Druhá kniha Samuelova, 24. kapitola
2 Sam 24,1
A opät zahorel hnev Hospodinov na Izraela. Lebo satan naviedol Dávida na nich povediac: Idi, spočítaj Izraela i Júdu!
Znovu vzplanul Hospodinov hnev proti Izraelu a popudil Dávida proti nemu hovoriac: Choď, sčítaj Izrael a Júdu.
A Boží hnev sa zas rozpálil na Izraelitov. Ktosi pokúšal Dávida proti nim, keď mu hovoril: "Choď, spočítaj Izrael a Júdu!"
Hospodin sa znova rozhneval na Izrael. Naviedol proti nemu Dávida s výzvou: Choď sčítať Izrael a Júdu.
Hospodin znovu vzplanul hněvem proti Izraeli. „Jdi, sečti Izraele a Judu,“ podnítil proti nim Davida.
Hospodin znovu vzplanul proti Izraeli hněvem a podnítil Davida proti nim: „Jdi, sečti Izraele a Judu!“
wayyōsep̄ ’ap̄- Yahweh, laḥărōwṯ bəyiśrā’êl; wayyāseṯ ’eṯ- dāwiḏ bāhem lêmōr, lêḵ mənêh ’eṯ- yiśrā’êl wə’eṯ- yəhūḏāh.
2 Sam 24,2
Preto povedal kráľ Joábovi, veliteľovi vojska, ktorý bol u neho: Nože pochoď po všetkých pokoleniach Izraelových od Dána až po Béršebu a spočítajte ľud, aby som vedel počet ľudu.
Preto povedal kráľ Jóábovi a veliteľom vojska, ktorí boli s ním: Prejdite všetkými kmeňmi Izraela, od Dánu až po Beér-Šebu, a sčítajte ľud, aby som vedel jeho počet.
Preto kráľ povedal vojvodcovi Joabovi (a veliteľom vojska), ktorých mal: "Choďte po všetkých kmeňoch Izraela od Danu až po Bersabe a spočítajte ľud; chcem vedieť počet ľudu."
Kráľ prikázal Jóabovi, veliteľovi vojska, ktoré bolo s ním: Prejdi po všetkých kmeňoch Izraela od Dánu po Beér-Šebu, vykonajte sčítanie ľudu, aby som vedel, koľko ho je.
Král tedy řekl veliteli svého vojska Joábovi: „Obejdi všechny izraelské kmeny od Danu až po Beer-šebu. Sečtěte lid – chci znát jeho počet.“
Král poručil Jóabovi, veliteli vojska, který byl s ním: „Obejdi všechny izraelské kmeny od Danu až k Beer-šebě. Spočítejte lid, chci znát počet lidu.“
wayyōmer hammeleḵ ’el- yōw’āḇ śar- haḥayil ’ăšer- ’ittōw, šūṭ- nā bəḵāl šiḇṭê yiśrā’êl middān wə‘aḏ- bə’êr šeḇa‘, ūp̄iqḏū ’eṯ- hā‘ām; wəyāḏa‘tî, ’êṯ mispar hā‘ām. s
2 Sam 24,3
A Joáb povedal kráľovi: Ale nech pridá Hospodin, tvoj Bôh, k ľudu sto ráz toľko, koľko len koľvek ho je, a oči môjho pána kráľa nech to vidia. Ale prečo má môj pán kráľ záľubu v tejto veci?
Jóáb povedal kráľovi: Nech Hospodin, tvoj Boh, pridá ľudu stokrát toľko, koľko ho je, a nech to oči môjho pána a kráľa ešte uvidia. Ale prečo si to pán môj a kráľ tak žiada?
Ale Joab hovoril kráľovi: "Pán, tvoj Boh nech rozmnoží ľud sto ráz tak, ako ho je, a nech to oči môjho kráľovského Pána ešte uvidia! Ale, kráľovský pane, prečo chceš túto vec?"
Jóab však odvetil kráľovi: Nech Hospodin, tvoj Boh, rozmnoží ľud stonásobne, ako ho je, a môj pán a kráľ ho na vlastné oči uvidí. Ale prečo môj pán a kráľ tak nástojí na tom?
Joáb ale králi namítl: „Hospodin, tvůj Bůh, kéž rozmnoží lid před zraky mého pána a krále nastokrát! Proč bys ale dělal něco takového?“
Jóab králi namítl: „Nechť Hospodin, tvůj Bůh, zvětší lid, jak chce, třeba stokrát. Kéž na vlastní oči to král, můj pán, vidí. Ale proč král, můj pán, o to tak stojí?“
wayyōmer yōw’āḇ ’el- hammeleḵ, wəyōwsêp̄ Yahweh ’ĕlōheḵā ’el- hā‘ām kāhêm wəḵāhêm mê’āh p̄ə‘āmîm, wə‘ênê ’ăḏōnî- hammeleḵ rō’ōwṯ; waḏōnî hammeleḵ, lāmmāh ḥāp̄êṣ baddāḇār hazzeh.
2 Sam 24,4
Avšak slovo kráľovo bolo pevné voči Joábovi i proti iným veliteľom vojska. A tak vyšiel Joáb i velitelia vojska zpred kráľa, aby spočítali ľud, Izraela.
Ale kráľovo slovo voči Jóábovi a veliteľom vojska bolo rozhodné. Vtedy Jóáb a velitelia vojska vyšli od kráľa sčítať izraelský ľud.
Lenže kráľ trval na svojom rozkaze Joabovi a vojvodcom, a preto Joab a vojvodcovia odišli od kráľa sčítať izraelský ľud.
Kráľ však trval na svojom príkaze, ktorý dal Jóabovi a veliteľom vojska, a tak Jóab a velitelia vojska odišli od kráľa vykonať súpis izraelského ľudu.
Proti královskému slovu ale Joáb ani velitelé vojska nic nezmohli, a tak se od krále vydali sčítat lid Izraele.
Královo rozhodnutí bylo však pro Jóaba a velitele vojska nezvratné. Jóab s veliteli vojska vyšel od krále, aby sečetli ten lid, Izraele.
wayyeḥĕzaq dəḇar- hammeleḵ ’el- yōw’āḇ, wə‘al śārê heḥāyil; wayyêṣê yōw’āḇ wəśārê haḥayil lip̄nê hammeleḵ, lip̄qōḏ ’eṯ- hā‘ām ’eṯ- yiśrā’êl.
2 Sam 24,5
A prepraviac sa cez Jordán položili sa táborom v Aroere po pravej strane mesta, ktoré leží prostred doliny potoka Gádovho a pri Jazere.
Prešli cez Jordán a utáborili sa v Aróeri napravo od mesta, ktoré je v údolí smerom ku Gádu a Jaazeru.
Prešli cez Jordán a začali v Aroeri od miesta, ktoré je uprostred údolia smerom ku Gádu a Jázeru.
Prešli cez Jordán a utáborili sa v Aróeri, ktorý leží uprostred Gádskeho údolia smerom k Jázeru, južne od mesta.
Překročili Jordán a utábořili se poblíž Aroeru, v údolí jižně od města. Prošli Gád a pokračovali k Jaezeru.
Překročili Jordán a utábořili se v Aróeru, napravo od města, jež je uprostřed Gádského údolí, směrem k Jaezeru.
wayya‘aḇrū ’eṯ- hayyardên; wayyaḥănū ḇa‘ărōw‘êr, yəmîn hā‘îr ’ăšer bəṯōwḵ- hannaḥal haggāḏ wə’el- ya‘zêr.
2 Sam 24,6
Potom prišli do Gileáda a do zeme Tachtím-chodší, odkiaľ prišli do Dánjaana a naokolo k Sidonu.
Potom prišli do Gileádu a ku krajine Chetejcov, do Kádešu, odtiaľ šli do Dánu a z Dánu prišli do okolia Sidónu.
Prešli do Galaádu, do krajiny Hetejcov do Kadesu, prešli do Danu, Ijonu a obrátili sa k Sidonu.
Potom prišli do Gileádu, do krajiny Chetitov, do Kádešu, ďalej do Dán-Jaanu a do okolia Sidonu.
Přišli do Gileádu, do kraje Tachtim-chodši a dále do Dan-jaanu. Obešli Sidon
Pak přišli do Gileádu a do země Tachtím-chodší a přišli do Dan-jaanu a do okolí Sidónu.
wayyāḇō’ū haggil‘āḏāh, wə’el- ’ereṣ taḥtîm ḥāḏəšî; wayyāḇō’ū dānāh ya‘an, wəsāḇîḇ ’el- ṣîḏōwn.
2 Sam 24,7
A prišli k pevnosti Týru a do všetkých miest Hevejov a Kananejov a odtiaľ vyšli na juh do zeme Júdovej, do Bér-šeby.
Tak prišli až k pevnosti Týru a do všetkých chivejských a kanaánských miest; a ďalej k judskému Negebu, do Beér-Šeby.
Prišli k opevnenému Týru a všetkým mestám Hevejcov a Kanaánčanov, prišli k juhu Júdska do Bersabe.
Dostali sa k pevnosti Týru a k všetkým chivvijským a kanaánskym mestám. Napokon sa odobrali do judského Negevu, do Beér-Šeby.
a pokračovali k týrské pevnosti a ke všem hivejským a kanaánským městům, odkud se vydali na jih k judskému Negevu do Beer-šeby.
Přišli do pevnosti Sóru a do všech měst chivejských a kenaanských, pak šli na jih Judy k Beer-šebě.
wayyāḇō’ū miḇṣar- ṣōr, wəḵāl ‘ārê haḥiwwî wəhakkəna‘ănî; wayyêṣə’ū ’el- neḡeḇ yəhūḏāh bə’êr šāḇa‘.
2 Sam 24,8
A tak pochodili celú zem a prišli po deviatich mesiacoch a po dvadsiatich dňoch do Jeruzalema.
Tak pochodili celú krajinu a po deviatich mesiacoch a dvadsiatich dňoch sa vrátili do Jeruzalema.
Prešli cez celú krajinu a po deviatich mesiacoch a dvadsiatich dňoch prišli do Jeruzalema.
Tak pochodili celú krajinu a po deviatich mesiacoch a dvadsiatich dňoch sa vrátili do Jeruzalema.
Po devíti měsících a dvaceti dnech obešli celou zem a vrátili se do Jeruzaléma.
Obešli celou zemi a po uplynutí devíti měsíců a dvaceti dnů přišli do Jeruzaléma.
wayyāšuṭū bəḵāl hā’āreṣ; wayyāḇō’ū miqṣêh ṯiš‘āh ḥoḏāšîm wə‘eśrîm yōwm yərūšālim.
2 Sam 24,9
A Joáb oddal počet sčítania ľudu kráľovi. A bolo Izraela osemsto tisíc silných mužov, súcich tasiť mečom, a mužov Júdových bolo päťsto tisíc mužov.
A Jóáb odovzdal kráľovi súpis sčítaného ľudu. V Izraeli bolo osemstotisíc bojaschopných mužov, ktorí boli schopní tasiť meč. Judských mužov bolo päťstotisíc.
A Joab odovzdal kráľovi počet sčítaného ľudu. Izrael mal osemstotisíc bojovníkov, ktorí tasia meč, a Júdovcov bolo päťstotisíc mužov.
Jóab odovzdal kráľovi súpis sčítaného ľudu. Izrael mal osemstotisíc bojovníkov, schopných narábať s mečom a Júda mal päťstotisíc mužov.
Joáb předal králi seznam sečteného lidu: Izrael čítal 800 000 udatných mužů schopných boje. Judských mužů bylo 500 000.
Jóab králi odevzdal součet branného lidu: V Izraeli bylo osm set tisíc bojeschopných mužů, schopných tasit meč, a judských mužů bylo pět set tisíc.
wayyittên yōw’āḇ ’eṯ- mispar mip̄qaḏ- hā‘ām ’el- hammeleḵ; wattəhî yiśrā’êl šəmōneh mê’ōwṯ ’elep̄ ’îš- ḥayil šōlêp̄ ḥereḇ, wə’îš yəhūḏāh, ḥămêš- mê’ōwṯ ’elep̄ ’îš.
2 Sam 24,10
Ale potom, keď už bol spočítal ľud, bilo srdce Dávidovo jeho, Dávida. A Dávid povedal Hospodinovi: Zhrešil som veľmi, že som to urobil. A tak teraz, ó, Hospodine, prosím, odním neprávosť svojho služobníka, lebo som urobil veľmi bláznivo.
Keď Dávid sčítal ľud, mal výčitky svedomia. I povedal Hospodinovi: Veľmi som zhrešil, že som to urobil, teraz však, prosím, ó, Hospodine, odním neprávosť svojho služobníka, lebo som konal veľmi bláznivo.
Ale keď už spočítal ľud, bilo Dávidovi srdce. A Dávid hovoril Pánovi: "Veľmi som zhrešil tým, čo som urobil. Ale teraz, Pane, odpusť hriech svojho sluhu, lebo som konal veľmi hlúpo."
Po sčítaní ľudu mal však Dávid výčitky svedomia. Dávid povedal Hospodinovi: Svojím konaním som sa dopustil ťažkého hriechu. Teraz však prosím, Hospodin: Odpusť svojmu služobníkovi jeho vinu, lebo som konal veľmi nerozvážne.
Po tom sčítání lidu ale Davida začalo trápit svědomí. „Spáchal jsem veliký hřích!“ volal David k Hospodinu. „Prosím tě, Hospodine, odpusť vinu svého služebníka! Zachoval jsem se jako hrozný hlupák.“
Ale potom měl David výčitky svědomí, že dal lid sečíst. David volal k Hospodinu: „Velmi jsem zhřešil, že jsem to učinil. Nyní, Hospodine, sejmi prosím ze svého služebníka vinu; počínal jsem si jako velký pomatenec.“
wayyaḵ lêḇ- dāwiḏ ’ōṯōw, ’aḥărê- ḵên sāp̄ar ’eṯ- hā‘ām; s wayyōmer dāwiḏ ’el- Yahweh ḥāṭāṯî mə’ōḏ ’ăšer ‘āśîṯî, wə‘attāh Yahweh, ha‘ăḇer- nā ’eṯ- ‘ăwōn ‘aḇdəḵā, kî niskaltî mə’ōḏ.
2 Sam 24,11
A keď vstal Dávid ráno, stalo sa slovo Hospodinovo k prorokovi Gádovi, vidiacemu Dávidovmu, povediac:
Keď Dávid ráno vstal, prehovoril Hospodin k prorokovi Gádovi, Dávidovmu vidcovi:
Keď Dávid ráno vstal, Pán oslovil Dávidovho vidca proroka Gada:
Keď Dávid ráno vstal, oslovil Hospodin proroka Gáda, Dávidovho vidca:
Ráno, když David vstal, dostal Davidův vidoucí, prorok Gád, slovo Hospodinovo:
Ráno, když David vstal, stalo se slovo Hospodinovo k proroku Gádovi, Davidovu vidoucímu:
2 Sam 24,12
Iď a budeš hovoriť Dávidovi: Takto hovorí Hospodin: Troje ukladám na teba. Vyvoľ si jedno z nich, aby som ti ho učinil.
Choď a povedz Dávidovi: Takto hovorí Hospodin: Predkladám ti troje: Vyvoľ si jedno z nich, a to ti urobím.
"Choď a povedz Dávidovi: Toto hovorí Pán: Predkladám ti tri veci; vyber si z nich jednu, tú na teba dopustím."
Odkáž Dávidovi: Takto vraví Hospodin: Ja ti dávam tri možnosti, jednu z nich si vyber a tú ti splním.
„Jdi a promluv k Davidovi: Tak praví Hospodin – Nabízím ti trojí trest. Vyber si jeden a ten ti dám.“
„Jdi a promluv k Davidovi: Toto praví Hospodin: Předkládám ti trojí; jedno z toho si vyber a tak s tebou naložím.“
2 Sam 24,13
A tak prišiel Gád ku Dávidovi a oznámil mu a riekol mu: Či ti má prijsť sedem rokov hladu vo tvojej zemi, alebo či chceš za tri mesiace utekať pred svojimi protivníkmi, a on, protivník, aby ťa honil, a či aby bol za tri dni mor v tvojej zemi? Teraz si rozmysli a vidz, čo mám odpovedať tomu, ktorý ma poslal.
Keď Gád prišiel k Dávidovi, oznámil mu to a povedal: Či má nastať sedem rokov hladu v tvojej krajine? Alebo chceš tri mesiace utekať pred svojimi nepriateľmi, ktorí ťa budú prenasledovať? Alebo má byť za tri dni mor v tvojej krajine? Preto uváž a rozhodni, akú odpoveď mám dať Tomu, kto ma poslal.
Gad išiel k Dávidovi, oznámil mu to a povedal mu: "Má prísť na tvoju krajinu trojročný hlad? Alebo chceš tri mesiace utekať pred svojím nepriateľom, ktorý ťa bude prenasledovať? Alebo má byť v tvojej krajine tri dni mor? Teraz si rozmysli a uváž čo mám odpovedať tomu, ktorý ma poslal!"
Gád prišiel k Dávidovi a oznámil mu: Má nastať v tvojej krajine sedem rokov hladu? Alebo chceš tri mesiace utekať pred svojimi nepriateľmi, ktorí ťa budú prenasledovať? Alebo má byť v tvojej krajine tri dni mor? Dobre si teda rozváž, akú odpoveď mám dať tomu, ktorý ma poslal.
Gád tedy přišel k Davidovi a řekl mu: „Mají na tvou zem přijít tři roky hladu? Nebo chceš být tři měsíce pronásledován a prchat před nepřáteli? Anebo má být ve tvé zemi tři dny mor? Teď se rozmysli a uvaž, jak mám odpovědět Tomu, který mě posílá.“
Gád přišel k Davidovi a oznámil mu: „Má na tebe dolehnout sedm let hladu v tvé zemi? Nebo chceš tři měsíce utíkat před svými protivníky, kteří tě budou pronásledovat? Anebo má řádit ve tvé zemi po tři dny mor? Nuže tedy rozvaž, co mám vyřídit tomu, který mě poslal.“
wayyāḇō- ḡāḏ ’el- dāwiḏ wayyaggeḏ- lōw; wayyōmer lōw hăṯāḇōw ləḵā šeḇa‘ šānîm rā‘āḇ bə’arṣeḵā ’im- šəlōšāh ḥoḏāšîm nusḵā lip̄nê- ṣāreḵā wəhū rōḏəp̄eḵā, wə’im- hĕyōwṯ šəlōšeṯ yāmîm deḇer bə’arṣeḵā, ‘attāh da‘ ūrə’êh, māh- ’āšîḇ šōləḥî dāḇār. s
וַיָּבֹא־
גָ֥ד
אֶל־
דָּוִ֖ד
וַיַּגֶּד־
ל֑וֹ
וַיֹּ֣אמֶר
ל֡וֹ
הֲתָב֣וֹא
לְךָ֣
שֶֽׁבַע
שָׁנִ֣ים ׀
רָעָ֣ב ׀
בְּאַרְצֶ֡ךָ
אִם־
שְׁלֹשָׁ֣ה
חֳ֠דָשִׁים
נֻסְךָ֨
לִפְנֵֽי־
צָרֶ֜יךָ
וְה֣וּא
רֹדְפֶ֗ךָ
וְאִם־
הֱ֠יוֹת
שְׁלֹ֨שֶׁת
יָמִ֥ים
דֶּ֙בֶר֙
בְּאַרְצֶ֔ךָ
עַתָּה֙
דַּ֣ע
וּרְאֵ֔ה
מָה־
אָשִׁ֥יב
שֹׁלְחִ֖י
דָּבָֽר׃
ס
2 Sam 24,14
A Dávid povedal Gádovi: Úzko mi je veľmi. Nech upadneme, prosím, do ruky Hospodinovej, lebo jeho milosrdenstvo je mnohé a veľké, ale nech neupadnem do ruky človeka.
Dávid odpovedal Gádovi: Som vo veľkých úzkostiach! Ale nech padneme, prosím, radšej do Hospodinovej ruky, lebo Jeho milosrdenstvo je veľké; len nech nepadnem do ľudskej ruky.
Dávid povedal Gadovi: "Som vo veľkej úzkosti. No nech padneme do Pánovej ruky, lebo jeho milosrdenstvo je veľké! Ale do ruky človeka nech nepadnem."
Dávid povedal Gádovi: Som vo veľkých rozpakoch. Nech však radšej upadneme do ruky Hospodina, lebo jeho milosrdenstvo je veľké, len nech neupadnem do ruky človeka.
„Je mi tak úzko!“ odpověděl David Gádovi. „Raději ať padneme do rukou Hospodinových, neboť jeho slitování je nesmírné. Jen ať nepadnu do rukou lidem.“
David Gádovi odvětil: „Je mi velmi úzko. Nechť tedy prosím padneme do rukou Hospodinu, neboť jeho slitování je nesmírné, jen ať nepadnu do rukou lidských.“
2 Sam 24,15
A tak dal Hospodin mor na Izraela od rána až do uloženého času. A zomrelo z ľudu od Dána až po Bér-šebu sedemdesiat tisíc mužov.
Vtedy dopustil Hospodin na Izrael mor od toho rána až do určeného času, takže zomrelo z ľudu od Dánu až po Beér-Šebu sedemdesiattisíc mužov.
Tak Pán dopustil mor na Izrael od rána až po určený čas. Od Danu po Bersabe zomrelo z ľudu sedemdesiattisíc mužov.
Tak dopustil Hospodin na Izrael mor od toho rána po stanovený čas, takže z ľudu od Dánu po Beér-Šebu zahynulo sedemdesiattisíc mužov.
Hospodin tedy na Izrael dopustil mor od toho rána až do určeného času. Od Danu po Beer-šebu zemřelo z lidu 70 000 mužů.
Hospodin tedy dopustil na Izraele mor od toho jitra až do určeného času. I pomřelo z lidu od Danu až k Beer-šebě sedmdesát tisíc mužů.
wayyittên Yahweh deḇer bəyiśrā’êl, mêhabbōqer wə‘aḏ- ‘êṯ mōw‘êḏ; wayyāmāṯ min- hā‘ām, middān wə‘aḏ- bə’êr šeḇa‘, šiḇ‘îm ’elep̄ ’îš.
2 Sam 24,16
A keď vystrel anjel svoju ruku na Jeruzalem, aby ho hubil, ľutoval Hospodin toho zlého a riekol anjelovi, ktorý hubil medzi ľudom: Dosť je! Teraz už spusti svoju ruku. A anjel Hospodinov bol pri humne Aravnu Jebuzejského.
Keď anjel vystrel ruku proti Jeruzalemu, aby ho hubil, ľúto bolo Hospodinovi toho zla a riekol anjelovi, ktorý hubil ľud: Dosť už, stiahni ruku! Hospodinov anjel bol práve pri humne Aravnu Jebúsejského.
Pán poslal anjela do Jeruzalema, aby ho zničil. Ale Pán sa zľutoval nad nešťastím a povedal anjelovi, ktorý hubil ľud: "Dosť už! Teraz už spusť ruku!" Pánov anjel bol práve pri humne Jebuzejca Areunu.
Keď anjel vystrel ruku na Jeruzalem, aby ho nivočil, uľútilo sa Hospodinovi tej skazy a anjelovi, ktorý pustošil ľud, prikázal: Prestaň! Odtiahni ruku! Hospodinov anjel bol práve pri humne Jebúseja Aravnu.
Když pak anděl vztáhl ruku, aby hubil Jeruzalém, Hospodina nad tím neštěstím pojala lítost a řekl andělovi hubícímu lid: „Dost už, zadrž!“ Hospodinův anděl byl právě u mlatu Aravny Jebusejského.
Pak vztáhl anděl svou ruku nad Jeruzalém, aby v něm šířil zkázu. Ale Hospodina pojala nad tím zlem lítost. I řekl andělu, jenž šířil mezi lidem zkázu: „Dost, již přestaň.“ Hospodinův anděl byl právě u humna Aravny Jebúsejského.
wayyišlaḥ yāḏōw hammal’āḵ yərūšālim ləšaḥăṯāh wayyinnāḥem Yahweh ’el- hārā‘āh, wayyōmer lammal’āḵ hammašḥîṯ bā‘ām raḇ, ‘attāh herep̄ yāḏeḵā; ūmal’aḵ Yahweh hāyāh, ‘im- gōren [hā’ōwrnāh ḵ] (hā’ărawnāh q) hayḇusî. s
2 Sam 24,17
A Dávid povedal Hospodinovi, keď uvidel anjela, ktorý bil medzi ľudom, a riekol: Hľa, ja som zhrešil a ja som sa dopustil neprávosti, ale tieto ovce, čo že tie urobily?! Nech je, prosím, tvoja ruka proti mne a proti domu môjho otca.
Dávid povedal Hospodinovi, keď uvidel anjela, ako bije ľud: Len ja som zhrešil, ja som sa previnil, ale tieto ovce, čo tie urobili? Prosím, nech Tvoja ruka postihne mňa a dom môjho otca.
Keď Dávid videl anjela, ktorý hubil ľud, povedal: "Hľa ja som zhrešil, ja som spáchal zlo! Ale tieto ovečky čože urobili? Nech je tvoja ruka proti mne a proti domu môjho otca!"
Keď Dávid videl anjela, ako bije ľud, povedal Hospodinovi: Ja som zhrešil a sám som sa previnil. Čo však vykonalo toto stádo? Prosím, nech tvoja ruka zasiahne mňa a moju rodinu.
Když David viděl, jak anděl pobíjí lid, řekl Hospodinu: „To přece já jsem zhřešil, to já jsem se provinil! Co ale provedly tyto ovečky? Ať tvá ruka dolehne na mě a na mou rodinu!“
Když David uviděl anděla bijícího lid, pravil Hospodinu: „Hle, já jsem zhřešil a já jsem se provinil; co však učinily tyto ovce? Buď tedy tvá ruka proti mně a proti domu mého otce!“
wayyōmer dāwiḏ ’el- Yahweh bir’ōṯōw ’eṯ- hammal’āḵ hammakkeh ḇā‘ām, wayyōmer hinnêh ’ānōḵî ḥāṭāṯî wə’ānōḵî he‘ĕwêṯî, wə’êlleh haṣṣōn meh ‘āśū; təhî nā yāḏəḵā bî ūḇəḇêṯ ’āḇî. p̄
2 Sam 24,18
A Gád prišiel k Dávidovi toho dňa a riekol mu: Iď hore a postav Hospodinovi oltár na humne Aravnu Jebuzejského.
V ten deň prišiel Gád k Dávidovi a povedal mu: Choď hore, postav Hospodinovi oltár v humne Aravnu Jebúsejského.
V ten deň prišiel k Dávidovi Gad a povedal mu: "Choď, postav Pánovi oltár na humne Jebuzejca Areunu!"
V ten deň prišiel Gád k Dávidovi a povedal mu: Vystúp hore a postav na humne Jebúseja Aravnu oltár Hospodinovi.
Ještě téhož dne k Davidovi přišel Gád se slovy: „Jdi a postav Hospodinu oltář na mlatu Aravny Jebusejského.“
Téhož dne přišel Gád opět k Davidovi a řekl mu: „Vystup a postav Hospodinu na humně Aravny Jebúsejského oltář.“
wayyāḇō- ḡāḏ ’el- dāwiḏ bayyōwm hahū; wayyōmer lōw, ‘ălêh hāqêm Yahweh mizbêaḥ, bəḡōren [’ārānəyāh ḵ] (’ărawnāh q) hayḇusî.
2 Sam 24,19
A tak odišiel Dávid hore podľa slova Gádovho, tak, ako prikázal Hospodin.
Dávid šiel na Gádovo slovo podľa Hospodinovho rozkazu.
Dávid išiel podľa Gadovho slova, ako rozkázal Pán.
Dávid teda šiel podľa slova Gádovho, ako prikázal Hospodin.
David tedy poslechl Gádovo slovo a šel, jak Hospodin přikázal.
David vystoupil podle Gádova slova, jak Hospodin přikázal.
2 Sam 24,20
A Aravna hľadiac z domu videl kráľa a jeho služobníkov, že idú k nemu, a preto vyšiel Aravna a poklonil sa kráľovi svojou tvárou k zemi.
Vtom sa Aravná pozrel z domu a videl, že kráľ a jeho služobníci idú k nemu; nato Aravná vyšiel a poklonil sa kráľovi tvárou až po zem.
Vtom sa Areuna pozrel a videl, že k nemu ide kráľ a jeho sluhovia. Areuna v šiel von a poklonil sa kráľovi tvárou až po zem.
Aravna sa zahľadel a uvidel, že k nemu prichádza kráľ so svojimi služobníkmi. Aravna vyšiel a kráľovi sa poklonil tvárou po zem.
Aravna vyhlédl ven, a když uviděl, že k němu míří král se svou družinou, vyšel z domu a poklonil se králi až k zemi.
Aravna vyhlížel a spatřil krále s jeho služebníky, že jdou k němu. I vyšel Aravna a poklonil se králi tváří k zemi.
wayyašqêp̄ ’ărawnāh, wayyar ’eṯ- hammeleḵ wə’eṯ- ‘ăḇāḏāw, ‘ōḇərîm ‘ālāw; wayyêṣê ’ărawnāh, wayyištaḥū lammeleḵ ’appāw ’ārəṣāh.
2 Sam 24,21
Aravna povedal: Prečo prišiel môj pán kráľ k svojmu služobníkovi? A Dávid riekol: Kúpiť od teba humno a postaviť na ňom Hospodinovi oltár, aby bola zastavená rana a sňatá s ľudu.
Aravná sa pýtal: Prečo prichádza pán, môj kráľ, k tvojmu služobníkovi? Dávid odpovedal: Kúpiť od teba humno a postaviť oltár Hospodinovi, aby sa rana odvrátila od ľudu.
Areuna sa opýtal: "Prečo prichádza môj kráľovský pán k svojmu sluhovi?" Dávid odpovedal: "Aby som kúpil od teba humno. Chcem postaviť Pánovi oltár, aby sa rana vzdialila od ľudu."
Spýtal sa: Prečo prichádza kráľ, môj pán, k svojmu služobníkovi? Dávid odvetil: Chcem kúpiť od teba humno a postaviť Hospodinovi oltár, aby sa od ľudu odvrátila pohroma.
„Proč můj pán a král přichází za svým služebníkem?“ zeptal se Aravna.„Chci od tebe koupit ten mlat,“ odpověděl David. „Postavím na něm oltář Hospodinu, aby se ta rána mezi lidem zastavila.“
Aravna pravil: „Proč přicházíš, králi, můj pane, k svému otroku?“ David odpověděl: „Abych od tebe koupil humno k vybudování oltáře Hospodinu; zde byla od lidu odvrácena pohroma.“
wayyōmer ’ărawnāh, maddūa‘ bā ’ăḏōnî- hammeleḵ ’el- ‘aḇdōw; wayyōmer dāwiḏ liqnōwṯ mê‘imməḵā ’eṯ- haggōren, liḇnōwṯ mizbêaḥ Yahweh, wəṯê‘āṣar hammaggêp̄āh mê‘al hā‘ām.
2 Sam 24,22
A Aravna povedal Dávidovi: Nech vezme a nech obetuje môj pán kráľ to, čo sa mu vidí za dobré. Vidz, tu voly na zápalnú obeť a mlatidlá a správa pre voly na drevo.
Aravná povedal Dávidovi: Nech môj pán, kráľ, vezme a obetuje, čo uzná za dobré. Hľa, voly k spaľovanej obeti, mlátiace cepy a volské jarmá na palivo!
Areuna povedal Dávidovi: " Nech kráľ vezme a nech obetuje, čo uzná za dobré. Pozri, voly, mláťačka, jarmá volov na drevo!
Aravna povedal Dávidovi: Nech si ho môj pán a kráľ vezme a obetuje, ako sa mu páči. Pozri sa, je tu dobytok na spaľovanú obetu, mlátiace smyky a dobytčie jarmá na palivo.
Aravna mu řekl: „Jen ať si můj královský pán vezme a obětuje, co se mu zlíbí. Zde je skot k oběti a zde smyky a jha na dříví.
Aravna pravil Davidovi: „Nechť král, můj pán, vezme a obětuje, co uzná za dobré. Tu je dobytek k zápalné oběti a jako dříví smyky a dobytčí jha.“
wayyōmer ’ărawnāh ’el- dāwiḏ, yiqqaḥ wəya‘al ’ăḏōnî hammeleḵ haṭṭōwḇ [bə‘aynōw ḵ] (bə‘ênāw; q) rə’êh habbāqār lā‘ōlāh, wəhammōriggîm ūḵəlê habbāqār lā‘êṣîm.
2 Sam 24,23
To všetko dával kráľ Aravna kráľovi. A Aravna povedal kráľovi: Hospodin, tvoj Bôh, nech si ťa obľúbi!
Ó, kráľ, toto všetko dáva Aravná kráľovi. Aravná hovoril ďalej kráľovi: Nech má Hospodin, tvoj Boh, v tebe zaľúbenie.
To všetko dáva, kráľu, Areuna kráľovi." Areuna ešte povedal kráľovi: "Pán, tvoj Boh, nech ti je milostivý!"
Ó kráľ! Toto všetko ti ponúka Aravna. Kráľovi ešte povedal: Nech má v tebe Hospodin, tvoj Boh, zaľúbenie.
To vše dává Aravna králi.“ A dodal: „Kéž Hospodin, tvůj Bůh, ráčí přijmout tvoji oběť.“
To vše dával král Aravna králi. Aravna ještě králi řekl: „Kéž má v tobě Hospodin, tvůj Bůh, zalíbení.“
hakkōl, nāṯan ’ărawnāh hammeleḵ lammeleḵ; s wayyōmer ’ărawnāh ’el- hammeleḵ, Yahweh ’ĕlōheḵā yirṣeḵā.
2 Sam 24,24
Ale kráľ riekol Aravnovi: Nie, ale iba kúpim od teba a zaplatím a nebudem obetovať Hospodinovi, svojmu Bohu, zápalných obetí, daných darom. A tak kúpil Dávid humno i voly za päťdesiat šeklov striebra.
Ale kráľ odpovedal Aravnovi: Nie tak; ale chcem to kúpiť od teba za primeranú cenu; nechcem predsa obetovať Hospodinovi, svojmu Bohu, obete, ktoré som dostal zadarmo. Vtedy kúpil Dávid humno a voly za päťdesiat šekelov striebra.
Kráľ odpovedal Areunovi: "Nie, chcem to od teba kúpiť za peniaze. Neobetujem predsa Pánovi, svojmu Bohu, celopaly zadarmo!" Potom Dávid kúpil humno a voly za päťdesiat šeklov striebra.
Kráľ však Aravnovi povedal: To nie! Chcem ho od teba kúpiť a riadne zaplatiť. Nemôžem prinášať Hospodinovi, svojmu Bohu, spaľované obety, ktoré ma nič nestáli. Dávid kúpil to humno i ten dobytok za päťdesiat šekelov striebra.
„To ne,“ odpověděl král Aravnovi. „Koupím to od tebe za plnou cenu. Přece Hospodinu, svému Bohu, nepřinesu oběť, která je zadarmo.“A tak David koupil ten mlat i ten skot za 50 šekelů stříbra.
Král Aravnovi odvětil: „Nikoli, odkoupím to od tebe za kupní cenu. Hospodinu, svému Bohu, nemohu obětovat zápalné oběti darované.“ David tedy koupil to humno i ten skot za padesát šekelů stříbra.
wayyōmer hammeleḵ ’el- ’ărawnāh, lō kî- qānōw ’eqneh mê’ōwṯḵā bimḥîr, wəlō ’a‘ăleh Yahweh ’ĕlōhay ‘ōlōwṯ ḥinnām; wayyiqen dāwiḏ ’eṯ- haggōren wə’eṯ- habbāqār, bəḵesep̄ šəqālîm ḥămiššîm.
2 Sam 24,25
A Dávid tam postavil Hospodinovi oltár a obetoval zápalné obeti i pokojné obeti. A Hospodin sa dal uprosiť zemi, a zastavená bola rana a sňatá s Izraela.
Potom tam Dávid postavil Hospodinovi oltár a obetoval spaľované obete a obete spoločenstva. Nakoniec sa Hospodin zmiloval nad krajinou a scelila sa rana nad Izraelom.
Dávid tam postavil Pánovi oltár a obetoval celopaly a pokojné obety. Vtedy sa Pán zmiloval nad krajinou a nákaza sa vzdialila od ľudu.
Dávid tam postavil oltár Hospodinovi a priniesol mu spaľované obety i obety spoločenstva. Potom sa Hospodin zmiloval nad krajinou a pohroma sa od Izraelitov odvrátila.
Potom tam postavil oltář Hospodinu a přinesl zápalné i pokojné oběti. Hospodin vyslyšel modlitby za zemi, a tak se ta rána od Izraele odvrátila.
I vybudoval tam David Hospodinu oltář a obětoval zápalné a pokojné oběti. Hospodin prosby za zemi přijal a pohroma byla od Izraele odvrácena.
wayyiḇen šām dāwiḏ mizbêaḥ Yahweh, wayya‘al ‘ōlōwṯ ūšəlāmîm; wayyê‘āṯêr Yahweh lā’āreṣ, wattê‘āṣar hammaggêp̄āh mê‘al yiśrā’êl.
1A opät zahorel hnev Hospodinov na Izraela. Lebo satan naviedol Dávida na nich povediac: Idi, spočítaj Izraela i Júdu!
2Preto povedal kráľ Joábovi, veliteľovi vojska, ktorý bol u neho: Nože pochoď po všetkých pokoleniach Izraelových od Dána až po Béršebu a spočítajte ľud, aby som vedel počet ľudu.
3A Joáb povedal kráľovi: Ale nech pridá Hospodin, tvoj Bôh, k ľudu sto ráz toľko, koľko len koľvek ho je, a oči môjho pána kráľa nech to vidia. Ale prečo má môj pán kráľ záľubu v tejto veci?
4Avšak slovo kráľovo bolo pevné voči Joábovi i proti iným veliteľom vojska. A tak vyšiel Joáb i velitelia vojska zpred kráľa, aby spočítali ľud, Izraela.
5A prepraviac sa cez Jordán položili sa táborom v Aroere po pravej strane mesta, ktoré leží prostred doliny potoka Gádovho a pri Jazere.
6Potom prišli do Gileáda a do zeme Tachtím-chodší, odkiaľ prišli do Dánjaana a naokolo k Sidonu.
7A prišli k pevnosti Týru a do všetkých miest Hevejov a Kananejov a odtiaľ vyšli na juh do zeme Júdovej, do Bér-šeby.
8A tak pochodili celú zem a prišli po deviatich mesiacoch a po dvadsiatich dňoch do Jeruzalema.
9A Joáb oddal počet sčítania ľudu kráľovi. A bolo Izraela osemsto tisíc silných mužov, súcich tasiť mečom, a mužov Júdových bolo päťsto tisíc mužov.
10Ale potom, keď už bol spočítal ľud, bilo srdce Dávidovo jeho, Dávida. A Dávid povedal Hospodinovi: Zhrešil som veľmi, že som to urobil. A tak teraz, ó, Hospodine, prosím, odním neprávosť svojho služobníka, lebo som urobil veľmi bláznivo.
11A keď vstal Dávid ráno, stalo sa slovo Hospodinovo k prorokovi Gádovi, vidiacemu Dávidovmu, povediac:
12Iď a budeš hovoriť Dávidovi: Takto hovorí Hospodin: Troje ukladám na teba. Vyvoľ si jedno z nich, aby som ti ho učinil.
13A tak prišiel Gád ku Dávidovi a oznámil mu a riekol mu: Či ti má prijsť sedem rokov hladu vo tvojej zemi, alebo či chceš za tri mesiace utekať pred svojimi protivníkmi, a on, protivník, aby ťa honil, a či aby bol za tri dni mor v tvojej zemi? Teraz si rozmysli a vidz, čo mám odpovedať tomu, ktorý ma poslal.
14A Dávid povedal Gádovi: Úzko mi je veľmi. Nech upadneme, prosím, do ruky Hospodinovej, lebo jeho milosrdenstvo je mnohé a veľké, ale nech neupadnem do ruky človeka.
15A tak dal Hospodin mor na Izraela od rána až do uloženého času. A zomrelo z ľudu od Dána až po Bér-šebu sedemdesiat tisíc mužov.
16A keď vystrel anjel svoju ruku na Jeruzalem, aby ho hubil, ľutoval Hospodin toho zlého a riekol anjelovi, ktorý hubil medzi ľudom: Dosť je! Teraz už spusti svoju ruku. A anjel Hospodinov bol pri humne Aravnu Jebuzejského.
17A Dávid povedal Hospodinovi, keď uvidel anjela, ktorý bil medzi ľudom, a riekol: Hľa, ja som zhrešil a ja som sa dopustil neprávosti, ale tieto ovce, čo že tie urobily?! Nech je, prosím, tvoja ruka proti mne a proti domu môjho otca.
18A Gád prišiel k Dávidovi toho dňa a riekol mu: Iď hore a postav Hospodinovi oltár na humne Aravnu Jebuzejského.
19A tak odišiel Dávid hore podľa slova Gádovho, tak, ako prikázal Hospodin.
20A Aravna hľadiac z domu videl kráľa a jeho služobníkov, že idú k nemu, a preto vyšiel Aravna a poklonil sa kráľovi svojou tvárou k zemi.
21Aravna povedal: Prečo prišiel môj pán kráľ k svojmu služobníkovi? A Dávid riekol: Kúpiť od teba humno a postaviť na ňom Hospodinovi oltár, aby bola zastavená rana a sňatá s ľudu.
22A Aravna povedal Dávidovi: Nech vezme a nech obetuje môj pán kráľ to, čo sa mu vidí za dobré. Vidz, tu voly na zápalnú obeť a mlatidlá a správa pre voly na drevo.
23To všetko dával kráľ Aravna kráľovi. A Aravna povedal kráľovi: Hospodin, tvoj Bôh, nech si ťa obľúbi!
24Ale kráľ riekol Aravnovi: Nie, ale iba kúpim od teba a zaplatím a nebudem obetovať Hospodinovi, svojmu Bohu, zápalných obetí, daných darom. A tak kúpil Dávid humno i voly za päťdesiat šeklov striebra.
25A Dávid tam postavil Hospodinovi oltár a obetoval zápalné obeti i pokojné obeti. A Hospodin sa dal uprosiť zemi, a zastavená bola rana a sňatá s Izraela.
1Znovu vzplanul Hospodinov hnev proti Izraelu a popudil Dávida proti nemu hovoriac: Choď, sčítaj Izrael a Júdu.
2Preto povedal kráľ Jóábovi a veliteľom vojska, ktorí boli s ním: Prejdite všetkými kmeňmi Izraela, od Dánu až po Beér-Šebu, a sčítajte ľud, aby som vedel jeho počet.
3Jóáb povedal kráľovi: Nech Hospodin, tvoj Boh, pridá ľudu stokrát toľko, koľko ho je, a nech to oči môjho pána a kráľa ešte uvidia. Ale prečo si to pán môj a kráľ tak žiada?
4Ale kráľovo slovo voči Jóábovi a veliteľom vojska bolo rozhodné. Vtedy Jóáb a velitelia vojska vyšli od kráľa sčítať izraelský ľud.
5Prešli cez Jordán a utáborili sa v Aróeri napravo od mesta, ktoré je v údolí smerom ku Gádu a Jaazeru.
6Potom prišli do Gileádu a ku krajine Chetejcov, do Kádešu, odtiaľ šli do Dánu a z Dánu prišli do okolia Sidónu.
7Tak prišli až k pevnosti Týru a do všetkých chivejských a kanaánských miest; a ďalej k judskému Negebu, do Beér-Šeby.
8Tak pochodili celú krajinu a po deviatich mesiacoch a dvadsiatich dňoch sa vrátili do Jeruzalema.
9A Jóáb odovzdal kráľovi súpis sčítaného ľudu. V Izraeli bolo osemstotisíc bojaschopných mužov, ktorí boli schopní tasiť meč. Judských mužov bolo päťstotisíc.
10Keď Dávid sčítal ľud, mal výčitky svedomia. I povedal Hospodinovi: Veľmi som zhrešil, že som to urobil, teraz však, prosím, ó, Hospodine, odním neprávosť svojho služobníka, lebo som konal veľmi bláznivo.
11Keď Dávid ráno vstal, prehovoril Hospodin k prorokovi Gádovi, Dávidovmu vidcovi:
12Choď a povedz Dávidovi: Takto hovorí Hospodin: Predkladám ti troje: Vyvoľ si jedno z nich, a to ti urobím.
13Keď Gád prišiel k Dávidovi, oznámil mu to a povedal: Či má nastať sedem rokov hladu v tvojej krajine? Alebo chceš tri mesiace utekať pred svojimi nepriateľmi, ktorí ťa budú prenasledovať? Alebo má byť za tri dni mor v tvojej krajine? Preto uváž a rozhodni, akú odpoveď mám dať Tomu, kto ma poslal.
14Dávid odpovedal Gádovi: Som vo veľkých úzkostiach! Ale nech padneme, prosím, radšej do Hospodinovej ruky, lebo Jeho milosrdenstvo je veľké; len nech nepadnem do ľudskej ruky.
15Vtedy dopustil Hospodin na Izrael mor od toho rána až do určeného času, takže zomrelo z ľudu od Dánu až po Beér-Šebu sedemdesiattisíc mužov.
16Keď anjel vystrel ruku proti Jeruzalemu, aby ho hubil, ľúto bolo Hospodinovi toho zla a riekol anjelovi, ktorý hubil ľud: Dosť už, stiahni ruku! Hospodinov anjel bol práve pri humne Aravnu Jebúsejského.
17Dávid povedal Hospodinovi, keď uvidel anjela, ako bije ľud: Len ja som zhrešil, ja som sa previnil, ale tieto ovce, čo tie urobili? Prosím, nech Tvoja ruka postihne mňa a dom môjho otca.
18V ten deň prišiel Gád k Dávidovi a povedal mu: Choď hore, postav Hospodinovi oltár v humne Aravnu Jebúsejského.
19Dávid šiel na Gádovo slovo podľa Hospodinovho rozkazu.
20Vtom sa Aravná pozrel z domu a videl, že kráľ a jeho služobníci idú k nemu; nato Aravná vyšiel a poklonil sa kráľovi tvárou až po zem.
21Aravná sa pýtal: Prečo prichádza pán, môj kráľ, k tvojmu služobníkovi? Dávid odpovedal: Kúpiť od teba humno a postaviť oltár Hospodinovi, aby sa rana odvrátila od ľudu.
22Aravná povedal Dávidovi: Nech môj pán, kráľ, vezme a obetuje, čo uzná za dobré. Hľa, voly k spaľovanej obeti, mlátiace cepy a volské jarmá na palivo!
23Ó, kráľ, toto všetko dáva Aravná kráľovi. Aravná hovoril ďalej kráľovi: Nech má Hospodin, tvoj Boh, v tebe zaľúbenie.
24Ale kráľ odpovedal Aravnovi: Nie tak; ale chcem to kúpiť od teba za primeranú cenu; nechcem predsa obetovať Hospodinovi, svojmu Bohu, obete, ktoré som dostal zadarmo. Vtedy kúpil Dávid humno a voly za päťdesiat šekelov striebra.
25Potom tam Dávid postavil Hospodinovi oltár a obetoval spaľované obete a obete spoločenstva. Nakoniec sa Hospodin zmiloval nad krajinou a scelila sa rana nad Izraelom.
1A Boží hnev sa zas rozpálil na Izraelitov. Ktosi pokúšal Dávida proti nim, keď mu hovoril: "Choď, spočítaj Izrael a Júdu!"
2Preto kráľ povedal vojvodcovi Joabovi (a veliteľom vojska), ktorých mal: "Choďte po všetkých kmeňoch Izraela od Danu až po Bersabe a spočítajte ľud; chcem vedieť počet ľudu."
3Ale Joab hovoril kráľovi: "Pán, tvoj Boh nech rozmnoží ľud sto ráz tak, ako ho je, a nech to oči môjho kráľovského Pána ešte uvidia! Ale, kráľovský pane, prečo chceš túto vec?"
4Lenže kráľ trval na svojom rozkaze Joabovi a vojvodcom, a preto Joab a vojvodcovia odišli od kráľa sčítať izraelský ľud.
5Prešli cez Jordán a začali v Aroeri od miesta, ktoré je uprostred údolia smerom ku Gádu a Jázeru.
6Prešli do Galaádu, do krajiny Hetejcov do Kadesu, prešli do Danu, Ijonu a obrátili sa k Sidonu.
7Prišli k opevnenému Týru a všetkým mestám Hevejcov a Kanaánčanov, prišli k juhu Júdska do Bersabe.
8Prešli cez celú krajinu a po deviatich mesiacoch a dvadsiatich dňoch prišli do Jeruzalema.
9A Joab odovzdal kráľovi počet sčítaného ľudu. Izrael mal osemstotisíc bojovníkov, ktorí tasia meč, a Júdovcov bolo päťstotisíc mužov.
10Ale keď už spočítal ľud, bilo Dávidovi srdce. A Dávid hovoril Pánovi: "Veľmi som zhrešil tým, čo som urobil. Ale teraz, Pane, odpusť hriech svojho sluhu, lebo som konal veľmi hlúpo."
11Keď Dávid ráno vstal, Pán oslovil Dávidovho vidca proroka Gada:
12"Choď a povedz Dávidovi: Toto hovorí Pán: Predkladám ti tri veci; vyber si z nich jednu, tú na teba dopustím."
13Gad išiel k Dávidovi, oznámil mu to a povedal mu: "Má prísť na tvoju krajinu trojročný hlad? Alebo chceš tri mesiace utekať pred svojím nepriateľom, ktorý ťa bude prenasledovať? Alebo má byť v tvojej krajine tri dni mor? Teraz si rozmysli a uváž čo mám odpovedať tomu, ktorý ma poslal!"
14Dávid povedal Gadovi: "Som vo veľkej úzkosti. No nech padneme do Pánovej ruky, lebo jeho milosrdenstvo je veľké! Ale do ruky človeka nech nepadnem."
15Tak Pán dopustil mor na Izrael od rána až po určený čas. Od Danu po Bersabe zomrelo z ľudu sedemdesiattisíc mužov.
16Pán poslal anjela do Jeruzalema, aby ho zničil. Ale Pán sa zľutoval nad nešťastím a povedal anjelovi, ktorý hubil ľud: "Dosť už! Teraz už spusť ruku!" Pánov anjel bol práve pri humne Jebuzejca Areunu.
17Keď Dávid videl anjela, ktorý hubil ľud, povedal: "Hľa ja som zhrešil, ja som spáchal zlo! Ale tieto ovečky čože urobili? Nech je tvoja ruka proti mne a proti domu môjho otca!"
18V ten deň prišiel k Dávidovi Gad a povedal mu: "Choď, postav Pánovi oltár na humne Jebuzejca Areunu!"
19Dávid išiel podľa Gadovho slova, ako rozkázal Pán.
20Vtom sa Areuna pozrel a videl, že k nemu ide kráľ a jeho sluhovia. Areuna v šiel von a poklonil sa kráľovi tvárou až po zem.
21Areuna sa opýtal: "Prečo prichádza môj kráľovský pán k svojmu sluhovi?" Dávid odpovedal: "Aby som kúpil od teba humno. Chcem postaviť Pánovi oltár, aby sa rana vzdialila od ľudu."
22Areuna povedal Dávidovi: " Nech kráľ vezme a nech obetuje, čo uzná za dobré. Pozri, voly, mláťačka, jarmá volov na drevo!
23To všetko dáva, kráľu, Areuna kráľovi." Areuna ešte povedal kráľovi: "Pán, tvoj Boh, nech ti je milostivý!"
24Kráľ odpovedal Areunovi: "Nie, chcem to od teba kúpiť za peniaze. Neobetujem predsa Pánovi, svojmu Bohu, celopaly zadarmo!" Potom Dávid kúpil humno a voly za päťdesiat šeklov striebra.
25Dávid tam postavil Pánovi oltár a obetoval celopaly a pokojné obety. Vtedy sa Pán zmiloval nad krajinou a nákaza sa vzdialila od ľudu.
1Hospodin sa znova rozhneval na Izrael. Naviedol proti nemu Dávida s výzvou: Choď sčítať Izrael a Júdu.
2Kráľ prikázal Jóabovi, veliteľovi vojska, ktoré bolo s ním: Prejdi po všetkých kmeňoch Izraela od Dánu po Beér-Šebu, vykonajte sčítanie ľudu, aby som vedel, koľko ho je.
3Jóab však odvetil kráľovi: Nech Hospodin, tvoj Boh, rozmnoží ľud stonásobne, ako ho je, a môj pán a kráľ ho na vlastné oči uvidí. Ale prečo môj pán a kráľ tak nástojí na tom?
4Kráľ však trval na svojom príkaze, ktorý dal Jóabovi a veliteľom vojska, a tak Jóab a velitelia vojska odišli od kráľa vykonať súpis izraelského ľudu.
5Prešli cez Jordán a utáborili sa v Aróeri, ktorý leží uprostred Gádskeho údolia smerom k Jázeru, južne od mesta.
6Potom prišli do Gileádu, do krajiny Chetitov, do Kádešu, ďalej do Dán-Jaanu a do okolia Sidonu.
7Dostali sa k pevnosti Týru a k všetkým chivvijským a kanaánskym mestám. Napokon sa odobrali do judského Negevu, do Beér-Šeby.
8Tak pochodili celú krajinu a po deviatich mesiacoch a dvadsiatich dňoch sa vrátili do Jeruzalema.
9Jóab odovzdal kráľovi súpis sčítaného ľudu. Izrael mal osemstotisíc bojovníkov, schopných narábať s mečom a Júda mal päťstotisíc mužov.
10Po sčítaní ľudu mal však Dávid výčitky svedomia. Dávid povedal Hospodinovi: Svojím konaním som sa dopustil ťažkého hriechu. Teraz však prosím, Hospodin: Odpusť svojmu služobníkovi jeho vinu, lebo som konal veľmi nerozvážne.
11Keď Dávid ráno vstal, oslovil Hospodin proroka Gáda, Dávidovho vidca:
12Odkáž Dávidovi: Takto vraví Hospodin: Ja ti dávam tri možnosti, jednu z nich si vyber a tú ti splním.
13Gád prišiel k Dávidovi a oznámil mu: Má nastať v tvojej krajine sedem rokov hladu? Alebo chceš tri mesiace utekať pred svojimi nepriateľmi, ktorí ťa budú prenasledovať? Alebo má byť v tvojej krajine tri dni mor? Dobre si teda rozváž, akú odpoveď mám dať tomu, ktorý ma poslal.
14Dávid povedal Gádovi: Som vo veľkých rozpakoch. Nech však radšej upadneme do ruky Hospodina, lebo jeho milosrdenstvo je veľké, len nech neupadnem do ruky človeka.
15Tak dopustil Hospodin na Izrael mor od toho rána po stanovený čas, takže z ľudu od Dánu po Beér-Šebu zahynulo sedemdesiattisíc mužov.
16Keď anjel vystrel ruku na Jeruzalem, aby ho nivočil, uľútilo sa Hospodinovi tej skazy a anjelovi, ktorý pustošil ľud, prikázal: Prestaň! Odtiahni ruku! Hospodinov anjel bol práve pri humne Jebúseja Aravnu.
17Keď Dávid videl anjela, ako bije ľud, povedal Hospodinovi: Ja som zhrešil a sám som sa previnil. Čo však vykonalo toto stádo? Prosím, nech tvoja ruka zasiahne mňa a moju rodinu.
18V ten deň prišiel Gád k Dávidovi a povedal mu: Vystúp hore a postav na humne Jebúseja Aravnu oltár Hospodinovi.
19Dávid teda šiel podľa slova Gádovho, ako prikázal Hospodin.
20Aravna sa zahľadel a uvidel, že k nemu prichádza kráľ so svojimi služobníkmi. Aravna vyšiel a kráľovi sa poklonil tvárou po zem.
21Spýtal sa: Prečo prichádza kráľ, môj pán, k svojmu služobníkovi? Dávid odvetil: Chcem kúpiť od teba humno a postaviť Hospodinovi oltár, aby sa od ľudu odvrátila pohroma.
22Aravna povedal Dávidovi: Nech si ho môj pán a kráľ vezme a obetuje, ako sa mu páči. Pozri sa, je tu dobytok na spaľovanú obetu, mlátiace smyky a dobytčie jarmá na palivo.
23Ó kráľ! Toto všetko ti ponúka Aravna. Kráľovi ešte povedal: Nech má v tebe Hospodin, tvoj Boh, zaľúbenie.
24Kráľ však Aravnovi povedal: To nie! Chcem ho od teba kúpiť a riadne zaplatiť. Nemôžem prinášať Hospodinovi, svojmu Bohu, spaľované obety, ktoré ma nič nestáli. Dávid kúpil to humno i ten dobytok za päťdesiat šekelov striebra.
25Dávid tam postavil oltár Hospodinovi a priniesol mu spaľované obety i obety spoločenstva. Potom sa Hospodin zmiloval nad krajinou a pohroma sa od Izraelitov odvrátila.
1Hospodin znovu vzplanul hněvem proti Izraeli. „Jdi, sečti Izraele a Judu,“ podnítil proti nim Davida.
2Král tedy řekl veliteli svého vojska Joábovi: „Obejdi všechny izraelské kmeny od Danu až po Beer-šebu. Sečtěte lid – chci znát jeho počet.“
3Joáb ale králi namítl: „Hospodin, tvůj Bůh, kéž rozmnoží lid před zraky mého pána a krále nastokrát! Proč bys ale dělal něco takového?“
4Proti královskému slovu ale Joáb ani velitelé vojska nic nezmohli, a tak se od krále vydali sčítat lid Izraele.
5Překročili Jordán a utábořili se poblíž Aroeru, v údolí jižně od města. Prošli Gád a pokračovali k Jaezeru.
6Přišli do Gileádu, do kraje Tachtim-chodši a dále do Dan-jaanu. Obešli Sidon
7a pokračovali k týrské pevnosti a ke všem hivejským a kanaánským městům, odkud se vydali na jih k judskému Negevu do Beer-šeby.
8Po devíti měsících a dvaceti dnech obešli celou zem a vrátili se do Jeruzaléma.
9Joáb předal králi seznam sečteného lidu: Izrael čítal 800 000 udatných mužů schopných boje. Judských mužů bylo 500 000.
10Po tom sčítání lidu ale Davida začalo trápit svědomí. „Spáchal jsem veliký hřích!“ volal David k Hospodinu. „Prosím tě, Hospodine, odpusť vinu svého služebníka! Zachoval jsem se jako hrozný hlupák.“
11Ráno, když David vstal, dostal Davidův vidoucí, prorok Gád, slovo Hospodinovo:
12„Jdi a promluv k Davidovi: Tak praví Hospodin – Nabízím ti trojí trest. Vyber si jeden a ten ti dám.“
13Gád tedy přišel k Davidovi a řekl mu: „Mají na tvou zem přijít tři roky hladu? Nebo chceš být tři měsíce pronásledován a prchat před nepřáteli? Anebo má být ve tvé zemi tři dny mor? Teď se rozmysli a uvaž, jak mám odpovědět Tomu, který mě posílá.“
14„Je mi tak úzko!“ odpověděl David Gádovi. „Raději ať padneme do rukou Hospodinových, neboť jeho slitování je nesmírné. Jen ať nepadnu do rukou lidem.“
15Hospodin tedy na Izrael dopustil mor od toho rána až do určeného času. Od Danu po Beer-šebu zemřelo z lidu 70 000 mužů.
16Když pak anděl vztáhl ruku, aby hubil Jeruzalém, Hospodina nad tím neštěstím pojala lítost a řekl andělovi hubícímu lid: „Dost už, zadrž!“ Hospodinův anděl byl právě u mlatu Aravny Jebusejského.
17Když David viděl, jak anděl pobíjí lid, řekl Hospodinu: „To přece já jsem zhřešil, to já jsem se provinil! Co ale provedly tyto ovečky? Ať tvá ruka dolehne na mě a na mou rodinu!“
18Ještě téhož dne k Davidovi přišel Gád se slovy: „Jdi a postav Hospodinu oltář na mlatu Aravny Jebusejského.“
19David tedy poslechl Gádovo slovo a šel, jak Hospodin přikázal.
20Aravna vyhlédl ven, a když uviděl, že k němu míří král se svou družinou, vyšel z domu a poklonil se králi až k zemi.
21„Proč můj pán a král přichází za svým služebníkem?“ zeptal se Aravna.„Chci od tebe koupit ten mlat,“ odpověděl David. „Postavím na něm oltář Hospodinu, aby se ta rána mezi lidem zastavila.“
22Aravna mu řekl: „Jen ať si můj královský pán vezme a obětuje, co se mu zlíbí. Zde je skot k oběti a zde smyky a jha na dříví.
23To vše dává Aravna králi.“ A dodal: „Kéž Hospodin, tvůj Bůh, ráčí přijmout tvoji oběť.“
24„To ne,“ odpověděl král Aravnovi. „Koupím to od tebe za plnou cenu. Přece Hospodinu, svému Bohu, nepřinesu oběť, která je zadarmo.“A tak David koupil ten mlat i ten skot za 50 šekelů stříbra.
25Potom tam postavil oltář Hospodinu a přinesl zápalné i pokojné oběti. Hospodin vyslyšel modlitby za zemi, a tak se ta rána od Izraele odvrátila.
1Hospodin znovu vzplanul proti Izraeli hněvem a podnítil Davida proti nim: „Jdi, sečti Izraele a Judu!“
2Král poručil Jóabovi, veliteli vojska, který byl s ním: „Obejdi všechny izraelské kmeny od Danu až k Beer-šebě. Spočítejte lid, chci znát počet lidu.“
3Jóab králi namítl: „Nechť Hospodin, tvůj Bůh, zvětší lid, jak chce, třeba stokrát. Kéž na vlastní oči to král, můj pán, vidí. Ale proč král, můj pán, o to tak stojí?“
4Královo rozhodnutí bylo však pro Jóaba a velitele vojska nezvratné. Jóab s veliteli vojska vyšel od krále, aby sečetli ten lid, Izraele.
5Překročili Jordán a utábořili se v Aróeru, napravo od města, jež je uprostřed Gádského údolí, směrem k Jaezeru.
6Pak přišli do Gileádu a do země Tachtím-chodší a přišli do Dan-jaanu a do okolí Sidónu.
7Přišli do pevnosti Sóru a do všech měst chivejských a kenaanských, pak šli na jih Judy k Beer-šebě.
8Obešli celou zemi a po uplynutí devíti měsíců a dvaceti dnů přišli do Jeruzaléma.
9Jóab králi odevzdal součet branného lidu: V Izraeli bylo osm set tisíc bojeschopných mužů, schopných tasit meč, a judských mužů bylo pět set tisíc.
10Ale potom měl David výčitky svědomí, že dal lid sečíst. David volal k Hospodinu: „Velmi jsem zhřešil, že jsem to učinil. Nyní, Hospodine, sejmi prosím ze svého služebníka vinu; počínal jsem si jako velký pomatenec.“
11Ráno, když David vstal, stalo se slovo Hospodinovo k proroku Gádovi, Davidovu vidoucímu:
12„Jdi a promluv k Davidovi: Toto praví Hospodin: Předkládám ti trojí; jedno z toho si vyber a tak s tebou naložím.“
13Gád přišel k Davidovi a oznámil mu: „Má na tebe dolehnout sedm let hladu v tvé zemi? Nebo chceš tři měsíce utíkat před svými protivníky, kteří tě budou pronásledovat? Anebo má řádit ve tvé zemi po tři dny mor? Nuže tedy rozvaž, co mám vyřídit tomu, který mě poslal.“
14David Gádovi odvětil: „Je mi velmi úzko. Nechť tedy prosím padneme do rukou Hospodinu, neboť jeho slitování je nesmírné, jen ať nepadnu do rukou lidských.“
15Hospodin tedy dopustil na Izraele mor od toho jitra až do určeného času. I pomřelo z lidu od Danu až k Beer-šebě sedmdesát tisíc mužů.
16Pak vztáhl anděl svou ruku nad Jeruzalém, aby v něm šířil zkázu. Ale Hospodina pojala nad tím zlem lítost. I řekl andělu, jenž šířil mezi lidem zkázu: „Dost, již přestaň.“ Hospodinův anděl byl právě u humna Aravny Jebúsejského.
17Když David uviděl anděla bijícího lid, pravil Hospodinu: „Hle, já jsem zhřešil a já jsem se provinil; co však učinily tyto ovce? Buď tedy tvá ruka proti mně a proti domu mého otce!“
18Téhož dne přišel Gád opět k Davidovi a řekl mu: „Vystup a postav Hospodinu na humně Aravny Jebúsejského oltář.“
19David vystoupil podle Gádova slova, jak Hospodin přikázal.
20Aravna vyhlížel a spatřil krále s jeho služebníky, že jdou k němu. I vyšel Aravna a poklonil se králi tváří k zemi.
21Aravna pravil: „Proč přicházíš, králi, můj pane, k svému otroku?“ David odpověděl: „Abych od tebe koupil humno k vybudování oltáře Hospodinu; zde byla od lidu odvrácena pohroma.“
22Aravna pravil Davidovi: „Nechť král, můj pán, vezme a obětuje, co uzná za dobré. Tu je dobytek k zápalné oběti a jako dříví smyky a dobytčí jha.“
23To vše dával král Aravna králi. Aravna ještě králi řekl: „Kéž má v tobě Hospodin, tvůj Bůh, zalíbení.“
24Král Aravnovi odvětil: „Nikoli, odkoupím to od tebe za kupní cenu. Hospodinu, svému Bohu, nemohu obětovat zápalné oběti darované.“ David tedy koupil to humno i ten skot za padesát šekelů stříbra.
25I vybudoval tam David Hospodinu oltář a obětoval zápalné a pokojné oběti. Hospodin prosby za zemi přijal a pohroma byla od Izraele odvrácena.
1wayyōsep̄ ’ap̄- Yahweh, laḥărōwṯ bəyiśrā’êl; wayyāseṯ ’eṯ- dāwiḏ bāhem lêmōr, lêḵ mənêh ’eṯ- yiśrā’êl wə’eṯ- yəhūḏāh.
2wayyōmer hammeleḵ ’el- yōw’āḇ śar- haḥayil ’ăšer- ’ittōw, šūṭ- nā bəḵāl šiḇṭê yiśrā’êl middān wə‘aḏ- bə’êr šeḇa‘, ūp̄iqḏū ’eṯ- hā‘ām; wəyāḏa‘tî, ’êṯ mispar hā‘ām. s
3wayyōmer yōw’āḇ ’el- hammeleḵ, wəyōwsêp̄ Yahweh ’ĕlōheḵā ’el- hā‘ām kāhêm wəḵāhêm mê’āh p̄ə‘āmîm, wə‘ênê ’ăḏōnî- hammeleḵ rō’ōwṯ; waḏōnî hammeleḵ, lāmmāh ḥāp̄êṣ baddāḇār hazzeh.
4wayyeḥĕzaq dəḇar- hammeleḵ ’el- yōw’āḇ, wə‘al śārê heḥāyil; wayyêṣê yōw’āḇ wəśārê haḥayil lip̄nê hammeleḵ, lip̄qōḏ ’eṯ- hā‘ām ’eṯ- yiśrā’êl.
5wayya‘aḇrū ’eṯ- hayyardên; wayyaḥănū ḇa‘ărōw‘êr, yəmîn hā‘îr ’ăšer bəṯōwḵ- hannaḥal haggāḏ wə’el- ya‘zêr.
6wayyāḇō’ū haggil‘āḏāh, wə’el- ’ereṣ taḥtîm ḥāḏəšî; wayyāḇō’ū dānāh ya‘an, wəsāḇîḇ ’el- ṣîḏōwn.
7wayyāḇō’ū miḇṣar- ṣōr, wəḵāl ‘ārê haḥiwwî wəhakkəna‘ănî; wayyêṣə’ū ’el- neḡeḇ yəhūḏāh bə’êr šāḇa‘.
8wayyāšuṭū bəḵāl hā’āreṣ; wayyāḇō’ū miqṣêh ṯiš‘āh ḥoḏāšîm wə‘eśrîm yōwm yərūšālim.
9wayyittên yōw’āḇ ’eṯ- mispar mip̄qaḏ- hā‘ām ’el- hammeleḵ; wattəhî yiśrā’êl šəmōneh mê’ōwṯ ’elep̄ ’îš- ḥayil šōlêp̄ ḥereḇ, wə’îš yəhūḏāh, ḥămêš- mê’ōwṯ ’elep̄ ’îš.
10wayyaḵ lêḇ- dāwiḏ ’ōṯōw, ’aḥărê- ḵên sāp̄ar ’eṯ- hā‘ām; s wayyōmer dāwiḏ ’el- Yahweh ḥāṭāṯî mə’ōḏ ’ăšer ‘āśîṯî, wə‘attāh Yahweh, ha‘ăḇer- nā ’eṯ- ‘ăwōn ‘aḇdəḵā, kî niskaltî mə’ōḏ.
11wayyāqām dāwiḏ babbōqer; p̄ ūḏəḇar- Yahweh hāyāh ’el- gāḏ hannāḇî, ḥōzêh ḏāwiḏ lêmōr.
12hālōwḵ wəḏibbartā ’el- dāwiḏ, kōh ’āmar Yahweh, šālōš ’ānōḵî nōwṭêl ‘āleḵā; bəḥar- ləḵā ’aḥaṯ- mêhem wə’e‘ĕśeh- lāḵ.
13wayyāḇō- ḡāḏ ’el- dāwiḏ wayyaggeḏ- lōw; wayyōmer lōw hăṯāḇōw ləḵā šeḇa‘ šānîm rā‘āḇ bə’arṣeḵā ’im- šəlōšāh ḥoḏāšîm nusḵā lip̄nê- ṣāreḵā wəhū rōḏəp̄eḵā, wə’im- hĕyōwṯ šəlōšeṯ yāmîm deḇer bə’arṣeḵā, ‘attāh da‘ ūrə’êh, māh- ’āšîḇ šōləḥî dāḇār. s
14wayyōmer dāwiḏ ’el- gāḏ ṣar- lî mə’ōḏ; nippəlāh- nā ḇəyaḏ- Yahweh kî- rabbîm [raḥămōw ḵ] (raḥămāw, q) ūḇəyaḏ- ’āḏām ’al- ’eppōlāh.
15wayyittên Yahweh deḇer bəyiśrā’êl, mêhabbōqer wə‘aḏ- ‘êṯ mōw‘êḏ; wayyāmāṯ min- hā‘ām, middān wə‘aḏ- bə’êr šeḇa‘, šiḇ‘îm ’elep̄ ’îš.
16wayyišlaḥ yāḏōw hammal’āḵ yərūšālim ləšaḥăṯāh wayyinnāḥem Yahweh ’el- hārā‘āh, wayyōmer lammal’āḵ hammašḥîṯ bā‘ām raḇ, ‘attāh herep̄ yāḏeḵā; ūmal’aḵ Yahweh hāyāh, ‘im- gōren [hā’ōwrnāh ḵ] (hā’ărawnāh q) hayḇusî. s
17wayyōmer dāwiḏ ’el- Yahweh bir’ōṯōw ’eṯ- hammal’āḵ hammakkeh ḇā‘ām, wayyōmer hinnêh ’ānōḵî ḥāṭāṯî wə’ānōḵî he‘ĕwêṯî, wə’êlleh haṣṣōn meh ‘āśū; təhî nā yāḏəḵā bî ūḇəḇêṯ ’āḇî. p̄
18wayyāḇō- ḡāḏ ’el- dāwiḏ bayyōwm hahū; wayyōmer lōw, ‘ălêh hāqêm Yahweh mizbêaḥ, bəḡōren [’ārānəyāh ḵ] (’ărawnāh q) hayḇusî.
19wayya‘al dāwiḏ kiḏḇar- gāḏ, ka’ăšer ṣiwwāh Yahweh.
20wayyašqêp̄ ’ărawnāh, wayyar ’eṯ- hammeleḵ wə’eṯ- ‘ăḇāḏāw, ‘ōḇərîm ‘ālāw; wayyêṣê ’ărawnāh, wayyištaḥū lammeleḵ ’appāw ’ārəṣāh.
21wayyōmer ’ărawnāh, maddūa‘ bā ’ăḏōnî- hammeleḵ ’el- ‘aḇdōw; wayyōmer dāwiḏ liqnōwṯ mê‘imməḵā ’eṯ- haggōren, liḇnōwṯ mizbêaḥ Yahweh, wəṯê‘āṣar hammaggêp̄āh mê‘al hā‘ām.
22wayyōmer ’ărawnāh ’el- dāwiḏ, yiqqaḥ wəya‘al ’ăḏōnî hammeleḵ haṭṭōwḇ [bə‘aynōw ḵ] (bə‘ênāw; q) rə’êh habbāqār lā‘ōlāh, wəhammōriggîm ūḵəlê habbāqār lā‘êṣîm.
23hakkōl, nāṯan ’ărawnāh hammeleḵ lammeleḵ; s wayyōmer ’ărawnāh ’el- hammeleḵ, Yahweh ’ĕlōheḵā yirṣeḵā.
24wayyōmer hammeleḵ ’el- ’ărawnāh, lō kî- qānōw ’eqneh mê’ōwṯḵā bimḥîr, wəlō ’a‘ăleh Yahweh ’ĕlōhay ‘ōlōwṯ ḥinnām; wayyiqen dāwiḏ ’eṯ- haggōren wə’eṯ- habbāqār, bəḵesep̄ šəqālîm ḥămiššîm.
25wayyiḇen šām dāwiḏ mizbêaḥ Yahweh, wayya‘al ‘ōlōwṯ ūšəlāmîm; wayyê‘āṯêr Yahweh lā’āreṣ, wattê‘āṣar hammaggêp̄āh mê‘al yiśrā’êl.