1A stalo sa po smrti Saulovej, keď sa navrátil Dávid od porážky Amalecha, že zostal Dávid v Ciklagu dva dni. 2A stalo sa tretieho dňa, že hľa, prišiel nejaký človek z vojska od Saula a mal roztrhnuté rúcha a zem nasypanú na svojej hlave. A bolo, keď prišiel k Dávidovi, že padol na zem a klaňal sa. 3A Dávid mu riekol: Odkiaľ ideš? A on mu povedal: Utiekol som z vojska Izraelovho. 4A Dávid mu zase riekol: A čo sa stalo, povedz mi, prosím. A povedal: To, že utiekol ľud z boja, aj padlo mnoho z ľudu, a pomreli i Saul i Jonatán, jeho syn, zomreli. 5A Dávid riekol mládencovi, ktorý mu to oznamoval: Ako to vieš, že zomrel Saul i Jonatán, jeho syn? 6Na to povedal mládenec, ktorý mu to oznamoval: Náhodou som prišiel na vrch Gilboa, a hľa, Saul sa tam opieral na svoju kopiju, a taktiež som videl, že ho stíhajú vozy a jazdci tesne sa ženúc za ním. 7A keď sa obzrel za seba a videl ma, zavolal na mňa, a ja som povedal: Tu som. 8A riekol mi: Kto si ty? A ja som mu povedal: Som Amalechita. 9Vtedy mi riekol: Nože zastaň nado mňa a zabi ma, lebo ma pochytil kŕč, a preto, že je ešte celá moja duša vo mne. 10A tak som sa zastál nad ním a zabil som ho, lebo som vedel, že nebude žiť, keď raz padne. Potom som vzal korunu, ktorá bola na jeho hlave, a náramenník, ktorý bol na jeho ramene, a doniesol som ich k svojmu pánovi sem. 11Vtedy pochytil Dávid svoje rúcha a roztrhol ich, a tak urobili aj všetci mužovia, ktorí boli s ním. 12A smútili a plakali a postili sa až do večera pre Saula a pre Jonatána, jeho syna, jako i pre ľud Hospodinov a pre dom Izraelov, pretože padli mečom. 13A Dávid riekol mládencovi, ktorý mu to oznamoval: Odkiaľ si ty? A odpovedal: Som syn muža amalechitského pohostína. 14Na to mu riekol Dávid: Ako je to, že si sa nebál vystrieť svoju ruku, aby si zahubil pomazaného Hospodinovho?

1Po Saulovej smrti, keď Dávid porazil Amálékov, vrátil sa a zostal dva dni v Ciklagu. 2Ale na tretí deň prišiel zo Saulovho tábora muž s roztrhnutým rúchom a s prsťou na hlave. Keď došiel k Dávidovi, padol na zem a poklonil sa. 3Dávid sa ho opýtal: Odkiaľ prichádzaš? Odpovedal mu: Zachránil som sa z izraelského tábora. 4Nato mu Dávid povedal: Čo sa to stalo? Rozpovedz! On odpovedal: Ľud ušiel z boja a mnohí z ľudu padli a pomreli. Zomrel aj Saul a jeho syn Jonatán. 5Dávid povedal mládencovi, ktorý mu to oznámil: Ako vieš, že zomrel Saul a jeho syn Jonatán? 6Mládenec, ktorý mu to oznamoval, odpovedal: Náhodou som sa dostal na vrch Gilbóa, a hľa, Saul sa opieral o svoju kopiju, ale vozy a jazdci ho už doháňali. 7Keď sa obzrel dozadu, uvidel ma a zavolal na mňa. Ja som mu odpovedal: Tu som. 8I povedal mi: Kto si? Odpovedal som mu: Som Amálékovec. 9Vtedy mi povedal: Pristúp ku mne a zabi ma, lebo ma zachvátil smrteľný závrat, ale život je ešte vo mne. 10Tak som k nemu pristúpil a zabil som ho, lebo som vedel, že svoj pád neprežije. Potom som vzal korunu, ktorú mal na hlave, a náramok, ktorý mal na ramene, a priniesol som ich sem svojmu pánovi. 11Nato Dávid chytil svoje šaty a roztrhol ich, podobne i všetci mužovia, ktorí boli s ním. 12Smútili, plakali a postili sa až do večera pre Saula a jeho syna Jonatána aj pre ľud Hospodinov, aj pre dom Izraela, pretože padli mečom. 13Dávid sa pýtal mládenca, ktorý mu to oznámil: Odkiaľ si? On odpovedal: Som synom cudzinca, muža Amálékovca. 14Dávid mu povedal: Ako si sa opovážil vystrieť ruku a zabiť pomazaného Hospodinovho?

1Po Šaulovej smrti, keď sa Dávid vrátil po víťazstve nad Amalekitmi, ostal Dávid dva dni v Sikelegu. 2Na tretí deň prišiel zo Šaulovho tábora človek, odev mal roztrhnutý a na hlave mal zem. Keď vkročil k Dávidovi, padol na zem a poklonil sa. 3Dávid sa ho spýtal: "Odkiaľ prichádzaš?" Odpovedal mu: "Z tábora Izraelitov som ušiel." 4Dávid sa ho opýtal: "Ako sa vec stala? Rozpovedz mi!" Odpovedal: "Tak, že ľud utiekol z boja. Mnohí z ľudu aj padli a zomreli. Zomrel aj Šaul a jeho syn Jonatán." 5Dávid sa spýtal mladíka, ktorý mu to rozprával: "Ako vieš, že Šaul a jeho syn Jonatán zomrel?" 6Mladík, ktorý mu to rozprával, odpovedal: "Náhodou som prišiel na vrch Gelboe a hľa, Šaul sa opieral o svoju kopiju, ale vozy a jazdci ho doháňali. 7Vtedy sa obrátil nazad, uvidel ma a zavolal na mňa. Odpovedal som: "Tu som." 8Opýtal sa ma: "Kto si?" Povedal som mu: "Som Amalekita!" 9I povedal mi: "Staň si ku mne a zabi ma, lebo sa ma zmocnil závrat ale život je vo mne celý." 10Preto som sa postavil k nemu a zabil som ho. Veď som vedel, že neprežije svoj pád! Potom som vzal korunu, ktorú mal na hlave, a obrúčku ktorú mal na ramene, a doniesol som ich svojmu pánovi. Hľa, tu sú!" 11Nato Dávid chytil svoj odev a roztrhol ho, podobne všetci mužovia, ktorí boli pri ňom. 12Nariekali, plakali a postili sa až do večera za Šaulom a jeho synom Jonatánom, za Pánovým ľudom a za domom Izraela, pretože padli pod mečom. 13Potom sa Dávid opýtal mládenca, ktorý mu doniesol správu: "Odkiaľ si?" Odpovedal: "Som syn chránenca Amalekitu." 14A Dávid mu povedal: "Ako to, že si sa nebál vztiahnuť ruku a zabiť Pánovho pomazaného?"

1Po Saulovej smrti sa Dávid vrátil ako víťaz nad Amálekmi a pobudol dva dni v Ciklagu. 2Na tretí deň prišiel nejaký muž zo Saulovho tábora. Mal roztrhnuté šaty a hlavu posypanú prachom. Prišiel k Dávidovi, vrhol sa na zem a poklonil sa mu. 3Dávid sa ho spýtal: Odkiaľ prichádzaš? Odpovedal mu: Utiekol som z izraelského tábora. 4Dávid mu povedal: Vyrozprávaj mi, čo sa stalo. On odpovedal: Ľud ušiel z boja, mnohí padli a zahynuli. Padol aj Saul i jeho syn Jonatán. 5Dávid sa spýtal mladého posla, ktorý mu to oznámil: Ako vieš, že Saul i jeho syn Jonatán zahynuli? 6Mladý posol odpovedal: Náhodou som sa ocitol v pohorí Gilbóa a videl som, ako sa Saul opiera o svoju kopiju a vozy s jazdcami ho doháňajú. 7Keď sa obzrel, uvidel ma a zavolal ma. Ozval som sa: Tu som. 8Spýtal sa ma: Kto si? Odvetil som: Som Amálek. 9Prikázal mi: Poď ku mne a doraz ma; zvíjam sa v kŕčoch, no ešte žijem. 10Pristúpil som k nemu a zabil som ho. Vedel som totiž, že svoj pád neprežije. Potom som mu sňal z hlavy korunu a z ramena náramok; priniesol som to sem k svojmu pánovi. 11Dávid si nato roztrhol šaty. Podobne urobili aj všetci muži, čo boli s ním. 12Smútili, plakali a postili sa až do večera pre Saula a jeho syna Jonatána, pre Hospodinov ľud a dom Izraela, pretože padli mečom. 13Nato sa spýtal Dávid mladého posla, ktorý mu priniesol správu: Odkiaľ si? On odpovedal: Som syn istého Amáleka, prisťahovalca. 14Dávid mu povedal: Ako si sa opovážil dotknúť a zabiť Hospodinovho pomazaného?

1Saul byl už mrtev, když se David po porážce Amalekitů vrátil do Ciklagu, kde strávil dva dny. 2Třetího dne dorazil nějaký muž ze Saulova tábora. Měl roztržený oděv a na hlavě hlínu. Přišel k Davidovi, padl na zem a poklonil se. 3„Odkud jdeš?“ zeptal se David.„Unikl jsem z izraelského tábora,“ zněla odpověď. 4„Pověz mi, co se stalo?“ ptal se David.„Muži utekli z boje. Mnoho jich padlo a zemřelo. Také Saul a jeho syn Jonatan zemřeli,“ odpověděl muž. 5„Jak víš, že zemřel Saul a jeho syn Jonatan?“ zeptal se David mladíka, který mu to oznamoval. 6Mladík odpověděl: „Náhodou jsem byl v pohoří Gilboa, když vtom jsem uviděl Saula, jak se opírá o kopí. Vozy a jezdci už ho doháněli, 7a tak se rozhlédl, a když mě uviděl, zavolal na mě. ‚Ano, pane?‘ odpověděl jsem 8a on se mě zeptal: ‚Kdo jsi?‘ Odpověděl jsem: ‚Amalekovec‘ 9a on mi řekl: ‚Pojď sem a dobij mě. Smrt mě má ve spárech, ale život mě ještě neopouští.‘ 10A tak jsem šel k němu a zabil ho. Bylo mi jasné, že své zranění nepřežije. Vzal jsem mu z hlavy korunu a z paže náramek a přinesl jsem ti to sem, můj pane.“ 11David vzal své roucho a roztrhl je, stejně jako všichni, kdo byli s ním. 12Truchlili, naříkali a postili se až do večera kvůli Saulovi a jeho synu Jonatanovi, kvůli Hospodinovu vojsku a kvůli domu Izraele, že padli mečem. 13Potom se David mladíka, který mu přinesl tu zprávu, zeptal: „Odkud že jsi?“„Jsem syn jednoho amalekovského přistěhovalce,“ odpověděl. 14„A to ses nebál vztáhnout ruku a zabít Hospodinova pomazaného?!“ řekl mu na to David.

1Po Saulově smrti se David vrátil z vítězné bitvy s Amálekem a zůstal dva dny v Siklagu. 2Třetího dne přišel nějaký muž ze Saulova tábora s roztrženým šatem a s prstí na hlavě. Přišel k Davidovi, padl na zem a poklonil se. 3David se ho zeptal: „Odkud jdeš?“ On mu řekl: „Unikl jsem z izraelského tábora.“ 4David se dále tázal: „Pověz, co se stalo?“ On řekl, že lid utekl z bitvy, že také mnoho lidu padlo a našlo smrt, že i Saul a jeho syn Jónatan zahynuli. 5David se zeptal mládence, který mu to oznámil: „Jak víš, že zemřel Saul a jeho syn Jónatan?“ 6Mládenec, který mu to oznámil, odvětil: „Náhodou jsem se ocitl v pohoří Gilbóa. A hle, Saul se opíral o své kopí a vozy a jezdci už na něj dotírali. 7Ještě se obrátil, spatřil mě a zavolal na mě. Ozval jsem se: ‚Tu jsem.‘ 8Zeptal se: ‚Kdo jsi?‘ Odvětil jsem mu: ‚Jsem Amálekovec.‘ 9Vyzval mě: ‚Postav se ke mně a usmrť mě, neboť mě svírá smrtelná křeč, ale ještě je ve mně život.‘ 10Postavil jsem se k němu a usmrtil jsem ho. Poznal jsem, že po svém pádu stejně nebude živ. Sňal jsem mu z hlavy královskou čelenku a z paže náramek a přinesl jsem je sem svému pánu.“ 11David uchopil svůj šat a roztrhl jej, stejně tak i všichni muži, kteří byli s ním. 12Naříkali, plakali a postili se až do večera pro Saula a pro jeho syna Jónatana i pro Hospodinův lid, pro dům izraelský, že padli mečem. 13David se zeptal mládence, který mu to oznámil: „Odkud jsi?“ On řekl: „Jsem syn amálekovského bezdomovce.“ 14David se na něj rozkřikl: „Jak to, že ses nebál vztáhnout ruku a zahubit Hospodinova pomazaného?“

1wayhî, ’aḥărê mōwṯ šā’ūl, wəḏāwiḏ šāḇ, mêhakkōwṯ ’eṯ- hā‘ămālêq; wayyêšeḇ dāwiḏ bəṣiqlāḡ yāmîm šənāyim. 2wayhî bayyōwm haššəlîšî, wəhinnêh ’îš bā min- hammaḥăneh mê‘im šā’ūl, ūḇəḡāḏāw qəru‘îm, wa’ăḏāmāh ‘al- rōšōw; wayhî bəḇō’ōw ’el- dāwiḏ, wayyippōl ’arṣāh wayyištāḥū. 3wayyōmer lōw dāwiḏ, ’ê mizzeh tāḇōw; wayyōmer ’êlāw, mimmaḥănêh yiśrā’êl nimlāṭətî. 4wayyōmer ’êlāw dāwiḏ meh- hāyāh haddāḇār haggeḏ- nā lî; wayyōmer ’ăšer- nās hā‘ām min- hammilḥāmāh, wəḡam- harbêh nāp̄al min- hā‘ām wayyāmuṯū, wəḡam, šā’ūl wîhōwnāṯān bənōw mêṯū. 5wayyōmer dāwiḏ, ’el- hanna‘ar hammaggîḏ lōw; ’êḵ yāḏa‘tā, kî- mêṯ šā’ūl wîhōwnāṯān bənōw. 6wayyōmer hanna‘ar hammaggîḏ lōw, niqrō niqrêṯî bəhar haggilbōa‘, wəhinnêh šā’ūl niš‘ān ‘al- ḥănîṯōw; wəhinnêh hāreḵeḇ ūḇa‘ălê happārāšîm hiḏbiquhū. 7wayyip̄en ’aḥărāw wayyir’ênî; wayyiqrā ’êlāy, wā’ōmar hinnênî. 8wayyōmer lî mî- ’āttāh; [wayyōmer ḵ] (wā’ōmar q) ’êlāw, ‘ămālêqî ’ānōḵî. 9wayyōmer ’êlay, ‘ămāḏ- nā ‘ālay ūmōṯəṯênî, kî ’ăḥāzanî haššāḇāṣ; kî- ḵāl ‘ōwḏ nap̄šî bî. 10wā’e‘ĕmōḏ ‘ālāw wa’ămōṯəṯêhū, kî yāḏa‘tî, kî lō yiḥyeh ’aḥărê nip̄lōw; wā’eqqaḥ hannêzer ’ăšer ‘al- rōšōw, wə’eṣ‘āḏāh ’ăšer ‘al- zərō‘ōw, wā’ăḇî’êm ’el- ’ăḏōnî hênnāh. 11wayyaḥăzêq dāwiḏ [biḇḡāḏōw ḵ] (biḇḡāḏāw q) wayyiqrā‘êm; wəḡam kāl- hā’ănāšîm ’ăšer ’ittōw. 12wayyispəḏū wayyiḇkū, wayyāṣumū ‘aḏ- hā‘āreḇ; ‘al- šā’ūl wə‘al- yəhōwnāṯān bənōw, wə‘al- ‘am Yahweh wə‘al- bêṯ yiśrā’êl, kî nāp̄əlū beḥāreḇ. s 13wayyōmer dāwiḏ, ’el- hanna‘ar hammaggîḏ lōw, ’ê mizzeh ’āttāh; wayyōmer ben- ’îš gêr ‘ămālêqî ’ānōḵî. 14wayyōmer ’êlāw dāwiḏ; ’êḵ lō yārêṯā, lišlōaḥ yāḏəḵā, ləšaḥêṯ ’eṯ- məšîaḥ Yahweh.