh tiqqaḥ bəyāḏeḵā; ’ăšer ta‘ăśeh- bōw ’eṯ- hā’ōṯōṯ. p̄
2 M 4,18
Vtedy išiel Mojžiš a navrátil sa k Jetrovi, svojmu svokrovi, a povedal mu: Nech, prosím, idem a navrátim sa ku svojim bratom, ktorí sú v Egypte, a pozriem, či ešte žijú. A Jetro povedal Mojžišovi: Iď v pokoji.
Potom Mojžiš šiel, vrátil sa k svojmu tesťovi Jetrovi a povedal mu: Idem, vrátim sa ku svojim bratom v Egypte a uvidím, či sú ešte nažive. Jetro odpovedal Mojžišovi: Choď v pokoji.
Tu Mojžiš šiel a vrátil sa k svojmu tesťovi Jetrovi a povedal mu: "Chcel by som ísť navštíviť svojich bratov v Egypte a pozrieť sa, či ešte žijú." Jetro odpovedal Mojžišovi: "Len choď v pokoji!"
Mojžiš odišiel k svojmu tesťovi Jitrovi a povedal mu: Rád by som sa vrátil k svojim bratom, ktorí sú v Egypte, a zistil, či ešte žijú. Jitro mu odpovedal: Choď v pokoji!
Mojžíš se tedy vrátil ke svému tchánu Jetrovi a řekl mu: „Chtěl bych jít zpátky za svými bratry do Egypta podívat se, zda ještě žijí.“„Jdi v pokoji,“ odpověděl mu Jetro.
Mojžíš odešel a vrátil se ke svému tchánu Jitrovi. Řekl mu: „Rád bych šel a vrátil se ke svým bratřím, kteří jsou v Egyptě, a podíval se, zda ještě žijí.“ Jitro Mojžíšovi odvětil: „Jdi v pokoji.“
wayyêleḵ mōšeh wayyāšāḇ ’el- yeṯer ḥōṯənōw, wayyōmer lōw ’êləḵāh nā, wə’āšūḇāh ’el- ’aḥay ’ăšer- bəmiṣrayim, wə’er’eh ha‘ōwḏām ḥayyîm; wayyōmer yiṯrōw ləmōšeh lêḵ ləšālōwm.
2 M 4,19
A Hospodin riekol Mojžišovi v Madiansku: Idi, navráť sa do Egypta, lebo už pomreli všetci tí mužovia, ktorí hľadali tvoju dušu.
Hospodin riekol Mojžišovi v Midjáne: Choď a vráť sa do Egypta, lebo pomreli všetci mužovia, ktorí ti siahali na život.
A Pán povedal Mojžišovi ešte v Madiánsku: "Choď, vráť sa do Egypta, veď všetci, čo ti číhali na život, sú mŕtvi!"
Hospodin ešte v Midjánsku povedal Mojžišovi: Choď, vráť sa do Egypta, lebo už pomreli všetci, ktorí striehli na tvoj život.
Hospodin totiž Mojžíšovi v Midiánu řekl: „Jdi, vrať se do Egypta, neboť všichni, kdo ti usilovali o život, zemřeli.“
Hospodin pak řekl Mojžíšovi ještě v Midjánu: „Jen se vrať do Egypta, neboť zemřeli všichni, kteří ti ukládali o život.“
wayyōmer Yahweh ’el- mōšeh bəmiḏyān, lêḵ šuḇ miṣrāyim; kî- mêṯū kāl- hā’ănāšîm, hamḇaqšîm ’eṯ- nap̄šeḵā.
2 M 4,20
A Mojžiš vzal svoju ženu i svojich synov, posadil ich na osla a vrátil sa do Egyptskej zeme. A Mojžiš vzal palicu Božiu do svojej ruky.
Mojžiš si vzal ženu i syna, posadil ich na osla a vrátil sa do Egypta. Mojžiš vzal do ruky aj Božiu palicu.
Mojžiš vzal svoju ženu a svojich synov, vyložil ich na osla a vracal sa do Egypta. Do ruky si však vzal Božiu palicu.
Mojžiš teda vzal svoju ženu a synov, posadil ich na osla a vracal sa do Egypta. Do ruky si vzal Božiu palicu.
Mojžíš tedy vzal manželku a syny, posadil je na osla a vydal se zpátky do Egypta. Mojžíš s sebou vzal také Boží hůl.
Mojžíš tedy vzal svou ženu a syny, posadil je na osla a vracel se do egyptské země. A do ruky si vzal Boží hůl.
wayyiqqaḥ mōšeh ’eṯ- ’ištōw wə’eṯ- bānāw, wayyarkiḇêm ‘al- haḥămōr, wayyāšāḇ ’arṣāh miṣrāyim; wayyiqqaḥ mōšeh ’eṯ- maṭṭêh hā’ĕlōhîm bəyāḏōw.
2 M 4,21
Potom riekol Hospodin Mojžišovi: Keď ideš, aby si sa vrátil do Egypta, hľaď, aby si všetky tie zázraky, ktoré som položil do tvojej ruky, učinil pred faraonom, a ja zatvrdím jeho srdce, a neprepustí ľudu.
I riekol mu Hospodin: Keď sa vrátiš do Egypta, hľaď vykonať pred faraónom všetky tie zázraky, ktoré som ti vložil do ruky; ja mu však zatvrdím srdce a neprepustí ľud.
A pán mu ešte povedal: "Keďže sa vraciaš do Egypta, dávaj pozor, aby si urobil pred faraónom všetky tie zázraky, nad ktorými som ti dal moc. Ja však zatvrdím jeho srdce a on neprepustí ľud.
Hospodin mu ešte prikázal: Keď sa vrátiš do Egypta, dbaj o to, aby si pred faraónom vykonal všetky zázraky, na ktoré som ťa splnomocnil. Ja však zatvrdím jeho srdce, takže ľud neprepustí.
Hospodin totiž Mojžíšovi řekl: „Až se vrátíš do Egypta, buď připraven konat před faraonem všechny divy, ke kterým jsem tě zmocnil. Já však posílím jeho hrdost, a tak nenechá lid odejít.
Hospodin dále Mojžíšovi poručil: „Až se vrátíš do Egypta, hleď, abys před faraónem udělal všechny zázraky, jimiž jsem tě pověřil. Já však zatvrdím jeho srdce a on lid nepropustí.
wayyōmer Yahweh ’el- mōšeh bəleḵtəḵā lāšūḇ miṣraymāh, rə’êh, kāl- hammōp̄əṯîm ’ăšer- śamtî ḇəyāḏeḵā, wa‘ăśîṯām lip̄nê p̄ar‘ōh; wa’ănî ’ăḥazzêq ’eṯ- libbōw, wəlō yəšallaḥ ’eṯ- hā‘ām.
2 M 4,22
A povieš faraonovi: Takto hovorí Hospodin: Môj syn, môj prvorodený, je Izrael.
Potom povedz faraónovi: Takto hovorí Hospodin: Izrael je mojím prvorodeným synom,
Potom povieš faraónovi: Toto hovorí Pán: "Izrael je môj prvorodený syn."
Potom faraónovi povieš: Toto hovorí Hospodin: Izrael je môj prvorodený syn.
Tehdy faraonovi řekneš: Takto praví Hospodin – Izrael je můj syn, můj prvorozený.
Potom faraónovi řekneš: Toto praví Hospodin: ‚Izrael je můj prvorozený syn.
wə’āmartā ’el- par‘ōh; kōh ’āmar Yahweh, bənî ḇəḵōrî yiśrā’êl.
2 M 4,23
Povedal som ti: Prepusti môjho syna, aby mi slúžil. Ale si odoprel a nechcel si ho prepustiť. Preto hľa, zabijem tvojho syna, tvojho prvorodeného.
a povedal som ti: Prepusť môjho syna, nech mi slúži. Ty si sa však zdráhal prepustiť ho, preto zabijem tvojho prvorodeného syna.
Povedal som ti: Prepusť môjho syna, aby mi slúžil! Ty si však odmietol prepustiť ho. Preto ja usmrtím tvojho prvorodeného syna."
Odkázal som ti: prepusť môjho syna, aby mi slúžil. Ty si však odmietol prepustiť ho; preto zabijem tvojho prvorodeného syna.
Řekl jsem ti: ‚Propusť mého syna, aby mi sloužil.‘ Ty jsi ho však odmítl propustit. Hle, nyní zabiji tvého syna, tvého prvorozeného!“
Vzkázal jsem ti: Propusť mého syna, aby mi sloužil. Ale ty jsi jej propustit odmítl. Za to zabiji tvého prvorozeného syna.‘“
wā’ōmar ’êleḵā, šallaḥ ’eṯ- bənî wəya‘aḇḏênî, wattəmā’ên ləšalləḥōw; hinnêh ’ānōḵî hōrêḡ, ’eṯ- binḵā bəḵōreḵā.
2 M 4,24
A stalo sa na ceste, v nocľažišti, že sa s ním stretol Hospodin a hľadal ho zabiť.
Cestou na miesto, kde nocovali, stretol ho Hospodin a chcel ho zabiť.
Na ceste počas nočného oddychu sa však naň oboril Pán a chcel ho usmrtiť.
Keď ho cestou na mieste nočného odpočinku stretol Hospodin a chcel ho usmrtiť,
Na místě, kde cestou nocovali, se s ním střetl Hospodin a chystal se ho zabít.
Když se na cestě chystali nocovat, střetl se s ním Hospodin a chtěl ho usmrtit.
wayhî ḇaddereḵ bammālōwn; wayyip̄gəšêhū Yahweh, wayḇaqqêš hămîṯōw.
2 M 4,25
Vtedy vzala Cippora nôž, obrezala neobriezku svojho syna a vrhla ju k jeho nohám a riekla: Je isté, že si mi ženíchom krvi!
Vtedy Cippóra vzala kamenný nôž a obrezala predkožku svojmu synovi, dotkla sa ňou Mojžišovho ohanbia a povedala: Veru si mi ženíchom krvi.
Tu Sefora vzala ostrý kameň, obrezala predkožku svojho syna a dotkla sa jeho nôh a povedala: "Ženíchom krvi si mi!"
Cippóra vzala kamenný nôž, obrezala predkožku svojho syna, dotkla sa ňou Mojžišovho ohanbia a povedala: Si mi ženíchom krvi.
Sipora však vzala kamenný nůž, odřízla předkožku svého syna, dotkla se s ní jeho údu a řekla: „Jsi mým pokrevním ženichem!“
Tu vzala Sipora kamenný nůž, obřezala předkožku svého syna, dotkla se jeho nohou a řekla: „Jsi můj ženich, je to zpečetěno krví.“
wattiqqaḥ ṣippōrāh ṣōr, wattiḵrōṯ ’eṯ- ‘ārəlaṯ bənāh, wattagga‘ ləraḡlāw; wattōmer kî ḥăṯan- dāmîm ’attāh lî.
2 M 4,26
A upustil od neho. Vtedy riekla: Ženích krvi, pre obriezky.
Potom ho Hospodin nechal. Vtedy použila názov pre obriezku: ženích krvi.
Potom ho nechal, lebo povedala: "Ženíchom krvi si pre obriezku."
Hospodin ho potom nechal. Na základe toho sa pri obriezke hovorilo: Ženích krvi.
A tak ho nechal. („Pokrevním ženichem“ ho tenkrát nazvala kvůli obřízce.)
A Hospodin ho nechal být. Tehdy se při obřízkách říkalo: „ Jsi ženich, je to zpečetěno krví.“
wayyirep̄ mimmennū; ’āz ’āmərāh, ḥăṯan dāmîm lammūlōṯ. p̄
2 M 4,27
A Hospodin riekol Áronovi: Idi v ústrety Mojžišovi na púšť! A išiel a stretol sa s ním na vrchu Božom a bozkal ho.
Hospodin riekol Áronovi: Choď naproti Mojžišovi na púšť. Ten šiel, stretol ho pri Božom vrchu a pobozkal ho.
Pán hovoril aj Áronovi: "Choď na púšť naproti Mojžišovi!" On šiel, stretol ho pri Božom vrchu a pobozkal ho.
Hospodin povedal Áronovi: Choď na púšť v ústrety Mojžišovi. Áron šiel, stretol sa s ním pri Božom vrchu a pobozkal ho.
Hospodin zatím řekl Áronovi: „Jdi na poušť vstříc Mojžíšovi.“ Šel tedy, a když se s ním setkal u Boží hory, políbil ho.
Hospodin řekl Áronovi: „Jdi na poušť naproti Mojžíšovi.“ Áron šel, setkal se s ním u Boží hory a políbil ho.
wayyōmer Yahweh ’el- ’ahărōn, lêḵ liqraṯ mōšeh hammiḏbārāh; wayyêleḵ, wayyip̄gəšêhū bəhar hā’ĕlōhîm wayyiššaq- lōw.
2 M 4,28
A Mojžiš vyrozprával Áronovi všetky slová Hospodinove, ktorý ho poslal, aj o všetkých znameniach, ktoré mu prikázal činiť.
Mojžiš oznámil Áronovi všetky Božie slová, s ktorými ho poslal, a všetky znamenia, ktoré mu prikázal robiť.
A Mojžiš oznámil Áronovi všetky Pánove slová, ktorými ho vyslal, a všetky zázraky, ktoré mu prikázal.
Potom Mojžiš oznámil Áronovi všetky Hospodinove slová, s ktorými ho poslal, a všetky znamenia, ktoré mu kázal urobiť.
Mojžíš pak Áronovi vyprávěl všechno, co mu Hospodin řekl, a jak ho poslal a jaká všechna znamení mu přikázal konat.
Mojžíš oznámil Áronovi všechna Hospodinova slova, s nimiž ho poslal, a všechna znamení, kterými ho pověřil.
wayyaggêḏ mōšeh lə’ahărōn, ’êṯ kāl- diḇrê Yahweh ’ăšer šəlāḥōw; wə’êṯ kāl- hā’ōṯōṯ ’ăšer ṣiwwāhū.
2 M 4,29
A tak išiel Mojžiš a Áron, a shromaždili všetkých starších zo synov Izraelových.
Mojžiš a Áron šli a zhromaždili všetkých starších Izraela.
Nato Mojžiš a Áron šli a zhromaždili starších Izraela.
Mojžiš a Áron šli a zhromaždili všetkých starších Izraela.
A tak šel Mojžíš do Egypta s Áronem. Shromáždili všechny izraelské stařešiny
Pak šel Mojžíš s Áronem a shromáždili všechny izraelské starší.
wayyêleḵ mōšeh wə’ahărōn; wayya’asp̄ū, ’eṯ- kāl- ziqnê bənê yiśrā’êl.
2 M 4,30
A Áron hovoril všetky slová, ktoré hovoril Hospodin Mojžišovi, a činil znamenia pred očami ľudu.
Áron vyrozprával všetky slová, ktoré Hospodin povedal Mojžišovi a robil znamenia pred očami ľudu.
Áron im predniesol všetky slová, ktoré Pán hovoril Mojžišovi, a on robil zázraky pred očami ľudu
Áron ich oboznámil so všetkým, čo Hospodin povedal Mojžišovi, ktorý pred očami ľudu robil znamenia,
a Áron jim vyprávěl všechno, co Hospodin řekl Mojžíšovi, a konal znamení před očima lidu.
Áron vyřídil všechna slova, která mluvil Hospodin k Mojžíšovi, a Mojžíš učinil před očima lidu ona znamení.
wayḏabbêr ’ahărōn, ’êṯ kāl- haddəḇārîm, ’ăšer- dibber Yahweh ’el- mōšeh; wayya‘aś hā’ōṯōṯ lə‘ênê hā‘ām.
2 M 4,31
A ľud uveril. A keď počuli, že Hospodin navštívil synov Izraelových a že videl ich trápenie, sklonili svoje hlavy a klaňali sa.
Ľud uveril; keď počuli, že Hospodin navštívil Izraelcov a videl ich trápenie, sklonili sa a klaňali.
a ľud uveril. A keď počuli, že Pán (sústrastne) pozoroval Izraelitov a videl ich utrpenie, padli na kolená a klaňali sa. V
a ľud uveril. Keď počuli, že Hospodin navštívil Izraelitov a videl ich utrpenie, padli na kolená a klaňali sa.
A lid uvěřil. Když slyšeli, že Hospodin obrátil zřetel k synům Izraele a že viděl jejich trápení, padli na kolena a klaněli se.
A lid uvěřil. Když slyšeli, že Hospodin navštívil Izraelce a že pohleděl na jejich ujařmení, padli na kolena a klaněli se.
wayya’ămên hā‘ām; wayyišmə‘ū kî- p̄āqaḏ Yahweh ’eṯ- bənê yiśrā’êl, wəḵî rā’āh ’eṯ- ‘ānəyām, wayyiqqəḏū wayyištaḥăwwū
1A Mojžiš odpovedal a riekol: Ale hľa, neuveria mi, a neposlúchnu môjho hlasu, pretože povedia: Neukázal sa ti Hospodin.
2A Hospodin mu riekol: Čo je to v tvojej ruke? A on odpovedal: Palica.
3A riekol: Hoď ju na zem! A keď ju hodil na zem, obrátila sa na hada. A Mojžiš utekal pred ním.
4Ale Hospodin riekol Mojžišovi: Vystri svoju ruku a chyť ho za chvost. A vystrel svoju ruku a lapil ho. A obrátil sa v jeho ruke na palicu.
5Aby vraj vraveli, že sa ti ukázal Hospodin, Bôh ich otcov, Bôh Abrahámov, Bôh Izákov a Bôh Jakobov.
6A ešte mu riekol Hospodin: Nože vlož svoju ruku za svoje ňádra! A vložil svoju ruku za svoje ňádra. A keď ju vyňal, tu hľa, jeho ruka bola malomocná, biela jako sneh.
7A riekol: Daj zase svoju ruku do svojich ňáder! A zase dal svoju ruku do svojich ňáder. A keď ju vyňal zo svojich ňáder, tu hľa, bola zase zdravá jako iné jeho telo.
8A bude, ak by ti neuverili a neposlúchli na hlas prvého znamenia, uveria na hlas druhého znamenia.
9A bude, ak by neuverili ani obom týmto znameniam a neposlúchli na tvoj hlas, vtedy naberieš vody z rieky a vyleješ na suchú zem. A voda, ktorú vezmeš z rieky, sa premení a obráti sa na suchej zemi na krv.
10A Mojžiš povedal Hospodinovi: Pozri, prosím, Pane! Ja nie som výmluvný človek ani pred týmto ani odvtedy, odkedy hovoríš so svojím služobníkom, lebo ja som ťažkých úst a ťažkého jazyka.
11Na to mu riekol Hospodin: Ktože dal ústa človekovi alebo kto môže učiniť nemým alebo hluchým alebo vidiacim alebo slepým? Či azda nie ja Hospodin?
12A tak teraz iď, a ja budem s tvojimi ústami a vyučím ťa, čo máš hovoriť.
13A Mojžiš povedal: Pozri, prosím, Pane; pošli, prosím, toho, koho máš poslať.
14Vtedy sa zanietil hnev Hospodinov na Mojžiša, a riekol: Či nie je Áron, Levita, tvoj brat? Viem, že on istotne bude hovoriť a tiež hľa, ide ti vústrety a keď ťa uvidí, bude sa radovať vo svojom srdci.
15Budeš jemu hovoriť a vložíš slová do jeho úst, a ja budem s tvojimi ústami a s jeho ústami a naučím vás, čo máte robiť.
16A on bude za teba hovoriť ľudu, a bude tak, že on ti bude ústami a ty mu budeš Bohom.
17A túto palicu si vezmeš do svojej ruky, ktorou budeš činiť tie znamenia.
18Vtedy išiel Mojžiš a navrátil sa k Jetrovi, svojmu svokrovi, a povedal mu: Nech, prosím, idem a navrátim sa ku svojim bratom, ktorí sú v Egypte, a pozriem, či ešte žijú. A Jetro povedal Mojžišovi: Iď v pokoji.
19A Hospodin riekol Mojžišovi v Madiansku: Idi, navráť sa do Egypta, lebo už pomreli všetci tí mužovia, ktorí hľadali tvoju dušu.
20A Mojžiš vzal svoju ženu i svojich synov, posadil ich na osla a vrátil sa do Egyptskej zeme. A Mojžiš vzal palicu Božiu do svojej ruky.
21Potom riekol Hospodin Mojžišovi: Keď ideš, aby si sa vrátil do Egypta, hľaď, aby si všetky tie zázraky, ktoré som položil do tvojej ruky, učinil pred faraonom, a ja zatvrdím jeho srdce, a neprepustí ľudu.
22A povieš faraonovi: Takto hovorí Hospodin: Môj syn, môj prvorodený, je Izrael.
23Povedal som ti: Prepusti môjho syna, aby mi slúžil. Ale si odoprel a nechcel si ho prepustiť. Preto hľa, zabijem tvojho syna, tvojho prvorodeného.
24A stalo sa na ceste, v nocľažišti, že sa s ním stretol Hospodin a hľadal ho zabiť.
25Vtedy vzala Cippora nôž, obrezala neobriezku svojho syna a vrhla ju k jeho nohám a riekla: Je isté, že si mi ženíchom krvi!
26A upustil od neho. Vtedy riekla: Ženích krvi, pre obriezky.
27A Hospodin riekol Áronovi: Idi v ústrety Mojžišovi na púšť! A išiel a stretol sa s ním na vrchu Božom a bozkal ho.
28A Mojžiš vyrozprával Áronovi všetky slová Hospodinove, ktorý ho poslal, aj o všetkých znameniach, ktoré mu prikázal činiť.
29A tak išiel Mojžiš a Áron, a shromaždili všetkých starších zo synov Izraelových.
30A Áron hovoril všetky slová, ktoré hovoril Hospodin Mojžišovi, a činil znamenia pred očami ľudu.
31A ľud uveril. A keď počuli, že Hospodin navštívil synov Izraelových a že videl ich trápenie, sklonili svoje hlavy a klaňali sa.
1Mojžiš na to odpovedal: Veď mi neuveria a nepočúvnu hlas, ale povedia: Nezjavil sa ti Hospodin.
2Vtedy mu riekol Hospodin: Čo to máš v ruke? Odpovedal: Palicu.
3Riekol mu: Hoď ju na zem. Keď ju hodil na zem, premenila sa na hada a Mojžiš pred ním utekal.
4Vtedy riekol Hospodin Mojžišovi: Vystri ruku a chyť ho za chvost! On vystrel ruku, chytil ho a premenil sa mu na palicu v ruke.
5Aby ti uverili, že sa ti zjavil Hospodin, Boh ich otcov, Boh Abrahámov, Boh Izákov, Boh Jákobov.
6Potom mu Hospodin ešte riekol: Nože si polož ruku na prsia! On si položil ruku na prsia, a keď ju vytiahol, ruka bola malomocná ako sneh.
7Riekol mu znova: Polož ruku späť na prsia. On si položil ruku na prsia a vytiahol ju z pŕs a bola znova ako jeho ostatné telo.
8Ak ti neuveria a neposlúchnu varovanie prvého znamenia, uveria varovaniu druhého znamenia.
9Ak neuveria ani týmto dvom znameniam a nepočúvnu tvoj hlas, naberieš vody z Nílu a vyleješ ju na suchú zem; tie vody, ktoré naberieš z Nílu, premenia sa na suchej zemi na krv.
10Mojžiš odpovedal Hospodinovi: Ach, Pane, nebol som výrečným mužom, ani predtým, ani odvtedy, ako si hovoril so svojím služobníkom, lebo mám ťažkopádne ústa a ťažkopádny jazyk.
11Hospodin mu odpovedal: Kto dal ústa človeku, alebo kto robil nemým alebo hluchým, alebo vidiacim alebo slepým - či nie ja, Hospodin?
12Teraz choď, ja budem s tvojimi ústami a poučím ťa, čo máš hovoriť.
13On odpovedal: Ach, Pane, pošli niekoho iného, koho chceš poslať.
14Tu vzplanul Hospodinov hnev na Mojžiša a riekol: Však je tu tvoj brat Áron, Lévíjec? Viem, že on vie dobre hovoriť; hľa, vychádza ti oproti, a keď ťa uvidí, pocíti radosť v srdci.
15Hovor s ním, vlož mu tie slová do úst a ja budem s tvojimi i s jeho ústami a poučím vás, čo máte robiť.
16On bude hovoriť ľudu za teba; on ti bude ústami a ty mu budeš ako Boh.
17Vezmi si do ruky túto palicu, s ktorou budeš robiť znamenia.
18Potom Mojžiš šiel, vrátil sa k svojmu tesťovi Jetrovi a povedal mu: Idem, vrátim sa ku svojim bratom v Egypte a uvidím, či sú ešte nažive. Jetro odpovedal Mojžišovi: Choď v pokoji.
19Hospodin riekol Mojžišovi v Midjáne: Choď a vráť sa do Egypta, lebo pomreli všetci mužovia, ktorí ti siahali na život.
20Mojžiš si vzal ženu i syna, posadil ich na osla a vrátil sa do Egypta. Mojžiš vzal do ruky aj Božiu palicu.
21I riekol mu Hospodin: Keď sa vrátiš do Egypta, hľaď vykonať pred faraónom všetky tie zázraky, ktoré som ti vložil do ruky; ja mu však zatvrdím srdce a neprepustí ľud.
22Potom povedz faraónovi: Takto hovorí Hospodin: Izrael je mojím prvorodeným synom,
23a povedal som ti: Prepusť môjho syna, nech mi slúži. Ty si sa však zdráhal prepustiť ho, preto zabijem tvojho prvorodeného syna.
24Cestou na miesto, kde nocovali, stretol ho Hospodin a chcel ho zabiť.
25Vtedy Cippóra vzala kamenný nôž a obrezala predkožku svojmu synovi, dotkla sa ňou Mojžišovho ohanbia a povedala: Veru si mi ženíchom krvi.
26Potom ho Hospodin nechal. Vtedy použila názov pre obriezku: ženích krvi.
27Hospodin riekol Áronovi: Choď naproti Mojžišovi na púšť. Ten šiel, stretol ho pri Božom vrchu a pobozkal ho.
28Mojžiš oznámil Áronovi všetky Božie slová, s ktorými ho poslal, a všetky znamenia, ktoré mu prikázal robiť.
29Mojžiš a Áron šli a zhromaždili všetkých starších Izraela.
30Áron vyrozprával všetky slová, ktoré Hospodin povedal Mojžišovi a robil znamenia pred očami ľudu.
31Ľud uveril; keď počuli, že Hospodin navštívil Izraelcov a videl ich trápenie, sklonili sa a klaňali.
1Mojžiš namietal: "A keď mi nebudú veriť a nebudú počúvať môj hlas, ale budú vravieť: "Nezjavil sa ti Pán!?"
2Pán mu povedal: "Čo to máš v ruke?" On odvetil: "Palicu."
3A on vravel: "Hoď ju na zem!" Keď ju hodil na zem, premenila sa na hada, takže Mojžiš pred ním utekal.
4Potom Pán povedal Mojžišovi: "Načiahni ruku a chyť ho za chvost!" A keď načiahol ruku a chytil ho, premenil sa v jeho ruke na palicu.
5"To preto, aby uverili, že sa ti zjavil Pán, Boh ich otcov, Boh Abraháma, Boh Izáka a Boh Jakuba."
6A Pán mu hovoril ďalej: "Vlož si ruku do záňadria!" I vložil si ruku do záňadria a keď ju vytiahol, ruka bola malomocná ako sneh.
7Potom mu povedal: "Opäť si vlož ruku do záňadria!" On opäť vložil ruku do svojho záňadria a keď ju zo záňadria vytiahol, div, bola ako ostatné jeho telo.
8"A keby ti neverili a nepočúvali na hlas prvého zázraku, uveria na hlas druhého zázraku.
9A ak by neverili ani týmto dvom zázrakom a nepočúvali by tvoj hlas, potom vezmi trochu vody z Nílu a vylej ju na suchú zem. A voda, ktorú vezmeš z Nílu, premení sa na suchej zemi na krv."
10Nato Mojžiš povedal Pánovi: "Nie tak, Pane! Ja nie som výrečný muž. Nebol som predtým a nie som ani teraz, odkedy sa rozprávaš so svojím sluhom, lebo mám nemotorné ústa a ťarbavý jazyk."
11Pán mu odvetil: "A kto dáva človeku ústa, alebo kto ho robí nemým alebo hluchým, vidiacim alebo slepým? Azda nie ja, Pán?
12A teraz len choď! Ja budem s tvojimi ústami a poučím ťa, čo máš hovoriť!"
13On však odpovedal: "Prosím, Pane, pošli niekoho iného!"
14Tu sa Pán nahneval na Mojžiša a povedal: "Či nie je tvoj brat Áron, levita?! Viem, že on veľmi dobre rozpráva. On ti ide oproti a keď ťa uvidí, bude sa zo srdca radovať.
15Ty mu porozprávaš a vložíš mu slová do úst a ja budem s tvojimi i s jeho ústami a poučím vás, čo máte robiť.
16On bude namiesto teba hovoriť ľudu; a tak on bude tvojimi ústami, kým ty budeš preň ako Boh.
17Túto palicu si však zober do ruky, ňou budeš robiť zázraky!"
18Tu Mojžiš šiel a vrátil sa k svojmu tesťovi Jetrovi a povedal mu: "Chcel by som ísť navštíviť svojich bratov v Egypte a pozrieť sa, či ešte žijú." Jetro odpovedal Mojžišovi: "Len choď v pokoji!"
19A Pán povedal Mojžišovi ešte v Madiánsku: "Choď, vráť sa do Egypta, veď všetci, čo ti číhali na život, sú mŕtvi!"
20Mojžiš vzal svoju ženu a svojich synov, vyložil ich na osla a vracal sa do Egypta. Do ruky si však vzal Božiu palicu.
21A pán mu ešte povedal: "Keďže sa vraciaš do Egypta, dávaj pozor, aby si urobil pred faraónom všetky tie zázraky, nad ktorými som ti dal moc. Ja však zatvrdím jeho srdce a on neprepustí ľud.
22Potom povieš faraónovi: Toto hovorí Pán: "Izrael je môj prvorodený syn."
23Povedal som ti: Prepusť môjho syna, aby mi slúžil! Ty si však odmietol prepustiť ho. Preto ja usmrtím tvojho prvorodeného syna."
24Na ceste počas nočného oddychu sa však naň oboril Pán a chcel ho usmrtiť.
25Tu Sefora vzala ostrý kameň, obrezala predkožku svojho syna a dotkla sa jeho nôh a povedala: "Ženíchom krvi si mi!"
26Potom ho nechal, lebo povedala: "Ženíchom krvi si pre obriezku."
27Pán hovoril aj Áronovi: "Choď na púšť naproti Mojžišovi!" On šiel, stretol ho pri Božom vrchu a pobozkal ho.
28A Mojžiš oznámil Áronovi všetky Pánove slová, ktorými ho vyslal, a všetky zázraky, ktoré mu prikázal.
29Nato Mojžiš a Áron šli a zhromaždili starších Izraela.
30Áron im predniesol všetky slová, ktoré Pán hovoril Mojžišovi, a on robil zázraky pred očami ľudu
31a ľud uveril. A keď počuli, že Pán (sústrastne) pozoroval Izraelitov a videl ich utrpenie, padli na kolená a klaňali sa. V
1Mojžiš na to odpovedal: Čo ak mi neuveria a nevypočujú ma, ale povedia: Hospodin sa ti nezjavil?
2Hospodin sa spýtal: Čo to máš v ruke? On odpovedal: Palicu.
3Hospodin mu povedal: Hoď ju na zem! Keď ju hodil na zem, bol z nej had, takže Mojžiš pred ním utekal.
4Hospodin rozkázal Mojžišovi: Vystri ruku a chyť ho za chvost! — on vystrel ruku, chytil ho a v ruke sa mu zmenil na palicu —
5to preto, aby uverili, že sa ti zjavil Hospodin, Boh ich otcov — Boh Abraháma, Boh Izáka a Boh Jákoba.
6Hospodin mu potom povedal: Vlož ruku pod plášť na hruď! Vložil si teda ruku pod plášť na hruď. Keď ju vytiahol, bola malomocná, biela ako sneh.
7Hospodin povedal: Znova si ju zasuň pod plášť na hruď! On si ju ta zasunul, a keď ju vytiahol, bola ako jeho telo.
8Ak ti neuveria a neposlúchnu výstrahu prvého znamenia, uveria výstrahe druhého znamenia.
9Ak však neuveria ani týmto dvom znameniam a neposlúchnu tvoj hlas, naber trochu vody z Nílu a vylej ju na suchú zem. Voda, ktorú naberieš z Nílu, sa na suchej zemi zmení na krv.
10Nato Mojžiš povedal Hospodinovi: Prosím, Pane, ja nie som výrečný muž; nebol som ním predtým a nie som ani teraz, keď sa rozprávaš so svojím služobníkom, lebo mám ťažkopádne ústa i jazyk.
11Hospodin mu však odpovedal: Kto dal človekovi ústa a kto ho robí nemým či hluchým, vidiacim alebo slepým? Nie som to azda ja, Hospodin?
12Teraz choď, ja ti pomôžem hovoriť a poučím ťa, čo máš povedať.
13Mojžiš však opakoval: Prosím, Pane, pošli niekoho iného.
14Nato sa Hospodin rozhneval na Mojžiša a povedal: Nie je azda tvoj brat Áron, ten Léviovec? Viem, že on je veľmi výrečný; veď ti už ide v ústrety a úprimne sa poteší, keď ťa uvidí.
15Budeš sa s ním rozprávať a do úst mu vložíš slová. Ja budem s tvojimi i s jeho ústami a poučím vás, čo máte robiť.
16On namiesto teba osloví ľud, on ti bude ústami a ty mu budeš zastupovať Boha.
17Do ruky si vezmi túto palicu, ktorou budeš robiť znamenia.
18Mojžiš odišiel k svojmu tesťovi Jitrovi a povedal mu: Rád by som sa vrátil k svojim bratom, ktorí sú v Egypte, a zistil, či ešte žijú. Jitro mu odpovedal: Choď v pokoji!
19Hospodin ešte v Midjánsku povedal Mojžišovi: Choď, vráť sa do Egypta, lebo už pomreli všetci, ktorí striehli na tvoj život.
20Mojžiš teda vzal svoju ženu a synov, posadil ich na osla a vracal sa do Egypta. Do ruky si vzal Božiu palicu.
21Hospodin mu ešte prikázal: Keď sa vrátiš do Egypta, dbaj o to, aby si pred faraónom vykonal všetky zázraky, na ktoré som ťa splnomocnil. Ja však zatvrdím jeho srdce, takže ľud neprepustí.
22Potom faraónovi povieš: Toto hovorí Hospodin: Izrael je môj prvorodený syn.
23Odkázal som ti: prepusť môjho syna, aby mi slúžil. Ty si však odmietol prepustiť ho; preto zabijem tvojho prvorodeného syna.
24Keď ho cestou na mieste nočného odpočinku stretol Hospodin a chcel ho usmrtiť,
25Cippóra vzala kamenný nôž, obrezala predkožku svojho syna, dotkla sa ňou Mojžišovho ohanbia a povedala: Si mi ženíchom krvi.
26Hospodin ho potom nechal. Na základe toho sa pri obriezke hovorilo: Ženích krvi.
27Hospodin povedal Áronovi: Choď na púšť v ústrety Mojžišovi. Áron šiel, stretol sa s ním pri Božom vrchu a pobozkal ho.
28Potom Mojžiš oznámil Áronovi všetky Hospodinove slová, s ktorými ho poslal, a všetky znamenia, ktoré mu kázal urobiť.
29Mojžiš a Áron šli a zhromaždili všetkých starších Izraela.
30Áron ich oboznámil so všetkým, čo Hospodin povedal Mojžišovi, ktorý pred očami ľudu robil znamenia,
31a ľud uveril. Keď počuli, že Hospodin navštívil Izraelitov a videl ich utrpenie, padli na kolená a klaňali sa.
1Mojžíš znovu namítl: „Pohleď, neuvěří mi a neposlechnou mě. Určitě řeknou: ‚Žádný Hospodin se ti neukázal!‘“
2Hospodin se ho zeptal: „Co to máš v ruce?“„Hůl,“ odpověděl.
3Řekl mu: „Hoď ji na zem.“ Hodil ji tedy na zem a proměnila se v hada! Mojžíš se před ním dal na útěk,
4ale Hospodin ho vyzval: „Natáhni ruku a chyť ho za ocas.“ Mojžíš tedy natáhl ruku, chytil ho a had se mu v ruce proměnil v hůl!
5„To aby uvěřili, že se ti ukázal Hospodin, Bůh jejich otců – Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.“
6Poté Hospodin řekl: „Vlož si ruku do podpaždí.“ Vložil si tedy ruku do podpaždí, a když ji vytáhl, jeho ruka byla malomocná, bílá jako sníh.
7„Vlož si ruku znovu do podpaždí,“ řekl mu potom. Mojžíš si tedy znovu vložil ruku do podpaždí, a když ji odtud vytáhl, byla znovu zdravá jako zbytek jeho těla!
8„Když ti neuvěří a neposlechnou první znamení, uvěří druhému znamení.
9A pokud neuvěří ani těm dvěma znamením a neposlechnou tě, nabereš vodu z Nilu, vyliješ ji na suchou zem. Ta voda, kterou jsi nabral z Nilu, se pak na zemi promění v krev.“
10Mojžíš ale Hospodinu odporoval: „Promiň, Pane můj, ale nejsem výřečný člověk – ani dříve, ani teď, když jsi promluvil ke svému služebníku. Vždyť se mi plete jazyk v ústech!“
11„Kdo dal člověku ústa?“ odpověděl mu Hospodin. „Kdo může někoho učinit němým nebo hluchým, vidoucím nebo slepým? Kdo jiný než já, Hospodin?
12Nuže, pojď. Já sám budu při tvých ústech a budu tě učit, co máš říkat.“
13Mojžíš ale řekl: „Promiň, Pane můj; pošli prosím někoho jiného.“
14Tehdy se na něj Hospodin rozhněval: „A co tvůj bratr, levita Áron? Mám za to, že je výřečný dost! Podívej se, už ti jde naproti. Až tě uvidí, bude mít velikou radost.
15Budeš k němu mluvit a vkládat mu slova do úst. Já pak budu při tvých i jeho ústech a naučím vás, co máte dělat.
16On bude mluvit k lidu za tebe, a tak se stane, že on ti bude za ústa a ty mu budeš za Boha.
17A tu hůl vezmi s sebou. Budeš s ní konat divy!“
18Mojžíš se tedy vrátil ke svému tchánu Jetrovi a řekl mu: „Chtěl bych jít zpátky za svými bratry do Egypta podívat se, zda ještě žijí.“„Jdi v pokoji,“ odpověděl mu Jetro.
19Hospodin totiž Mojžíšovi v Midiánu řekl: „Jdi, vrať se do Egypta, neboť všichni, kdo ti usilovali o život, zemřeli.“
20Mojžíš tedy vzal manželku a syny, posadil je na osla a vydal se zpátky do Egypta. Mojžíš s sebou vzal také Boží hůl.
21Hospodin totiž Mojžíšovi řekl: „Až se vrátíš do Egypta, buď připraven konat před faraonem všechny divy, ke kterým jsem tě zmocnil. Já však posílím jeho hrdost, a tak nenechá lid odejít.
22Tehdy faraonovi řekneš: Takto praví Hospodin – Izrael je můj syn, můj prvorozený.
23Řekl jsem ti: ‚Propusť mého syna, aby mi sloužil.‘ Ty jsi ho však odmítl propustit. Hle, nyní zabiji tvého syna, tvého prvorozeného!“
24Na místě, kde cestou nocovali, se s ním střetl Hospodin a chystal se ho zabít.
25Sipora však vzala kamenný nůž, odřízla předkožku svého syna, dotkla se s ní jeho údu a řekla: „Jsi mým pokrevním ženichem!“
26A tak ho nechal. („Pokrevním ženichem“ ho tenkrát nazvala kvůli obřízce.)
27Hospodin zatím řekl Áronovi: „Jdi na poušť vstříc Mojžíšovi.“ Šel tedy, a když se s ním setkal u Boží hory, políbil ho.
28Mojžíš pak Áronovi vyprávěl všechno, co mu Hospodin řekl, a jak ho poslal a jaká všechna znamení mu přikázal konat.
29A tak šel Mojžíš do Egypta s Áronem. Shromáždili všechny izraelské stařešiny
30a Áron jim vyprávěl všechno, co Hospodin řekl Mojžíšovi, a konal znamení před očima lidu.
31A lid uvěřil. Když slyšeli, že Hospodin obrátil zřetel k synům Izraele a že viděl jejich trápení, padli na kolena a klaněli se.
1Mojžíš však znovu namítal: „Nikoli, neuvěří mi a neuposlechnou mě, ale řeknou: Hospodin se ti neukázal.“
2Hospodin mu řekl: „Co to máš v ruce?“ Odpověděl: „Hůl.“
3Hospodin řekl: „Hoď ji na zem.“ Hodil ji na zem a stal se z ní had. Mojžíš se dal před ním na útěk.
4Ale Hospodin Mojžíšovi poručil: „Vztáhni ruku a chyť ho za ocas.“ Vztáhl tedy ruku, uchopil ho a v dlani se mu z něho stala hůl.
5„Aby uvěřili, že se ti ukázal Hospodin, Bůh jejich otců, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.“
6Dále mu Hospodin řekl: „Vlož si ruku za ňadra.“ Vložil tedy ruku za ňadra. Když ruku vytáhl, byla malomocná, bílá jako sníh.
7Tu poručil: „Dej ruku zpět za ňadra.“ Dal ruku zpět za ňadra. Když ji ze záňadří vytáhl, byla opět jako ostatní tělo.
8„A tak jestliže ti neuvěří a nedají na první znamení, uvěří druhému znamení.
9Jestliže však neuvěří ani těmto dvěma znamením a neuposlechnou tě, nabereš vodu z Nilu a vyleješ ji na suchou zemi. Z vody, kterou nabereš z Nilu, se stane na suché zemi krev.“
10Ale Mojžíš Hospodinu namítal: „Prosím, Panovníku, nejsem člověk výmluvný; nebyl jsem dříve, nejsem ani nyní, když ke svému služebníku mluvíš. Mám neobratná ústa a neobratný jazyk.“
11Hospodin mu však řekl: „Kdo dal člověku ústa? Kdo působí, že je člověk němý nebo hluchý, vidící nebo slepý? Zdali ne já, Hospodin?
12Nyní jdi, já sám budu s tvými ústy a budu tě učit, co máš mluvit!“
13Ale Mojžíš odmítl: „Prosím, Panovníku, pošli si, koho chceš.“
14Tu Hospodin vzplanul proti Mojžíšovi hněvem a řekl: „Což nemáš bratra Árona, toho lévijce? Znám ho , ten umí mluvit. Jde ti už naproti a bude se srdečně radovat, až tě uvidí.
15Budeš k němu mluvit a vkládat mu slova do úst. Já budu s tvými ústy i s jeho ústy a budu vás poučovat, co máte činit.
16On bude mluvit k lidu za tebe, on bude tobě ústy a ty budeš jemu Bohem.
17A tuto hůl vezmi do ruky; budeš jí konat znamení.“
18Mojžíš odešel a vrátil se ke svému tchánu Jitrovi. Řekl mu: „Rád bych šel a vrátil se ke svým bratřím, kteří jsou v Egyptě, a podíval se, zda ještě žijí.“ Jitro Mojžíšovi odvětil: „Jdi v pokoji.“
19Hospodin pak řekl Mojžíšovi ještě v Midjánu: „Jen se vrať do Egypta, neboť zemřeli všichni, kteří ti ukládali o život.“
20Mojžíš tedy vzal svou ženu a syny, posadil je na osla a vracel se do egyptské země. A do ruky si vzal Boží hůl.
21Hospodin dále Mojžíšovi poručil: „Až se vrátíš do Egypta, hleď, abys před faraónem udělal všechny zázraky, jimiž jsem tě pověřil. Já však zatvrdím jeho srdce a on lid nepropustí.
22Potom faraónovi řekneš: Toto praví Hospodin: ‚Izrael je můj prvorozený syn.
23Vzkázal jsem ti: Propusť mého syna, aby mi sloužil. Ale ty jsi jej propustit odmítl. Za to zabiji tvého prvorozeného syna.‘“
24Když se na cestě chystali nocovat, střetl se s ním Hospodin a chtěl ho usmrtit.
25Tu vzala Sipora kamenný nůž, obřezala předkožku svého syna, dotkla se jeho nohou a řekla: „Jsi můj ženich, je to zpečetěno krví.“
26A Hospodin ho nechal být. Tehdy se při obřízkách říkalo: „ Jsi ženich, je to zpečetěno krví.“
27Hospodin řekl Áronovi: „Jdi na poušť naproti Mojžíšovi.“ Áron šel, setkal se s ním u Boží hory a políbil ho.
28Mojžíš oznámil Áronovi všechna Hospodinova slova, s nimiž ho poslal, a všechna znamení, kterými ho pověřil.
29Pak šel Mojžíš s Áronem a shromáždili všechny izraelské starší.
30Áron vyřídil všechna slova, která mluvil Hospodin k Mojžíšovi, a Mojžíš učinil před očima lidu ona znamení.
31A lid uvěřil. Když slyšeli, že Hospodin navštívil Izraelce a že pohleděl na jejich ujařmení, padli na kolena a klaněli se.
1wayya‘an mōšeh wayyōmer, wəhên lō- ya’ămînū lî, wəlō yišmə‘ū bəqōlî; kî yōmərū, lō- nir’āh ’êleḵā Yahweh.
2wayyōmer ’êlāw Yahweh [mazzeh ḵ] (mah- zeh q) ḇəyāḏeḵā; wayyōmer maṭṭeh.
3wayyōmer hašlîḵêhū ’arṣāh, wayyašlîḵêhū ’arṣāh wayhî lənāḥāš; wayyānās mōšeh mippānāw.
4wayyōmer Yahweh ’el- mōšeh, šəlaḥ yāḏəḵā, we’ĕḥōz biznāḇōw; wayyišlaḥ yāḏōw wayyaḥăzeq bōw, wayhî ləmaṭṭeh bəḵappōw.
5ləma‘an ya’ămînū, kî- nir’āh ’êleḵā Yahweh ’ĕlōhê ’ăḇōṯām; ’ĕlōhê ’aḇrāhām ’ĕlōhê yiṣḥāq wêlōhê ya‘ăqōḇ.
6wayyōmer Yahweh lōw ‘ōwḏ, hāḇê- nā yāḏəḵā bəḥêqeḵā, wayyāḇê yāḏōw bəḥêqōw; wayyōwṣi’āh, wəhinnêh yāḏōw məṣōra‘aṯ kaššāleḡ.
7wayyōmer, hāšêḇ yāḏəḵā ’el- ḥêqeḵā, wayyāšeḇ yāḏōw ’el- ḥêqōw; wayyōwṣi’āh mêḥêqōw, wəhinnêh- šāḇāh kiḇśārōw.
8wəhāyāh ’im- lō ya’ămînū lāḵ, wəlō yišmə‘ū, ləqōl hā’ōṯ hārišōwn; wəhe’ĕmînū, ləqōl hā’ōṯ hā’aḥărōwn.
9wəhāyāh ’im- lō ya’ămînū gam lišnê hā’ōṯōwṯ hā’êlleh, wəlō yišmə‘ūn ləqōleḵā, wəlāqaḥtā mimmêmê hay’ōr, wəšāp̄aḵtā hayyabbāšāh; wəhāyū hammayim ’ăšer tiqqaḥ min- hay’ōr, wəhāyū ləḏām bayyabbāšeṯ.
10wayyōmer mōšeh ’el- Yahweh bî ’ăḏōnāy lō ’îš dəḇārîm ’ānōḵî, gam mittəmōwl gam miššilšōm, gam mê’āz dabberḵā ’el- ‘aḇdeḵā; kî ḵəḇaḏ- peh ūḵəḇaḏ lāšōwn ’ānōḵî.
11wayyōmer Yahweh ’êlāw, mî śām peh lā’āḏām ’ōw mî- yāśūm ’illêm, ’ōw ḥêrêš, ’ōw p̄iqqêaḥ ’ōw ‘iwwêr; hălō ’ānōḵî Yahweh.
12wə‘attāh lêḵ; wə’ānōḵî ’ehyeh ‘im- pîḵā, wəhōwrêṯîḵā ’ăšer təḏabbêr.
13wayyōmer bî ’ăḏōnāy; šəlaḥ- nā bəyaḏ- tišlāḥ.
14wayyiḥar- ’ap̄ Yahweh bəmōšeh, wayyōmer hălō ’ahărōn ’āḥîḵā hallêwî, yāḏa‘tî kî- ḏabbêr yəḏabbêr hū; wəḡam hinnêh- hū yōṣê liqrāṯeḵā, wərā’ăḵā wəśāmaḥ bəlibbōw.
15wəḏibbartā ’êlāw, wəśamtā ’eṯ- haddəḇārîm bəp̄îw; wə’ānōḵî, ’ehyeh ‘im- pîḵā wə‘im- pîhū, wəhōwrêṯî ’eṯḵem, ’êṯ ’ăšer ta‘ăśūn.
16wəḏibber- hū ləḵā ’el- hā‘ām; wəhāyāh hū yihyeh- ləḵā ləp̄eh, wə’attāh tihyeh- lōw lêlōhîm.
17wə’eṯ- hammaṭṭeh hazzeh tiqqaḥ bəyāḏeḵā; ’ăšer ta‘ăśeh- bōw ’eṯ- hā’ōṯōṯ. p̄
18wayyêleḵ mōšeh wayyāšāḇ ’el- yeṯer ḥōṯənōw, wayyōmer lōw ’êləḵāh nā, wə’āšūḇāh ’el- ’aḥay ’ăšer- bəmiṣrayim, wə’er’eh ha‘ōwḏām ḥayyîm; wayyōmer yiṯrōw ləmōšeh lêḵ ləšālōwm.
19wayyōmer Yahweh ’el- mōšeh bəmiḏyān, lêḵ šuḇ miṣrāyim; kî- mêṯū kāl- hā’ănāšîm, hamḇaqšîm ’eṯ- nap̄šeḵā.
20wayyiqqaḥ mōšeh ’eṯ- ’ištōw wə’eṯ- bānāw, wayyarkiḇêm ‘al- haḥămōr, wayyāšāḇ ’arṣāh miṣrāyim; wayyiqqaḥ mōšeh ’eṯ- maṭṭêh hā’ĕlōhîm bəyāḏōw.
21wayyōmer Yahweh ’el- mōšeh bəleḵtəḵā lāšūḇ miṣraymāh, rə’êh, kāl- hammōp̄əṯîm ’ăšer- śamtî ḇəyāḏeḵā, wa‘ăśîṯām lip̄nê p̄ar‘ōh; wa’ănî ’ăḥazzêq ’eṯ- libbōw, wəlō yəšallaḥ ’eṯ- hā‘ām.
22wə’āmartā ’el- par‘ōh; kōh ’āmar Yahweh, bənî ḇəḵōrî yiśrā’êl.
23wā’ōmar ’êleḵā, šallaḥ ’eṯ- bənî wəya‘aḇḏênî, wattəmā’ên ləšalləḥōw; hinnêh ’ānōḵî hōrêḡ, ’eṯ- binḵā bəḵōreḵā.
24wayhî ḇaddereḵ bammālōwn; wayyip̄gəšêhū Yahweh, wayḇaqqêš hămîṯōw.
25wattiqqaḥ ṣippōrāh ṣōr, wattiḵrōṯ ’eṯ- ‘ārəlaṯ bənāh, wattagga‘ ləraḡlāw; wattōmer kî ḥăṯan- dāmîm ’attāh lî.
26wayyirep̄ mimmennū; ’āz ’āmərāh, ḥăṯan dāmîm lammūlōṯ. p̄
27wayyōmer Yahweh ’el- ’ahărōn, lêḵ liqraṯ mōšeh hammiḏbārāh; wayyêleḵ, wayyip̄gəšêhū bəhar hā’ĕlōhîm wayyiššaq- lōw.
28wayyaggêḏ mōšeh lə’ahărōn, ’êṯ kāl- diḇrê Yahweh ’ăšer šəlāḥōw; wə’êṯ kāl- hā’ōṯōṯ ’ăšer ṣiwwāhū.
29wayyêleḵ mōšeh wə’ahărōn; wayya’asp̄ū, ’eṯ- kāl- ziqnê bənê yiśrā’êl.
30wayḏabbêr ’ahărōn, ’êṯ kāl- haddəḇārîm, ’ăšer- dibber Yahweh ’el- mōšeh; wayya‘aś hā’ōṯōṯ lə‘ênê hā‘ām.
31wayya’ămên hā‘ām; wayyišmə‘ū kî- p̄āqaḏ Yahweh ’eṯ- bənê yiśrā’êl, wəḵî rā’āh ’eṯ- ‘ānəyām, wayyiqqəḏū wayyištaḥăwwū