Piata kniha Mojžišova, 1. kapitola
5 M 1,1
Toto sú slová, ktoré hovoril Mojžiš celému Izraelovi za Jordánom na púšti, na rovine naproti Červenému moru, medzi Fáranom a Tofelom, medzi Lábanom a Chacerótom a medzi Dí-zahábom.
Toto sú slová, ktoré hovoril Mojžiš celému Izraelu za Jordánom na púšti, v Arábe naproti Súfu, medzi Páránom a Tófelom, Lábánom, Chacérótom a Dí-Záhábom.
Toto sú slová, ktoré povedal Mojžiš celému Izraelu na púšti za Jordánom, v Arabe naproti Červenému moru, medzi Fáranom a medzi Tofelom, Labanom, Haserotom a Di-Zahabom.
Toto sú slová, ktoré povedal Mojžiš celému Izraelu za Jordánom na púšti, v Arábe naproti Súfu, medzi Páranom a Tófelom, Lábanom, Chacerótom a Dí-Záhabom.
Toto jsou slova, která Mojžíš promluvil k celému Izraeli na poušti v Zajordání, totiž na pláni Arava naproti Sufu mezi Paranem, Tofelem, Labanem, Chacerotem a Di-zahabem.
Toto jsou slova, která mluvil Mojžíš k celému Izraeli v Zajordání, ve stepní pustině naproti Súfu mezi Páranem, Tófelem, Lábanem, Chaserótem a Dí-zahabem.
’êlleh haddəḇārîm, ’ăšer dibber mōšeh ’el- kāl- yiśrā’êl, bə‘êḇer hayyardên; bammiḏbār bā‘ărāḇāh mōwl sūp̄ bên- pārān ūḇên- tōp̄el wəlāḇān waḥăṣêrōṯ wəḏî zāhāḇ.
5 M 1,2
Je to jedenásť dní cesty od Horeba cestou cez vrch Seir po Kádeš-barneu.
Od Chórebu cez Séírske pohorie až po Kádeš-Barnéu je jedenásť dní cesty.
Jedenásť dní cesty je od Horebu smerom k vrchom Seir až do Kadešbarny.
Cesta z Horebu cez Seírske pohorie až po Kádeš-Barneu trvá jedenásť dní.
Přes pohoří Seír trvá cesta od hory Oréb do Kádeš-barné jedenáct dní.
Cesta od Chorébu směrem k pohoří Seíru do Kádeš-barneje trvá jedenáct dní.
5 M 1,3
A stalo sa štyridsiateho roku, jedenásteho mesiaca, prvého dňa toho mesiaca, že hovoril Mojžiš synom Izraelovým všetko, čo mu prikázal Hospodin o nich,
V štyridsiatom roku, v prvý deň jedenásteho mesiaca povedal Mojžiš Izraelcom všetko, čo mu pre nich prikázal Hospodin,
V štyridsiatom roku, v jedenástom mesiaci, v prvý deň mesiaca oznámil Mojžiš Izraelovým synom všetko, čo mu pre nich prikázal Pán
V štyridsiatom roku, v prvý deň jedenásteho mesiaca, povedal Mojžiš Izraelitom všetko, čo im mal na príkaz Hospodina oznámiť.
Prvního dne jedenáctého měsíce čtyřicátého roku oznámil Mojžíš synům Izraele všechno, co mu Hospodin pro ně přikázal.
Ve čtyřicátém roce, prvního dne jedenáctého měsíce, sdělil Mojžíš synům Izraele vše, co mu pro ně Hospodin přikázal,
wayhî bə’arbā‘îm šānāh, bə‘aštê- ‘āśār ḥōḏeš bə’eḥāḏ laḥōḏeš; dibber mōšeh ’el- bənê yiśrā’êl, kəḵōl ’ăšer ṣiwwāh Yahweh ’ōṯōw ’ălêhem.
5 M 1,4
potom, keď už bol porazil Síchona, amorejského kráľa, ktorý býval v Chešbone, a Óga, bázanského kráľa, ktorý býval v Aštaróte, v Edrei.
keď v Edrei porazil amorejského kráľa Síchóna, ktorý býval v Chešbóne, a bášánského kráľa Óga, ktorý býval v Aštaróte.
po tom, čo v Edrei porazil amorejského kráľa Sehona, ktorý býval v Hesebone, a bášanského kráľa Oga, ktorý býval v Aštarote.
Bolo to potom, ako porazil amorejského kráľa Síchona, ktorý sídlil v Chešbóne, a bášanského kráľa Óga, ktorý sídlil v Aštaróte, v Edrei.
Poté, co porazil emorejského krále Sichona sídlícího v Chešbonu a bášanského krále Oga sídlícího v Aštarotu a v Edrei,
když porazil emorejského krále Síchona, jenž sídlil v Chešbónu, a bášanského krále Óga, jenž sídlil v Aštarótu a v Edreí.
’aḥărê hakkōṯōw, ’êṯ sîḥōn meleḵ hā’ĕmōrî, ’ăšer yōwōšêḇ bəḥešbōwn; wə’êṯ, ‘ōwḡ meleḵ habbāšān, ’ăšer- yōwōšêḇ bə‘aštārōṯ bə’eḏre‘î.
5 M 1,5
Za Jordánom, v Moábskej zemi, začal Mojžiš vysvetľovať tento zákon a povedal:
Za Jordánom, v Moábe začal Mojžiš vysvetľovať tento zákon:
Za Jordánom v moabskej krajine začal Mojžiš vysvetľovať tento zákon:
V Moábsku, za Jordánom, začal Mojžiš vysvetľovať tento zákon:
začal Mojžíš v moábské zemi v Zajordání vysvětlovat tento Zákon. Řekl:
V Zajordání v moábské zemi začal Mojžíš vysvětlovat tento zákon:
5 M 1,6
Hospodin, náš Bôh, nám hovoril na Horebe a riekol takto: Už ste sa dosť nabývali na tomto vrchu.
Hospodin, náš Boh, nám takto hovoril na Chórebe: Dosť dlho ste pobudli pri tomto vrchu.
"Pán, náš Boh, nám hovoril na vrchu Horeb: "Dosť dlho ste sa už zdržali na tomto vrchu.
Hospodin, náš Boh, nám na Horebe povedal: Už dosť dlho bývate na tomto vrchu.
Hospodin, náš Bůh, k nám promluvil na Orébu takto: „Už jste na této hoře byli dost dlouho.
Hospodin, náš Bůh, k nám promluvil na Chorébu: „Dosti dlouho jste již pobyli na této hoře.
5 M 1,7
Obráťte sa, rušajte sa a vojdite do vrchov Amoreja a na všetky jeho súsedné miesta na rovine, na vrchu a na nížine, na juhu a na pobreží mora, do zeme Kananeja a k Libanonu až po veľkú rieku, po rieku Eufrates.
Obráťte sa a vydajte na cestu! Choďte do amorejských hôr a ku všetkým obyvateľom v Arábe, na pohorí i v Nížine , v Negebe i na morskom pobreží, do Kanaánu, k Libanonu až po Veľrieku, po rieku Eufrat!
Pohnite sa a tiahnite k Amorejskej výšine a na všetky iné miesta, ktoré sú blízko nej, do Araby, na vrchy a do nížin, smerom na juh a k morskému pobrežiu, do kanaánskej krajiny a k Libanonu a až k veľkej rieke, k rieke Eufrat!
Obráťte sa a vydajte sa na cestu. Vystúpte na pohorie Amorejčanov a k všetkým obyvateľom v Arábe, na pohorí a v Nížine, v Negeve a na morskom pobreží, vojdite do Kanaánu a Libanonu až k Veľrieke, rieke Eufrat.
Obraťte se a jděte dál. Vejděte do pohoří Emorejců a ke všem jejich sousedům v Aravě, na horách, v podhůří, v Negevu i na mořském pobřeží. Vejděte do celé kanaánské země i do Libanonu až po tu velikou řeku, řeku Eufrat.
Obraťte se a táhněte dál, vstupte na pohoří Emorejců a ke všem jejich sousedům na pustině, v pohoří i v Přímořské nížině, v Negebu a na mořském pobřeží, jděte do kenaanské země a na Libanón až k veliké řece, řece Eufratu.
pənū ūsə‘ū lāḵem, ūḇō’ū har hā’ĕmōrî wə’el- kāl- šəḵênāw bā‘ărāḇāh ḇāhār ūḇaššəp̄êlāh ūḇanneḡeḇ ūḇəḥōwp̄ hayyām; ’ereṣ hakkəna‘ănî wəhalləḇānōwn, ‘aḏ- hannāhār haggāḏōl nəhar- pərāṯ.
5 M 1,8
Vidz, dal som zem pred vami! Vojdite a zaujmite zem dedične, o ktorej prisahal Hospodin vašim otcom, Abrahámovi, Izákovi a Jakobovi, že ju dá im a ich semenu po nich. -
Hľa, dal som vám krajinu! Vstúpte do nej a zaujmite krajinu, o ktorej Hospodin prisahal vašim otcom Abrahámovi, Izákovi a Jákobovi, že ju dá im aj potomstvu po nich.
Hľa, dávam vám túto krajinu. Vojdite do nej a vlastnite ju! O nej prisahal Pán Abrahámovi, Izákovi a Jakubovi, že ju dá im a ich semenu po nich."
Pozrite, dávam vám túto krajinu. Vojdite do nej a obsaďte ju! Je to krajina, ktorú Hospodin pod prísahou sľúbil dať vašim otcom, Abrahámovi, Izákovi, Jákobovi a ich potomstvu.
Pohleď, tu zemi jsem vám dal. Jděte a obsaďte zem, o níž Hospodin přísahal vašim otcům Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, že ji dá jim a po nich jejich semeni.“
Hleď, předal jsem vám zemi. Jděte obsadit zemi, o níž Hospodin přísahal vašim otcům Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, že ji dá jim a jejich potomstvu.“
rə’êh nāṯattî lip̄nêḵem ’eṯ- hā’āreṣ; bō’ū ūrəšū ’eṯ- hā’āreṣ, ’ăšer nišba‘ Yahweh la’ăḇōṯêḵem lə’aḇrāhām ləyiṣḥāq ūləya‘ăqōḇ lāṯêṯ lāhem, ūləzar‘ām ’aḥărêhem.
5 M 1,9
A povedal som vám toho času: Nemôžem vás samotný uniesť.
Vtedy som vám povedal: Ja sám nevládzem znášať starosť o vás.
Vtedy som vám povedal: "Ja vás nemôžem spravovať,
Vtedy som vám povedal: Ja sa už ďalej nevládzem o vás starať.
Tenkrát jsem vám řekl: „Nemohu vás dále nést sám.
V oné době jsem vám řekl: „Nemohu vás sám unést.
5 M 1,10
Hospodin, váš Bôh, vás rozmnožil, že hľa, je vás dnes čo do množstva jako hviezd na nebi.
Hospodin, váš Boh, vás tak rozmnožil, že dnes vás je tak mnoho ako hviezd na nebi.
lebo Pán, váš Boh, vás tak rozmnožil, že vás je dnes také množstvo, ako hviezd na nebi.
Hospodin, váš Boh, vás tak rozmnožil, že dnes vás je už toľko ako hviezd na nebi.
Hospodin, váš Bůh, vás rozmnožil. Pohleďte, dnes je vás jako hvězd na nebi!
Hospodin, váš Bůh, vás rozmnožil; je vás dnes takové množství jako hvězd na nebi.
Yahweh ’ĕlōhêḵem hirbāh ’eṯḵem; wəhinnəḵem hayyōwm, kəḵōwḵḇê haššāmayim lārōḇ.
5 M 1,11
Hospodin, Bôh vašich otcov, nech ráči pridať k vám ešte tisíckrát toľko, koľko vás je, a nech vás požehná, tak ako hovoril o vás.
Nech Hospodin, Boh vašich otcov, vás rozmnoží na tisíckrát toľko, ako vás je, a nech vás požehná, ako vám zasľúbil!
Pán, Boh vašich otcov, nech pridá k tomu počtu mnohé tisíce a nech vás požehná, ako prisľúbil!
Nech Hospodin, Boh vašich otcov, ešte stisícnásobí váš počet a nech vás požehnáva, ako vám to sľúbil.
Kéž vás Hospodin, Bůh vašich otců, rozhojní ještě tisíckrát více a kéž vám žehná, jak vám pověděl!
Nechť vás Hospodin, Bůh vašich otců, rozhojní ještě tisíckrát, nechť vám žehná, jak vám přislíbil.
Yahweh ’ĕlōhê ’ăḇōwṯêḵem, yōsêp̄ ‘ălêḵem kāḵem ’elep̄ pə‘āmîm; wîḇārêḵ ’eṯḵem, ka’ăšer dibber lāḵem.
5 M 1,12
Akože ponesiem samotný vašu ťarchu, vaše bremä a vašu zvadu?!
Ako môžem sám znášať vaše bremeno, vašu ťarchu a vaše spory?!
Ja sám nevládzem niesť vaše bremeno, vašu ťarchu a vaše spory.
Ako by som mohol sám znášať vaše ťažkosti, bremená a spory?!
Jak bych však mohl sám nést vaše nesnáze, vaše břemena a rozepře?
Jak bych mohl sám unést vaše těžkosti, břemena a spory!
’êḵāh ’eśśā ləḇaddî; ṭārəḥăḵem ūmaśśa’ăḵem wərîḇəḵem.
5 M 1,13
Vyberte si mužov, múdrych, rozumných a známych, zo svojich pokolení, a ustanovím ich za hlavy nad vami.
Priveďte si múdrych, rozumných a skúsených mužov z vašich kmeňov. Postavím vám ich na čelo.
Vyberte si múdrych, skúsených a osvedčených mužov vo vašich kmeňoch a ustanovím vám ich za predákov."
Priveďte zo svojich kmeňov múdrych, rozvážnych a skúsených mužov a ustanovím ich za vašich náčelníkov.
Vyberte ve svých kmenech moudré, rozvážné a zkušené muže, abych je učinil vašimi vůdci.“
Přiveďte ze svých kmenů moudré, rozumné a zkušené muže a já je učiním vašimi náčelníky.“
hāḇū lāḵem ’ănāšîm ḥăḵāmîm ūnəḇōnîm wîḏu‘îm ləšiḇṭêḵem; wa’ăśîmêm bərāšêḵem.
5 M 1,14
A na to ste mi odpovedali a riekli ste: "To je dobrá vec, o ktorej hovoríš, aby sme ju učinili.
A vy ste mi odpovedali: Dobrý je návrh, ktorý zamýšľaš uskutočniť!
Vtedy ste mi odvetili v odpoveď: "Dobrú vec to chceš urobiť."
Vy ste mi odpovedali: Tvoj návrh je dobrý.
Odpověděli jste mi: „Co navrhuješ, je dobré.“
Odpověděli jste mi: „Ta věc, kterou navrhuješ učinit, je dobrá.“
watta‘ănū ’ōṯî; wattōmərū, ṭōwḇ- haddāḇār ’ăšer- dibbartā la‘ăśōwṯ.
5 M 1,15
A tedy som vzal hlavy vašich pokolení, mužov to múdrych a známych, a dal som ich za hlavy nad vami, za náčelníkov nad tisícami, za náčelníkov nad stami, za náčelníkov nad päťdesiatimi a za náčelníkov nad desiatimi a za správcov vašich pokolení.
Potom som vzal náčelníkov vašich kmeňov, mužov múdrych a skúsených, a dal som vám ich za náčelníkov ako tisícnikov, stotníkov, päťdesiatnikov a desiatnikov a za úradníkov pre vaše kmene.
Ja som vybral hlavných z vašich kmeňov, múdrych a skúsených mužov, a ustanovil som vám ich za náčelníkov ako tisícnikov, stotníkov, päťdesiatnikov, desiatnikov a za pisárov pre vaše kmene.
Vašich kmeňových náčelníkov, múdrych a skúsených mužov, ktorých ste mi priviedli, som vám ustanovil za veliteľov, a to ako tisícnikov, stotníkov, päťdesiatnikov a desiatnikov, ako aj za správcov vašich kmeňov.
Vzal jsem tedy představitele vašich kmenů, moudré a zkušené muže, a ustanovil jsem je za vaše vůdce, za správce nad tisíci, nad sty, nad padesáti a deseti a za představené vašich kmenů.
Vzal jsem tedy představitele vašich kmenů, moudré a zkušené muže, a ustanovil jsem je za vaše náčelníky, za velitele nad tisíci, nad sty, padesáti a deseti a za správce vašich kmenů.
wā’eqqaḥ ’eṯ- rāšê šiḇṭêḵem, ’ănāšîm ḥăḵāmîm wîḏu‘îm, wā’ettên ’ōṯām rāšîm ‘ălêḵem; śārê ’ălāp̄îm wəśārê mê’ōwṯ, wəśārê ḥămiššîm wəśārê ‘ăśārōṯ, wəšōṭərîm ləšiḇṭêḵem.
5 M 1,16
A prikázal som vašim sudcom toho času povediac: Vypočuť obe strany svojich bratov a budete súdiť spravedlivo medzi človekom a medzi jeho bratom a medzi jeho pohostínom.
Vašim sudcom som v tom čase prikázal: Vypočujte svojich súkmeňovcov a súďte spravodlivo, či už má niekto spor so súkmeňovcom alebo s cudzincom.
A vašim sudcom som prikázal: "Vypočúvajte ich a súďte spravodlivo toho kto má spor so súkmeňovcom alebo s cudzincom!
Vtedy som prikázal vašim sudcom: Vypočujte svojich bratov a súďte spravodlivo, či už má niekto spor so svojím bratom alebo s cudzincom.
Vašim soudcům jsem tenkrát přikázal: „Vyslechnete své bratry a budete soudit spravedlivě, ať půjde o při mezi člověkem a jeho druhem nebo mezi ním a přistěhovalcem.
V oné době jsem také přikázal vašim soudcům: „Vyslechněte své bratry a suďte každého v rozepři s jeho bratrem i s bezdomovcem spravedlivě.
5 M 1,17
Nebudete hľadieť v súde na osobu, ale vypočujete ako malého tak veľkého, nebudete sa báť nikoho, lebo súd je Boží. A vec, ktorá by vám bola priťažká, donesiete ku mne, a ja ju vypočujem.
Neberte ohľad na osobu pri súde, vypočujte tak malého ako veľkého, nebojte sa nikoho, lebo súd patrí Bohu! A čo vám bude priťažké, predložte mne, a ja to vypočujem.
Pri súde neberte ohľad na osobu. Malého vypočujte tak, ako veľkého. A nikoho sa nebojte, lebo súd je Boží. Čo vám však bude ťažké, oznámte mne a vypočujem to ja."
Pri súde neberte ohľad na osobu, vypočujte rovnako malého i veľkého, nikoho sa nebojte, lebo súd patrí Bohu! Zložitý prípad zverte mne a ja o ňom rozhodnem.
Při soudu buďte nestranní. Vyslechněte malého stejně jako velkého; nikoho se nelekejte, neboť soud náleží Bohu. Záležitost, která by pro vás byla příliš nesnadná, vznesete na mě a já ji vyslechnu.“
Při soudu nebuďte straničtí, vyslechněte jak malého, tak velkého a nikoho se nelekejte; soud je věcí Boží. Záležitost, která bude pro vás obtížná, předložte mně a já ji vyslechnu.“
lō- ṯakkîrū p̄ānîm bammišpāṭ, kaqqāṭōn kaggāḏōl tišmā‘ūn, lō ṯāḡūrū mippənê- ’îš, kî hammišpāṭ lêlōhîm hū; wəhaddāḇār ’ăšer yiqšeh mikkem, taqriḇūn ’êlay ūšəma‘tîw.
5 M 1,18
A toho času som vám prikázal všetky veci, ktoré máte činiť.
Tak som vám vtedy prikázal všetko, čo máte konať.
Vtedy som vám prikázal všetko, čo máte robiť. -
Nato som vám dal aj všetky pokyny o tom, čo máte robiť.
Tenkrát jsem vám přikázal všechno, co máte dělat.
V oné době jsem vám přikázal všechno, co máte dělat.
wā’ăṣawweh ’eṯḵem bā‘êṯ hahiw; ’êṯ kāl- haddəḇārîm ’ăšer ta‘ăśūn.
5 M 1,19
Potom sme sa rušali od Horeba a prešli sme celú tú púšť, veľkú a strašnú, ktorú ste videli, cestou k vrchu Amoreja, tak ako nám prikázal Hospodin, náš Bôh, a prišli sme až do Kádeš-barnee.
Potom sme sa vydali na cestu od Chórebu a putovali sme celou tou veľkou a strašnou púšťou, ktorú ste videli na ceste do amorejských hôr, ako nám prikázal Hospodin, náš Boh, a došli sme po Kádeš - Barnéu.
Potom sme sa pohli od Horeba a putovali sme tou hroznou a velikánskou púšťou, ktorú ste videli cestou k amorejským vrchom, ako nám rozkázal Pán, náš Boh a došli sme až do Kadešbarny.
Potom sme sa pohli od Horebu a putovali sme po tej veľkej a strašnej púšti, ktorú ste videli na ceste k Amorejskému pohoriu, ako nám prikázal Hospodin, náš Boh, a došli sme až do Kádeš-Barney.
Potom jsme vytáhli od Orébu a podle příkazu Hospodina, našeho Boha, jsme šli celou touto velikou, hroznou pouští, kterou jste viděli, směrem k emorejskému pohoří, až jsme dorazili do Kádeš-barné.
Od Chorébu jsme pak táhli dál a šli jsme celou tou velikou a hroznou pouští, kterou jste viděli, cestou k Emorejskému pohoří, jak nám přikázal Hospodin, náš Bůh, až jsme přišli do Kádeš-barneje.
wannissa‘ mêḥōrêḇ, wannêleḵ ’êṯ kāl- hammiḏbār haggāḏōwl wəhannōwrā hahū ’ăšer rə’îṯem, dereḵ har hā’ĕmōrî, ka’ăšer ṣiwwāh Yahweh ’ĕlōhênū ’ōṯānū; wannāḇō ‘aḏ qāḏêš barnêa‘.
5 M 1,20
A povedal som vám: Prišli ste až po vrch Amoreja, ktorý nám dá Hospodin, náš Bôh.
Vtedy som vám povedal: Došli ste k amorejským horám, ktoré nám dáva Hospodin, náš Boh.
Tu som vám povedal: "Došli ste k amorejskej vysočine, ktorú nám dá Pán, náš Boh.
Tam som vám povedal: Prišli ste k Amorejskému pohoriu, ktoré nám dáva Hospodin, náš Boh.
Tehdy jsem vám řekl: „Přišli jste až k pohoří Emorejců – Hospodin, náš Bůh, nám je dává.
Tu jsem vám řekl: „Přišli jste až k Emorejskému pohoří, které nám dává Hospodin, náš Bůh.
5 M 1,21
Nože vidz, Hospodin, tvoj Bôh, dal pred tebou zem, vyjdi hore a zaujmi dedične, tak ako hovoril Hospodin, Bôh tvojich otcov, o tebe. Neboj sa ani sa nestrachuj!
Hľa, Hospodin, tvoj Boh, ti dal krajinu, ktorá je pred tebou! Vystúp, zaber ju, ako ti hovoril Hospodin, Boh tvojich otcov! Neboj sa a nestrachuj!
Hľa, Pán, tvoj Boh, ti dáva do daru túto krajinu. Choď, zaujmi ju, ako ti povedal Pán, Boh tvojich otcov. Neboj sa a nestrachuj sa!"
Pozri, Hospodin, tvoj Boh, ti dal krajinu, ktorá je pred tebou. Choď, obsaď ju, ako ti to prikázal Hospodin, Boh tvojich otcov! Neboj sa a nestrachuj!
Pohleď, Hospodin, tvůj Bůh, ti dal celou tu zem; vytáhni a obsaď ji, jak ti Hospodin, Bůh tvých otců, řekl. Neboj se a nestrachuj.“
Hleď, Hospodin, tvůj Bůh, předal tu zemi tobě. Vytáhni a obsaď ji, jak ti poručil Hospodin, Bůh tvých otců. Neboj se a neděs.“
rə’êh nāṯan Yahweh ’ĕlōheḵā ləp̄āneḵā ’eṯ- hā’āreṣ; ‘ălêh rêš, ka’ăšer dibber Yahweh ’ĕlōhê ’ăḇōṯeḵā lāḵ, ’al- tîrā wə’al- têḥāṯ.
5 M 1,22
Potom ste prišli ku mne všetci a povedali ste: Pošlime mužov pred sebou, ktorí nám prezkúmajú zem a podajú nám zprávu, aj o ceste, ktorou máme ísť hore do nej, ako aj o mestách, ku ktorým prijdeme.
Vtedy ste všetci pristúpili ku mne a povedali ste: Pošlime pred sebou mužov; oni nám preskúmajú krajinu a podajú nám správu o ceste, ktorou máme ísť, i o mestách, do ktorých máme vstúpiť.
Tu ste všetci pristúpili ku mne a navrhli ste: "Pošlime mužov, ktorí by krajinu prezreli a podali nám správu, ktorou cestou ta máme ísť, aj o mestách, na ktoré narazíme."
Vtedy ste všetci pristúpili ku mne s návrhom: Pošlime vopred mužov, ktorí preskúmajú krajinu a podajú nám správu o ceste, ktorou sa máme uberať, ako aj o mestách, do ktorých sa máme dostať.
Vy všichni jste však ke mně přišli se slovy: „Pošleme napřed muže, kteří nám tu zem prohlédnou a podají nám zprávu o cestě, kterou se máme vydat, i o městech, do nichž máme vejít.“
Ale vy všichni jste ke mně přistoupili s návrhem: „Pošleme před sebou muže, aby nám obhlédli zemi a podali nám zprávu o cestě, kterou máme táhnout, i o městech, do nichž máme vstoupit.“
wattiqrəḇūn ’êlay kulləḵem wattōmərū, nišləḥāh ’ănāšîm ləp̄ānênū, wəyaḥpərū- lānū ’eṯ- hā’āreṣ; wəyāšiḇū ’ōṯānū dāḇār, ’eṯ- haddereḵ ’ăšer na‘ăleh- bāh, wə’êṯ he‘ārîm, ’ăšer nāḇō ’ălêhen.
5 M 1,23
To slovo sa mi ľúbilo, a vzal som z vás dvanástich mužov, po jednom mužovi z každého pokolenia.
Páčilo sa mi to a vybral som spomedzi vás dvanásť mužov, z každého kmeňa jedného.
Mne sa návrh páčil i vybral som dvanásť mužov spomedzi vás, z každého kmeňa po jednom.
Tento váš návrh sa mi páčil, preto som spomedzi vás vybral dvanásť mužov, po jednom z každého kmeňa.
Ten návrh se mi líbil, a tak jsem z vás vybral dvanáct mužů, po jednom z každého kmene.
Pokládal jsem to za dobré, proto jsem z vás vybral dvanáct mužů, po jednom z každého kmene.
wayyîṭaḇ bə‘ênay haddāḇār; wā’eqqaḥ mikkem šənêm ‘āśār ’ănāšîm, ’îš ’eḥāḏ laššāḇeṭ.
5 M 1,24
A obrátiac sa išli hore na vrchy a prišli až po dolinu Eškol a prešpehovali zem.
Tí sa obrátili a vystúpili na pohorie, prišli po údolie Eškól a preskúmali ho.
Oni šli smerom k výšine, došli až do údolia Eskol a prezreli ho.
Tí sa vybrali na výzvedy, vystúpili na pohorie, prišli až do údolia Eškól a preskúmali ho.
Vypravili se vzhůru do hor a přišli až do údolí Eškol. Když prozkoumali zem,
Ti se vypravili na výzvědy, vystoupili na pohoří a přišli až do úvalu Eškólu.
wayyip̄nū wayya‘ălū hāhārāh, wayyāḇō’ū ‘aḏ- naḥal ’eškōl; wayraggəlū ’ōṯāh.
5 M 1,25
A vzali so sebou z ovocia zeme a doniesli dolu k nám a podali nám zprávu a povedali: Je to dobrá zem, ktorú nám dá Hospodin, náš Bôh.
Vzali so sebou z plodín tej krajiny, doniesli ich k nám a podali nám správu. Povedali: Dobrá je krajina, ktorú nám dáva Hospodin, náš Boh!
Vzali z ovocia krajiny a priniesli nám a podali nám túto správu: "Dobrá je to zem, ktorú nám chce dať Pán, náš Boh."
Priniesli nám z plodov tej krajiny, čo vzali so sebou, a podali nám túto správu: Krajina, ktorú nám dáva Hospodin, náš Boh, je dobrá.
vzali s sebou něco z jejího ovoce a přinesli je nám. Poté nám podali zprávu: „Země, kterou nám Hospodin, náš Bůh, dává, je dobrá.“
Vzali s sebou z plodů té země, přinesli k nám dolů a podali nám zprávu: „Země, kterou nám dává Hospodin, náš Bůh, je dobrá.“
wayyiqḥū ḇəyāḏām mippərî hā’āreṣ, wayyōwriḏū ’êlênū; wayyāšiḇū ’ōṯānū ḏāḇār wayyōmərū, ṭōwḇāh hā’āreṣ, ’ăšer- Yahweh ’ĕlōhênū nōṯên lānū.
5 M 1,26
Avšak nechceli ste ísť hore, ale vzbúrili ste sa proti rozkazu Hospodina, svojho Boha,
Ale nechceli ste vystúpiť a priečili ste sa rozkazu Hospodina, svojho Boha;
Ale vy ste nechceli vystúpiť a neverili ste slovám Pána, nášho Boha;
Vy ste však odmietli vystúpiť a rozkazu Hospodina, svojho Boha, ste sa vzopreli.
Vy jste však nebyli ochotni vydat se vzhůru a vzepřeli jste se příkazu Hospodina, svého Boha.
Ale vy jste nechtěli táhnout a vzpírali jste se rozkazu Hospodina, svého Boha.
wəlō ’ăḇîṯem la‘ălōṯ; wattamrū ’eṯ- pî Yahweh ’ĕlōhêḵem.
5 M 1,27
a reptali ste vo svojich stánoch a povedali ste: Preto, že nás nenávidí Hospodin, preto nás vyviedol z Egyptskej zeme, aby nás vydal do ruky Amoreja, aby nás zahladil.
reptali ste a hovorili ste po svojich stanoch: Pretože nás nenávidel Hospodin, vyviedol nás z Egypta, aby nás vydal do rúk Amorejcom, a tak aby nás vyhubil.
a reptali ste vo svojich stanoch: "V zlovôli nás Pán vyviedol z Egypta, aby nás vydal do rúk Amorejčanom a aby nás zahubil.
Reptali ste vo svojich stanoch a hovorili ste: Hospodin nás vyviedol z Egypta z nenávisti, aby nás vydal do rúk Amorejčanov a zahubil nás.
Začali jste ve svých stanech reptat: „Hospodin nás vyvedl z Egypta, protože nás nenáviděl! Vydal nás do rukou Emorejců, aby nás vyhladil!
Žehrali jste na něj ve svých stanech a říkali: „Hospodin nás vyvedl z egyptské země z nenávisti, aby nás vydal do rukou Emorejců, a tak nás vyhladil.
wattêrāḡənū ḇə’āholêḵem wattōmərū, bəśin’aṯ Yahweh ’ōṯānū, hōwṣî’ānū mê’ereṣ miṣrāyim; lāṯêṯ ’ōṯānū bəyaḏ hā’ĕmōrî ləhašmîḏênū.
5 M 1,28
Kam pojdeme hore? Naši bratia veľmi zmalátnili naše srdce hovoriac: Je to veľký ľud a vyšší, ako sme my; a mestá sú veľké a ohradené až do neba, ba ešte aj synov Enákových sme tam videli.
Kam to ideme? Naši bratia nám vzali odvahu, keď povedali: Ľud je väčší a vyšší ako my, mestá sú veľké, opevnené až po nebo, a videli sme tam aj Anákovcov.
Načo by sme tam vystupovali?!" Naši súkmeňovci prestrašili naše srdcia, keď povedali: "Národ je tam mocnejší a početnejší ako my, mestá veľké a opevnené až k nebu, ba aj Enakitov sme tam videli!"
Kam to vlastne ideme? Naši bratia nás znechutili, keď vraveli: Ľud je tam zdatnejší a vyšší než my, mestá sú veľké a opevnené až po nebo a videli sme tam aj Anákov.
Kam to jdeme? Naši bratři nás připravili o odvahu, když řekli: ‚Ten lid je silnější a vyšší než my, města jsou veliká a opevněná až k nebi, a navíc jsme tam viděli Anakovce!‘“
Kam to táhneme? Naši bratři nás zbavili odvahy, když řekli: Viděli jsme tam lid větší a vyšší než jsme my, města veliká a opevněná až k nebi, dokonce i Anákovce.“
’ānāh ’ănaḥnū ‘ōlîm, ’aḥênū hêmassū ’eṯ- ləḇāḇênū lêmōr, ‘am gāḏōwl wārām mimmennū, ‘ārîm gəḏōlōṯ ūḇəṣūrōṯ baššāmāyim; wəḡam- bənê ‘ănāqîm rā’înū šām.
5 M 1,29
A povedal som vám: Nedeste sa ani sa ich nebojte.
Vtedy som vám povedal: Neľakajte sa, ani sa ich nebojte!
Povedal som vám: "Nebojte sa ich a nestrachujte sa!
Vtedy som vám povedal: Neľakajte sa ich, nemajte pred nimi strach!
Odpověděl jsem vám: „Nebojte se, nemějte strach!
Tu jsem vám řekl: „Nemějte strach a nebojte se jich.
wā’ōmar ’ălêḵem; lō- ṯa‘arṣūn wəlō- ṯîrə’ūn mêhem.
5 M 1,30
Hospodin, váš Bôh, ktorý ide pred vami, on bude bojovať za vás, zrovna tak, ako učinil s vami v Egypte pred vašimi očami,
Hospodin, váš Boh, ktorý ide pred vami, sám bude bojovať za vás, celkom tak, ako robil s vami pred vašimi očami v Egypte
Pán, váš Boh, ktorý vás vedie, bude za vás bojovať takisto, ako to pred vašimi očami urobil kvôli vám v Egypte
Hospodin, váš Boh, ktorý vás predchádza, bude sám bojovať za vás, ako to zjavne robil s vami v Egypte
Hospodin, váš Bůh, který jde před vámi, bude před vašima očima bojovat za vás. Učiní totéž, co s vámi učinil v Egyptě
Hospodin, váš Bůh, který jde před vámi, bude bojovat za vás, jak to před vašima očima učinil s vámi v Egyptě
Yahweh ’ĕlōhêḵem hahōlêḵ lip̄nêḵem, hū yillāḥêm lāḵem; kəḵōl ’ăšer ‘āśāh ’ittəḵem bəmiṣrayim lə‘ênêḵem.
5 M 1,31
i na púšti, kde si videl, že ťa niesol Hospodin, tvoj Bôh, ako nosieva človek svojho syna, na celej ceste, ktorou ste išli, až ste i prišli na toto miesto.
a na púšti. Tam si videl, ako ťa Hospodin, tvoj Boh, niesol, ako si človek nesie syna, celou cestou, ktorou ste putovali, až kým ste neprišli na toto miesto.
a potom na púšti, kde si sám videl, ako ťa Pán, tvoj Boh, nosil ako muž, ktorý nesie svojho syna; (niesol ťa) po celej ceste odvtedy, keď ste vyšli, až kým ste nedošli na toto miesto;
a na púšti. Tam si videl, že Hospodin, tvoj Boh, ťa niesol po celej ceste, ktorou ste sa uberali, ako muž nosieva svojho syna, kým ste neprišli na toto miesto.
a na poušti. Tehdy jsi viděl, jak tě Hospodin, tvůj Bůh, nesl, jako nosí člověk svého syna, a to celou cestu, kterou jste šli, než jste dorazili sem.“
i v poušti, kde jsi viděl, jak tě Hospodin, tvůj Bůh, nesl, jako nosí muž svého syna, po celé cestě, kterou jste prošli, až jste došli k tomuto místu.“
ūḇammiḏbār ’ăšer rā’îṯā, ’ăšer nəśā’ăḵā Yahweh ’ĕlōheḵā, ka’ăšer yiśśā- ’îš ’eṯ- bənōw; bəḵāl haddereḵ ’ăšer hălaḵtem, ‘aḏ- bō’ăḵem ‘aḏ- hammāqōwm hazzeh.
5 M 1,32
Ale ani v tejto veci neverili ste Hospodinovi, svojmu Bohu,
Napriek tomu ste neverili Hospodinovi, svojmu Bohu,
a na tejto púšti ste neverili Pánovi, svojmu Bohu,
No napriek tomu ste neverili Hospodinovi, svojmu Bohu,
Ani tenkrát jste však nevěřili Hospodinu, svému Bohu,
Přesto teď nevěříte Hospodinu, svému Bohu,
ūḇaddāḇār hazzeh; ’ênəḵem ma’ămînim, Yahweh ’ĕlōhêḵem.
5 M 1,33
ktorý išiel pred vami cestou, aby vám vyhľadal miesto, kde by ste sa mohli rozložiť táborom, vnoci v ohni, aby vám ukazoval cestu, ktorou ste mali ísť, a v oblaku vodne.
ktorý šiel cestou pred vami vyhliadnuť vám miesto, kde by ste sa utáborili: cez noc v ohni a cez deň v oblaku, aby vám ukázal cestu, ktorou máte ísť.
ktorý šiel cestou pred vami, aby vám vyhliadol miesto pre rozloženie stanov, za noci v ohni, aby ste videli cestu, ktorou ste mali ísť, a cez deň v oblaku." -
ktorý vás predchádzal, aby vám vyhliadol táborisko. On vám ohňom v noci a oblakom cez deň ukazuje cestu, ktorou máte ísť.
ačkoli vás předcházel na cestě, hledal vám místo k odpočinku a ukazoval vám cestu, kterou máte jít – za noci ohněm a za dne oblakem.
který chodí cestou před vámi, aby vám vyhlédl místo k táboření, a ukazuje vám cestu, po níž máte jít, za noci v ohni a ve dne v oblaku.
hahōlêḵ lip̄nêḵem baddereḵ, lāṯūr lāḵem māqōwm laḥănōṯəḵem; bā’êš laylāh, lar’ōṯəḵem baddereḵ ’ăšer têləḵū- ḇāh, ūḇe‘ānān yōwmām.
5 M 1,34
A Hospodin počul hlas vašich rečí a rozhneval sa a prisahal povediac:
Keď však počul Hospodin vaše slová, rozhneval sa a prisahal:
Pán začul hlas vašich rečí a rozhorčený prisahal:
Keď Hospodin počul, čo ste vraveli, rozhneval sa a prisahal:
Když Hospodin uslyšel vaše slova, rozhněval se a přísahal:
Když Hospodin vyslechl vaše slova, rozlítil se a přísahal:
wayyišma‘ Yahweh ’eṯ- qōwl diḇrêḵem; wayyiqṣōp̄ wayyiššāḇa‘ lêmōr.
5 M 1,35
Prisahám, že niktorý z týchto mužov, toto zlé pokolenie, neuvidí tej krásnej zeme dobrej, o ktorej som prisahal, že ju dám vašim otcom,
Nikto z týchto mužov tohto zlého pokolenia neuvidí dobrú krajinu, o ktorej som prisahal, že ju dám vašim otcom,
"Nik spomedzi tohoto bezbožného pokolenia neuvidí tú dobrú krajinu, o ktorej som prisahal, že ju dám vašim otcom!
Nikto z mužov tohto zlého pokolenia neuvidí tú dobrú krajinu, ktorú som pod prísahou sľúbil dať vašim otcom,
„Žádný z těchto lidí – nikdo z tohoto zlého pokolení – nespatří tu krásnou zem, o níž jsem přísahal, že ji dám vašim otcům.
„Věru, nikdo z mužů tohoto zlého pokolení nespatří tu dobrou zemi, kterou jsem přísahal dát jejich otcům.
’im- yir’eh ’îš bā’ănāšîm hā’êlleh, haddōwr hārā‘ hazzeh; ’êṯ hā’āreṣ haṭṭōwḇāh, ’ăšer nišba‘tî, lāṯêṯ la’ăḇōṯêḵem.
5 M 1,36
krome Kálefa, syna Jefunneho; ten ju uvidí, a jemu dám zem, po ktorej chodil, i jeho synom, pretože cele nasledoval Hospodina.
okrem Káleba, syna Jefunneho; on ju uvidí a jemu i jeho synom dám krajinu, po ktorej chodil, lebo bol celkom oddaný Hospodinovi.
Len Kaleb verne nasledoval Pána."
okrem Káleba, syna Jefunneho. On ju uvidí a jemu a jeho synom dám krajinu, po ktorej chodil, lebo bezvýhradne nasledoval Hospodina.
Jedině Káleb, syn Jefunův, ten ji spatří; jemu a jeho synům dám zem, kterou prochodil, neboť se cele vydal Hospodinu.“
Jenom Káleb, syn Jefunův, ten ji spatří, jemu a jeho synům dám zemi, na níž stanula jeho noha, protože se cele oddal Hospodinu.“
5 M 1,37
Ešte i na mňa sa nahneval Hospodin pre vás a riekol: Ani ty ta nevojdeš!
Aj na mňa sa nahneval Hospodin pre vás a riekol: Ani ty tam nevojdeš!
Aj na mňa sa rozhneval Pán pre vás a povedal: "Ani ty ta nevkročíš.
Pre vás sa Hospodin rozhneval aj na mňa. Povedal: Nevojdeš tam ani ty.
Kvůli vám se Hospodin rozzlobil i na mne. Řekl: „Ani ty tam nevejdeš!
Kvůli vám se Hospodin rozhněval i na mne. Řekl: „Ani ty tam nevejdeš.
5 M 1,38
Jozua, syn Núnov, ktorý stojí pred tebou, ten ta vojde; jeho posilni, lebo on ju rozdelí Izraelovi do dedičstva.
Józua, syn Núnov, ktorý je v tvojej službe, tam vojde; jeho povzbuď, on rozdelí Izraelu dedičstvo.
Nunov syn Jozue, ktorý je v tvojich službách, ten ta vkročí; jeho povzbudzuj, lebo on ju rozdelí Izraelu do vlastníctva.
Vojde ta Jozua, syn Núna, tvoj pomocník. Povzbudzuj ho, lebo on rozdelí Izraelitom krajinu do dedičného vlastníctva.
Jozue, syn Nunův, který ti pomáhá, ten tam vejde. Povzbuď ho, neboť on tu zemi dá za dědictví Izraeli.
Jozue, syn Núnův, který ti je k službě, ten tam vejde. Posilni ho, neboť on rozdělí Izraeli zemi v dědictví.
yəhōwōšua‘ bin- nūn hā‘ōmêḏ ləp̄āneḵā, hū yāḇō šāmmāh; ’ōṯōw ḥazzêq, kî- hū yanḥilennāh ’eṯ- yiśrā’êl.
5 M 1,39
A vaše deti, o ktorých ste povedali, že budú za lúpež, a vaši synovia, ktorí ešte dneská nevedia, čo je dobré a čo zlé, tí ta vojdú, a im ju dám, a oni ju zdedia.
Vaše deti, o ktorých ste hovorili, že budú korisťou, a vaši synovia, ktorí dnes ešte nerozoznávajú dobré od zlého, oni ta vojdú; im ju dám a oni ju zaujmú.
Vaše deti o ktorých ste povedali, že budú korisťou, a vaši synovia, ktorí dnes nevedia aký je rozdiel medzi dobrom a zlom, oni ta vojdú im ju dám a oni ju budú vlastniť.
Vojdú ta vaše deti, o ktorých ste hovorili, že sa stanú korisťou, i vaši synovia, ktorí dnes ešte nerozoznávajú dobré od zlého. Im ju dám a oni ju obsadia.
A vaše děti, o nichž jste říkali, že se stanou kořistí – vaši synové, kteří dnes ještě nerozeznají dobré a zlé – ti do ní vejdou. Jim ji dám a oni ji obsadí.
Dám ji vašim dětem, o nichž jste říkali, že se stanou kořistí nepřátel ; vaši synové, kteří dnes ještě nerozeznávají dobro od zla, ti tam vejdou. Jim ji dám a oni ji obsadí.
wəṭappəḵem ’ăšer ’ămartem lāḇaz yihyeh, ūḇənêḵem ’ăšer lō- yāḏə‘ū hayyōwm ṭōwḇ wārā‘, hêmmāh yāḇō’ū šāmmāh; wəlāhem ’ettənennāh, wəhêm yîrāšūhā.
5 M 1,40
A vy sa obráťte a rušajte sa na púšť cestou smerom k Červenému moru.
Vy sa však obráťte a pohnite smerom na púšť cestou k Červenému moru.
Vy sa však vráťte a blúďte po púšti cestou k Červenému moru!"
Vy sa však obráťte a odíďte na púšť smerom k Červenému moru.
Vy se však obraťte a táhněte pouští zpět k Rudému moři.“
Ale vy se obraťte a táhněte do pouště cestou k Rákosovému moři.“
5 M 1,41
Na to ste mi odpovedali: Zhrešili sme proti Hospodinovi, my pojdeme hore a budeme bojovať celkom tak, ako nám prikázal Hospodin, náš Bôh. A opásali ste si každý svoju vojennú zbraň a majúc to za ľahkú vec išli ste hore na vrch.
Vtedy ste mi odpovedali. Prehrešili sme sa proti Hospodinovi. Vystúpime a budeme bojovať, celkom tak, ako nám rozkázal Hospodin, náš Boh! Potom ste sa opásali každý svojím bojovým náčiním a nazdávali ste sa, že je ľahké vystúpiť na pohorie.
Odpovedali ste mi: "Zhrešili sme proti Pánovi; vystúpime a budeme bojovať, ako nám rozkázal Pán, náš Boh," a vystrojili ste sa každý so svojím vojnovým náčiním a nemúdro ste sa dali na pochod k vysočine.
Vy ste mi odpovedali: Prehrešili sme sa proti Hospodinovi. Vystúpime a budeme bojovať tak, ako nám prikázal Hospodin, náš Boh. Každý z vás si potom opásal bojovú výzbroj a nazdávali ste sa, že bude ľahké vystúpiť na pohorie.
Tehdy jste mi odpověděli: „Zhřešili jsme proti Hospodinu! Chceme vytáhnout a bojovat, přesně jak nám přikázal Hospodin, náš Bůh.“ Všichni jste si oblékli válečnou zbroj a lehkomyslně jste se chystali vystoupit do hor.
Tu jste mi odpověděli: „Zhřešili jsme proti Hospodinu. Chceme táhnout a bojovat tak, jak nám přikázal Hospodin, náš Bůh.“ Pak se každý z vás opásal svou válečnou zbrojí a chystali jste se lehkovážně vystoupit na pohoří.
watta‘ănū wattōmərū ’êlay, ḥāṭānū Yahweh ’ănaḥnū na‘ăleh wənilḥamnū, kəḵōl ’ăšer- ṣiwwānū Yahweh ’ĕlōhênū; wattaḥgərū, ’îš ’eṯ- kəlê milḥamtōw, wattāhînū la‘ălōṯ hāhārāh.
5 M 1,42
Ale Hospodin mi riekol: Povedz im: Nechoďte hore a nebojujte, lebo nie som medzi vami, aby ste neboli porazení pred svojimi nepriateľmi.
Vtedy mi riekol Hospodin: Povedz im: Nevystupujte a nebojujte, lebo ja nie som uprostred vás; ináč utrpíte porážku od svojich nepriateľov!
Ale Pán mi vravel: "Povedz im: Nevystupujte a nebojujte, lebo ja nie som uprostred vás, aby vás neporazili vaši nepriatelia."
Hospodin mi však povedal: Povedz im: Nevystupujte ani nebojujte, lebo ja nebudem medzi vami. Inak vás vaši nepriatelia porazia.
Hospodin ale ke mně promluvil: „Řekni jim – Nevydávejte se vzhůru a nepouštějte se do boje, neboť nejsem ve vašem středu. Jinak vás vaši nepřátelé porazí.“
Hospodin mi však řekl: „Vyřiď jim: Netáhněte a nebojujte, neboť já mezi vámi nebudu, a budete od svých nepřátel poraženi.“
wayyōmer Yahweh ’êlay, ’ĕmōr lāhem lō ṯa‘ălū wəlō- ṯillāḥămū, kî ’ênennî bəqirbəḵem; wəlō tinnāḡəp̄ū, lip̄nê ’ōyəḇêḵem.
5 M 1,43
A hovoril som vám to, a neposlúchli ste, ale ste sa sprotivili rozkazu Hospodinovmu a v spúre ste sa odvážili a išli ste hore na vrch.
Povedal som vám to, no nepočúvali ste, ale vzopreli ste sa rozkazu Hospodinovmu a trúfalo ste vystúpili na pohorie.
Ja som vám to povedal, vy ste ma však neposlúchli, ale išli ste proti Pánovmu zákazu a pyšno ste vystúpili na výšinu.
Povedal som vám to, no neposlúchli ste, vzopreli ste sa Hospodinovmu príkazu a opovážlivo ste vystúpili na pohorie.
Řekl jsem vám to, ale neposlechli jste. Vzepřeli jste se Hospodinovu příkazu a opovážlivě jste se vydali do hor.
Mluvil jsem k vám, ale vy jste neposlechli, vzepřeli jste se Hospodinovu rozkazu a opovážlivě jste vystoupili na pohoří.
wā’ăḏabbêr ’ălêḵem wəlō šəma‘tem; wattamrū ’eṯ- pî Yahweh, wattāziḏū watta‘ălū hāhārāh.
5 M 1,44
Vtedy vyšiel Amorej, ktorý býval na tom vrchu, proti vám, a honili vás, ako robievajú včely, a zbili vás na Seire a bijúc prenasledovali až do Hormy.
Vtedy vyšli proti vám Amorejci, ktorí bývali na tom pohorí, prenasledovali vás ako včely a rozháňali vás od Séíru až po Chormu.
Tu v tiahli Amorejčania, ktorí na tej vysočine bývali, postavili sa proti vám a prenasledovali vás ako prenasledujú roje včiel, a rozháňali vás od Seiru až po Hormu.
Vtedy vyšli proti vám Amorejčania, ktorí to pohorie obývali, prenasledovali vás ako včely a rozháňali vás od Seíru až po Chormu.
Emorejci, kteří v těch horách bydleli, vytáhli proti vám, hnali se za vámi jako vosy a rozprášili vás po Seíru až k Chormě.
Emorejci, sídlící na tom pohoří, vyrazili proti vám, hnali se za vámi jako vosy a rozprášili vás po Seíru až do Chormy.
wayyêṣê hā’ĕmōrî hayyōšêḇ bāhār hahū liqraṯḵem, wayyirdəp̄ū ’eṯḵem, ka’ăšer ta‘ăśenāh haddəḇōrîm; wayyakkəṯū ’eṯḵem bəśê‘îr ‘aḏ- ḥārəmāh.
5 M 1,45
A keď ste sa navrátili, plakali ste pred Hospodinom, ale Hospodin neuslyšal vášho hlasu ani nenaklonil k vám svojho ucha.
Keď ste sa vrátili, plakali ste pred Hospodinom, ale Hospodin nepočúval váš hlas a nenaklonil k vám ucho.
Potom ste sa vrátili a nariekali ste pred Pánom, lež Pán vás nevypočul.
Po návrate ste plakali pred Hospodinom. Hospodin však nevypočul váš hlas a nenaklonil k vám svoj sluch.
Když jste se pak vrátili, naříkali jste před Hospodinem, ale Hospodin vás nevyslyšel, nepopřál vám sluchu.
Tu jste se vrátili a plakali před Hospodinem, ale Hospodin váš hlas nevyslyšel, nepopřál vám sluchu.
wattāšuḇū wattiḇkū lip̄nê Yahweh; wəlō- šāma‘ Yahweh bəqōləḵem, wəlō he’ĕzîn ’ălêḵem.
5 M 1,46
A tak ste bývali v Kádeši mnoho dní, toľko, koľko ste bývali.
Preto ste zostali v Kádeši práve tak dlho, ako ste tam bývali.
I ostali ste v Kadešbarne dlhý čas, ten čas, čo ste tam bývali.
Práve preto ste museli zostať v Kádeši tak dlho, ako dlho ste tam bývali.
Proto jste museli tak dlouho zůstat v Kádeši.
Proto jste museli po mnoho dní zůstat v Kádeši; zůstali jste tam téměř rok.
wattêšəḇū ḇəqāḏêš yāmîm rabbîm; kayyāmîm ’ăšer yəšaḇtem.
1Toto sú slová, ktoré hovoril Mojžiš celému Izraelovi za Jordánom na púšti, na rovine naproti Červenému moru, medzi Fáranom a Tofelom, medzi Lábanom a Chacerótom a medzi Dí-zahábom.
2Je to jedenásť dní cesty od Horeba cestou cez vrch Seir po Kádeš-barneu.
3A stalo sa štyridsiateho roku, jedenásteho mesiaca, prvého dňa toho mesiaca, že hovoril Mojžiš synom Izraelovým všetko, čo mu prikázal Hospodin o nich,
4potom, keď už bol porazil Síchona, amorejského kráľa, ktorý býval v Chešbone, a Óga, bázanského kráľa, ktorý býval v Aštaróte, v Edrei.
5Za Jordánom, v Moábskej zemi, začal Mojžiš vysvetľovať tento zákon a povedal:
6Hospodin, náš Bôh, nám hovoril na Horebe a riekol takto: Už ste sa dosť nabývali na tomto vrchu.
7Obráťte sa, rušajte sa a vojdite do vrchov Amoreja a na všetky jeho súsedné miesta na rovine, na vrchu a na nížine, na juhu a na pobreží mora, do zeme Kananeja a k Libanonu až po veľkú rieku, po rieku Eufrates.
8Vidz, dal som zem pred vami! Vojdite a zaujmite zem dedične, o ktorej prisahal Hospodin vašim otcom, Abrahámovi, Izákovi a Jakobovi, že ju dá im a ich semenu po nich. -
9A povedal som vám toho času: Nemôžem vás samotný uniesť.
10Hospodin, váš Bôh, vás rozmnožil, že hľa, je vás dnes čo do množstva jako hviezd na nebi.
11Hospodin, Bôh vašich otcov, nech ráči pridať k vám ešte tisíckrát toľko, koľko vás je, a nech vás požehná, tak ako hovoril o vás.
12Akože ponesiem samotný vašu ťarchu, vaše bremä a vašu zvadu?!
13Vyberte si mužov, múdrych, rozumných a známych, zo svojich pokolení, a ustanovím ich za hlavy nad vami.
14A na to ste mi odpovedali a riekli ste: "To je dobrá vec, o ktorej hovoríš, aby sme ju učinili.
15A tedy som vzal hlavy vašich pokolení, mužov to múdrych a známych, a dal som ich za hlavy nad vami, za náčelníkov nad tisícami, za náčelníkov nad stami, za náčelníkov nad päťdesiatimi a za náčelníkov nad desiatimi a za správcov vašich pokolení.
16A prikázal som vašim sudcom toho času povediac: Vypočuť obe strany svojich bratov a budete súdiť spravedlivo medzi človekom a medzi jeho bratom a medzi jeho pohostínom.
17Nebudete hľadieť v súde na osobu, ale vypočujete ako malého tak veľkého, nebudete sa báť nikoho, lebo súd je Boží. A vec, ktorá by vám bola priťažká, donesiete ku mne, a ja ju vypočujem.
18A toho času som vám prikázal všetky veci, ktoré máte činiť.
19Potom sme sa rušali od Horeba a prešli sme celú tú púšť, veľkú a strašnú, ktorú ste videli, cestou k vrchu Amoreja, tak ako nám prikázal Hospodin, náš Bôh, a prišli sme až do Kádeš-barnee.
20A povedal som vám: Prišli ste až po vrch Amoreja, ktorý nám dá Hospodin, náš Bôh.
21Nože vidz, Hospodin, tvoj Bôh, dal pred tebou zem, vyjdi hore a zaujmi dedične, tak ako hovoril Hospodin, Bôh tvojich otcov, o tebe. Neboj sa ani sa nestrachuj!
22Potom ste prišli ku mne všetci a povedali ste: Pošlime mužov pred sebou, ktorí nám prezkúmajú zem a podajú nám zprávu, aj o ceste, ktorou máme ísť hore do nej, ako aj o mestách, ku ktorým prijdeme.
23To slovo sa mi ľúbilo, a vzal som z vás dvanástich mužov, po jednom mužovi z každého pokolenia.
24A obrátiac sa išli hore na vrchy a prišli až po dolinu Eškol a prešpehovali zem.
25A vzali so sebou z ovocia zeme a doniesli dolu k nám a podali nám zprávu a povedali: Je to dobrá zem, ktorú nám dá Hospodin, náš Bôh.
26Avšak nechceli ste ísť hore, ale vzbúrili ste sa proti rozkazu Hospodina, svojho Boha,
27a reptali ste vo svojich stánoch a povedali ste: Preto, že nás nenávidí Hospodin, preto nás vyviedol z Egyptskej zeme, aby nás vydal do ruky Amoreja, aby nás zahladil.
28Kam pojdeme hore? Naši bratia veľmi zmalátnili naše srdce hovoriac: Je to veľký ľud a vyšší, ako sme my; a mestá sú veľké a ohradené až do neba, ba ešte aj synov Enákových sme tam videli.
29A povedal som vám: Nedeste sa ani sa ich nebojte.
30Hospodin, váš Bôh, ktorý ide pred vami, on bude bojovať za vás, zrovna tak, ako učinil s vami v Egypte pred vašimi očami,
31i na púšti, kde si videl, že ťa niesol Hospodin, tvoj Bôh, ako nosieva človek svojho syna, na celej ceste, ktorou ste išli, až ste i prišli na toto miesto.
32Ale ani v tejto veci neverili ste Hospodinovi, svojmu Bohu,
33ktorý išiel pred vami cestou, aby vám vyhľadal miesto, kde by ste sa mohli rozložiť táborom, vnoci v ohni, aby vám ukazoval cestu, ktorou ste mali ísť, a v oblaku vodne.
34A Hospodin počul hlas vašich rečí a rozhneval sa a prisahal povediac:
35Prisahám, že niktorý z týchto mužov, toto zlé pokolenie, neuvidí tej krásnej zeme dobrej, o ktorej som prisahal, že ju dám vašim otcom,
36krome Kálefa, syna Jefunneho; ten ju uvidí, a jemu dám zem, po ktorej chodil, i jeho synom, pretože cele nasledoval Hospodina.
37Ešte i na mňa sa nahneval Hospodin pre vás a riekol: Ani ty ta nevojdeš!
38Jozua, syn Núnov, ktorý stojí pred tebou, ten ta vojde; jeho posilni, lebo on ju rozdelí Izraelovi do dedičstva.
39A vaše deti, o ktorých ste povedali, že budú za lúpež, a vaši synovia, ktorí ešte dneská nevedia, čo je dobré a čo zlé, tí ta vojdú, a im ju dám, a oni ju zdedia.
40A vy sa obráťte a rušajte sa na púšť cestou smerom k Červenému moru.
41Na to ste mi odpovedali: Zhrešili sme proti Hospodinovi, my pojdeme hore a budeme bojovať celkom tak, ako nám prikázal Hospodin, náš Bôh. A opásali ste si každý svoju vojennú zbraň a majúc to za ľahkú vec išli ste hore na vrch.
42Ale Hospodin mi riekol: Povedz im: Nechoďte hore a nebojujte, lebo nie som medzi vami, aby ste neboli porazení pred svojimi nepriateľmi.
43A hovoril som vám to, a neposlúchli ste, ale ste sa sprotivili rozkazu Hospodinovmu a v spúre ste sa odvážili a išli ste hore na vrch.
44Vtedy vyšiel Amorej, ktorý býval na tom vrchu, proti vám, a honili vás, ako robievajú včely, a zbili vás na Seire a bijúc prenasledovali až do Hormy.
45A keď ste sa navrátili, plakali ste pred Hospodinom, ale Hospodin neuslyšal vášho hlasu ani nenaklonil k vám svojho ucha.
46A tak ste bývali v Kádeši mnoho dní, toľko, koľko ste bývali.
1Toto sú slová, ktoré hovoril Mojžiš celému Izraelu za Jordánom na púšti, v Arábe naproti Súfu, medzi Páránom a Tófelom, Lábánom, Chacérótom a Dí-Záhábom.
2Od Chórebu cez Séírske pohorie až po Kádeš-Barnéu je jedenásť dní cesty.
3V štyridsiatom roku, v prvý deň jedenásteho mesiaca povedal Mojžiš Izraelcom všetko, čo mu pre nich prikázal Hospodin,
4keď v Edrei porazil amorejského kráľa Síchóna, ktorý býval v Chešbóne, a bášánského kráľa Óga, ktorý býval v Aštaróte.
5Za Jordánom, v Moábe začal Mojžiš vysvetľovať tento zákon:
6Hospodin, náš Boh, nám takto hovoril na Chórebe: Dosť dlho ste pobudli pri tomto vrchu.
7Obráťte sa a vydajte na cestu! Choďte do amorejských hôr a ku všetkým obyvateľom v Arábe, na pohorí i v Nížine , v Negebe i na morskom pobreží, do Kanaánu, k Libanonu až po Veľrieku, po rieku Eufrat!
8Hľa, dal som vám krajinu! Vstúpte do nej a zaujmite krajinu, o ktorej Hospodin prisahal vašim otcom Abrahámovi, Izákovi a Jákobovi, že ju dá im aj potomstvu po nich.
9Vtedy som vám povedal: Ja sám nevládzem znášať starosť o vás.
10Hospodin, váš Boh, vás tak rozmnožil, že dnes vás je tak mnoho ako hviezd na nebi.
11Nech Hospodin, Boh vašich otcov, vás rozmnoží na tisíckrát toľko, ako vás je, a nech vás požehná, ako vám zasľúbil!
12Ako môžem sám znášať vaše bremeno, vašu ťarchu a vaše spory?!
13Priveďte si múdrych, rozumných a skúsených mužov z vašich kmeňov. Postavím vám ich na čelo.
14A vy ste mi odpovedali: Dobrý je návrh, ktorý zamýšľaš uskutočniť!
15Potom som vzal náčelníkov vašich kmeňov, mužov múdrych a skúsených, a dal som vám ich za náčelníkov ako tisícnikov, stotníkov, päťdesiatnikov a desiatnikov a za úradníkov pre vaše kmene.
16Vašim sudcom som v tom čase prikázal: Vypočujte svojich súkmeňovcov a súďte spravodlivo, či už má niekto spor so súkmeňovcom alebo s cudzincom.
17Neberte ohľad na osobu pri súde, vypočujte tak malého ako veľkého, nebojte sa nikoho, lebo súd patrí Bohu! A čo vám bude priťažké, predložte mne, a ja to vypočujem.
18Tak som vám vtedy prikázal všetko, čo máte konať.
19Potom sme sa vydali na cestu od Chórebu a putovali sme celou tou veľkou a strašnou púšťou, ktorú ste videli na ceste do amorejských hôr, ako nám prikázal Hospodin, náš Boh, a došli sme po Kádeš - Barnéu.
20Vtedy som vám povedal: Došli ste k amorejským horám, ktoré nám dáva Hospodin, náš Boh.
21Hľa, Hospodin, tvoj Boh, ti dal krajinu, ktorá je pred tebou! Vystúp, zaber ju, ako ti hovoril Hospodin, Boh tvojich otcov! Neboj sa a nestrachuj!
22Vtedy ste všetci pristúpili ku mne a povedali ste: Pošlime pred sebou mužov; oni nám preskúmajú krajinu a podajú nám správu o ceste, ktorou máme ísť, i o mestách, do ktorých máme vstúpiť.
23Páčilo sa mi to a vybral som spomedzi vás dvanásť mužov, z každého kmeňa jedného.
24Tí sa obrátili a vystúpili na pohorie, prišli po údolie Eškól a preskúmali ho.
25Vzali so sebou z plodín tej krajiny, doniesli ich k nám a podali nám správu. Povedali: Dobrá je krajina, ktorú nám dáva Hospodin, náš Boh!
26Ale nechceli ste vystúpiť a priečili ste sa rozkazu Hospodina, svojho Boha;
27reptali ste a hovorili ste po svojich stanoch: Pretože nás nenávidel Hospodin, vyviedol nás z Egypta, aby nás vydal do rúk Amorejcom, a tak aby nás vyhubil.
28Kam to ideme? Naši bratia nám vzali odvahu, keď povedali: Ľud je väčší a vyšší ako my, mestá sú veľké, opevnené až po nebo, a videli sme tam aj Anákovcov.
29Vtedy som vám povedal: Neľakajte sa, ani sa ich nebojte!
30Hospodin, váš Boh, ktorý ide pred vami, sám bude bojovať za vás, celkom tak, ako robil s vami pred vašimi očami v Egypte
31a na púšti. Tam si videl, ako ťa Hospodin, tvoj Boh, niesol, ako si človek nesie syna, celou cestou, ktorou ste putovali, až kým ste neprišli na toto miesto.
32Napriek tomu ste neverili Hospodinovi, svojmu Bohu,
33ktorý šiel cestou pred vami vyhliadnuť vám miesto, kde by ste sa utáborili: cez noc v ohni a cez deň v oblaku, aby vám ukázal cestu, ktorou máte ísť.
34Keď však počul Hospodin vaše slová, rozhneval sa a prisahal:
35Nikto z týchto mužov tohto zlého pokolenia neuvidí dobrú krajinu, o ktorej som prisahal, že ju dám vašim otcom,
36okrem Káleba, syna Jefunneho; on ju uvidí a jemu i jeho synom dám krajinu, po ktorej chodil, lebo bol celkom oddaný Hospodinovi.
37Aj na mňa sa nahneval Hospodin pre vás a riekol: Ani ty tam nevojdeš!
38Józua, syn Núnov, ktorý je v tvojej službe, tam vojde; jeho povzbuď, on rozdelí Izraelu dedičstvo.
39Vaše deti, o ktorých ste hovorili, že budú korisťou, a vaši synovia, ktorí dnes ešte nerozoznávajú dobré od zlého, oni ta vojdú; im ju dám a oni ju zaujmú.
40Vy sa však obráťte a pohnite smerom na púšť cestou k Červenému moru.
41Vtedy ste mi odpovedali. Prehrešili sme sa proti Hospodinovi. Vystúpime a budeme bojovať, celkom tak, ako nám rozkázal Hospodin, náš Boh! Potom ste sa opásali každý svojím bojovým náčiním a nazdávali ste sa, že je ľahké vystúpiť na pohorie.
42Vtedy mi riekol Hospodin: Povedz im: Nevystupujte a nebojujte, lebo ja nie som uprostred vás; ináč utrpíte porážku od svojich nepriateľov!
43Povedal som vám to, no nepočúvali ste, ale vzopreli ste sa rozkazu Hospodinovmu a trúfalo ste vystúpili na pohorie.
44Vtedy vyšli proti vám Amorejci, ktorí bývali na tom pohorí, prenasledovali vás ako včely a rozháňali vás od Séíru až po Chormu.
45Keď ste sa vrátili, plakali ste pred Hospodinom, ale Hospodin nepočúval váš hlas a nenaklonil k vám ucho.
46Preto ste zostali v Kádeši práve tak dlho, ako ste tam bývali.
1Toto sú slová, ktoré povedal Mojžiš celému Izraelu na púšti za Jordánom, v Arabe naproti Červenému moru, medzi Fáranom a medzi Tofelom, Labanom, Haserotom a Di-Zahabom.
2Jedenásť dní cesty je od Horebu smerom k vrchom Seir až do Kadešbarny.
3V štyridsiatom roku, v jedenástom mesiaci, v prvý deň mesiaca oznámil Mojžiš Izraelovým synom všetko, čo mu pre nich prikázal Pán
4po tom, čo v Edrei porazil amorejského kráľa Sehona, ktorý býval v Hesebone, a bášanského kráľa Oga, ktorý býval v Aštarote.
5Za Jordánom v moabskej krajine začal Mojžiš vysvetľovať tento zákon:
6"Pán, náš Boh, nám hovoril na vrchu Horeb: "Dosť dlho ste sa už zdržali na tomto vrchu.
7Pohnite sa a tiahnite k Amorejskej výšine a na všetky iné miesta, ktoré sú blízko nej, do Araby, na vrchy a do nížin, smerom na juh a k morskému pobrežiu, do kanaánskej krajiny a k Libanonu a až k veľkej rieke, k rieke Eufrat!
8Hľa, dávam vám túto krajinu. Vojdite do nej a vlastnite ju! O nej prisahal Pán Abrahámovi, Izákovi a Jakubovi, že ju dá im a ich semenu po nich."
9Vtedy som vám povedal: "Ja vás nemôžem spravovať,
10lebo Pán, váš Boh, vás tak rozmnožil, že vás je dnes také množstvo, ako hviezd na nebi.
11Pán, Boh vašich otcov, nech pridá k tomu počtu mnohé tisíce a nech vás požehná, ako prisľúbil!
12Ja sám nevládzem niesť vaše bremeno, vašu ťarchu a vaše spory.
13Vyberte si múdrych, skúsených a osvedčených mužov vo vašich kmeňoch a ustanovím vám ich za predákov."
14Vtedy ste mi odvetili v odpoveď: "Dobrú vec to chceš urobiť."
15Ja som vybral hlavných z vašich kmeňov, múdrych a skúsených mužov, a ustanovil som vám ich za náčelníkov ako tisícnikov, stotníkov, päťdesiatnikov, desiatnikov a za pisárov pre vaše kmene.
16A vašim sudcom som prikázal: "Vypočúvajte ich a súďte spravodlivo toho kto má spor so súkmeňovcom alebo s cudzincom!
17Pri súde neberte ohľad na osobu. Malého vypočujte tak, ako veľkého. A nikoho sa nebojte, lebo súd je Boží. Čo vám však bude ťažké, oznámte mne a vypočujem to ja."
18Vtedy som vám prikázal všetko, čo máte robiť. -
19Potom sme sa pohli od Horeba a putovali sme tou hroznou a velikánskou púšťou, ktorú ste videli cestou k amorejským vrchom, ako nám rozkázal Pán, náš Boh a došli sme až do Kadešbarny.
20Tu som vám povedal: "Došli ste k amorejskej vysočine, ktorú nám dá Pán, náš Boh.
21Hľa, Pán, tvoj Boh, ti dáva do daru túto krajinu. Choď, zaujmi ju, ako ti povedal Pán, Boh tvojich otcov. Neboj sa a nestrachuj sa!"
22Tu ste všetci pristúpili ku mne a navrhli ste: "Pošlime mužov, ktorí by krajinu prezreli a podali nám správu, ktorou cestou ta máme ísť, aj o mestách, na ktoré narazíme."
23Mne sa návrh páčil i vybral som dvanásť mužov spomedzi vás, z každého kmeňa po jednom.
24Oni šli smerom k výšine, došli až do údolia Eskol a prezreli ho.
25Vzali z ovocia krajiny a priniesli nám a podali nám túto správu: "Dobrá je to zem, ktorú nám chce dať Pán, náš Boh."
26Ale vy ste nechceli vystúpiť a neverili ste slovám Pána, nášho Boha;
27a reptali ste vo svojich stanoch: "V zlovôli nás Pán vyviedol z Egypta, aby nás vydal do rúk Amorejčanom a aby nás zahubil.
28Načo by sme tam vystupovali?!" Naši súkmeňovci prestrašili naše srdcia, keď povedali: "Národ je tam mocnejší a početnejší ako my, mestá veľké a opevnené až k nebu, ba aj Enakitov sme tam videli!"
29Povedal som vám: "Nebojte sa ich a nestrachujte sa!
30Pán, váš Boh, ktorý vás vedie, bude za vás bojovať takisto, ako to pred vašimi očami urobil kvôli vám v Egypte
31a potom na púšti, kde si sám videl, ako ťa Pán, tvoj Boh, nosil ako muž, ktorý nesie svojho syna; (niesol ťa) po celej ceste odvtedy, keď ste vyšli, až kým ste nedošli na toto miesto;
32a na tejto púšti ste neverili Pánovi, svojmu Bohu,
33ktorý šiel cestou pred vami, aby vám vyhliadol miesto pre rozloženie stanov, za noci v ohni, aby ste videli cestu, ktorou ste mali ísť, a cez deň v oblaku." -
34Pán začul hlas vašich rečí a rozhorčený prisahal:
35"Nik spomedzi tohoto bezbožného pokolenia neuvidí tú dobrú krajinu, o ktorej som prisahal, že ju dám vašim otcom!
36Len Kaleb verne nasledoval Pána."
37Aj na mňa sa rozhneval Pán pre vás a povedal: "Ani ty ta nevkročíš.
38Nunov syn Jozue, ktorý je v tvojich službách, ten ta vkročí; jeho povzbudzuj, lebo on ju rozdelí Izraelu do vlastníctva.
39Vaše deti o ktorých ste povedali, že budú korisťou, a vaši synovia, ktorí dnes nevedia aký je rozdiel medzi dobrom a zlom, oni ta vojdú im ju dám a oni ju budú vlastniť.
40Vy sa však vráťte a blúďte po púšti cestou k Červenému moru!"
41Odpovedali ste mi: "Zhrešili sme proti Pánovi; vystúpime a budeme bojovať, ako nám rozkázal Pán, náš Boh," a vystrojili ste sa každý so svojím vojnovým náčiním a nemúdro ste sa dali na pochod k vysočine.
42Ale Pán mi vravel: "Povedz im: Nevystupujte a nebojujte, lebo ja nie som uprostred vás, aby vás neporazili vaši nepriatelia."
43Ja som vám to povedal, vy ste ma však neposlúchli, ale išli ste proti Pánovmu zákazu a pyšno ste vystúpili na výšinu.
44Tu v tiahli Amorejčania, ktorí na tej vysočine bývali, postavili sa proti vám a prenasledovali vás ako prenasledujú roje včiel, a rozháňali vás od Seiru až po Hormu.
45Potom ste sa vrátili a nariekali ste pred Pánom, lež Pán vás nevypočul.
46I ostali ste v Kadešbarne dlhý čas, ten čas, čo ste tam bývali.
1Toto sú slová, ktoré povedal Mojžiš celému Izraelu za Jordánom na púšti, v Arábe naproti Súfu, medzi Páranom a Tófelom, Lábanom, Chacerótom a Dí-Záhabom.
2Cesta z Horebu cez Seírske pohorie až po Kádeš-Barneu trvá jedenásť dní.
3V štyridsiatom roku, v prvý deň jedenásteho mesiaca, povedal Mojžiš Izraelitom všetko, čo im mal na príkaz Hospodina oznámiť.
4Bolo to potom, ako porazil amorejského kráľa Síchona, ktorý sídlil v Chešbóne, a bášanského kráľa Óga, ktorý sídlil v Aštaróte, v Edrei.
5V Moábsku, za Jordánom, začal Mojžiš vysvetľovať tento zákon:
6Hospodin, náš Boh, nám na Horebe povedal: Už dosť dlho bývate na tomto vrchu.
7Obráťte sa a vydajte sa na cestu. Vystúpte na pohorie Amorejčanov a k všetkým obyvateľom v Arábe, na pohorí a v Nížine, v Negeve a na morskom pobreží, vojdite do Kanaánu a Libanonu až k Veľrieke, rieke Eufrat.
8Pozrite, dávam vám túto krajinu. Vojdite do nej a obsaďte ju! Je to krajina, ktorú Hospodin pod prísahou sľúbil dať vašim otcom, Abrahámovi, Izákovi, Jákobovi a ich potomstvu.
9Vtedy som vám povedal: Ja sa už ďalej nevládzem o vás starať.
10Hospodin, váš Boh, vás tak rozmnožil, že dnes vás je už toľko ako hviezd na nebi.
11Nech Hospodin, Boh vašich otcov, ešte stisícnásobí váš počet a nech vás požehnáva, ako vám to sľúbil.
12Ako by som mohol sám znášať vaše ťažkosti, bremená a spory?!
13Priveďte zo svojich kmeňov múdrych, rozvážnych a skúsených mužov a ustanovím ich za vašich náčelníkov.
14Vy ste mi odpovedali: Tvoj návrh je dobrý.
15Vašich kmeňových náčelníkov, múdrych a skúsených mužov, ktorých ste mi priviedli, som vám ustanovil za veliteľov, a to ako tisícnikov, stotníkov, päťdesiatnikov a desiatnikov, ako aj za správcov vašich kmeňov.
16Vtedy som prikázal vašim sudcom: Vypočujte svojich bratov a súďte spravodlivo, či už má niekto spor so svojím bratom alebo s cudzincom.
17Pri súde neberte ohľad na osobu, vypočujte rovnako malého i veľkého, nikoho sa nebojte, lebo súd patrí Bohu! Zložitý prípad zverte mne a ja o ňom rozhodnem.
18Nato som vám dal aj všetky pokyny o tom, čo máte robiť.
19Potom sme sa pohli od Horebu a putovali sme po tej veľkej a strašnej púšti, ktorú ste videli na ceste k Amorejskému pohoriu, ako nám prikázal Hospodin, náš Boh, a došli sme až do Kádeš-Barney.
20Tam som vám povedal: Prišli ste k Amorejskému pohoriu, ktoré nám dáva Hospodin, náš Boh.
21Pozri, Hospodin, tvoj Boh, ti dal krajinu, ktorá je pred tebou. Choď, obsaď ju, ako ti to prikázal Hospodin, Boh tvojich otcov! Neboj sa a nestrachuj!
22Vtedy ste všetci pristúpili ku mne s návrhom: Pošlime vopred mužov, ktorí preskúmajú krajinu a podajú nám správu o ceste, ktorou sa máme uberať, ako aj o mestách, do ktorých sa máme dostať.
23Tento váš návrh sa mi páčil, preto som spomedzi vás vybral dvanásť mužov, po jednom z každého kmeňa.
24Tí sa vybrali na výzvedy, vystúpili na pohorie, prišli až do údolia Eškól a preskúmali ho.
25Priniesli nám z plodov tej krajiny, čo vzali so sebou, a podali nám túto správu: Krajina, ktorú nám dáva Hospodin, náš Boh, je dobrá.
26Vy ste však odmietli vystúpiť a rozkazu Hospodina, svojho Boha, ste sa vzopreli.
27Reptali ste vo svojich stanoch a hovorili ste: Hospodin nás vyviedol z Egypta z nenávisti, aby nás vydal do rúk Amorejčanov a zahubil nás.
28Kam to vlastne ideme? Naši bratia nás znechutili, keď vraveli: Ľud je tam zdatnejší a vyšší než my, mestá sú veľké a opevnené až po nebo a videli sme tam aj Anákov.
29Vtedy som vám povedal: Neľakajte sa ich, nemajte pred nimi strach!
30Hospodin, váš Boh, ktorý vás predchádza, bude sám bojovať za vás, ako to zjavne robil s vami v Egypte
31a na púšti. Tam si videl, že Hospodin, tvoj Boh, ťa niesol po celej ceste, ktorou ste sa uberali, ako muž nosieva svojho syna, kým ste neprišli na toto miesto.
32No napriek tomu ste neverili Hospodinovi, svojmu Bohu,
33ktorý vás predchádzal, aby vám vyhliadol táborisko. On vám ohňom v noci a oblakom cez deň ukazuje cestu, ktorou máte ísť.
34Keď Hospodin počul, čo ste vraveli, rozhneval sa a prisahal:
35Nikto z mužov tohto zlého pokolenia neuvidí tú dobrú krajinu, ktorú som pod prísahou sľúbil dať vašim otcom,
36okrem Káleba, syna Jefunneho. On ju uvidí a jemu a jeho synom dám krajinu, po ktorej chodil, lebo bezvýhradne nasledoval Hospodina.
37Pre vás sa Hospodin rozhneval aj na mňa. Povedal: Nevojdeš tam ani ty.
38Vojde ta Jozua, syn Núna, tvoj pomocník. Povzbudzuj ho, lebo on rozdelí Izraelitom krajinu do dedičného vlastníctva.
39Vojdú ta vaše deti, o ktorých ste hovorili, že sa stanú korisťou, i vaši synovia, ktorí dnes ešte nerozoznávajú dobré od zlého. Im ju dám a oni ju obsadia.
40Vy sa však obráťte a odíďte na púšť smerom k Červenému moru.
41Vy ste mi odpovedali: Prehrešili sme sa proti Hospodinovi. Vystúpime a budeme bojovať tak, ako nám prikázal Hospodin, náš Boh. Každý z vás si potom opásal bojovú výzbroj a nazdávali ste sa, že bude ľahké vystúpiť na pohorie.
42Hospodin mi však povedal: Povedz im: Nevystupujte ani nebojujte, lebo ja nebudem medzi vami. Inak vás vaši nepriatelia porazia.
43Povedal som vám to, no neposlúchli ste, vzopreli ste sa Hospodinovmu príkazu a opovážlivo ste vystúpili na pohorie.
44Vtedy vyšli proti vám Amorejčania, ktorí to pohorie obývali, prenasledovali vás ako včely a rozháňali vás od Seíru až po Chormu.
45Po návrate ste plakali pred Hospodinom. Hospodin však nevypočul váš hlas a nenaklonil k vám svoj sluch.
46Práve preto ste museli zostať v Kádeši tak dlho, ako dlho ste tam bývali.
1Toto jsou slova, která Mojžíš promluvil k celému Izraeli na poušti v Zajordání, totiž na pláni Arava naproti Sufu mezi Paranem, Tofelem, Labanem, Chacerotem a Di-zahabem.
2Přes pohoří Seír trvá cesta od hory Oréb do Kádeš-barné jedenáct dní.
3Prvního dne jedenáctého měsíce čtyřicátého roku oznámil Mojžíš synům Izraele všechno, co mu Hospodin pro ně přikázal.
4Poté, co porazil emorejského krále Sichona sídlícího v Chešbonu a bášanského krále Oga sídlícího v Aštarotu a v Edrei,
5začal Mojžíš v moábské zemi v Zajordání vysvětlovat tento Zákon. Řekl:
6Hospodin, náš Bůh, k nám promluvil na Orébu takto: „Už jste na této hoře byli dost dlouho.
7Obraťte se a jděte dál. Vejděte do pohoří Emorejců a ke všem jejich sousedům v Aravě, na horách, v podhůří, v Negevu i na mořském pobřeží. Vejděte do celé kanaánské země i do Libanonu až po tu velikou řeku, řeku Eufrat.
8Pohleď, tu zemi jsem vám dal. Jděte a obsaďte zem, o níž Hospodin přísahal vašim otcům Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, že ji dá jim a po nich jejich semeni.“
9Tenkrát jsem vám řekl: „Nemohu vás dále nést sám.
10Hospodin, váš Bůh, vás rozmnožil. Pohleďte, dnes je vás jako hvězd na nebi!
11Kéž vás Hospodin, Bůh vašich otců, rozhojní ještě tisíckrát více a kéž vám žehná, jak vám pověděl!
12Jak bych však mohl sám nést vaše nesnáze, vaše břemena a rozepře?
13Vyberte ve svých kmenech moudré, rozvážné a zkušené muže, abych je učinil vašimi vůdci.“
14Odpověděli jste mi: „Co navrhuješ, je dobré.“
15Vzal jsem tedy představitele vašich kmenů, moudré a zkušené muže, a ustanovil jsem je za vaše vůdce, za správce nad tisíci, nad sty, nad padesáti a deseti a za představené vašich kmenů.
16Vašim soudcům jsem tenkrát přikázal: „Vyslechnete své bratry a budete soudit spravedlivě, ať půjde o při mezi člověkem a jeho druhem nebo mezi ním a přistěhovalcem.
17Při soudu buďte nestranní. Vyslechněte malého stejně jako velkého; nikoho se nelekejte, neboť soud náleží Bohu. Záležitost, která by pro vás byla příliš nesnadná, vznesete na mě a já ji vyslechnu.“
18Tenkrát jsem vám přikázal všechno, co máte dělat.
19Potom jsme vytáhli od Orébu a podle příkazu Hospodina, našeho Boha, jsme šli celou touto velikou, hroznou pouští, kterou jste viděli, směrem k emorejskému pohoří, až jsme dorazili do Kádeš-barné.
20Tehdy jsem vám řekl: „Přišli jste až k pohoří Emorejců – Hospodin, náš Bůh, nám je dává.
21Pohleď, Hospodin, tvůj Bůh, ti dal celou tu zem; vytáhni a obsaď ji, jak ti Hospodin, Bůh tvých otců, řekl. Neboj se a nestrachuj.“
22Vy všichni jste však ke mně přišli se slovy: „Pošleme napřed muže, kteří nám tu zem prohlédnou a podají nám zprávu o cestě, kterou se máme vydat, i o městech, do nichž máme vejít.“
23Ten návrh se mi líbil, a tak jsem z vás vybral dvanáct mužů, po jednom z každého kmene.
24Vypravili se vzhůru do hor a přišli až do údolí Eškol. Když prozkoumali zem,
25vzali s sebou něco z jejího ovoce a přinesli je nám. Poté nám podali zprávu: „Země, kterou nám Hospodin, náš Bůh, dává, je dobrá.“
26Vy jste však nebyli ochotni vydat se vzhůru a vzepřeli jste se příkazu Hospodina, svého Boha.
27Začali jste ve svých stanech reptat: „Hospodin nás vyvedl z Egypta, protože nás nenáviděl! Vydal nás do rukou Emorejců, aby nás vyhladil!
28Kam to jdeme? Naši bratři nás připravili o odvahu, když řekli: ‚Ten lid je silnější a vyšší než my, města jsou veliká a opevněná až k nebi, a navíc jsme tam viděli Anakovce!‘“
29Odpověděl jsem vám: „Nebojte se, nemějte strach!
30Hospodin, váš Bůh, který jde před vámi, bude před vašima očima bojovat za vás. Učiní totéž, co s vámi učinil v Egyptě
31a na poušti. Tehdy jsi viděl, jak tě Hospodin, tvůj Bůh, nesl, jako nosí člověk svého syna, a to celou cestu, kterou jste šli, než jste dorazili sem.“
32Ani tenkrát jste však nevěřili Hospodinu, svému Bohu,
33ačkoli vás předcházel na cestě, hledal vám místo k odpočinku a ukazoval vám cestu, kterou máte jít – za noci ohněm a za dne oblakem.
34Když Hospodin uslyšel vaše slova, rozhněval se a přísahal:
35„Žádný z těchto lidí – nikdo z tohoto zlého pokolení – nespatří tu krásnou zem, o níž jsem přísahal, že ji dám vašim otcům.
36Jedině Káleb, syn Jefunův, ten ji spatří; jemu a jeho synům dám zem, kterou prochodil, neboť se cele vydal Hospodinu.“
37Kvůli vám se Hospodin rozzlobil i na mne. Řekl: „Ani ty tam nevejdeš!
38Jozue, syn Nunův, který ti pomáhá, ten tam vejde. Povzbuď ho, neboť on tu zemi dá za dědictví Izraeli.
39A vaše děti, o nichž jste říkali, že se stanou kořistí – vaši synové, kteří dnes ještě nerozeznají dobré a zlé – ti do ní vejdou. Jim ji dám a oni ji obsadí.
40Vy se však obraťte a táhněte pouští zpět k Rudému moři.“
41Tehdy jste mi odpověděli: „Zhřešili jsme proti Hospodinu! Chceme vytáhnout a bojovat, přesně jak nám přikázal Hospodin, náš Bůh.“ Všichni jste si oblékli válečnou zbroj a lehkomyslně jste se chystali vystoupit do hor.
42Hospodin ale ke mně promluvil: „Řekni jim – Nevydávejte se vzhůru a nepouštějte se do boje, neboť nejsem ve vašem středu. Jinak vás vaši nepřátelé porazí.“
43Řekl jsem vám to, ale neposlechli jste. Vzepřeli jste se Hospodinovu příkazu a opovážlivě jste se vydali do hor.
44Emorejci, kteří v těch horách bydleli, vytáhli proti vám, hnali se za vámi jako vosy a rozprášili vás po Seíru až k Chormě.
45Když jste se pak vrátili, naříkali jste před Hospodinem, ale Hospodin vás nevyslyšel, nepopřál vám sluchu.
46Proto jste museli tak dlouho zůstat v Kádeši.
1Toto jsou slova, která mluvil Mojžíš k celému Izraeli v Zajordání, ve stepní pustině naproti Súfu mezi Páranem, Tófelem, Lábanem, Chaserótem a Dí-zahabem.
2Cesta od Chorébu směrem k pohoří Seíru do Kádeš-barneje trvá jedenáct dní.
3Ve čtyřicátém roce, prvního dne jedenáctého měsíce, sdělil Mojžíš synům Izraele vše, co mu pro ně Hospodin přikázal,
4když porazil emorejského krále Síchona, jenž sídlil v Chešbónu, a bášanského krále Óga, jenž sídlil v Aštarótu a v Edreí.
5V Zajordání v moábské zemi začal Mojžíš vysvětlovat tento zákon:
6Hospodin, náš Bůh, k nám promluvil na Chorébu: „Dosti dlouho jste již pobyli na této hoře.
7Obraťte se a táhněte dál, vstupte na pohoří Emorejců a ke všem jejich sousedům na pustině, v pohoří i v Přímořské nížině, v Negebu a na mořském pobřeží, jděte do kenaanské země a na Libanón až k veliké řece, řece Eufratu.
8Hleď, předal jsem vám zemi. Jděte obsadit zemi, o níž Hospodin přísahal vašim otcům Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, že ji dá jim a jejich potomstvu.“
9V oné době jsem vám řekl: „Nemohu vás sám unést.
10Hospodin, váš Bůh, vás rozmnožil; je vás dnes takové množství jako hvězd na nebi.
11Nechť vás Hospodin, Bůh vašich otců, rozhojní ještě tisíckrát, nechť vám žehná, jak vám přislíbil.
12Jak bych mohl sám unést vaše těžkosti, břemena a spory!
13Přiveďte ze svých kmenů moudré, rozumné a zkušené muže a já je učiním vašimi náčelníky.“
14Odpověděli jste mi: „Ta věc, kterou navrhuješ učinit, je dobrá.“
15Vzal jsem tedy představitele vašich kmenů, moudré a zkušené muže, a ustanovil jsem je za vaše náčelníky, za velitele nad tisíci, nad sty, padesáti a deseti a za správce vašich kmenů.
16V oné době jsem také přikázal vašim soudcům: „Vyslechněte své bratry a suďte každého v rozepři s jeho bratrem i s bezdomovcem spravedlivě.
17Při soudu nebuďte straničtí, vyslechněte jak malého, tak velkého a nikoho se nelekejte; soud je věcí Boží. Záležitost, která bude pro vás obtížná, předložte mně a já ji vyslechnu.“
18V oné době jsem vám přikázal všechno, co máte dělat.
19Od Chorébu jsme pak táhli dál a šli jsme celou tou velikou a hroznou pouští, kterou jste viděli, cestou k Emorejskému pohoří, jak nám přikázal Hospodin, náš Bůh, až jsme přišli do Kádeš-barneje.
20Tu jsem vám řekl: „Přišli jste až k Emorejskému pohoří, které nám dává Hospodin, náš Bůh.
21Hleď, Hospodin, tvůj Bůh, předal tu zemi tobě. Vytáhni a obsaď ji, jak ti poručil Hospodin, Bůh tvých otců. Neboj se a neděs.“
22Ale vy všichni jste ke mně přistoupili s návrhem: „Pošleme před sebou muže, aby nám obhlédli zemi a podali nám zprávu o cestě, kterou máme táhnout, i o městech, do nichž máme vstoupit.“
23Pokládal jsem to za dobré, proto jsem z vás vybral dvanáct mužů, po jednom z každého kmene.
24Ti se vypravili na výzvědy, vystoupili na pohoří a přišli až do úvalu Eškólu.
25Vzali s sebou z plodů té země, přinesli k nám dolů a podali nám zprávu: „Země, kterou nám dává Hospodin, náš Bůh, je dobrá.“
26Ale vy jste nechtěli táhnout a vzpírali jste se rozkazu Hospodina, svého Boha.
27Žehrali jste na něj ve svých stanech a říkali: „Hospodin nás vyvedl z egyptské země z nenávisti, aby nás vydal do rukou Emorejců, a tak nás vyhladil.
28Kam to táhneme? Naši bratři nás zbavili odvahy, když řekli: Viděli jsme tam lid větší a vyšší než jsme my, města veliká a opevněná až k nebi, dokonce i Anákovce.“
29Tu jsem vám řekl: „Nemějte strach a nebojte se jich.
30Hospodin, váš Bůh, který jde před vámi, bude bojovat za vás, jak to před vašima očima učinil s vámi v Egyptě
31i v poušti, kde jsi viděl, jak tě Hospodin, tvůj Bůh, nesl, jako nosí muž svého syna, po celé cestě, kterou jste prošli, až jste došli k tomuto místu.“
32Přesto teď nevěříte Hospodinu, svému Bohu,
33který chodí cestou před vámi, aby vám vyhlédl místo k táboření, a ukazuje vám cestu, po níž máte jít, za noci v ohni a ve dne v oblaku.
34Když Hospodin vyslechl vaše slova, rozlítil se a přísahal:
35„Věru, nikdo z mužů tohoto zlého pokolení nespatří tu dobrou zemi, kterou jsem přísahal dát jejich otcům.
36Jenom Káleb, syn Jefunův, ten ji spatří, jemu a jeho synům dám zemi, na níž stanula jeho noha, protože se cele oddal Hospodinu.“
37Kvůli vám se Hospodin rozhněval i na mne. Řekl: „Ani ty tam nevejdeš.
38Jozue, syn Núnův, který ti je k službě, ten tam vejde. Posilni ho, neboť on rozdělí Izraeli zemi v dědictví.
39Dám ji vašim dětem, o nichž jste říkali, že se stanou kořistí nepřátel ; vaši synové, kteří dnes ještě nerozeznávají dobro od zla, ti tam vejdou. Jim ji dám a oni ji obsadí.
40Ale vy se obraťte a táhněte do pouště cestou k Rákosovému moři.“
41Tu jste mi odpověděli: „Zhřešili jsme proti Hospodinu. Chceme táhnout a bojovat tak, jak nám přikázal Hospodin, náš Bůh.“ Pak se každý z vás opásal svou válečnou zbrojí a chystali jste se lehkovážně vystoupit na pohoří.
42Hospodin mi však řekl: „Vyřiď jim: Netáhněte a nebojujte, neboť já mezi vámi nebudu, a budete od svých nepřátel poraženi.“
43Mluvil jsem k vám, ale vy jste neposlechli, vzepřeli jste se Hospodinovu rozkazu a opovážlivě jste vystoupili na pohoří.
44Emorejci, sídlící na tom pohoří, vyrazili proti vám, hnali se za vámi jako vosy a rozprášili vás po Seíru až do Chormy.
45Tu jste se vrátili a plakali před Hospodinem, ale Hospodin váš hlas nevyslyšel, nepopřál vám sluchu.
46Proto jste museli po mnoho dní zůstat v Kádeši; zůstali jste tam téměř rok.
1’êlleh haddəḇārîm, ’ăšer dibber mōšeh ’el- kāl- yiśrā’êl, bə‘êḇer hayyardên; bammiḏbār bā‘ărāḇāh mōwl sūp̄ bên- pārān ūḇên- tōp̄el wəlāḇān waḥăṣêrōṯ wəḏî zāhāḇ.
2’aḥaḏ ‘āśār yōwm mêḥōrêḇ, dereḵ har- śê‘îr; ‘aḏ qāḏêš barnêa‘.
3wayhî bə’arbā‘îm šānāh, bə‘aštê- ‘āśār ḥōḏeš bə’eḥāḏ laḥōḏeš; dibber mōšeh ’el- bənê yiśrā’êl, kəḵōl ’ăšer ṣiwwāh Yahweh ’ōṯōw ’ălêhem.
4’aḥărê hakkōṯōw, ’êṯ sîḥōn meleḵ hā’ĕmōrî, ’ăšer yōwōšêḇ bəḥešbōwn; wə’êṯ, ‘ōwḡ meleḵ habbāšān, ’ăšer- yōwōšêḇ bə‘aštārōṯ bə’eḏre‘î.
5bə‘êḇer hayyardên bə’ereṣ mōw’āḇ; hōw’îl mōšeh, bê’êr ’eṯ- hattōwrāh hazzōṯ lêmōr.
6Yahweh ’ĕlōhênū dibber ’êlênū bəḥōrêḇ lêmōr; raḇ- lāḵem šeḇeṯ bāhār hazzeh.
7pənū ūsə‘ū lāḵem, ūḇō’ū har hā’ĕmōrî wə’el- kāl- šəḵênāw bā‘ărāḇāh ḇāhār ūḇaššəp̄êlāh ūḇanneḡeḇ ūḇəḥōwp̄ hayyām; ’ereṣ hakkəna‘ănî wəhalləḇānōwn, ‘aḏ- hannāhār haggāḏōl nəhar- pərāṯ.
8rə’êh nāṯattî lip̄nêḵem ’eṯ- hā’āreṣ; bō’ū ūrəšū ’eṯ- hā’āreṣ, ’ăšer nišba‘ Yahweh la’ăḇōṯêḵem lə’aḇrāhām ləyiṣḥāq ūləya‘ăqōḇ lāṯêṯ lāhem, ūləzar‘ām ’aḥărêhem.
9wā’ōmar ’ălêḵem, bā‘êṯ hahiw lêmōr; lō- ’ūḵal ləḇaddî śə’êṯ ’eṯḵem.
10Yahweh ’ĕlōhêḵem hirbāh ’eṯḵem; wəhinnəḵem hayyōwm, kəḵōwḵḇê haššāmayim lārōḇ.
11Yahweh ’ĕlōhê ’ăḇōwṯêḵem, yōsêp̄ ‘ălêḵem kāḵem ’elep̄ pə‘āmîm; wîḇārêḵ ’eṯḵem, ka’ăšer dibber lāḵem.
12’êḵāh ’eśśā ləḇaddî; ṭārəḥăḵem ūmaśśa’ăḵem wərîḇəḵem.
13hāḇū lāḵem ’ănāšîm ḥăḵāmîm ūnəḇōnîm wîḏu‘îm ləšiḇṭêḵem; wa’ăśîmêm bərāšêḵem.
14watta‘ănū ’ōṯî; wattōmərū, ṭōwḇ- haddāḇār ’ăšer- dibbartā la‘ăśōwṯ.
15wā’eqqaḥ ’eṯ- rāšê šiḇṭêḵem, ’ănāšîm ḥăḵāmîm wîḏu‘îm, wā’ettên ’ōṯām rāšîm ‘ălêḵem; śārê ’ălāp̄îm wəśārê mê’ōwṯ, wəśārê ḥămiššîm wəśārê ‘ăśārōṯ, wəšōṭərîm ləšiḇṭêḵem.
16wā’ăṣawweh ’eṯ- šōp̄əṭêḵem, bā‘êṯ hahiw lêmōr; šāmōa‘ bên- ’ăḥêḵem ūšəp̄aṭtem ṣeḏeq, bên- ’îš ūḇên- ’āḥîw ūḇên gêrōw.
17lō- ṯakkîrū p̄ānîm bammišpāṭ, kaqqāṭōn kaggāḏōl tišmā‘ūn, lō ṯāḡūrū mippənê- ’îš, kî hammišpāṭ lêlōhîm hū; wəhaddāḇār ’ăšer yiqšeh mikkem, taqriḇūn ’êlay ūšəma‘tîw.
18wā’ăṣawweh ’eṯḵem bā‘êṯ hahiw; ’êṯ kāl- haddəḇārîm ’ăšer ta‘ăśūn.
19wannissa‘ mêḥōrêḇ, wannêleḵ ’êṯ kāl- hammiḏbār haggāḏōwl wəhannōwrā hahū ’ăšer rə’îṯem, dereḵ har hā’ĕmōrî, ka’ăšer ṣiwwāh Yahweh ’ĕlōhênū ’ōṯānū; wannāḇō ‘aḏ qāḏêš barnêa‘.
20wā’ōmar ’ălêḵem; bāṯem ‘aḏ- har hā’ĕmōrî, ’ăšer- Yahweh ’ĕlōhênū nōṯên lānū.
21rə’êh nāṯan Yahweh ’ĕlōheḵā ləp̄āneḵā ’eṯ- hā’āreṣ; ‘ălêh rêš, ka’ăšer dibber Yahweh ’ĕlōhê ’ăḇōṯeḵā lāḵ, ’al- tîrā wə’al- têḥāṯ.
22wattiqrəḇūn ’êlay kulləḵem wattōmərū, nišləḥāh ’ănāšîm ləp̄ānênū, wəyaḥpərū- lānū ’eṯ- hā’āreṣ; wəyāšiḇū ’ōṯānū dāḇār, ’eṯ- haddereḵ ’ăšer na‘ăleh- bāh, wə’êṯ he‘ārîm, ’ăšer nāḇō ’ălêhen.
23wayyîṭaḇ bə‘ênay haddāḇār; wā’eqqaḥ mikkem šənêm ‘āśār ’ănāšîm, ’îš ’eḥāḏ laššāḇeṭ.
24wayyip̄nū wayya‘ălū hāhārāh, wayyāḇō’ū ‘aḏ- naḥal ’eškōl; wayraggəlū ’ōṯāh.
25wayyiqḥū ḇəyāḏām mippərî hā’āreṣ, wayyōwriḏū ’êlênū; wayyāšiḇū ’ōṯānū ḏāḇār wayyōmərū, ṭōwḇāh hā’āreṣ, ’ăšer- Yahweh ’ĕlōhênū nōṯên lānū.
26wəlō ’ăḇîṯem la‘ălōṯ; wattamrū ’eṯ- pî Yahweh ’ĕlōhêḵem.
27wattêrāḡənū ḇə’āholêḵem wattōmərū, bəśin’aṯ Yahweh ’ōṯānū, hōwṣî’ānū mê’ereṣ miṣrāyim; lāṯêṯ ’ōṯānū bəyaḏ hā’ĕmōrî ləhašmîḏênū.
28’ānāh ’ănaḥnū ‘ōlîm, ’aḥênū hêmassū ’eṯ- ləḇāḇênū lêmōr, ‘am gāḏōwl wārām mimmennū, ‘ārîm gəḏōlōṯ ūḇəṣūrōṯ baššāmāyim; wəḡam- bənê ‘ănāqîm rā’înū šām.
29wā’ōmar ’ălêḵem; lō- ṯa‘arṣūn wəlō- ṯîrə’ūn mêhem.
30Yahweh ’ĕlōhêḵem hahōlêḵ lip̄nêḵem, hū yillāḥêm lāḵem; kəḵōl ’ăšer ‘āśāh ’ittəḵem bəmiṣrayim lə‘ênêḵem.
31ūḇammiḏbār ’ăšer rā’îṯā, ’ăšer nəśā’ăḵā Yahweh ’ĕlōheḵā, ka’ăšer yiśśā- ’îš ’eṯ- bənōw; bəḵāl haddereḵ ’ăšer hălaḵtem, ‘aḏ- bō’ăḵem ‘aḏ- hammāqōwm hazzeh.
32ūḇaddāḇār hazzeh; ’ênəḵem ma’ămînim, Yahweh ’ĕlōhêḵem.
33hahōlêḵ lip̄nêḵem baddereḵ, lāṯūr lāḵem māqōwm laḥănōṯəḵem; bā’êš laylāh, lar’ōṯəḵem baddereḵ ’ăšer têləḵū- ḇāh, ūḇe‘ānān yōwmām.
34wayyišma‘ Yahweh ’eṯ- qōwl diḇrêḵem; wayyiqṣōp̄ wayyiššāḇa‘ lêmōr.
35’im- yir’eh ’îš bā’ănāšîm hā’êlleh, haddōwr hārā‘ hazzeh; ’êṯ hā’āreṣ haṭṭōwḇāh, ’ăšer nišba‘tî, lāṯêṯ la’ăḇōṯêḵem.
36zūlāṯî kālêḇ ben- yəp̄unneh hū yir’ennāh, wəlōw- ’ettên ’eṯ- hā’āreṣ ’ăšer dāraḵ- bāh ūləḇānāw; ya‘an ’ăšer millê ’aḥărê Yahweh.
37gam- bî hiṯ’annap̄ Yahweh, biḡlalḵem lêmōr; gam- ’attāh lō- ṯāḇō šām.
38yəhōwōšua‘ bin- nūn hā‘ōmêḏ ləp̄āneḵā, hū yāḇō šāmmāh; ’ōṯōw ḥazzêq, kî- hū yanḥilennāh ’eṯ- yiśrā’êl.
39wəṭappəḵem ’ăšer ’ămartem lāḇaz yihyeh, ūḇənêḵem ’ăšer lō- yāḏə‘ū hayyōwm ṭōwḇ wārā‘, hêmmāh yāḇō’ū šāmmāh; wəlāhem ’ettənennāh, wəhêm yîrāšūhā.
40wə’attem pənū lāḵem; ūsə‘ū hammiḏbārāh dereḵ yam- sūp̄.
41watta‘ănū wattōmərū ’êlay, ḥāṭānū Yahweh ’ănaḥnū na‘ăleh wənilḥamnū, kəḵōl ’ăšer- ṣiwwānū Yahweh ’ĕlōhênū; wattaḥgərū, ’îš ’eṯ- kəlê milḥamtōw, wattāhînū la‘ălōṯ hāhārāh.
42wayyōmer Yahweh ’êlay, ’ĕmōr lāhem lō ṯa‘ălū wəlō- ṯillāḥămū, kî ’ênennî bəqirbəḵem; wəlō tinnāḡəp̄ū, lip̄nê ’ōyəḇêḵem.
43wā’ăḏabbêr ’ălêḵem wəlō šəma‘tem; wattamrū ’eṯ- pî Yahweh, wattāziḏū watta‘ălū hāhārāh.
44wayyêṣê hā’ĕmōrî hayyōšêḇ bāhār hahū liqraṯḵem, wayyirdəp̄ū ’eṯḵem, ka’ăšer ta‘ăśenāh haddəḇōrîm; wayyakkəṯū ’eṯḵem bəśê‘îr ‘aḏ- ḥārəmāh.
45wattāšuḇū wattiḇkū lip̄nê Yahweh; wəlō- šāma‘ Yahweh bəqōləḵem, wəlō he’ĕzîn ’ălêḵem.
46wattêšəḇū ḇəqāḏêš yāmîm rabbîm; kayyāmîm ’ăšer yəšaḇtem.