Piata kniha Mojžišova, 2. kapitola
5 M 2,1
A obrátiac sa tiahli sme na púšť cestou smerom k Červenému moru, tak ako mi hovoril Hospodin, a obchádzali sme vrch Seir mnoho dní.
Potom sme sa obrátili a vydali sme sa na púšť k Červenému moru, ako mi hovoril Hospodin. Okolo pohoria Séír sme putovali mnoho dní.
Nato sme sa pohli a tiahli sme púšťou smerom k Červenému moru, ako nám prikázal Pán, a dlhý čas sme okľukou obchádzali vrchy Seir.
Potom sme sa obrátili a odišli sme na púšť smerom k Červenému moru, ako mi povedal Hospodin. Dlhší čas sme obchádzali pohorie Seír.
Potom jsme se obrátili a táhli jsme na poušť směrem k Rudému moři, jak mi Hospodin řekl, a dlouhou dobu jsme obcházeli pohoří Seír.
Potom jsme se obrátili a táhli dál do pouště cestou k Rákosovému moři, jak Hospodin ke mně mluvil. Po mnoho dní jsme obcházeli pohoří Seír.
5 M 2,2
A Hospodin mi riekol:
Vtedy mi riekol Hospodin:
Tu mi Pán hovoril:
Vtedy mi Hospodin povedal:
Hospodin mi řekl:
Tu mi Hospodin řekl:
wayyōmer Yahweh ’êlay lêmōr.
5 M 2,3
Už ste sa dosť naobchádzali tohoto vrchu; obráťte sa na sever.
Dosť ste sa nachodili okolo tohto pohoria. Obráťte sa na sever!
"Dosť dlho ste obchádzali toto horstvo, teraz sa obráťte na sever!
Už dosť dlho ste obchádzali toto pohorie, teraz sa obráťte na sever.
„Už jste to pohoří obcházeli dost dlouho; obraťte se na sever.
„Už dosti dlouho obcházíte toto pohoří. Obraťte se na sever.
5 M 2,4
A ľudu prikáž a povedz: Pojdete cez územie svojich bratov, synov Ezavových, ktorí bývajú na Seire. A hoci sa vás budú báť, veľmi sa vystríhajte!
Ľudu prikáž: Pôjdete územím svojich bratov, synov Ézavových, ktorí bývajú v Séíre. Budú sa vás báť, ale majte sa veľmi na pozore!
A ľudu rozkáž: Teraz prejdete cez územie svojich bratov, Ezauových synov, ktorí bývajú na Seire a boja sa vás; lež dávajte si veľký pozor,
Ľudu prikáž: Pôjdete cez územie svojich bratov Ézavovcov, ktorí obývajú Seír. Oni sa vás budú báť, no buďte nanajvýš ostražití.
Lidu pak přikaž: Procházíte územím svých bratří, synů Ezauových, bydlících na Seíru. Budou se vás bát, ale vy si dávejte dobrý pozor.
Lidu přikaž: Procházíte územím svých bratří Ezauovců, sídlících v Seíru. Budou se vás bát, ale mějte se napozoru.
wə’eṯ- hā‘ām ṣaw lêmōr ’attem ‘ōḇərîm, biḡḇūl ’ăḥêḵem bənê- ‘êśāw, hayyōšəḇîm bəśê‘îr; wəyîrə’ū mikkem, wənišmartem mə’ōḏ.
5 M 2,5
Nedráždite ich, lebo vám nedám z ich zeme ani toľko, čo by zašľapil nohou, lebo vrch Seir som dal Ezavovi do dedičného majetku.
Nepúšťajte sa do vojny s nimi, lebo vám nedám z ich krajiny ani stopu, veď pohorie Séír som dal Ézavovi do vlastníctva.
nebojujte proti nim, lebo vám nedám z ich územia nič, ani na šírku šľapaje, lebo vrch Seir som dal do vlastníctva Ezauovi.
Nepodnecujte ich do boja, lebo z ich územia vám nedám ani piaď pôdy. Pohorie Seír som dal do vlastníctva Ézavovi.
Nebojujte s nimi, neboť vám z jejich země nedám ani šlépěj. Pohoří Seír jsem totiž dal do vlastnictví Ezauovi.
Nedrážděte je, neboť z jejich země vám nedám ani šlépěj půdy. Pohoří Seír jsem dal do vlastnictví Ezauovi.
5 M 2,6
Pokrm si kúpite od nich za peniaze, a tak budete jesť, aj vody si kúpite od nich za peniaze, a budete piť.
Jedlo si od nich kupujte za peniaze, aby ste mali čo jesť. Ba aj vodu si od nich kupujte za peniaze, aby ste mali čo piť;
Pokrm na jedenie si kúpite od nich za peniaze, takisto i vodu na pitie si od nich kúpite za peniaze.
Za peniaze si budete od nich kupovať potravu, aby ste mali čo jesť. Aj vodu si budete u nich zaobstarávať za peniaze, aby ste mali čo piť.
Za jídlo, které sníte, i za vodu, kterou vypijete, jim proto zaplatíte stříbrem.
Za stříbro si od nich budete kupovat pokrm, abyste měli co jíst, za stříbro si od nich budete opatřovat vodu, abyste měli co pít.
’ōḵel tišbərū mê’ittām bakkesep̄ wa’ăḵaltem; wəḡam- mayim tiḵrū mê’ittām bakkesep̄ ūšəṯîṯem.
5 M 2,7
Lebo Hospodin, tvoj Bôh, ťa požehnal v každej práci tvojich rúk; vie, že ideš touto veľkou púšťou. Toto už štyridsať rokov bol Hospodin, tvoj Bôh, s tebou; nemal si v ničom nedostatku.
lebo Hospodin, tvoj Boh, ťa po žehnal pri každom diele tvojich rúk. Pozná tvoje putovanie po tejto veľkej púšti; už štyridsať rokov je Hospodin s tebou, nemal si v ničom nedostatku.
Veď Pán, tvoj Boh, žehnal všetkým prácam tvojich rúk. Vedel, že prejdeš touto veľkou púšťou: už štyridsať rokov je s tebou Pán, tvoj Boh, a nechýbalo ti nič."
Veď Hospodin, tvoj Boh, ťa požehnával vo všetkom, čo si robil. Vie o tvojej ceste touto veľkou púšťou. Hospodin, tvoj Boh, je už štyridsať rokov s tebou, a nič ti nechýbalo.
Hospodin, tvůj Bůh, ti přece žehnal při veškerém tvém počínání. Zná tvé putování touto velikou pouští. Už čtyřicet let je Hospodin, tvůj Bůh, s tebou a nic ti nescházelo.“
Hospodin, tvůj Bůh, ti při veškeré práci tvých rukou žehnal; znal tvé putování touto velikou pouští. Už po čtyřicet let je Hospodin, tvůj Bůh, s tebou; v ničem jsi nestrádal.“
kî Yahweh ’ĕlōheḵā bêraḵḵā, bəḵōl ma‘ăśêh yāḏeḵā, yāḏa‘ leḵtəḵā, ’eṯ- hammiḏbār haggāḏōl hazzeh; zeh ’arbā‘îm šānāh, Yahweh ’ĕlōheḵā ‘immāḵ, lō ḥāsartā dāḇār.
5 M 2,8
A keď sme prešli od svojich bratov, synov Ezavových, ktorí bývajú na Seire, s cesty na rovine, z Elatu a z Ecion-gábera, obrátili sme sa a prešli sme cestou Moábskej púšte.
A tak sme odišli od našich bratov, synov Ézavových, ktorí bývajú v Séíre, cestou cez Arábu, ktorá vychádza z Élatu a Ecjón-Geberu. Potom sme sa obrátili a prešli smerom k Moábskej púšti.
Potom sme prešli vedľa (územia) našich bratov, Ezauových synov, ktorí bývajú na Seire, cez Arabu popri Elate a Asiongaberi a tiahli sme cestou smerom k Moabskej púšti.
Prešli sme teda popri našich bratoch Ézavovcoch, ktorí obývajú Seír, stepnou cestou, ktorá vychádza z Élatu a Ecjón-Geberu. Potom sme sa obrátili a šli sme ďalej smerom k Moábskej púšti.
A tak jsme obešli své bratry, syny Ezauovy, bydlící na Seíru. Vyhnuli jsme se cestě přes pláň Arava, jež vede od Eilatu a Ecjon-geberu, a vydali se cestou přes moábskou poušť.
Přešli jsme tedy mimo území svých bratří Ezauovců, sídlících v Seíru, stranou cesty vedoucí pustinou od Élatu a Esjón-geberu. Tam jsme se obrátili a pokračovali směrem na Moábskou step.
wanna‘ăḇōr mê’êṯ ’aḥênū ḇənê- ‘êśāw, hayyōšəḇîm bəśê‘îr, middereḵ hā‘ărāḇāh, mê’êlaṯ ūmê‘eṣyōn gāḇer; s wannêp̄en wanna‘ăḇōr, dereḵ miḏbar mōw’āḇ.
5 M 2,9
A Hospodin mi riekol: Nebudeš trápiť Moábov ani si nezačínaj s nimi púšťajúc sa do vojny, lebo ti nedám dedičstva z ich zeme, pretože som dal synom Lotovým Ár do dedičstva.
Vtedy mi riekol Hospodin: Nenapádaj Moábcov a nepúšťaj sa s nimi do vojny, lebo ti z ich zeme nedám nič do vlastníctva, keďže som Ár dal Lótovým synom do vlastníctva.
Tu mi hovoril Pán: "Neobťažuj Moabčanov a nebojuj proti nim, lebo ti nedám nič z ich územia do vlastníctva; veď Lotovým synom som dal do vlastníctva Ar.
Vtedy mi Hospodin povedal: Neútoč na Moábčanov a nepúšťaj sa s nimi do boja, lebo z ich územia ti nič nedám do vlastníctva. Ár som dal do vlastníctva Lótovým synom.
Hospodin mi řekl: „Neútoč na Moábské a nebojuj s nimi. V jejich zemi ti nedám žádné vlastnictví, neboť Ar jsem určil do vlastnictví synům Lotovým.“
Tu mi Hospodin řekl: „Nedotírej na Moába a nedráždi ho k válce, neboť z jeho země ti nedám do vlastnictví nic . Ar jsem dal do vlastnictví synům Lotovým.“ (
wayyōmer Yahweh ’êlay, ’el- tāṣar ’eṯ- mōw’āḇ, wə’al- tiṯgār bām milḥāmāh; kî lō- ’ettên ləḵā mê’arṣōw yəruššāh, kî liḇnê- lōwṭ, nāṯattî ’eṯ- ‘ār yəruššāh
5 M 2,10
Émovia bývali predtým v nej, v zemi Ára, veľký to ľud, mnohý a vysoký jako Enákovci.
Predtým bývali v ňom Émovia, ľud veľký, početný a vysokej postavy ako Anákovci.
Predtým tu bývali Emci, ľud silný, početný a urastený ako Enakiti.
Predtým tam bývali Émi, veľký a početný ľud vysokej postavy ako Anákovia.
(Původně tam bydleli Emejci, silný a početný lid, vysoký jako Anakovci.
Předtím v něm sídlili Emejci, veliký a početný lid, vysoký jako Anákovci;
5 M 2,11
Pravda aj oni boli považovaní za obrov ako Enákovci, a Moábovia ich pomenovali Emím.
Aj ich pokladajú za Refáovcov ako Anákovcov, ale Moábci ich volajú Émami.
Aj oni patrili k Refaimcom ako Enakiti. Moabčania sa však volajú Emci.
Aj Refáji sú pokladaní za Anákov, ale Moábčania ich nazývajú Émami.
Stejně jako Anakovci se i oni počítali za Refajce, ale Moábští je nazývali Emejci.
ti byli stejně jako Anákovci pokládáni za Refájce, Moábci je však nazývali Emejci.
rəp̄ā’îm yêḥāšəḇū ’ap̄- hêm kā‘ănāqîm; wəhammō’āḇîm, yiqrə’ū lāhem ’êmîm.
5 M 2,12
A na Seire bývali predtým Chorovia, a synovia Ezavovi zaujali ich državie a vyhubili ich zpred svojej tvári a bývali na ich mieste, tak ako učinil Izrael zemi svojho vlastníctva, ktorú im dal Hospodin.
V Séíre však bývali predtým Chórijci, ale synovia Ézavovi ich vyhnali, vyhubili spred seba a usadili sa na ich mieste, ako urobil Izrael so svojou vlastnou krajinou, ktorú mu dal Hospodin.
Na Seire predtým bývali Horejci, lenže Ezauovi synovia ich vyhnali a zničili a osadili sa na ich mieste tak, ako to urobil Izrael v krajine svojho vlastníctva, ktorú im dal Pán.
Predtým aj v Seíre bývali Chóri, ale Ézavovci ich vyhnali, vyhubili a usadili sa na ich mieste, ako to urobil Izrael v krajine, ktorú mu dal Hospodin.
Na Seíru zase původně bydleli Chorejci, ale synové Ezauovi je vyhnali, vyhladili je a usadili se na jejich místě, jako to učinil Izrael se svou vlastní zemí, kterou jim dal Hospodin.)
V Seíru zase předtím sídlili Chorejci, ale Ezauovci si je podrobili; vyhladili je před sebou a usadili se na jejich místě, jako učinil Izrael se svou vlastní zemí, kterou jim dal Hospodin.)
ūḇəśê‘îr yāšəḇū haḥōrîm ləp̄ānîm ūḇənê ‘êśāw yîrāšūm, wayyašmîḏūm mippənêhem, wayyêšəḇū taḥtām; ka’ăšer ‘āśāh yiśrā’êl, lə’ereṣ yəruššāṯōw, ’ăšer- nāṯan Yahweh lāhem.
5 M 2,13
A tak teraz vstaňte a prejdite potok Záred. Aj sme prešli potok Záred.
A teraz sa poberte a prejdite cez potok Zered. Potom sme prešli cez potok Zered.
Teraz sa zdvihni a prejdi cez potok Sared!" A tak sme prešli cez potok Sared.
Teraz vstaňte a prejdite cez potok Zered. Prešli sme teda cez potok Zered.
Přikázal: „Vzhůru, překročte potok Zered!“ a tak jsme překročili potok Zered.
„Nuže vzhůru, přejděte potok Zered.“ I přešli jsme potok Zered.
5 M 2,14
A času, v ktorom sme išli z Kádeš-barnee, až sme prešli potok Záred, bolo tridsaťosem rokov, dokiaľ nevymrelo všetko to pokolenie, mužovia, súci do vojny, zprostred tábora, tak ako im prisahal Hospodin.
Naše putovanie z Kádeš-Barnéy až po potok Zered trvalo tridsať osem rokov, kým z tábora nevyhynulo celé pokolenie bojovníkov, ako im prisahal Hospodin.
A čas, čo sme blúdili od Kadešbarny až po prebrodenie potoka Sared, predstavoval tridsaťosem rokov, kým nevymrelo zo stanov všetko bojaschopné pokolenie, ako im prisahal Pán.
Naše putovanie z Kádeš-Barney až po prechod cez potok Zered trvalo tridsaťosem rokov, kým z tábora bojovníkov nevymrelo celé pokolenie, ako im prisahal Hospodin.
Naše putování od Kádeš-barné po překročení potoku Zered trvalo třicet osm let. Celé to pokolení bojovníků mezitím v táboře až do posledního vymřelo, jak jim Hospodin přísahal.
Doba, po kterou jsme putovali z Kádeš-barneje, až jsme překročili potok Zered, činila třicet osm let, dokud z tábora nevyhynulo do jednoho celé pokolení bojovníků, jak jim přísahal Hospodin.
wəhayyāmîm ’ăšer- hālaḵnū miqqāḏêš barnêa‘, ‘aḏ ’ăšer- ‘āḇarnū ’eṯ- naḥal zereḏ, šəlōšîm ūšəmōneh šānāh; ‘aḏ- tōm kāl- haddōwr ’anšê hammilḥāmāh miqqereḇ hammaḥăneh, ka’ăšer nišba‘ Yahweh lāhem.
5 M 2,15
Bola aj ruka Hospodinova proti nim, aby ich desila a tak vyhubila zprostred tábora, až i vymreli.
Aj ruka Hospodinova doľahla na nich, aby ich vyhubila z tábora až po ich úplné vykynoženie.
A Pánova ruka bola proti nim, takže úplne vyhynuli zo stanov. -
Aj ruka Hospodina bola proti nim, aby ich hubila v tábore, kým celkom nevymreli.
Ruka Hospodinova byla vskutku proti nim a až do posledního je vymýtila z tábora.
To právě Hospodinova ruka byla proti nim a uváděla je ve zmatek, dokud z tábora nevyhynuli do jednoho.
5 M 2,16
A stalo sa, keď už boli vymreli zprostred ľudu všetci mužovia toho pokolenia, súci do boja,
Len čo vymreli z ľudu všetci bojovníci,
Keď vymreli z ľudu všetci bojaschopní mužovia,
Keď spomedzi ľudu pomreli všetci bojovníci,
Všichni bojovníci z lidu až do posledního vymřeli.
Když pak všichni bojovníci z lidu do jednoho vymřeli,
5 M 2,17
že mi hovoril Hospodin a riekol:
riekol mi Hospodin:
povedal mi Pán:
Hospodin im povedal:
Hospodin mi řekl:
Hospodin ke mně promluvil:
wayḏabbêr Yahweh ’êlay lêmōr.
5 M 2,18
Ty prejdeš dneská hranicu Moábovu, Ár,
Ty sa dnes chystáš prejsť moábske územie pri Áre,
"Teraz pôjdeš moabským územím pri (meste) Ar
Dnes prejdeš územím Moábčanov pri Áre
„Dnes procházíš moábským územím u města Ar
„Dnes procházíš moábským územím, městem Arem,
5 M 2,19
a priblížiš sa naproti synom Ammonovým; nebudeš ich trápiť ani si nezačínaj s nimi, lebo ti nedám vlastníctva zo zeme synov Ammonových, pretože som ju dal synom Lotovým za vlastníctvo.
a priblížiš sa k Ammóncom. Nenapádaj ich, ani sa s nimi nepúšťaj do vojny, lebo ti nedám z krajiny Amón nič do vlastníctva, pretože som ju dal do vlastníctva synom Lótovým.
a prídeš k Amončanom, lenže ich nebudeš obťažovať, ani bojovať proti nim, lebo ti nedám nič z amonskej krajiny do vlastníctva, lebo som ju dal do vlastníctva Lotovým synom.
a priblížiš sa k Amónčanom. Nenapádaj ich ani sa nepúšťaj s nimi do boja, lebo z ich územia ti nič nedám do vlastníctva, pretože som ho dal do vlastníctva Lótovým synom.
a blížíš se k Amoncům. Neútoč na ně a nebojuj s nimi. V zemi Amonců ti nedám žádné vlastnictví, neboť jsem ji určil do vlastnictví synům Lotovým.“
a přibližuješ se k Amónovcům. Nedotírej na ně a nedráždi je, neboť ze země Amónovců ti nedám do vlastnictví nic . Dal jsem ji do vlastnictví synům Lotovým.“ (
wəqāraḇtā, mūl bənê ‘ammōwn, ’al- təṣurêm wə’al- tiṯgār bām; kî lō- ’ettên mê’ereṣ bənê- ‘ammōwn ləḵā yəruššāh, kî liḇnê- lōwṭ nəṯattîhā yəruššāh.
5 M 2,20
Aj tá bola považovaná za zem obrov; obrovia v nej bývali predtým, a Ammonovia ich nazvali Zamzummím.
Aj túto pokladali za krajinu Refáovcov. Refáovci bývali v nej predtým a Ammónci ich volali Zamzumcami -
Aj túto považovali za krajinu Refaimcov; predtým tu bývali Refaimci. Amončania ich volajú Zamzumim.
Aj toto územie sa pokladalo za vlastníctvo Refájov. Refáji ho obývali predtým a Amónčania ich nazývali Zamzummčanmi.
(I toto území bývá počítáno k zemi Refajců. Původně tam bydleli Refajci – Amonci je ovšem nazývali Zamzumci –
Také ona byla pokládána za zemi Refájců; předtím v ní sídlili Refájci, Amónovci je však nazývali Zamzumci.
’ereṣ- rəp̄ā’îm têḥāšêḇ ’ap̄- hî rəp̄ā’îm yāšəḇū- ḇāh ləp̄ānîm, wəhā‘ammōnîm, yiqrə’ū lāhem zamzummîm.
5 M 2,21
Bol to veliký ľud, mnohý a vysoký jako Enákovci, ale Hospodin ich vyhubil zpred ich tvári, a tak zaujali ich državie a bývali na ich mieste,
ľud veľký, početný a vysokej postavy ako Anákovci. Ale Hospodin ich vyhubil pred nimi. Keď ich vyhnali, usadili sa na ich mieste,
Bol to mocný a početný ľud, urastený ako Enakiti, ale Pán ich zničil pred Amončanmi a oni sa zmocnili ich vlastníctva a bývali namiesto nich
Bol to veľký a početný ľud vysokej postavy ako Anákovia. Hospodin ich vyhubil pred Amónčanmi, ktorí ich vyhnali. Usadili sa na ich mieste,
mohutný a početný lid, vysoký jako Anakovci. Hospodin je však před nimi vyhladil, takže je vyhnali a usadili se na jejich místě.
Byl to veliký a početný lid, vysoký jako Anákovci. Hospodin je před nimi vyhladil, takže si je podrobili a usadili se na jejich místě,
‘am gāḏōwl wəraḇ wārām kā‘ănāqîm; wayyašmîḏêm Yahweh mippənêhem, wayyîrāšum wayyêšəḇū ṯaḥtām.
5 M 2,22
jako učinil synom Ezavovým, ktorí bývajú na Seire, keď zahladil Chorov zpred ich tvári, takže zaujali ich državie a bývajú na ich mieste až do dnešného dňa.
ako urobil Hospodin Ézavovým synom, ktorí bývali v Séíre, keď vyhubil pred nimi Chorijcov; vyhnali ich a usadili sa na ich mieste až do dnešného dňa.
ako to urobil pri Ezauových synoch, čo bývajú na Seire, pred ktorými vyhubil Horejcov, takže zaujali ich majetok a osadili sa na ich mieste až do dnešného dňa.
ako to Hospodin urobil Ézavovcom, ktorí bývajú v Seíre, keď pred nimi vyhubil Chórov, takže ich vyhnali, a na ich mieste sú dodnes.
Totéž učinil pro syny Ezauovy bydlící na Seíru, když před nimi vyhladil Chorejce, takže je vyhnali a usadili se na jejich místě, kde jsou až dodnes.
jak to učinil pro Ezauovce sídlící v Seíru. Vyhladil před nimi Chorejce, takže si je podrobili a usadili se na jejich místě, a zde jsou až dosud.
ka’ăšer ‘āśāh liḇnê ‘êśāw, hayyōšəḇîm bəśê‘îr; ’ăšer hišmîḏ ’eṯ- haḥōrî mippənêhem, wayyîrāšum wayyêšəḇū ṯaḥtām, ‘aḏ hayyōwm hazzeh.
5 M 2,23
A Avajov, ktorí bývali v dedinách až po Gazu, vyplienili Kaftorania, ktorí vyšli z Kaftora, a bývali na ich mieste.
No Avijcov, ktorí bývali po dedinách až po Gazu, vyhubili Kaftórci, ktorí vyšli z Kaftóra, a usadili sa na ich mieste.
Aj Hevejcov, ktorí bývali až po Gazu, zničili Kaftorčania, ktorí vyšli z Kaftoru a osadili sa na ich mieste. -
Avvijcov, ktorí bývali v dedinách až po Gazu, vyhubili Kaftóri, ktorí prišli z Kaftóru a usadili sa na ich mieste.
Avijce, bydlící v osadách v okolí Gazy, zase vyhladili Kaftorští. Ti přišli z Kréty a usadili se na jejich místě.)
Avejce, sídlící ve dvorcích až do Gázy, vyhladili zase Kaftórci, kteří vytáhli z Kaftóru a usadili se na jejich místě.)
wəhā‘awwîm hayyōšəḇîm baḥăṣêrîm ‘aḏ- ‘azzāh; kap̄tōrîm hayyōṣə’îm mikkap̄tōwr, hišmîḏum wayyêšəḇū ṯaḥtām.
5 M 2,24
Tedy vstaňte, rušajte sa a prejdite cez potok Arnon! Hľaďže, dal som do tvojej ruky Síchona, kráľa Chešbona, Amoreja, i jeho zem. Začni, zaujmi a vyzvúc ho pusti sa s ním do boja.
Poberte sa, dajte sa na cestu a prejdite cez rieku Arnón! Hľa, vydal som ti do rúk Amorejca Síchóna, chešbónskeho kráľa, i jeho krajinu! Začni ju dobýjať a pusť sa s ním do vojny!
Zdvihnite sa teda, dajte sa na pochod a prejdite cez rieku Arnon! Dávam ti do ruky hesebonského kráľa, Amorejčana Sehona! Začni teda dobývať jeho krajinu a viesť proti nemu vojnu!
Vstaňte teda, vyjdite a prekročte potok Arnón! Pozri, vydal som ti do rúk Amorejčana, Síchončana, chešbónskeho kráľa aj jeho krajinu. Začni ju obsadzovať a bojuj s ním!
„Vzhůru! Jděte dál a překročte potok Arnon! Pohleď, dal jsem do tvé ruky chešbonského krále, Emorejce Sichona, i jeho zem. Začni ji obsazovat, dej se s ním do boje!
„Vzhůru, táhněte dál a přejděte potok Arnón. Hleď, vydal jsem ti do rukou chešbónského krále Síchona, Emorejce, a jeho zemi. Začni ji obsazovat a vydráždi je tak k válce.
qūmū sə‘ū, wə‘iḇrū ’eṯ- naḥal ’arnōn rə’êh nāṯattî ḇəyāḏəḵā ’eṯ- sîḥōn meleḵ- ḥešbōwn hā’ĕmōrî wə’eṯ- ’arṣōw hāḥêl rāš; wəhiṯgār bōw milḥāmāh.
5 M 2,25
Tohoto dňa začnem dávať tvoj strach a tvoju bázeň na ľudí pod celým nebom. Tí, ktorí počujú zvesť o tebe, budú sa triasť a budú sa svíjať od strachu pred tebou.
Tohto dňa začnem vzbudzovať strach a bázeň pred tebou u všetkých národov pod nebom, ktoré sa budú triasť a chvieť pred tebou, keď počujú zvesť o tebe.
Už dnes začnem vysielať pred tebou strach a zdesenie na všetky národy, čo sú pod celým nebom a čo počujú o tebe zvesť. Budú sa triasť a bedákať pred tebou."
Už dnes začnem naháňať hrôzu a strach pred tebou medzi národmi kdekoľvek pod nebom. Tie sa budú triasť a chvieť pred tebou, len čo sa dopočujú o tebe.
Dnes začínám na národy pode vším nebem pouštět strach a hrůzu z tebe. Až o tobě uslyší, budou se před tebou třást a chvět se úzkostí.“
Dnešním dnem začínám nahánět strach a bázeň z tebe národům pod celým nebem. Až o tobě uslyší zprávu, budou se před tebou třást a chvět úzkostí.“
hayyōwm hazzeh, ’āḥêl têṯ paḥdəḵā wəyir’āṯəḵā, ‘al- pənê hā‘ammîm, taḥaṯ kāl- haššāmāyim; ’ăšer yišmə‘ūn šim‘ăḵā, wərāḡəzū wəḥālū mippāneḵā
5 M 2,26
A poslal som poslov z púšte Kedemót k Síchonovi, kráľovi Chešbona, so slovami pokoja vzkazujúc:
Potom som z púšte Kedémót poslal poslov k chešbónskemu kráľovi Síchónovi s posolstvom pokoja a odkázal som:
Z púšte Kedemot som poslal poslov k Sehonovi, kráľovi Hesebonu, s priateľskou ponukou:
Vtedy som vyslal poslov z púšte Kedemót k chešbónskemu kráľovi Síchonovi s mierovým návrhom:
Tehdy jsem z pouště Kedemot vyslal k Sichonovi, králi Chešbonu, posly s nabídkou míru:
Tehdy jsem poslal posly z pouště Kedemótu k chešbónskému králi Síchonovi s pokojným vzkazem:
wā’ešlaḥ mal’āḵîm mimmiḏbar qəḏêmōwṯ, ’el- sîḥōwn meleḵ ḥešbōwn; diḇrê šālōwm lêmōr.
5 M 2,27
Nech, prosím, prejdem cez tvoju zem. Pojdem priamo cestou; neuhnem sa ani napravo ani naľavo.
Chcel by som prejsť tvojou krajinou; pôjdem len po ceste; neodbočím ani napravo ani naľavo.
"Chcel by som prejsť cez tvoje územie. Išiel by som len po ceste a neodchýlil by som sa ani napravo, ani naľavo.
Dovoľ mi prejsť tvojou krajinou. Pôjdem len po ceste, neodbočím ani napravo, ani naľavo.
„Chtěl bych projít tvou zemí. Půjdu jen a jen po cestě, neuchýlím se od ní napravo ani nalevo.
„Rád bych prošel tvou zemí. Půjdu jenom po cestě, neodbočím napravo ani nalevo.
’e‘bərāh ḇə’arṣeḵā, baddereḵ baddereḵ ’êlêḵ; lō ’āsūr yāmîn ūśəmōwl.
5 M 2,28
Pokrm mi predáš za peniaze, aby som jedol, i vody mi dáš za peniaze, aby som pil; len nech, prosím, prejdem peší;
Potraviny mi predávaj za peniaze, aby som mohol jesť, vodu mi predávaj za peniaze, aby som mohol piť! Len peši chcem prejsť,
Pokrm mi predáš za peniaze, aby som mal čo jesť, a vodu na pitie mi poskytneš tiež za peniaze. Chcem iba prejsť,
Potravu mi predáš za peniaze, aby som mal čo jesť, a za peniaze mi dáš aj vodu, aby som mal čo piť. Chcem prejsť len peši.
Potravu k jídlu i vodu k pití od tebe koupím za peníze. Chtěl bych jen pěšky projít tak,
Za stříbro mi prodáš pokrm, abych měl co jíst, a za stříbro mi dáš vodu, abych měl co pít. Chci pouze pěšky projít,
’ōḵel bakkesep̄ tašbirênî wə’āḵaltî, ūmayim bakkesep̄ titten- lî wəšāṯîṯî; raq ’e‘bərāh ḇəraḡlāy.
5 M 2,29
učiň mi, jako mi učinili synovia Ezavovi, ktorí bývajú na Seire, a Moábi, ktorí bývajú v Áre, dokiaľ neprejdem cez Jordán do zeme, ktorú nám dáva Hospodin, náš Bôh.
ako mi to dovolili Ézavovi synovia, ktorí bývajú v Séíre, i Moábci, ktorí bývajú v Áre, kým neprejdem cez Jordán do krajiny, ktorú nám dáva Hospodin, náš Boh.
ako mi to dovolili Ezauovi synovia, ktorí bývajú na Seire, a Moabčania, ktorí bývajú v Are, kým nedôjdem k Jordánu, do krajiny, ktorú nám chce dať Pán, náš Boh."
Tak mi to dovolili Ézavovci, ktorí bývajú v Seíre, a Moábčania, ktorí bývajú v Áre, kým neprejdem cez Jordán do krajiny, ktorú nám dáva Hospodin, náš Boh.
jak mi to dovolili synové Ezauovi bydlící na Seíru i Moábští v Aru. Potom přejdu Jordán do země, kterou nám dává Hospodin, náš Bůh.“
jak mi to dovolili Ezauovci sídlící v Seíru a Moábci sídlící v Aru, jen co přejdu přes Jordán do země, kterou nám dává Hospodin, náš Bůh.“
ka’ăšer ‘āśū- lî bənê ‘êśāw, hayyōšəḇîm bəśê‘îr, wəhammōw’āḇîm, hayyōšəḇîm bə‘ār; ‘aḏ ’ăšer- ’e‘ĕḇōr ’eṯ- hayyardên, ’el- hā’āreṣ ’ăšer- Yahweh ’ĕlōhênū nōṯên lānū.
5 M 2,30
Ale Síchon, kráľ Chešbona, nechcel dať, aby sme prešli jeho územím, lebo Hospodin, tvoj Bôh, zatvrdil jeho ducha a posmelil jeho srdce, aby ho vydal do tvojej ruky, jako je tomu dnes.
Ale chešbónsky kráľ Síchón nám nechcel dovoliť prejsť cez svoju krajinu, lebo Hospodin, tvoj Boh, urobil jeho ducha nepoddajným a zatvrdil mu srdce, aby ho vydal tebe do rúk, ako je tomu dnes.
Ale Sehon, kráľ Hesebonu, nechcel pristať na to, aby sme tade prešli, lebo Pán, tvoj Boh, zaťal jeho ducha a zatvrdil mu srdce, aby ho tak vydal tebe do ruky, ako to dnes vidíš.
Chešbónsky kráľ Síchon nám však nechcel dovoliť prechod cez svoju krajinu, lebo Hospodin, tvoj Boh, mu otupil ducha a zatvrdil srdce, aby ti ho vydal do rúk, ako je to dnes.
Chešbonský král Sichon nás však nenechal projít svým územím. Hospodin, tvůj Bůh, totiž posílil jeho hrdost a odhodlání, aby jej pak vydal do tvé ruky, jak je tomu dodnes.
Ale chešbónský král Síchon nesvolil, abychom jí prošli, neboť Hospodin, tvůj Bůh, zatvrdil jeho ducha a dal mu srdce zpupné, aby ti ho vydal do rukou, jak se dnešního dne stalo .
wəlō ’āḇāh, sîḥōn meleḵ ḥešbōwn, ha‘ăḇirênū bōw; kî- hiqšāh Yahweh ’ĕlōheḵā ’eṯ- rūḥōw, wə’immêṣ ’eṯ- ləḇāḇōw, ləma‘an tittōw ḇəyāḏəḵā kayyōwm hazzeh. s
5 M 2,31
A Hospodin mi riekol: Hľaď, začal som dávať pred tebou Síchona a jeho zem. Začni, zaujmi, aby si dedične zaujal jeho zem.
Potom mi Hospodin riekol: Hľa, začínam ti dávať do moci Síchóna a jeho krajinu! Začni zaberať jeho krajinu a zmocni sa jej!
Tu mi hovoril Pán: "Hľa, dávam ti Sehona a jeho krajinu, zmocni sa jeho krajiny!"
Hospodin mi povedal: Pozri, začal som ti dávať do moci Síchona i jeho krajinu. Začni ju obsadzovať.
Hospodin mi řekl: „Pohleď, už to začíná! Vydávám ti Sichona i jeho zem. Začni si ji podmaňovat a obsaď ji.“
Tu mi Hospodin řekl: „Hleď, už ti vydávám Síchona a jeho zemi. Začni jeho zemi obsazovat.“
5 M 2,32
Vtedy vyšiel Síchon proti nám, on i všetok jeho ľud, do boja do Johsy.
Vtedy vyšiel Síchón so všetkým svojím ľudom proti nám do boja k Jahacu.
Keď Sehon vytiahol so všetkým svojím ľudom do boja proti nám pri Jase,
Síchon vyšiel so všetkým svojím ľudom proti nám do boja k Jahacu.
Sichon se vším svým lidem proti nám vytáhl do boje v Jahce.
Síchon vytrhl proti nám do Jahsy k boji s veškerým svým lidem.
wayyêṣê sîḥōn liqrāṯênū hū wəḵāl ‘ammōw lammilḥāmāh yāhəṣāh.
5 M 2,33
A Hospodin, náš Bôh, ho vydal pred nami, a porazili sme ho i jeho synov i všetok jeho ľud
Hospodin, náš Boh, nám ho vydal, tak že sme porazili jeho aj jeho synov, aj všetok jeho ľud.
Pán, náš Boh, nám ho vydal napospas a porazili sme ho i jeho synov a všetok jeho ľud.
Hospodin, náš Boh, nám ho vydal a my sme porazili jeho, jeho synov a všetok jeho ľud.
Hospodin, náš Bůh, nám ho však vydal, takže jsme ho porazili i s jeho syny a se vším jeho lidem.
A Hospodin, náš Bůh, nám ho vydal. Porazili jsme ho i jeho syny a všechen jeho lid.
wayyittənêhū Yahweh ’ĕlōhênū ləp̄ānênū; wannaḵ ’ōṯōw wə’eṯ- [bənōw ḵ] (bānāw q) wə’eṯ- kāl- ‘ammōw.
5 M 2,34
a zaujali sme všetky jeho mestá toho času a zahladili sme, zarečené, všetky tie mestá, mužov, ženy i deti, takže sme neponechali nikoho nažive.
A zabrali sme v tom čase všetky jeho mestá, vykonali sme hubiacu kliatbu na každom meste, na mužoch, ženách i deťoch, a nedovolili sme nikomu ujsť.
A v tom čase sme zaujali všetky jeho mestá a rozšírili sme kliatbu záhuby na všetky mestá, na mužov, ženy a deti. Nenechali sme nikoho.
Vtedy sme dobyli všetky jeho mestá. Vykonali sme ničiacu kliatbu na každom meste, na mužoch, ženách i deťoch. Nikto nám nemohol ujsť.
Tenkrát jsme dobyli všechna jeho města. Každé z nich jsme vyhladili jako proklaté včetně mužů, žen i dětí. Nikoho jsme nenechali naživu.
V oné době jsme dobyli všechna jeho města, vyhubili jsme každé jeho město jako klaté, muže, ženy i děti; nenechali jsme nikoho vyváznout.
wannilkōḏ ’eṯ- kāl- ‘ārāw bā‘êṯ hahiw, wannaḥărêm ’eṯ- kāl- ‘îr məṯim, wəhannāšîm wəhaṭṭāp̄; lō hiš’arnū śārîḏ.
5 M 2,35
Len dobytok sme si pobrali za plen a korisť miest, ktoré sme zaujali.
Iba dobytok sme zhabali s korisťou z miest, ktoré sme zabrali.
Len dobytok sme si vzali za korisť spolu s korisťou miest, ktoré sme dobyli.
Len dobytok a ulúpené veci z obsadených miest sme si nechali ako korisť.
Z dobytých měst jsme si rozebrali dobytek a kořist.
Jen dobytek a kořist z měst, která jsme dobyli, jsme si ponechali jako lup.
raq habbəhêmāh bāzaznū lānū; ūšəlal he‘ārîm ’ăšer lāḵāḏənū.
5 M 2,36
Od Aroera, ktoré je na brehu potoka Arnona, a od mesta, ktoré je v tej doline, až po Gileád nebolo mesta, ktoré by nám bolo bývalo privysoké; všetky dal Hospodin, nás Bôh, pred nami.
Od Aróeru, ktorý je na brehu potoka Arnón, a od mesta v údolí až po Gileád nebolo mesta, ktoré by pre nás bolo nedobytným. Všetko nám vydal Hospodin, náš Boh.
Od Aroeru, ktorý je na brehoch potoka Arnon, od mesta, čo je pri potoku, až po Galaád nebolo dediny ani mesta, ktoré by nám bolo odolalo, všetky nám vydal Pán.
Od Aróeru na brehu potoka Arnón a od mesta, ktoré je v údolí, až po Gileád, nebolo mesta, ktoré by sme nemohli dobyť. Hospodin, náš Boh, nám ich všetky vydal.
Od Aroeru na břehu potoka Arnon a od města v údolí až po Gileád nebylo tvrze, která by před námi obstála. Hospodin, náš Bůh, nám je všechny dal.
Od Aróeru, který je na břehu potoka Arnónu, a od města, které je tam v úvalu, až do Gileádu nebyla pro nás žádná tvrz nedobytná; to vše nám vydal Hospodin, náš Bůh.
mê‘ărō‘êr ’ăšer ‘al- śəp̄aṯ- naḥal ’arnōn wəhā‘îr ’ăšer bannaḥal wə‘aḏ- haggil‘āḏ, lō hāyəṯāh qiryāh, ’ăšer śāḡəḇāh mimmennū; ’eṯ- hakkōl nāṯan Yahweh ’ĕlōhênū ləp̄ānênū.
5 M 2,37
Len k zemi synov Ammonových si sa nepriblížil, k niktorému kraju potoka Jabbka ani k mestám toho pohoria ani k niktorému miestu, ktorému blížiť sa zapovedal Hospodin, náš Bôh.
Len ku krajine Ammóncov si sa nepriblížil, totiž k celému pobrežiu potoka Jabbók, ani k mestám na pohorí, ako prikázal Hospodin, náš Boh.
Iba na krajinu Amonových synov si nevztiahol ruku, na celé územie rieky Jabok, na mestá na výšine a na všetky mestá, o ktorých nám dal zákaz Pán, náš Boh.
Len ku krajine Amónčanov si sa nepriblížil, k celému pobrežiu potoka Jabbók, ani k mestám na pohorí či kdekoľvek inde, kde sa nám Hospodin, náš Boh, priblížiť zakázal.
Nepřiblížil ses ale k zemi Amonců, k okolí potoka Jabok, k městům v horách a vůbec k ničemu, co Hospodin, náš Bůh, zakázal.
Jen k zemi Amónovců ses nepřiblížil, k celému pásmu při potoku Jaboku, ani k městům v pohoří a vůbec nikam, kam nám Hospodin, náš Bůh, zakázal.
1A obrátiac sa tiahli sme na púšť cestou smerom k Červenému moru, tak ako mi hovoril Hospodin, a obchádzali sme vrch Seir mnoho dní.
2A Hospodin mi riekol:
3Už ste sa dosť naobchádzali tohoto vrchu; obráťte sa na sever.
4A ľudu prikáž a povedz: Pojdete cez územie svojich bratov, synov Ezavových, ktorí bývajú na Seire. A hoci sa vás budú báť, veľmi sa vystríhajte!
5Nedráždite ich, lebo vám nedám z ich zeme ani toľko, čo by zašľapil nohou, lebo vrch Seir som dal Ezavovi do dedičného majetku.
6Pokrm si kúpite od nich za peniaze, a tak budete jesť, aj vody si kúpite od nich za peniaze, a budete piť.
7Lebo Hospodin, tvoj Bôh, ťa požehnal v každej práci tvojich rúk; vie, že ideš touto veľkou púšťou. Toto už štyridsať rokov bol Hospodin, tvoj Bôh, s tebou; nemal si v ničom nedostatku.
8A keď sme prešli od svojich bratov, synov Ezavových, ktorí bývajú na Seire, s cesty na rovine, z Elatu a z Ecion-gábera, obrátili sme sa a prešli sme cestou Moábskej púšte.
9A Hospodin mi riekol: Nebudeš trápiť Moábov ani si nezačínaj s nimi púšťajúc sa do vojny, lebo ti nedám dedičstva z ich zeme, pretože som dal synom Lotovým Ár do dedičstva.
10Émovia bývali predtým v nej, v zemi Ára, veľký to ľud, mnohý a vysoký jako Enákovci.
11Pravda aj oni boli považovaní za obrov ako Enákovci, a Moábovia ich pomenovali Emím.
12A na Seire bývali predtým Chorovia, a synovia Ezavovi zaujali ich državie a vyhubili ich zpred svojej tvári a bývali na ich mieste, tak ako učinil Izrael zemi svojho vlastníctva, ktorú im dal Hospodin.
13A tak teraz vstaňte a prejdite potok Záred. Aj sme prešli potok Záred.
14A času, v ktorom sme išli z Kádeš-barnee, až sme prešli potok Záred, bolo tridsaťosem rokov, dokiaľ nevymrelo všetko to pokolenie, mužovia, súci do vojny, zprostred tábora, tak ako im prisahal Hospodin.
15Bola aj ruka Hospodinova proti nim, aby ich desila a tak vyhubila zprostred tábora, až i vymreli.
16A stalo sa, keď už boli vymreli zprostred ľudu všetci mužovia toho pokolenia, súci do boja,
17že mi hovoril Hospodin a riekol:
18Ty prejdeš dneská hranicu Moábovu, Ár,
19a priblížiš sa naproti synom Ammonovým; nebudeš ich trápiť ani si nezačínaj s nimi, lebo ti nedám vlastníctva zo zeme synov Ammonových, pretože som ju dal synom Lotovým za vlastníctvo.
20Aj tá bola považovaná za zem obrov; obrovia v nej bývali predtým, a Ammonovia ich nazvali Zamzummím.
21Bol to veliký ľud, mnohý a vysoký jako Enákovci, ale Hospodin ich vyhubil zpred ich tvári, a tak zaujali ich državie a bývali na ich mieste,
22jako učinil synom Ezavovým, ktorí bývajú na Seire, keď zahladil Chorov zpred ich tvári, takže zaujali ich državie a bývajú na ich mieste až do dnešného dňa.
23A Avajov, ktorí bývali v dedinách až po Gazu, vyplienili Kaftorania, ktorí vyšli z Kaftora, a bývali na ich mieste.
24Tedy vstaňte, rušajte sa a prejdite cez potok Arnon! Hľaďže, dal som do tvojej ruky Síchona, kráľa Chešbona, Amoreja, i jeho zem. Začni, zaujmi a vyzvúc ho pusti sa s ním do boja.
25Tohoto dňa začnem dávať tvoj strach a tvoju bázeň na ľudí pod celým nebom. Tí, ktorí počujú zvesť o tebe, budú sa triasť a budú sa svíjať od strachu pred tebou.
26A poslal som poslov z púšte Kedemót k Síchonovi, kráľovi Chešbona, so slovami pokoja vzkazujúc:
27Nech, prosím, prejdem cez tvoju zem. Pojdem priamo cestou; neuhnem sa ani napravo ani naľavo.
28Pokrm mi predáš za peniaze, aby som jedol, i vody mi dáš za peniaze, aby som pil; len nech, prosím, prejdem peší;
29učiň mi, jako mi učinili synovia Ezavovi, ktorí bývajú na Seire, a Moábi, ktorí bývajú v Áre, dokiaľ neprejdem cez Jordán do zeme, ktorú nám dáva Hospodin, náš Bôh.
30Ale Síchon, kráľ Chešbona, nechcel dať, aby sme prešli jeho územím, lebo Hospodin, tvoj Bôh, zatvrdil jeho ducha a posmelil jeho srdce, aby ho vydal do tvojej ruky, jako je tomu dnes.
31A Hospodin mi riekol: Hľaď, začal som dávať pred tebou Síchona a jeho zem. Začni, zaujmi, aby si dedične zaujal jeho zem.
32Vtedy vyšiel Síchon proti nám, on i všetok jeho ľud, do boja do Johsy.
33A Hospodin, náš Bôh, ho vydal pred nami, a porazili sme ho i jeho synov i všetok jeho ľud
34a zaujali sme všetky jeho mestá toho času a zahladili sme, zarečené, všetky tie mestá, mužov, ženy i deti, takže sme neponechali nikoho nažive.
35Len dobytok sme si pobrali za plen a korisť miest, ktoré sme zaujali.
36Od Aroera, ktoré je na brehu potoka Arnona, a od mesta, ktoré je v tej doline, až po Gileád nebolo mesta, ktoré by nám bolo bývalo privysoké; všetky dal Hospodin, nás Bôh, pred nami.
37Len k zemi synov Ammonových si sa nepriblížil, k niktorému kraju potoka Jabbka ani k mestám toho pohoria ani k niktorému miestu, ktorému blížiť sa zapovedal Hospodin, náš Bôh.
1Potom sme sa obrátili a vydali sme sa na púšť k Červenému moru, ako mi hovoril Hospodin. Okolo pohoria Séír sme putovali mnoho dní.
2Vtedy mi riekol Hospodin:
3Dosť ste sa nachodili okolo tohto pohoria. Obráťte sa na sever!
4Ľudu prikáž: Pôjdete územím svojich bratov, synov Ézavových, ktorí bývajú v Séíre. Budú sa vás báť, ale majte sa veľmi na pozore!
5Nepúšťajte sa do vojny s nimi, lebo vám nedám z ich krajiny ani stopu, veď pohorie Séír som dal Ézavovi do vlastníctva.
6Jedlo si od nich kupujte za peniaze, aby ste mali čo jesť. Ba aj vodu si od nich kupujte za peniaze, aby ste mali čo piť;
7lebo Hospodin, tvoj Boh, ťa po žehnal pri každom diele tvojich rúk. Pozná tvoje putovanie po tejto veľkej púšti; už štyridsať rokov je Hospodin s tebou, nemal si v ničom nedostatku.
8A tak sme odišli od našich bratov, synov Ézavových, ktorí bývajú v Séíre, cestou cez Arábu, ktorá vychádza z Élatu a Ecjón-Geberu. Potom sme sa obrátili a prešli smerom k Moábskej púšti.
9Vtedy mi riekol Hospodin: Nenapádaj Moábcov a nepúšťaj sa s nimi do vojny, lebo ti z ich zeme nedám nič do vlastníctva, keďže som Ár dal Lótovým synom do vlastníctva.
10Predtým bývali v ňom Émovia, ľud veľký, početný a vysokej postavy ako Anákovci.
11Aj ich pokladajú za Refáovcov ako Anákovcov, ale Moábci ich volajú Émami.
12V Séíre však bývali predtým Chórijci, ale synovia Ézavovi ich vyhnali, vyhubili spred seba a usadili sa na ich mieste, ako urobil Izrael so svojou vlastnou krajinou, ktorú mu dal Hospodin.
13A teraz sa poberte a prejdite cez potok Zered. Potom sme prešli cez potok Zered.
14Naše putovanie z Kádeš-Barnéy až po potok Zered trvalo tridsať osem rokov, kým z tábora nevyhynulo celé pokolenie bojovníkov, ako im prisahal Hospodin.
15Aj ruka Hospodinova doľahla na nich, aby ich vyhubila z tábora až po ich úplné vykynoženie.
16Len čo vymreli z ľudu všetci bojovníci,
17riekol mi Hospodin:
18Ty sa dnes chystáš prejsť moábske územie pri Áre,
19a priblížiš sa k Ammóncom. Nenapádaj ich, ani sa s nimi nepúšťaj do vojny, lebo ti nedám z krajiny Amón nič do vlastníctva, pretože som ju dal do vlastníctva synom Lótovým.
20Aj túto pokladali za krajinu Refáovcov. Refáovci bývali v nej predtým a Ammónci ich volali Zamzumcami -
21ľud veľký, početný a vysokej postavy ako Anákovci. Ale Hospodin ich vyhubil pred nimi. Keď ich vyhnali, usadili sa na ich mieste,
22ako urobil Hospodin Ézavovým synom, ktorí bývali v Séíre, keď vyhubil pred nimi Chorijcov; vyhnali ich a usadili sa na ich mieste až do dnešného dňa.
23No Avijcov, ktorí bývali po dedinách až po Gazu, vyhubili Kaftórci, ktorí vyšli z Kaftóra, a usadili sa na ich mieste.
24Poberte sa, dajte sa na cestu a prejdite cez rieku Arnón! Hľa, vydal som ti do rúk Amorejca Síchóna, chešbónskeho kráľa, i jeho krajinu! Začni ju dobýjať a pusť sa s ním do vojny!
25Tohto dňa začnem vzbudzovať strach a bázeň pred tebou u všetkých národov pod nebom, ktoré sa budú triasť a chvieť pred tebou, keď počujú zvesť o tebe.
26Potom som z púšte Kedémót poslal poslov k chešbónskemu kráľovi Síchónovi s posolstvom pokoja a odkázal som:
27Chcel by som prejsť tvojou krajinou; pôjdem len po ceste; neodbočím ani napravo ani naľavo.
28Potraviny mi predávaj za peniaze, aby som mohol jesť, vodu mi predávaj za peniaze, aby som mohol piť! Len peši chcem prejsť,
29ako mi to dovolili Ézavovi synovia, ktorí bývajú v Séíre, i Moábci, ktorí bývajú v Áre, kým neprejdem cez Jordán do krajiny, ktorú nám dáva Hospodin, náš Boh.
30Ale chešbónsky kráľ Síchón nám nechcel dovoliť prejsť cez svoju krajinu, lebo Hospodin, tvoj Boh, urobil jeho ducha nepoddajným a zatvrdil mu srdce, aby ho vydal tebe do rúk, ako je tomu dnes.
31Potom mi Hospodin riekol: Hľa, začínam ti dávať do moci Síchóna a jeho krajinu! Začni zaberať jeho krajinu a zmocni sa jej!
32Vtedy vyšiel Síchón so všetkým svojím ľudom proti nám do boja k Jahacu.
33Hospodin, náš Boh, nám ho vydal, tak že sme porazili jeho aj jeho synov, aj všetok jeho ľud.
34A zabrali sme v tom čase všetky jeho mestá, vykonali sme hubiacu kliatbu na každom meste, na mužoch, ženách i deťoch, a nedovolili sme nikomu ujsť.
35Iba dobytok sme zhabali s korisťou z miest, ktoré sme zabrali.
36Od Aróeru, ktorý je na brehu potoka Arnón, a od mesta v údolí až po Gileád nebolo mesta, ktoré by pre nás bolo nedobytným. Všetko nám vydal Hospodin, náš Boh.
37Len ku krajine Ammóncov si sa nepriblížil, totiž k celému pobrežiu potoka Jabbók, ani k mestám na pohorí, ako prikázal Hospodin, náš Boh.
1Nato sme sa pohli a tiahli sme púšťou smerom k Červenému moru, ako nám prikázal Pán, a dlhý čas sme okľukou obchádzali vrchy Seir.
2Tu mi Pán hovoril:
3"Dosť dlho ste obchádzali toto horstvo, teraz sa obráťte na sever!
4A ľudu rozkáž: Teraz prejdete cez územie svojich bratov, Ezauových synov, ktorí bývajú na Seire a boja sa vás; lež dávajte si veľký pozor,
5nebojujte proti nim, lebo vám nedám z ich územia nič, ani na šírku šľapaje, lebo vrch Seir som dal do vlastníctva Ezauovi.
6Pokrm na jedenie si kúpite od nich za peniaze, takisto i vodu na pitie si od nich kúpite za peniaze.
7Veď Pán, tvoj Boh, žehnal všetkým prácam tvojich rúk. Vedel, že prejdeš touto veľkou púšťou: už štyridsať rokov je s tebou Pán, tvoj Boh, a nechýbalo ti nič."
8Potom sme prešli vedľa (územia) našich bratov, Ezauových synov, ktorí bývajú na Seire, cez Arabu popri Elate a Asiongaberi a tiahli sme cestou smerom k Moabskej púšti.
9Tu mi hovoril Pán: "Neobťažuj Moabčanov a nebojuj proti nim, lebo ti nedám nič z ich územia do vlastníctva; veď Lotovým synom som dal do vlastníctva Ar.
10Predtým tu bývali Emci, ľud silný, početný a urastený ako Enakiti.
11Aj oni patrili k Refaimcom ako Enakiti. Moabčania sa však volajú Emci.
12Na Seire predtým bývali Horejci, lenže Ezauovi synovia ich vyhnali a zničili a osadili sa na ich mieste tak, ako to urobil Izrael v krajine svojho vlastníctva, ktorú im dal Pán.
13Teraz sa zdvihni a prejdi cez potok Sared!" A tak sme prešli cez potok Sared.
14A čas, čo sme blúdili od Kadešbarny až po prebrodenie potoka Sared, predstavoval tridsaťosem rokov, kým nevymrelo zo stanov všetko bojaschopné pokolenie, ako im prisahal Pán.
15A Pánova ruka bola proti nim, takže úplne vyhynuli zo stanov. -
16Keď vymreli z ľudu všetci bojaschopní mužovia,
17povedal mi Pán:
18"Teraz pôjdeš moabským územím pri (meste) Ar
19a prídeš k Amončanom, lenže ich nebudeš obťažovať, ani bojovať proti nim, lebo ti nedám nič z amonskej krajiny do vlastníctva, lebo som ju dal do vlastníctva Lotovým synom.
20Aj túto považovali za krajinu Refaimcov; predtým tu bývali Refaimci. Amončania ich volajú Zamzumim.
21Bol to mocný a početný ľud, urastený ako Enakiti, ale Pán ich zničil pred Amončanmi a oni sa zmocnili ich vlastníctva a bývali namiesto nich
22ako to urobil pri Ezauových synoch, čo bývajú na Seire, pred ktorými vyhubil Horejcov, takže zaujali ich majetok a osadili sa na ich mieste až do dnešného dňa.
23Aj Hevejcov, ktorí bývali až po Gazu, zničili Kaftorčania, ktorí vyšli z Kaftoru a osadili sa na ich mieste. -
24Zdvihnite sa teda, dajte sa na pochod a prejdite cez rieku Arnon! Dávam ti do ruky hesebonského kráľa, Amorejčana Sehona! Začni teda dobývať jeho krajinu a viesť proti nemu vojnu!
25Už dnes začnem vysielať pred tebou strach a zdesenie na všetky národy, čo sú pod celým nebom a čo počujú o tebe zvesť. Budú sa triasť a bedákať pred tebou."
26Z púšte Kedemot som poslal poslov k Sehonovi, kráľovi Hesebonu, s priateľskou ponukou:
27"Chcel by som prejsť cez tvoje územie. Išiel by som len po ceste a neodchýlil by som sa ani napravo, ani naľavo.
28Pokrm mi predáš za peniaze, aby som mal čo jesť, a vodu na pitie mi poskytneš tiež za peniaze. Chcem iba prejsť,
29ako mi to dovolili Ezauovi synovia, ktorí bývajú na Seire, a Moabčania, ktorí bývajú v Are, kým nedôjdem k Jordánu, do krajiny, ktorú nám chce dať Pán, náš Boh."
30Ale Sehon, kráľ Hesebonu, nechcel pristať na to, aby sme tade prešli, lebo Pán, tvoj Boh, zaťal jeho ducha a zatvrdil mu srdce, aby ho tak vydal tebe do ruky, ako to dnes vidíš.
31Tu mi hovoril Pán: "Hľa, dávam ti Sehona a jeho krajinu, zmocni sa jeho krajiny!"
32Keď Sehon vytiahol so všetkým svojím ľudom do boja proti nám pri Jase,
33Pán, náš Boh, nám ho vydal napospas a porazili sme ho i jeho synov a všetok jeho ľud.
34A v tom čase sme zaujali všetky jeho mestá a rozšírili sme kliatbu záhuby na všetky mestá, na mužov, ženy a deti. Nenechali sme nikoho.
35Len dobytok sme si vzali za korisť spolu s korisťou miest, ktoré sme dobyli.
36Od Aroeru, ktorý je na brehoch potoka Arnon, od mesta, čo je pri potoku, až po Galaád nebolo dediny ani mesta, ktoré by nám bolo odolalo, všetky nám vydal Pán.
37Iba na krajinu Amonových synov si nevztiahol ruku, na celé územie rieky Jabok, na mestá na výšine a na všetky mestá, o ktorých nám dal zákaz Pán, náš Boh.
1Potom sme sa obrátili a odišli sme na púšť smerom k Červenému moru, ako mi povedal Hospodin. Dlhší čas sme obchádzali pohorie Seír.
2Vtedy mi Hospodin povedal:
3Už dosť dlho ste obchádzali toto pohorie, teraz sa obráťte na sever.
4Ľudu prikáž: Pôjdete cez územie svojich bratov Ézavovcov, ktorí obývajú Seír. Oni sa vás budú báť, no buďte nanajvýš ostražití.
5Nepodnecujte ich do boja, lebo z ich územia vám nedám ani piaď pôdy. Pohorie Seír som dal do vlastníctva Ézavovi.
6Za peniaze si budete od nich kupovať potravu, aby ste mali čo jesť. Aj vodu si budete u nich zaobstarávať za peniaze, aby ste mali čo piť.
7Veď Hospodin, tvoj Boh, ťa požehnával vo všetkom, čo si robil. Vie o tvojej ceste touto veľkou púšťou. Hospodin, tvoj Boh, je už štyridsať rokov s tebou, a nič ti nechýbalo.
8Prešli sme teda popri našich bratoch Ézavovcoch, ktorí obývajú Seír, stepnou cestou, ktorá vychádza z Élatu a Ecjón-Geberu. Potom sme sa obrátili a šli sme ďalej smerom k Moábskej púšti.
9Vtedy mi Hospodin povedal: Neútoč na Moábčanov a nepúšťaj sa s nimi do boja, lebo z ich územia ti nič nedám do vlastníctva. Ár som dal do vlastníctva Lótovým synom.
10Predtým tam bývali Émi, veľký a početný ľud vysokej postavy ako Anákovia.
11Aj Refáji sú pokladaní za Anákov, ale Moábčania ich nazývajú Émami.
12Predtým aj v Seíre bývali Chóri, ale Ézavovci ich vyhnali, vyhubili a usadili sa na ich mieste, ako to urobil Izrael v krajine, ktorú mu dal Hospodin.
13Teraz vstaňte a prejdite cez potok Zered. Prešli sme teda cez potok Zered.
14Naše putovanie z Kádeš-Barney až po prechod cez potok Zered trvalo tridsaťosem rokov, kým z tábora bojovníkov nevymrelo celé pokolenie, ako im prisahal Hospodin.
15Aj ruka Hospodina bola proti nim, aby ich hubila v tábore, kým celkom nevymreli.
16Keď spomedzi ľudu pomreli všetci bojovníci,
17Hospodin im povedal:
18Dnes prejdeš územím Moábčanov pri Áre
19a priblížiš sa k Amónčanom. Nenapádaj ich ani sa nepúšťaj s nimi do boja, lebo z ich územia ti nič nedám do vlastníctva, pretože som ho dal do vlastníctva Lótovým synom.
20Aj toto územie sa pokladalo za vlastníctvo Refájov. Refáji ho obývali predtým a Amónčania ich nazývali Zamzummčanmi.
21Bol to veľký a početný ľud vysokej postavy ako Anákovia. Hospodin ich vyhubil pred Amónčanmi, ktorí ich vyhnali. Usadili sa na ich mieste,
22ako to Hospodin urobil Ézavovcom, ktorí bývajú v Seíre, keď pred nimi vyhubil Chórov, takže ich vyhnali, a na ich mieste sú dodnes.
23Avvijcov, ktorí bývali v dedinách až po Gazu, vyhubili Kaftóri, ktorí prišli z Kaftóru a usadili sa na ich mieste.
24Vstaňte teda, vyjdite a prekročte potok Arnón! Pozri, vydal som ti do rúk Amorejčana, Síchončana, chešbónskeho kráľa aj jeho krajinu. Začni ju obsadzovať a bojuj s ním!
25Už dnes začnem naháňať hrôzu a strach pred tebou medzi národmi kdekoľvek pod nebom. Tie sa budú triasť a chvieť pred tebou, len čo sa dopočujú o tebe.
26Vtedy som vyslal poslov z púšte Kedemót k chešbónskemu kráľovi Síchonovi s mierovým návrhom:
27Dovoľ mi prejsť tvojou krajinou. Pôjdem len po ceste, neodbočím ani napravo, ani naľavo.
28Potravu mi predáš za peniaze, aby som mal čo jesť, a za peniaze mi dáš aj vodu, aby som mal čo piť. Chcem prejsť len peši.
29Tak mi to dovolili Ézavovci, ktorí bývajú v Seíre, a Moábčania, ktorí bývajú v Áre, kým neprejdem cez Jordán do krajiny, ktorú nám dáva Hospodin, náš Boh.
30Chešbónsky kráľ Síchon nám však nechcel dovoliť prechod cez svoju krajinu, lebo Hospodin, tvoj Boh, mu otupil ducha a zatvrdil srdce, aby ti ho vydal do rúk, ako je to dnes.
31Hospodin mi povedal: Pozri, začal som ti dávať do moci Síchona i jeho krajinu. Začni ju obsadzovať.
32Síchon vyšiel so všetkým svojím ľudom proti nám do boja k Jahacu.
33Hospodin, náš Boh, nám ho vydal a my sme porazili jeho, jeho synov a všetok jeho ľud.
34Vtedy sme dobyli všetky jeho mestá. Vykonali sme ničiacu kliatbu na každom meste, na mužoch, ženách i deťoch. Nikto nám nemohol ujsť.
35Len dobytok a ulúpené veci z obsadených miest sme si nechali ako korisť.
36Od Aróeru na brehu potoka Arnón a od mesta, ktoré je v údolí, až po Gileád, nebolo mesta, ktoré by sme nemohli dobyť. Hospodin, náš Boh, nám ich všetky vydal.
37Len ku krajine Amónčanov si sa nepriblížil, k celému pobrežiu potoka Jabbók, ani k mestám na pohorí či kdekoľvek inde, kde sa nám Hospodin, náš Boh, priblížiť zakázal.
1Potom jsme se obrátili a táhli jsme na poušť směrem k Rudému moři, jak mi Hospodin řekl, a dlouhou dobu jsme obcházeli pohoří Seír.
2Hospodin mi řekl:
3„Už jste to pohoří obcházeli dost dlouho; obraťte se na sever.
4Lidu pak přikaž: Procházíte územím svých bratří, synů Ezauových, bydlících na Seíru. Budou se vás bát, ale vy si dávejte dobrý pozor.
5Nebojujte s nimi, neboť vám z jejich země nedám ani šlépěj. Pohoří Seír jsem totiž dal do vlastnictví Ezauovi.
6Za jídlo, které sníte, i za vodu, kterou vypijete, jim proto zaplatíte stříbrem.
7Hospodin, tvůj Bůh, ti přece žehnal při veškerém tvém počínání. Zná tvé putování touto velikou pouští. Už čtyřicet let je Hospodin, tvůj Bůh, s tebou a nic ti nescházelo.“
8A tak jsme obešli své bratry, syny Ezauovy, bydlící na Seíru. Vyhnuli jsme se cestě přes pláň Arava, jež vede od Eilatu a Ecjon-geberu, a vydali se cestou přes moábskou poušť.
9Hospodin mi řekl: „Neútoč na Moábské a nebojuj s nimi. V jejich zemi ti nedám žádné vlastnictví, neboť Ar jsem určil do vlastnictví synům Lotovým.“
10(Původně tam bydleli Emejci, silný a početný lid, vysoký jako Anakovci.
11Stejně jako Anakovci se i oni počítali za Refajce, ale Moábští je nazývali Emejci.
12Na Seíru zase původně bydleli Chorejci, ale synové Ezauovi je vyhnali, vyhladili je a usadili se na jejich místě, jako to učinil Izrael se svou vlastní zemí, kterou jim dal Hospodin.)
13Přikázal: „Vzhůru, překročte potok Zered!“ a tak jsme překročili potok Zered.
14Naše putování od Kádeš-barné po překročení potoku Zered trvalo třicet osm let. Celé to pokolení bojovníků mezitím v táboře až do posledního vymřelo, jak jim Hospodin přísahal.
15Ruka Hospodinova byla vskutku proti nim a až do posledního je vymýtila z tábora.
16Všichni bojovníci z lidu až do posledního vymřeli.
17Hospodin mi řekl:
18„Dnes procházíš moábským územím u města Ar
19a blížíš se k Amoncům. Neútoč na ně a nebojuj s nimi. V zemi Amonců ti nedám žádné vlastnictví, neboť jsem ji určil do vlastnictví synům Lotovým.“
20(I toto území bývá počítáno k zemi Refajců. Původně tam bydleli Refajci – Amonci je ovšem nazývali Zamzumci –
21mohutný a početný lid, vysoký jako Anakovci. Hospodin je však před nimi vyhladil, takže je vyhnali a usadili se na jejich místě.
22Totéž učinil pro syny Ezauovy bydlící na Seíru, když před nimi vyhladil Chorejce, takže je vyhnali a usadili se na jejich místě, kde jsou až dodnes.
23Avijce, bydlící v osadách v okolí Gazy, zase vyhladili Kaftorští. Ti přišli z Kréty a usadili se na jejich místě.)
24„Vzhůru! Jděte dál a překročte potok Arnon! Pohleď, dal jsem do tvé ruky chešbonského krále, Emorejce Sichona, i jeho zem. Začni ji obsazovat, dej se s ním do boje!
25Dnes začínám na národy pode vším nebem pouštět strach a hrůzu z tebe. Až o tobě uslyší, budou se před tebou třást a chvět se úzkostí.“
26Tehdy jsem z pouště Kedemot vyslal k Sichonovi, králi Chešbonu, posly s nabídkou míru:
27„Chtěl bych projít tvou zemí. Půjdu jen a jen po cestě, neuchýlím se od ní napravo ani nalevo.
28Potravu k jídlu i vodu k pití od tebe koupím za peníze. Chtěl bych jen pěšky projít tak,
29jak mi to dovolili synové Ezauovi bydlící na Seíru i Moábští v Aru. Potom přejdu Jordán do země, kterou nám dává Hospodin, náš Bůh.“
30Chešbonský král Sichon nás však nenechal projít svým územím. Hospodin, tvůj Bůh, totiž posílil jeho hrdost a odhodlání, aby jej pak vydal do tvé ruky, jak je tomu dodnes.
31Hospodin mi řekl: „Pohleď, už to začíná! Vydávám ti Sichona i jeho zem. Začni si ji podmaňovat a obsaď ji.“
32Sichon se vším svým lidem proti nám vytáhl do boje v Jahce.
33Hospodin, náš Bůh, nám ho však vydal, takže jsme ho porazili i s jeho syny a se vším jeho lidem.
34Tenkrát jsme dobyli všechna jeho města. Každé z nich jsme vyhladili jako proklaté včetně mužů, žen i dětí. Nikoho jsme nenechali naživu.
35Z dobytých měst jsme si rozebrali dobytek a kořist.
36Od Aroeru na břehu potoka Arnon a od města v údolí až po Gileád nebylo tvrze, která by před námi obstála. Hospodin, náš Bůh, nám je všechny dal.
37Nepřiblížil ses ale k zemi Amonců, k okolí potoka Jabok, k městům v horách a vůbec k ničemu, co Hospodin, náš Bůh, zakázal.
1Potom jsme se obrátili a táhli dál do pouště cestou k Rákosovému moři, jak Hospodin ke mně mluvil. Po mnoho dní jsme obcházeli pohoří Seír.
2Tu mi Hospodin řekl:
3„Už dosti dlouho obcházíte toto pohoří. Obraťte se na sever.
4Lidu přikaž: Procházíte územím svých bratří Ezauovců, sídlících v Seíru. Budou se vás bát, ale mějte se napozoru.
5Nedrážděte je, neboť z jejich země vám nedám ani šlépěj půdy. Pohoří Seír jsem dal do vlastnictví Ezauovi.
6Za stříbro si od nich budete kupovat pokrm, abyste měli co jíst, za stříbro si od nich budete opatřovat vodu, abyste měli co pít.
7Hospodin, tvůj Bůh, ti při veškeré práci tvých rukou žehnal; znal tvé putování touto velikou pouští. Už po čtyřicet let je Hospodin, tvůj Bůh, s tebou; v ničem jsi nestrádal.“
8Přešli jsme tedy mimo území svých bratří Ezauovců, sídlících v Seíru, stranou cesty vedoucí pustinou od Élatu a Esjón-geberu. Tam jsme se obrátili a pokračovali směrem na Moábskou step.
9Tu mi Hospodin řekl: „Nedotírej na Moába a nedráždi ho k válce, neboť z jeho země ti nedám do vlastnictví nic . Ar jsem dal do vlastnictví synům Lotovým.“ (
10Předtím v něm sídlili Emejci, veliký a početný lid, vysoký jako Anákovci;
11ti byli stejně jako Anákovci pokládáni za Refájce, Moábci je však nazývali Emejci.
12V Seíru zase předtím sídlili Chorejci, ale Ezauovci si je podrobili; vyhladili je před sebou a usadili se na jejich místě, jako učinil Izrael se svou vlastní zemí, kterou jim dal Hospodin.)
13„Nuže vzhůru, přejděte potok Zered.“ I přešli jsme potok Zered.
14Doba, po kterou jsme putovali z Kádeš-barneje, až jsme překročili potok Zered, činila třicet osm let, dokud z tábora nevyhynulo do jednoho celé pokolení bojovníků, jak jim přísahal Hospodin.
15To právě Hospodinova ruka byla proti nim a uváděla je ve zmatek, dokud z tábora nevyhynuli do jednoho.
16Když pak všichni bojovníci z lidu do jednoho vymřeli,
17Hospodin ke mně promluvil:
18„Dnes procházíš moábským územím, městem Arem,
19a přibližuješ se k Amónovcům. Nedotírej na ně a nedráždi je, neboť ze země Amónovců ti nedám do vlastnictví nic . Dal jsem ji do vlastnictví synům Lotovým.“ (
20Také ona byla pokládána za zemi Refájců; předtím v ní sídlili Refájci, Amónovci je však nazývali Zamzumci.
21Byl to veliký a početný lid, vysoký jako Anákovci. Hospodin je před nimi vyhladil, takže si je podrobili a usadili se na jejich místě,
22jak to učinil pro Ezauovce sídlící v Seíru. Vyhladil před nimi Chorejce, takže si je podrobili a usadili se na jejich místě, a zde jsou až dosud.
23Avejce, sídlící ve dvorcích až do Gázy, vyhladili zase Kaftórci, kteří vytáhli z Kaftóru a usadili se na jejich místě.)
24„Vzhůru, táhněte dál a přejděte potok Arnón. Hleď, vydal jsem ti do rukou chešbónského krále Síchona, Emorejce, a jeho zemi. Začni ji obsazovat a vydráždi je tak k válce.
25Dnešním dnem začínám nahánět strach a bázeň z tebe národům pod celým nebem. Až o tobě uslyší zprávu, budou se před tebou třást a chvět úzkostí.“
26Tehdy jsem poslal posly z pouště Kedemótu k chešbónskému králi Síchonovi s pokojným vzkazem:
27„Rád bych prošel tvou zemí. Půjdu jenom po cestě, neodbočím napravo ani nalevo.
28Za stříbro mi prodáš pokrm, abych měl co jíst, a za stříbro mi dáš vodu, abych měl co pít. Chci pouze pěšky projít,
29jak mi to dovolili Ezauovci sídlící v Seíru a Moábci sídlící v Aru, jen co přejdu přes Jordán do země, kterou nám dává Hospodin, náš Bůh.“
30Ale chešbónský král Síchon nesvolil, abychom jí prošli, neboť Hospodin, tvůj Bůh, zatvrdil jeho ducha a dal mu srdce zpupné, aby ti ho vydal do rukou, jak se dnešního dne stalo .
31Tu mi Hospodin řekl: „Hleď, už ti vydávám Síchona a jeho zemi. Začni jeho zemi obsazovat.“
32Síchon vytrhl proti nám do Jahsy k boji s veškerým svým lidem.
33A Hospodin, náš Bůh, nám ho vydal. Porazili jsme ho i jeho syny a všechen jeho lid.
34V oné době jsme dobyli všechna jeho města, vyhubili jsme každé jeho město jako klaté, muže, ženy i děti; nenechali jsme nikoho vyváznout.
35Jen dobytek a kořist z měst, která jsme dobyli, jsme si ponechali jako lup.
36Od Aróeru, který je na břehu potoka Arnónu, a od města, které je tam v úvalu, až do Gileádu nebyla pro nás žádná tvrz nedobytná; to vše nám vydal Hospodin, náš Bůh.
37Jen k zemi Amónovců ses nepřiblížil, k celému pásmu při potoku Jaboku, ani k městům v pohoří a vůbec nikam, kam nám Hospodin, náš Bůh, zakázal.
1wannêp̄en wannissa‘ hammiḏbārāh dereḵ yam- sūp̄, ka’ăšer dibber Yahweh ’êlāy; wannāsāḇ ’eṯ- har- śê‘îr yāmîm rabbîm. s
2wayyōmer Yahweh ’êlay lêmōr.
3raḇ- lāḵem sōḇ ’eṯ- hāhār hazzeh; pənū lāḵem ṣāp̄ōnāh.
4wə’eṯ- hā‘ām ṣaw lêmōr ’attem ‘ōḇərîm, biḡḇūl ’ăḥêḵem bənê- ‘êśāw, hayyōšəḇîm bəśê‘îr; wəyîrə’ū mikkem, wənišmartem mə’ōḏ.
5’al- tiṯgārū ḇām, kî lō- ’ettên lāḵem mê’arṣām, ‘aḏ miḏraḵ kap̄- rāḡel; kî- yəruššāh lə‘êśāw, nāṯattî ’eṯ- har śê‘îr.
6’ōḵel tišbərū mê’ittām bakkesep̄ wa’ăḵaltem; wəḡam- mayim tiḵrū mê’ittām bakkesep̄ ūšəṯîṯem.
7kî Yahweh ’ĕlōheḵā bêraḵḵā, bəḵōl ma‘ăśêh yāḏeḵā, yāḏa‘ leḵtəḵā, ’eṯ- hammiḏbār haggāḏōl hazzeh; zeh ’arbā‘îm šānāh, Yahweh ’ĕlōheḵā ‘immāḵ, lō ḥāsartā dāḇār.
8wanna‘ăḇōr mê’êṯ ’aḥênū ḇənê- ‘êśāw, hayyōšəḇîm bəśê‘îr, middereḵ hā‘ărāḇāh, mê’êlaṯ ūmê‘eṣyōn gāḇer; s wannêp̄en wanna‘ăḇōr, dereḵ miḏbar mōw’āḇ.
9wayyōmer Yahweh ’êlay, ’el- tāṣar ’eṯ- mōw’āḇ, wə’al- tiṯgār bām milḥāmāh; kî lō- ’ettên ləḵā mê’arṣōw yəruššāh, kî liḇnê- lōwṭ, nāṯattî ’eṯ- ‘ār yəruššāh
10hā’êmîm ləp̄ānîm yāšəḇū ḇāh; ‘am gāḏōwl wəraḇ wārām kā‘ănāqîm.
11rəp̄ā’îm yêḥāšəḇū ’ap̄- hêm kā‘ănāqîm; wəhammō’āḇîm, yiqrə’ū lāhem ’êmîm.
12ūḇəśê‘îr yāšəḇū haḥōrîm ləp̄ānîm ūḇənê ‘êśāw yîrāšūm, wayyašmîḏūm mippənêhem, wayyêšəḇū taḥtām; ka’ăšer ‘āśāh yiśrā’êl, lə’ereṣ yəruššāṯōw, ’ăšer- nāṯan Yahweh lāhem.
13‘attāh, qumū wə‘iḇrū lāḵem ’eṯ- naḥal zāreḏ; wanna‘ăḇōr ’eṯ- naḥal zāreḏ.
14wəhayyāmîm ’ăšer- hālaḵnū miqqāḏêš barnêa‘, ‘aḏ ’ăšer- ‘āḇarnū ’eṯ- naḥal zereḏ, šəlōšîm ūšəmōneh šānāh; ‘aḏ- tōm kāl- haddōwr ’anšê hammilḥāmāh miqqereḇ hammaḥăneh, ka’ăšer nišba‘ Yahweh lāhem.
15wəḡam yaḏ- Yahweh hāyəṯāh bām, ləhummām miqqereḇ hammaḥăneh; ‘aḏ tummām.
16wayhî ḵa’ăšer- tammū kāl- ’anšê hammilḥāmāh lāmūṯ miqqereḇ hā‘ām. s
17wayḏabbêr Yahweh ’êlay lêmōr.
18’attāh ‘ōḇêr hayyōwm ’eṯ- gəḇūl mōw’āḇ ’eṯ- ‘ār.
19wəqāraḇtā, mūl bənê ‘ammōwn, ’al- təṣurêm wə’al- tiṯgār bām; kî lō- ’ettên mê’ereṣ bənê- ‘ammōwn ləḵā yəruššāh, kî liḇnê- lōwṭ nəṯattîhā yəruššāh.
20’ereṣ- rəp̄ā’îm têḥāšêḇ ’ap̄- hî rəp̄ā’îm yāšəḇū- ḇāh ləp̄ānîm, wəhā‘ammōnîm, yiqrə’ū lāhem zamzummîm.
21‘am gāḏōwl wəraḇ wārām kā‘ănāqîm; wayyašmîḏêm Yahweh mippənêhem, wayyîrāšum wayyêšəḇū ṯaḥtām.
22ka’ăšer ‘āśāh liḇnê ‘êśāw, hayyōšəḇîm bəśê‘îr; ’ăšer hišmîḏ ’eṯ- haḥōrî mippənêhem, wayyîrāšum wayyêšəḇū ṯaḥtām, ‘aḏ hayyōwm hazzeh.
23wəhā‘awwîm hayyōšəḇîm baḥăṣêrîm ‘aḏ- ‘azzāh; kap̄tōrîm hayyōṣə’îm mikkap̄tōwr, hišmîḏum wayyêšəḇū ṯaḥtām.
24qūmū sə‘ū, wə‘iḇrū ’eṯ- naḥal ’arnōn rə’êh nāṯattî ḇəyāḏəḵā ’eṯ- sîḥōn meleḵ- ḥešbōwn hā’ĕmōrî wə’eṯ- ’arṣōw hāḥêl rāš; wəhiṯgār bōw milḥāmāh.
25hayyōwm hazzeh, ’āḥêl têṯ paḥdəḵā wəyir’āṯəḵā, ‘al- pənê hā‘ammîm, taḥaṯ kāl- haššāmāyim; ’ăšer yišmə‘ūn šim‘ăḵā, wərāḡəzū wəḥālū mippāneḵā
26wā’ešlaḥ mal’āḵîm mimmiḏbar qəḏêmōwṯ, ’el- sîḥōwn meleḵ ḥešbōwn; diḇrê šālōwm lêmōr.
27’e‘bərāh ḇə’arṣeḵā, baddereḵ baddereḵ ’êlêḵ; lō ’āsūr yāmîn ūśəmōwl.
28’ōḵel bakkesep̄ tašbirênî wə’āḵaltî, ūmayim bakkesep̄ titten- lî wəšāṯîṯî; raq ’e‘bərāh ḇəraḡlāy.
29ka’ăšer ‘āśū- lî bənê ‘êśāw, hayyōšəḇîm bəśê‘îr, wəhammōw’āḇîm, hayyōšəḇîm bə‘ār; ‘aḏ ’ăšer- ’e‘ĕḇōr ’eṯ- hayyardên, ’el- hā’āreṣ ’ăšer- Yahweh ’ĕlōhênū nōṯên lānū.
30wəlō ’āḇāh, sîḥōn meleḵ ḥešbōwn, ha‘ăḇirênū bōw; kî- hiqšāh Yahweh ’ĕlōheḵā ’eṯ- rūḥōw, wə’immêṣ ’eṯ- ləḇāḇōw, ləma‘an tittōw ḇəyāḏəḵā kayyōwm hazzeh. s
31wayyōmer Yahweh ’êlay, rə’êh, haḥillōṯî têṯ ləp̄āneḵā, ’eṯ- sîḥōn wə’eṯ- ’arṣōw; hāḥêl rāš, lārešeṯ ’eṯ- ’arṣōw.
32wayyêṣê sîḥōn liqrāṯênū hū wəḵāl ‘ammōw lammilḥāmāh yāhəṣāh.
33wayyittənêhū Yahweh ’ĕlōhênū ləp̄ānênū; wannaḵ ’ōṯōw wə’eṯ- [bənōw ḵ] (bānāw q) wə’eṯ- kāl- ‘ammōw.
34wannilkōḏ ’eṯ- kāl- ‘ārāw bā‘êṯ hahiw, wannaḥărêm ’eṯ- kāl- ‘îr məṯim, wəhannāšîm wəhaṭṭāp̄; lō hiš’arnū śārîḏ.
35raq habbəhêmāh bāzaznū lānū; ūšəlal he‘ārîm ’ăšer lāḵāḏənū.
36mê‘ărō‘êr ’ăšer ‘al- śəp̄aṯ- naḥal ’arnōn wəhā‘îr ’ăšer bannaḥal wə‘aḏ- haggil‘āḏ, lō hāyəṯāh qiryāh, ’ăšer śāḡəḇāh mimmennū; ’eṯ- hakkōl nāṯan Yahweh ’ĕlōhênū ləp̄ānênū.
37raq ’el- ’ereṣ bənê- ‘ammōwn lō qārāḇətā; kāl- yaḏ naḥal yabbōq wə‘ārê hāhār, wəḵōl ’ăšer- ṣiwwāh Yahweh ’ĕlōhênū.