Daniel, 9. kapitola
Dan 9,1
V prvom roku Dária, syna Ahasverovho, zo semena Médov, ktorý bol učinený kráľom nad kráľovstvom Chaldejov,
V prvom roku Ahasvérovho syna Dária z médskeho rodu, ktorý sa stal kráľom nad Chaldejskom,
V prvom roku Asuerovho syna Dária z potomstva Médov, ktorý sa stal kráľom nad kráľovstvami Chaldejcov,
V prvom roku Dária, Ahasvérovho syna z médskeho rodu, ktorý sa stal kráľom nad chaldejským kráľovstvom,
V prvním roce Darjaveše, syna Ahasverova (původem Méda), jenž byl ustanoven vládcem babylonského království
V prvním roce vlády Darjaveše, syna Achašveróšova, který byl médského původu a byl králem nad královstvím kaldejským,
bišnaṯ ’aḥaṯ, ləḏārəyāweš ben- ’ăḥašwêrōwōš mizzera‘ māḏāy; ’ăšer hāməlaḵ, ‘al malḵūṯ kaśdîm.
Dan 9,2
tedy v prvom roku jeho kraľovania ja Daniel som vyrozumel z kníh počet rokov, o ktorých sa bolo stalo slovo Hospodinovo k prorokovi Jeremiášovi, že sa za ne vyplnia spustošenia Jeruzalema, za sedemdesiat rokov.
v prvom roku jeho kraľovania, ja, Daniel, som z kníh skúmal počet rokov, ktoré podľa Hospodinovho slova prorokovi Jeremiášovi mali uplynúť nad zrúcaninami Jeruzalema: sedemdesiat rokov.
v prvom roku jeho panovania som ja, Daniel, pochopil z kníh počet rokov, o ktorých hovoril Pán prorokovi Jeremiášovi, že sa totiž má naplniť sedemdesiat rokov, kým bude Jeruzalem v zrúcaninách.
v prvom roku jeho vlády som ja, Daniel, premýšľal nad Písmami o počte rokov, ktoré majú podľa Hospodinovho slova prorokovi Jeremiášovi uplynúť, kým bude Jeruzalem v troskách, totiž sedemdesiat rokov.
– nuže v prvním roce jeho vlády jsem já Daniel porozuměl z knih, že podle Hospodinova slova k proroku Jeremiášovi potrvá zkáza Jeruzaléma sedmdesát let.
v tom prvním roce jeho kralování jsem já, Daniel, porozuměl z knih počtu roků, o nichž se stalo slovo Hospodinovo proroku Jeremjášovi; vyplní se, že Jeruzalém bude po sedmdesát let v troskách.
bišnaṯ ’aḥaṯ ləmāləḵōw, ’ănî dānîyêl, bînōṯî bassəp̄ārîm; mispar haššānîm, ’ăšer hāyāh ḏəḇar- Yahweh ’el- yirmiyāh hannāḇî, ləmallōwṯ ləḥārəḇōwṯ yərūšālim šiḇ‘îm šānāh.
Dan 9,3
A obrátil som svoju tvár k Pánu Bohu, aby som ho hľadal modlitbou a pokornými prosbami v pôste, v smútočnom vreci a v popole.
Potom som sa obrátil tvárou k Pánu Bohu, aby som sa v pôste, vo vrecovine a v popole, úpenlivo modlil.
I obrátil som tvár k svojmu Pánovi, k Bohu, aby som ho hľadal modlitbou a prosbami s pôstom, vrecovinou a popolom.
Potom som sa obrátil tvárou k Pánu Bohu, aby som v modlitbe vrúcne prosil o zmilovanie. Pritom som sa postil vo vrecovine a v popole.
Tehdy jsem se obrátil k Pánu Bohu, abych jej hledal v modlitbách a prosbách, s postem, v pytlovině a popelu.
Obrátil jsem se k Panovníku Bohu, abych ho vyhledal modlitbou a prosbami o smilování v postu, žíněném rouchu a popelu.
wā’ettənāh ’eṯ- pānay, ’el- ’ăḏōnāy hā’ĕlōhîm, ləḇaqqêš təp̄illāh wəṯaḥănūnîm; bəṣōwm wəśaq wā’êp̄er.
Dan 9,4
A modlil som sa vrúcne Hospodinovi, svojmu Bohu, a vyznával som sa a vravel som: Prosím, ó, Pane, ty silný, veľký a strašný Bože, ktorý ostríhaš smluvu a milosť tým, ktorí ťa milujú a ostríhajú tvoje prikázania!
Modlil som sa k Hospodinovi, svojmu Bohu, vyznával som a hovoril: Ach, Pane, veľký a hrozný Bože, ktorý zachovávaš zmluvu a priazeň pre tých, čo Ťa milujú a zachovávajú Tvoje prikázania:
Modlil som sa teda k Pánovi, svojmu Bohu, a vyznával som sa. I hovoril som: "Prosím, Pane, Bože veľký a hrozný, ktorý zachovávaš zmluvu a milosrdenstvo k tým, čo ťa milujú a zachovávajú tvoje príkazy!
Modlil som sa k Hospodinovi, svojmu Bohu, a vyznával som: Ó Pane, veľký a mocný Boh, ktorý verne zachovávaš zmluvu s tými, čo ťa milujú a dodržiavajú tvoje prikázania.
Modlil jsem se k Hospodinu, svému Bohu, a toto jsem vyznával:„Ach Pane Bože veliký a hrozný, zachovávající smlouvu a milosrdenství těm, kdo tě milují a dodržují tvá přikázání!
Modlil jsem se k Hospodinu, svému Bohu, a vyznával se mu slovy: „Ach, Panovníku, Bože veliký a hrozný, který dbáš na smlouvu a milosrdenství vůči těm, kteří tě milují a dodržují tvá přikázání!
wā’eṯpallāh Yahweh ’ĕlōhay wā’eṯwaddeh; wā’ōmərāh, ’ānnā ’ăḏōnāy hā’êl haggāḏōwl wəhannōwrā, šōmêr habbərîṯ wəhaḥeseḏ, lə’ōhăḇāw ūləšōmərê miṣwōṯāw.
Dan 9,5
Hrešili sme a činili prevrátene, páchali sme bezbožnosť a protivili sme sa, odvrátili sme sa od tvojich prikázaní a od tvojich súdov.
Zhrešili sme a konali prevrátene a bezbožne; vzopreli sme sa a odklonili od Tvojich prikázaní a od Tvojich nariadení.
Zhrešili sme, konali sme zlo a páchali neprávosť; vzbúrili sme sa a odklonili sme sa od tvojich príkazov a od tvojho práva.
Zhrešili sme a bezbožne konali zlo. Vzopreli sme sa a odklonili sme sa od tvojich prikázaní a príkazov.
Zhřešili jsme, zkazili se, jednali jsme zle! Vzbouřili jsme se a odvrátili se od tvých přikázání a zákonů.
Zhřešili jsme a provinili se, jednali jsme svévolně, bouřili se a uchýlili od tvých přikázání a soudů.
ḥāṭānū wə‘āwînū [wəhirša‘nū ḵ] (hirša‘nū q) ūmārāḏənū; wəsōwr mimmiṣwōṯeḵā ūmimmišpāṭeḵā.
Dan 9,6
Nepočúvali sme na tvojich služobníkov prorokov, ktorí hovorievali v tvojom mene našim kráľom, našim kniežatám a našim otcom i všetkému ľudu zeme.
Neposlúchli sme Tvojich služobníkov, prorokov, ktorí hovorili v Tvojom mene našim kráľom, kniežatám, našim otcom a všetkému ľudu krajiny.
Nepočúvali sme na tvojich sluhov, prorokov, ktorí v tvojom mene hovorili našim kráľom, našim kniežatám, našim otcom a celému ľudu krajiny:
Neposlúchali sme tvojich služobníkov prorokov, ktorí hovorili v tvojom mene našim kráľom, našim kniežatám, našim otcom a všetkému ľudu krajiny.
Neposlouchali jsme tvé služebníky proroky, kteří ve tvém jménu mluvili k našim králům a vůdcům, k našim otcům a všem obyvatelům země.
A neposlouchali jsme tvé služebníky proroky, kteří mluvili ve tvém jménu našim králům, našim velmožům, našim otcům a všemu lidu země.
wəlō šāma‘nū ’el- ‘ăḇāḏeḵā hannəḇî’îm, ’ăšer dibbərū bəšimḵā, ’el- məlāḵênū śārênū wa’ăḇōṯênū; wə’el kāl- ‘am hā’āreṣ.
Dan 9,7
Tebe, ó, Pane, spravedlivosť a nám zahanbenie tvári, jako sa to deje dnes, človeku Židovi a obyvateľom Jeruzalema a celému Izraelovi, blízkym i ďalekým, vo všetkých zemiach, kam si ich zahnal pre ich vierolomnosť, ktorou hrešili proti tebe.
Tebe, Pane, patrí spravodlivosť, ale hanba v tvári patrí dnes nám, mužom judským, obyvateľom Jeruzalema a všetkým Izraelcom, blízkym i ďalekým vo všetkých krajinách, do ktorých si ich vyhnal pre neveru, čo sa dopustili proti Tebe.
Tebe, Pane, náleží spravodlivosť, nám však zahanbená tvár, akú ju majú dnes mužovia Júdska, obyvatelia Jeruzalema a všetci Izraeliti, blízki i vzdialení v rozličných krajinách, kde si ich zahnal pre ich nevernosť, ktorou sa proti tebe prehrešili.
Tebe, Pane, patrí spravodlivosť, ale na nás je až dodnes zrejmá hanba; postihla každého judského muža, obyvateľov Jeruzalema a všetkých Izraelitov, blízkych i vzdialených, vo všetkých krajinách, kam si ich vyhnal pre nevernosť, ktorej sa dopustili proti tebe.
Tobě, Pane náš, přísluší spravedlnost, nám je ale dnes hanba – nám všem z Judy, Jeruzaléma i z celého Izraele, v zemích blízkých i vzdálených, kamkoli jsi nás vyhnal za všechnu tu nevěru, jíž jsme se vůči tobě dopouštěli.
Na tvé straně, Panovníku, je spravedlnost, na nás je zjevná hanba až do tohoto dne; je na každém judském muži, na obyvatelích Jeruzaléma, na celém Izraeli, na blízkých i dalekých, ve všech zemích, do nichž jsi je rozehnal pro jejich zpronevěru, které se vůči tobě dopustili.
ləḵā ’ăḏōnāy haṣṣəḏāqāh, wəlānū bōšeṯ happānîm kayyōwm hazzeh; lə’îš yəhūḏāh ūləyōwōšəḇê yərūšālim, ūləḵāl- yiśrā’êl haqqərōḇîm wəhārəḥōqîm, bəḵāl hā’ărāṣōwṯ ’ăšer hiddaḥtām šām, bəma‘ălām ’ăšer mā‘ălū- ḇāḵ.
Dan 9,8
Nám, ó, Pane, zahanbenie tvári, našim kráľom, našim kniežatám a našim otcom, lebo sme hrešili proti tebe.
Hospodine, hanba v tvári patrí nám, našim kráľom, kniežatám, našim otcom, lebo sme zhrešili proti Tebe.
Nám, Pane, našim kráľom, našim kniežatám a našim otcom, ktorí zhrešili proti tebe, patrí zahanbená tvár.
Hospodin, hanba nám, našim kráľom, našim kniežatám a našim otcom, lebo sme zhrešili proti tebe.
Hanba nám, Hospodine – nám, našim králům a vůdcům, jakož i našim otcům, neboť jsme zhřešili proti tobě!
Hospodine, na nás je zjevná hanba, na našich králích, na našich velmožích a na našich otcích, neboť jsme proti tobě zhřešili.
Yahweh lānū bōšeṯ happānîm, limlāḵênū ləśārênū wəla’ăḇōṯênū; ’ăšer ḥāṭānū lāḵ.
Dan 9,9
Pánu, našemu Bohu, milosrdenstvo a mnohé odpustenia, pretože sme sa mu protivili
U Pána, nášho Boha, je milosrdenstvo a odpustenie, lebo sa Mu priečili.
Pánovi, nášmu Bohu, svedčí milosrdenstvo a zľutovanie, pretože sme sa vzbúrili proti nemu
U Pána, nášho Boha, je milosrdenstvo a odpustenie. Protivili sme sa mu
Náš Pán Bůh však má soucit a odpuštění, ačkoli jsme se proti němu vzbouřili.
Na Panovníku, našem Bohu, závisí slitování a odpuštění, neboť jsme se bouřili proti němu
laḏōnāy ’ĕlōhênū, hāraḥămîm wəhassəliḥōwṯ; kî māraḏnū bōw.
Dan 9,10
a nepočúvali sme na hlas Hospodina, svojho Boha, aby sme boli chodili v jeho zákonoch, ktoré nám predložil svojimi sluhami prorokmi.
Neposlúchli sme slovo Hospodina, nášho Boha, aby sme chodili podľa Jeho zákonov, ktoré nám vydal prostredníctvom svojich služobníkov, prorokov.
a nepočúvali sme hlas Pána, svojho Boha, aby sme kráčali podľa jeho zákonov, ktoré položil pred nás prostredníctvom svojich sluhov prorokov.
a neposlúchali sme hlas Hospodina, nášho Boha, aby sme kráčali podľa zákonov, ktoré nám predložil prostredníctvom svojich služobníkov prorokov.
Neposlouchali jsme Hospodina, svého Boha, a neřídili se jeho zákony, které nám předkládal skrze své služebníky proroky.
a neposlouchali jsme Hospodina, našeho Boha, a neřídili se jeho zákony, které nám vydával skrze své služebníky proroky.
wəlō šāma‘nū, bəqōwl Yahweh ’ĕlōhênū; lāleḵeṯ bəṯōwrōṯāw ’ăšer nāṯan ləp̄ānênū, bəyaḏ ‘ăḇāḏāw hannəḇî’îm.
Dan 9,11
Ale celý Izrael, všetci prestúpili tvoj zákon a odvrátili sa, aby nepočuli tvojho hlasu, a preto sa na nás vyliala kliatba a prísaha, ktorá je napísaná v zákone Mojžiša, sluhu Božieho, lebo sme hrešili proti nemu.
Celý Izrael prestúpil Tvoj zákon a odklonil sa, aby nepočul Tvoj hlas. Preto nás stihla kliatba a prísaha, napísaná v zákone Božieho služobníka Mojžiša, veď sme zhrešili proti nemu.
Celý Izrael prestúpil tvoj zákon a odvrátil sa, aby nepočul tvoj hlas. Nuž padla na nás kliatba a prísaha, napísaná v zákone Božieho sluhu Mojžiša, pretože sme zhrešili proti nemu.
Celý Izrael prestúpil tvoj zákon a odvrátil sa, aby nepočul tvoj hlas. Tak nás postihla kliatba a prísaha zapísaná v zákone Mojžiša, Božieho služobníka, lebo sme zhrešili proti nemu.
Celý Izrael přestoupil tvůj Zákon a odvrátil se, aby neslyšeli tvůj hlas.To proto na nás dopadla zlořečení a kletby zapsané v Zákoně Božího služebníka Mojžíše, neboť jsme zhřešili proti tobě.
Celý Izrael přestoupil tvůj zákon a odchýlil se a neposlouchal tebe. Na nás je vylita kletba a zlořečení, jak je o tom psáno v zákoně Mojžíše, Božího služebníka, protože jsme proti tobě hřešili.
wəḵāl yiśrā’êl, ‘āḇərū ’eṯ- tōwrāṯeḵā, wəsōwr ləḇiltî šəmōwa‘ bəqōleḵā; wattittaḵ ‘ālênū hā’ālāh wəhaššəḇu‘āh, ’ăšer kəṯūḇāh bəṯōwraṯ mōšeh ‘eḇeḏ- hā’ĕlōhîm, kî ḥāṭānū lōw.
Dan 9,12
A postavil, svoje slovo, ktoré vyriekol proti nám a proti našim sudcom, ktorí nás súdili, že uviedol na nás veľké zlo, jaké nebolo vykonané nikde pod celým nebom, aké bolo vykonané v Jeruzaleme.
On splnil svoje slovo, ktoré vyslovil proti nám a proti našim vládcom, ktorí nás spravovali, že privedie na nás veľké nešťastie, akého nebolo pod celým nebom, ale stalo sa v Jeruzaleme.
Splnil na nás a na našich sudcoch, ktorí súdili, slovo, ktoré hovoril: že dopustí na nás veľké nešťastie; veď sa pod celým nebom neprihodilo niečo také, ako sa prihodilo v Jeruzaleme.
Splnil svoje slovo, ktoré vyslovil proti nám a proti našim vládcom, že privodí na nás také veľké nešťastie. Veď to, čo sa udialo v Jeruzaleme, nestalo sa nikde pod celým nebom.
Naplnil jsi své hrozby, jimiž jsi nás i naše vládce varoval, a dopustil jsi na nás hrozné neštěstí. Nikde pod celým nebem se nestalo nic takového, jako se stalo v Jeruzalémě!
Dodržel jsi své slovo, které jsi promluvil proti nám a proti našim soudcům, kteří nás soudili, že uvedeš na nás zlo tak veliké, že takové nebylo učiněno pod celým nebem; tak bylo učiněno v Jeruzalémě.
wayyāqem ’eṯ- [dəḇārāw ḵ] (dəḇārōw q) ’ăšer- dibber ‘ālênū, wə‘al šōp̄əṭênū ’ăšer šəp̄āṭūnū, ləhāḇî ‘ālênū rā‘āh ḡəḏōlāh; ’ăšer lō- ne‘eśṯāh, taḥaṯ kāl- haššāmayim, ka’ăšer ne‘eśṯāh bîrūšālim.
Dan 9,13
Jako je napísané v zákone Mojžišovom, všetko to zlé prišlo na nás, a predsa sme sa len neusilovali upokojiť rozhnevanú tvár Hospodina, svojho Boha, tak aby sme sa boli odvrátili od svojich neprávostí a pozorovali na tvoju pravdu, ó, Pane!
Ako je napísané v Mojžišovom zákone, prišlo na nás celé toto nešťastie, ale my sme neprosili o priazeň Hospodina, nášho Boha, a neodvrátili sme sa od svojich hriechov a nedbali sme na Tvoju pravdu.
Ako je napísané v Mojžišovom zákone, zastihlo nás všetko nešťastie a neuprosovali sme tvár Pána, svojho Boha, aby sme sa odvrátili od svojich zločinov a pochopili tvoju vernosť.
Ako je napísané v Mojžišovom zákone, tak prišlo na nás všetko to nešťastie. My sme však neprosili o priazeň Hospodina, nášho Boha, ani sme sa k nemu neobrátili od svojich neprávostí, aby sme sa sústredili na tvoju pravdu.
Ani když na nás přišlo všechno to neštěstí popsané v Zákoně Mojžíšově, nesnažili jsme se usmířit Hospodina, svého Boha, tím, že bychom se odvrátili od svých hříchů a uvědomili si jeho pravdu.
Jak je psáno v zákoně Mojžíšově, přišlo na nás všechno to zlo. Neprosili jsme Hospodina, svého Boha, o shovívavost a neodvrátili se od svých nepravostí a nejednali prozíravě podle jeho pravdy.
ka’ăšer kāṯūḇ bəṯōwraṯ mōšeh, ’êṯ kāl- hārā‘āh hazzōṯ bā’āh ‘ālênū; wəlō- ḥillînū ’eṯ- pənê Yahweh ’ĕlōhênū, lāšūḇ mê‘ăwōnênū, ūləhaśkîl ba’ămitteḵā.
Dan 9,14
A preto bedlivo pozoroval Hospodin na to zlo a uviedol ho na nás, lebo Hospodin, náš Bôh, je spravedlivý vo všetkých svojich skutkoch, ktoré činí, ale sme nepočúvali na jeho hlas.
Ale Hospodin bdel a priviedol na nás toto nešťastie. Lebo Hospodin, náš Boh, je spravodlivý vo všetkých svojich skutkoch, ktoré koná, ale my sme neposlúchali Jeho hlas.
Pán bedlil nad nešťastím a priviedol ho na nás, pretože Pán, náš Boh, je spravodlivý vo všetkých svojich činoch, ktoré učinil; veď sme nepočúvali jeho hlas.
Hospodin však bedlil a dopustil na nás nešťastie. Hospodin, náš Boh, je spravodlivý vo všetkom, čo robí, ale my sme neposlúchali jeho hlas.
Hospodin proto neopomněl dopustit na nás to neštěstí. Hospodin, náš Bůh, je totiž spravedlivý ve všech svých skutcích, my jsme ho ale neposlouchali.
Proto Hospodin bděl nad tím zlem a uvedl je na nás, neboť Hospodin, náš Bůh, je spravedlivý ve všech svých činech, které koná, ale my jsme ho neposlouchali.
wayyišqōḏ Yahweh ‘al- hārā‘āh, wayḇî’ehā ‘ālênū; kî- ṣaddîq Yahweh ’ĕlōhênū, ‘al- kāl- ma‘ăśāw ’ăšer ‘āśāh, wəlō šāma‘nū bəqōlōw.
Dan 9,15
Avšak teraz, ó, Pane, náš Bože, ty, ktorý si vyviedol svoj ľud z Egyptskej zeme silnou rukou a učinil si si meno, jaké je tohoto dňa, keď sme už aj hrešili a páchali bezbožnosť,
Teraz, Pane, Bože náš, ktorý si silnou rukou vyviedol svoj ľud z Egypta a získal si meno, ako ho máš dnes: zhrešili sme a previnili sa.
Teraz však, Pane, Bože náš, ktorý si vyviedol svoj ľud pevnou rukou z Egypta a po dnešný deň si si urobil meno: zhrešili sme, spáchali sme zlo.
Teraz, Pane, Bože náš, ktorý si mocnou rukou vyviedol svoj ľud z Egypta a urobil si známym svoje meno, ako ho máš aj dnes, zhrešili sme a konali sme bezbožne.
Ano, Pane Bože náš, ty jsi mocnou rukou vyvedl svůj lid z Egypta a získal sis jméno, které máš až dodnes; my jsme však zhřešili a jednali jsme zle!
Nyní, Panovníku, náš Bože, který jsi svůj lid vyvedl z egyptské země pevnou rukou, a tak sis učinil jméno, jaké máš až dodnes, zhřešili jsme, byli jsme svévolní.
wə‘attāh ’ăḏōnāy ’ĕlōhênū, ’ăšer hōwṣêṯā ’eṯ- ‘amməḵā mê’ereṣ miṣrayim bəyāḏ ḥăzāqāh, watta‘aś- ləḵā šêm kayyōwm hazzeh; ḥāṭānū rāšā‘ənū.
Dan 9,16
prosím, ó, Pane, nechže sa pri všetkej tvojej spravedlivosti odvráti tvoj hnev a tvoja prchlivosť od tvojho mesta Jeruzalema, vrchu tvojej svätosti, lebo pre naše hriechy a pre neprávosti našich otcov je ako Jeruzalem tak i tvoj ľud na potupu všetkému nášmu okoliu.
Pane, pre všetku Tvoju spravodlivosť nech sa odvráti Tvoj hnev a Tvoja prchkosť od Tvojho mesta Jeruzalema a od Tvojho svätého vrchu. Lebo pre naše hriechy a pre neprávosť našich otcov je Jeruzalem a Tvoj ľud na potupu všetkým okolo nás.
Prosím, Pane, nech sa podľa celej tvojej spravodlivosti odvráti tvoj hnev a tvoja prchkosť od tvojho mesta Jeruzalema, od tvojej svätej hory, veď pre naše hriechy a pre zločiny našich otcov je Jeruzalem a tvoj ľud na potupu všetkým, ktorí sú okolo nás.
Pane, nech sa pre všetku tvoju spravodlivosť odvráti tvoj veľký hnev od tvojho mesta Jeruzalema, od tvojho svätého vrchu. Pre naše hriechy a pre viny našich otcov sa Jeruzalem a tvoj ľud stali potupou pre všetkých okolo nás.
Ach Pane, který vždy jednáš spravedlivě, odvrať prosím svůj prudký hněv od svého města Jeruzaléma, od své svaté hory. Vždyť kvůli našim hříchům, kvůli nepravostem našich otců se Jeruzalém i tvůj lid staly terčem posměchu pro všechny okolo.
Panovníku, nechť se, prosím, podle tvé veškeré spravedlnosti odvrátí tvůj hněv a tvé rozhořčení od tvého města Jeruzaléma, tvé svaté hory, neboť pro naše hříchy a viny našich otců je Jeruzalém a tvůj lid tupen všemi, kteří jsou kolem nás.
’ăḏōnāy, kəḵāl- ṣiḏqōṯeḵā yāšāḇ- nā ’appəḵā waḥămāṯəḵā, mê‘îrəḵā yərūšālim har- qāḏšeḵā kî ḇaḥăṭā’ênū ūḇa‘ăwōnōwṯ ’ăḇōṯênū, yərūšālim wə‘amməḵā ləḥerpāh ləḵāl səḇîḇōṯênū.
Dan 9,17
A tak teraz počuj, náš Bože, na modlitbu svojho služobníka a na jeho pokorné prosby a daj svietiť svojej tvári nad svojou svätyňou, ktorá leží spustošená, pre Pána.
Teraz však, Bože náš, počuj modlitbu svojho služobníka a jeho úpenlivé volanie. Kvôli sebe samému, Pane, rozjasni svoju tvár nad svojou spustošenou svätyňou.
Teraz však, Bože náš, vyslyš modlitbu svojho sluhu a jeho prosby a kvôli sebe samému rozsvieť svoju tvár nad svojou spustošenou svätyňou.
Teraz však, Bože náš, vypočuj modlitbu svojho služobníka a jeho prosby o zmilovanie pre seba samého, Pane, rozjasni svoju tvár nad spustošenou svätyňou.
Nyní tedy, Bože náš, vyslyš modlitby a prosby svého služebníka. Kvůli sobě samému, Pane, rozjasni svou tvář nad svou zpustošenou svatyní.
Nyní tedy, Bože náš, slyš modlitbu svého služebníka a jeho prosby o smilování a rozjasni tvář nad svou zpustošenou svatyní, kvůli sobě , Panovníku.
wə‘attāh šəma‘ ’ĕlōhênū, ’el- təp̄illaṯ ‘aḇdəḵā wə’el- taḥănūnāw, wəhā’êr pāneḵā, ‘al- miqdāšəḵā haššāmêm; ləma‘an ’ăḏōnāy.
Dan 9,18
Nakloň, môj Bože, svoje ucho a počuj; otvor svoje oči a vidz naše spustošenie i spustošenie mesta, ktoré je pomenované na tvoje meno, lebo nie pre nejaké svoje spravedlivosti kladieme pred teba svoje pokorné prosby, ale pre tvoje mnohé zľutovania.
Bože môj, nakloň ucho a počuj, otvor oči a pozri sa na naše spustošenie a na svoje mesto, ktoré nesie Tvoje meno. Lebo nezakladáme svoje prosby na svojich zásluhách pred Tebou, ale na Tvojom hojnom milosrdenstve.
Nakloň, Bože, svoje ucho a počuj; otvor svoje oči a pozri na našu opustenosť a na mesto, nad ktorým sa vzýva tvoje meno; veď nie pre svoju spravodlivosť predostierame svoje prosby pred tvoju tvár, ale pre tvoje veľké milosrdenstvo!
Bože môj, nakloň svoje ucho a počúvaj. Otvor svoje oči a pozri na naše zničené mesto, ktoré nesie tvoje meno. Svoje prosby ti nepredkladáme pre svoju spravodlivosť, ale pre tvoje veľké milosrdenstvo.
Nakloň své ucho, Bože můj, a slyš! Otevři své oči a pohlédni na naše trosky, na město, jež nese tvé jméno! Neprosíme tě pro svou vlastní spravedlnost, ale pro tvůj veliký soucit.
Nakloň, můj Bože, své ucho a slyš, otevři své oči a viz, jak jsme zpustošeni my i město, které se nazývá tvým jménem. Vždyť ne pro své spravedlivé činy ti předkládáme své prosby o smilování, ale pro tvé velké slitování.
haṭṭêh ’ĕlōhay ’āzənəḵā ūšămā‘ [piqḥāh ḵ] (pəqaḥ q) ‘êneḵā, ūrə’êh šōməmōṯênū, wəhā‘îr ’ăšer- niqrā šimḵā ‘ālehā; kî lō ‘al- ṣiḏqōṯênū, ’ănaḥnū mappîlîm taḥănūnênū ləp̄āneḵā, kî ‘al- raḥămeḵā hārabbîm.
Dan 9,19
Pane, počuj! Pane, odpusť! Pane, pozoruj ušima a učiň; neodkladaj pre samého seba, môj Bože, lebo tvoje meno je menované nad tvojím mestom a nad tvojím ľudom. -
Pane, počuj, Pane, odpusť, Pane, pozoruj a konaj! Kvôli sebe samému nemeškaj, Bože môj. Lebo Tvoje mesto i Tvoj ľud nesú Tvoje meno.
Vyslyš, Pane, zľutuj sa, Pane, pozoruj a urob, nemeškaj kvôli sebe samému, Bože môj, veď sa vzýva tvoje meno nad tvojím mestom a nad tvojím ľudom!"
Pane, počúvaj! Pane, odpusť! Pane, vypočuj a konaj! Nemeškaj, kvôli sebe samému, Bože môj, lebo tvoje mesto a tvoj ľud nesú tvoje meno.
Ach Pane, slyš! Ach Pane, odpusť! Ach Pane, naslouchej a jednej! Kvůli sobě samému, Bože můj, neotálej, vždyť tvé město i tvůj lid nese tvé jméno!“
Panovníku, slyš! Panovníku, odpusť! Panovníku, pozoruj a jednej! Neprodlévej! Kvůli sobě, můj Bože! Vždyť tvé město i tvůj lid se nazývá tvým jménem.“
’ăḏōnāy šəmā‘āh ’ăḏōnāy səlāḥāh, ’ăḏōnāy haqăšîḇāh wa‘ăśêh ’al- tə’aḥar; ləma‘ănḵā ’ĕlōhay, kî- šimḵā niqrā, ‘al- ‘îrəḵā wə‘al- ‘ammeḵā.
Dan 9,20
A ešte kým som ja hovoril, modlil som sa a vyznával svoj hriech a hriech svojho ľudu Izraela a predkladal svoju pokornú prosbu pred Hospodina, svojho Boha, za svätý vrch svojho Boha,
Ešte som hovoril a modlil sa, vyznával som svoj hriech a hriech svojho izraelského ľudu a predkladal som Hospodinovi, svojmu Bohu, prosbu za svätý vrch svojho Boha,
Ešte som hovoril a modlil som sa a vyznával som svoj hriech a hriech svojho ľudu, Izraela, a predkladal som Pánovi, svojmu Bohu, svoje prosby za svoju svätú horu,
Pokorne som sa modlil, vyznával som svoj hriech a vinu môjho ľudu, Izraela, a predkladal som Hospodinovi, svojmu Bohu, prosbu za Boží svätý vrch.
Ještě když jsem se modlil a vyznával svůj hřích i hřích svého lidu Izraele a prosil jsem Hospodina, svého Boha, o slitování nad jeho svatou horou
Ještě jsem rozmlouval a modlil se, vyznával hřích svůj i hřích Izraele, svého lidu, a předkládal Hospodinu, svému Bohu, své prosby o smilování za svatou horu Boží,
wə‘ōwḏ ’ănî məḏabbêr ūmiṯpallêl, ūmiṯwaddeh ḥaṭṭāṯî, wəḥaṭṭaṯ ‘ammî yiśrā’êl; ūmappîl təḥinnāṯî, lip̄nê Yahweh ’ĕlōhay, ‘al har- qōḏeš ’ĕlōhāy.
Dan 9,21
a teda kým som ja ešte hovoril na svojej modlitbe, priletel rýchle muž Gabriel, ktorého som videl vo videní tam na počiatku, a dotkol sa ma nejako o čase večernej obeti.
ešte som hovoril svoju modlitbu, keď muž Gabriel, ktorého som videl na začiatku vo videní, priletel ku mne a dotkol sa ma v čase večernej pokrmovej obete.
ešte som hovoril v modlitbe, keď rýchle priletel muž, Gabriel, ktorého som videl predtým vo videní, a dotkol sa ma v čase večernej obety.
Kým som sa ešte modlil, Gabriel, ten muž, ktorého som videl predtým vo videní, priblížil sa ku mne v čase večernej pokrmovej obety.
– nuže ještě když jsem se modlil, vtom ke mně náhle přiletěl onen Gabriel, jehož jsem předtím spatřil ve vidění, a dotkl se mě. Bylo to v době večerní oběti.
tedy ještě jsem rozmlouval v modlitbě, když Gabriel, ten muž, kterého jsem prve viděl ve vidění, spěšně přilétl a dotkl se mě v době večerního obětního daru.
wə‘ōwḏ ’ănî məḏabbêr battəp̄illāh; wəhā’îš gaḇrî’êl ’ăšer rā’îṯî ḇeḥāzōwn battəḥillāh mu‘āp̄ bî‘āp̄, nōḡêa‘ ’êlay, kə‘êṯ minḥaṯ- ‘āreḇ.
Dan 9,22
A dal mi rozumieť a hovoril so mnou a povedal: Danielu, teraz som vyšiel, aby som ťa učinil schopného rozumieť tajomstvám.
Pristúpil, a keď hovoril so mnou, povedal: Daniel, teraz som vyšiel, aby som ti dal plné poznanie.
Počúval ma, zhováral sa so mnou a riekol: "Daniel, teraz som prišiel, aby som ťa zrozumiteľne poučil.
Pristúpil a takto ku mne prehovoril: Daniel, práve som vyšiel, aby som ti dal plné poznanie.
„Danieli,“ promluvil ke mně zřetelně, „jsem tu teď proto, abych ti zjevil tajemství.
Poučil mě , když se mnou mluvil. Řekl: „Danieli, nyní jsem vyšel, abych ti posloužil k poučení.
wayyāḇen wayḏabbêr ‘immî; wayyōmar dānîyêl ‘attāh yāṣāṯî ləhaśkîləḵā ḇînāh.
Dan 9,23
Pri počiatku tvojich pokorných prosieb vyšlo slovo, a ja som prišiel, aby som ti ho oznámil, lebo si veľmi ľúby, a tak pozoruj na slovo a rozumej videniu.
Keď si sa začal modliť, zaznelo Božie slovo, a ja som prišiel, aby som ti ho oznámil, lebo si obľúbený a vzácny. Daj si pozor na slovo a pochop videnie:
Na začiatku tvojich prosieb vyšla reč a ja som prišiel vyložiť ti ju, pretože si miláčik. Pozoruj teda reč a porozumej videnia!
Keď si sa začal modliť, vyšlo slovo a ja som prišiel, aby som ti ho oznámil, lebo si vzácny Bohu. Pochop to slovo a rozumej videniu:
Hned, jakmile ses začal modlit, byla vyslána odpověď a já jsem ti ji přišel vyřídit. Jsi velmi drahocenný. Dobře tedy poslouchej má slova a porozuměj tomu vidění:
Prve při tvých prosbách o smilování vyšlo slovo a já jsem přišel, abych ti je oznámil, neboť jsi vzácný Bohu . Pochop to slovo a rozuměj vidění.
biṯḥillaṯ taḥănūneḵā yāṣā ḏāḇār, wa’ănî bāṯî ləhaggîḏ, kî ḥămūḏōwṯ ’āttāh; ūḇîn baddāḇār, wəhāḇên bammar’eh.
Dan 9,24
Sedemdesiat týždňov je vymerané vzhľadom na tvoj ľud a na mesto tvojej svätosti, uzavrieť prestúpenie a zapečatiť hriech, pokryť neprávosť a priviesť spravedlivosť vekov, zapečatiť videnie i proroctvo proroka a pomazať svätyňu svätých.
Sedemdesiat týždňov je určených pre Tvoj ľud a pre Tvoje sväté mesto na ukončenie priestupku, na skoncovanie s hriechom a na zmierenie viny, na privedenie večnej spravodlivosti, na zapečatenie videnia i proroka a na pomazanie veľsvätyne.
Sedemdesiat týždňov je určených pre tvoj ľud a pre tvoje sväté mesto, aby sa ukončil zločin a aby prestal hriech, aby sa uzmierila vina a priviedla sa večná spravodlivosť, spečatilo sa videnie a proroctvo a bol pomazaný Svätý svätých.
Sedemdesiat týždňov je stanovených pre tvoj ľud a pre tvoje sväté mesto na ukončenie priestupku, na skoncovanie s hriechom, na odpustenie viny, na privedenie večnej spravodlivosti, na zapečatenie prorockého videnia a na pomazanie svätyne svätých.
Sedmdesát týdnů je lhůta určenátvému lidu i svatému městu,aby ta vzpoura skončilaa nastal konec hříchu,aby očištěna byla nepravosta spravedlnost přišla navěky,aby se zpečetilo prorocké viděnía pomazán byl Nejsvětější ze svatých.
Sedmdesát týdnů let je stanoveno tvému lidu a tvému svatému městu, než bude skoncováno s nevěrností, než budou zapečetěny hříchy, než dojde k zproštění viny, k uvedení věčné spravedlnosti, k zapečetění vidění a proroctví, k pomazání svatyně svatých.
šāḇu‘îm šiḇ‘îm neḥtaḵ ‘al- ‘amməḵā wə‘al- ‘îr qāḏšeḵā ləḵallê happeša‘ [ūlaḥtōm ḵ] (ūləhāṯêm q) [ḥaṭṭā’ōwṯ ḵ] (ḥaṭṭāṯ q) ūləḵappêr ‘āwōn, ūləhāḇî ṣeḏeq ‘ōlāmîm; wəlaḥtōm ḥāzōwn wənāḇî, wəlimšōaḥ qōḏeš qāḏāšîm.
Dan 9,25
A vedz a rozumej, že odkedy vyjde slovo navrátiť Izraela a vystaviť Jeruzalem až po pomazaného vojvodu, bude sedem týždňov, a šesťdesiatdva týždňov, a zase bude vystavená ulica i priekopa, a to sa bude diať v úzkosti časov.
Preto vedz a cháp: Odvtedy, čo vyšlo slovo o návrate a o vybudovaní Jeruzalema až po pomazanie kniežaťa, bude sedem týždňov. Za šesťdesiatdva týždňov opäť bude vybudovaný s námestím a ulicami, aj keď v čase útrap.
Vedz teda a pochop: Od vyjdenia rozkazu, aby sa Jeruzalem znova postavil, až po pomazané knieža bude sedem týždňov a šesťdesiatdva týždňov; znovu sa postaví ulica i múry v úzkosti časov.
Preto vedz a pochop: Odvtedy, čo zaznelo slovo o návrate a vybudovaní Jeruzalema až po pomazanie kniežaťa, uplynie sedem týždňov. Za šesťdesiatdva týždňov bude opäť vybudované námestie a priekopa. Budú to však časy súženia.
A proto věz a rozuměj:Od vydání nařízení,aby byl Jeruzalém obnoven,až k Mesiáši vůdcisedmero týdnů uplynea šedesát dva týdny.Jeruzalém bude obnoveni s náměstím a příkopem,přestože časy budou zlé.
Věz a pochop! Od vyjití slova o navrácení a vybudování Jeruzaléma až k pomazanému vévodovi uplyne sedm týdnů. Za šedesát dva týdny bude opět vybudováno prostranství a příkop. Ale budou to svízelné doby.
wəṯêḏa‘ wəṯaśkêl min- mōṣā ḏāḇār, ləhāšîḇ wəliḇnōwṯ yərūšālim ‘aḏ- māšîaḥ nāḡîḏ, šāḇu‘îm šiḇ‘āh; wəšāḇu‘îm šiššîm ūšənayim, tāšūḇ wəniḇnəṯāh rəḥōwḇ wəḥārūṣ, ūḇəṣōwq hā‘ittîm.
Dan 9,26
A po šesťdesiatich a dvoch týždňoch bude vyťatý pomazaný, a niet mu. - A mesto i svätyňu zkazí ľud vojvodu, ktorý prijde a jeho koniec bude jako záplava a vojna až do konca, určené pustošenia.
Po šesťdesiatdva týždňoch bude zabitý jeden pomazaný a nebude ho. Mesto a svätyňu zničí ľud kniežaťa, ktorý príde. Ich koniec nastane záplavou a až do konca vojny bude trvať predurčené pustošenie.
Po šesťdesiatich dvoch týždňoch zabijú pomazaného bez toho, že by mal (vinu). A ľud s kniežaťom, ktorý má prísť, zničí mesto a svätyňu; koniec toho bude pustošenie a po vojne bude predurčené ničenie.
Po šesťdesiatich dvoch týždňoch bude zabitý pomazaný, a nebude ho. Mesto a svätyňu zničí ľud kniežaťa, ktoré príde. Potopa s nimi skoncuje a až do konca vojny bude trvať pustošenie.
Až dvaašedesát týdnů uplyne,Mesiáš bude zabit a opuštěn.To město i svatyni uvrhne do zkázylid vůdce, který přichází.Jeho konec přijde jako povodeň;i když boj potrvá až do konce,je rozhodnuto o zkáze!
Po uplynutí šedesáti dvou týdnů bude pomazaný zahlazen a nebude již . Město a svatyni uvrhne do zkázy lid vévody, který přijde. Sám skončí v povodni, ale až do konce bude válka. Je rozhodnuto o pustošení.
wə’aḥărê haššāḇu‘îm šiššîm ūšənayim, yikkārêṯ māšîaḥ wə’ên lōw; wəhā‘îr wəhaqqōḏeš yašḥîṯ ‘am nāḡîḏ habbā wəqiṣṣōw ḇaššeṭep̄, wə‘aḏ qêṣ milḥāmāh, neḥĕreṣeṯ šōmêmōwṯ.
Dan 9,27
A uzavrie pevnú smluvu s mnohými za jeden týždeň a v polovici toho týždňa urobí to, že prestane bitná obeť aj obetný dar obilný, a na krýdle ohavností ponesie sa pustošiteľ, a to až sa úplná záhuba a to, čo je určené, vyleje na pustošiteľa.
Uzavrie pevnú zmluvu s mnohými na jeden týždeň; na pol týždňa zastaví zábitnú i pokrmovú obeť; na okraj oltára príde ohavné pustošenie až po stanovený koniec, ktorý príde a zavŕši pustošenie.
V jednom týždni však potvrdí zmluvu s mnohými a v polovici týždňa prestane obeta a žertva, v chráme však bude ohavné spustošenie a až do dovŕšenia a do konca potrvá spustošenie."
Za jeden týždeň mnohým nanúti zmluvu. Uprostred týždňa zastaví spaľovanú a pokrmovú obetu. Na ich mieste bude hrozná modla až po stanovené rozhodnutie o konci pustošiteľa.
On potvrdí smlouvu s mnohýmiv týdnu posledním.Až pak ten týden dojde do půli,obětem i darům konec učiní.Otřesná ohavnost se v chrámě objeví,než ničitele zachvátíkonec mu určený.“
Vnutí svou smlouvu mnohým v jednom týdnu a v polovině toho týdne zastaví obětní hod i oběť přídavnou. Hle, pustošitel na křídlech ohyzdné modly, než se naplní čas a na pustošitele bude vylito rozhodnutí.“
wəhiḡbîr bərîṯ lārabbîm šāḇūa‘ ’eḥāḏ; waḥăṣî haššāḇūa‘ yašbîṯ zeḇaḥ ūminḥāh, wə‘al kənap̄ šiqqūṣîm məšōmêm, wə‘aḏ- kālāh wəneḥĕrāṣāh, tittaḵ ‘al- šōmêm. p̄
1V prvom roku Dária, syna Ahasverovho, zo semena Médov, ktorý bol učinený kráľom nad kráľovstvom Chaldejov,
2tedy v prvom roku jeho kraľovania ja Daniel som vyrozumel z kníh počet rokov, o ktorých sa bolo stalo slovo Hospodinovo k prorokovi Jeremiášovi, že sa za ne vyplnia spustošenia Jeruzalema, za sedemdesiat rokov.
3A obrátil som svoju tvár k Pánu Bohu, aby som ho hľadal modlitbou a pokornými prosbami v pôste, v smútočnom vreci a v popole.
4A modlil som sa vrúcne Hospodinovi, svojmu Bohu, a vyznával som sa a vravel som: Prosím, ó, Pane, ty silný, veľký a strašný Bože, ktorý ostríhaš smluvu a milosť tým, ktorí ťa milujú a ostríhajú tvoje prikázania!
5Hrešili sme a činili prevrátene, páchali sme bezbožnosť a protivili sme sa, odvrátili sme sa od tvojich prikázaní a od tvojich súdov.
6Nepočúvali sme na tvojich služobníkov prorokov, ktorí hovorievali v tvojom mene našim kráľom, našim kniežatám a našim otcom i všetkému ľudu zeme.
7Tebe, ó, Pane, spravedlivosť a nám zahanbenie tvári, jako sa to deje dnes, človeku Židovi a obyvateľom Jeruzalema a celému Izraelovi, blízkym i ďalekým, vo všetkých zemiach, kam si ich zahnal pre ich vierolomnosť, ktorou hrešili proti tebe.
8Nám, ó, Pane, zahanbenie tvári, našim kráľom, našim kniežatám a našim otcom, lebo sme hrešili proti tebe.
9Pánu, našemu Bohu, milosrdenstvo a mnohé odpustenia, pretože sme sa mu protivili
10a nepočúvali sme na hlas Hospodina, svojho Boha, aby sme boli chodili v jeho zákonoch, ktoré nám predložil svojimi sluhami prorokmi.
11Ale celý Izrael, všetci prestúpili tvoj zákon a odvrátili sa, aby nepočuli tvojho hlasu, a preto sa na nás vyliala kliatba a prísaha, ktorá je napísaná v zákone Mojžiša, sluhu Božieho, lebo sme hrešili proti nemu.
12A postavil, svoje slovo, ktoré vyriekol proti nám a proti našim sudcom, ktorí nás súdili, že uviedol na nás veľké zlo, jaké nebolo vykonané nikde pod celým nebom, aké bolo vykonané v Jeruzaleme.
13Jako je napísané v zákone Mojžišovom, všetko to zlé prišlo na nás, a predsa sme sa len neusilovali upokojiť rozhnevanú tvár Hospodina, svojho Boha, tak aby sme sa boli odvrátili od svojich neprávostí a pozorovali na tvoju pravdu, ó, Pane!
14A preto bedlivo pozoroval Hospodin na to zlo a uviedol ho na nás, lebo Hospodin, náš Bôh, je spravedlivý vo všetkých svojich skutkoch, ktoré činí, ale sme nepočúvali na jeho hlas.
15Avšak teraz, ó, Pane, náš Bože, ty, ktorý si vyviedol svoj ľud z Egyptskej zeme silnou rukou a učinil si si meno, jaké je tohoto dňa, keď sme už aj hrešili a páchali bezbožnosť,
16prosím, ó, Pane, nechže sa pri všetkej tvojej spravedlivosti odvráti tvoj hnev a tvoja prchlivosť od tvojho mesta Jeruzalema, vrchu tvojej svätosti, lebo pre naše hriechy a pre neprávosti našich otcov je ako Jeruzalem tak i tvoj ľud na potupu všetkému nášmu okoliu.
17A tak teraz počuj, náš Bože, na modlitbu svojho služobníka a na jeho pokorné prosby a daj svietiť svojej tvári nad svojou svätyňou, ktorá leží spustošená, pre Pána.
18Nakloň, môj Bože, svoje ucho a počuj; otvor svoje oči a vidz naše spustošenie i spustošenie mesta, ktoré je pomenované na tvoje meno, lebo nie pre nejaké svoje spravedlivosti kladieme pred teba svoje pokorné prosby, ale pre tvoje mnohé zľutovania.
19Pane, počuj! Pane, odpusť! Pane, pozoruj ušima a učiň; neodkladaj pre samého seba, môj Bože, lebo tvoje meno je menované nad tvojím mestom a nad tvojím ľudom. -
20A ešte kým som ja hovoril, modlil som sa a vyznával svoj hriech a hriech svojho ľudu Izraela a predkladal svoju pokornú prosbu pred Hospodina, svojho Boha, za svätý vrch svojho Boha,
21a teda kým som ja ešte hovoril na svojej modlitbe, priletel rýchle muž Gabriel, ktorého som videl vo videní tam na počiatku, a dotkol sa ma nejako o čase večernej obeti.
22A dal mi rozumieť a hovoril so mnou a povedal: Danielu, teraz som vyšiel, aby som ťa učinil schopného rozumieť tajomstvám.
23Pri počiatku tvojich pokorných prosieb vyšlo slovo, a ja som prišiel, aby som ti ho oznámil, lebo si veľmi ľúby, a tak pozoruj na slovo a rozumej videniu.
24Sedemdesiat týždňov je vymerané vzhľadom na tvoj ľud a na mesto tvojej svätosti, uzavrieť prestúpenie a zapečatiť hriech, pokryť neprávosť a priviesť spravedlivosť vekov, zapečatiť videnie i proroctvo proroka a pomazať svätyňu svätých.
25A vedz a rozumej, že odkedy vyjde slovo navrátiť Izraela a vystaviť Jeruzalem až po pomazaného vojvodu, bude sedem týždňov, a šesťdesiatdva týždňov, a zase bude vystavená ulica i priekopa, a to sa bude diať v úzkosti časov.
26A po šesťdesiatich a dvoch týždňoch bude vyťatý pomazaný, a niet mu. - A mesto i svätyňu zkazí ľud vojvodu, ktorý prijde a jeho koniec bude jako záplava a vojna až do konca, určené pustošenia.
27A uzavrie pevnú smluvu s mnohými za jeden týždeň a v polovici toho týždňa urobí to, že prestane bitná obeť aj obetný dar obilný, a na krýdle ohavností ponesie sa pustošiteľ, a to až sa úplná záhuba a to, čo je určené, vyleje na pustošiteľa.
1V prvom roku Ahasvérovho syna Dária z médskeho rodu, ktorý sa stal kráľom nad Chaldejskom,
2v prvom roku jeho kraľovania, ja, Daniel, som z kníh skúmal počet rokov, ktoré podľa Hospodinovho slova prorokovi Jeremiášovi mali uplynúť nad zrúcaninami Jeruzalema: sedemdesiat rokov.
3Potom som sa obrátil tvárou k Pánu Bohu, aby som sa v pôste, vo vrecovine a v popole, úpenlivo modlil.
4Modlil som sa k Hospodinovi, svojmu Bohu, vyznával som a hovoril: Ach, Pane, veľký a hrozný Bože, ktorý zachovávaš zmluvu a priazeň pre tých, čo Ťa milujú a zachovávajú Tvoje prikázania:
5Zhrešili sme a konali prevrátene a bezbožne; vzopreli sme sa a odklonili od Tvojich prikázaní a od Tvojich nariadení.
6Neposlúchli sme Tvojich služobníkov, prorokov, ktorí hovorili v Tvojom mene našim kráľom, kniežatám, našim otcom a všetkému ľudu krajiny.
7Tebe, Pane, patrí spravodlivosť, ale hanba v tvári patrí dnes nám, mužom judským, obyvateľom Jeruzalema a všetkým Izraelcom, blízkym i ďalekým vo všetkých krajinách, do ktorých si ich vyhnal pre neveru, čo sa dopustili proti Tebe.
8Hospodine, hanba v tvári patrí nám, našim kráľom, kniežatám, našim otcom, lebo sme zhrešili proti Tebe.
9U Pána, nášho Boha, je milosrdenstvo a odpustenie, lebo sa Mu priečili.
10Neposlúchli sme slovo Hospodina, nášho Boha, aby sme chodili podľa Jeho zákonov, ktoré nám vydal prostredníctvom svojich služobníkov, prorokov.
11Celý Izrael prestúpil Tvoj zákon a odklonil sa, aby nepočul Tvoj hlas. Preto nás stihla kliatba a prísaha, napísaná v zákone Božieho služobníka Mojžiša, veď sme zhrešili proti nemu.
12On splnil svoje slovo, ktoré vyslovil proti nám a proti našim vládcom, ktorí nás spravovali, že privedie na nás veľké nešťastie, akého nebolo pod celým nebom, ale stalo sa v Jeruzaleme.
13Ako je napísané v Mojžišovom zákone, prišlo na nás celé toto nešťastie, ale my sme neprosili o priazeň Hospodina, nášho Boha, a neodvrátili sme sa od svojich hriechov a nedbali sme na Tvoju pravdu.
14Ale Hospodin bdel a priviedol na nás toto nešťastie. Lebo Hospodin, náš Boh, je spravodlivý vo všetkých svojich skutkoch, ktoré koná, ale my sme neposlúchali Jeho hlas.
15Teraz, Pane, Bože náš, ktorý si silnou rukou vyviedol svoj ľud z Egypta a získal si meno, ako ho máš dnes: zhrešili sme a previnili sa.
16Pane, pre všetku Tvoju spravodlivosť nech sa odvráti Tvoj hnev a Tvoja prchkosť od Tvojho mesta Jeruzalema a od Tvojho svätého vrchu. Lebo pre naše hriechy a pre neprávosť našich otcov je Jeruzalem a Tvoj ľud na potupu všetkým okolo nás.
17Teraz však, Bože náš, počuj modlitbu svojho služobníka a jeho úpenlivé volanie. Kvôli sebe samému, Pane, rozjasni svoju tvár nad svojou spustošenou svätyňou.
18Bože môj, nakloň ucho a počuj, otvor oči a pozri sa na naše spustošenie a na svoje mesto, ktoré nesie Tvoje meno. Lebo nezakladáme svoje prosby na svojich zásluhách pred Tebou, ale na Tvojom hojnom milosrdenstve.
19Pane, počuj, Pane, odpusť, Pane, pozoruj a konaj! Kvôli sebe samému nemeškaj, Bože môj. Lebo Tvoje mesto i Tvoj ľud nesú Tvoje meno.
20Ešte som hovoril a modlil sa, vyznával som svoj hriech a hriech svojho izraelského ľudu a predkladal som Hospodinovi, svojmu Bohu, prosbu za svätý vrch svojho Boha,
21ešte som hovoril svoju modlitbu, keď muž Gabriel, ktorého som videl na začiatku vo videní, priletel ku mne a dotkol sa ma v čase večernej pokrmovej obete.
22Pristúpil, a keď hovoril so mnou, povedal: Daniel, teraz som vyšiel, aby som ti dal plné poznanie.
23Keď si sa začal modliť, zaznelo Božie slovo, a ja som prišiel, aby som ti ho oznámil, lebo si obľúbený a vzácny. Daj si pozor na slovo a pochop videnie:
24Sedemdesiat týždňov je určených pre Tvoj ľud a pre Tvoje sväté mesto na ukončenie priestupku, na skoncovanie s hriechom a na zmierenie viny, na privedenie večnej spravodlivosti, na zapečatenie videnia i proroka a na pomazanie veľsvätyne.
25Preto vedz a cháp: Odvtedy, čo vyšlo slovo o návrate a o vybudovaní Jeruzalema až po pomazanie kniežaťa, bude sedem týždňov. Za šesťdesiatdva týždňov opäť bude vybudovaný s námestím a ulicami, aj keď v čase útrap.
26Po šesťdesiatdva týždňoch bude zabitý jeden pomazaný a nebude ho. Mesto a svätyňu zničí ľud kniežaťa, ktorý príde. Ich koniec nastane záplavou a až do konca vojny bude trvať predurčené pustošenie.
27Uzavrie pevnú zmluvu s mnohými na jeden týždeň; na pol týždňa zastaví zábitnú i pokrmovú obeť; na okraj oltára príde ohavné pustošenie až po stanovený koniec, ktorý príde a zavŕši pustošenie.
1V prvom roku Asuerovho syna Dária z potomstva Médov, ktorý sa stal kráľom nad kráľovstvami Chaldejcov,
2v prvom roku jeho panovania som ja, Daniel, pochopil z kníh počet rokov, o ktorých hovoril Pán prorokovi Jeremiášovi, že sa totiž má naplniť sedemdesiat rokov, kým bude Jeruzalem v zrúcaninách.
3I obrátil som tvár k svojmu Pánovi, k Bohu, aby som ho hľadal modlitbou a prosbami s pôstom, vrecovinou a popolom.
4Modlil som sa teda k Pánovi, svojmu Bohu, a vyznával som sa. I hovoril som: "Prosím, Pane, Bože veľký a hrozný, ktorý zachovávaš zmluvu a milosrdenstvo k tým, čo ťa milujú a zachovávajú tvoje príkazy!
5Zhrešili sme, konali sme zlo a páchali neprávosť; vzbúrili sme sa a odklonili sme sa od tvojich príkazov a od tvojho práva.
6Nepočúvali sme na tvojich sluhov, prorokov, ktorí v tvojom mene hovorili našim kráľom, našim kniežatám, našim otcom a celému ľudu krajiny:
7Tebe, Pane, náleží spravodlivosť, nám však zahanbená tvár, akú ju majú dnes mužovia Júdska, obyvatelia Jeruzalema a všetci Izraeliti, blízki i vzdialení v rozličných krajinách, kde si ich zahnal pre ich nevernosť, ktorou sa proti tebe prehrešili.
8Nám, Pane, našim kráľom, našim kniežatám a našim otcom, ktorí zhrešili proti tebe, patrí zahanbená tvár.
9Pánovi, nášmu Bohu, svedčí milosrdenstvo a zľutovanie, pretože sme sa vzbúrili proti nemu
10a nepočúvali sme hlas Pána, svojho Boha, aby sme kráčali podľa jeho zákonov, ktoré položil pred nás prostredníctvom svojich sluhov prorokov.
11Celý Izrael prestúpil tvoj zákon a odvrátil sa, aby nepočul tvoj hlas. Nuž padla na nás kliatba a prísaha, napísaná v zákone Božieho sluhu Mojžiša, pretože sme zhrešili proti nemu.
12Splnil na nás a na našich sudcoch, ktorí súdili, slovo, ktoré hovoril: že dopustí na nás veľké nešťastie; veď sa pod celým nebom neprihodilo niečo také, ako sa prihodilo v Jeruzaleme.
13Ako je napísané v Mojžišovom zákone, zastihlo nás všetko nešťastie a neuprosovali sme tvár Pána, svojho Boha, aby sme sa odvrátili od svojich zločinov a pochopili tvoju vernosť.
14Pán bedlil nad nešťastím a priviedol ho na nás, pretože Pán, náš Boh, je spravodlivý vo všetkých svojich činoch, ktoré učinil; veď sme nepočúvali jeho hlas.
15Teraz však, Pane, Bože náš, ktorý si vyviedol svoj ľud pevnou rukou z Egypta a po dnešný deň si si urobil meno: zhrešili sme, spáchali sme zlo.
16Prosím, Pane, nech sa podľa celej tvojej spravodlivosti odvráti tvoj hnev a tvoja prchkosť od tvojho mesta Jeruzalema, od tvojej svätej hory, veď pre naše hriechy a pre zločiny našich otcov je Jeruzalem a tvoj ľud na potupu všetkým, ktorí sú okolo nás.
17Teraz však, Bože náš, vyslyš modlitbu svojho sluhu a jeho prosby a kvôli sebe samému rozsvieť svoju tvár nad svojou spustošenou svätyňou.
18Nakloň, Bože, svoje ucho a počuj; otvor svoje oči a pozri na našu opustenosť a na mesto, nad ktorým sa vzýva tvoje meno; veď nie pre svoju spravodlivosť predostierame svoje prosby pred tvoju tvár, ale pre tvoje veľké milosrdenstvo!
19Vyslyš, Pane, zľutuj sa, Pane, pozoruj a urob, nemeškaj kvôli sebe samému, Bože môj, veď sa vzýva tvoje meno nad tvojím mestom a nad tvojím ľudom!"
20Ešte som hovoril a modlil som sa a vyznával som svoj hriech a hriech svojho ľudu, Izraela, a predkladal som Pánovi, svojmu Bohu, svoje prosby za svoju svätú horu,
21ešte som hovoril v modlitbe, keď rýchle priletel muž, Gabriel, ktorého som videl predtým vo videní, a dotkol sa ma v čase večernej obety.
22Počúval ma, zhováral sa so mnou a riekol: "Daniel, teraz som prišiel, aby som ťa zrozumiteľne poučil.
23Na začiatku tvojich prosieb vyšla reč a ja som prišiel vyložiť ti ju, pretože si miláčik. Pozoruj teda reč a porozumej videnia!
24Sedemdesiat týždňov je určených pre tvoj ľud a pre tvoje sväté mesto, aby sa ukončil zločin a aby prestal hriech, aby sa uzmierila vina a priviedla sa večná spravodlivosť, spečatilo sa videnie a proroctvo a bol pomazaný Svätý svätých.
25Vedz teda a pochop: Od vyjdenia rozkazu, aby sa Jeruzalem znova postavil, až po pomazané knieža bude sedem týždňov a šesťdesiatdva týždňov; znovu sa postaví ulica i múry v úzkosti časov.
26Po šesťdesiatich dvoch týždňoch zabijú pomazaného bez toho, že by mal (vinu). A ľud s kniežaťom, ktorý má prísť, zničí mesto a svätyňu; koniec toho bude pustošenie a po vojne bude predurčené ničenie.
27V jednom týždni však potvrdí zmluvu s mnohými a v polovici týždňa prestane obeta a žertva, v chráme však bude ohavné spustošenie a až do dovŕšenia a do konca potrvá spustošenie."
1V prvom roku Dária, Ahasvérovho syna z médskeho rodu, ktorý sa stal kráľom nad chaldejským kráľovstvom,
2v prvom roku jeho vlády som ja, Daniel, premýšľal nad Písmami o počte rokov, ktoré majú podľa Hospodinovho slova prorokovi Jeremiášovi uplynúť, kým bude Jeruzalem v troskách, totiž sedemdesiat rokov.
3Potom som sa obrátil tvárou k Pánu Bohu, aby som v modlitbe vrúcne prosil o zmilovanie. Pritom som sa postil vo vrecovine a v popole.
4Modlil som sa k Hospodinovi, svojmu Bohu, a vyznával som: Ó Pane, veľký a mocný Boh, ktorý verne zachovávaš zmluvu s tými, čo ťa milujú a dodržiavajú tvoje prikázania.
5Zhrešili sme a bezbožne konali zlo. Vzopreli sme sa a odklonili sme sa od tvojich prikázaní a príkazov.
6Neposlúchali sme tvojich služobníkov prorokov, ktorí hovorili v tvojom mene našim kráľom, našim kniežatám, našim otcom a všetkému ľudu krajiny.
7Tebe, Pane, patrí spravodlivosť, ale na nás je až dodnes zrejmá hanba; postihla každého judského muža, obyvateľov Jeruzalema a všetkých Izraelitov, blízkych i vzdialených, vo všetkých krajinách, kam si ich vyhnal pre nevernosť, ktorej sa dopustili proti tebe.
8Hospodin, hanba nám, našim kráľom, našim kniežatám a našim otcom, lebo sme zhrešili proti tebe.
9U Pána, nášho Boha, je milosrdenstvo a odpustenie. Protivili sme sa mu
10a neposlúchali sme hlas Hospodina, nášho Boha, aby sme kráčali podľa zákonov, ktoré nám predložil prostredníctvom svojich služobníkov prorokov.
11Celý Izrael prestúpil tvoj zákon a odvrátil sa, aby nepočul tvoj hlas. Tak nás postihla kliatba a prísaha zapísaná v zákone Mojžiša, Božieho služobníka, lebo sme zhrešili proti nemu.
12Splnil svoje slovo, ktoré vyslovil proti nám a proti našim vládcom, že privodí na nás také veľké nešťastie. Veď to, čo sa udialo v Jeruzaleme, nestalo sa nikde pod celým nebom.
13Ako je napísané v Mojžišovom zákone, tak prišlo na nás všetko to nešťastie. My sme však neprosili o priazeň Hospodina, nášho Boha, ani sme sa k nemu neobrátili od svojich neprávostí, aby sme sa sústredili na tvoju pravdu.
14Hospodin však bedlil a dopustil na nás nešťastie. Hospodin, náš Boh, je spravodlivý vo všetkom, čo robí, ale my sme neposlúchali jeho hlas.
15Teraz, Pane, Bože náš, ktorý si mocnou rukou vyviedol svoj ľud z Egypta a urobil si známym svoje meno, ako ho máš aj dnes, zhrešili sme a konali sme bezbožne.
16Pane, nech sa pre všetku tvoju spravodlivosť odvráti tvoj veľký hnev od tvojho mesta Jeruzalema, od tvojho svätého vrchu. Pre naše hriechy a pre viny našich otcov sa Jeruzalem a tvoj ľud stali potupou pre všetkých okolo nás.
17Teraz však, Bože náš, vypočuj modlitbu svojho služobníka a jeho prosby o zmilovanie pre seba samého, Pane, rozjasni svoju tvár nad spustošenou svätyňou.
18Bože môj, nakloň svoje ucho a počúvaj. Otvor svoje oči a pozri na naše zničené mesto, ktoré nesie tvoje meno. Svoje prosby ti nepredkladáme pre svoju spravodlivosť, ale pre tvoje veľké milosrdenstvo.
19Pane, počúvaj! Pane, odpusť! Pane, vypočuj a konaj! Nemeškaj, kvôli sebe samému, Bože môj, lebo tvoje mesto a tvoj ľud nesú tvoje meno.
20Pokorne som sa modlil, vyznával som svoj hriech a vinu môjho ľudu, Izraela, a predkladal som Hospodinovi, svojmu Bohu, prosbu za Boží svätý vrch.
21Kým som sa ešte modlil, Gabriel, ten muž, ktorého som videl predtým vo videní, priblížil sa ku mne v čase večernej pokrmovej obety.
22Pristúpil a takto ku mne prehovoril: Daniel, práve som vyšiel, aby som ti dal plné poznanie.
23Keď si sa začal modliť, vyšlo slovo a ja som prišiel, aby som ti ho oznámil, lebo si vzácny Bohu. Pochop to slovo a rozumej videniu:
24Sedemdesiat týždňov je stanovených pre tvoj ľud a pre tvoje sväté mesto na ukončenie priestupku, na skoncovanie s hriechom, na odpustenie viny, na privedenie večnej spravodlivosti, na zapečatenie prorockého videnia a na pomazanie svätyne svätých.
25Preto vedz a pochop: Odvtedy, čo zaznelo slovo o návrate a vybudovaní Jeruzalema až po pomazanie kniežaťa, uplynie sedem týždňov. Za šesťdesiatdva týždňov bude opäť vybudované námestie a priekopa. Budú to však časy súženia.
26Po šesťdesiatich dvoch týždňoch bude zabitý pomazaný, a nebude ho. Mesto a svätyňu zničí ľud kniežaťa, ktoré príde. Potopa s nimi skoncuje a až do konca vojny bude trvať pustošenie.
27Za jeden týždeň mnohým nanúti zmluvu. Uprostred týždňa zastaví spaľovanú a pokrmovú obetu. Na ich mieste bude hrozná modla až po stanovené rozhodnutie o konci pustošiteľa.
1V prvním roce Darjaveše, syna Ahasverova (původem Méda), jenž byl ustanoven vládcem babylonského království
2– nuže v prvním roce jeho vlády jsem já Daniel porozuměl z knih, že podle Hospodinova slova k proroku Jeremiášovi potrvá zkáza Jeruzaléma sedmdesát let.
3Tehdy jsem se obrátil k Pánu Bohu, abych jej hledal v modlitbách a prosbách, s postem, v pytlovině a popelu.
4Modlil jsem se k Hospodinu, svému Bohu, a toto jsem vyznával:„Ach Pane Bože veliký a hrozný, zachovávající smlouvu a milosrdenství těm, kdo tě milují a dodržují tvá přikázání!
5Zhřešili jsme, zkazili se, jednali jsme zle! Vzbouřili jsme se a odvrátili se od tvých přikázání a zákonů.
6Neposlouchali jsme tvé služebníky proroky, kteří ve tvém jménu mluvili k našim králům a vůdcům, k našim otcům a všem obyvatelům země.
7Tobě, Pane náš, přísluší spravedlnost, nám je ale dnes hanba – nám všem z Judy, Jeruzaléma i z celého Izraele, v zemích blízkých i vzdálených, kamkoli jsi nás vyhnal za všechnu tu nevěru, jíž jsme se vůči tobě dopouštěli.
8Hanba nám, Hospodine – nám, našim králům a vůdcům, jakož i našim otcům, neboť jsme zhřešili proti tobě!
9Náš Pán Bůh však má soucit a odpuštění, ačkoli jsme se proti němu vzbouřili.
10Neposlouchali jsme Hospodina, svého Boha, a neřídili se jeho zákony, které nám předkládal skrze své služebníky proroky.
11Celý Izrael přestoupil tvůj Zákon a odvrátil se, aby neslyšeli tvůj hlas.To proto na nás dopadla zlořečení a kletby zapsané v Zákoně Božího služebníka Mojžíše, neboť jsme zhřešili proti tobě.
12Naplnil jsi své hrozby, jimiž jsi nás i naše vládce varoval, a dopustil jsi na nás hrozné neštěstí. Nikde pod celým nebem se nestalo nic takového, jako se stalo v Jeruzalémě!
13Ani když na nás přišlo všechno to neštěstí popsané v Zákoně Mojžíšově, nesnažili jsme se usmířit Hospodina, svého Boha, tím, že bychom se odvrátili od svých hříchů a uvědomili si jeho pravdu.
14Hospodin proto neopomněl dopustit na nás to neštěstí. Hospodin, náš Bůh, je totiž spravedlivý ve všech svých skutcích, my jsme ho ale neposlouchali.
15Ano, Pane Bože náš, ty jsi mocnou rukou vyvedl svůj lid z Egypta a získal sis jméno, které máš až dodnes; my jsme však zhřešili a jednali jsme zle!
16Ach Pane, který vždy jednáš spravedlivě, odvrať prosím svůj prudký hněv od svého města Jeruzaléma, od své svaté hory. Vždyť kvůli našim hříchům, kvůli nepravostem našich otců se Jeruzalém i tvůj lid staly terčem posměchu pro všechny okolo.
17Nyní tedy, Bože náš, vyslyš modlitby a prosby svého služebníka. Kvůli sobě samému, Pane, rozjasni svou tvář nad svou zpustošenou svatyní.
18Nakloň své ucho, Bože můj, a slyš! Otevři své oči a pohlédni na naše trosky, na město, jež nese tvé jméno! Neprosíme tě pro svou vlastní spravedlnost, ale pro tvůj veliký soucit.
19Ach Pane, slyš! Ach Pane, odpusť! Ach Pane, naslouchej a jednej! Kvůli sobě samému, Bože můj, neotálej, vždyť tvé město i tvůj lid nese tvé jméno!“
20Ještě když jsem se modlil a vyznával svůj hřích i hřích svého lidu Izraele a prosil jsem Hospodina, svého Boha, o slitování nad jeho svatou horou
21– nuže ještě když jsem se modlil, vtom ke mně náhle přiletěl onen Gabriel, jehož jsem předtím spatřil ve vidění, a dotkl se mě. Bylo to v době večerní oběti.
22„Danieli,“ promluvil ke mně zřetelně, „jsem tu teď proto, abych ti zjevil tajemství.
23Hned, jakmile ses začal modlit, byla vyslána odpověď a já jsem ti ji přišel vyřídit. Jsi velmi drahocenný. Dobře tedy poslouchej má slova a porozuměj tomu vidění:
24Sedmdesát týdnů je lhůta určenátvému lidu i svatému městu,aby ta vzpoura skončilaa nastal konec hříchu,aby očištěna byla nepravosta spravedlnost přišla navěky,aby se zpečetilo prorocké viděnía pomazán byl Nejsvětější ze svatých.
25A proto věz a rozuměj:Od vydání nařízení,aby byl Jeruzalém obnoven,až k Mesiáši vůdcisedmero týdnů uplynea šedesát dva týdny.Jeruzalém bude obnoveni s náměstím a příkopem,přestože časy budou zlé.
26Až dvaašedesát týdnů uplyne,Mesiáš bude zabit a opuštěn.To město i svatyni uvrhne do zkázylid vůdce, který přichází.Jeho konec přijde jako povodeň;i když boj potrvá až do konce,je rozhodnuto o zkáze!
27On potvrdí smlouvu s mnohýmiv týdnu posledním.Až pak ten týden dojde do půli,obětem i darům konec učiní.Otřesná ohavnost se v chrámě objeví,než ničitele zachvátíkonec mu určený.“
1V prvním roce vlády Darjaveše, syna Achašveróšova, který byl médského původu a byl králem nad královstvím kaldejským,
2v tom prvním roce jeho kralování jsem já, Daniel, porozuměl z knih počtu roků, o nichž se stalo slovo Hospodinovo proroku Jeremjášovi; vyplní se, že Jeruzalém bude po sedmdesát let v troskách.
3Obrátil jsem se k Panovníku Bohu, abych ho vyhledal modlitbou a prosbami o smilování v postu, žíněném rouchu a popelu.
4Modlil jsem se k Hospodinu, svému Bohu, a vyznával se mu slovy: „Ach, Panovníku, Bože veliký a hrozný, který dbáš na smlouvu a milosrdenství vůči těm, kteří tě milují a dodržují tvá přikázání!
5Zhřešili jsme a provinili se, jednali jsme svévolně, bouřili se a uchýlili od tvých přikázání a soudů.
6A neposlouchali jsme tvé služebníky proroky, kteří mluvili ve tvém jménu našim králům, našim velmožům, našim otcům a všemu lidu země.
7Na tvé straně, Panovníku, je spravedlnost, na nás je zjevná hanba až do tohoto dne; je na každém judském muži, na obyvatelích Jeruzaléma, na celém Izraeli, na blízkých i dalekých, ve všech zemích, do nichž jsi je rozehnal pro jejich zpronevěru, které se vůči tobě dopustili.
8Hospodine, na nás je zjevná hanba, na našich králích, na našich velmožích a na našich otcích, neboť jsme proti tobě zhřešili.
9Na Panovníku, našem Bohu, závisí slitování a odpuštění, neboť jsme se bouřili proti němu
10a neposlouchali jsme Hospodina, našeho Boha, a neřídili se jeho zákony, které nám vydával skrze své služebníky proroky.
11Celý Izrael přestoupil tvůj zákon a odchýlil se a neposlouchal tebe. Na nás je vylita kletba a zlořečení, jak je o tom psáno v zákoně Mojžíše, Božího služebníka, protože jsme proti tobě hřešili.
12Dodržel jsi své slovo, které jsi promluvil proti nám a proti našim soudcům, kteří nás soudili, že uvedeš na nás zlo tak veliké, že takové nebylo učiněno pod celým nebem; tak bylo učiněno v Jeruzalémě.
13Jak je psáno v zákoně Mojžíšově, přišlo na nás všechno to zlo. Neprosili jsme Hospodina, svého Boha, o shovívavost a neodvrátili se od svých nepravostí a nejednali prozíravě podle jeho pravdy.
14Proto Hospodin bděl nad tím zlem a uvedl je na nás, neboť Hospodin, náš Bůh, je spravedlivý ve všech svých činech, které koná, ale my jsme ho neposlouchali.
15Nyní, Panovníku, náš Bože, který jsi svůj lid vyvedl z egyptské země pevnou rukou, a tak sis učinil jméno, jaké máš až dodnes, zhřešili jsme, byli jsme svévolní.
16Panovníku, nechť se, prosím, podle tvé veškeré spravedlnosti odvrátí tvůj hněv a tvé rozhořčení od tvého města Jeruzaléma, tvé svaté hory, neboť pro naše hříchy a viny našich otců je Jeruzalém a tvůj lid tupen všemi, kteří jsou kolem nás.
17Nyní tedy, Bože náš, slyš modlitbu svého služebníka a jeho prosby o smilování a rozjasni tvář nad svou zpustošenou svatyní, kvůli sobě , Panovníku.
18Nakloň, můj Bože, své ucho a slyš, otevři své oči a viz, jak jsme zpustošeni my i město, které se nazývá tvým jménem. Vždyť ne pro své spravedlivé činy ti předkládáme své prosby o smilování, ale pro tvé velké slitování.
19Panovníku, slyš! Panovníku, odpusť! Panovníku, pozoruj a jednej! Neprodlévej! Kvůli sobě, můj Bože! Vždyť tvé město i tvůj lid se nazývá tvým jménem.“
20Ještě jsem rozmlouval a modlil se, vyznával hřích svůj i hřích Izraele, svého lidu, a předkládal Hospodinu, svému Bohu, své prosby o smilování za svatou horu Boží,
21tedy ještě jsem rozmlouval v modlitbě, když Gabriel, ten muž, kterého jsem prve viděl ve vidění, spěšně přilétl a dotkl se mě v době večerního obětního daru.
22Poučil mě , když se mnou mluvil. Řekl: „Danieli, nyní jsem vyšel, abych ti posloužil k poučení.
23Prve při tvých prosbách o smilování vyšlo slovo a já jsem přišel, abych ti je oznámil, neboť jsi vzácný Bohu . Pochop to slovo a rozuměj vidění.
24Sedmdesát týdnů let je stanoveno tvému lidu a tvému svatému městu, než bude skoncováno s nevěrností, než budou zapečetěny hříchy, než dojde k zproštění viny, k uvedení věčné spravedlnosti, k zapečetění vidění a proroctví, k pomazání svatyně svatých.
25Věz a pochop! Od vyjití slova o navrácení a vybudování Jeruzaléma až k pomazanému vévodovi uplyne sedm týdnů. Za šedesát dva týdny bude opět vybudováno prostranství a příkop. Ale budou to svízelné doby.
26Po uplynutí šedesáti dvou týdnů bude pomazaný zahlazen a nebude již . Město a svatyni uvrhne do zkázy lid vévody, který přijde. Sám skončí v povodni, ale až do konce bude válka. Je rozhodnuto o pustošení.
27Vnutí svou smlouvu mnohým v jednom týdnu a v polovině toho týdne zastaví obětní hod i oběť přídavnou. Hle, pustošitel na křídlech ohyzdné modly, než se naplní čas a na pustošitele bude vylito rozhodnutí.“
1bišnaṯ ’aḥaṯ, ləḏārəyāweš ben- ’ăḥašwêrōwōš mizzera‘ māḏāy; ’ăšer hāməlaḵ, ‘al malḵūṯ kaśdîm.
2bišnaṯ ’aḥaṯ ləmāləḵōw, ’ănî dānîyêl, bînōṯî bassəp̄ārîm; mispar haššānîm, ’ăšer hāyāh ḏəḇar- Yahweh ’el- yirmiyāh hannāḇî, ləmallōwṯ ləḥārəḇōwṯ yərūšālim šiḇ‘îm šānāh.
3wā’ettənāh ’eṯ- pānay, ’el- ’ăḏōnāy hā’ĕlōhîm, ləḇaqqêš təp̄illāh wəṯaḥănūnîm; bəṣōwm wəśaq wā’êp̄er.
4wā’eṯpallāh Yahweh ’ĕlōhay wā’eṯwaddeh; wā’ōmərāh, ’ānnā ’ăḏōnāy hā’êl haggāḏōwl wəhannōwrā, šōmêr habbərîṯ wəhaḥeseḏ, lə’ōhăḇāw ūləšōmərê miṣwōṯāw.
5ḥāṭānū wə‘āwînū [wəhirša‘nū ḵ] (hirša‘nū q) ūmārāḏənū; wəsōwr mimmiṣwōṯeḵā ūmimmišpāṭeḵā.
6wəlō šāma‘nū ’el- ‘ăḇāḏeḵā hannəḇî’îm, ’ăšer dibbərū bəšimḵā, ’el- məlāḵênū śārênū wa’ăḇōṯênū; wə’el kāl- ‘am hā’āreṣ.
7ləḵā ’ăḏōnāy haṣṣəḏāqāh, wəlānū bōšeṯ happānîm kayyōwm hazzeh; lə’îš yəhūḏāh ūləyōwōšəḇê yərūšālim, ūləḵāl- yiśrā’êl haqqərōḇîm wəhārəḥōqîm, bəḵāl hā’ărāṣōwṯ ’ăšer hiddaḥtām šām, bəma‘ălām ’ăšer mā‘ălū- ḇāḵ.
8Yahweh lānū bōšeṯ happānîm, limlāḵênū ləśārênū wəla’ăḇōṯênū; ’ăšer ḥāṭānū lāḵ.
9laḏōnāy ’ĕlōhênū, hāraḥămîm wəhassəliḥōwṯ; kî māraḏnū bōw.
10wəlō šāma‘nū, bəqōwl Yahweh ’ĕlōhênū; lāleḵeṯ bəṯōwrōṯāw ’ăšer nāṯan ləp̄ānênū, bəyaḏ ‘ăḇāḏāw hannəḇî’îm.
11wəḵāl yiśrā’êl, ‘āḇərū ’eṯ- tōwrāṯeḵā, wəsōwr ləḇiltî šəmōwa‘ bəqōleḵā; wattittaḵ ‘ālênū hā’ālāh wəhaššəḇu‘āh, ’ăšer kəṯūḇāh bəṯōwraṯ mōšeh ‘eḇeḏ- hā’ĕlōhîm, kî ḥāṭānū lōw.
12wayyāqem ’eṯ- [dəḇārāw ḵ] (dəḇārōw q) ’ăšer- dibber ‘ālênū, wə‘al šōp̄əṭênū ’ăšer šəp̄āṭūnū, ləhāḇî ‘ālênū rā‘āh ḡəḏōlāh; ’ăšer lō- ne‘eśṯāh, taḥaṯ kāl- haššāmayim, ka’ăšer ne‘eśṯāh bîrūšālim.
13ka’ăšer kāṯūḇ bəṯōwraṯ mōšeh, ’êṯ kāl- hārā‘āh hazzōṯ bā’āh ‘ālênū; wəlō- ḥillînū ’eṯ- pənê Yahweh ’ĕlōhênū, lāšūḇ mê‘ăwōnênū, ūləhaśkîl ba’ămitteḵā.
14wayyišqōḏ Yahweh ‘al- hārā‘āh, wayḇî’ehā ‘ālênū; kî- ṣaddîq Yahweh ’ĕlōhênū, ‘al- kāl- ma‘ăśāw ’ăšer ‘āśāh, wəlō šāma‘nū bəqōlōw.
15wə‘attāh ’ăḏōnāy ’ĕlōhênū, ’ăšer hōwṣêṯā ’eṯ- ‘amməḵā mê’ereṣ miṣrayim bəyāḏ ḥăzāqāh, watta‘aś- ləḵā šêm kayyōwm hazzeh; ḥāṭānū rāšā‘ənū.
16’ăḏōnāy, kəḵāl- ṣiḏqōṯeḵā yāšāḇ- nā ’appəḵā waḥămāṯəḵā, mê‘îrəḵā yərūšālim har- qāḏšeḵā kî ḇaḥăṭā’ênū ūḇa‘ăwōnōwṯ ’ăḇōṯênū, yərūšālim wə‘amməḵā ləḥerpāh ləḵāl səḇîḇōṯênū.
17wə‘attāh šəma‘ ’ĕlōhênū, ’el- təp̄illaṯ ‘aḇdəḵā wə’el- taḥănūnāw, wəhā’êr pāneḵā, ‘al- miqdāšəḵā haššāmêm; ləma‘an ’ăḏōnāy.
18haṭṭêh ’ĕlōhay ’āzənəḵā ūšămā‘ [piqḥāh ḵ] (pəqaḥ q) ‘êneḵā, ūrə’êh šōməmōṯênū, wəhā‘îr ’ăšer- niqrā šimḵā ‘ālehā; kî lō ‘al- ṣiḏqōṯênū, ’ănaḥnū mappîlîm taḥănūnênū ləp̄āneḵā, kî ‘al- raḥămeḵā hārabbîm.
19’ăḏōnāy šəmā‘āh ’ăḏōnāy səlāḥāh, ’ăḏōnāy haqăšîḇāh wa‘ăśêh ’al- tə’aḥar; ləma‘ănḵā ’ĕlōhay, kî- šimḵā niqrā, ‘al- ‘îrəḵā wə‘al- ‘ammeḵā.
20wə‘ōwḏ ’ănî məḏabbêr ūmiṯpallêl, ūmiṯwaddeh ḥaṭṭāṯî, wəḥaṭṭaṯ ‘ammî yiśrā’êl; ūmappîl təḥinnāṯî, lip̄nê Yahweh ’ĕlōhay, ‘al har- qōḏeš ’ĕlōhāy.
21wə‘ōwḏ ’ănî məḏabbêr battəp̄illāh; wəhā’îš gaḇrî’êl ’ăšer rā’îṯî ḇeḥāzōwn battəḥillāh mu‘āp̄ bî‘āp̄, nōḡêa‘ ’êlay, kə‘êṯ minḥaṯ- ‘āreḇ.
22wayyāḇen wayḏabbêr ‘immî; wayyōmar dānîyêl ‘attāh yāṣāṯî ləhaśkîləḵā ḇînāh.
23biṯḥillaṯ taḥănūneḵā yāṣā ḏāḇār, wa’ănî bāṯî ləhaggîḏ, kî ḥămūḏōwṯ ’āttāh; ūḇîn baddāḇār, wəhāḇên bammar’eh.
24šāḇu‘îm šiḇ‘îm neḥtaḵ ‘al- ‘amməḵā wə‘al- ‘îr qāḏšeḵā ləḵallê happeša‘ [ūlaḥtōm ḵ] (ūləhāṯêm q) [ḥaṭṭā’ōwṯ ḵ] (ḥaṭṭāṯ q) ūləḵappêr ‘āwōn, ūləhāḇî ṣeḏeq ‘ōlāmîm; wəlaḥtōm ḥāzōwn wənāḇî, wəlimšōaḥ qōḏeš qāḏāšîm.
25wəṯêḏa‘ wəṯaśkêl min- mōṣā ḏāḇār, ləhāšîḇ wəliḇnōwṯ yərūšālim ‘aḏ- māšîaḥ nāḡîḏ, šāḇu‘îm šiḇ‘āh; wəšāḇu‘îm šiššîm ūšənayim, tāšūḇ wəniḇnəṯāh rəḥōwḇ wəḥārūṣ, ūḇəṣōwq hā‘ittîm.
26wə’aḥărê haššāḇu‘îm šiššîm ūšənayim, yikkārêṯ māšîaḥ wə’ên lōw; wəhā‘îr wəhaqqōḏeš yašḥîṯ ‘am nāḡîḏ habbā wəqiṣṣōw ḇaššeṭep̄, wə‘aḏ qêṣ milḥāmāh, neḥĕreṣeṯ šōmêmōwṯ.
27wəhiḡbîr bərîṯ lārabbîm šāḇūa‘ ’eḥāḏ; waḥăṣî haššāḇūa‘ yašbîṯ zeḇaḥ ūminḥāh, wə‘al kənap̄ šiqqūṣîm məšōmêm, wə‘aḏ- kālāh wəneḥĕrāṣāh, tittaḵ ‘al- šōmêm. p̄