1A stalo sa, keď to počul kráľ Ezechiáš, že roztrhnul svoje rúcho a oblečúc sa smútočnou vrecovinou, vošiel do domu Hospodinovho. 2A poslal Elijakima, ktorý bol nad domom, a Šebnu, pisára, a starších z kňazov, odiatych vrecovinou, k prorokovi Izaiášovi, synovi Ámosovmu, 3a riekli mu: Takto hovorí Ezechiáš: Tento deň je dňom súženia, karhania a posmechu; lebo synovia prišli až k prielomu, ale niet sily porodiť. 4Možno, že počuje Hospodin, tvoj Bôh, všetky slová Rabsákeho, ktorého poslal assýrsky kráľ, jeho pán, aby sa rúhal živému Bohu, a pokára ho za slová, ktoré počul Hospodin, tvoj Bôh, a preto povznes modlitbu za ostatok, ktorý sa ešte nachádza. 5A tak prišli služobníci kráľa Ezechiáša k Izaiášovi. 6A Izaiáš im povedal: Takto poviete svojmu pánovi: Takto hovorí Hospodin: Neboj sa slov, ktoré si počul, ktorými obrážali sluhovia assýrskeho kráľa mňa. 7Hľa, ja dám do neho ducha, aby počul zvesť a navrátil sa do svojej zeme, a spôsobím to, aby padnul od meča vo svojej zemi. 8A Rabsáke sa navrátil a našiel assýrskeho kráľa bojovať proti Libne, lebo počul, že odišiel od Lachiša. 9A keď počul o Tirhákovi, ethiopskom kráľovi, že hovorili: Hľa, vyšiel, aby bojoval s tebou! zase poslal poslov k Ezechiášovi s týmito slovami: 10Takto poviete Ezechiášovi, judskému kráľovi: Nech ťa neklame tvoj Bôh, na ktorého sa nadeješ, hovoriac: Nebude vydaný Jeruzalem do ruky assýrskeho kráľa! 11Lebo hľa, ty si počul o tom, čo urobili assýrski kráľovia všetkým zemiam, ako ich docela zahubili, a ty by si mal byť vytrhnutý? 12Či ich azda vytrhli bohovia národov, ktoré zkazili moji otcovia, Gozana a Chárana, Recefa a synov Édena, ktorí boli v Telassáre? 13Kde je kráľ Chamatu a kráľ Arpádu a kráľ mesta Sefarvajima, Hény a Ivvy? 14Vtedy vzal Ezechiáš list z ruky poslov a prečítal ho, a odíduc hore do domu Hospodinovho, rozvinul ho Ezechiáš pred Hospodinom. 15A Ezechiáš sa modlil pred Hospodinom a povedal: Hospodine, Bože Izraelov, ktorý tróniš nad cherubínmi, ty si sám jediný Bôh, a to všetkých kráľovstiev zeme, ty si učinil nebesia i zem. 16Nakloň, Hospodine, svoje ucho a počuj! Otvor, Hospodine, svoje oči a vidz a počuj slová Senacheribove, ktorý ho poslal, aby sa rúhal živému Bohu. 17Je to skutočná pravda, Hospodine, spustošili assýrski kráľovia tie národy aj ich zeme 18a pohádzali ich bohov do ohňa, lebo to neboli Bohovia, ale dielo rúk človeka, drevo a kameň, a zahubili ich. 19A tak teraz, Hospodine, náš Bože, prosíme, zachráň nás z jeho ruky, aby poznaly všetky kráľovstvá zeme, že ty, Hospodine, si sám jediný Bôh. 20Vtedy poslal Izaiáš, syn Ámosov, k Ezechiášovi a riekol: Takto hovorí Hospodin, Bôh Izraelov: To, za čo si sa mi modlil ohľadne Senacheriba, assýrskeho kráľa, som počul.

1Keď to kráľ Chizkija počul, roztrhol si šaty, zahalil sa vrecovinou a vstúpil do domu Hospodinovho. 2A poslal predstaveného paláca Eljákíma, pisára Šebnu a starších z kňazov zahalených vrecovinou k prorokovi Izaiášovi, synovi Ámócovmu. 3Oni mu povedali: Takto vraví Chizkija: Tento deň je dňom súženia, trestu a opovrhnutia, lebo sa synovia dostali až k rodidlám, ale niet sily k pôrodu. 4Azda tvoj Boh, Hospodin, počuje slová rab šákéove, ktorého jeho pán, asýrsky kráľ, poslal potupiť živého Boha, a potresce ho za slová, ktoré Hospodin, tvoj Boh, počul. Pomodli sa preto za zvyšok, ktorý sa ešte nájde. 5Keď služobníci kráľa Chizkiju prišli k Izaiášovi, 6Izaiáš im povedal: Takto vraví Hospodin: Neboj sa pre slová, čo si počul, ktorými sa mi rúhali paholci asýrskeho kráľa. 7Ajhľa, ja dám do neho ducha, takže počuje chýr a vráti sa do svojej krajiny, a dám mu padnúť mečom vo vlastnej krajine. 8Keď sa rabšáké vrátil, našiel asýrskeho kráľa v boji proti Libne; počul totiž, že sa vzdialil z Lachíša. 9Počul o kúšskom kráľovi Tirhákovi správu: Vyšiel bojovať proti tebe. Znovu poslal poslov ku Chizkijovi s odkazom: 10Toto povedzte judskému kráľovi Chizkijovi: Nech ťa tvoj Boh, na ktorého sa spoliehaš, nepodvedie ubezpečením: Jeruzalem nebude vydaný do ruky asýrskeho kráľa. 11Veď si počul, čo urobili asýrski králi rozličným krajinám, keď naplnili na nich vojnovú kliatbu. A ty by si sa mal vyslobodiť? 12Či ich vytrhli bohovia národov, ktoré zničili moji otcovia: totiž Gózán, Chárán, Recef, ľudí Edenu v Telassáre? 13Kde je kráľ Chamátu, kráľ Arpádu a kráľ mesta Sefarvajimu, Hény a Avvy? 14Chizkija prevzal list z rúk poslov, a keď ho prečítal, vystúpil do domu Hospodinovho a rozprestrel list pred Hospodinom. 15Potom sa Chizkija modlil k Hospodinovi: Hospodine, Bože Izraela, ktorý tróniš nad cherubmi! Ty sám si Bohom všetkých kráľovstiev zeme; Ty si urobil nebesá i zem. 16Nakloň, ó Hospodine, svoje oči a pohliadni! Počuj slová Sancheríbove, ktoré odkázal, aby potupil živého Boha. 17Vskutku, Hospodine, asýrski králi znivočili všetky národy aj ich krajiny. 18Ich bohov pohádzali do ohňa, lebo to neboli bohovia, ale dielo ľudských rúk, drevo a kameň; tak ich mohli zničiť. 19Teraz však, Hospodine, Bože náš, zachráň nás z jeho ruky, nech všetky kráľovstvá zeme poznajú, že len Ty si Boh, Hospodine. 20Vtedy Izaiáš, syn Ámócov, poslal Chizkijovi odkaz: Takto hovorí Hospodin, Boh Izraela: Počul som, čo si sa modlil ku mne ohľadom asýrskeho kráľa Sancheríba.

1Keď to kráľ Ezechiáš počul, roztrhol si rúcho, obliekol si vrecovinu a išiel do Pánovho domu. 2Správcu domu Eliakima, pisára Sobnu a starších z kňazov poslal poobliekaných do vrecovín k prorokovi Izaiášovi, Amosovmu synovi. 3I povedali mu: "Takto hovorí Ezechiáš: Tento deň je dňom úzkosti, trestu a hanby, lebo synovia prišli až k otvoru, ale na pôrod niet sily! 4Hádam počul Pán, tvoj Boh, všetky reči rabsakeho, ktorého poslal jeho pán, asýrsky kráľ, aby sa rúhal živému Bohu, a potresce ho za slová, ktoré počul Pán, tvoj Boh. A pomodli sa za zvyšok, ktorý ostal!" 5Sluhovia kráľa Ezechiáša prišli teda k Izaiášovi 6a Izaiáš im vravel: "Toto poviete svojmu pánovi: Toto hovorí Pán: Neboj sa rečí, ktoré si počul, ktorými sa ti rúhali paholci asýrskeho kráľa. 7Hľa, ja vložím doň ducha: počuje totiž zvesť, vráti sa do svojej krajiny a v jeho vlastnej krajine ho zrazím mečom." 8Rabsake sa teda vrátil a našiel asýrskeho kráľa bojovať proti Lobne, lebo počul, že odtiahol od Lachisu. 9A keď počul o etiópskom kráľovi Tarakovi správu: "Vytiahol proti tebe do boja," zasa poslal k Ezechiášovi poslov s odkazom: 10"Takto hovorte Ezechiášovi, kráľovi Júdska: Nech ťa nepodvedie tvoj Boh, na ktorého sa spoliehaš, keď hovoríš: "Jeruzalem sa nedostane do ruky asýrskeho kráľa." 11Veď si predsa počul, čo urobili asýrski králi všetkým krajinám, aby splnili na nich kliatbu. A ty by si mal byť zachránený? 12Azda bohovia národov zachránili tých, ktorých zničili moji otcovia: Gozan, Haran, Resef a synov Edenu, ktorí boli v Telasári?! 13Kde je kráľ Ematu, kráľ Arfadu a kráľ mesta Sefarvaim, Any a Avy?" 14Ezechiáš vzal písmo z rúk poslov a prečítal ho, potom vystúpil do Pánovho domu a Ezechiáš ho rozprestrel pred Pánom. 15Potom sa Ezechiáš modlil pred Pánom: "Pane zástupov, Bože Izraela, ktorý tróniš nad cherubmi! Ty jediný si Bohom všetkých kráľovstiev zeme; ty si urobil nebesá i zem. 16Nakloň, Pane, svoje ucho a počuj, otvor, Pane, svoje oči a viď! Počuj Sennacheribove slová, ktoré odkázal, aby sa rúhal živému Bohu. 17Je pravda, Pane, asýrski králi znivočili národy a ich krajiny. 18Ich bohov však dali na oheň, lebo to nie sú bohovia, ale iba dielo ľudských rúk, drevo a kameň; preto ich zničili. 19Teraz však, Pane, náš Bože, vysloboď nás z jeho ruky, nech poznajú všetky kráľovstvá zeme, že ty, Pane, si jediný Boh!" 20Vtedy Amosov syn Izaiáš poslal Ezechiášovi odkaz: "Toto hovorí Pán, Boh Izraela: Za čo si sa modlil ku mne o asýrskom kráľovi Sennacheribovi, (som počul).

1Keď to kráľ Chizkija počul, roztrhol si šaty, zaodel sa vrecovinou a vstúpil do Hospodinovho domu. 2Nato poslal správcu paláca Eljákima, pisára Šebnu a starších spomedzi kňazov zaodiatych vrecovinou za prorokom Izaiášom, synom Ámocovým. 3Povedali mu: Takto vraví Chizkija: Tento deň je dňom súženia, trestu a potupy, lebo synovia majú vyjsť z lona, ale niet sily na pôrod. 4Možno Hospodin, tvoj Boh, počúva hrozby náčelníka štábu, ktorého poveril jeho pán, asýrsky kráľ, hanobiť živého Boha. Za hrozby, ktoré si počul, ho tvoj Boh Hospodin potrestá. Pomodli sa za zvyšok, ktorý tu ešte je. 5Keď prišli služobníci kráľa Chizkiju k Izaiášovi, 6ten im povedal: Odkážte svojmu pánovi: Takto vraví Hospodin: Neboj sa hrozieb, ktoré si počul a ktorými ma urážali sluhovia asýrskeho kráľa. 7Dám mu totiž vnuknutie. Počuje správu a vráti sa do svojej vlasti, kde ho dám sťať mečom. 8Keď sa náčelník štábu vrátil, zastihol asýrskeho kráľa pri útoku na Libnu. Dozvedel sa totiž, že sa stiahol z Lakíša. 9Dostal hlásenie o kúšskom kráľovi Tirhakovi: Maj sa na pozore! Vypravil sa do boja proti tebe! Znovu vypravil poslov ku Chizkijovi s odkazom: 10Takto povedzte judskému kráľovi Chizkijovi: Nedaj sa zneužiť svojím Bohom, na ktorého sa spoliehaš v domnienke, že Jeruzalem nepadne do moci asýrskeho kráľa. 11Iste si počul, čo urobili asýrski králi rôznym krajinám, ktoré prepadli hubiacej kliatbe. Ty by si mal byť vyslobodený? 12Mohli azda bohovia národov, ktoré zničili moji otcovia, vyslobodiť Gózan, Cháran, Recef a Édenovcov v Telassáre? 13Kdeže je kráľ Chamátu, kráľ Arpádu, kráľ mesta Sefarvajimu, Hény a Ivvy? 14Chizkija prevzal od poslov listy a prečítal ich. Potom vystúpil do Hospodinovho domu a rozložil ich pred Hospodinom. 15Chizkija sa modlil k Hospodinovi: Hospodin, Bože Izraela, ktorý tróniš nad cherubmi! Ty jediný si Bohom všetkých pozemských kráľovstiev. Ty si utvoril nebesia i zem. 16Nakloň, Hospodin, ucho a počúvaj. Otvor oči, Hospodin, a viď! Vypočuj si hrozby Sancheríba, ktoré odkázal, aby hanobil živého Boha. 17Skutočne, Hospodin, asýrski králi spustošili národy a ich krajiny. 18Ich bohov spálili a zničili, i keď to vôbec neboli bohovia, ale len dielo ľudských rúk, drevo a kameň. 19Teraz však Hospodin, Bože, zachráň nás, prosím, z jeho moci. Nech všetky pozemské kráľovstvá poznajú, že ty jediný, Hospodin, si Bohom. 20Vtedy odkázal Izaiáš, syn Ámocov, Chizkijovi: Takto vraví Hospodin, Boh Izraela: Vypočul som si tvoju modlitbu vo veci asýrskeho kráľa Sancheríba.

1Když to král Ezechiáš uslyšel, roztrhl své roucho a zahalen pytlovinou vešel do Hospodinova chrámu. 2Správce paláce Eliakima, písaře Šebnu a starší kněze, zahalené pytlovinou, poslal k proroku Izaiášovi, synu Amosovu, 3aby mu řekli: „Tak praví Ezechiáš: Dnes je den soužení, trestání a ponížení. Porod už začal, ale není dost sil. 4Kéž by Hospodin, tvůj Bůh, slyšel, co všechno řekl nejvyšší komoří vyslaný svým pánem, asyrským králem, aby urážel živého Boha. Kéž by je ztrestal za ta slova, která Hospodin, tvůj Bůh, slyšel. Modli se proto za tu hrstku, která tu z nás ještě zůstala.“ 5Služebníci krále Ezechiáše tedy přišli k Izaiášovi. 6Izaiáš jim odpověděl: „Vyřiďte svému pánu: Tak praví Hospodin – Neboj se slov, která jsi slyšel, když se proti mně rouhali sluhové asyrského krále. 7Hle, zavanu na něj duchem, zaslechne zvěst, vrátí se do své země a v jeho zemi ho nechám padnout mečem.“ 8Mezitím se nejvyšší komoří doslechl, že asyrský král opustil Lachiš. Stáhl se tedy za ním a zastihl ho při obléhání Libny. 9Vtom se král dozvěděl o Tirhakovi: „Habešský král vytáhl proti tobě do boje.“ Obratem proto vyslal posly k Ezechiášovi se slovy: 10„Vyřiďte judskému králi Ezechiášovi:Nedej se klamat svým Bohem, na něhož spoléháš. Říkáš si, že Jeruzalém nepadne do rukou asyrského krále. 11Slyšel jsi ale, jak asyrští králové naložili se všemi zeměmi – vyhubili je! A ty bys měl uniknout? 12Copak jiní bohové vysvobodili své národy? Mí předkové je vyhladili! Jak dopadl Gozan, Charan, Recef a lid Edenu v Tel-asaru? 13Kde je král Chamátu, král Arpádu, král města Sefarvaim, Heny a Ivy?“ 14Král Ezechiáš převzal list od poslů a přečetl ho. Potom šel do Hospodinova chrámu a rozložil ho před Hospodinem. 15Ezechiáš se tehdy k Hospodinu modlil: „Hospodine, Bože Izraele, jenž trůníš na cherubech, ty jsi jediný Bůh všech království země! To ty jsi učinil nebesa i zem! 16Nakloň, Hospodine, své ucho a slyš, otevři své oči a viz. Slyšel jsi, co vzkázal Senacherib, jak urážel živého Boha? 17Je to tak, Hospodine, asyrští králové ty národy i jejich země zpustošili 18a jejich bohy naházeli do ohně. Nejsou to přece žádní bohové, ale jen dílo lidských rukou, dřevo a kámen – to proto je zničili. 19Teď ale prosím, Hospodine, Bože náš, vysvoboď nás z jeho rukou, ať všechna království země poznají, že ty, Hospodine, jsi jediný Bůh!“ 20Izaiáš, syn Amosův, tehdy Ezechiášovi vzkázal: „Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Tvou modlitbu ohledně asyrského krále Senacheriba jsem vyslyšel.

1Když to král Chizkijáš uslyšel, roztrhl své roucho, zahalil se žíněnou suknicí a vešel do Hospodinova domu. 2Poslal Eljakíma, který byl správcem domu, písaře Šebnu a starší z kněží zahalené žíněnými suknicemi k proroku Izajášovi, synu Amósovu. 3Měli mu vyřídit: „Toto praví Chizkijáš: Tento den je den soužení, trestání a ponižování; plod je připraven vyjít z lůna, ale rodička nemá sílu k porodu. 4Kéž Hospodin, tvůj Bůh, slyší všechna slova nejvyššího číšníka, kterého poslal jeho pán, král asyrský, aby haněl Boha živého. Kéž jej Hospodin, tvůj Bůh, potrestá za ta slova, která slyšel. Pozdvihni hlas k modlitbě za pozůstatek lidu , který tu je.“ 5Služebníci krále Chizkijáše přišli k Izajášovi. 6Izajáš jim řekl: „Vyřiďte svému pánu: Toto praví Hospodin: Neboj se těch slov, která jsi slyšel, jimiž mě hanobili sluhové asyrského krále. 7Hle, uvedu do něho ducha, uslyší zprávu a vrátí se do své země. V jeho zemi jej nechám padnout mečem.“ 8Když se nejvyšší číšník vracel, uslyšel, že asyrský král odtáhl od Lakíše. Zastihl ho , jak bojuje proti Libně. 9Asyrský král totiž uslyšel o Tirhákovi, králi kúšském: „Hle, vytáhl proti tobě do boje!“ Poslal znovu k Chizkijášovi posly se vzkazem: 10„Toto vyřiďte Chizkijášovi, králi judskému: Ať tě nepodvede tvůj Bůh, na něhož spoléháš, že Jeruzalém nebude vydán do rukou asyrského krále. 11Hle, slyšel jsi o tom, co učinili králové asyrští všem zemím, že je zničili jako klaté. A ty bys byl vysvobozen? 12Zda bohové těch pronárodů, jimž přinesli zkázu moji otcové, mohli vysvobodit Gózan, Cháran, Resef a syny Edenu, kteří byli v Telasáru? 13Kde je král Chamátu a král Arpádu a král města Sefarvajimu, Heny a Ivy?“ 14Chizkijáš vzal dopisy z ruky poslů, přečetl je a pak vstoupil do Hospodinova domu a rozložil je před Hospodinem. 15Chizkijáš se před Hospodinem modlil: „Hospodine, Bože Izraele, který sídlíš nad cheruby, ty sám jsi Bůh nade všemi královstvími země. Ty jsi učinil nebesa i zemi. 16Nakloň, Hospodine, své ucho a slyš, otevři, Hospodine, své oči a viz! Slyš slova Sancheríbova, která vzkázal, aby haněl Boha živého. 17Opravdu, Hospodine, králové asyrští zničili pronárody i jejich země. 18Jejich bohy vydali ohni, protože to nejsou bohové, nýbrž dílo lidských rukou, dřevo a kámen, proto je zničili. 19Ale teď Hospodine, Bože náš, zachraň nás prosím z jeho rukou, ať poznají všechna království země, že ty, Hospodine, jsi Bůh, ty sám!“ 20I vzkázal Izajáš, syn Amósův, Chizkijášovi: „Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Slyšel jsem, když ses ke mně modlil kvůli Sancheríbovi, králi asyrskému.

1wayhî, kišmōa‘ hammeleḵ ḥizqîyāhū, wayyiqra‘ ’eṯ- bəḡāḏāw; wayyiṯkas baśśāq, wayyāḇō bêṯ Yahweh. 2wayyišlaḥ ’eṯ- ’elyāqîm ’ăšer- ‘al- habbayiṯ wəšeḇnā hassōp̄êr, wə’êṯ ziqnê hakkōhănîm, miṯkassîm baśśaqqîm; ’el- yəša‘yāhū hannāḇî ben- ’āmōwṣ. 3wayyōmərū ’êlāw, kōh ’āmar ḥizqîyāhū, yōwm- ṣārāh wəṯōwḵêḥāh ūnə’āṣāh hayyōwm hazzeh; kî ḇā’ū ḇānîm ‘aḏ- mašbêr, wəḵōaḥ ’ayin ləlêḏāh. 4’ūlay yišma‘ Yahweh ’ĕlōheḵā ’êṯ kāl- diḇrê raḇ- šāqêh, ’ăšer šəlāḥōw meleḵ- ’aššūr ’ăḏōnāw ləḥārêp̄ ’ĕlōhîm ḥay, wəhōwḵîaḥ baddəḇārîm, ’ăšer šāma‘ Yahweh ’ĕlōheḵā; wənāśāṯā ṯəp̄illāh, bə‘aḏ haššə’êrîṯ hannimṣā’āh. 5wayyāḇō’ū, ‘aḇḏê hammeleḵ ḥizqîyāhū ’el- yəša‘ayāhū. 6wayyōmer lāhem yəša‘yāhū, kōh ṯōmərūn ’el- ’ăḏōnêḵem; kōh ’āmar Yahweh ’al- tîrā mippənê haddəḇārîm ’ăšer šāma‘tā, ’ăšer giddəp̄ū na‘ărê meleḵ- ’aššūr ’ōṯî. 7hinnî nōṯên bōw rūaḥ, wəšāma‘ šəmū‘āh wəšāḇ lə’arṣōw; wəhippaltîw baḥereḇ bə’arṣōw. 8wayyāšāḇ raḇ- šāqêh, wayyimṣā ’eṯ- meleḵ ’aššūr, nilḥām ‘al- liḇnāh; kî šāma‘, kî nāsa‘ millāḵîš. 9wayyišma‘, ’el- tirhāqāh meleḵ- kūš lêmōr, hinnêh yāṣā ləhillāḥêm ’ittāḵ; wayyāšāḇ wayyišlaḥ mal’āḵîm, ’el- ḥizqîyāhū lêmōr. 10kōh ṯōmərūn, ’el- ḥizqîyāhū meleḵ- yəhūḏāh lêmōr, ’al- yašši’ăḵā ’ĕlōheḵā, ’ăšer ’attāh bōṭêaḥ bōw lêmōr; lō ṯinnāṯên yərūšālim, bəyaḏ meleḵ ’aššūr. 11hinnêh ’attāh šāma‘tā, ’êṯ ’ăšer ‘āśū malḵê ’aššūr ləḵāl hā’ărāṣōwṯ ləhaḥărîmām; wə’attāh tinnāṣêl. 12hahiṣṣîlū ’ōṯām ’ĕlōhê haggōwyim ’ăšer šiḥăṯū ’ăḇōwṯay, ’eṯ- gōwzān wə’eṯ- ḥārān; wəreṣep̄ ūḇənê- ‘eḏen ’ăšer biṯlaśśār. 13’ayyōw meleḵ- ḥămāṯ ūmeleḵ ’arpāḏ, ūmeleḵ lā‘îr səp̄arwāyim; hêna‘ wə‘iwwāh. 14wayyiqqaḥ ḥizqîyāhū ’eṯ- hassəp̄ārîm mîyaḏ hammal’āḵîm wayyiqrā’êm; wayya‘al bêṯ Yahweh, wayyip̄rəśêhū ḥizqîyāhū lip̄nê Yahweh. p̄ 15wayyiṯpallêl ḥizqîyāhū lip̄nê Yahweh wayyōmar Yahweh ’ĕlōhê yiśrā’êl yōšêḇ hakkəruḇîm, ’attāh- hū hā’ĕlōhîm ləḇaddəḵā, ləḵōl mamləḵōwṯ hā’āreṣ; ’attāh ‘āśîṯā, ’eṯ- haššāmayim wə’eṯ- hā’āreṣ. 16haṭṭêh Yahweh ’āzənəḵā ūšămā‘, pəqaḥ Yahweh ‘êneḵā ūrə’êh; ūšəma‘, ’êṯ diḇrê sanḥêrîḇ, ’ăšer šəlāḥōw, ləḥārêp̄ ’ĕlōhîm ḥāy. 17’āmənām Yahweh; heḥĕrîḇū malḵê ’aššūr ’eṯ- haggōwyim wə’eṯ- ’arṣām. 18wənāṯənū ’eṯ- ’ĕlōhêhem bā’êš; kî lō ’ĕlōhîm hêmmāh, kî ’im- ma‘ăśêh yəḏê- ’āḏām ‘êṣ wā’eḇen way’abbəḏūm. 19wə‘attāh Yahweh ’ĕlōhênū, hōwōšî‘ênū nā mîyāḏōw; wəyêḏə‘ū kāl- mamləḵōwṯ hā’āreṣ, kî ’attāh Yahweh ’ĕlōhîm ləḇaddeḵā. s 20wayyišlaḥ yəša‘yāhū ḇen- ’āmōwṣ, ’el- ḥizqîyāhū lêmōr; kōh- ’āmar Yahweh ’ĕlōhê yiśrā’êl, ’ăšer hiṯpallaltā ’êlay ’el- sanḥêriḇ meleḵ- ’aššūr šāmā‘ətî.